OBSAH OBSAH ČÍSLA 5/2001

OBSAH Vážení přátelé, Ve dnech, kdy dostáváte do ruky toto číslo zpravodaje, máme všichni za sebou velmi intenzivní volejbalový měsíc. Nejprve se stal Liberec a okolí hlavním městem volejbalu v ČR, potažmo i v mládežnické Evropě. Hned nato jsme zahájili a také dokončili jednak finiš přípravy oslav 80. výročí organizovaného volejbalu v ČR a jednak dokončili volbu nových orgánů volejbalového svazu na příští období. Po Liberci se tak centrem našeho volejbalu na pár dní staly Pardubice. Chtěl bych za sebe, i za celý kolektiv lidí, který zpravodaj připravuje, všem novým funkcionářům v krajském i celostátním měřítku pogratulovat a popřát jim hodně zdaru, psychických sil, dovedností, trpělivosti prostě všech vlastností, potřebných a nezbytných pro dlouhodobé a novátorské vykonávání funkcí, do kterých byly v posledním období zvoleni. Chtěl bych se ještě zmínit o jedné záležitosti, ta se ukazuje i v některých příspěvcích do tohoto čísla zpravodaje: nedostatek komunikace na všech úrovních. Rád bych vám, ale ne jen vám nám všem připomněl: komunikace není jednosměrka, ale přímo naopak, obousměrná spojnice, kde si zcela samozřejmě oba konce mezi sebou povídají vyměňují si informace a tam, kde těchto informací není dostatek, tedy také dotazy. Nečekejte, že vždy musí přijít informace shora. Chci li něco vědět, ptám se. O reorganizaci soutěží se mluvilo skoro rok, byla celá řada návrhů, přesto se ve zpravodaji objevuje výtka, že taková informace do hnutí nedošla. Není to také chyba toho, kdo neví, že se nezeptal? A ještě jedna jen zdánlivá maličkost zevšeobecňování. Rádi a často ve svých vyjádřeních používáme my, vy, oni a již daleko méně konkrétní jméno, osobu, činnost naučme se jít přímo k věci. Ostatně více jsem napsal uvnitř. Současně nám zahájil jarní blok reprezentační sezóny. Kadetským kategoriím se MEK moc nepovedlo, výsledky chlapecké juniorské a ženské kvalifikace na Evropu již možná znáte také, ale nejvíce očekávané kvalifikace na MS 2002 v konci června Ostrava a Porto (Portugalsko) jsou stále ještě před námi a chtěl bych věřit, že všichni, kdo budou jen trochu moci, si cestu do Ostravy najdou. Ukrajina, Maďarsko i Slovinsko jsou jen zdánlivě lehcí soupeři mezi mužskými družstvy ve volejbalové Evropě již téměř není lehkého soupeře. Vedle antukové ligy čeká všechny naše reprezentační kolektivy skutečně horké léto mohlo by se říci: obvyklý lichý rok, vzhledem k Ostravě to ale tak není. Příprava a účast na obou MS kadetských kategorií, obou juniorských MS a obou ME dospělých (věřím, že postoupí i oba, dosud nekvalifikované kolektivy) je skutečně rozhodujícím motivem organizační i trenérské práce v této oblasti. A my všichni bychom se na tom měli podílet alespoň jako diváci. Dvě světová mistrovství nemáme tak daleko: v Polsku junioři, v Chorvatsku kadetky. A Ostrava! Vstupenky na kvalifikaci a poslední dva dny ME (finále a semifinále) jsou již v prodeji. Všechna družstva budou hrát přípravná utkání. Přijďte se podívat, povzbudit a v Ostravě i jinde budete skutečně třeba. Věřím, že se na všech těchto akcích budeme spolu setkávat. Nakonec, tak jako obvykle zůstaňte s námi, čtěte nás, pište nám, říkejte o nás všem dalším volejbalovým zájemcům. Váš Míla EJEM Aktuální informace a další zajímavosti najdete na internetových adresách: ČVS http://www.volejbalcz.cz FIVB http://www.fivb.ch CEV http://www.cev.lu http://www.mujweb.cz/sport/volleyball.hanik/ OBSAH ČÍSLA 5/2001 INFORMAČNÍ SERVIS tradiční setkání jubilantů... 11 hodnocení krajských konferencí... 14 usnesení V ČVS... 14 přílohy usnesení V ČVS 1, 2, 3... 15 směrnice odměňování rozhodčích... 16 konference volejbalistů SM a Slezka... 17 80 let volejbalu na SM a Slezku... 17 M ČR ve volejbalu na antuce... 26 směrnice čestný člen ČVS, SCM... 31 sezóna volejbalových deblů připravena... 35 finále amatérské volejbalové ligy 2001... 36 míčový sedmiboj... 37 METODIKA Selingerův silový volejbal (překlad) nahrávka... 21 MLÁDEŽ MEK 2001 organizace... 4 MEK 2001 výsledky... 5 hodnocení kadetů... 6 hodnocení kadetek... 10 volejbalové kempy... 29 výchova nové generace volejbalistů... 30 odpovědi 3. kola soutěže pro školáky... 33 díky za vzkříšení volejbalu pro nejmenší... 34 co Čech, to trenér... 38 školení trenérů ZŠ... 38 úprava věkových kategorií... 38 ne liberu v žactvu... 38 Přerov má mistryně... 40 BEACH beachvolejbalová škola Brno... 19 nabídka pro pořadatele kempů... 19 kempy... 20 beachvolejbalová škola... 20 VÝSLEDKOVÝ SERVIS Spring Cup 2001 ženy... 37 8. r. jarního turnaje žen... 41 30. r. turnaje Ke dni učitelů... 42 výsledky soutěží ČR... 43 ČP mladších dorostenek... 43 PROGRAMOVÝ SERVIS turnaje v ČR... 44 turnaje v Evropě... 46 Obrázky na první stránce obálky ukazují: Družstvo DUKLY Liberec získalo titul mistrů ČR po dlouhých 18 letech, a to v sestavě: Stojící zleva: trenér Ivan JAKUBÍČEK, hráči: Filip REJLEK, Marek PIKEŠ, Luboš STANĚK, Martin NEČAS, Jaroslav MICHAL, David STEFFAN, Aleš DITTRICH, Jan JAROLÍM, a druhý trenér Miroslav MALÁN. Ležící zleva: Lukáš TICHÁČEK, Jiří ZADRAŽIL, Ondřej BOULA, Michal SUKUBA (K finálovému utkání ani k závěru ligy se nám, bohužel, nepodařilo žádný komentář) Na druhém snímku vidíme nástup družstev ze dvou libereckých skupin MEK v popředí chlapecká družstva, naši stojí nejblíže síti. ZPRAVODAJ ČVS Vydává měsíčně jako věstník Český volejbalový svaz, Atletická 100/2, PS 40, 160 17 PRAHA 6 Strahov fax/tel: (00 420 2) 33356437, 57215269, tel: (00 420 2) 33017400; E mail: ejem@cstv.cz, czech.volleyball@cstv.cz Z příspěvků odborných pracovníků ČVS sestavili: Miloslav EJEM, CSc., Petr KOP, Václav VĚRTELÁŘ, Vladimír VYORAL, Zdeněk MAJER. Za obsah Zpravodaje ČVS zodpovídá: Miloslav EJEM. Redakční uzávěrka tohoto čísla: 14. května 2001. Informace dopisovatelům: Pouze příspěvky, které redakce obdrží do posledního dne měsíce, mohou být umístěny do následujícího čísla zpravodaje. Design a sazba: Václav VĚRTELÁŘ. Tisk: reklamní a tiskový servis PC DIR Real, s.r.o., Mlýnská 70, 602 00 Brno. Počet výtisků: 1 800. Změny v adresáři a nové zájemce o odběr přijímá do evidence ČVS (pí. M. Jiskrová), příspěvek na vydávání pro rok 2001 280 Kč. Pouze pro vlastní potřebu ČVS a jeho složek. ZPRAVODAJ 5/2001 3

MEK 2001 MISTROVSTVÍ EVROPY KADETŮ A KADETEK ČESKÁ REPUBLIKA 2001 (Výborná organizace rozpaky nad vlastní výkonností) Jak jsme organizovali mistrovství Aleš TUREČEK MLÁDEŽ vyšly bohužel naprázdno a do finálového turnaje vcházely, tak říkajíc, naostro. Mistrovství Evropy, které se konalo 15. 22. dubna v Liberci, Turnově a Českém Dubu bylo od začátku organizačně v rukou posluchačů 3. ročníku sportovního managementu (SP MG) fakulty pedagogické Technické univer sity v Liberci (TUL). Studenti pod dohledem PaedDr. Martince, vedoucího katedry tělesné výchovy, manažera volejbalového klubu TUL a presidenta organizačního výboru Mistrovství Evropy kadetů a kadetek, zařizovali vše potřebné pro hladký průběh akcí. Sami se pokoušeli získat sponzory, zajišťovali technické zázemí, vybavení hal materiálem a propagaci sportovní události, která se měla stát jednou z nejvýznamnějších v tomto roce v Libereckém regionu. O mistrovství se v kruhu začalo mluvit asi deset měsíců před začátkem akce, ale prozatím jenom v náznacích, kdy si ještě nikdo neuvědomoval, co pořadatele čeká. Na seminářích z předmětu sportovní management, které vyučoval PaedDr. Martinec se rozebírala příprava akce v souladu s učebními osnovami. Do tuhého začalo jít asi pět měsíců před akcí, kdy byly v podstatě poprvé rozdány úkoly a rozděleny funkce vedoucích jednotlivých úseků jako Sportovně technická komise (STK), hlavní organizátoři v jednotlivých hracích místech, doprava, ubytování, stravování, propagace apod. Hlavně pro STK, zastupovanou Veronikou Májovou, studentkou 3. ročníku SP MG a kapitánkou A družstva dívek volejbalového klubu TUL a dvojčlenný, později tříčlenný tým propagace začala těžká a dlouhá práce. Mája se musela poprat s úkolem zabezpečit materiálem všechny herní místa, nic neopomenout tak, aby při příjezdu Jury a SRC (Special Referee Commission = speciální komise rozhodčích) nevznikly žádné nečekané komplikace. Kromě snahy dostat turnaj do podvědomí lidí v regionu patřilo do úkolů propagace i informování médií, vybavení hracích míst komunikační technikou, protože na komunikaci, mezi jednotlivými městy se musel dát zvláštní pozor a také umístění sponzorů na patřičná místa. Úkolů poměrně dost, pokud uvážíme, že všichni pořadatelé studují na vysoké škole řádné denní studium, navíc Veronika trénuje s A týmem a kluci z pressu a propagace se při studiu snaží ještě si něco přivydělat (organizace MEK byla záležitostí dobrovolnou, oceněnou zápočtem z předmětu praxe v tělovýchovných zařízeních eventuálně organizace sportovních soutěží a rautem po konci šampionátu). Nanečisto si studenti organizaci vyzkoušeli na finále českého poháru GALA ve volejbale žen, který se konal v hale TUL 17. 18. 02. 2001. O tomto turnaji se tisk vyjádřil, že po organizační stránce byl zvládnut výborně. Mar tin Záruba v deníku Sport uvedl dokonce takový názor, že finálové střetnutí čtyř nejlepších ženských družstev naší republiky bylo kvalitnější po organizační stránce než po stránce herní a zlým jazykům, kteří tvrdili, že posluchači nedokážou podobnou akci zorganizovat začaly zamrzat úsměvy na rtech. PaedDr. Jindřich Martinec lehce znervózněl z toho, že organizace byla až příliš bezproblémová, protože jak řekl: Z chyb se dá poučit Nicméně organizace pokračovala na plné obrátky dál. Propagační dvojici se podařilo zajistit umístění plakátů s upoutávkou na mistrovství do MHD v Liberci a získat mediálního partnera v rádiu Evropa 2. Začaly přípravy před samotným mistrovstvím V halách v Turnově a Liberci se musely přemalovat podlahy, aby odpovídaly představám pana Philipa Berbena, prvního výkonného vice presidenta CEV (rozuměj představám a požadavkům CEV pozn. redakce), který kontroloval všechna hrací místa; kde chyběla, tam se musela namontovat světelná tabule, řešil se problém, jak nahradit obvyklé hosté a domácí na ukazatelích za názvy států. Asi týden před turnajem se Aleš Tureček, který vedl propagaci, vyjádřil v tisku: Teď už přípravy finišují. Haly a materiál jsou v pořádku, ubytování a stravování zajištěno, zbývá navést a instalovat technické zázemí. Nemyslím, že se objeví nějaký problém. A pak přišlo samotné mistrovství. První dva dny, kdy se každý víceméně seznamoval se svojí funkcí na šampionátu, byly náročné a napjaté, ale mladí organizátoři se vypořádali v poměrném klidu i s nečekanými událostmi, jako byly neplánové tréninky, změny na příkaz Jury nebo SRC a dokázali tak svou znalost, pružnost a dovednost nejen v oblasti teorie, ale i praxe a improvizace. Samotný průběh šampionátu byl pak hladký a klidný. Myslím, že každý člen organizačního týmu vydal ze sebe maximum pro řešení daných úkolů, ať už se jednalo o v daných podmínkách perfektně zvládnutou dopravu týmem, který vedl Jan Vosátka nebo práce Veroniky Májové, kterou studenti označili za šedou myš turnaje, která nikde nebyla vidět, ale díky ní fungovala spousta věcí tak, jak měla. Skvělou práci odvedly organizační týmy v jednotlivých městech, kde turnaj probíhal, ubytování, stravování a v neposlední řadě Press, tvořený Alešem Turečkem, Petrem Zappem a Zdeňkem Šafářem, který sedm dní pracoval šestnáct a sedmnáct hodin denně na zpracování výsledků a přípravě denních bulletinů, které byly vždy distribuovány v průběhu noci, aby je výpravy měly k dispozici již před snídaní. A to se ani nezmiňuji o nočních volejbálcích, kterými se mladý organizační tým odreagovával od denního shonu. PaedDr. Martinec se po mistrovství vyjádřil: Studenti neudělali v podmínkách haly TUL žádnou chybu a prokázali svou pružnost a svoje schopnosti. Jsem na ně opravdu hrdý Shrnuto, myslím si, že každý člen organizačního výboru, ať už na vedoucích místech v zastoupení studentů III. ročníku nebo pomocníků z ročníku druhého, podal na Mistrovství Evropy ve volejbale kadetů a kadetek 2001 vynikající výkon a pánové P. Berben a M. Quintana vice presidenti CEV nešetřili na závěr chválou a neoficiálně přislíbili studentům reference pro jejich budoucí povolání. Dle mého názoru neudělali studenti českému volejbalu Jménem CEV bychom rádi pogratulovali ČVS, jakož i jejím místním představitelům, za vynikající organizaci finálového kola Mistrovství Evropy kadetů a kadetek, uspořádaného v České republice od 16. do 21. dubna 2001. Srdečně děkujeme všem osobám, které se aktivně podílely na profesionální přípravě i vlastním průběhu akce, tak důležité pro CEV. Můžeme vás ujistit, že váš svaz významně přispěl k dosažení našeho společného cíle, kterým je dát evropského volejbalu nový impuls. Dr. Rolf ANDRESEN, CEV President André MEYER, CEV Vice president pro Administrativní záležitosti ostudu, jak někteří zlí jazykové před začátkem turnaje předpovídali, ba právě naopak, ukázali, že mládí se umí s podobnou akcí pod zkušeným vedením kvalitně vypořádat. Dva dny před oficiálním začátkem šampionátu, 13. 04., si propagace, která plynule přešla na tiskové středisko, jako jediná z úseků vyzkoušela svoji činnost, když do medií odesílala zprávu, že plánované přátelské utkání dívek Možná o nich ještě v budoucnu uslyšíme. Třeba i v souvislosti s blížícím se mezi Itálií a Českou republikou je odvoláno z důvodů únavy italského týmu. mistrovstvím Evropy mužů, které se koná letos v září v Ostravě. Jiné skupiny, které si měly na tomto zápase nanečisto vyzkoušet svoji funkci, 4 ZPRAVODAJ 5/2001

MLÁDEŽ KADETI KADETKY MEK 2001 KONEČNÉ POŘADÍ 1. RUSKO 2. POLSKO 3. FRANCIE 4. Itálie 5. Německo 6. ČESKÁ REPUBLIKA 7. Slovensko 8. Slovinsko Na MSK 2001 v Egyptě (21. 29. září) postupují družstva na 1. 7. místě (mimo Německo nepřihlásilo se). KONEČNÉ POŘADÍ 1. ITÁLIE 2. POLSKO 3. BĚLORUSKO 4. Německo 5. Rusko 6. Španělsko 7. ČESKÁ REPUBLIKA 8. Ukrajina Na MSK 2001 v Chorvatsku (21. 29. září) postupují družstva na 1. 7. místě (mimo Německo nepřihlásilo se). INDIVIDUÁLNÍ OCENĚNÍ nejužitečnější hráč Andrei Achtchev (RUS) nejlepší smečař Maxim Botine (RUS) nejlepší podávající Enrico Libraro (ITA) nejlepší blokař Alexandre Abrossimov (RUS) nejlepší nahrávač Bartolomeij Leroj (POL) nejlepší libero Pascal Ragondet (FRA) INDIVIDUÁLNÍ OCENĚNÍ nejužitečnější hráčka nejlepší smečařka nejlepší podávající nejlepší blokařka nejlepší nahrávačka nejlepší libero Valentina Fiorin (ITA) Anna Baranska (POL) Kathleen Weiss (GER) Marina Tumas (BLR) Francesca Ferretti (ITA) Sara Paris (ITA) FINÁLE Liberec 1 2 POL RUS 1:3 ( 20, 14,25, 13) Liberec 3 4 FRA ITA 3:1 (16, 23,18,21) Turnov 5 6 CZE GER 1:3 ( 22, 23,21, 20) Turnov 7 8 SLO SVK 0:3 ( 9, 16, 19) SEMIFINÁLE Liberec 1 4 FRA POL 1:3 ( 17, 22,18, 18) RUS ITA 3:1 (21, 17,19,18) Turnov 5 8 SLO CZE 1:3 (18, 16, 17, 14) GER SVK 3:2 (22,22, 22, 18,12) KVALIFIKAČNÍ SKUPINY KONEČNÉ TABULKY I. Turnov 1. RUS 3 3 0 6 9:3 2. FRA 3 2 1 5 8:4 3. SLO 3 1 2 4 3:7 4. GER 3 0 3 3 3:9 II. Liberec 1. POL 3 3 0 6 9:3 2. ITA 3 2 1 5 7:5 3. SVK 3 1 2 4 6:7 4. CZE 3 0 3 3 2:9 UTKÁNÍ VE SKUPINÁCH I. Turnov GER SLO 1:3 ( 20, 19,17, 22) RUS FRA 3:2 (16,17, 16, 19,20) RUS GER 3:1 ( 23,12,23,22) FRA SLO 3:0 (17,21,18) SLO RUS 0:3 ( 16, 20, 12) GER FRA 1:3 ( 24,17, 19, 19) II. Liberec CZE SVK 1:3 (15, 22, 20, 16) POL ITA 3:1 ( 23,23,23,22) CZE POL 1:3 (21, 21, 18, 22) SVK ITA 2:3 (20,18, 21, 21, 12) ITA CZE 3:0 (25,21,20) POL SVK 3:1 (21,19, 21,24) FINÁLE Český Dub 1 2 ITA POL 3:2 (21,21, 17, 24,7) Český Dub 3 4 GER BLR 0:3 ( 21, 15, 12) Český Dub 5 6 RUS ESP 3:0 (13,18,13) Liberec 7 8 CZE UKR 3:0 (17,17,19) SEMIFINÁLE Český Dub 1 4 GER ITA 1:3 (23, 25, 19, 22) BLR POL 0:3 ( 23, 17, 22) Liberec 5 8 CZE RUS 0:3 ( 22, 16, 20) UKR ESP 1:3 ( 22,23, 14, 17) KVALIFIKAČNÍ SKUPINY KONEČNÉ TABULKY I. Český Dub 1. GER 3 3 0 6 9:5 2. BLR 3 2 1 5 8:4 3. UKR 3 1 2 4 6:7 4. CZE 3 0 3 3 2:9 II. Liberec 1. POL 3 3 0 6 9:2 2. ITA 3 2 1 5 8:3 3. RUS 3 1 2 4 3:6 4. ESP3 0 3 3 0:9 UTKÁNÍ VE SKUPINÁCH I. Český Dub UKR BLR 1:3 ( 22, 19,16, 17) CZE GER 1:3 ( 16,24, 24, 20) GER BLR 3:2 ( 15, 23,16,16,13) CZE UKR 1:3 ( 16, 18,16, 19) UKR GER 2:3 (21,19, 22, 23, 13) BLR CZE 3:0 (18,11,22) II. Liberec RUS ESP 3:0 (13,22,16) POL ITA 3:2 ( 24,22, 20,16,5) POL RUS 3:0 (17,25,24) ITA ESP 3:0 (21,18,15) ESP POL 0:3 ( 10, 11, 17) RUS ITA 0:3 ( 18, 16, 21) ZPRAVODAJ 5/2001 5

MEK 2001 MLÁDEŽ HODNOCENÍ ÚČASTI NA MISTROVSTVÍ EVROPY KADETŮ a) Příprava na MEK Příprava na MEK probíhala od ledna pravidelně dvakrát do měsíce, vždy po třech dnech. Srazy se konaly vždy od neděle do úterý, aby hráči neměli příliš vysokou absenci ve školách a aby také mohli působit ve svých oddílech, protože vrcholily domácí soutěže. V rámci každého soustředění jsme sehráli přípravná utkání s družstvy národní ligy mužů. Přehled VT + výsledky přípravných utkání: 1. 21. 23. 1. 2001 Liberec ČR Liberec (st. dci) 3:2 ČR Liberec (NL muži + dci) 3:2 2. 4. 6. 2. 2001 Liberec ČR Jablonec (NL muži) 3:2 3. 18. 20. 2. 2001 Liberec ČR Čelákovice (NL muži) 2:3 4. 11. 13. 3. 2001 Turnov ČR Jablonec (NL muži) 4:1 5. 25. 27. 3. 2001 Nymburk ČR Benátky (NL muži) 1:4 6. 2. 5. 4. 2001 Liberec ČR Odolena Voda (extraliga) 2:3 Závěrečná herní příprava se uskutečnila od 8. do 12. 4. v Belgii, kam odcestovali tito hráči: nahrávači Ulč (Plzeň), Staník (Vyšehrad) libero Pomr (Čelákovice) blokaři Baránek (Brno), Holubec (Hr. Král.), Mach (Čelákovice), Holý (Vyšehrad) smečaři Štokr (USK), Matuška (Hr. Král.), Doležal (V. Meziříčí) univerzálové Rybníček (USK), Kolář (Brno) Bohužel se v závěru ligové soutěže zranil ústřední nahrávač Lilko, který tím pádem neabsolvoval závěrečnou přípravu v Liberci, ani turnaj v Belgii. Konkurence v Belgii byla opět kvalitní: SKUPINA A ČR, NĚMECKO, BELGIE A, FRANCIE SKUPINA B ŠPANĚLSKO, FINSKO, BELGIE B, SLOVENSKO roč. 85 Utkání č. 1 ČR NĚMECKO 3:1 (15,19, 19,23) Ulč, Kolář, Matuška, Štokr, Baránek, Holubec, libero Pomr Staník, Rybníček, Doležal, Mach V 1. a 2. setu jsme soupeře přehráli kvalitním servisem a následně dobrým blokem. Díky nasazení v poli jsme dokázali vyhrát i dlouhé výměny. Ve třetím setu jsme vedli již 12:8 a mysleli si, že se utkání samo dohraje. Soupeř nás zatlačil dobrým servisem, my jsme přestali blokovat a rázem to bylo 2:1 na sety. Bohužel i 4. set nás zastihl ve stejném útlumu. Až příchod Staníka, Rybníčka a Doležala přinesl oživení hry. Přestože soupeř ještě vedl 19:21, dokázali jsme dobrým blokem a taktickým servisem koncovku vybojovat ve svůj prospěch. Utkání č. 2 ČR BELGIE A 0:3 ( 20, 23, 22) Ulč, Štokr, Baránek, Kolář, Matuška, Holubec libero Pomr Staník, Doležal, Rybníček Soupeř nás zaskočil výborným servisem, se kterým jsme si nedokázali vůbec poradit. Do toho jsme vyrobili spoustu vlastních chyb na servisu. Belgičanům se podařilo chytit pár těžkých míčů v poli a my jsme neměli co hrát. Z našich hráčů se dařilo pouze Baránkovi. Utkání č. 3 ČR FRANCIE 1:3 (20, 14, 16, 22) Ulč, Štokr, Baránek, Holubec, Matuška, Rybníček libero Pomr Staník, Holý, Mach, Doležal, Kolář První set jsme zvládli bez chyb a soupeře jsme ubránili. Hráli jsme bez problémů středem (Baránek) a dařilo se Rybníčkovi. Ve 2. setu jsme na začátku udělali chyby na útoku a soupeř nám odskočil. My jsme značně znervózněli a chytli se až ve 4. setu. Do stavu 17:17 to byla první vyrovnaná partie, ale pak jsme doslova zkolabovali na servisu, kdy jsme nedali vyloženě lehký servis ze země. Soupeř tak měl usnadněnou cestu k vítězství a nám se naopak cesta k bojům o 1. až 4. místo zavřela. Utkání č. 4 ČR BELGIE B 3:0 (14,16,22) Ulč, Rybníček, Štokr, Matuška, Holubec, Baránek libero Pomr Doležal, Holý Soupeř byl velice slabý, takže hráčům stačil průměrný výkon k snadnému vítězství. Utkání č. 5 ČR NĚMECKO 0:3 ( 24, 21, 23) o 5. 6. místo Ulč, Kolář, Štokr, Matuška, Baránek, Holubec libero Pomr Holý, Doležal, Mach Začali jsme utkání dobrým servisem (Kolář) a odskočili jsme soupeři o tři body. Mírné vedení jsme drželi dobrým blokem a chybami soupeře na útoku. Bohužel nám ale přestala fungovat obrana v poli. Koncovka pro nás dopadla nešťastně, neboť jsme měli setbol, ale nedokázali jsme zablokovat celkem snadný míč. Další naše chyba na útoku a následně na přihrávce znamenaly konec prvního setu. Nezvládnutí této koncovky nás poznamenalo i ve druhém setu, kde jsme vyrobili spoustu chyb na přihrávce. K tomu jsme přidali mizerné pole a stav byl 0:2 na sety. Třetí set byla válka až do koncovky, kdy jsme ale, bohužel nepoložili chycený míč v poli a další míč byla špatná nahrávka za anténku. Tento turnaj byl výbornou přípravou a ukázal nám naše největší nedostatky špatný servis, značné problémy na přihrávce a slabší hru v poli. Kladem byla naopak dobrá hra na středu sítě (zejména Baránka) a slušný blok. Z individuálních výkonů stojí za zmínku výkon Baránka (vyhodnocen jako nejlepší blokař turnaje) a Ulče, který prokázal značné zlepšení. Oproti tomu byl zklamáním přístup a výkon Rybníčka, který mrhá svým talentem. CELKOVÉ POŘADÍ: 1. Francie 2. Španělsko 3. Finsko 4. Belgie A 5. Německo 6. ČR 7. Belgie B 8. Slovensko roč. 85 Celkově tedy od ledna hráči ve společné přípravě absolvovali 24 dní zatížení a odehráli celkem 12 přípravných utkání. b) Vlastní MEK Na ME nás ve skupině postupně čekali Slováci, Poláci a Italové. A je nutné si uvědomit, že co družstvo, to v této kategorii pojem. S družstvem Slovenska jsme měli do té doby bilanci 1:7, s Itálií jsme jednou prohráli a pouze s družstvem Polska jsme měli pozitivní bilanci v podobě jednoho vítězného zápasu. Los nám tedy příliš nepřál, ale v domácím prostředí jsme věřili, že soupeře ve skupině patřičně pozlobíme a snad, když nám bude vše nakloněno, i někoho porazíme. Hlavním naším cílem byl postup na zářijové MS v Egyptě. Bylo velice dobře, že se nahrávač Lilko stačil dát zdravotně dohromady, a že byl tedy připraven ke hře. Nominováni na ME byli: Nahrávači Univerzálové Libero Blokaři Smečaři LILKO Tomáš (Hradec Králové), ULČ Jan (Plzeň) RYBNÍČEK Jakub (USK Praha), KOLÁŘ Pavel (Brno) POMR Vladimír (Čelákovice) BARÁNEK Kamil (Brno), HOLUBEC Aleš (Hr. Králové), HOLÝ Tomáš (Vyšehrad), MACH Radek (Čelákovice) MATUŠKA Tomáš (Hr. Králové), ŠTOKR Jan (USK Praha), DOLEŽAL Tomáš (Vel. Meziříčí) 6 ZPRAVODAJ 5/2001

MLÁDEŽ Utkání č. 1 ČR SLOVENSKO 1:3 (15, 22, 20, 16) čas 91 min. Lilko, Rybníček, Štokr, Matuška, Baránek, Holubec libero Pomr Kolář, Ulč, Doležal Protože jsme s družstvem Slovenska sehráli již osm utkání, měli jsme je dokonale přečtené. Doslova jsme na ně vlítli. Kvalitně jsme podávali a soupeře tlačili do chyb. Slovensko zpočátku kazilo dost servis a dělalo chyby na útoku. Nám naopak vycházelo vše výsledek 25:15 pro nás. Ve druhém setu se soupeř začínal oklepávat a udržoval si neustále tříbodový náskok. Nám se pomalu, ale jistě, vytrácel servis. Soupeř naopak začínal na servisu nacházet svou obvyklou jistotu, a tím jsme začali mít na přihrávce velké problémy. Za nepříznivého stavu 20:23 vystřídal Kolář na síti Lilka a dvěma dobrými bloky jsme snížili na 22:23. V tomto momentě jsme soupeře zatlačili dobrým podáním a míč jsme měli nahraný buď na útok nebo na zablokování. Bohužel Štokra slovenský nahrávač Skládaný zablokoval. Takže místo 23:23 to bylo 22:24. další míč skončil těsně v autu a bylo 1:1 na sety. Myslím si, že tato koncovka bylo zlomová pro vývoj celého utkání, protože vedení nad Slovenskem 2:0 na sety, by již znamenalo v naší eufórii prvního domácího zápasu obrovskou psychickou výhodu. Ale to je to, kdyby Místo toho nás soupeř stále více tlačil podáním a my jsme měli čím dál tím větší problémy přihrávat tak, abychom mohli hrát středem. To byla naše velká zbraň, protože Baránek s Holubcem si na síti dělali, co chtěli. To, ale fungovalo pouze při dobré přihrávce. Skutečnost byla taková, že jsme útočili z kůlů proti dobře postavené obraně na síti i v poli. Ve 3. a 4. setu měl soupeř jasně navrch a my jsme v závěru sklonili hlavu. Rozdíl byl zejména v kvalitě servisu a s tím související přihrávce. My jsme nasazené tempo z úvodu utkání neudrželi, kdežto soupeř se neustále lepšil, a to rozhodlo o konečném výsledku. Z individuálních výkonů lze vyzdvihnout Baránka, Holubce a Štokra. STATISTIKA: servis blok ČR SLOVENSKO 16 x zkažený, 10 x nepřesná přihrávka soupeře, 4 x eso 7 x zablokováno, 4 x blokem nadraženo jméno přihrávka útok pokusů % pokusů % Pomr 38 44 0 0 Matuška 11 66 10 40 Baránek 5 60 9 77 Holubec 2 50 11 72 Štokr 0 0 14 57 Rybníček 0 0 19 52 Lilko 0 0 2 100 Jméno Přihrávka Útok Pokusů % Pokusů % Pomr 16 68 0 0 Matuška 7 42 3 66 Baránek 4 66 12 66 Holubec 8 37 10 50 Štokr 7 71 11 81 Rybníček 0 9 10 Lilko 0 2 50 Doležal 22 63 8 50 Kolář 0 15 66 Utkání č. 3 ČR ITÁLIE 0:3 ( 25, 21, 20) čas 84 min. Lilko, Štokr, Doležal, Baránek, Holubec, Kolář libero Pomr Rybníček, Ulč, Matuška, Mach MEK 2001 Protože Slovensko podlehlo 2:3 Itálii, mohli jsme ještě v případě našeho vítězství 3:0 nad Itálií a vítězství Polska 3:0 nad Slovenskem doufat v postup do semifinále ME. Ovšem zázraky se ve sportu příliš nedějí Soupeř si od začátku vytvořil mírný náskok, který dobrým servisem (č. 10 Libraro) a pohyblivou obranou neustále udržoval. Italové vedli ještě 22:19, ale dobrý Lilkův servis a potažmo blok znamenal srovnání stavu na 23:23. Za tohoto stavu jsme chytli míč v poli a Kolář se mohl přiblížit k setbolu. Soupeř nás ale zablokoval. Pak sice Rybníček ještě uhrál těžký míč, ale to bylo z naší strany vše, neboť soupeř chytil míč v poli a následně ho položil na zem. 1. set potom zakončil esem. Nevydařená koncovka (kolikátá už na ME?) nás poznamenala. Začali jsme dělat hrubé chyby na přihrávce a soupeř byl na koni. Přestože jsme zbraně nesložili, Italové byli prostě lepší. Ve 3. setu se náš výkon nezvedl, naopak sklopili jsme příliš hlavy. Paradoxně nás zvedlo naše špatné postavení, kterým si asi 10 minut lámala hlavu celá komise rozhodčích. Tím jsme se ještě naladili spolu s výbornými diváky k poslednímu pokusu. Dali jsme několik dobrých servisů a podařilo se nám chycené míče tvrdě trestat. Snížili jsme na 20:23, ale to byla naše labutí píseň. Solidní výkon podal opět Baránek, Štokr a pomohl i Rybníček. Věděli jsme tedy, že nás čeká kříž o život ve skupině o 5. 8. místo. Se srdcem v krku jsme pouze čekali na jméno soupeře Francie, Německo, Slovinsko nebo snad Rusko? Utkání č. 2 ČR POLSKO 1:3 (21, 21, 18, 22) čas 89 min. Lilko, Rybníček, Štokr, Doležal, Baránek, Holubec libero Pomr Kolář, Matuška, Ulč, Mach I přes značné zklamání z prvního utkání se Slovenskem jsme na Poláky nastoupili obdobně. Dařil se nám servis a soupeř se dopouštěl častých chyb, hlavně v útoku. Tím, že jsme dobře přihrávali, se nám dařil útok středem (Baránek), což soupeř nebyl schopen ubránit, k tomu se přidal výborný Štokr na kůlu a set jsme s přehledem uhráli 25:21. Vlažný přístup předvedl pouze Rybníček, takže musel být vystřídán Kolářem, který ovšem zahrál výborný zápas. Další průběh utkání byl ovšem obdobný, jako se Slovenskem. Soupeř se zlepšil na servisu a začal nás tlačit. Přestal také dělat nevynucené chyby na útoku. My jsme naopak začali dělat více chyb na servisu, a tak to měl soupeř snazší v přípravě útoku. Koncovka 2. setu tedy vyzněla lépe pro Poláky. Další vývoj utkání, i přes náš značný odpor, byl jasný. Soupeř byl vždy o 2 až 3 esa v setu lepší. K tomu jsme přidali nevynucenou chybu v mezihře, nechycené míče v postavení a utkání skončilo tak, jak skončilo. Přesto si myslím, že jsme v tomto utkání předvedli náš nejlepší výkon ve skupině, ale soupeř byl prostě lepší. V tomto utkání je třeba pochválit Baránka a Štokra na útoku a Doležala na přihrávce. Dobrý výkon na nahrávce podal i Lilko. STATISTIKA: servis blok ZPRAVODAJ 5/2001 ČR POLSKO 18 x zkažený, 14 x nepřesná přihrávka soupeře, 9 x eso 6 x zablokováno, 6 x blokem nadraženo STATISTIKA: ČR ITÁLIE Jméno Přihrávka Útok Pokusů % Pokusů % Pomr 18 38 0 0 Matuška 1 100 0 0 Baránek 12 41 9 77 Holubec 10 33 10 50 Rybníček 4 50 16 63 Doležal 8 10 7 57 Kolář 0 0 9 22 servis blok 7 x zkažený, 6 x nepřesná přihrávka soupeře, 2 x eso 7 x zablokováno, 6 x blokem nadraženo Myslím, že jsme ve skupině nepředváděli špatný volejbal. Určitě s Polskem to byl výkon skoro až nad naše momentální možnosti. Nyní jsme, ale věděli, že jsme se z pozice můžeme překvapit přehoupli do situace, musíme vyhrát. 7

MEK 2001 Tato skutečnost byla velice obtížná, protože se hráči tím, že nehráli kvalifikaci na ME, dostali do situace, kdy hrají o všechno v reprezentační kariéře poprvé. Vítězství znamenalo postup na MSK a boj o reálné 5. a 6. místo. Porážka znamenala výbuch. V tomto souboji pravdy nás čekalo Slovinsko, které ve skupině dokázalo porazit Německo 3:1 a favorizované Rusy i Francouze značně potrápit. Informace o nich se shodovaly hráči menších postav, kteří mají svou hru postavenou na výborné obraně v poli, šikovném nahrávači a dobrých střeďácích. K tomu přidávají obrovské volejbalové srdce. MLÁDEŽ Před tímto utkáním jsme se již potýkali se zdravotními problémy. Doležala bolelo rameno a Štokra záda. Zkusili jsme tedy posílit smečařský post Rybníčkem s tím, že si tím pádem pomůžeme na bloku. Bohužel tento záměr nám nevyšel, protože jsme v této sestavě nebyli schopni kloudně přihrát, což nás stálo první set. Ve 2. setu nastoupit od začátku Matuška a hra se začala postupně vyrovnávat. Opět naše hrubé chyby v mezihře a několik soupeřových přímých bodů z podání zapříčinilo i ztrátu koncovky druhého setu. Třetí set jsme soupeře dokázali zatlačit servisem, lépe jsme přihrávali a tím jsme se prosazovali na středu sítě (Baránek). Od tohoto setu vystřídal špatně hrajícího Holubce Mach, který přinesl do hry oživení. Vytvořili jsme si značný náskok, který jsme dokázali proměnit ve vítězství v tomto setu. Bohužel jsme čtvrtý set zahájili dvěma laxními Rybníčkovými chybami, což se nám ihned vymstilo, protože nám soupeř značně odskočil. Opět jsme vyrobili chyby na přihrávce a ještě přidali chyby na útoku. Ještě jsme snížili na 18:20, ale to bylo z naší strany vše. Soupeř vyhrál zaslouženě, protože nedělal tolik chyb a chtěl víc vyhrát. Tato porážka mě osobně vadí nejvíc protože jsme se měli o vítězství poprat více, ale připadalo mi, jako když hráčům už bylo jedno, jestli skončí na 5. nebo 6. místě!!! STATISTIKA: ČR NĚMECKO Jméno Přihrávka Útok Pokusů % Pokusů % Pomr 24 29 0 0 Matuška 14 42 16 44 Baránek 4 50 17 60 Holubec 9 44 7 14 Rybníček 7 57 10 40 Štokr 0 0 24 33 Kolář 0 0 10 50 servis blok 11 x zkažený, 17 x nepřesná přihrávka soupeře, 2 x eso 17 x zablokováno, 6 x blokem nadraženo Utkání č. 4 ČR SLOVINSKO 3:1 ( 18,16,17,14) čas 81 min. Lilko, Rybníček, Štokr, Baránek, Matuška, Holubec libero Pomr Ulč, Kolář, Doležal Šli jsme do tohoto utkání s taktikou, že soupeři půjčíme servis a odblokujeme jeho malé hráče. Výsledek v 1. setu byl: 5 zkažených servisů, 1 blok, spoustu chyb na přihrávce, soupeřovi střeďáci si dělali co chtěli a k tomu všemu plné kalhoty strachu. Ve 2. setu jsme si vytvořili mírný náskok, který jsme začali blokem udržovat. Soupeř se k nám potom na chvíli dobrou obranou přiblížil, ale zkažením lehkých servisů nás neustále držel nad vodou. My jsme set uhráli 25:16 a začali jsme se pomalu zklidňovat. Především začal fungovat náš blok. Soupeřovy střeďáky jsme vymazali a tím jsme soupeře zlomili. Přestože jsme podávali špatně, soupeře jsme už k sobě nepustili. Podařilo se nám chytit několik těžkých míčů v poli a následně je uhrát. K tomu neustále pracoval blok. Výsledek 3. setu byl 25:17 a 4. setu pak 25:14. CESTA NA MS BYLA OTEVŘENÁ! Buďme ale k sobě kritičtí. O našem vítězství rozhodl pouze výborný blok. Z naší strany to jinak nebyl dobrý výkon, pouze Slovinci byli špatní. Volejbaloví bozi nám tentokrát byli nakloněni, když nám právě tohoto soupeře v klíčovém kříži poslali. STATISTIKA: ČR SLOVINSKO Jméno Přihrávka Útok Pokusů % Pokusů % Pomr 14 42 Matuška 27 55 14 50 Baránek 9 77 10 40 Holubec 5 40 9 33 Rybníček 0 0 19 52 Štokr 2 50 14 57 Lilko 0 0 3 100 servis blok 16 x zkažený!!!, 7 x nepřesná přihrávka soupeře, 4 x eso 22 x zablokováno to rozhodlo, 4 x blokem nadraženo Utkání č. 5 ČR NĚMECKO 1:3 ( 22, 23,21, 20) čas 94 min. Lilko, Štokr, Rybníček, Kolář, Holubec, Baránek libero Pomr Doležal, Matuška, Ulč, Holý, Mach 8 ZPRAVODAJ 5/2001

MLÁDEŽ HODNOCENÍ TÝMU ČR Celkové 6. místo našeho družstva je bohužel současnou realitou mládežnického volejbalu v ČR. Přestože jsme především ve skupině nehráli špatná utkání, bylo patrné, že za soupeři zaostáváme hlavně na servisu a přihrávce. Dále bylo zřejmé, že naše zvládnutí základních herních činností jednotlivce bylo oproti ostatním (kromě Slovinska) nedostačující. Soupeři byli prostě preciznější, pečlivější a jistější. To rozhodovalo ty naše ztracené koncovky setů. Na našem družstvu bylo vidět, že hraje mládežnický volejbal se spoustou nevynucených chyb. Většina účastníků ME předváděla mužský volejbal. A je nutné dodat, že kromě Slovinska a nás, se úroveň pohybovala na špičce I. ligy mužů. Troufám si tvrdit, že všichni semifinalisté by si v ČR zachovali mužskou extraligovou příslušnost. Myslím si, že je dobře, že se MEK konalo v ČR, protože tuto úroveň viděli oddíloví trenéři mládeže, a že z toho spolu s námi vyvodí patřičné závěry. Musíme na hráče začít více tlačit, aby byli preciznější a tvrději na sobě pracovali a musíme být ve všem důslednější. To je jediná cesta vpřed. Kdo z hráčů to nebude ochotný akceptovat, musí z kola ven. Zároveň ale není třeba nad družstvem lámat hůl, protože tento výběr má perspektivu (výškový průměr 196 cm), neboť je v něm řada hráčů ročníku 1984 a objevují se zde i hráči ročníku 1985 (Kolář, Fila, Vencovský). Posun ve výkonnosti nastane také díky tomu, že většina hráčů bude hrát nejen nejvyšší dorosteneckou soutěž, ale budou se také objevovat v I. a II. lize mužů a někteří by se měli (Baránek, Štokr, Rybníček) objevit již na extraligových soupiskách. Také je čeká náročné léto, protože na MS do Egypta nepojedeme udělat ostudu. Cílem bude postup ze skupiny. Motivaci tedy mají, záleží pouze na nich, jak se vším naloží. INDIVIDUÁLNÍ HODNOCENÍ HRÁČŮ MEK 2001 LILKO (nahrávač) po vážném zranění odehrál turnaj se ctí. Nahrávačsky ME celkem zvládl. Problém je u něj hra v poli. ULČ (nahrávač) výrazně se zlepšil. Musí ale celkově zklidnit svůj projev. Někdy působí zbytečně nervózně, což má negativní vliv na spoluhráče. KOLÁŘ (univerzál) příjemně překvapil. Má výborný blok a servis. Je to levák, má 200 cm a je ročník 1985. Měl by zvládnout přihrávku servisu tak, aby si přihrál svou část hřiště. RYBNÍČEK (univerzál) pokud nezmění svůj přístup k tréninku, tak se nebude lepšit. Hlavně musí začít na sobě okamžitě pracovat. Když ne, pak bylo MEK jeho poslední akcí v reprezentaci. ŠTOKR (smečař) další příjemné překvapení. Musí ale dále pracovat na technice úderu a pochopitelně na všech ostatních herních činnostech jednotlivce. MATUŠKA (smečař) kromě servisu, odehrál svůj standard. Aby měl v budoucnu šanci, musí podstatně zvýšit svůj výskok. DOLEŽAL (smečař) dobře zvládl přihrávku. Musí začít více komunikovat. Když bude chtít hrát vrcholový volejbal, je nutné podstatně zvýšit výskok. BARÁNEK (blokař) náš nejlépe útočící blokař. Na útoku těžko branitelný. Musí začít víc pracovat v poli, aby za něj nemusel chodit libero. Má za úkol stabilizovat svůj skákaný servis. Stává se mu, že si občas uleví v tréninku. Roli přihrávajícího blokaře zvládl velmi dobře. HOLUBEC (blokař) začal dobře, ale jeho výkon měl výrazně sestupnou tendenci. Musí se vydržet koncentrovat v průběhu celého utkání, což zatím neumí. Slabina je jeho servis. Roli přihrávajícího blokaře celkem zvládl. HOLÝ (blokař) díky tomu, že jsme hráli na přihrávací blokaře, dostal minimum příležitostí. Musí vzadu přihrávat a být šikovnější v obraně. Také musí výrazně přitvrdit v útoku. MACH (blokař) až proti Německu odehrál dobrý zápas, předtím příliš nepomohl. Má velké výkyvy výkonnosti. Musí pracovat na technice útočného úderu a na servisu. Vzadu musí začít přihrávat a být šikovnější v poli. POMR (libero) musí výrazně stabilizovat přihrávku. Jako libero strašně málo chytil v poli. Také minimálně řídil obranu v poli. Do budoucna se s ním však počítá na post přihrávajících smečařů. Na úplný závěr bych požádal všechny zainteresované trenéry a hráče, abychom si dali do zahájení MS jediný cíl: popracujeme na servisu a přihrávce! Nyní je na to spousta času. Všem se nám to vrátí, a to jak na úrovni reprezentační, tak i na úrovni oddílové. Zpracoval: Jan Malina, zodpovědný trenér kadetů ČR OBLÉKÁ ČESKÝ VOLEJBALOVÝ SVAZ ZPRAVODAJ 5/2001 9

MEK 2001 MISTROVSTVÍ EVROPY KADETEK 2001 Z POHLEDU ČESKÉHO DRUŽSTVA MLÁDEŽ JAK VYPADALY SOUPEŘKY? Mistryně Evropy, družstvo Itálie Kostru družstva tvoří tři hráčky (nahrávačka, smečařka, blokařka), které spolu hrály již na mistrovství Evropy juniorek roč. 82 (všechny v základní sestavě a skončily za našimi děvčaty juniorkami na 2. místě). Dalším trumfem italského trenéra Delgáda je skvělé libero (hráčka s malou postavou a obrovským citem pro míč). Na postu druhé (přihrávající) smečařky se střídaly dvě hráčky o málo vyšší než 170 cm, ale skokansky, technicky i takticky skvěle vybavené. Družstvo hrálo nejpropracovanější volejbal s pestrým útokem ( středačky útočily rychlík před i za sebe, krátkou střelbu, jednonožku, kapitánka Italek, č.15 Fiorin, útočila bezchybně z doskoku jak v zóně I, tak v zóně IV). Na všech hráčkách je patrný společný herní dril a na svůj věk působí naprosto profesionálně. 2. místo POLSKO Hra družstva Polska je velmi kolektivní. Všechny hráčky mají výborné fyzické předpoklady a vzhledem k tomu, že mají jeden z nejnižších věkových průměrů, má toto družstvo velkou perspektivu. 3. místo Bělorusko Největší překvapení turnaje. Družstvo disponuje dvěmi smečařkami 196 cm a 190 cm, které jsou již po všech stránkách hotové ženy. Na svou výšku výborně skáčí a mají velmi razantní úder, který většinou směřuje přes blok do zadních zón soupeře. Družstvo působí velmi bojovně a vyhraně. Střídačka nedosahuje kvalit základní šestky. 4. místo Německo Velmi perspektivní družstvo, které do své hry od mládí zařazuje prvky moderního volejbalu. Např. všechny hráčky umí na vysoké úrovni skákané podaní, maximální snaha o dvojblok a trojblok, velmi pestrá rychlá hra možná nejlepší nahrávačky mistrovství č. 2, Kathleen Weiss. Družstvo trpí velkými výkyvy, které se na hře projevily ve všech utkáních. Někdy vstaly z mrtvých (např. v utkání s námi, Ukrajinou či Běloruskem), jindy prohrály téměř vyhraná utkání (např. semifinále s Itálií). 5. místo RUSKO Nejvyšší družstvo (dvě hráčky mají 200 cm). Mělo velmi silnou skupinu a pozdější finalistky byly nad jejich síly. Mě nejvíce zaujala nahrávačka č.11, Světlana Akoulová. Levačka, která skvěle útočí na druhou a v utkání s námi z nás udělala trhací kalendář. 6. místo Španělsko V utkání s Ukrajinou hrály Španělky jak o život a na psychicky nalomené družstvo Ukrajiny tento styl platil. Bylo to však jediné utkání, kdy Španělky něco předvedly. 8. místo Ukrajina Ve skupině odehrála několik velmi kvalitních utkání. Zvláště v utkáních s naším družstvem a Německem ukázaly Ukrajinky, kde je jejich síla. Výborná práce na bloku a razantní útok. Hráčky jsou dobře somaticky disponované a jakmile získají větší herní zkušenosti, bude to bezesporu kvalitní družstvo. HODNOCENÍ NAŠEHO DRUŽSTVA (podrobné hodnocení hráček s výsledky statistik uvedeme později v samostatném článku) 7. místo bylo pro hráčky i realizační tým zklamáním, ale postup na mistrovství světa nám dává možnost opravy. Cílem pro mistrovství Evropy byl boj o medaile a jsem přesvědčen, že se tento cíl dal splnit. V pár bodech se pokusím najít subjektivní, možná někdy i objektivní, příčiny nezdaru. 1. Nedokázali jsme hráčky dostat do patřičné psychické pohody (hlavně hráčky z KP Brna a Olympu Praha měly za sebou náročnou sezónu, ve které bojovaly o tituly starších i mladších dorostenek a musely se stále vyrovnávat s velkým psychickým tlakem). 2. Nebyl dostatek času na doléčení zranění a bolístek. To se projevilo u některých hráček ve ztrátě jistoty a nedůvěře ve vlastní síly a schopnosti. 3. Družstvu je vedeno k riskantnímu podání, které nemělo patřičnou míru efektivity, zvláště v klíčových momentech. Dalším rysem naší hry by měla být rychlejší hra do krajů sítě. Ještě nás čeká mnoho individuální a kolektivní práce, aby tento způsob hry přinášel patřičný efekt. Samostatnou kapitolou je útok prvního sledu. Zatím nejsem schopen dívky přesvědčit, či donutit, k včasnému odrazu a k razantnímu zakončení. Bohužel i v naší extralize žen je hráček, hrajících dobře (včas rychle) první sled, jak šafránu, a když už bychom nějakou našli, pak je to většinou hráčka menší postavy (viz mistrovský celek Frenštátu). 4. Další kapitolou, a možná nejdůležitější, je přihrávka soupeřova podání. V našich luzích a hájích (myslím tím juniorské soutěže) skákané podání skoro neexistuje a plachtící či tenisové podání je spíše uvedení míče do hry, než vytváření tlaku na soupeře. Probuzení do reality je potom o to těžší. (Např. v německém družstvu dává 5 hráček ze 6 velmi kvalitní skákané podání a v každém družstvu dávaly tento druh servisu minimálně 2 hráčky). Libero (Míša Fraňková) přihrává z našich hráček nejstabilněji, ale zatím se nedokáže vyvarovat několika chyb, které přicházejí hlavně ve zlomových situacích. Míša Doležalová přihrávala velmi dobře jako zadní hráčka, ale v kombinaci s útočnými úkoly se přihrávka velmi zhoršuje. Třetí přihrávačkou měla být Veronika Hladilová (menší smečařka stejnou variantu zvolily Italky), ale té se mistrovství Evropy kadetek vůbec nepovedlo. Na přihrávce se pak s menšími či většími úspěchy střídaly všechny smečařky a univerzálky, ale žádná z nich nedokázala přihrávku stabilizovat a udržet si alespoň dobrý průměr. Většina našich smečařek a úček hraje v oddílech na blokařském postu (Barborková, Sládková) a nebo se na post smečařky z blokařského postu prvním rokem přeorientovávají (Adlerová, Útlá). Mohl bych použít slova klasika: Království za přihrávající smečařku. Možná to přítomní trenéři, rodiče, diváci či svazoví funkcionáři viděli jinak rádi se (celý realizační tým) s jejich názorem seznámíme. Kdo mile překvapil? blokařka Pavla Duspivová (ročník narození 1986!), smečařka Martina Útlá. Podmínky na přípravu ČVS vytvořil družstvu kadetek 84 velmi dobré podmínky. Všichni oddíloví trenéři v rámci svých možností ochotně spolupracovali na zlepšování svých svěřenkyň, za což jim patří mé poděkování. Hrací prostředí Atmosféra, která panovala v Českém Dubu, byla fantastická. Malé městečko pod Ještědem volejbalem žilo. A to školníkem na základní škole počínaje a panem starostou konče. S tak milými a obětavými lidmi se jen tak často nesetkáte. K výborné náladě pomáhaly i domácí roztleskávačky (jinak členky místního tanečního souboru), které se do nové role perfektně vžily. Můj obdiv má i kolektiv mladých pořadatelů seskupený kolem zkušeného matadora Dr. Jindřicha Martince. Klobouk dolů. Shrnutí Ve stále větší míře se prosazují hráčky vyšších postav (nad 190 cm). Tyto hráčky jsou pohybově nebývale kultivované (zatím kromě dvou 200 cm ruských hráček). Menší hráčky našly uplatnění na postu přihrávající smečařky. Svou malou výšku nahrazují skvělou hrou v poli, výbornou přihrávkou a pestrým útokem. Všechna družstva zapojovala v maximální míře libero. Skákané podání se stává běžnou formou podání a je velmi účinné. Nahrávačky jsou zatím hráčky menších postav s výbornými pohybovými schopnostmi. A jsou to většinou vůdčí osobnosti týmu. Myslím si, že jsme zatím zaostali jen malý kousek a při pilné práci bychom měli být brzo zpět mezi špičkovými evropskými družstvy. V září uvidíme, kde je svět a kam směřují kroky českých kadetek. Aleš Novák, trenér kadetek 84 10 ZPRAVODAJ 5/2001

INFORMAČNÍ SERVIS TRADIČNÍ SETKÁNÍ VOLEJBALOVÝCH JUBILANTŮ Co přejí svému sportu k osmdesátinám Zasedací místnost děkana Fakulty tělesné výchovy a sportu UK v Praze ve Veleslavíně se koncem dubna opět stala dějištěm setkání jubilantů, které tradičně organizuje komise společenského významu volejbalu Českého volejbalového svazu. Setkání uvedl předseda komise Vladimír Vyoral. Mezi přítomnými mohl uvítat předsedu svazu Pavla Kučeru i generálního tajemníka Jana Žižku, oba jako jubilanty. V oficiální části uctili oslavenci památku Františka Tartanova, Vladimíra Kutiny, Oldřicha Lukavce a Leopolda Jebáčka, kteří pro svůj oblíbený sport hodně udělali a všem budou chybět. Po shlédnutí filmu s volejbalovou tématikou seznámil předseda, Pavel Kučera, oslavence s novinkami a úspěchy českého volejbalu na mezinárodním poli, s přípravou podzimního evropského šampionátu mužů v Ostravě i s chystanými akcemi k osmdesátinám volejbalu v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. A pak už byl dostatečný prostor ke vzpomínkám, ke komentování výsledků českých mládežnických týmů na šampionátech, k závěru domácích soutěží i k rozhovorům zcela soukromým. Stejně jako v předchozích případech jsme našim čtenářům připravili stručné představení každého z oslavenců a požádali o odpovědi na dvě otázky: 1) Jakého úseku z vašeho volejbalového života si nejvíc ceníte? 2) Co byste českému volejbalu přáli k osmdesátinám? 50 LET MIROSLAV VYHLÍDAL, nar. 30. 1. 1951, je funkcionářem SM KV ČVS a Sokola Hodslavice, trenérem družstva žen, rozhodčím, členem V ČVS a KSVV ČVS a starostou Hodslavic. 1) Mám za sebou třicet let volejbalového života. Trénoval jsem ženy, jedna z nich se stala mou manželkou. Po návštěvě Dřevěnice v roce 1971 jsem se rozhodl, že když se tato vesnice, vzdálená sedm kilometrů od Jičína tak proslavila volejbalem, proč by Hodslavice stejně vzdálená od Nového Jičína, nemohla založit podobnou tradici. V roce 1973 jsme turnaj začali s účastí pěti týmů a vloni už jsme měli 92 družstev. V Hodslavicích jsme i pětinásobnými přeborníky soutěže vesnických družstev. Mohu být spokojený s tím, co jsem s volejbalem prožil, i s tím, co jsem pro něj udělal. 2) Přál bych volejbalu hodně mladých sportovců a hodně úspěchů reprezentacím, které dělají jméno tomuto odvětví. Letos pak dobré výsledky v Ostravě mužům, kde prožijeme týden, který by mohl přinést další rozvoj volejbalu v našem kraji. JAN ŽIŽKA, nar. 20. 2. 1951, hrával jako dorostenec za Dynamo Strašnice. Lákaly ho i další sporty. Na ČSTV působil pět let v oddělení masového rozvoje a odtud přešel do Českého volejbalového svazu, kde je od roku 1986 generálním sekretářem. 1) Pochopitelně nejvíc vzpomínám na období dobrých výsledků, třeba žen na ME v Brně v letech 1993 a 1997, na úspěchy juniorských kategorií vítězství děvčat na ME, na čtvrté místo chlapců, na skvělé výsledky žen a dívek v plážovém volejbale, prostě na vše, kde se před světem dobře prezentujeme. Mám radost z projektu Český volejbal, z dobré spolupráce se sdělovacími prostředky, ze zájmu sponzorů. Prostě každý úspěch potěší. 2) Aby pokračovala spolupráce se sponzory, naplňoval se projekt Český volejbal, abychom organizačně i výsledkově obstáli co nejlépe na ME mužů tak, aby se vyšplhali až na stupně vítězů. 55 LET ZDENĚK POMMER, nar. 9. 1. 1946, bývalý hráč Lokomotivy a Slávie Praha VŠ, trenér družstev RH Praha, Setuzy Ústí n. Labem, Dukly Liberec, teď Jihostroje České Budějovice. Vedl i mužskou reprezentaci, byl členem trenérské rady. 1) Své výsledky mohu dělit do části hráčské i trenérské. V celém volejbale jde o partu a ta moje první byla na vojně a později v Lokomotivě či v týmu Vysokých škol, kde jsem odehrál deset sezón. To bylo bezvadný a dodnes se scházíme, spolupracujeme a chodíme na pivo. Pak přichází období trenérské. Právě tady na fakultě jsem si tři roky dělal trenérskou jedničku a pak pět let řádné studium. I to bylo bezvadné. Trenérsky se mi dařilo v Rudé hvězdě, kde jsem působil čtrnáct let. Teď už jsou to takové epizodky mimo Prahu, protože z hlavního města vrcholový mužský volejbal zmizel. (Ovšem ty epizodky, to jsou tituly mistrů republiky z Ústí n/labem, to je letošní finálový souboj o mistra ČR v Českých Budějovicích pozn. redakce). 2) Přál bych mu přinejmenším návrat do evropské špičky, od které nejsme tak vzdáleni, a myslím, že by to šlo. Záleží jen na sladění týmu, ale i na podmínkách. Osobně jsem na jihu Čech podepsal smlouvu na tři roky. Jestli bude titul? Oni by si ho přáli a já konečně taky. Chce to trochu pozměnit tým, chce to práci, ale není to nemožné. Aspoň tomu věřím. LUBOMÍR ZAJÍČEK, nar. 15. 2. 1946, bývalý hráč Zbrojovky Brno, Dukly Jihlava, Dukly Liberec, držitel titulu mistra republiky. Účastník dvou olympijských turnajů Mnichov, Mexiko, mistrovství světa a bronzový z ME v Itálii. Člen Síně slávy českého volejbalu. 1) Ještě jako dorostenci ve Zbrojovce jsme pod vedením Karla Lázničky byli dvakrát přeborníky republiky. Mezi muži Zbrojovky jsem prožil radost z titulu mistra republiky i vítězství v PMEZ, další titul mistra republiky mám z Liberce. Reprezentační působení patří také k úspěšným a vedle výše uvedené účasti na šampionátech jsme byli i druzí na Poháru pěti kontinentů. Sportovní kariéru, bohužel, přerušily zdravotní potíže. S aktivní činností jsem skočil v 28 letech. Potom jsem se ještě několik let věnoval funkcionářské práci. Ale na hráčské působení a dobrou partu vzpomínám nejraději. 2) Popřál bych reprezentaci víc úspěchů a hlavně všem hráčům, aby z toho měli aspoň takovou radost, jakou jsme mívali my. VĚRA LINHARTOVÁ ŠTRUNCOVÁ, nar. 1. 3. 1946, hráčka Slavoje Plzeň MP, později Slavoje Praha a RH Praha. Reprezentantka, držitelka bronzové medaile z ME v Turecku z roku 1967 a šestá na OH v Mexiku v roce 1968. Členka Síně slávy českého volejbalu. 1) Nejraději vzpomínám na dobu, kdy jsme jako celý tým přestoupili i s trenérem Máchou ze Slavoje Praha do Rudé hvězdy, kde jsem později prožila svá nejlepší volejbalová léta. Byl to konec šedesátých a začátek sedmdesátých let. 2) Českému volejbalu bych do dalších let popřála dobré hráče a hráčky, i když si myslím, že udělal velký výkonnostní skok. Už dnes se oproti naší době hraje jiný volejbal: dynamický, pohyblivější. I výběr hráček je jiný, navíc si mohou vyzkoušet své umění i mimo republiku, což je přínos jak pro růst vlastní výkonnosti, tak pro hru nároďáku. JAN TRÁVNÍČEK, nar. 27. 3. 1946, hráč a trenér ve Slávii Olomouc UP, rozhodčí, vysokoškolský pedagog, člen výboru ČVS, předseda STŘM KV ČVS. 1) Nejvíc vzpomínám na období let 1975 90, kdy jsem byl trenérem SK Dukly Olomouc a dvakrát jsme získali federální titul juniorů; působil jsem i jako trenér reprezentace této kategorie. Tehdy jsem měl v týmech hráče jako byl Jirka Špiser, Milan Černoušek, Pavel Holčík nebo Marek Pakosta. 2) Aby se vrátila úspěšná padesátá, šedesátá léta, kdy byl čs. volejbal na špici. Nevidím to ale jako reálné. Díky chaotickému vývoji společnosti je volejbal pro tuto dobu atypickým sportem. 60 LET PAVEL KUČERA, nar. 13. 3. 1941, někdejší hráč Sokola Český lev Neštěmice, rozhodčí, funkcionář Severočeského krajského výboru ČVS, bývalé ÚSO ČSTV, ČSFV, člen výboru ČVS, nyní jeho předseda, člen ESOC v CEV, technický delegát. 1) Hodně vzpomínám na období mého aktivního hraní v Neštěmicích. V Praze při studiích jsem hrál ve Startu, pak jsem byl v Ústí n. Labem. Ve funkcionářském období nemohu zapomenout na čas školy ZPRAVODAJ 5/2001 11

INFORMAČNÍ SERVIS u Pepíka Matějů v komisi mládeže. V posledních letech ve funkci předsedy svazu mám radost z každého výsledku mládežnických reprezentačních výběrů, prožíval jsem medailové výsledky žen na evropských šampionátech v Brně, těším se z každého výsledku mužů. Jsem moc rád, že se naši lidé osvědčují i jako výborní organizátoři, což naposledy ukázali v Liberci a určitě zazáří i na podzim v Ostravě. Snažím se udržet dobré jméno českého volejbalu při plnění svých povinností, vyplývajících z mých mezinárodních funkcí, nebo na velkých sportovních šampionátech, kde bývám služebně přítomen. 2) Českému volejbalu bych přál to, co všichni abychom se dostali výkonnostně co nejvýše v evropských a světových žebříčcích. Nechci ale stavět žádné vzdušné zámky z výsledků padesátých a šedesátých let. Určitě by nám slušelo držet aspoň linku posledních osmi let a trochu ji pozvednout. VĚRA DERFLOVÁ HRABÁKOVÁ, nar. 27. 4. 1941, původně prostějovská hráčka, později v Dynamu, resp. SK Slávii Praha. Na IV. MS v Moskvě v roce 1962 pátá, na ME v Rumunsku šestá a na ME v Turecku v roce 1967 s bronzovou medailí. 1) Po příchodu do Prahy jsem hrála na předolympijském turnaji v Japonsku a vlastně až do konce šedesátých let to byla má sportovně nejkrásnější léta. 2) Aby bylo hodně hřišť a na nich hodně omladiny, kterou by tato pěkná hra přitahovala, stejně jako nás. Naše slávistická parta se dodnes schází, občas si společně zahrajeme, jdeme si zaplavat, vždycky si máme co říci. PAVEL SCHENK, nar. 27. 6. 1941, hráč brněnské Zbrojovky a ČH Bratislava. Nositel řady mistrovských titulů. V reprezentačním dresu získal titul mistra světa a stříbrnou medaili, byl stříbrný na OH v Tokiu a bronzový v Mexiku, byl dvakrát stříbrný na evropských šampionátech, reprezentoval deset let a je členem Síně slávy českého volejbalu. 1) Hrozně si vážím toho, že od roku 1972, kdy jsem odešel na Slovensko a už tam zůstal, se doma se mnou stále počítá a moc za to děkuju. K nejlepšímu období počítám rok 1966, kdy jsme v Praze získali titul mistrů světa, až do mexické olympiády, kde jsme skončili třetí a málem se po nás plivalo, že jsme byli jen třetí. K úspěchům počítám i mou trenérskou práci ve VKP Bratislava, kde jsme hráli pohár mistrů a pohár vítězů. V Turecku na PMEZ jsem po finální prohře s Itálií rozdával pokuty a je proto úsměvné, když se dnes postup do druhého kola oslavuje jako úspěch. Inu časy se mění. Teď ještě dělám s dětmi, a i to je pěkné. 2) Sleduju českou televizi, kde má volejbal své místo, a to se na Slovensku moc nedaří. Tam mizí družstva, snižuje se kvalita hry. Přeju úspěch mužům v Ostravě na ME, zasloužili by si to diváci, prospělo by to i propagaci. Byl bych rád, kdyby s námi svět začal zase trochu počítat. PAVEL HURYCH, nar. 9. 4. 1941, trenér, funkcionář VČ KV ČVS, člen komise mládeže ČVS. 1) Před třiceti lety jsem začal trénovat děvčata a třikrát jsem je z ničeho vytáhl až do dorostenecké ligy. Nemohu se srovnávat s bývalými špičkovými hráči, ale i tato práce mi přinášela uspokojení. Něco jsem je naučil, vyplnil jim čas, a to je to nejlepší, co jsem pro ty děti udělal. 2) Přál bych hodně takových blbců, kteří investují svůj vlastní čas a část života dětem, aby je něco naučili. V dnešní hektické době, kdy se každý musí starat především o živobytí, je to jedna z největších překážek. Děti by chtěly, ale je jen dost málo lidí v produktivním věku, kteří se jim mohou věnovat. A nepravidelnost děcka jen odrazuje. JIŘÍ SVOBODA, nar. 19. 4. 1941, bývalý hráč Vítkovic a Aera Odolena Voda, s nímž získal mistrovský titul. byl účastníkem olympijské soutěže v Mexiku, odkud si přivezl bronzovou medaili, z evropského dvojího měření sil má stříbro z Turecka. Je členem Síně slávy českého volejbalu. 1) S aktivní činností jsem skončil v roce 1992 v Itálii a pak jsem začal podnikat. Vzpomínám na ostravskou partu, s níž jsme získali titul mistra republiky. V Aeru jsem dlouho hrál i trénoval. V italské Parmě jsem získal italský mistrovský titul, pak jsem přešel do Torina a později i nižší italské soutěže. Celé hráčské období je pro mne svým způsobem nezapomenutelné. 2) Především lepší propagaci volejbalu, který je bez ní jen Popelkou mezi sporty. Bez zájmu diváků jen těžko přijdou peníze sponzorů, ani výkonnost neporoste. 65 LET MILAN ROMAN, nar. 21. 4. 1936, rozhodčí, předseda ZČ KV ČVS, člen výboru ČVS. 1) Za dvacet let jsem v Západočeském kraji prošel řadou různých volejbalových funkcí a skončil jako předseda oblastního výboru. Dvanáct let jsem pískal Národní ligu, do svých šedesáti let jsem pomáhal v práci s mládeží. 2) Aby se rozvíjela práce s mladými a přibylo funkcionářů, kteří by převzali žezla po těch, co odcházejí nebo stárnou. ROSTISLAV VORÁLEK, nar. 17. 5. 1936, hráč Dynama, resp. SK Slávie Praha, Dukly Kolín, odkud má titul mistra republiky, Spartaku Praha Potrubí, Čelákovic. Později trenér, metodik, vysokoškolský pedagog, člen řady komisí. Byl profesionálním hráčem v Itálii, trenérem v Kuvajtu a Kataru, doma vedl muže SK Slávie Praha a ženy SK Slávie Praha a Tatranu Střešovice. Jako školitel na mezinárodních trenérských kurzech procestoval řadu zemí v celém světě. Je členem Síně slávy českého volejbalu. 1) Hrál jsem ještě s Tesařem, Paulusem, Tomanem, později Smolkou, Šmídlem a jinými a byla to skvělá parta. Co mi nedala fakulta, to jsem se naučil od těchto a řady dalších předních borců. To byla škola volejbalového života. Druhé období trenérské bylo také zajímavé. Působil jsem jako profík pro Středočeský kraj, vedl jsem juniorskou reprezentaci, tým Čelákovic jsem dotáhl do nejvyšší soutěže. Působil jsem v zahraničí. Prostě můj volejbalový život to byl jeden velký zážitek. Když jsem se ženil, řekl jsem ženě: bereš si volejbal a to snad vystihuje všechno. Jinak by to bylo vyprávění na knihu. 2) Přál bych mu lepší výběr somatotypů mladých hráčů a hráček, dokonalejší přípravu, větší bojový duch, který by se později přenášel i mezi týmy dospělých. Mužský volejbal by se mohl při dobré práci a stmelení party vrátit na výsluní, u děvčat velkou perspektivu nevidím. Trenérům bych přál víc metodiky, učebnic, zaostáváme za světem. Je toho co zlepšovat. Moc mě mrzí, že Praha nemá špičkový mužský volejbal, přál bych jí ho. 70 LET VLADIMÍR SOBOTKA, nar. 6. 4. 1931, trenér družstva mužů Dukly Brno VAAZ, dlouholetý předseda volejbalu v Brně, vysokoškolský profesor, působil i ve svazových komisích v Praze. Čestný člen ČVS. 1) Založil jsem a třicet let vedl tým na vojenské akademii v Brně, kde jsem učil. Spolu jsme došli až do Národní ligy a bylo to nejradostnější období mého volejbalového působení. Pak jsem přešel na Pedagogickou fakultu MU v osmdesátých letech, kde jsem předsedou oddílu i předsedou Městského volejbalového svazu. I z toho mám radost. 2) Byl bych rád, kdyby se úspěchy české reprezentace zlepšily, abychom se dostali mezi lepší týmy ve světě, který jsme to kdysi učili hrát. Přál bych si, abych aspoň ještě deset let mohl pracovat ve prospěch volejbalu a dožil se dalšího výročí. JAN DLUHOŠ, nar. 25. 6. 1931, rozhodčí, funkcionář SM KV ČVS, předseda ČVS Karviná, člen výboru ČVS. 1) Z hlediska osobního jsou to poslední léta, kdy jsem předsedou okresu, místopředsedou bývalého krajského oblastního výboru a i členem Českého volejbalového svazu. Začínal jsem v počátcích šedesátých let, pak jsem měl nucenou politickou přestávku, ale časem jsem se vrátil. Rozhodčím I. třídy jsem se stal v roce 1954, pískal jsem i ligu. Poznal jsem hodně lidí, kteří mě obohatili a i přes nabídky z jiných sportů jsem volejbalu zůstal věrný. 2) Popřál bych volejbalu, aby si udržel špičkové místo v popularitě sportů ve světě, tomu českému pak co největší úspěchy. Mohlo by to být už na podzim v Ostravě, kde se na organizaci mistrovství chci také trochu podílet. 12 ZPRAVODAJ 5/2001

INFORMAČNÍ SERVIS VÁCLAV SVOBODA, nar. 19. 5. 1931, člen bývalé propagační komise ÚSO ČSTV, redaktorem Čs. rozhlasu, člen Síně slávy českého volejbalu. 1) Mám to štěstí, že jsem zažil zlatou éru československého volejbalu. Vzpomínám především na mistrovství světa v Praze, kdy muži získali titul, na mistrovství světa v Moskvě, kde byli druzí. Prostě nebyla soutěž, ze které by se nepřivezla medaile. Náš volejbal tehdy představoval světovou i evropskou špičku. Z hráčů, na které vzpomínám, aniž bych chtěl někomu ublížit, začnu nejstaršími jako byli Karel a Josef Brožové, Láznička, Petlák, Paulus, Musil a mohl bych dlouho pokračovat. Ze svých reportáží, patřily k nejlepším: z finále mistrovství světa v roce 1966 v Praze, v Moskvě 1962, vzpomínám na Istanbul, kde jsem vysílal celý poslední set asi tři čtvrtě hodiny. Celý zápas jsem si říkal, že nesmím říci, že už vyhrajeme, protože jsme neustále vedli, nakonec jsem řekl, že nám zbývá jediný bod k titulu a to se mi stalo osudným, protože naši nakonec těsně prohráli. 2) Aby se dostal na tu úroveň, na které byl v letech, kdy se domů vozily medaile z velkých soutěží z olympijských her, mistrovství světa a Evropy. Doufám, že první takový záblesk bude v září v Ostravě na mistrovství Evropy a věřím, že tam muži získají medaili. 75 LET EVŽEN KROB, nar. 19. 4. 1926, začínal v Rakovníku, později byl hráčem Liberce, ATK Praha, Starého ostrova, Dynama, resp. SK Slávia Praha, Motorletu Praha a Aera Odolena Voda, trenérem mužů Dynama Praha a Aero Odolena Voda, kde získal i tituly mistra republiky. Jako trenér působil v Belgii. Je držitelem stříbrné medaile z ME z Bulharska z roku 1950 a stal se členem Síně slávy českého volejbalu. 1) Vzpomínám na celý svůj volejbalový život od prvních kroků v Rakovníku, kde jsem pánům mistrům sbíral balóny, přes Starý ostrov a SK Slavii Praha, kde tvrdou rukou vládnul Franta Mikota. Druhá etapa byla krátkým nahlédnutím do nároďáku, kde jsem neměl moc šancí, protože byla jednak velmi silná generace vynikajících hráčů a já byl trochu handicapovaný brýlemi. Pak přišlo období hráčsko trenérské, kdy se mi podařilo přivést tým Motorletu Praha ze druhé třídy až do první ligy. Hráli jsme i na centrkurtu na Štvanici, kde ovšem tenisté v bílém moc rádi kluky špinavé od antuky neměli. Pak nastala třetí etapa, kdy mě ukradl náměstek z Aera, Rosťa Jež, začali jsme od nejnižší třídy a dotáhli to až k mistrovským titulům. Pamatuju na historku, kdy jsme šli s Novákem za ředitelem Aera pro peníze. On byl malý a neměl rád vysoké, a tak jsem vešel po kolenou. I tak nás se žádostí o dvacet tisíc tehdy vyhnal s tím, že chce mít ve fabrice špičkový volejbal a abychom přišli znovu se vším, co k tomu potřebujeme. Přivedl jsem tedy do týmu ing. Hálka, čerstvě promovaného lesního inženýra a výborného hráče. Když se ředitel dozvěděl jeho profesi, řval na celou kancelář, že on tedy parohy na leteckou fabriku dávat nebude. Nakonec, po velké práci a v konkurenci renomovaných týmů Rudé hvězdy Praha, Červené hvězdy Bratislava, liberecké Dukly, Vítkovic, jsme poprvé v roce 1977 vyhráli titul mistra republiky a na to jsem dodnes hrdý. Pak přišla další etapa trenérské práce v Belgii, jejímž výsledkem byly dva tituly mistrů země, dva evropských poháry vítězů pohárů. Nebyl jsem žádný zázrak, ale na každý trénink jsem přišel důkladně připravený. Dva roky mi poprvé přinesly i finanční efekt, protože v Aeru jsem bral 1490 korun hrubého až do doby zisku titulu. Až v Belgii jsem si vydělal na to, že jsme si na Křivoklátě mohli postavit okál. V oddíle jsem po návratu slyšel, že jsem se v cizině flákal a že si stavím vilu a pro Aero nic nedělám. Řekl jsem, že do deseti let dostanu tým zpět na vrchol a pak ať už si dělají, co chtějí. A v roce 1987 jsme titul vyhráli se Zdeňkem Kalábů, který mi do manšaftu chyběl a kterého jsem vyfouk Rudé hvězdě i vysokým školám. A to byl konec další etapy. Nakrátko jsem se ještě do Belgie vrátil, ale nepohoda znamenala rozchod. A tak si teď užívám důchod, jsem sice trochu opuštěný, ale na narozeniny mě přišla pozdravit padesátka přátel. Tedy shrnuto volejbal byl mým životem a každá etapa měla svou zajímavost. 2) V Ostravě na mistrovství Evropy budu. Klukům přeju, aby se dostali až nahoru mezi čtyři nejlepší. Nepřál bych si opakovat vzpomínku z Vídně, kde kluci závěr šampionátu odchodili takovým způsobem, že jsem se rozplakal a raději jel domů. STANISLAV ŠNEBERGER, nar. 7. 5. 1926, bývalý trenér žen Slavoje Plzeň MP, později reprezentační trenér žen. Z OH v Mnichově přivezl s týmem sedmé místo, na MS v Bulharsku v roce 1970 byli pátí, o rok později na ME v Itálii druzí. Prošel celou řadou funkcí v Plzni, v kraji i v ústředí. Je čestným členem ČVS. 1) Nejvíc si vážím účasti na dvou olympijských hrách: V Mexiku skončili jsme šestí tam jsem působil jako asistent Máchy, a v Mnichově, kde jsem tým vedl na konečné sedmé místo. Vlastně přede mnou, ani po mě, se takovou bilancí nemůže nikdo pochlubit a toho si cením. Radost mi dělá i působení ve sportovní třídě v Plzni. 2) Přání by šlo rozdělit. Aby se našlo víc dobrovolných pracovníků, kteří nekoukají na peníze pro práci s mládeží, a na druhou stranu, aby vycházela ze svazu větší nabídka metodických materiálů pro začínající trenéry. Zpravodaj ČVS plní tuto funkci už pro zkušenější, ale chybí metodika, např. plakáty třeba učitelům na školách, které by se staly i propagací sportu. Anketu sbíral a hodně zdraví všem popřál Petr Šimek, člen Síně slávy Českého Volejbalu DŮLEŽITÁ INFORMACE DŮLEŽITÁ INFORMACE Všem čtenářům, současným i budoucím zájemcům o Zpravodaj ČVS Redakce sdělujeme všem, kteří v současnosti odebírají Zpravodaj ČVS, že agenda změn a úprav v adresáři, resp. jeho doplňování novými adresami tedy samozřejmě také objednávky nových předplatitelů a případné reklamace v situacích, kdy kdokoliv oprávněný příslušné číslo nebo čísla neobdrží přechází na ekonomku svazu, pí. Milenu JISKROVOU. ZPRAVODAJ 5/2001 Paní Jiskrová je snadno dosažitelná na adrese ČVS (viz tiráž) nebo na dále uvedených spojeních: Telefon: (02) 5721 5269 nebo 33017 429 nebo 431 Fax: (02) 5721 5269 E mail: jiskrova@cstv.cz Žádáme tedy všechny, kteří budou potřebovat zařídit cokoliv z uvedených záležitostí, aby se od nynějška na pí. Jiskrovou s důvěrou obraceli. Míla Ejem 13

INFORMAČNÍ SERVIS HODNOCENÍ KRAJSKÝCH KONFERENCÍ ČVS Správní rada v souvislosti s přípravou přechodu na nové krajské uspořádání ČR a konáním V. KONFERENCE ČVS schválila realizaci této změny v rámci ČVS již od sezóny 2001 2002. SR ČVS určila zmocněnce pro všechny kraje a pověřila je, aby v rámci příprav krajského uspořádání ČR a voleb do krajského zastupitelstva koordinovali, spolu s předsedy stávajících oblastí a dalšími představiteli vznik nových krajských výborů ČVS. Správní rada dále doporučila všem krajům využít stávajících stanov čl. 9 a odst. 10 tzn. volit vždy krajský výbor a z něj následně určit předsednictvo s tím, že buď krajská konference nebo krajský výbor na své první schůzi vyčlení pravomoce předsednictva KVS mezi zasedáním Výkonného výboru. Všechny krajské konference proběhly bez problémů v řádně nahlášených termínech a za účasti delegovaných zmocněnců SR ČVS. Poslední hlášení zvolených delegátů na V. Konferenci ČVS a na oslavy 80 let českého volejbalu došlo 19. 4. 2001 z KVS Pardubice. Součástí některých hlášení byla i organizační struktura KVS doplněná o funkce a jména. SR ČVS obdržela přehled zvolených funkcionářů od předsedy až po výbor za jednotlivé KVS, tak jak byli jimi nahlášeni po ustavujících krajských konferencích. Některé KVS zaslaly přehledy zvolených funkcionářů do komisí včetně předsedů, kteří budou v rámci kraje zabezpečovat činnost vyplývající z jejich funkce. Konference měly dobrou účast, jednání byla věcná a většina diskusních příspěvků byla zaměřena na soutěže, tzn. návaznost národních soutěží na nové kraje, dále zda ČVS trvá na tom, aby oddíly startovaly podle územního zařazení pouze ve svém novém kraji nebo zda záleží na dohodě příslušných STK nových svazů, kam budou oddíly zařazeny. Dále se velmi často diskutovalo hlavně o obrodě mládežnického volejbalu v tom dobrém slova smyslu. Další diskutované otázky byly: školení trenérů, rozhodčích, odměny rozhodčích, chybí metodické materiály, především pro mládež, apod. Většina otázek byla zodpovězena přímo delegátem svazu (zmocněncem) nebo bude vyřešena do konference v rámci SR nebo Výboru ČVS. Některé další diskutované otázky a průběhy jednotlivých konferencí byly řešeny v rámci společné porady předsedy a vedení ČVS s předsedy nových KVS, ale i dosavadních OblVS, která se uskutečnila v pátek 27. dubna 2001. Na poradu navázalo zasedání Výboru ČVS v sobotu 28. dubna 2001, ze kterého vzešlo usnesení, které je Vám k dispozici v tomto Zpravodaji na str. 14. V současné době zpracovává sekretariát ČVS veškeré podkladové materiály, které budou všem zvoleným delegátům (hlas rozhodující) zaslány s pozvánkou, mandátem a návrhem stanov. Delegáti s hlasem poradním, což jsou členové výboru, správní rady a revizní komise ČVS, kteří nebudou členy žádné z delegací, viz. čl. 5 Stanov, rovněž obdrží tyto materiály. Ostatní materiály budou předloženy u prezentace, popř. ještě včas zaslány poštou. Konference se uskuteční v neděli 20. května od 10.00 hodin v Pardubicích v KD PARAMO. V sobotu 19. 5. cca od 12.00 hodin, rovněž v Pardubicích, proběhnou oslavy 80 let volejbalu za účasti cca 350 účastníků z řad bývalých i současných reprezentantů, trenérů, rozhodčích, čestných členů, delegátů z nově vytvořených KVS, zástupců klubů, hostů z ČR i ze zahraničí, členů SR ČVS, výboru a sekretariátu. Oslavy budou mít svojí oficiální část (slavnostní zasedání), ale i společenskou (hudba, tanec). Věřím, že všichni pozvaní, jak na oslavy 80 let českého volejbalu, tak delegáti V. Konference se dostaví a svojí účastí přispějí ke zdárnému naplnění smyslu těchto akcí a svými zkušenostmi podpoří a posílí postavení volejbalu v ČR. V Praze dne 30. 4. 2001, předkládá Mgr. Jan Žižka USNESENÍ 9. ZASEDÁNÍ VÝBORU ČVS KONANÉHO DNE 28. DUBNA 2001 V PRAZE Jednání výboru se zúčastnilo 36 členů výboru s hlasem rozhodujícím z celkového počtu 44 členů výboru ČVS. Jednání výboru ČVS bylo usnášení schopné. Prezenční listina je uložena v sekretariátu ČVS. Program jednání byl v souladu s písemnou pozvánkou na zasedání. Na závěr jednání přijal výbor ČVS toto usnesení: A. Výbor schválil : 1. Zprávu předsedy ČVS o činnosti svazu za uplynulé období. 2. Předložený výsledek hospodaření ČVS za rok 2000. 3. Předložený návrh definitivního rozpočtu ČVS na rok 2001. 4. Návrh úprav stanov ČVS a jejich předložení ke schválení konferenci ČVS. 5. Návrh na změny soutěžního řádu ČVS. (S ohledem na změny proti písemné předloze je tento návrh přílohou č. 1 tohoto usnesení) Účinnost od 1. července 2001. 6. Předložený návrh na změnu přestupního řádu ČVS. (Příloha usnesení č. 3) Účinnost dnem schválení. 7. Předložený návrh na změnu registračního řádu ČVS. (Příloha usnesení č. 3) Účinnost dnem schválení. 8. Předložený návrh směrnice č. 1/01 Směrnice o přechodu hráčů do SCM. Účinnost dnem schválení. 9. Předložený návrh směrnice č. 2/01 Odměňování rozhodčích a delegátů ČVS. Účinnost dnem 1. července 2001. 10. Předložený návrh směrnice č. 3/01 Směrnice pro udělování titulu Čestný člen ČVS. Účinnost dnem schválení. 11. Zrušení směrnice č. 2/97 Odměňování rozhodčích a delegátů ČVS. Účinnost dnem 30. června 2001 (Směrnice nahrazena směrnicí č. 2/01) 12. Změnu věkové hranice u mužských složek jako experiment pro soutěže řízené SR ČVS v soutěžním ročníku 2001/2002. Opatření se vztahuje již na kvalifikace kadetů a juniorů pro tento soutěžní ročník. (Tato změna soutěžního řádu je v příloze č. 2 tohoto usnesení). 13. Udělení titulu Čestný člen ČVS panu Miloslavu Ejemovi. 14. Uvedení do síně slávy ČVS pana Rostislava Vorálka st. B. Výbor vzal na vědomí: 1. Přednesenou zprávu předsedy RK ČVS. 2. Zprávu o metodické, ediční, školící a mediální činnosti ČVS. 3. Přednesenou zprávu o stavu příprav na ME mužů v Ostravě. 4. Přednesenou zprávu o přípravě sezóny beachvolejbalu. 5. Přednesenou zprávu o přípravě sezóny deblové asociace. C. Výbor ukládá správní radě ČVS : Projednat diskuzní vystoupení účastníků zasedání a případné náměty použít pro svojí práci. Návrhová komise 9. zasedání výboru ČVS ve složení: pp. Kaplan, Skružný, Tabara 14 ZPRAVODAJ 5/2001

INFORMAČNÍ SERVIS Příloha č. 1 usnesení 9. zasedání výboru ČVS konaného dne 28. dubna 2001 Schválené změny směrnice č. 4/94 Soutěžní řád ČVS čl. 4, odst. 1 doplnění textu pouze uvedení hráče v zápisu o utkání s vyjímkou libera, za jehož start v utkání se považuje již jeho zapsání do zápisu o utkání. Náhradní libero startuje s rozlišovacím tričkem bez čísla, kterým se překryje dres hráče. čl. 5, odst. 2 doplnit větu Obdobným způsobem se prokazují i další účastníci utkání uvedení v rubrice FUNKCIONÁŘI na zápise o utkání. čl. 5, odst. 4 nové znění celého článku 4. Registrační průkaz lze nahradit občanským průkazem nebo pasem. Jiné doklady se neuznávají. Potom se postupuje takto: a) Kapitán podepíše v zápise o utkání prohlášení, že hráč/i je/jsou členy družstva a není/nejsou v disciplinárním trestu. b) Rozhodčí provede identifikaci jednotlivých hráčů za účasti kapitána soupeře s tím, že se zapíší rodná čísla hráčů. U hráčů mladších patnácti let identifikace odpadá. c) K utkání mohou nastoupit pouze ti hráči, kteří byli identifikováni podle předchozího ustanovení (s vyjímkou hráčů mladších patnácti let, u kterých odpadá identifikace a je nahrazena prohlášením trenéra čl. 24, odst. 2 b) SŘV, na jehož základě mohou hráči v utkání startovat). Bude li zjištěno, že registrační průkazy nebyly předloženy z důvodu neplatnosti nebo že start hráče byl neoprávněný z jiného důvodu, bude družstvo potrestáno hracími a disciplinárními důsledky. V ostatních případech může být družstvu uložena pořádková pokuta. čl. 9, odst. 5 změna termínu termín starší dorost nahradit termínem junioři (nahradit v celém předpisu) odst. 7 upřesnění 7. Hráč může startovat pouze za splnění těchto podmínek (vypouští se ŘD): b) Na soupisce je u jména F hráče uveden název mateřského oddílu (vypouští se ŘD) c) odstavec beze změny d) V zápise o utkání ŘD mládeže mohou být uvedeni celkem maximálně dva hráči FD. e) odstavec beze změny čl. 23, odst. 2 b) doplnit předložili trenérské a registrační průkazy, průkazy dalších funkcionářů uvedených na zápise o utkání, soupisky družstev a zápisy podepsali čl. 24, odst. 3 doplnění stávající písmeno e) přejmenovat na f), písmeno e) nový text: e) po skončení hry musí setrvat v blízkosti rozhodčího až do ukončení utkání (do podpisu zápisu o utkání prvním rozhodčím) nebo do okamžiku, kdy rozhodčí opustí hrací prostor, pokud zápis nelze zkontrolovat, doplnit a uzavřít v hracím prostoru (prostředí a okamžitá situace to nedovolí). čl. 26, odst. 4 doplnit o písm. f) f) start bez registračního průkazu s vyjímkou startu podle čl. 5, odst. 4 čl. 28, odst. 5 a) doplnit znění uvedených náležitostí nebo nemá li formální náležitosti podle čl. 31, odst. 3 Změny byly přijaty s účinností dnem 1. července 2001. Příloha č. 2 usnesení 9. zasedání výboru ČVS konaného dne 28. dubna 2001 Schválené změny směrnice č. 4/94 Soutěžní řád ČVS pro experimentální uplatnění změny věkové hranice u mužských složek v soutěžích řízených SR ČVS. čl. 8, odst. 1 změna, upřesnění 1. Pokud hráč nepřesáhne k 1. 1. 23 let, může střídavě startovat za jedno družstvo hrající nižší soutěž a jedno družstvo hrající vyšší soutěž. Tento střídavý start je možný pouze za družstva téhož oddílu. Hráč je uveden jen na soupisce družstva hrajícího nižší soutěž. čl. 9, odst. 5 změna termínu termín starší dorost nahradit termínem junioři (nahradit v celém předpisu) odst. 7 upřesnění 7. Hráč může startovat pouze za splnění těchto podmínek (vypouští se ŘD): a) Hráč nepřesáhne k 1. 1. 23 let. b) Na soupisce je u jména F hráče uveden název mateřského oddílu (vypouští se ŘD). c) odstavec beze změny d) V zápise o utkání ŘD mládeže mohou být uvedeni celkem maximálně dva hráči FD. e) odstavec beze změny ZPRAVODAJ 5/2001 čl. 10 nové znění celého článku 1. Mistrovské soutěže se vypisují pro následující věkové kategorie se spodní věkovou hranicí pro přechod do vyšší věkové kategorie podle odst. 3: a) žáci bez omezení b) kadeti 16 let (v celé směrnici nahradit termín mladší dorost termínem kadet) c) junioři 18 let (v celé směrnici nahradit termín starší dorost termínem junior) d) muži 20 let 2. odstavec beze změny 3. Pravidelný přechod z nižší do vyšší věkové kategorie se u mužských složek provádí k 1. červenci roku, v němž hráč dosáhne spodní věkové hranice vyšší věkové kategorie (vypouští se do 31. srpna). 4. Vymezení startu hráčů podle data narození se uvádí v rozpisu soutěže x): x) Příklad pro soutěžní ročník 2001/2002, tj. od 1. července 2001 do 30. června 2002: a) žáci narození 1. 1. 1986 a mladší b) kadeti narození 1. 1. 1984 a mladší c) junioři narození 1. 1. 1982 a mladší d) muži bez omezení Tato změna byla přijata jako experiment pro soutěžní ročník 2001/2002 v soutěžích mužských složek řízených SR ČVS a bude uplatněna již pro kvalifikace kadetů a juniorů pro uvedený soutěžní ročník. 15

INFORMAČNÍ SERVIS Příloha č. 3 usnesení 9. zasedání výboru ČVS konaného dne 28. dubna 2001 Schválené změny směrnic: A. Směrnice č. 6/94 Přestupní řád ČVS Příloha č. 3 stanovení výše odstupného odst. 2. tabulka částek odstupného v Kč dospělí dorost žactvo EX 150 000 30 000 X I. LIGA 70 000 15 000 1 000 II. LIGA 30 000 X X KRAJ 5 000 2 000 1 000 Změna nabývá účinnosti dnem schválení. B. Směrnice č. 5/94 Registrační řád ČVS článek 7, zrušení a ukončení platnosti registrace odst. 2. doplnit o písm. f) f) na žádost oddílu oddíl může požádat o zrušení registrace, pokud hráč nevyvíjí činnost déle než jeden rok. článek 8, obnova registrace odst. 1, písm. a) doplnit a) podle písm. a) a f) má právo se ihned nechat zaregistrovat za jakýkoliv oddíl Změny nabývají účinnosti dnem schválení. POZOR DŮLEŽITÉ OZNÁMENÍ POZOR Oznamujeme všem volejbalovým oddílům, že v termínu: 16. 30. června 2001 bude v registraci ČVS dovolená. V uvedeném termínu se proto registrace nebude provádět! Žádáme proto všechny oddíly, aby uvedené oznámení vzaly na vědomí a svoje registrační aktivity tomuto termínovému omezení přizpůsobily. sekretariát ČVS směrnice č.: 2/01 kategorie: C ODMĚŇOVÁNÍ ROZHODČÍCH A DELEGÁTU V ČVS Článek 1 1. Sboru rozhodčích a delegátům přísluší za řízení volejbalových utkání odměna. Výši odměny za řízení mistrovských i nemistrovských utkání v soutěžích ČVS všech stupňů stanoví příslušný řídící orgán ČVS v rozpisu soutěže pro příslušný soutěžní ročník. 2. V soutěžích FIVB a CEV jsou delegáti a sbor rozhodčích odměňováni podle rozhodnutí řídícího orgánu FIVB nebo CEV. Pokud řídící orgán výši odměny nestanoví, určí ji SR ČVS. Odměny stanoví SR ČVS také pro ostatní mezistátní utkání a turnaje. 3. Pro mezinárodní utkání nebo turnaj oddílu a ostatní utkání nebo turnaje oddílů je výše odměny rozhodčích záležitostí dohody mezi oddílem a sborem rozhodčích. Článek 2 1. Pořadatel vyplacené odměny nedaní. Rozhodčí nebo delegát je povinen dodržovat zákon 286/ 1992 Sb o daních z příjmů ve znění dodatků a doplňků 10 ostatní příjmy odst. 1a a odst. 2a. 2. Výklad některých pojmů užívaných v této směrnici je uveden ve Výkladu některých pojmů užívaných v předpisech ČVS, který je nedílnou součástí všech předpisů ČVS. 16 ZPRAVODAJ 5/2001 3. K výkladu této směrnice je oprávněna výhradně legislativní komise SR ČVS. 4. Tato směrnice o odměňování rozhodčích a delegátů ČVS byla schválena výborem ČVS dne 28. dubna 2001 s účinností dnem 1. července 2001. 5. Dnem 30. června 2001 se ruší směrnice č. 2/97 o odměňování rozhodčích a delegátů v ČVS, schválená výborem ČVS dne 22. listopadu 1997. Ing. Pavel Kučera, Mgr. Jan Žižka, předseda ČVS generální sekretář ČVS

INFORMAČNÍ SERVIS KONFERENCE VOLEJBALISTŮ SEVERNÍ MORAVY A SLEZSKA Sněmování moravskoslezských volejbalistů, účelem kterého bylo zhodnocení posledního funkčního období v oblastním působení a volebním aktem zabezpečit přechod na krajské řízení volejbalu v návaznosti na zavedení VÚSC, se v sobotu 24. března t.r. zúčastnilo 87,9 % z pozvaných 33 delegátů zvolených na okresních konferencích a 21 hostů. Volejbalisté na svém jednání také zavítali vzácné hosty hejtmana moravskoslezského kraje Ing. Evžena Tošenovského (bývalého aktivního hráče a i dnes stále velkého příznivce volejbalu) a předsedu s.r.o. ČVS Ing. Antonína Lébla. Po vyslechnutí základních zpráv o činnosti oblastního výboru za uplynulé funkční období (předseda Ing. Piprek), jeho ekonomickém zázemí (hospodář J. Hellebrand) i zprávy RK (Ing. Kypr F.) byla přednesena vzpomínková sonda do historie volejbalu na území severní Moravy a Slezska (místopředseda Ing. Dluhoš) jako příspěvek k 80. výročí českého volejbalu. U této příležitosti bylo také za dlouholetou obětavou práci pro volejbal i podíl na jeho rozvoji oceněno 45 volejbalových pracovníků. Čestná uznání z rukou předsedy oblastního výboru, zástupce ČVS a krajského hejtmana převzali přítomní vyhodnocení, z nichž namátkou uvádím: úsek reprezentace: Božena Bébová, Mgr. Lumír Mocňák, Jaroslav Tomáš trenérský úsek: Tůma Leopold, Břetislav Potač, Vilém Košťál, Moravec Vojtěch, Mgr. Chrobák Miloslav, Mgr. Valenta Oldřich, Mgr. Kozel Jiří úsek rozhodčích: Sysala Ladislav, Bil Miroslav, Doležal Karel, Mgr. Kovář Vlastimil, Mac Vlastimil, Czedron Josef úsek funkcionářů: Štorková Alena, RNDr. Klimek Jaroslav, Mach Libor, Ing. Kypr František, Pavlásek Václav, Slanina Václav pracující ve funkci předsedy OVS Opava již 35 roků! To nejzajímavější z následné diskuse: Ing. Lébl informace k blížící se kvalifikaci MS a ME mužů v Ostravě Mgr. Valenta navrhoval změnit způsob uspořádání volejbalových mistrovských soutěží RNDr. Klimek předseda OVS Vsetín, ve svém nostalgicky laděném vystoupení poděkoval oblastnímu výboru za dlouholetou spolupráci a požádal o možnost startu některých družstev Vsetínska v našich soutěžích nadále, přestože OVS Vsetín přechází do zlínského kraje (geografické důvody). Volebním aktem delegátů došlo ke zvolení 9ti členného krajského výboru volejbalu, jeho tříčlenné revizní komise i 10 delegátů na 5. konferenci ČVS včetně návrhu 5 členů do výboru ČVS. Ing. Jan Dluhoš, místopředseda moravskoslezského KV ČVS Vážení přátelé, volejbalové hnutí severní Moravy a Slezska se může právem pochlubit úspěšnou historií, která výrazně pomáhala i reprezentaci naší vlasti. O tuto historii se postarala celá plejáda volejbalových fanatiků, kteří svou nezištnou, houževnatou, obětavou a mravenčí práci nejen na hřišti, ale i mimo ně, pomáhali rozmachu a dobrému jménu volejbalu v jednotlivých údobích i místech jeho rozvoje. Proto mi dovolte, abych jménem oblastního výboru poděkoval všem za obětavou práci i dobré výsledky volejbalu, ať již v oddílech, okresech nebo na úrovni oblasti. A těm, kterým již toto poděkování nelze tlumočit, bych Vás prosil, věnujme jim společně tichou vzpomínku, a tak nejlépe vzdáme hold jejich vykonané práci pro volejbal... Děkuji. 80. výročí českého volejbalu nás vyzývá, abychom si pohledem do jeho historie na prahu třetího tisíciletí připomenuli, co předcházelo tomu, že volejbal dnes trvale patří mezi nejúspěšnější a nejrozšířenější sporty v naší republice. Český volejbal, jeho tradice, výsledky a současný dobrý zvuk jsou výslednicí součinnosti volejbalových regionů v České republice a výsledkem poctivé i mravenčí práce široké palety obětavých funkcionářů, trenérů, rozhodčích, hráčů a hráček i dalších pracovníků na všech úrovních od klubů a oddílů přes okresy a oblasti, až po správní radu ČVS a její komise. Proto také má severomoravský volejbal své nezastupitelné místo v osmdesátiletém trvání nejen československého, ale i českého volejbalu. Historie volejbalu severní Moravy a Slezska uplynulých let je bohatá svými úspěchy a činy, stejně jako smutná porážkami a zklamáními. Přesto je zajímavá a krásná jako lidé, kteří ji svými činy a práci vytvořili. Na scénu dějin severomoravského regionu vstoupil volejbal ve dvacátých létech, kdy nesměle zapustil své kořínky na různých místech, později se pevně zakořenil a rozrostl, aby ve vichru dějinného vývoje přetrval až do dnešní doby. 80 LET VOLEJBALU SEVERNÍ MORAVY A SLEZSKA Dobový kolorit uplynulých 80ti let poznamenal jeho historický vývoj dle své síly jednotlivých etap, které se podílely na jeho tvářnosti i rozvoji v jednotlivých oblastech severní Moravy a Slezska. Od svého vzniku ve dvacátých létech až do období německé okupace doznal volejbal svého prvotního rozmachu pod sokolskými křídly, které se také zapříčinily o jeho vzkříšení i opětovný rozvoj po roce 1945. Od roku 1952 hrál volejbal prim v činnostech dobrovolných svazů, pokračoval v rámci sjednocené tělovýchovy a od devadesátých let je volejbal sportovní činností zabezpečovanou po linií tělovýchovných i sokolských jednot a samostatných sportovních klubů. Oddílové anály podávají svědectví rozvoje volejbalu od jeho zrodu v rámci jejich působností až do dnešní doby. Souhrnná historie volejbalu na severní Moravě je známá víceméně od padesátých let. V tomto období dochází v rámci organizované tělovýchovy k ustavení řídícího orgánu volejbalového dění na Ostravsku. Zpočátku byla tato činnost řízena společným orgánem pro házenou a odbíjenou pod vedením Aloise Grafa. Následovalo osamostatnění pouze pro volejbal při řízení Jaromírem Gerhartem. V historií tohoto orgánu, který se po zřízení krajů nazýval krajský výbor, došlo k největšímu rozmachu i uznání v období předsednictví Josefa Matějů. Od 1. 7. 1992 došlo k vytvoření středomoravské oblasti se sídlem v Olomouci, kam z velké severní Moravy přešly okresy Olomouc, Přerov a Šumperk. V letošním roce dochází k opětovnému zřízení krajského orgánu a severomoravští volejbalisté zaznamenávají odchodem okresu Vsetín do zlínského kraje další úbytek. Řečí čísel velká severní Morava v roce 1978 sdružovala činnost 183 oddílů s 8 181 členy a nově vytvořený krajský volejbal. orgán bude v rámci svých 6 okresních svazů zabezpečovat volejbalové vyžití pro svých 4 887 členů v 96 oddílech. Pojem i dobré jméno severomoravského volejbalu vytvářela činnost celé řady oddílů a jejich úspěšné výsledky, které obohacovaly volejbalové hnutí v těch 80ti letech jeho trvání nejen v našem regionu, ale i v republice. Mistry republiky se stali u mužů v roce 1968 volejbalisté VŽKG ve složení: František Sokol, Jiří Svoboda, ing. Zdeněk Volný, Lubomír Jakubíček, Jaroslav Tomáš, Jaroslav Koutný, ing. Vlastimil Kudláček, ing. Jiří Kožuch, Jiří Kubečka a Jaroslav Potempa. ZPRAVODAJ 5/2001 17

INFORMAČNÍ SERVIS Z družstev žen patřilo mezi nejlepší v republice družstvo, které pod názvy Sokol Jáma Trojice Sl. Ostrava (1948), Sokol OKD Ostrava (1951) a Sokol Baník Ostrava (1952 a 53) získalo titul přeborník ČSR. Družstvo tvořily ty nejlepší hráčky, co kdy Ostravsko mělo: Bohumila Valášková, Milena Krimlová, Naďa Marynčáková, Mudr. Blanka Malá, J. Štěpánková a další. Jejich štafetu přebornických titulů převzalo v létech 1954 a 1958 družstvo žen Tatranu Val. Meziříčí, které tohoto výsledku dosáhlo růstem od družstva žáček a dorostenek pod vedením MUDr. Ládi Svozila. V tomto období se na Valašsku hrál vynikající ženský volejbal a proto také členky Tatranu patřily mezi významné reprezentantky. Slávu ženského volejbalu na Valašsku v současnosti obhajuje a dále šíří družstvo žen z Frenštátu pod trenérským vedením Leopolda Tůmy. Titul PŘEBORNÍK REPUBLIKY získalo družstvo v létech 1998, 2000 a 2001, v období pouze šestiletého trvání oddílu. Dorostenci Vítkovic byli několikanásobnými mistry ČSR (1953, 56, 57, 70 a 78) a získali i prvenství v Českém a Čsl. Poháru. Dorostenecké družstvo krnovského volejbalu získalo titul mistra ČSSR v roce 1968. Dorostenci AZ Havířov svěřenci trenéra Potáče se stali přeborníky ČSR i ČSSR v roce 1972. Chlapci Sokola Kateřinky byli také žákovským přeborníkem ČSR. Četná medailová umístění v rámci svého dlouhodobého působení v nejvyšších mládežnických soutěžích byla obsazena dívčími družstvy NHKG, Nového Jičína, Rožnova, Vítkovic a Frenštátu, jejichž dorostenky v létech 67, 69, 71 a 91 zvítězily v dorostenecké lize. Severomoravský volejbal to nejsou jen již uvedena družstva, ale nutno zde připomenout úspěšná ligová působení družstev mužů Tatranu Vratimov, Sokola Mar. Hory, Tatry Kopřivnice i Tatry Studénka, ŽD Bohumín, Válcoven plechu Frýdek Místek, Sokola Kateřinky, Komárova, Kylešovic, Vsetína, Hošťálkové a VŠB Ostrava, Val. Meziříčí, SKP Frýdek Místek a Dolu ČSM Stonava. Ženský volejbal v ligových soutěžích vedle dvou stálic NHKG Ostrava a Frenštátu reprezentují družstva z Opavy, Krnova, Rožnova, Frýdku Místku, Českého Těšína, Vsetína, SBD Zábřeh, Štramberku, Ostravy Poruby, Oder, Uni a VŠB Ostravy i Nového Jičína. Výchozí základnou pro ligovou účast volejbalových družstev severní Moravy a Slezska tvoří soutěže oblastního, kdysi krajského přeboru. O soutěže v krajském měřítku se do roku 1955 projevoval nezájem. Startovalo pouze 26 družstev a z toho KP žen dokončila pouze 3 družstva. Pro zlepšení byla zavedena soutěž o vzorné družstvo a v roce 1958 je v soutěžích kraje již 66 družstev dospělých. Od té doby došlo k ustálení počtu dospělých na cca 60 družstev hrajících oblastní přebor ve 2 stupňovém řízení. V soutěžích mládeže, řízených krajem, byl počet účastníků kolísavý od 17 družstev v roce 1956 přes 333 družstev v sedmdesátých létech, 182 družstev v roce 1990 a dnes je zapojeno 134 družstev. V organizačním zajištění severomoravských volejbalových funkcionářů dále proběhlo: 10 ročníků populárního turnaje o pohár družby Ostrava Katowice od roku 1976, dlouhodobé organizování turnaje o Volgogradský pohár mládeže, konání semifinálové skupiny E MS žen v roce 1986, 27 ročníků mistrovství ČR na antuce v Hodslavicích a četné tradiční oddílové turnaje mládeže i dospělých. Volejbalová reprezentace naší republiky v období uplynulých osmdesáti let zaznamenala řadu vynikajících úspěchů. O tituly a medailová umístění se také zasloužili hráči i hráčky severní Moravy a Slezska. Členem poválečné a první reprezentace byl Tonda Nogol (MS). K pozdějším reprezentantům patří hráči ostravských družstev mistři sportu: Ing. Kudláček Vlastimil, Ing. Volný Zdeněk, Franta Sokol, Svoboda Jiří, Ing. Pavlík Petr. Mladšími následovníky se stali: Ing. Antonín Lébl, Jaroslav Tomáš nejlepší volejbalista roku 1975, 76 a 1977, J. Kapera, J. Šmíd, L. Jakubíček, Ing. František Kopecký, Ing. Tomáš Zedník, Helmut Jamka, Ing. Strumienský a Josef Mikunda. Červenomodrobílé barvy v padesátých létech hájily ZMS Regina Matalíková Obadálková, MS Krimlová Milena a Božka Bébová, Božena Valášková a Naďa Marynčáková. K dalším reprezentantkám ze severomoravského regionu patřily Miroslava Baráková Bláhová, nejúspěšnější volejbalistka v roce 1980 a 85, Táňa Krempaská, královna volejbalu v roce 1983, Bochenková a jiné, hlavně v nedaleké historií. V Síni slávy českého volejbalu jsou, vedle výše uvedených reprezentantů, zařazeni také Matějů Josef a Karel Oderský. Celkem máme v SSČV pojato 11 volejbalových osobnosti z naší oblasti. Prvořadým a rozhodujícím činitelem, podílejícím se na rozvoji volejbalu a jeho sportovních výsledcích je osobnost trenéra a jeho práce. U nás na severní Moravě byli a jsou významní trenéři Tonda Nogol, Ing. Josef Valášek, nezapomenutelný trenér dorostenců Vítkovic, Karel Kramoliš, Břeťa Damec, Miroslav Nakládal, M. Mocňák, Vilda Košťál a Miloš Zika s krátkodobou působnosti u ženské reprezentace, Jiří Matoška, Jaroslav Koutný, Vašek Peklo, Ing. Aleš Hrab, Franta Sokol, O. Oršový, Fr. Vinárský, Dáša Vychopňová, Trajko Petrov, Ing. Zdeněk Volný a Jaroslav Tomáš všichni s působností v Ostravě. K mimoostravským trenérům náleželi a patří: MUDr. Svozil, Antonín Kubiš, M. Bil, Ing. Kotěna a Ondryáš v Rožnově, J. Hrabal, Libor Mach, Blažek, Mgr. P. Kožuch a Leopold Tůma ve Frenštátě, Leoš Nákelný a Oldřich Valenta v Novém Jičíně, včetně Leoše Chalupy trenéra juniorských mistryň Evropy z loňského roku, Karel Kaňák v Krnově, Standa Prchala a V. Moravec v Opavě, Václav Mosler ze sousedního D. Benešova, zapálený a pro volejbal nadšený trenér Bř. Potač a Dr. Žďarský z Havířova, Ota Staněk z Vratimova, manželé Vybíralovi a M. Chrobak z Frýdku Místku, Drobek z Orlové, Klein Jiří z Českého Těšína, Štorková z Frýdlantu a mnozí a mnozí další. V rozvoji českého volejbalu se přímo odráží činnost odborných kádrů. Vedle trenérů jsou to také rozhodčí. Utkání mistrovství ČSR a ligových soutěží pískalo zpočátku velmi málo našich rozhodčích. Od roku 1958 se počty rozhodčích zvyšovaly a jejich kolísavý počet ovlivňoval věkový limit 50 let i zdravotní stav některých. Tak např. v roce 1976 pískalo ligová utkání 31 rozhodčích. Nejvíce, 43 ligových rozhodčích, měla velká severní Morava v sezóně 89/90 a pro soutěžní ročník 2000/2001 je 30 ligových rozhodčích. K rozhodčím, kteří se podíleli na řízení utkání ligových soutěží, patřili již zesnuli: František Lněnička, Radomír Kroupa, Standa Prchala, Bedřich Souček, Antonín Kubiš, Mojmír Trojka, Ing. Evžen Kučera, Rostislav Matula, Oldřich Křivý st., Josef Matějů a Pohl Václav. K nim se druží již dříve narozeni a jsou dosud mezi námi, i když ligová utkání již neřídí: Jan Urbánek, Doležal Karel, Karel Oderský, Oldřich Vrba, Ing. Gustav Hrabal, mezinárodní rozhodčí Milan Labašta, Drahoslav Rozprým, Jan Večerek, Miroslav Tatarčík, Boris Patík, Ing. Rudolf Stoklasa, Ing. Dluhoš Jan, Mac Vlastimil, Česlík Leo, Ing. Pulcer Miroslav, Slanina Václav, Moravec Vojta a Ing. Petr Mácha. Jména současně aktivních ligových pískačů necituji, neboť se s nimi běžně setkáváme při řízení mistrovských utkání. Punc mezinárodního rozhodčího ČVS má ze stávajících ligových pískačů našeho regionu pouze Jaromír Antušák. O severomoravskou rodinu rozhodčích volejbalu, která je velmi početná a v roce 1989 měla dokonce 427 členů, se nejvíce zasloužil Karel Oderský jako předseda krajské komise rozhodčích od roku 1965 a člen federální KR od roku 1973, vše do roku 1997. Významná byla a je pomoc i podíl práce funkcionářů severní Moravy při rozvoji československého i českého volejbalu. Nejvýraznější místo v této působnosti zaujal dlouholetý předseda našeho svazu Josef Matějů. Ten, i jako člen vrcholového volejbalového orgánu, po celou dobu své aktivní, obětavé i velmi plodné funkcionářské práce, prosazoval orientaci na mládež jako budoucnost volejbalu, nejen v horizontu naší oblasti, ale i v republikovém pojetí. K obětavým a dlouholetým volejbalovým činovníkům, podílejícím se na mimoherní činnosti související a podmiňující celé volejbalové dění nejen v našem regionu, ale i republikově patřili: Stanislav Prchala, Bedřich Souček, Ing. Evžen Kučera, Janeta Arnošt, Vybíral Jaromír, Pohl Václav a další. K nim také patří ti současní, ale ti jsou Vám dobře známí, proto je rovněž jmenovitě neuvádím. Ing. Jan DLUHOŠ 18 ZPRAVODAJ 5/2001

BEACH VOLLEYBALOVÁ ŠKOLA BRNO (BVŠB) BEACH Nový projekt HLEDÁME NOVÉ OLYMPIJSKÉ NADĚJE S OLYMPIÍ, zahajuje svoji činnost BVŠB pod patronací Milana Džavoronoka hlavního trenéra reprezentace ČR, několikanásobného mistra ČR, vícemistra Evropy 1995 a Martiny Hudcové trenérky juniorské reprezentace ČR, účastnice OH 2000 v Sydney, několikanásobné mistryně ČR. KATEGORIE: dívky a chlapci od 13 let se zvládnutými základními volejbalovými činostmi ZÁMĚR: vyhledávání, výchova a sportovní příprava talentované mládeže s důrazem na plážový volejbal. Organizování tréninků, turnajů a soustředění vedených zkušenými trenéry. TRÉNIKY: květen červenec 2001 MÍSTO: květen, červen areál KÁČATA, Brno Komín červenec areál SOKOLSKÉ KOUPALIŠTĚ HODINY: úterý a čtvrtek 16:00 18:00 hod. TRENÉŘI: Milan Džavoronok, Martina Hudcová, Mgr. Václav Fikar (vícemistr Evropy 1995), Ing. Zdeněk Václavík (zakladatel Beach volleybalu v Čechách), Mgr. Ivana Šlesingerová, absolventka FTVŠ UK. CÍL: závěrečné soustředění s absolventským turnajem 23. 7. 27. 7. 2001 v areálu Sokolského koupaliště. Vítězové turnaje budou odměněni věcnými cenami. BVŠB NABÍZÍ: 24 tréninkových jednotek (2hod) + soustředění, individuální přístup zkušených trenérů, materiální zabezpečení, možnost individuálního poradenství mimo stanovené tréninkové jednotky, sleva při nákupu sportovního BV vybavení u fy. BAČA SPORT, sleva při nákupu pitných a výživových doplňků sportovce u fy. H SPORT, sportovní tričko s logem BVŠB. CENA BVŠB: 1 100 Kč (bez soustředění), termín úhrady: první týden BVŠB květen SOUSTŘEDĚNÍ: 23. 27. 7. 2001 SOKOLSKÉ KOUPALIŠTĚ 9 trén. jednotek (2hod) + doplňkové sporty (horská kola, plavání, atd.), celodenní stravování + ubytování (doporučujeme i brněnským utužení kolektivu), ZÁVĚREČNÝ TURNAJ O krále královnu pláže (KING QUIEN OF BEACH) CENA SOUSTŘEDĚNÍ: 2 880 Kč termín úhrady: v průběhu BVŠB červen pro absolventy BVŠB 2 480 Kč KONTAKTNÍ OSOBY: M. Džavoronok TM: 0605 507 561, tel/fax: 05 43 23 32 23 I. Šlesingerová TM: 0604 209 993, tel: 05 48 53 099 http://www.vol.cz/bcbrno NABÍDKA PRO POŘADATELE SPORTOVNÍCH SOUSTŘEDĚNÍ TÁBORŮ CAMPŮ Nabízíme sportovní areál v přírodním prostředí levého břehu brněnské přehrady, která se nachází na severozápadním okraji Brna v dosahu městské hromadné dopravy. Poloha areálu v příměstské rekreační oblasti poskytuje ideální podmínky pro organizování sportovních a rekreačních pobytů jednotlivců, rodičů s dětmi, školních skupin a soustředění sportovních týmů. Vzhledem k blízkosti města Brna, moravské veletržní metropole bohaté na historické a kulturní památky, je areál atraktivní i pro rekreačně poznávací pobyty. Návštěva centra Brna, projížďka po přehradním jezeře motorovou lodí s možností návštěvy hradu Veveří, využití turistických a cykloturistických cest v okolí areálu, možnost návštěvy nedalekého Automotodromu pořadatele vrcholných sportovně motoristických akcí, stejně jako návštěva dalších atraktivních míst v okolí Brna, například jeskyní Moravského krasu se známou propastí Macocha, nebo návštěva stále se rozvíjejícího obchodního a zábavního centra Olympia, rozšiřuje možnost využití volného času po sportovních aktivitách nabízených přímo v našem areálu. Sportem No. I. je Beach Volleyball (plážový volejbal), provozovaný na dvou kurtech odpovídajících světovým parametrům. V olympijském roce 2000 se na kurtech, kromě oficiálních domácích a mezinárodních soutěží juniorů, kadetů, žen a mužů, konalo Mistrovství České republiky mužů v plážovém volejbalu, při kterém finálovému zápasu přihlíželo cca 2000 diváků přímo na tribunách a blízkosti kurtů. Tyto pískové kurty umožňují díky svojí velikosti i využití k jiným pískových sportů jako je plážová házená nebo plážová kopaná. Sportovní aktivity Sokolské koupaliště 2x pískový kurt (rozměry kurt.č1. 17x28m, kurt č2. 17x35m) plážový volejbal, házená, kopaná, kondiční běh a cvičení travnatá louka (cca 20x20m) kopaná, míčové hry, aerobic, kondiční cvičení, badminton, croket mlatový kurt (cca 10x20m) rekreační volejbal, nohejbal, petanque přehradní jezero (20m od areálu) vodní sporty, rekreace cykloturistika cca 250km značených tras v okolí brněnské přehrady posilovna, sauna, krytý bazének (cca 20min chůze v hotelovém komplexu) Ubytování: kategorie turistická ubytovna, kapacita 23 lůžek, sociální zařízení mimo pokoje 3x 4lůžkový pokoj 1x 3lůžkový pokoj 4x 2lůžkový pokoj (cena ubytování: 1 lůžko Kč 140, + 15, rekr. popl., při obsazení celé kapacity možnost individ. slev) Restaurace stravování: kapacita 25 35 míst k sezení, celodenní dle vlastního výběru z jídelníčku individuální dle požadavku pořadatele akce Letní terasa s obsluhou: kapacita 80 100 míst k sezení společenské, firemní, rodinné akce podium pro diskotéky, oldies páry, hudební produkce Klubovna: Kontakt: školící místnost video Beach volleyball areál Sokola Brno I., 63800 Brno Kníničky,Tel.:05 4622 33 55,T.Zelený ZPRAVODAJ 5/2001 19

BEACH Beach sport 2000 kempy Beach volejbalová škola Beach sport 2000 nabízí různé druhy soustředění a kempů se zaměřením na beach volejbal: 1) Itálie Lignano Sabbiadoro (místo konání jednoho z turnajů Světové série) termín 25.8. 1.9.2001, cena za ubytování a dopravu bez stravování = 4 000 Kč/osobu, polopenze = 1 560 Kč, plná penze = 1 700 Kč, stravování na místě, sportovní program: beachvolejbalové tréninky s trenérem 2x denně, doplňkové sporty, závěrečný beach volejbalový turnaj. 2) Praha 4 Pankrác, areál při ZŠ v Horáčkově ulici: soustředění 9. 15.7. 2001, 20. 26.8. 2001, tréninky 2x denně s trenérem, závěrečný beach volejbalový turnaj. Cena = 1 000 Kč. Uzávěrka přihlášek do 25.6.2001. 3) Brno, Sokolské koupaliště, Brněnská přehrada soustředění 17. 22.6. 2001, 15. 20.7. 2001. 4) Slavkov u Brna soustředění 22. 27.7. 2001. Přihlášky a další informace Ivan Hrdý, mobil 0603 307284, tel/fax: 02 6272756. pod patronací Milana Džavoronka, mistra republiky a reprezentanta ČR metodické a trenérské vedení: Martina Hudcová reprezentantka ČR, Petr Šafář hráč a trenér. místo: BV centra Slavkov u Brna a Brno. cíle: vyhledávání, výchova a sprotovní příprava beach volejbalistů, s důrazem na beach volejbalovou mládež, provozování a orgnizování tréninků a turnajů, beach volejbalových kempů a soustředění pod vedením nejlepších trenérů. co nabízíme: 1. pravidelné školní turnaje všech výkonnostních skupin, 2. sportovní výkonností růst, 3. veškeré vybavení pro plážové sporty k dispozici, 4. pitný režim, zdravotní dohled, 5. pravidelné tréninky mládeže v r. 2001, SLAVKOV út, čt, BRNO po, st (Sokolák), 6. náborové kempy mládeže v r. 2001: 4. 8. 5. 2001 SLAVKOV (ročník 87 a starší), 11. 13.5. 2001 BRNO (ročník 87 a starší), 31.5. 1.6. 2001 OSTRAVA (kurty Varenská, NH), 15.6. 2001 UHERSKÉ HRADIŠTĚ. BEACH VOLEJBALOVÁ ŠKOLA WWW.BEACHSPORT.CZ BEACH SPORT 2000 a Plážový S.K.Praha Vás vítají na písečné pláži www.beachsport.cz plážové sporty na internetu. Najdete zde informace o: 1)Beach volleyballu: 1a) Ing. M. Palinek nejlepší beach volejbalista v ČR, účastník OH v Atlantě a Sydney komentuje beach volejbalové a volejbalové dění v ČR i ve světě. 1b) Plážový SK Praha největší sportovní klub plážových sportů v ČR. 1c) Beach volejbalová škola Beach sport 2000, pod patronací Ing. Michala Palinka. 1d) Beach volejbalové turnaje: pozvánky na turnaje a výsledky turnajů: ABV ČVS kategorie A, B, C, otevřené turnaje pro příchozí, turnaje pro amatéry, smíšené dvojice, muže, ženy, školní turnaje... 1e) Žebříček hráčů/ek ABV ČVS. 2) Zimní beach centrum Č.Most, jediná zimní hala pro plážové sporty v ČR. 3) Časopis Beach sport 2001 (1999,2000). 4) Beach sport 2000 obchod se zbožím pro plážové sporty oblečení obuv vše proti sluníčku sportovní výživa ostatní sortiment míče sítě hřiště. 5) Beach fotbal beach házená beachminton. 6) Beach gymnastic cvičení na písku zdravá výživa masáže rehabilitace relaxace redukce nadváhy. 7) Diskusní skupina bíčaři anketa Miss beach 2001 rady a porady diskusní fórum vzkazy názory seznamka. Kontakt: Beach sport 2000, Příborská 517, 199 00 Praha Letňany, tel./fax : 6282756, mobil: 0603 306284, e mail: ihrdy@ptas.cz 20 ZPRAVODAJ 5/2001

Selinger Arie Selinger s POWER VOLLEYBALL (Silový volejbal A. Selingera) Překládají: M. Ejem (konečná redakce textu), J. Jinoch, Z. Valášek 5. NAHRÁVKA METODIKA NAHRÁVKY V NOUZOVÝCH SITUACÍCH NAHRÁVKA VE VÝSKOKU Nahrávka ve výskoku je velmi důležitá dovednost, které by se měl učit každý hráč družstva. Míč se mnohokrát ve hře vyskytuje blízko u sítě a dostatečně vysoko, aby se dal smečovat. Má li družstvo ještě dva údery, může hráč buď smečovat nebo nahrát. Smečař 28) může oklamat blok tím, že vyskočí jako na smeč, téměř dokončí švih paží, pak se ve vzduchu otočí a nahraje míč druhému smečaři. (Samozřejmě to může udělat jenom tehdy, pokud přihrávka směřuje přímo na něho). Blok musí zvažovat potenciální možnost útoku od hráče ve výskoku. Tím se situace pro blok stává složitější, neboť obrana na síti se musí reorganizovat poté, co byl míč nahrán jinému smečaři. Nahrávka ve výskoku se může provést jak po odrazu jednonož, tak i obounož. ODRAZ OBOUNOŽ Nahrávač by se měl odrazit buď přímo pod míčem nebo v takové vzdálenosti od něj, aby mohl odbít míč v okamžiku, kdy je tělo pod míčem. Vlastní odbití míče by se mělo provést v nejvyšším bodě výskoku. Někdy může nahrávač odbít míč těsně před dosažením maxima výskoku. Míč při nahrávce by se však neměl odbíjet ve fázi, kdy hráč z vrcholu výskoku padá, protože tak částečně ztrácí kontrolu nad míčem. Nahrávka ve výskoku může být provedena po odrazu z místa, což připomíná střelbu ve výskoku v košíkové, nebo po odrazu z rozběhu. Pokud se nahrávač rozbíhá k výskoku z rozběhu, měla by se použít stejná technika rozběhu jakou používá smečař levák (viz kap. 6, Útok Individuální útok ). Levá noha začíná poskokem (nebo předskokem ) a dotýká se země první, pravá noha se dokrokem posune trochu před levou a blíže k síti. Při dokončení předskoku se obě nohy dotýkají podložky téměř současně a odraz se tedy vlastně provádí jakoby naskočením. Po předskoku je spojnice ramen v šikmém úhlu k síti s pravým ramenem vpředu a blíže k síti. Při nahrávce ve výskoku si nahrávač obvykle nemůže dovolit skočit příliš do dálky, protože by patrně křížil cestu rozbíhajícímu se smečaři. Také výška, ve které by tak míč odbíjel, by byla nižší. Ve hře se však občas vyskytnou i situace, kdy nahrávač nemá jinou možnost, než tento výskok do dálky použít. ODRAZ JEDNONOŽ Odraz jednonož by se měl používat v situacích, kdy je míč daleko od nahrávače a on k němu musí běžet a vyskočit, aniž by mohl zvolnit běh. Přechod do odrazu jednonož je mnohem rychlejší než do odrazu obounož. Nahrávač by měl být schopen odrazit se z libovolné nohy, protože případná nutnost výměny odrazové nohy v posledním okamžiku, by stála příliš mnoho času. Výskok jednonož Nahrávačku vidíme právě při dokončování odrazu jednonož (všimněte si propnuté odrazové nohy a naopak vysoko předkopnutého kolena neodrazové, švihové, nohy). Míč je dosti vpředu před nahrávačkou, na odraz obounož není čas (navíc je v písku po pohybu obtížnější). Prsty a paže pak již pracují stejně, jako v každém jiném případě odbití míče při nahrávce. Výskok obounož Nahrávačka vyskočila, pravděpodobně po volném pohybu vpřed, přesto má míč mírně před sebou: na zachyceném momentu míč k nahrávačce teprve přilétá, nohy ohnuté v kolenou automaticky vyrovnávají rovnovážnou polohu těla ve vzduchu. Čtenáři si všimnou viditelného zaměření zraku nahrávačky na přilétající míč a kvalitní polohu prstů rukou, připravených na odbití míče. Odraz jednonož je podobný odrazu pro donášku v košíkové. Při odrazu je zvednuto koleno neodrazové ( švihové ) nohy. Nahrávač by se měl učit nahrávat po odrazu jednonož jak před sebe, tak za sebe. Nahrávat za sebe po odrazu jednonož je ve skutečnosti velmi pohodlné, neboť nahrávačův pohyb má převažující horizontální složku rychlostí, která mu dovolí jít dobře proti míči. Po správném načasování odrazu tak může být nahrávač při odbití dobře pod míčem. Během nahrávky ve výskoku skutečně nezáleží na tom, co dělají nohy v okamžiku odbití, protože paže a horní část těla jsou v relativně pohodlné poloze pro ovládání míče. Dobrý nahrávač umí v okamžiku, kdy dosáhl vrcholu výskoku, nahrát v různých polohách těla. 28) Zdá se docela nelogické, že autor v této souvislosti a v této kapitole hovoří o smečařích jsou to totiž právě nahrávačky a nahrávači, kteří v této situaci někdy používají dokonce náznaku finty útočného úderu a pak dokončují svoji akci nahrávkou; právě pro nahrávače je to nesmírně cenná a účinná varianta techniky (finta). 21 (54 Selinger) ZPRAVODAJ 5/2001