Krytosemenné rostliny cévní svazky (laboratorní práce)

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Krytosemenné rostliny cévní svazky (laboratorní práce)"

Rostislav Štěpánek
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/ Krytosemenné rostliny cévní svazky (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-7-22 Předmět: přírodopis Cílová skupina: 7. třída Autor: Mgr. Miroslav Jílek Časová dotace: 1 vyučovací hodina Forma: práce ve dvojicích Anotace: Tuto laboratorní práci je vhodné zařadit při probírání učiva o stavbě těla krytosemenných rostlin. Žáci budou pozorovat cévní svazky dvouděložných a jednoděložných rostlin.

2 Cíl: Žáci budou pozorovat pomocí mikroskopu cévní svazky krytosemenných rostlin. Uvidí rozdíl mezi cévními svazky ve stoncích rostlin jednoděložných a dvouděložných. Obarvením vody inkoustem se přesvědčí o rozvádění látek stonkem rostlin. Teorie: Cévní svazky umožňují rozvádění vody a roztoků organických a anorganických látek ve vyšších rostlinách. Jsou tvořeny částí dřevní a částí lýkovou. Dřevní část cévního svazku xylém vede z kořenů rostliny stonkem do listů roztoky minerálních látek, které rostlina získává z půdy. Xylém je tvořen cévicemi (u kapraďorostů a nahosemenných) a cévami (u krytosemenných). Lýková část cévního svazku floém vede z listů produkty fotosyntézy asimiláty. Floém je tvořen sítkovicemi. Jednoděložné rostliny - druhotně netloustnou, je pro ně charakteristický uzavřený cévní svazek. Dvouděložné rostliny druhotně tloustnou, je pro ně charakteristický otevřený cévní svazek. Podle vzájemného postavení dřevní a lýkové části rozlišujeme v orgánech rostlin čtyři základní typy cévních svazků: a) koncentrické (soustředné) jedna část obklopuje druhou, dělíme je na dřevostředné a lýkostředné (převážně u jednoděložných rostlin, např. konvalinky) b) kolaterální (bočné) lýko a dřevo jsou umístěny nad sebou (dřevo na vnitřní, lýko na vnější straně) U dvouděložných r. a jehličnanů jsou uspořádány do kruhu a jsou otevřené, u jednoděložných jsou ve stonku nepravidelně roztroušeny a jsou uzavřené. c) bikolaterální (dvoubočné) mají dvě lýkové části, mezi nimi je dřevní část d) radiální (paprsčité) dřevní a lýková část se pravidelně střídají vedle sebe Úkol č. 1: Mikroskopické pozorování cévních svazků jednoděložných a dvouděložných rostlin

Jsou tvořeny částí dřevní a částí lýkovou. Dřevní část cévního svazku xylém vede z kořenů rostliny stonkem do listů roztoky minerálních látek, které rostlina získává z půdy.

3 Pomůcky: stonky dvouděložných bylin (např. hluchavka, orsej, blatouch, pelargonie), stonky jednoděložných bylin (např. stvol tulipánu), mikroskop, potřeby k mikroskopování, voda, žiletka, Petriho miska 1. Žáci pomocí žiletky vytvoří několik tenkých příčných řezů stonků jednoděložných rostlin. 2. Jednotlivé řezy vkládají do vody do Petriho misky. 3. Vyberou nejtenčí řez a vloží jej na podložní sklíčko do kapky vody, přikryjí krycím sklíčkem a pozorují pod mikroskopem. Mikroskopují od menšího po větší zvětšení. 4. Žáci se zaměří na cévní svazky. V pracovním listu zakreslí jejich tvar a uspořádání dřevní a lýkové části. Určí typ cévního svazku. 5. Obdobně žáci postupují u stonků dvouděložných rostlin. Úkol č. 2: Rozvádění látek cévními svazky Pomůcky: stvol sněženky nebo bílého narcisu s květem, kádinka s vodou, červený nebo modrý inkoust 1. Žáci nalijí do kádinky vodu a zbarví ji červeným nebo modrým inkoustem. 2. Do kádinky dají čerstvý stvol sněženky nebo bílého narcisu s květem. 3. Žáci pozorují stoupání zbarvené vody cévními svazky, které se obarví. Může dojít až ke změně barvy květu sněženky nebo bílého narcisu. 4. Žáci vytvoří nákres v pracovním listu. Závěrečné zhodnocení:

Jednotlivé řezy vkládají do vody do Petriho misky. 3. Vyberou nejtenčí řez a vloží jej na podložní sklíčko do kapky vody, přikryjí krycím sklíčkem a pozorují pod mikroskopem.

4 Pracovní list: Krytosemenné rostliny cévní svazky Jméno žáka: Třída: Datum: Úkol č. 1: Mikroskopické pozorování cévních svazků jednoděložných a dvouděložných rostlin Pomůcky: stonky dvouděložných bylin (např. hluchavka, orsej, blatouch, pelargonie), stonky jednoděložných bylin (např. stvol tulipánu), mikroskop, potřeby k mikroskopování, voda, žiletka, Petriho miska 1. Pomocí žiletky vytvořte několik tenkých příčných řezů stonků jednoděložných rostlin. 2. Jednotlivé řezy vložte do vody do Petriho misky. 3. Vyberte nejtenčí řez a vložte jej na podložní sklíčko do kapky vody, přikryjte krycím sklíčkem a pozorujte pod mikroskopem. Mikroskopujte od menšího po větší zvětšení. 4. Zaměřte se na cévní svazky. V pracovním listu zakreslete jejich tvar a uspořádání dřevní a lýkové části. Určete typ cévního svazku. 5. Obdobně postupujte u stonků dvouděložných rostlin. Vypracování: Nákres: příčný řez stonkem jednoděložné rostliny: - typ cévního svazku... zvětšení...

stvol tulipánu), mikroskop, potřeby k mikroskopování, voda, žiletka, Petriho miska 1. Pomocí žiletky vytvořte několik tenkých příčných řezů stonků jednoděložných rostlin. 2.

5 příčný řez stonkem dvouděložné rostliny: - typ cévního svazku... zvětšení... Závěr: Zjistili jsme, že pro stonky jednoděložných rostlin je charakteristický... cévní svazek. U dvouděložných rostlin se ve stoncích vyskytují cévní svazky.... Úkol č. 2: Rozvádění látek cévními svazky Pomůcky: stvol sněženky nebo bílého narcisu s květem, kádinka s vodou, červený nebo modrý inkoust 1. Nalejte do kádinky vodu a obarvěte ji červeným nebo modrým inkoustem. 2. Do kádinky dejte čerstvý stvol sněženky nebo bílého narcisu s květem. 3. Pozorujte barevné změny stvolu, případně i květu rostliny. 4. Vytvořte nákres v pracovním listu. Vypracování: Nákres:

2: Rozvádění látek cévními svazky Pomůcky: stvol sněženky nebo bílého narcisu s květem, kádinka s vodou, červený nebo modrý inkoust 1.

6 Závěr: Použité zdroje: ČERNÍK, V. - BIČÍK, V. - BIČÍKOVÁ, L.- MARTINEC, Z. Přírodopis 2:Zoologie, botanika. Praha: SPN, s. ISBN BAER, H. Biologické pokusy ve škole. Praha: SPN, s.

Přírodopis 2:Zoologie, botanika. Praha: SPN, 2005.

Podobné dokumenty

Název: VNITŘNÍ STAVBA LISTU

Název: VNITŘNÍ STAVBA LISTU Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího