Listy podle okraje čepele: a) celokrajný, šeřík obecný Syringa vulgaris, b) pilovitý, lípa srdčitá Tilia cordata, c) dvakrát pilovitý, habr obecný Carpinus betulus, d) zubatý, podběl obecný Tussilago farfara, e) dvakrát zubatý, f) vroubkovaný, popenec břečťanolistý Glechoma hederacea, g) chobotnatý, dub letní Quercus robur. Listy podle jejich tvaru, zvláště obrysu listové čepele: a) podlouhlý, b) eliptický, c) okrouhlý, d) kopinatý, e) vejčitý, f) = n) kopisťovitý, g) obvejčitý, h) niťovitý, i) čárkovitý, j) mečovitý, k) jehlicovitý, l) šupinatý, m) ledvinovitý, n) = f) kopisťovitý, o) srdčitý, p) obsrdčitý, r) střelovitý, s) hrálovitý, t) kosníkovitý, u) trojhranný. Listy podle tvaru vrcholu čepele: a) špičatý, buk lesní Fagus sylvatica, b) zaokrouhlený, jmelí bílé Viscum album, c) náboditý, divizna velkokvětá, Verbascum thapsiforme, d) hrotitý, některé vikvovité Viciaceae, e) uťatý, jinan dvoulaločný Gingko biloba, f) vykrojený, olše lepkavá Alnus glutinosa.
Listy podle tvaru bázy čepele: a) klínovitý, jinan dvoulaločný Gingko biloba, b) zaokrouhlený, vrbina penízková Lysimachia nummularia c) uťatý, topol černý Populus nigra d) srdčitý, lípa srdčitá Tilia cordata e) střelovitý, šípatka střelolistá Sagittaria sagittifolia f) hrálovitý, šťovíky Rumex spp. g) nesouměrný, jilmy Ulmus spp. Jednoduché listy členěné: a) peřenolaločný, dub letní Quercus robur, b) dlanitolaločný, kontryhel obecný Alchemilla vulgaris, d) peřenoklaný, dub červený Quercus rubra, e) dlanitoklaný, kakost lesní Geranium sylvaticum, g) peřenodílný, dub bahenní Quercus palustre, h) dlanitodílný, pryskyřník prudký Ranunculus acer, j) peřenosečný, kozlík lékařský Valeriana officinalis, k) dlanitosečný, kakost holubičí Geranium columbinum. (laločný: zářezy sahají asi do 1/3 čepele; klaný: zářezy sahají až do 1/2 čepele; dílný: zářezy sahají až do 2/3 čepele; sečný: zářezy sahají téměř až k hlavní žilce; poznámka: přerušovaná čára znázorňuje polovinu čepele listu, resp. polovinu šířky poloviny čepele listu). Další členěné listy: vpravo lyrovitý list (koncový úkrojek téměř nedělený a větší než postranní, které přímo odstávají a směrem k bázi se zmenšují), vlevo od něj kracovitý list (koncový úkrojek největší, s postranními úkrojky dolů zakřivenými a postupně se zmenšujícími). Složené listy: jsou buď zpeřené nebo dlanitě složené. zpeřené listy: a) lichozpeřený, trnovník akát Robinia pseudacacia: 1 listové vřeteno, 2 jařmo lístků; b) sudozpeřený, hrách Pisum sp., c) přetrhovaně lichozpeřený, mochna husí Potentilla anserina; dlanitě složené listy: d) trojčetný, jetel plazivý Trifolium repens, e) pětičetný, mochna pětilístek Potentilla reptans, f) sedmičetný, jírovec maďal Aesculus hippocastanum, g) mnohočetný, vlčí bob mnoholistý Lupinus polyphyllus.
Typy listů podle jejich připojení na stonek: a) řapíkatý (šeřík obecný Syringa vulgaris); b) přisedlý (len setý Linum usitatissimum); c) sbíhavý (divizna malokvětá Verbascum thapsus); d) objímavý (mák setý Papaver somniferum); e) prorostlý (prorostlík okrouhlolistý Bupleurum rotundifolium); f) listy srostlé (zimolez kozí list Lonicerum caprifolium); g) štítnatý=peltátní (lichořeřišnice větší Tropaeolum majus). Vnější stavba listů (nemusí být vyvinuty všechny): - palisty (stipulae) - řapík (petiolus) - listová pochva (vagina) - čepel (lamina). a) b) c) Typy palistů: a) volné (vrby); b) přirostlé k řapíku (jetele); c) srostlé v botku = ochrea (šťovíky). Typy palistů: - prchavé, opadavé, vytrvalé - šupinovité, blanité, zelené. Řapík: oblý, hranatý, žlábkovitý, nadmutý (aerenchym, kotvice plovoucí Trapa natans) a jiný. Listová pochva:
trávy, čeleď lipnicovité (Poaceae): 1 - listová pochva; 2 - ouška; 3 - jazýček; 4 - listová čepel: Žilnatina (venace): soubor cévních svazků probíhajících listovou čepelí: - otevřená: zcela nebo téměř bez spojů (= bez anastomoz) - uzavřená (= síťnatá): žilnatina vytvářející anastomozy. e Žilnatina: a) zpeřená (dvouděložné, např. duby), b) vidličnatá (jinan dvoulaločný), c) rovnoběžná (jednoděložné, lipnicovité), d) souběžná (jednoděložné, např. funkia Hosta), e) dlanitá (dvouděložné, např. javory), f) znožená (dvouděložné, např. čemeřice Helleborus). f
Listová vernace: složení listové čepele v pupenu před rozvinutím: A) složená (např. jetel Trifolium), B) podvinutá (např. šťovík Rumex), C) nadvinutá (např. topol Populus), D) svinutá (např. áron Arum), E) plochá (např. jmelí Viscum), F) circinátní (většina kapradin), G) smuchlaná (např. korunní lístky máku Papaver). a) b) c) d) e) Listová aestivace: vzájemná poloha listů v pupenu: a) šroubovicovitá (korunní lístky ve šroubovici, např. stulík Nuphar), b) otevřená (korunní lístky se v poupěti nedotýkají, např. javory Acer), c) chlopňovitá (korunní lístky se v poupěti dotýkají, ale nepřekrývají, např. citlivka Mimosa), d) zkroucená (každý korunní lístek na jednom konci je překrýván sousedním korunním lístkem a na druhém konci sám překrývá sousední lístek, např. sléz Malva), e) vzestupná (překrývání postupuje vzhůru, např. sapanovité Caesalpiniaceae), sestupná (překrývání postupuje směrem dolů, např. bobovité Fabaceae). Postavení listů na stonku (fylotaxie): a) střídavé (např. pryskyřníkovité), b) vstřícné (např. bez černý), c) krížmostojné (např. hluchavkovité), d) přeslenité: d) pravý přeslen (např. přesličky), e) zdánlivý přeslen (vzniká zkrácením internodií, např. lilie zlatohlavá), f) nepravý
přeslen (např. přeslen listů svízele prítuly tvořený párem vstřícných listů a vmezeřenými palisty), g) listová růžice: (zkrácením internodií na báze stonku, např. prvosenky). Listová inzerce: místo vyrůstání listu na stonku. Listové stopy jsou cévní svazky, které vstupují ze stonku do listu (u jehličnanů většinou jediný cévní svazek jediná listová stopa, u dvouděložných tři i více stop). Listová jizva: rána po opadu listu, na listových jizvách jsou i po zacelení patrné jako větší či menší tečky přerušené listové stopy. Lupenité listy = asimilační listy = trofofyly (obvykle u semenných rostlin); U některých kapradin kromě trofofylů jsou i listy nesoucí výtrusnice = sporofyly; U jiných kapradin asimilační listy nesou i výtrusnice = trofosporofyly. a)1,2 různolistost (heterofylie): výskyt dvou výrazně odlišných tvarů listů na jedné rostlině, např. břečťan; b) nestejnolistost (anizofylie): dvojí výrazně odlišná velikost listů na téže rostlině, např. javor mléč. Pupeny (listové, květní, smíšené): v některých pupenech jsou jen základy listů (listové pupeny), v jiných základy listů a květů (smíšené pupeny), nebo jen květy (květní pupeny). Pupeny podle postavení na stonku: a) 1 terminální, 2 - úžlabný; b) kolaterální (jednoděložné), c) sestupné seriální (např. ostružiník Rubus), d) vzestupné seriální (např. zimolez Lonicera); Pupeny podle obalů: chráněný šupinami - e (např. jírovec maďal Aesculus hippocastanum), palisty (u dubů Quercus) nahý f (většina bylin, krušina olšová Frangula alnus).
adventivní = náhradní = náhodilé pupeny, rostlinky vyrůstající z adventivních pupenů: a) na listech (např. naduť Bryophyllum daigremontianum) b) na kořeni (např. pcháč rolní Cirsium arvense): 1-kořen, 2-mladá rostlinka. Habitus rostlin = způsoby větvení podle velikosti úžlabních pupenů a z nich vyrůstajících větví: a) akrotonické větvení, b) bazitonické větvení, c) mezotonické větvení. Ontogeneze List se zakládá exogenně po stranách vzrostného vrcholu, listový základ (hrbolek) se rozdělí na dvě části: akroplast: dává vznik čepeli a řapíku baziplast dává vznik spodní části řapíku, listové pochvě a palistům. Na rozdíl od stonku, růst listu je zpravidla omezený (výjimky jsou, např. Welwitschia mirabilis). Typy listů (listových formací): listence (prophylla): vyrůstají na květní stopce; listeny (bractae): čepel redukována, od lupenitých listů se často liší i tvarem: zákrovní listeny; toulec (např. palice áronovitých je ještě obalena často barevným listenem = toulcem); obalíček (soubor listenů pod okolíčky složeného okolíku); obal (soubor listenů pod složeným okolíkem); plevky (drobné blanité listeny na lůžku úboru pod květy); plevy = pluchy (např. listeny na bázi klásku lipnicovitých) ; lupenité = asimilační listy (folia): asimilační a transpirační funkce; šupiny (kataphylla): nezelené, drobné šupinovité, někdy masité, zelené, na oddencích a v dolní části stonku a postranních větví;
dělohy (cotyledones): jsou součástí zárodku, tvarem se často nápadně liší od prvních lupenitých listů.