CVIČENÍ S ARCHEOLOGICKÝM MATERIÁLEM Morfologie a klasifikace artefaktů 4. Kovové artefakty II. Nářadí, šperk a součásti oděvu, ostatní Zuzana Bláhov hová-sklenářová Univerzita Karlova v Praze Filosofická fakulta Ústav pro archeologii 2015/2016
Pracovní nářadí universální nůž k řezání, jednobřitý, rukojeť a čepel odděleny příčkou/můstkem; rukojeť: 1. litá a) plná, b) prolamovaná, 2. ve tvaru řapu-střeně a) jazykovitého, b) trnovitého, určeného k obložení jiným em=střenkou; v jazykovitém jsou otvory pro nýty; trn odsazený/neodsazený, ukončen profilovaně/háčkem; ojed. 3. tulejka; čepel: břit, ostří, hrot, někdy krevní rýha; hřbet rovný/prohnutý obloukovitě/esovitě, popř. zesílený. Podtypy: s rukojetí plnou, někdy žebrovanou stř. B, Ř, litou prolamovanou od stř. B; s obloukovitým hřbetem a trnovitým řapem (neodsazeným ml.b; s trnovitým řapem odsazeným 1stranně/2str./s výraznou příčkou pozd.b-h; s jazykovitým řapem od ml.b), srpovitý-břitva od L, koželužský od L, vinařský od Ř, ranhojičský-lancetovitý od Ř, řezbářský, zavírací-břitva od RS). sekera k nasazení na topůrko a sekání, nářadí i zbraň; B lité, Fe kované; bez oka: plochá (E-st. B), s lištami (BA-BB1), s lištami a schůdkem srdčitým/ lištovitým rovným (BA2/B1-BD), s laloky středovými (BD-HA), týlními (HB), s tulejkou (litá HA2-HB, kovaná H,L), s raménky (H); s okem: jednoduchá, s okem a protaženým týlem (kavkazská/ s odsazeným břitem st.b, jadranského typu H, franciska RS), úzká s okem, úzká s ostny, širočina, bradatice, bradatice s ostny; dvojbřitá (E-B): labrys (=bipennis, se 2 protilehlými svislými břity), krumpáčovitá (oba břity příčné), křížová (jeden břit svislý,druhý příčný);
Fröhlich: Písecko v zrcadle archeologie s plnou litou rukojetí (stř. d. b.) rané nože s trnem a otvorem pro nýt (ml. d. b.) PDČ s prolamovanou (rámovou) rukojetí (ml. d. b. BD) s odsazeným trnovitým řapem a prohnutým hřbetem dř. nákolní (pozd. d. b.) železné s jazykovitým řapem (d. halštatská) s jazykovitým řapem (ml. d. b.) PDČ železný sekáč (H-L) Fröhlich: Písecko v zrcadle archeologie
Sekery st. d. b. (s lištami) a stř. d. b. (se schůdkem) štíhlá italského typu se srdčitým schůdkem (BA2/B1, stř. d. b.) PDČ s lištami (st. d. b.): s týlem rovným, oblým, hrotitým, s vykrojením v týle, s ostřím dlátovitým, vějířovitým NM, foto archiv K. Sklenáře s rovným schůdkem (stř. d. b., západní typy) nejstarší typy se středovými laloky Není-li uvedeno jinak, zdroj Fröhlich: Písecko v zrcadle archeologie
Sekery ml. a pozd. d. b. se středovými laloky (BD-HA, popř. již od BC2) s tulejkou a ouškem (HB, popř. již od HA2) s horními (týlními) laloky, popř. i s ouškem (HB) lužický typ se třemi žebérky se sedlovitým (prohnutým) ústím PDČ se střed. / hor. laloky a vykrojeným / rovným týlem Šipka Fridrichová et al.: Praha v pravěku Kotouč Šipka Šipka halštatské sekery: železná se 4hrannou tulejí (vlevo) a s raménky (vpravo) Knies: Kotouč Fröhlich: Písecko v zrcadle archeologie
Pracovní nářadí k opracování dřeva a kovu dláto (tyčinkovité, s lištami, s tulejkou, s plnou litou rukojetí; obvyklé od B; pozor, ve st. d. b. některé nově interpretovány jako dlátovité sekery = zbraně) kladivo (s tulejí/okem; perlík oba konce ploché, naklepávací s vodorovnou hranou/ami, vytahovací-ševcovské se zuby, probíjecí = s hrotem) kleště (pérové, pákové) kovadlina (od ml. d. b.) klín (ke štípání dřeva, kovu), utínka (kovářství, k utínání kovu za tepla, od ml. L), pila (nožová od B, pásová v ml. d. b. jen ve zlomcích, běžněji od L již Fe) pilník (ml. L) poříz (symetrický obouruční nůž na dřevo, se 2 trny k nasazení organických rukojetí, čepel rovná/oblouková; L, Ř, S) průbojník (k prorážení otvorů, úderová plocha a hrot; klínovitý/kuželovitý, tyčinkový/ tulejkový, od ml. L); razidlo (kolek) k vyrážení výzd. prvků do povrchu kovových předmětů (B-L), rydlo (ke zdobení kovových předmětů, i ze zlomené jehlice ap., od B); šídlo (k prorážení otvorů v pevnějších org. ech kůže apod.; průřez oblý/hranatý, zahrocen na jednom či obou koncích; od B) teslice (oproti sekeře má břit příčný k ose oka, podobně jako motyka) vrták (kopinatý=lžičník, lžícovitý x nebozez se závitem);
dláto (d. b.) - s lištami (st. d. b.: dlátovitá sekera!) - s tulejí (ml. d. b.) bronzová kovadlina (zdroj: http://www.ceskatelevize.cz:809 9/ct24/regiony/290972-priprochazce-nasel-na-poli-pokladz-mladsi-doby-bronzove/ PDČ kovotepecké kladívko s tulejkou (d. b.) laténské železné nářadí: pákové kleště, pilník, poříz, vidlice, kladivo dva typy
Pracovní nářadí zemědělské; lovecké náčiní radlice lopatkovitáčepel (list), týlní laloky až laloková tulej; symetrická (k rádlu): se širokým týlem, pětiúhelníková, listovitá, kopinatá-dýkovitá, veslovitá-šípovitá s dlouhou řapovitou násadou; 2 raménka; asymetrická (k pluhu); v Evropě od L (bronz, Fe), sporný nález bronzového plechového okutí hrotu háku?? z d. b. (Beranová AVSČ 10); krojidlo (plužní nůž) krájí půdu před radlicí; od RS, ojed. ale již od ml. L; otka motyčkovitý nástroj k čištění radlice (nebo loupák na kůru?), tulejka a list/škrabka; list plný/prolamovaný; ml. L, RS kosa (krátká = polokosa, dlouhá; čepel/list, řap) srp na obilí i trávu, jednoruční, na dřevěné násadě; čepel/list a řap jazykovitý či trnovitý; s trnem ( knoflíkem ), s žebrovaným řapem (oba stř.-pozd.b; jazykovitý má otvor k upevnění rukojeti), s hákovitou rukojetí (ml.b), kosák (protáhlý obilní, železný, popř. zubaté ostří, od ml.l.) motyka (klučovnice, kratec; x teslice) nůžky (pružinové-ovčácké) vidle (senné 2 tenčí hroty, hnojné - 3 silnější hroty; od ml.l); vidlice (2-3hrotý předmět k napichování aj.;od ml.l) sekáč (širší symetrické ostří, není k nasazení na topůrko; od H) mečík tkalcovský (SN, RS) ocílka (ke křesání ohně; tyčinkovitá Ř, lyrovitá RS) háček (udice) na ryby (kovové od st. d. b.) ost (osť) rybářská vidlice k lovu velkých ryb; trn, zpětné háčky (RS)
PDČ žebro depot srpů s trnem (ml. d. b.) jazykov. řap pozd.d.b. internet srp s hákovitým řapem (ml. d. b., Karpatská kotlina) laténské zemědělské nářadí: radlice, kosy, ovčácké nůžky trn PDČ srpy (d. b.) archiv K. Sklenáře srp se žebrovaným jazykovitým řapem (ml. d. b.) srpy (d. halštatská) Fröhlich: Písecko v zrcadle archeologie
Součásti oděvu kromě spon jehlice: hlavice a tělo (krček, dřík, hrot); hrot rovný/zahnutý, dřík hladký/tordovaný/ rytý, tělo rovné/prohnuté/vlnité, průřez okrouhlý/čtyřhranný, krček někdy zesílený= zduřelý/zeslabený/členěný/provrtaný/opatřený ouškem; hlavice podtypy: hl. úzce roztepaná a svinutá v očko (průběžná), hl. lopatkovitá-veslovitá (BA;+ svinutá v očko/ vodorov. rourku/ dvojitou v.r./svislou rourku), kroužková (popř.s řetízkem), křížová, jehl. cyperská (též kyperská; BA1), únětická (BA), terčovitá (1-2dílná, BA/B-BD), hl. kulovitá (šikmo provrtaná: BA2/B1, se zesíleným resp. i provrtaným krčkem: BC-BD), srpovitá j. (BA/B-BB), hl. hřebíkovitá, pečetítkovitá (BC-D), růžicová (jednod./dvojitá), j. pastýřská, hl. dvojkonická, cibulovitá, zátkovitá, kyjovitá, cívkovitá (vše ml. B až H), vázičkovitá (HB), vývalkovitěčleněná/bohatě profilovaná=vřetenovitá (ml.b, Ř), j. labuťkovitá (H), množství dílčích typů (chronologie!), regionální specifika; drobná kulovitá, dvojkonická, zaškrcovaná (Ř); x pisátko (stilus) - psaní na voskovou destičku, od L knoflík: bronzový od ml. d. b.; kuželovitý (ml.b-h); gombík = kulovitý s ouškem (RS) opasek: 1. kovové součástky o. kožených (přezka, kování, nákončí...); 2. celokovové o.: plochý tepaný z 1 kusu/ s růžicovými konci/ vytepávaný (vzácně B); řetězový z litých článků (stř. L); pletený prostý/ vybíjený =se vbíjenou výzdobou (stř. L); opaskový mezičlánek kovový vkládaný mezi koženéčásti opasku, kroužkový/rámečkový (L,Ř); přezka obvykle vícedílná, závorová (rámeček a trn) x výčnělková (1-2 výčnělky slouží jako nepohyblivý trn), třídění podle tvaru rámečku; někdy spojeno stěžejkou/přehnutím s příchytnou destičkou; zápona k zapnutí opasku háčkem do otvoru v kůži; k opasku připevněna nýty přímo/připevňovací destičkou; destičkovitá, maskovitá, palmetovitá, profilovaná, obloukovitá (z tyčinky), vidlicovitá (se stěžejkou); kostěná od E, kovová B
Jehlice starší doby bronzové únětické terčovité s křížovou hlavicí cyperské s hlavicí roztepanou a svinutou v očko, v rourku; tordovaná jehla s hlavicí kulovitou šikmo provrtanou s kroužkovou hlavicí a řetízkem Zdroje: PDČ, Fridrichová et al.: Praha v pravěku, Fröhlich: Písecko v zrcadle archeologie, Chybová: Pravěké osídlení Kroměřížska, fotoarchiv K. Sklenáře,
Jehlice střední doby bronzové s hl. pečetítkovitou a zdobeným krčkem (BC-BD) srpovité s jehlou tordovanou (BA2/B1 - kosziderské) s 2konickou hlavicí a rýhovaným krčkem s kulovitou hlavicí a zesíleným rýhovaným krčkem (BC-BD) Zdroje: PDČ, Fröhlich: Písecko v zrcadle archeologie, Chybová: Pravěké osídlení Kroměřížska, Furmánek: Zlatý vek v Karpatoch, s hl. kolečkovitou (BB-BC, záp. Mo) kolínkovitá s ouškem (BB-BC) s hl. kotoučovitou s trnem (BB-BC) s hlavicí hřebíkovitou, provrtaným krčkem a zvlněnou jehlou (BC- BD)
Jehlice mladší až pozdní doby bronzové s hl. vřetenovitou (BC-ml.d.b.) s hl. hřebíkovitou, pečetítkovitou (BC- BD), zde druhotně stočená do náramku jehla dvojdílné spony! s hl. vázičkovitou velkou, malou (HB vůdčí typ!) dvojdílná terčovitá (BD; jednodílná by byla BC) pastýřská (LuPP, ml.d.b.-h) chránič hrotu jehly? s hl. výrazně profilovanou česká (ml. d. b., Lu) uzlíky (vývalky) weitgendorfská (BD) Zdroje: PDČ, Fridrichová et al.: Praha v pravěku, Fröhlich: Písecko v zrcadle archeologie, Knies: Kotouč, Furmánek: Zlatý vek v Karpatoch ervěnická (HA/HB) labuťkovitá (H)
zápony knoflíky (ml.d.b.) plechové opasky nahoře úplný, dole zlomky Zdroje: PDČ, Fridrichová et al.: Furmánek: Zlatý vek v Karpatoch; Salaš: Hortfund von Polešovice
Součásti oděvu spony spona: propichuje spojovaný mat., její součásti tvoří uzavřený okruh; A. s pružným vinutím (1>2dílná): části lučík (hlavice, horní a dolníčást, uzlík, nožka, patka, lůžko jehly resp. zachycovač; drátěný/páskový/tyčinkový; souměrně/nesoum. obloukový, střechovitý, parabolický, smyčcovitý, kolínkovitý; nízký/vysoký; zesílený/zeslabený; s uzlíkem, vývalkovitěčleněný, žebrovaný, 1str./oboustranně; štítkovitě rozšířený, osmičkovitě vinutý), jehla, vinutí (1-2stranné, tětiva horní/spodní=samostřílové), osa vinutí (někdy zakončena knoflíky kulovitými, cibulovitými...), zachycovač plný nízký/vysoký, prolamovaný, rámcový...; B. bez vinutí (hl. 2dílná): tělo spony a jehla; Podtypy: A. s osmičkovitě vinutým lučíkem (HA-HB), růžicová se svorkami/se závěsky (ml.d.b.), sedlovitá, harfovitá (HB-HC), smyčcovitá (ml.d.b., H), hadovitá, oblouková, loďkovitá, bubínková (HC), maskovitá (LtA), s ptačí patkou, duchcovská a příb. (LtB), spojené konstr. (středolatén.), s rámcovým zachycovačem, nauheimská s křidélky aj. (ml.-pozd. L), s očky, výrazněčleněná, trubkovitá, kolínkovitá aj. (st.ř), podvázaná, legionářská, destičkovitá (/koso/čtvereč., oválná, terčovitá (ml. Ř), zoomorfní, ptačí, esovitá, cikádovitá), se záhlavní destičkou, durynská, klešťovitá (SN); B. růžicová (HB-HC a d.), štítová (BD-HB), brýlovitá (+ s osmičkovitou kličkou; HB-HC), čtyřrůžicová (illyrská; H), Aucissa (má místo vinutí stěžejku; Ř). Mnoho různých dílčích typů (chronologie!). Pozor: drát stočený do plochého kotouče se nazývá růžice, nikoli spirála!
Spony doby bronzové Kudrnáč: AR, Zvírotice jednodílná, s osmičkovitě vinutým lučíkem (ml. d. b.) tzv. honosná severokarpatská růžicová spona s mečovitými závěsky (HA, LuPP; jednodílná) Bém et al.: Arch. zrcadlení dvojdílná štítková spindlerfeldská (ml. d. b., LuPP) ml. d. b., Vrcovice Fröhlich: Písecko v zrcadle archeologie dvojdílné štítové spony pozd. d. b. typy jehel; vpravo spona t. Práčov (Lžovice KO; LuPP HB) není-li označeno jinak, vše PDČ
Spony doby halštatské harfovitá (HB-HC, východohalšt. okruh + LuPP) sedlovitá (st. H) brýlovitá s osmičkovitou kličkou (HB-HC) hadovitá (ml. H) Fröhlich: Písecko v zrcadle archeologie čtyřrůžicová (H) Želenice balkánská terčovitá se závěsky a modrými korálky (6. stol.) Stocký: Čechy v d. železné starolaténská maskovitá není-li označeno jinak, vše PDČ
Šperky kruhové velké čelenka (diadém): pásková (z tepaného, i vybíjeného plechu), drátěná (s růžicemi) náramek: na zápěstí/předloktí; tělo hladké/zdobené, uzavřený/otevřený široceúzce-s přesahujícími konci, průřez kruhový/jiný..., tvar konců: rovně odříznutý, zaoblený, oble/hrotitě zeslabený, kyjovitě zesílený, vývalkovitě/pečetítkovitě členěný, pečetítkovitý, vějířovitý, růžicovitý, svinutý, háčkový, očkový, západkový, stupňovitý, stěžejkový; podtypy: drátěný (jednoduchý, dvojitý, vlnovitý, esovitě/osmičkovitě vinutý, pletený), spirálovitý, tyčinkovitý (litý, tělo souměrné/středově zesílené; prostý, tordovaný, plasticky zdobený, s nálitky), vývalkovitě/žebrovitěčleněný (litý/plechový dutý; členěný souvisle/nesouvisle po skupinách, 1-oboustranně), sedlovitý, páskový, plochý (široký/úzký, plechový/litý, podélné žebrování, rytí aj.), manžetovitý (plechový/ litý, rytí, žebrování; otevřený/uzavřený snýtováním), vydutý (litý/plechový, turban), trubicovitý (jako předchozí, ale průřez uzavřený,konce se zasouvají do sebe), prolamovaný (litý do složitější formy), s hadími hlavami (ml. Ř), dvojnáramek (L) nápažník: na nadloktí; jednoduchý/spirálovitý, z drátu/plechové pásky, někdy s růžicovitými konci (stř. B H) nánožník (nánožní kruh): ne vždy vyhraněný typ; spec. patrně sedlovité (pozd. B, H) a kruhy z dutých polokoulí hladkých nebo šnekovitých (L stř.-ml.) nákrčník: z 1 kusu (x náhrdelník je z článků, z korálků navlčených na šňůře apod.); litý, plechový, drátěný; konce jednoduché, (roztepané a) svinuté v očko, pečetítkové, s uzávěrem (háček + očko, 2 očka, 2 háčky); tordování B
Chybová: Pravěké osídlení Kroměřížska z dvojitého drátu se zpětnou kličkou (st. d. b.) tvaru vrbového listu (st. d. b., epišňůr. okruh) spirálový (od st. d. b.) manžetový (hl. BA2) manžetový se vstřícnými růžicemi (Mo) Foto archiv K. Sklenáře dřetovického typu (BD-HA) tyčinkový (BA) Fröhlich: Písecko v zrcadle archeologie plochý s rozšířenými konci a rytou výzdobou (Mo) rozvinuté náramky stř. d. b. (s rozšířenými konci, s rytou výzdobou, vodorovně žebrovaný, se vstřícnými růžicemi) náramky a nánožní kruhy ml. d. b. až d. halštatské není-li označeno jinak, vše PDČ
svitek zlatého drátu (spirálový náramek?) (LuPP, BC-BD) Podle M. Béma a kol.: Archeologické zrcadleni spirálový nápažník (BB1) Furmánek: Zlatý vek v Karpatoch růžicový diadém (ml. d. b., LuPP) plechováčelenka (ml. d. b., LuPP) Furmánek: Zlatý vek v Karpatoch APČ 5 svitek zlatého drátu ( hradecká osmička ) (Hradec Králové, Lu) salgótarjánský kruh, růžicový nápažník (BB1) Chybová: Pravěké osídlení Kroměřížska Foto archiv K. Sklenáře tordovaný nákrčník s hladkými konci, nánožní kruh a tyč. náramek kruhového průřezu s rytou výzdobou (BD-HA)
Podle M. Béma a kol.: Archeologické zrcadleni Slatinky PV, depot lužické k. (ml. d. b.): dvojdílná štítková spona, růžicové a spirálové nápažníky, puklice, sekera s tulejkou, náramky a nákrčníky, srpy, dláto, jehlice se zesíleným krčkem aj.
Šperky kruhové menší prsten: kroužkový (otevřený/uzavřený/spojený; drátkový, sedlovitý, páskový, litý, spirálovitý, růžicový, štítkový prostý/s butonem/s lůžkem) náušnice: ozdoba ucha, zavěšení, ozdobnáčást upevněna na oblouku drátěného těla/část těla rozšířena v ozdobný článek; (vybíhá-li ozdobná část z 1 konce těla záušnice). Podtypy: terčovitá, někdy zdobená rytím (starobydžovského t.; st. B); rourkovitá (plech, vytep. výzd.; H); loďkovitá (tepaná z plechu; st. L); lunicovitá, hrozníčkovitá, bubínkovitá, košíčkovitá, sloupečkovitá, kroužková (RS). záušnice: ozdoba účesu (asi u některých nelze vyloučit užití jako náušnice); spirálovitá (E, B), s přesahujícími konci (n./z. sedmihradského typu; st.b), z dvojitého drátu (volné konce spleteny, B), kličkovitá (dvojitý drát, se zpětnou kličkou, ml.est.b), z./n. s očkem (kroužek, 1 konec roztepán a svinut v očko, RS), esovitá (RS). Šperky další náhrdelník: sestaven z více součástek (korálů, spirálek, článků, rozdělovač slouží k udržení šňůrek v oddělené poloze); záponka k zapínání korál(ek) (perla) plný i dutý, s otvorem k našití nebo navlečení na šňůrku náhrdelníku: spirálovitý, rourkovitý, soudkovitý, žaludovitý, dvojkuželovitý, nášivka (tutulus): k našití na oděv, postroj, zbroj; terčovitá prostá/s trnem (spirálovávinutá z drátu/litá), kuželovitá, miskovitá-pokličkovitá (s očkem/2 otvory); patří sem formálně také knoflík, a faléra, pokud je přišita
Noppenring z dvojitého Au drátu se zpětnou kličkou (E-BA) Foto archiv K. Sklenáře Únětice, náhrdelník jantarové korále a drátěné spirálové trubičky náhrdelník ze spirálek a trubiček (BA), uvnitř růžicové prsteny (BB- BC) závěsky srdcovité, terčovité (BB), kolečkovité, nálevkovité, kornoutovité (PP), brýlovité (E-B) n. loďkovité (LtA), košíčkovité, hrozníčkovité (RS) nášivky a pukličky (BD-HA) Fröhlich: Písecko v zrcadle archeologie Fridrichová et al.: Praha v pravěku Chybová: Pravěké osídlení Kroměřížska Furmánek: Zlatý vek v Karpatoch Salaš: Hortfund von Polešovice
jehlice s chrániči hrotů, závěsky, kruhový šperk do vlasů, nášivky plechová čelenka (diadém) Podle J. Paulíka: Mohyly z doby bronzovej na Slovensku; Slovenské národné múzeum kornoutovité závěsky
Ozdoby zdánlivé předměty magické, rituální či náboženské závěsek: drobný předmět k zavěšení do náhrdelníku nebo samostatně, může jít i o nášivku; drátěné/plechové tepané/lité, ouško/háček k zavěšení; nejdůležitější formy: mušlovitý (vytepávaný z plechu, stř. E, st. B), brýlovitý (E, B), terčovitý (plný tutulus, někdy s trnem; prolamovaný=kolečkovitý; stř.b, ml.l, RS), srdcovitý (prolamovaný, stř.b, srov. lunicovitý), obdélníkovitý ( oltářovitý, s kroužkem, pozd.b), trojújelníkovitý, kuželkovitý, kotvovitý (vše L), lunicovitý (dvojcípý/trojcípý, litý/plechový, výzdoba; L, zvl. typické SN-RS, srov. srdčité z. z d.b.), figurální (antropomorfní/zoomorfní), medailon aj.; zvl. formou může být gombík, rolnička, kaptorga, kříž. kolečko: plechový/litý okrouhlý předmět, plný/prolamovaný (se 4 i více paprsky, popř. s vepsanou kružnicí sluneční k., model kola? nemá závěsné ouško rolnička: na oděv a koňský postroj, nášivka/návlečka/závěsek; kulovitá > hruškovitá; ouško, podélně proříznuté štěrbiny; ml.-pozd.b, RS kaptorga (schránka na ostatky, amulety, vonné substance apod., nošená na krku a zdobená; RS) srdčitý oltářovitý brýlovitý tutulus není-li označeno jinak, vše PDČ kolečkovitý rolnička (HB)
Toaletní a lékařské náčiní břitva 1břitá: sekáčkovitá/trapezovitá s koňskou hlavičkou / s ocáskem (severská), lunicovitá/půlměsícovitá, nožovitá, srpovitá aj.; dvojbřitá: s čepelí listovitou, popř. vykrojenou mělce/mírně/hluboce, s čepelí ve tvaru dvojbřité sekery; vše B; hřeben vzácně kovový (litý bronz.), k česání a upevnění/ozdobě účesu pinseta oblouková pružina jednoduchá/zdvojená a 2 ramena na koncích obvykle rozšířená a dovnitř zahnutá lžička k čištění uší toaletní souprava od H: bronz, pinseta a ušní lžička na kroužku nebo ose spatula: lékařský a kosmetický nástroj, úzká dlouhá lopatkovitá; od ml. L zrcadlo: vyleštěná kovová deska (L,Ř); obvykle se dochovává jen rukojeť není-li označeno jinak, vše PDČ Fröhlich: Písecko v zrcadle archeologie
Součásti vozu, koňského postroje a vybavení faléra: okrouhlá ozdobná destička s plochým okrajem a vypuklým středem, ozdoba koňského postroje i oděvu a zbroje; středový nýt či očko; dále puklice (=vypouklá), hřebík ozd., návlečka, průvlečka udidlo: kovová část uzdy; udítko (v ústech koně, tyčinkové/tulejkové-duté; 1-2dílné; na vnějších koncích očka, do nich zapojeny kroužky/roubíčky/postranice s otvory/svorkami pro řemínky, prohnuté lukovitě/kolínkovitě/tv.u; stíhlové = dvojdílné s kroužky, pákové = 1dílné s bočnicemi-pákami ostruha (součást jezdecké výstroje) pův. na 1 botě, od SN na obou (párové); bodcové, od VS kolečkové; bodec na destičce s otvory pro přibití (destičkovitá, Ř), na oblouku (oblouková s knoflíky, ml. L-Ř; s háčky, st. RS; s očky, st.-stř. RS; s ploténkami, stř.-ml.rs, destičky s otvory pro hřebíky, často zdobené třmen: oko (ucho, závěs), krček, ramena, stupadlo. Oko k protaženířemene: obdélníkové/smyčkové/štěrbinové; tvar kruhovitý/obloukovitý/podkovovitý/hrotitě obloukovitý/trojúhelníkový; stupadlo rovné/dovnitř prohnuté/vsazené; RS zákolník: hřeb s ozdobnou hlavicí prostrčený otvorem v nápravě vozu a zajišťující kolo před sklouznutím; od B, ozdobně kované v H By; podkova oblouk a ramena s otvory pro hřeby; pantoflice (spodní plocha hladká) a ozubka (na koncích ramen vyčnívají ozuby hranolovité, letní, a klínovité, zimní), ve vrcholu oblouku někdy hmatec; od ml. L (od VS-NO podkova volská=dvojdílná)
různé typy nášivek, puklic a falér z B a H (až po H-L období) udidla (HB) spojené kruhy (HB) soustředné kruhy (HB) Fröhlich: Písecko v zrcadle archeologie
bronzové kování náboje kola vozu se zákolníkem (PP, Slovensko) železné kování vozu a udidlo bylanské kultury (HC-HD1) Novotná: Bronzehortfunde Fridrichová et al.: Praha v pravěku
Spojovací čep dveřní (dveřní závěs, závěsná skoba) od ml. Lt; skoba: hřeb bez hlavice, tělo zalomeno/zahnuto; úhlová (pravý úhel, 1 rameno delší a zaostřeno), oblouková (tvar U, stejně dlouhá zaostřená ramena v ostrém úhlu); svorka nemá oblouk, ale dřík mezi rameny (od H.; od VS s. stavební=kramle) hřeb(ík): bez hlavice, různé typy hlavic, profily dříku; hřebíčky ozdobné cvoček (ozdoba k zaražení do org. mat. kůže, dřevo; s trnem vybíhajícím ze středu hlavice, ne delším než ona, nebo s trny vybíhajícími z okraje hlavice) nýt: druh hřebíku k nerozebratelnému spojení roztepáním obou konců nýtu,od B objímka: k obvodovému stažení; plech. pásek; velká obruč (kola, dřev. vědra) poutko pochvy meče / pohyblivého ucha nádoby pouto (závěs, úchyt, ataše): obloukovitého ucha nádoby (kličkovité, destičkovité, křížové, rozeklané a d.) nebo stavební, nábytkové, dveřní (oko s hrotitými konci k zatlučení do dřeva); s provlečeným kruhem tvoří kruh přítuhový průvlečka rámeček k zachycení volného konce řemene za přezkou (od RS) závlačka pojistka proti uvolnění pohyblivéčásti, k provlečení otvorem. řetěz sestaven z provlečených a uzavřených článků okrouhlých-oválných > osmičkovitých; hospodářský, ozdobný + opasek, závěsný; od st. B petlice k zavírání dveří, od RS; pásková s očkem/osmičkovitá/tvaru T; zámek (do VS celokovové jen visací RS), zástrčka k zavírání dveří bez zámku
Příslušenství, součásti a doplňky kruh (kroužek): není-li jasná funkce; uzavřený/neuzavř.; stočený z drátu/litý/tepaný; tenký/silný/turbanovitý; s ouškem, s obvodovými oušky; přítuhový (navlečen do pouta k zaražení do dřeva); souprava tenkých kruhů soustředná/řetězová; pás: není-li jasná funkce; tepaný z kovu, cca stálá šířka; obruč, kování vozu,... hák, háček (k zavěšení předmětů, stavební kování, k zapínání, k rybolovu) kování (nástroje např. dřev. rýče; stavební hřeb, skoba ; nábytkové a dveřní pásové, záchytné /kruh, petlice, zástrčka, štítek zámku /, k. rakve; vozu k. náboje kola, obruč, pásové, zákolník; koňského postroje faléra, puklice, hřebík ozd., návlečka, průvlečka; opasku různé tvary, dále nákončí, návlečka, průvlečka, puklice, faléra; zbraně = botka s tulejí/trnem; zbroje např. pochvy: objímka, poutko, nákončí, k. pochvy tesáku, k. štítu okrajové a štítová puklice, k. toulce, k. pancíře límec, faléra, k. přílby; nádoby držadlo, obruč, nákončí, pouto, různá ozdobná k.). Nákončí = kování konce předmětu: částí vozu (i zoomorfní), pochvy meče (H, L, Ř), opasku/řemene (lité/plechové, profilované/štítkovité), picího rohu (Ř) držadlo (obloukové, d. štítu apod.), rukojeť (k předmětu upevněna jen 1 koncem) nožka (část nádoby naběračky, pánve, vědra aj., přiletovány, často odpadlé) klíč (hlavice/oko, dřík, brada/zub); hákovitý k závorovému zámku, otočný, jehlicovitý k zástrčkovému zámku, zásuvný k visacímu; od B kozlík (rošt) k podkládání polen na ohništi / v krbu; kovový od H-L, předtím keramické papřice kladívkovitý Fe předmět se středovým otvorem k upevnění osy rotačního mlýnku, umístěn v běhounu (horním žernovu), RS