21 258 zákoníku práce rozsah náhrady škody 4.4 Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, která je v praxi běžně označována jako hmotná odpovědnost, představuje specifický typ odpovědnosti zaměstnance. Její zvláštnosti se týkají především prokazování zavinění. 4.4.1 Dohoda o odpovědnosti Předpokladem vzniku odpovědnosti za schodek je uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále v této kapitole jen dohoda o odpovědnosti ). Dohodu o odpovědnosti může platně uzavřít pouze zaměstnanec, který již dosáhl věku 18 let. Zákoník práce vyžaduje pro uzavření této dohody písemnou formu. s jejím nedodržením je spojen následek neplatnosti. 4.4.2 Hodnoty svěřené k vyúčtování Hodnotami, v souvislosti s jejichž svěřením zaměstnanci je možné uzavřít dohodu o odpovědnosti, je třeba rozumět hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné obdobné hodnoty. Aby mohla být dohoda o odpovědnosti uzavřena, musí být splněno, že: hodnoty jsou předmětem obratu nebo oběhu a zaměstnanec může se svěřenými hodnotami osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Obrat nebo oběh lze chápat jako proces, v jehož rámci nezůstává objem, počet či rozsah svěřených hodnot neměnný, ale naopak se v závislosti na různých okolnostech (prodej či výdej a příjem) v čase mění. PRAKTICKÝ TIP Dohoda o odpovědnosti bývá typicky uzavírána v souvislosti se svěřením pokladní hotovosti nebo uskladněného zboží. v takových případech bývají zpravidla splněny podmínky obratu nebo oběhu i osobní dispozice.
22 Osobní dispozice je dána tehdy, pokud má mít zaměstnanec po celou dobu svěření nad svěřenými hodnotami úplnou a naprostou kontrolu. Znak osobní dispozice by tedy nebyl naplněn především tehdy, pokud by ke svěřeným hodnotám měly kromě zaměstnance přístup i další osoby. ČASTÁ CHYBA Dohodu o odpovědnosti není možné uzavřít například ve vztahu k vybavení kanceláře zaměstnance nebo k výrobnímu prostředku, se kterým zaměstnanec pracuje. Tyto předměty totiž nepodléhají obratu ani oběhu. Uzavření dohody o odpovědnosti nepřipadá do úvahy ani tehdy, pokud se jedná o zboží, které je sice předmětem obratu nebo oběhu, ale je již například vyskládáno na regálech a nabízeno zákazníkům, kteří k němu mají fyzicky volný přístup. Za takových okolností totiž není dodržena podmínka osobní dispozice se svěřenými hodnotami. 4.4.3 Náležitosti dohody o odpovědnosti Dohoda o odpovědnosti musí kromě označení smluvních stran obsahovat především určení hodnot, které budou zaměstnanci svěřeny, a závazek zaměstnance odpovídat za případný schodek na těchto hodnotách. Dále může dohoda obsahovat závazek zaměstnavatele vytvořit zaměstnanci podmínky umožňující řádné hospodaření se svěřenými hodnotami. Dohoda může přímo pamatovat i na konkrétní opatření směřující k ochraně svěřených hodnot. 4.4.4 Společná dohoda o odpovědnosti Dohodu o odpovědnosti je možné uzavřít jako individuální nebo společnou. Je-li dohoda uzavřena jako společná, uzavírá ji zaměstnavatel se skupinou zaměstnanců, jimž jsou určité hodnoty svěřeny společně a všichni k nim také mají přístup. Společná dohoda o odpovědnosti bývá uzavírána v případech, kdy není možné, aby se svěřenými hodnotami disponoval jen jeden zaměstnanec, ale je možné určit okruh zaměstnanců, kteří jediní k nim budou mít přístup. 4.4.5 Odstoupení od dohody o odpovědnosti Při naplnění určitých okolností může zaměstnanec od uzavřené dohody o odpovědnosti odstoupit. Odstoupení od dohody musí být učiněno písemně a musí být doručeno zaměstnavateli. Platnost dohody pak zaniká dnem, kdy bylo odstoupení doručeno, případně pozdějším dnem uvedeným v samotném odstoupení. Zaměstnanec je oprávněn od dohody odstoupit, pokud:
23 vykonává jinou práci než tu, v souvislosti s níž mu byly hodnoty svěřeny, je převáděn na jinou práci nebo na jiné pracoviště, je překládán, zaměstnavateli doručil písemné upozornění na závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami, a zaměstnavatel tyto závady ani do 15 dnů neodstranil. Při společné odpovědnosti může zaměstnanec od dohody o odpovědnosti odstoupit také tehdy, jestliže je na jeho pracoviště zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí či jeho zástupce. 4.4.6 Další případy zániku dohody Kromě odstoupení od dohody o odpovědnosti zaniká tato dohoda také dnem skončení pracovního poměru. Možné je rovněž to, že se zaměstnavatel a zaměstnanec na zániku dohody o odpovědnosti dohodnou. 4.4.7 Schodek Pokud je dohoda o odpovědnosti platně uzavřena a nedošlo k jejímu zániku, odpovídá zaměstnanec za schodek, který zaměstnavatel na svěřených hodnotách zjistí. Schodek, který je v praxi běžně označován jako manko, je představován záporným rozdílem mezi stavem, který by hodnoty svěřené zaměstnanci měly vykazovat vzhledem k poslední inventarizaci a následnému obratu nebo oběhu, a reálným stavem zjištěným při aktuálně provedené inventarizaci. 4.4.8 Inventarizace Inventarizace má být podle zákoníku práce provedena vždy: při uzavření dohody o odpovědnosti, při zániku dohody o odpovědnosti, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru.
24 Dochází-li k některé z výše uvedených skutečností, měl by zaměstnavatel provést inventarizaci zcela automaticky. Pokud by k tomu nedošlo, může zaměstnanec zaměstnavatele k provedení inventarizace vyzvat. Jedná-li se o pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, provádí se inventarizace: při uzavření dohod o odpovědnosti se všemi společně odpovědnými zaměstnanci, při zániku všech těchto dohod, při výkonu jiné práce, při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně odpovědných zaměstnanců, při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti. Jestliže zaměstnanec se společnou odpovědností, jehož pracovní poměr skončil, nebo který vykonává jinou práci, nebo který byl převeden na jinou práci, nebo který byl převeden na jiné pracoviště nebo přeložen, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti. Jestliže zaměstnanec, který je zařazován na pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá, pokud od dohody o odpovědnosti neodstoupil, za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací. 4.4.9 Presumpce zavinění Základní odlišnost mezi odpovědností za schodek (manko) na svěřených hodnotách a obecnou odpovědností zaměstnance spočívá v tom, že při odpovědnosti za schodek se předpokládá zavinění zaměstnance. Byla-li platně uzavřena dohoda o odpovědnosti a inventarizací byl zjištěn schodek, nemusí zaměstnavatel zaměstnanci dokazovat, že škodu zavinil; může vycházet z presumpce zavinění a požadovat náhradu škody spočívající v hodnotě zjištěného schodku.
25 4.4.10 Zproštění se odpovědnosti Zaměstnanec se může odpovědnosti za zjištěný schodek zprostit, pokud prokáže, že škoda vznikla zčásti nebo zcela bez jeho zavinění. Pokud se zaměstnanci částečné nebo úplné prokázání neexistence jeho zavinění (tzv. vyvinění) podaří, bude za schodek odpovídat jen částečně nebo neponese odpovědnost vůbec. K vyvinění zaměstnance dochází nejčastěji v souvislosti s prokázáním skutečnosti, že v důsledku zanedbání povinností zaměstnavatele bylo zaměstnanci znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. PRAKTICKÝ TIP Zanedbání povinnosti zaměstnavatele může spočívat například v tom, že k hodnotám svěřeným zaměstnanci nebo několika zaměstnancům se společnou dohodou o odpovědnosti k vyúčtování měly přístup i další osoby (například další zaměstnanci či osoby jinak spojené se zaměstnavatelem). Pokud by se skutečnost, že k hodnotám (například ke zboží ve skladu) měly přístup i jiné osoby, ukázala až po zjištění vzniku manka, budou mít zaměstnanci solidní šanci na úplné vyvinění, a tedy úplné zproštění se odpovědnosti. Jestliže by se ale ukázalo, že zaměstnanec nebo zaměstnanci s uzavřenou dohodou o odpovědnosti již dříve věděli o tom, že mají k hodnotám, které jim byly svěřeny, přístup i další osoby, pravděpodobně by se vyvinili jen částečně, ledaže by prokázali, že zaměstnavatele na nedostatečné zabezpečení hodnot předem upozornili. Pokud by totiž zaměstnanec věděl o problému se zabezpečením svěřených hodnot, ale neupozornil na něj zaměstnavatele, nesl by částečnou vinu za vznik škody. 4.4.11 Rozsah odpovědnosti Jestliže zaměstnanec neprokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, odpovídá zaměstnavateli za celou skutečnou škodu, kterou schodek představuje. 4.4.12 Rozsah odpovědnosti při společné dohodě Zvláštní pravidla nastavuje zákoník práce pro posouzení rozsahu podílu odpovědnosti za škodu v případě schodku na hodnotách, které byly svěřeny několika zaměstnancům se společnou dohodou o odpovědnosti. Pokud by se v takovém případě zjistilo, který ze společně odpovědných zaměstnanců schodek zavinil, bude za škodu odpovídat právě tento zaměstnanec podle míry svého zavinění.
26 Není-li možné zjistit, který ze společně odpovědných zaměstnanců škodu zavinil, určí se jejich podíl náhrady škody podle poměru jejich hrubých výdělků. Výdělek vedoucího zaměstnance a jeho zástupce se pro tyto účely započítává ve dvojnásobné výši. S výjimkou vedoucího zaměstnance a jeho zástupce nesmí podíl odpovědnosti za škodu přesáhnout jeden průměrný měsíční výdělek. Pokud se takto určenými podíly nepokryje celá škoda, uhradí zbylou část vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků. PRAKTICKÝ TIP Čtyři skladníci a jejich vedoucí odpovídají na základě společné dohody o odpovědnosti za schodek na zboží ve skladu. Skladníci dosahují hrubého výdělku 20 000 Kč, jejich vedoucí 27 000 Kč. Inventurou dojde ke zjištění schodku, v jehož důsledku vznikne zaměstnavateli škoda ve výši 30 000 Kč, a nepodaří se zjistit, který ze společně odpovědných zaměstnanců ji zavinil. Podle výše popsaného pravidla se určí podíly odpovědnosti. Průměrný výdělek vedoucího se započítá ve výši dvojnásobku jeho skutečného výdělku, a bude se tedy vycházet z částky 54 000 Kč. Součtem výdělků všech zúčastněných zaměstnanců získáme částku 134 000 Kč. Podíl vedoucího na škodě bude tedy představovat 54/134 a podíl jemu podřízených zaměstnanců 20/134. Vedoucí tedy uhradí část škody ve výši 12 090 Kč. Podíl jednotlivých zaměstnanců bude činit 4 477,50 Kč. V případě, že by vznikla škoda ve výši 150 000 Kč, pak by při uvedeném postupu přesáhl podíl náhrady škody jednotlivých zaměstnanců výši jejich hrubého výdělku, což zákon neumožňuje. Jednotliví zaměstnanci by tak odpovídali do výše 20 000 Kč a zbylý díl (v daném případě 70 000 Kč) by musel uhradit vedoucí. ODKAZ 252 254 zákoníku práce pravidla odpovědnosti za schodek 259 zákoníku práce rozsah odpovědnosti při individuální dohodě 260 zákoníku práce rozsah odpovědnosti při společné dohodě 4.5 Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů Právní úprava odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů vykazuje řadu shodných rysů s odpovědností za schodek, a to především pokud jde o presumpci zavinění. 4.5.1 Předpoklady odpovědnosti Základním předpokladem odpovědnosti zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů je, že od zaměstnavatele oproti písemnému potvrzení nebo na základě dohody