Skupinová registrace

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Skupinová registrace Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Igor Pantůček Petra Benešová Brno 2012

Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu své práce, panu Ing. Igoru Pantůčkovi, za jeho rady a připomínky, kterými mi pomohl při vypracování této práce.

Prohlašuji, že jsem tuto práci na téma Skupinová registrace vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou cituji a uvádím v seznamu. V Brně dne 20. května 2012

Abstract BENEŠOVÁ, P. Skupinová registrace. Bachelor thesis. Brno, 2012. This thesis deals with an issue of group registration for VAT which is in force from January 1 st 2008. The aim is to assess if this standard is in accordance with the Administrative Procedure of European Union. The important part of the work is a clarification of basic terms and impact assessment on economic entities that use the group registration. Or, to assess if it would not be preferable for these entities to use another legal standard. Keywords Value Added Tax, group registration for VAT, VAT Directive. Abstrakt BENEŠOVÁ, P. Skupinová registrace. Bakalářská práce. Brno, 2012. Bakalářská práce se zabývá problematikou skupinové registrace k dani z přidané hodnoty, která je v účinnosti od 1. ledna 2008. Záměrem je posoudit zda tato norma je v souladu se správním řádem Evropské Unie. Součástí práce je objasnění základních pojmů a vyhodnocení dopadu na ekonomické subjekty, které skupinovou registraci využívají. Popřípadě zhodnotit, zda by pro tyto subjekty nebylo výhodnější využít jinou právní formu. Klíčová slova Daň z přidané hodnoty, skupinová registrace k DPH, Směrnice o DPH

Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce 9 1.1 Úvod... 9 1.2 Cíl práce...10 2 Literární rešerše 11 2.1 Skupinová registrace dle Směrnice ES... 11 2.2 Skupinová registrace...12 2.3 Skupina...12 2.4 Příklady kapitálově spojených osob...13 2.5 Jinak spojené osoby...15 2.6 Zastupující člen...16 2.7 Práva a povinnosti členů... 17 2.8 Místní příslušnost...18 2.9 Registrace...19 2.10 Zdaňovací období... 20 2.11 Zrušení a změna skupinové registrace... 20 2.12 Daňové přiznání...21 2.13 Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v poměrné výši...21 2.14 Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši... 22 2.15 Dopad na skupinu... 22 2.16 Nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace... 23 2.17 Výhody skupinové registrace... 23 2.18 Nevýhody skupinové registrace... 23 3 Skupina v oboru strojírenství 25 3.1 Postup pro odstranění pochybností... 25 3.2 Registrace skupiny... 26 3.3 Vyrovnání mezi členy skupiny... 27 3.4 Souhrn měsíčních přiznání k DPH za rok 2009... 30 3.5 Souhrn měsíčních přiznání k DPH za rok 2010... 32

6 Obsah 3.6 Vyrovnání mezi členy skupiny...34 4 Skupina v oboru stavebnictví 35 4.1 Sazba daně v oboru stavebnictví...35 4.2 Spolupráce před vznikem skupiny...36 4.3 Registrace skupiny...36 4.4 Tzv. Tuzemský reverse charge...36 4.5 Dopad na skupinu v oboru stavebnictví...37 4.6 Souhrn měsíčních přiznání k DPH za rok 2009... 38 4.7 Souhrn měsíčních přiznání k DPH za rok 2010... 41 4.8 Vyrovnání mezi členy skupiny...44 5 Skupina v oboru zdravotnictví 45 6 Diskuze 47 7 Závěr 49 8 Literatura 50 A Vyrovnání mezi členy skupiny 54 B Vyrovnání EKOL, spol. s r.o. a EKOL ENERGO s.r.o. rok 200960 C Vyrovnání EKOL, spol. s r.o. a EKOL ENERGO s.r.o. rok 2010 63 D Vyrovnání MOTeC spol. s r.o. a MTc-stav, s.r.o. rok 2009 66 E Vyrovnání MOTeC spol. s r.o. a MTc-stav, s.r.o. rok 2010 69 F Vnitropodniková účetní směrnice 72

Obsah 7

8 Seznam obrázků Seznam obrázků Obr. 1 Příklad kapitálově spojených osob č. 1 13 Obr. 2 Příklad kapitálově spojených osob č. 2 13 Obr. 3 Příklad kapitálově spojených osob č. 3 14 Obr. 4 Příklad jinak spojených osob č. 1 15 Obr. 5 Přiklad jinak spojených osob č. 2 16 Obr. 6 Příklad kombinace kapitálově a jinak spojených osob 16 Obr. 7 Spolupráce před registrací skupiny 25 Obr. 8 Spolupráce po registraci skupiny 27 Obr. 9 Spolupráce před registrací skupiny 36

Úvod a cíl práce 9 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Daň z přidané hodnoty je druhou nejvýznamnější položkou v rámci příjmů veřejného rozpočtu. Představuje zhruba 29 % z celkových příjmů. V České republice se uplatňuje od 1. ledna 1993. Současná podoba právní úpravy daně z přidané hodnoty vychází ze zákona č. 235/ 2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Díky rozvoji globalizace a snižování významnosti hranic států došlo k postupnému stírání rozdílů v politické, sociokulturní a ekonomické sféře. Postupné propojování národních ekonomik vedlo k vytvoření Evropské unie. Nejvýznamnější událostí v dějinách EU bylo podepsání Smlouvy o Evropské unii, které se uskutečnilo dne 31. 12. 1992. Součástí této smlouvy byla, kromě stanovení pravidel pro budoucí jednotnou měnu nebo zahraniční a bezpečnostní politiku, smlouva o zrušení hranic mezi jednotlivými členskými státy. Toto odstranění hranic vedlo k vytvoření vnitřního trhu v rámci Evropské unie, který můžeme charakterizovat jako prostor bez vnitřních hranic, v rámci nějž je dle ustanovení této smlouvy zaručen volný pohyb zboží, služeb a kapitálu. (Berger, Kindl, Wakounig, 2011, s. 40) Cílem Evropské unie bylo harmonizovat daň z přidané hodnoty, vytvořit společný systém, který zabrání dvojímu zdanění, a zajistit rovné konkurenční podmínky. Dalším cílem je postupné sbližování sazeb daně. Bylo odstraněno daňové zatížení při dovozu zboží v rámci obchodování mezi členskými státy a zrušena možnost uplatnit osvobození při vývozu zboží. Česká republika vstoupila do EU v roce 2004, čímž na sebe převzala povinnost postupně implementovat Směrnice EU do českého právního řádu a tím sjednotit právní předpisy členských států, včetně zákona o dani z přidané hodnoty. První snahou o harmonizaci právních předpisů byla Šestá směrnice Rady, která je účinná v EU od 17. 5. 1977 a vytvořila základ oblasti práva o dani z přidané hodnoty. Z této směrnice vycházejí i pozdější novely. Důležitou směrnicí, která ovlivňuje daň z přidané hodnoty, je Směrnice Rady 2006/112/ES, kde ze článku 11 vychází institut Skupinové registrace. Ten byl implementován do českého právního řádu v rámci reformy veřejných rozpočtů v roce 2007. První skupiny měly příležitost být registrovány s účinností od 1. 1. 2009. Možnost skupinové registrace již existuje ve většině členských zemí EU.

10 Úvod a cíl práce 1.2 Cíl práce Bakalářská práce se zabývá problematikou skupinové registrace, která vychází ze zákona č. 235/ 2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Práce je rozdělena na literární rešerši a praktické části. V literární rešerši je využita metoda deskripce, pomocí které budou definovány základní pojmy, podmínky pro vznik skupiny, včetně důležitého postavení zastupujícího člena, jeho práv a povinností. Cílem této části je analýza výhod a nevýhod plynoucí pro subjekty, které skupinovou registraci využívají a v neposlední řadě i výčet následků, které nastanou při neplnění podmínek a povinností. Dále pak také poukázání na nejednoznačnost výkladu zákona týkající se institutu skupinové registrace. Hlavním cílem je zhodnocení, zda národní právní úprava o skupinové registraci obsažená v zákoně č. 235/ 2004 Sb., o dani z přidané hodnoty je v souladu se Směrnicí Rady ES. V praktických částech je použita metoda analýzy a komparace a je zaměřena na uplatnění skupinové registrace v praxi a to pomocí jednotlivých konkrétních příkladů, na které byla aplikována. Cílem je vyhodnotit současnou situaci subjektů, které tuto instituci využívají, včetně ekonomických dopadů, které jim přináší. V případě zjištění, že skupinová registrace je pro tyto subjekty nevýhodná, je dalším cílem vyhledání vhodnější alternativy.

Literární rešerše 11 2 Literární rešerše Evropská unie byla založena Maastrichtskou smlouvou neboli Smlouvou o Evropské unii, která byla podepsána dvanácti členy ES dne 7. 2. 1992. V platnost vstoupila 1. 1. 1993. Od tohoto roku tvoří Evropská unie jednotný vnitřní trh, který se vyznačuje volným pohybem osob, zboží, služeb a kapitálu. Nejdříve se rozvíjela svoboda volného pohybu zboží. Bariéry, které tuto svobodu omezovaly, musely být odstraněny. Jedná se o zrušení fyzických, technických a daňových překážek. Nejdůležitější směrnicí pro odstranění daňových bariér byla tzv. Šestá směrnice č. 77/388/EEC. Tato směrnice položila základ pro harmonizaci nepřímých daní v rozdílných národních systémech, protože stanovuje pravidla pro určování základu daně, teritoriální dosah, okruhy subjektů, sazby daně, atd. (Szarowska, 2009) Tato Šestá směrnice přinesla do českého daňového řádu právo na tzv. Skupinovou registraci, který byl do zákona implementován v rámci Zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. 2.1 Skupinová registrace dle Směrnice ES Problematikou skupinové registrace k DPH se zabývá článek 11 Směrnice o DPH. Článek 11 Po konzultaci s Poradním výborem pro daň z přidané hodnoty (dále jen výbor pro DPH ) může každý členský stát považovat za jedinou osobu povinnou k dani osoby, které jsou usazeny na území tohoto členského státu a které jsou sice právně nezávislé, avšak navzájem úzce propojeny finančními, hospodářskými a organizačními vazbami. Členský stát, který využije možnost stanovenou v prvním odstavci, může přijmout veškerá opatření k zabránění daňovým únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem na základě využití tohoto ustanovení. (Berger, Kindl, Wakounig, 2011, s. 155) Tento článek Směrnice o DPH umožňuje, aby jednotlivé členské státy využívaly institut skupinové registrace k DPH, avšak pouze pro osoby usazené na území daného členského státu. Společnosti, které jsou finančně, hospodářsky nebo organizačně propojeny, lze považovat za jednu osobu povinnou k dani. Tomuto společenství je pak přiděleno jedno daňové identifikační číslo, pod kterým je podáváno daňové přiznání k dani z přidané hodnoty. Přijetí institutu skupinové registrace k DPH do národního práva je možné až po předchozí konzultaci s Poradním výborem pro daň z přidané hodnoty. Při implementaci článku 11 Směrnice o DPH do české úpravy DPH je taktéž potřeba dbát na obecné právní zásady, které jsou zakotveny v článku 1 Směrnice.

12 Literární rešerše Skupinová registrace k DPH je v souladu s článkem 11 Směrnice 2006/112/ES. Můžeme tak vyvodit z 5a Zákona o DPH, kde odstavec 2 až 4 stanovuje podmínky, za jakých se může objekt stát členem skupiny a to tak, aby byly splněny podmínky stanovené ve Směrnici.) Tento požadavek představuje propojenost členů skupiny finančními, hospodářskými nebo organizačními vazbami. V České republice článek 11 Směrnice o DPH představuje právní základ pro tzv. Skupinovou registraci. (Berger, Kindl, Wakounig, 2011, s. 155) 2.2 Skupinová registrace Institut tzv. Skupinové registrace je v účinnosti od 1. Ledna 2008 a je obsažen v novele Zákona o DPH. Vytvoření skupiny je založeno na dobrovolnosti. První skupiny byly registrovány s účinností k 1. 1. 2009 a to za podmínky, že přihlášku podaly do 31. 10. 2008. 2.3 Skupina Vymezení základního pojmu skupina je obsaženo v 5a Zákona o DPH a stanovuje základní podmínky, kdy subjekt smí využít tzv. skupinovou registraci. Osoby, které jsou součástí skupiny, musí být spojenými osobami Osoby musí mít sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku Dané podmínky musí splňovat všichni členové skupiny. Výjimkou druhé podmínky pak může být situace, kdy člen skupiny bude mít sídlo v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, ale s provozovnou v České republice. Provozovny, které jsou mimo tuzemsko, nespadají do skupiny. Zákon o DPH také v 5a stanovuje, že členové skupiny musí být kapitálově nebo jinak spojené osoby. Pojem kapitálové spojení osob vychází ze Směrnice o DPH z článku 11, kde je definováno úzké propojení finančními, hospodářskými a organizačními prostředky. Kapitálově spojenými osobami, jsou osoby, z nichž se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby. (Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 53) Toto spojení musí představovat alespoň 40 % kapitálu nebo hlasovacích práv. Díky Novele 2010 zákona o DPH není již dle zákona dovoleno, aby člen skupiny byl současně členem sdružení bez právní subjektivity založené dle 829 Občanského zákoníku. Jestliže v době vzniku účinnosti novely byl některý z členů skupiny současně i členem sdružení, měl povinnost účast ve sdružení ukončit. Pokud tak sám neučinil, skupina musela podat žádost o jeho vyloučení ze skupiny nejpozději do 31. Října 2010. Je také zapotřebí dodat, že založení skupiny se vztahuje pouze k DPH nikoli k ostatním daním.

Literární rešerše 13 2.4 Příklady kapitálově spojených osob A B C Obr. 1 Příklad kapitálově spojených osob č. 1 Zdroj: business.center.cz; upraveno autorkou Společnost A představuje mateřskou společnost, která má sídlo podnikání v České republice. Společnost B a C jsou dceřiné společnosti spol. A, které mají taktéž sídlo podnikání v tuzemsku. A vlastní 100% podíl jak spol. B tak spol C. Společnosti A, B a C mohou společně vytvořit skupinu, protože splňují zákonem dané podmínky. A B C Obr. 2 Příklad kapitálově spojených osob č. 2 Zdroj: business.center.cz; upraveno autorkou Společnost A je mateřskou společností, tentokrát se sídlem podnikání v zahraničí. Vlastní 100% podíl na společnosti B a C, které jsou jejími dceřinými společnosti se sídlem podnikání v tuzemsku. Společnost B a C mohou spolu vytvořit skupinu, protože jsou to společnosti kapitálově propojené a mají sídlo v tuzemsku. Společnost A se této skupiny nezúčastní, protože nesplňuje podmínku usazení sídla podnikání v tuzemsku. Avšak i v tomto případě společnost A spadá do kapitálově spojených osob.

14 Literární rešerše A B Obr. 3 Příklad kapitálově spojených osob č. 3 Zdroj: business.center.cz; upraveno autorkou C V příkladu č. 3 je popsán vztah babička matka dcera. Společnosti A, B a C mají sídlo podnikání v tuzemsku. Společnost A vlastní 50% podíl společnosti B, která vlastní 50% podíl společnosti C. Jedná se tedy o kapitálově propojené osoby se sídlem podnikání v tuzemsku. Je možné, aby společnost A vytvořila se spol. B skupinu nebo spol. B se spol. C. Pokud by chtěly vytvořit skupinu všechny tři společnosti, v případě propojení A a C, se jedná se o nepřímou propojenost a musí být splněna podmínka stanovená zákonem - společnost A by musela mít alespoň 40 % nepřímého podílu kapitálu na společnosti C. Výše podílu společnosti A na společnosti C se dá vypočítat prostým násobením jednotlivých podílů 0,5 x 0,5 = 0,25. Z výpočtu jsme zjistili, že společnost A ( babička ) vlastní 25 % nepřímého podílu kapitálu na dceřiné společnosti C. Logicky můžeme vyvodit, že společnost A a společnost C nemohou vytvořit skupinu. Ministerstvo financí zaujalo jiné stanovisko k výpočtu propojenosti osob v rámci založení skupiny. Vychází ze Zákona o dani z příjmu, kde nelze použít prosté násobení jednotlivých podílů. Vychází ze ZDP proto, že definování kapitálově spojených osob, je stejné jak pro daň z příjmu tak pro daň z přidané hodnoty. Rozdílem je pouze určení minimální procentní účasti, kde u daně z příjmu je daná hranice alespoň 25% účast. Má proto za to, že by tento přístup měl být použit i na problematiku vypočítání kapitálové propojenosti v DPH. Rozhodující je, že podíl společnosti A na společnosti B a podíl společnosti B na společnosti C je vyšší než zákonných 40 %. Společnosti A a C tedy jsou kapitálově propojené a mohou vytvořit skupinu pro společnou registraci k DPH. (Ministerstvo financí, 2008a) Podle mého názoru je logické vycházet z matematického výpočtu. Ministerstvo financí vyjádřilo pouze svůj právní názor, který není převeden v zákon nebo ve vyhlášku, proto není povinnosti řídit se podle něj. Avšak pokud skupina bude splňovat kapitálové spojení osob dle matematického výpočtu, bude taktéž splňovat názor MF. Opačně to ale platit nebude. Na druhou stranu mnoho firem

Literární rešerše 15 může využít toto benevolentní stanovisko, aby získalo výhody plynoucí z kapitálové spojenosti osob. 2.5 Jinak spojené osoby 5a odst. 4 Jinak spojenými osobami jsou osoby, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba. (Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 53) Skupinu lze vytvořit i za předpokladu, že na vedení společností se podílí alespoň jedna shodná osoba. K definování osoby, která se podílí na tomto vedení společnosti, vycházíme z Obchodního Zákoníku. Tyto osoby můžou být členy statutárního orgánu (jednatel) nebo obligatorních orgánů (kontrolní komise, dozorčí rada) nebo také generální ředitel, ten však musí mít podstatný podíl na hospodářském vedení společnosti. Ovšem i tady platí základní dvě podmínky, pro vytvoření skupiny. Musí se jednat o spojené osoby Musí mít sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku 2.5.1 Příklady jinak spojených osob A B C Obr. 4 Příklad jinak spojených osob č. 1 Zdroj: business.center.cz; upraveno autorkou Společnosti A, B a C mají sídlo podnikání v tuzemsku. Společnost A je členem představenstva společnosti B a také členem představenstva společnosti C. Jsou splněny podmínky pro jinak spojené osoby, proto se tyto tři společnosti mohou zaregistrovat jako skupina.

16 Literární rešerše A B C Obr. 5 Přiklad jinak spojených osob č. 2 Zdroj: business.center.cz; upraveno autorkou Společnost A sídlí v zahraničí a společnosti B a C mají místo podnikání v tuzemsku. Společnost A je jednatelem společnosti B a zároveň je členem představenstva společnosti C. Společnost A, B a C jsou jinak spojené osoby, avšak skupinu můžou vytvořit pouze společnost B a C, které mají sídlo v tuzemsku. A B D E C Obr. 6 Příklad kombinace kapitálově a jinak spojených osob Zdroj: business.center.cz; upraveno autorkou Může také nastat situace, kdy dojde ke kombinaci kapitálově a jinak spojených osob. I v případě takové kombinace musí být splněny podmínky, tedy osoby musí být spojenými osobami, které mají místo nebo sídlo podnikání v tuzemsku. Společnost A představuje mateřskou společnost. Tato mateřská společnost je kapitálově propojená se společnostmi B a C s podílem 50 %. Se společnostmi D a E je spojena v rámci jinak spojených osob, kde společnost A je jednatelem ve společnosti D i společnosti E. Z dané vzájemné provázanosti společností může vyvodit, že se všechny společnosti mohou registrovat jako skupina. 2.6 Zastupující člen Skupina musí zvolit zastupujícího člena, který je členem skupiny a musí splňovat výše uvedené základní podmínky. Přednostně je vybírán člen, který má své

Literární rešerše 17 sídlo v tuzemsku. Pokud je však skupina složená pouze z členů z jiných členských států nebo ze třetí země s provozovnou v tuzemsku, jakákoli tato provozovna se může stát zastupujícím členem. Zastupující člen bude podávat za tuto skupinu přiznání k dani z přidané hodnoty ke svému místně příslušnému správci daně. V případě že pouze jeden člen skupiny má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku, bude tento člen pověřen zastupovat skupinu a to i když je v přihlášce k registraci k DPH uvedena jiná osoba. Členové skupiny odpovídají společně a nerozdílně za povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů. To znamená, že například pokud vznikne některému z členů dluh, stávají se dlužníky i ostatní členové skupiny a věřitel může vymáhat tuto pohledávku po kterémkoli z nich. Jestliže dluh takto splní jeden dlužník, povinnost všech ostatních spoludlužníků zanikne. Splní-li některý ze spoludlužníků celý dluh, má právo následného postihu proti ostatním spoludlužníkům, neboli subrogační regrese. Tento postih spočívá v tom, že takový dlužník může po spoludlužnících žádat náhradu jejich podílu na dluh. (Fiala, Kindl, 2009, s. 429) Tento podíl může být stanoven buď dohodou, právním předpisem nebo rozhodnutím soudu. Pokud není o podílu rozhodnuto, má se za to, že podíly dlužníků jsou stejné. Problematika odpovídání společně a nerozdílně vychází z 511 Občanského zákoníku. Za tyto povinnosti skupiny odpovídají i po jejím zrušení nebo po zániku jejich členství ve skupině. (Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 57) Zastupující člen podává přiznání k DPH a souhrnné hlášení za celou skupinu, a to pod svým jménem ale s DIČ, které bylo přiděleno skupině. Za členy, kteří byli před vstupem do skupiny plátci, podává dodatečné přiznání k dani z přidané hodnoty. V případě, že je vedeno daňové řízení proti některému ze členů skupiny za období před vznikem skupiny nebo před přistoupení ke skupině, kdy byl tento člen plátcem, jedná zastupující člen v jeho jméně. Člen, kterého se toto řízení týká, může být přizván k jednání. 2.7 Práva a povinnosti členů Povinnosti, které plynou členům skupiny ze zákona, jsou obsaženy v 5c Zákona o DPH. Ke dni vzniku skupinové registrace bude skupině přiděleno nové DIČ, které se bude používat pro jejich identifikaci k DPH. Jejich individuální DIČ nezanikají, používají se však pro jejich identifikaci k jiným daním. Práva a povinnosti, které členům skupiny ze zákona vyplývají, vznikají dnem registrace skupiny. V případě, že přistoupí nový člen, vznikají mu práva a povinnosti dnem jeho přistoupení do skupiny. Pokud skupina podá žádost o její zrušení, práva a povinnosti budou přecházet zpět na jednotlivé osoby, a to ke dni zrušení registrace. Rozsah bude stanoven ve vztahu k jejich plněním uskutečněným nebo přijatým jednotlivými členy skupiny. Nelze-li rozsah takto určit, stanoví si členové skupiny při zrušení registrace jiný rozsah pomocí dohody.

18 Literární rešerše Stejný postup se použije i v případě, že ze skupiny bude odcházet jen některý z členů. 2.8 Místní příslušnost Základní ustanovení místní příslušnosti vychází z 93a odstavce 1. Místní příslušnost se pro skupinu určuje podle sídla nebo místa podnikání zastupujícího člena. Pokud má zastupující člen místo nebo sídlo podnikání mimo Českou republiku je místně příslušným úřadem Finanční úřad pro Prahu 1. Výjimkou jsou osoby, které jsou evidovány dle 88. Tento paragraf představuje zvláštní režim pro plátce, kteří poskytují elektronicky poskytované služby pro osoby, které nejsou osoby povinné k dani. Místní příslušnost těchto poskytovatelů spadá pod Finanční úřad v Brně. Současně se vznikem skupinové registrace Ministerstvo financí stanovilo místní příslušnost u členů skupin i pro ostatní daně. Vycházelo se z 4 odst. 14 z č. 337/1992 Sb., Zákon o správě daní a poplatků. Pro osoby, které jsou členy skupiny dle 5a a registrovaných dle 95a Zákona o DPH, je místní příslušnost stanovena takto: Místně příslušným je finanční úřad, který je příslušný ke správě daně z přidané hodnoty u skupiny registrované u správce daně dle 95a zákona o dani z přidané hodnoty, a to po dobu členství této osoby ve skupině a dále pro období 3 let od ukončení členství této osoby ve skupině. (Ministerstvo financí, 2008b) Toto rozhodnutí nabylo účinnosti ke 12. 9. 2008, tedy k datu uveřejnění ve finančním zpravodaji. Na Zákon o správě daní a poplatků bylo navázáno Rozhodnutí č. j. 43/79 463/2008-431, o stanovení místní příslušnosti jinak pro členy skupin dle zákona o DPH a Rozhodnutí č. j. 43/76 164/2008-431, o stanovení místní příslušnosti jinak pro skupiny dle zákona o DPH. Tyto dvě rozhodnutí stanovily místní příslušnost k FÚ pro správu ostatních daní odchylně od obecných pravidel stanovených v 4 odst. 1, 2 a 4 Zákona o správě daní a poplatků. Místní příslušnost byla stanovena stejně jako u DPH, to tedy znamená, že se místní příslušnost řídí podle místa nebo sídla podnikání zastupujícího člena skupiny. Zákon o správě daní a poplatků byl ale k 1. Lednu 2011 nahrazen Daňovým řádem, tudíž byly zrušeny i výše uvedená rozhodnutí. To přineslo změnu v určení místní příslušnosti jednotlivých členů skupiny, která se řídí 13 daňového řádu, a to dle sídla osoby. Až po rozhodnutí o delegování, přechází místní příslušnost na FÚ zastupujícího člena. Významnou změnu při určení místní příslušnosti přinesl vznik Specializovaného finančního úřadu. Ten má za úkol spravovat vybrané daňové subjekty, které dosáhly obratu více než 2 mld. Kč. Pokud to vztáhneme i k institutu skupinové registrace, tak stačí, aby jediný člen skupiny splňoval tuto podmínku, a místní příslušnost celé skupiny se přesune ke specializovanému finančnímu úřadu. Nejčastěji mezi tyto subjekty budou patřit například banky, pojišťovny, zajišťovny a jejich pobočky ze zahraničí nebo ze třetích zemí. Tento výčet není

Literární rešerše 19 taxativně vymezen, to znamená, že sem mohou spadat i jiné fyzické nebo právnické osoby, které jsou založeny za účelem podnikání. Specializovaný finanční úřad je účinný od 1. Ledna 2012. Jeho sídlo se nachází v Praze a po České republice bude rozmístěno 6 detašovaných pracovišť. Přechod vybraných daňových subjektů je postupný a bude probíhat během roku 2012. SFÚ nespravuje majetkové daně, mezi které patří daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí. Tyto daně zůstávají nadále u původního finančního úřadu. 2.9 Registrace Institut tzv. Skupinové registrace je poměrně novou záležitostí, který vychází z 95a zákona o DPH. Aby se skupina mohla zaregistrovat, musí nejdříve splnit základní podmínky stanovené v 5a Zákona o DPH. Důležitý termín pro podání přihlášky k registraci skupiny je 31. října běžného kalendářního roku. Podá-li skupina přihlášku nejpozději dne 31. října, stává se plátcem od 1. ledna následujícího kalendářního roku. Pokud ji však skupina nestihla podat k nejzazšímu termínu a podá ji později, i kdyby jen o jeden den, stává se plátcem o rok později. Podobný postup je uplatňován i při vstupu nového člena do skupiny. Skupina podává žádost o přistoupení ke skupině opět k 31. říjnu běžného kalendářního roku. Tato žádost musí obsahovat i souhlas přistupujícího člena. Ten se stává součástí skupiny a plátcem v rámci skupiny k 1. následujícího kalendářního roku. Pokud je osoba, která se stává členem skupiny, plátcem, její individuální registrace plátce k DPH bude zrušena ke dni předcházejícímu dni vzniku jejího členství ve skupině, tedy k 31. prosinci. Výjimkou při vzniku nového člena skupiny je, pokud daný přistupující subjekt je neplátcem. V tom případě se stává členem skupiny od prvního dne 3. měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla s jeho souhlasem podána přihláška k přistoupení. Již v přihlášce musí být uvedeno, kdo je zastupujícím členem, který za danou skupinu podává daňové přiznání k DPH. Postavení zastupujícího člena v rámci skupinové registrace je velmi důležité, neboť samotná místní příslušnost se určuje dle sídla nebo místa podnikání zastupujícího člena, které vychází z 93a zákona o DPH. 2.9.1 Schválení registrace skupiny Registraci skupiny schvaluje místně příslušný finanční úřad. Lhůty pro vydání rozhodnutí nejsou zákonem stanoveny. Ministerstvo financí pouze vydalo Pokyn D-308 v rámci České daňové správy, ve kterém je stanovena pořádková lhůta 30 dnů ode dne podání přihlášky k registraci. Tato lhůta běží ode dne, kdy

20 Literární rešerše skupina odešle přihlášku až do dne, kdy obdrží rozhodnutí. Pokud správce daně zjistí, že přihláška k registraci skupiny není řádně vyplněná nebo pokud některý člen skupiny nesplňuje základní podmínky stanovené v 5a Zákona o DPH, vrátí tuto přihlášku zpátky skupině k přepracování. V případě, že budoucí člen neplní zákonem dané podmínky, musí být z budoucí skupiny tento člen již při registraci vyloučen. Správce daně nemá v kompetenci tohoto člena vyloučit sám. 2.10 Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím skupiny je kalendářní měsíc. 2.11 Zrušení a změna skupinové registrace Při zrušení registrace skupiny se postupuje podle 95a odst. 5. Zde je stanoveno, že člen, který vystupuje ze skupiny, se stává plátcem následující den poté, co je ukončeno jeho členství ve skupině. Pokud skupina chce zrušit registraci, postupuje se podle 106a odstavce 1. Skupina musí podat žádost nejpozději k 31. říjnu běžného kalendářního roku, aby tato registrace byla zrušena k 31. prosinci téhož kalendářního roku. Jestli si žádost o zrušení podá až po tomto nejzazším termínu, správce daně zruší tuto registraci až k 31. prosinci následujícího kalendářního roku. Stejným způsobem se postupuje i v případě, že chce vystoupit člen skupiny. Tento paragraf se také zabývá zrušením nebo změnou skupiny v případě, že místně příslušný správce daně zjistí, že celá skupina nebo její člen nesplňují zákonem dané podmínky. V případě, že celá skupina nebo některý její člen nesplňuje základní podmínky, které jsou stanoveny v 5a, musí to oznámit správci daně nejpozději do 15 dní od chvíle, kdy tato skutečnost vznikla. Když takto učiní do 31. října, správce daně zruší registraci skupiny ke dni 31. prosince běžného kalendářního roku. Pokud tuto skutečnost oznámí až po 31. říjnu, správce daně zruší registraci k 31. prosinci následujícího kalendářního roku. Stejný postup je stanoven i u nesplňování základních podmínek dle 5a u člena skupiny. Pokud správce daně zjistí neplnění zákonem daných povinností, je oprávněn zrušit registraci skupiny nejdříve k 31. říjnu běžného kalendářního roku. Díky novele 2010 zákona o DPH je tento paragraf doplněn situací, kdy je člen skupiny v úpadku. V takovém případě tento člen skupiny nemůže pokračovat ve členství ve skupině a toto členství zaniká ze zákona ke dni účinnosti rozhodnutí o jeho úpadku. Pokud zanikne členství zastupujícímu členovi skupiny, musí ostatní členové nejpozději do 15 dnů ode dne zániku stanovit nového zastupujícího člena. Jestliže takto skupina neučiní, správce daně určí rozhodnutím nového zastupujícího člena sám.

Literární rešerše 21 Jestliže chce ze skupiny vystoupit člen, který byl zaregistrován dle 95a odst. 4, může žádost o vystoupení podat nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne přistoupení ke skupině. 2.12 Daňové přiznání Daňové přiznání podává zastupující člen skupiny a musí obsahovat identifikaci jednotlivých členů, název skupiny a právní formu, včetně IČO, DIČ apod. Toto přiznání podává ke svému místně příslušnému správci daně. Daňové přiznání vztahující se k poslednímu zdaňovacímu období před vznikem skupiny, podává opět zastupující člen. Ten podá daňové přiznání samostatně za každého člena skupiny. Pokud skupina zruší registraci, podává se poslední daňové přiznání za období před jejím zrušením. Toto daňové přiznání se podá i v okamžiku, kdy samotná skupina již není registrována. Členové skupiny si stanoví osobu, která toto přiznání podá ke svému místně příslušnému správci daně. Může se jednat o člena skupiny, který není zastupujícím členem nebo skupina zvolí opět bývalého zastupujícího člena. Každý člen skupiny musí vést svou daňovou evidenci plnění, která proběhla v rámci skupiny. Zastupující člen vede kromě své daňové evidence i evidenci za celou skupinu. Vedení individuální evidence jednotlivých členů má zabránit krácení daně, kdyby plnění probíhající mimo skupinu byla evidována jako plnění v rámci skupiny. 2.13 Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v poměrné výši Způsob výpočtu odpočtu daně v poměrné výši se využívá v případech, kdy plátce uskutečňuje zdanitelná plnění jak pro ekonomickou tak pro neekonomickou činnost. Nejběžnějším případem využívaným pro pochopení je firemní automobil, který zaměstnavatel půjčuje svým zaměstnancům pro soukromé účely. V případě, že plátci nastala taková situace, může se rozhodnout pro dvě možnosti výpočtu nároku na odpočet daně. Jako první možnost může použít odpočet v poměrné výši odpovídající poměru jeho ekonomické a neekonomické činnosti. Nebo využije druhou možnost a uplatní plný nárok na odpočet daně. Ta část přijatého plnění, která nesouvisí s jeho ekonomickou činností, bude považována za dodání nebo poskytnutí služby a plátce tak uplatní u tohoto přijatého plnění daň na výstupu. Výjimkou je plnění týkající se dlouhodobého majetku, u kterého nemůže být použita druhá možnost, nýbrž musí být pro krácení stanoven poměrný koeficient.

22 Literární rešerše 2.14 Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši Odpočet daně v krácené výši se využívá, pokud plátce v rámci své ekonomické činnosti má přijaté zdanitelné plnění s plným nárokem na odpočet a zároveň plnění, kde tento nárok na odpočet daně nemá. Plátce má nárok pouze na odpočet v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet. Příslušná výše odpočtu daně v krácené výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši, a koeficientu. (Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 502) 2.14.1 Výpočet krátícího koeficientu Výpočet je pevně daný zákonem a to v 76 odst. 3. Koeficient se vypočítá jako procentní podíl. Koeficient podle odstavce 2 věty první se vypočte jako procentní podíl, v jehož a) čitateli je součet částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně uvedených v 72 odst. 1, b) jmenovateli je celkový součet hodnoty v čitateli a součtu hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. (Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 502) Vycházíme-li z daňového přiznání, bude výpočet koeficientu vypadat takto: koeficient= (řádky 1+2+20+21+22+23+24+25+30) / (hodnota čitatele + ř. 50) Do výpočtu krátícího koeficientu nespadá prodej dlouhodobého majetku, který plátce využíval pro svou ekonomickou činnost. Dále se pak do tohoto koeficientu nezahrnuje poskytnutí finančních služeb a převod nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovaných příležitostně. (Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 502) V prvním roce působení plátce se stanoví koeficient podle kvalifikovaného odhadu. Za poslední zdaňovací období kalendářního roku se provádí vypořádání tzv. vypořádacím koeficientem za všechna zdaňovací období příslušného kalendářního roku. V následujícím kalendářním roce se použije tento koeficient pro krácení odpočtů. 2.15 Dopad na skupinu V rámci plnění může skupině vzniknout nadměrný odpočet. V takovém případě se daný přeplatek vrátí na účet registrované skupiny, který byl uveden na přihlášce.

Literární rešerše 23 Pokud se však stane, že některý člen skupiny bude mít nedoplatek, i na jiné dani než je DPH, nebude skupině nadměrný odpočet vrácen nebo ji bude vrácen pouze v poměrné výši. Tato návaznost vyplývá z 5c práva a povinnosti členů skupiny. Skupina také využívá koeficient pro výpočet odpočtu v krácené výši. V prvním roce neexistují údaje, ze kterých by mohl být daný koeficient vypočítán. Proto je použit odhad, který vychází z plnění jednotlivých členů před vznikem skupiny. Po uplynutí tohoto roku dojde k vyrovnání nároku na odpočet dle 76 odst. 7 Zákona o DPH. V případě, že některý člen skupiny poskytuje plnění osvobozená od daně, musí skupina použít koeficient dle 76 a daň na vstupu krátit v této výši. 2.16 Nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace Pokud se osoba povinná k dani zaregistruje jako člen skupiny, stane se plátcem. V takovém případě má nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která se uskutečnila nejdéle 12 měsíců před datem registrace a k datu registrace jsou součástí jejího obchodního majetku. Podmínky, za kterých má tento nárok na odpočet daně, jsou stanoveny v 79 Zákona o DPH. Nárok na odpočet může plátce uplatnit v daňovém přiznání za první zdaňovací období. (Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 534)Pokud by však plátce zapomněl, může svůj nárok uplatnit při dodatečném daňovém přiznání. Při zrušení registrace je plátce povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část. (Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 534) 2.17 Výhody skupinové registrace Určitým faktorem pro rozhodnutí zda se registrovat jako skupina nebo ne je, že plnění, která probíhají v rámci skupiny, nepodléhají dani. Tento faktor je výhodný obzvlášť pro objekty, které nemají ze zákona nárok na uplatnění odpočtu daně na vstupu, nebo pro objekty, které vykazují v rámci obchodování se spojenými osobami vysokou daň na výstupu. Další kladnou stránkou skupinové registrace je, že daňové přiznání podává pouze jeden člen skupiny a to zastupující člen, který je zvolen ze středu skupiny. Tato kladná stránka je výhodná především v případě, kdy je účetnictví vedeno centrálně. 2.18 Nevýhody skupinové registrace Značnou nevýhodou skupinové registrace je odpovědnost členů za celou skupinu. Členové totiž odpovídají za povinnosti vyplývající z daňových zákonů spo-

24 Literární rešerše lečně a nerozdílně. To může být problém například v situaci, kdy některý člen skupiny má nedoplatek na jakékoli jiné dani a případný nadměrný odpočet FÚ o tento nedoplatek zkrátí. Dalším negativem je omezená časová lhůta k podání přihlášky k registraci nebo k jejímu zrušení a to do 31. říjnu kalendářního roku. Zaregistrování skupiny je účinné vždy jen k datu 1. 1. kalendářního roku a zrušení skupiny k 31. 12. kalendářního roku. Stejný problém může nastat i v případě přistoupení nebo vystoupení ze skupiny, nebo zrušení celé skupiny. Po vzniku skupiny budou muset její členové vyřešit problém s vyrovnáním mezi sebou. Z důvodu, že nákupy, tedy vstupy, provádí každý člen samostatně, byť se později dávají do jednoho daňového přiznání, musí dojít k vyrovnání těchto vstupů a výstupů. Tento problém se musí řešit nějakou interní směrnicí, kterou si každá skupina vytvoří podle vlastních potřeb. Jak již bylo zmíněno, členové skupiny si samostatně vedou účetnictví a své daňové povinnosti i u všech ostatních daních.

Skupina v oboru strojírenství 25 3 Skupina v oboru strojírenství V prvním případě jsou dvě společnosti, které podnikají v oboru strojírenství a sídlí na území České republiky. Společnost A je společnost EKOL, spol. s r.o. s identifikačním číslem 41600983, která vznikla ke dni 31. 7. 1991. Tato firma sídlí v Brně na ulici Křenová 65. Zabývá se vývojem a především obchodem, kde 80 % vyrobeného zboží směřuje do zahraničí a zemí EU. Je to zároveň mateřská společnost společnosti B, což je společnost EKOL ENERGO s.r.o. s identifikačním číslem 27686884, která vznikla ke dni 9. 5. 2006 a sídlí v Brno -Trnitá na ulici Křenová 65. Její činností je výroba turbín. Celá část její výroby směřuje ke společnosti A. V celém příkladě se bude pracovat s celoročními čísly pro jejich větší vypovídací schopnost. Nicméně plátce daně pracuje s měsíčním zdaňovacím obdobím. A p B p Zahraničí + EU 80% Obr. 7 Zdroj: vlastní práce Spolupráce před registrací skupiny V období před registrací výše zmíněných společností jako skupiny, společnost B prodávala společnosti A turbíny a dle zákona měla povinnost odvést daň na výstupu za tato zdanitelná plnění. Díky tomu společnosti B vznikla vysoká vlastní daňová povinnost. Na druhé straně společnost A pravidelně vykazovala vysoký nadměrný odpočet. Proto také téměř každé zdaňovací období musela tato společnost obhajovat svá zdanitelná plnění v rámci Postupu pro odstranění pochybností. 3.1 Postup pro odstranění pochybností Postup pro odstranění pochybností představuje tzv. předkontrolu před samotnou daňovou kontrolou. Vychází z 89 a následující ze Zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, který nabyl účinnosti ke dni 1. 1. 2011. Nejčastější příčinou vedení postupu pro odstranění pochybností je vykazování nadměrného odpočtu, jako je tomu v případě naší strojírenské společnosti A.

26 Skupina v oboru strojírenství Může být zahájeno pouze na výzvu správce daně a to před samotným vyměřením daně, což představuje 30 dní po termínu, kdy je plátce povinen podat daňové přiznání. Správce daně musí ve výzvě konkrétně definovat, co se mu na daném daňovém přiznání zdá podezřelé. Dříve se postupovalo podle Vytýkacího řízení ze Zákona o správě daní a poplatků, který byl nahrazen již zmíněným Daňovým řádem. Vytýkací řízení, které nebylo ukončeno do 31. 12. 2010, se dokončí dle 264 daňového řádu. Co vlastně toto řízení představuje pro plátce. V první řadě představuje povinnost plátce prokázat, že přijatá plnění, jsou skutečně v rámci jeho ekonomické činnosti nebo doplňkové činnosti. Lhůta, která je určena pro odstranění pochybností, je minimálně 15 dní. Pokud nebudou pochyby odstraněny, správce daně může navrhnout prodloužení řízení nebo naopak se přikročí k daňové kontrole. To ovšem pro daný subjekt znamená prodloužení doby, kdy mu bude daný nadměrný odpočet vrácen a za toto období mu nenáleží ani úrok z časové prodlevy. Plátci může nastat další nepříjemnost, pokud správce daně nemůže stanovit daň podle důkazů, které daný plátce předloží finančnímu úřadu, a stanoví daň podle pomůcek. Proti tomuto vyměření daně se plátce nemůže odvolat. 3.2 Registrace skupiny Výše zmíněné společnosti chtěly eliminovat negativní dopady, které jim vznikly v podobě vlastní daňové povinnosti a časové prodlevy vrácení peněz v případě nadměrného odpočtu. Proto se rozhodly registrovat k dani jako skupina dle 95a Zákona o DPH. Obě společnosti splňují podmínky stanovené v 5a Zákona o DPH, neboť obě dvě mají sídlo podnikání v tuzemsku a jsou vzájemně propojené. Jedná se o vztah matka a dcera. Společnost EKOL, spol. s r.o. (společnost A) je společníkem společnosti EKOL ENERGO s.r.o. (společnosti B) s obchodním podílem ve výši 100 %. Vzájemná provázanost je i v rámci statutárních orgánů. Ředitel společnosti A, Ing. Gustav Poslušný, je zároveň jednatelem společnosti B. Dále pak zástupce společnosti A, doc. Ing. Stanislav Veselý, CSc., je také jednatelem společnosti B. Společnosti se staly skupinou k 1. 1. 2009. Již v přihlášce uvedly jako zastupujícího člena společnost A, tedy mateřskou společnost EKOL, spol. s r.o. Místní příslušnost byla stanovena podle sídla podnikání zastupujícího člena, tedy u Finančního úřadu Brno 1.

Skupina v oboru strojírenství 27 A p B p Zahraničí + EU 80% Obr. 8 Zdroj: vlastní práce Spolupráce po registraci skupiny Díky tomu, že se společnosti zaregistrovaly jako skupina, jsou považovány za jednoho plátce. Plnění, která probíhají mezi společnostmi, nejsou předmětem daně, proto se ani neuvádějí do daňového přiznání. Za skupinu podává daňové přiznání zastupující člen, který je zvolen ze členů skupiny. V tomto případě logicky vyplývá zastupující člen v podobě mateřské společnosti A. Každá společnost, jako člen skupiny, má povinnost vést svou daňovou evidenci plnění, která proběhla v rámci skupiny. Zde pak může nastat otázka, jak a kdy proběhne vypořádání DPH mezi jednotlivými členy skupiny. 3.3 Vyrovnání mezi členy skupiny Před samotným rozebráním problematiky vyrovnání mezi členy skupiny, je zapotřebí definovat základní pojmy. Nadměrný odpočet je daňová povinnost, kdy odpočet daně převyšuje daň na výstupu za zdaňovací období. Vlastní daňová povinnost je daňová povinnost, kdy daň na výstupu převyšuje odpočet daně za zdaňovací období. (Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 15) Mohou nastat čtyři možné situace, ve kterých se členové skupiny budou muset mezi sebou vyrovnat. NO + VDP VDP + NO NO + NO VDP + VDP

28 Skupina v oboru strojírenství 3.3.1 Nadměrný odpočet a vlastní daňová povinnost Společnost A vykazuje nadměrný odpočet ve výšce 80 jednotek a společnost B má vlastní daňovou povinnost ve výšce 120 jednotek. Společnost B odvede finančnímu úřadu částku 40 jednotek a to pomocí zúčtovacího vztahu /221 (1). Zbylou částku, 80 jednotek, pak převede na účet ostatní závazky č. 325 - /325 (2). Tyto závazky pak budou splaceny například z pokladny-325/221 (3). Společnosti A pak vzniknou na účtu 315 ostatní pohledávky ve výši 80 jednotek - 315/ (4). Později budou tyto pohledávky vyrovnány například zaplacením do pokladny- 221/315 (5). Díky tomu postupu se společnosti A a společnosti B vynuluje účet a tohoto efektu chceme dosáhnout, neboť jinak by se na tomto účtu dané částky kumulovaly. 3.3.2 Vlastní daňová povinnost a nadměrný odpočet V tomto příkladu bude situace obdobná, jako tomu bylo v případě předešlém, jen s tím efektem, že společnosti se vymění. Společnost A vykazuje vlastní daňovou povinnost ve výšce 120 jednotek a společnost B vykazuje nadměrný odpočet v částce 80 jednotek. Postup pro vypořádání bude tedy obdobný. 3.3.3 Nadměrný odpočet a nadměrný odpočet Společnost A i společnost B vykazují nadměrný odpočet. Společnost A obdrží od Finančního úřadu součet obou nadměrných odpočtů, tedy částku 50 jednotek pomocí zúčtovacího vztahu 221/ (1). Dále pak vytvoří účet ostatní závazky 325, které má vůči společnosti B, a na tento účet převede 30 jednotek- /325 (2). Tyto závazky pak vyrovná, například platbou z pokladny- 325/221 (3). Společnosti B vzniknou ostatní pohledávky-účet 315. Ty budou vyrovnány platbou do pokladny 221/315 (5). Tímto krokem se pak vynuluje i účet - 315/ (4). 3.3.4 Vlastní daňová povinnost a vlastní daňová povinnost Společnost A i společnost B vykazují vlastní daňovou povinnost. Společnost A odvede Finančnímu úřadu částku 220 jednotek, která představuje součet obou daňových povinností, pomocí zúčtovacího vztahu /221 (1). Od společnosti B pak obdrží 10 jednotek, které se na straně společnosti B objeví ve formě ostatní závazky a na straně společnosti A v podobě ostatní pohledávky. Vypořádání těchto účtů proběhne zase například přes pokladnu. 3.3.5 Termín vypořádání Při určení termínu, ve kterém bych navrhovala, aby se výše uvedené společnosti mezi sebou vyrovnali, jsem vycházela ze dvou možných situací.

Skupina v oboru strojírenství 29 Předpokládejme, že společnost vykazuje k 1/2012 nadměrný odpočet. Daňové přiznání musí podat k 25. 2. 2012. Finanční úřad má 30denní lhůtu na vrácení. Tedy nadměrný odpočet bude vrácen do 25. 3. 2012. V druhém případě společnost má vlastní daňovou povinnost. I v tomto případě musí podat daňové přiznání k 25. 2. 2012. K tomuto dni má také povinnost zaplatit. Dle mého názoru by bylo nejlepší, aby k vypořádání mezi těmito společnostmi došlo 5 dní následujících po 25. dni následujícího měsíce. Tento termín proto, že 25. den následujícího měsíce je termínem pro podání daňového přiznání a zároveň se k tomuto dni musí zaplatit vlastní daňová povinnost. Pár dní navíc jsem zvolila proto, aby měla firma nějakou dobu na zpracování a odeslání peněz druhé společnosti a také proto, že plátce může daňové přiznání beztrestně podat ještě 5 dní po termínu. Takto stanovený termín může být výhodný v případě, kdy jedna ze společností vykazuje nadměrný odpočet, protože by částku obdržela dříve. Pokud by nastala situace, kdy by během zdaňovacího období vykazovaly nadměrný odpočet obě společnosti, navrhovala bych jejich vyrovnání k datu, kdy bude jedné ze společností vrácen nadměrný odpočet ze strany Finančního úřadu. Mohlo by se totiž stát, že díky postupu pro odstranění pochybností může být nadměrný odpočet vrácen například i o rok později. Pokud by vyrovnání nastalo dříve, jedna společnost by sice peníze dostala dříve, ale pro druhou společnost by to bylo značně nevýhodné. I v tomto případě bych pak přidala 5 dní po přijetí platby ze strany FÚ, aby firma měla dostatečný čas na zpracování. Pár dní navíc jsem zvolila v obou případech také proto, že jsem vycházela z 23 odst. 7 Zákona o dani z příjmu. V tomto paragrafu je stanoveno, že spojené osoby musí mít mezi sebou vztah založený na cenách obvyklých. To se týká také například pokut apod. Tato podmínka platí, pokud to společnosti ekonomicky nezdůvodní jinak. Kdybych proto nechala původní termín vypořádání k 25. dni následujícího měsíce, mohlo by dojít k situaci, kdy by společnost A nestihla odeslat peníze společnosti B a ta by pak logicky měla vyměřit penále. Aby byly postupy vypořádání mezi členy skupiny v jednotlivých zdaňovacích obdobích stejné, navrhovala bych vytvořit vnitropodnikovou směrnici. 3.3.6 Vnitropodniková směrnice Základní mechanismy v účetnictví jsou upraveny Zákonem o účetnictví, Vyhláškami a Účetními standardy. Pokud bychom chtěli provést jakoukoli vnitřní úpravu ve firmě, přistoupili bychom k vytvoření vnitropodnikové směrnice, která je součástí již zmíněných účetních standardů. Vnitropodnikové směrnice lze charakterizovat jako stanovení pravidel, organizace, podmínek, povinností, odpovědnosti a pravomocí v určité pracovní činnosti. Účelem je stanovit konkrétní pravidla a postupy účtování pro snazší srozumitelnost účetnictví, zabezpečit přehlednost chodu účetnictví ve společnosti a ulehčit tak práci jednotlivým pracovníkům účetní jednotky. Tento jednotný postup musí být zajištěn i v čase, tedy vnitřní směrnice slouží k zachování

30 Skupina v oboru strojírenství stejného postupu, stejného způsobu řešení obdobných situací v různých účetních obdobích. (Otrusinová, Šteker, 2007) Můj návrh směrnice je ke zhlédnutí v příloze A. 3.4 Souhrn měsíčních přiznání k DPH za rok 2009 3.4.1 Souhrn za jednotlivé daňové subjekty rok 2009 Tab. 1 Firma EKOL, spol. s r.o. rok 2009 (v tis. Kč) ZD plnění ZD DPH Tržby ze zahraničí + Výstup 736.754 EU 589.403 0 Tržby z tuzemska 147.351 29.471 Vstup 660.544 Nákupy z tuzemska 660.544 132.109 Zdroj: Výroční zpráva a vlastní práce Společnost EKOL, spol. s r.o. má dvojí výstup, kde 80 % směřuje do zahraničí a do EU. Zbylých 20% plnění je určeno pro plátce v ČR a je zatíženo 20% sazbou daně. U plnění této firmy, která směřují mimo tuzemsko, se bude postupovat dle 10 Zákona o DPH. Zde je určeno místo plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti. Místo plnění je tam, kde se nachází daná nemovitost. Toto stanovení místa plnění se vztahuje i na služby spojené s nemovitostí jako jsou například služby realitního makléře, odhadce, ubytovací služby a jiné. Proto společnost EKOL spol. s r.o. v těchto případech uplatní reverse charge a plnění na výstupu nebudou zatížena českou daní. Příjemce této služby pak daň odvede na výstupu a popřípadě si uplatní i odpočet na vstupu. Tab. 2 Rozdíl rok 2009 (v tis. Kč) DPH Vstup 132.109 Výstup 29.471 Zdroj: Výroční zpráva a vlastní práce Rozdíl 102.638 DPH na vstupu je o 102.638 tis. Kč vyšší než DPH na výstupu, společnosti vzniká nadměrný odpočet, který obdrží v zákonem stanoveném termínu od finančního úřadu.

Skupina v oboru strojírenství 31 Tab. 3 Firma EKOL ENERGO s.r.o. rok 2009 (v tis. Kč) ZD DPH Rozdíl Výstup 288.532 57.707 18.774 Vstup 194.661 38.933 Zdroj: Výroční zpráva a vlastní práce Společnost EKOL ENERGO s.r.o. má 100 % vstupů od plátců a všechny výstupy směřují ke společnosti EKOL, spol. s r.o. V roce 2009 vykazuje vyšší výstup než vstup, proto ji za tento rok vznikla vlastní daňová povinnost ve výši 18.774 tis. Kč, kterou musí do 25. dne následujícího měsíce odvést místně příslušnému finančnímu úřadu. 3.4.2 Souhrn daňových přiznání podaných za skupinu za rok 2009 Tab. 4 Výstup Vstup Souhrn daňových přiznání skupiny-rok 2009 (v tis. Kč) ZD plnění ZD DPH Tržby ze zahraničí + 589.403 0 EKOL 736.754 EU Tržby z tuzemska 147.351 29.471 Plnění Není EKOL 288.532 v rámci předmětem ENERGO skupiny daně 0 EKOL 660.544 Nákupy 660.544 132.109 EKOL ENERGO 194.661 Zdroj: Výroční zpráva a vlastní práce z tuzemska Nákupy z tuzemska 194.661 38.933 Společnost EKOL, spol. s r.o. má stejnou daň na vstupu a na výstupu, jako by tomu bylo v případě, kdyby společnost podávala daňové přiznání sama za sebe. U společnosti EKOL ENERGO s.r.o. však nastane změna. Díky tomu, že veškerá plnění na výstupu směřují ke společnosti EKOL, která je členem skupiny, tato plnění nejsou předmětem daně. Proto společnost EKOL bude mít pouze daň na vstupu a to ve výšce 38.933 tis. Kč.