Vývoj stavebního spoření jako nástroje podpory bydlení

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Vývoj stavebního spoření jako nástroje podpory bydlení Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Ing. Václav Adamec, Ph.D. Vypracovala: Lenka Nováková Brno 2011

Zadání bakalářské práce

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím zdrojů, které uvádím v seznamu. V Brně dne 22. května 2011

Touto cestou chci poděkovat vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Václavu Adamcovi, Ph.D. za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi v průběhu zpracování bakalářské práce poskytoval.

Abstract NOVÁKOVÁ, L. Development of the building saving as an instrument for house supporting. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2011. This bachelor thesis analyzes the development of the building saving as an instrument for house supporting in the Czech republic since 1998. In the first part, there is used the analysis of time series, by which is described the development of treaties in force, new treaties and credits. Then is compared the profitability of selected savings products and the development of the number of treaties and credits for individual building societies. Keywords Time series, building saving, state assistance, development, moving averages, analysis. Abstrakt NOVÁKOVÁ, L. Vývoj stavebního spoření jako nástroje podpory bydlení. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2011. Tato bakalářská práce analyzuje vývoj stavebního spoření jako nástroje podpory bydlení v České republice od roku 1998. V první části je použita analýza časových řad, pomocí které je popsán vývoj počtu platných smluv, nových smluv a úvěrů. Dále je porovnána výnosnost zvolených spořicích produktů a vývoj počtu smluv a úvěrů jednotlivých stavebních spořitelen. Klíčová slova Časová řada, stavební spoření, státní podpora, vývoj, klouzavé průměry, analýza.

Obsah 1 Úvod 9 2 Cíl práce 11 3 Literární přehled 12 3.1 Charakteristika stavebního spoření...12 3.1.1 Účastník...12 3.1.2 Smlouva...13 3.1.3 Cílová částka...14 3.1.4 Průběh stavebního spoření...14 3.2 Stavební spořitelny...14 3.2.1 Českomoravská stavební spořitelna, a.s.... 15 3.2.2 Stavební spořitelna České spořitelny, a.s... 15 3.2.3 Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s....16 3.2.4 Raiffeisen stavební spořitelna, a.s...16 3.2.5 Wüstenrot - stavební spořitelna, a.s...16 3.3 Bytové potřeby... 17 3.4 Státní podpora...18 3.5 Úvěry ze stavebního spoření... 20 3.5.1 Podmínky pro poskytnutí úvěru... 20 3.6 Překlenovací úvěry...21 3.7 Vývojové trendy v oblasti stavebního spoření... 23 3.8 Novela zákona účinná od 1. ledna 2011... 23 4 Materiál a metodika 25 4.1 Materiál...25 4.2 Charakteristika a druhy časových řad...25

4.2.1 Srovnatelnost údajů... 26 4.3 Elementární charakteristiky časových řad... 26 4.4 Přístupy k modelování časových řad... 28 4.4.1 Jednorozměrný model... 28 4.4.2 Vícerozměrný model... 29 4.5 Popis trendové složky... 29 4.5.1 Mechanické vyrovnání... 29 4.5.2 Analytické vyrovnání... 30 4.6 Měření kvality vyrovnání... 33 4.7 Sezónnost... 33 4.8 Geometrický průměr... 34 4.9 Úrokové sazby... 34 4.9.1 Nominální úroková míra... 34 4.9.2 Reálná úroková míra...35 4.10 Spoření...35 4.11 Hypoteční úvěr...35 5 Výsledky a diskuse 36 5.1 Vývoj stavebního spoření... 36 5.1.1 Nově uzavřené smlouvy a smlouvy ve fázi spoření... 36 5.1.2 Průměrná cílová částka... 39 5.1.3 Uspořená částka... 42 5.1.4 Úvěry... 42 5.2 Vývoj u jednotlivých stavebních spořitelen...55 5.2.1 Nové smlouvy...55 5.2.2 Platné smlouvy...57 5.2.3 Vklady klientů...59 5.3 Míra návratnosti peněžních prostředků...61

5.3.1 Inflace...61 5.3.2 Návratnost peněžních prostředků u vybraných produktů... 62 6 Závěr 67 7 Použitá literatura 70 8 Seznam obrázků a tabulek 73

Úvod 9 1 Úvod Stavební spoření patří v poslední době mezi jedny z nejoblíbenějších způsobů spoření v České republice. Původně mělo sloužit k účelovému financování vlastního bydlení a pomoci tak lidem při aktivním zařizování jejich existenčního zázemí a bytových potřeb. Postupem času, a především díky státní podpoře, kterou stát poskytuje v rámci podpory bydlení obyvatel ke každé uzavřené smlouvě, se stalo stavební spoření pro veřejnost výhodnou možností, jak do svých peněženek dostat pohodlným způsobem více peněz. Důležitou roli hraje i nízké riziko vkladu financí do spoření, které dává spořiteli jistotu, že dostane svoji investici zpět i s náležitým zhodnocením, jelikož stavební spoření mohou poskytovat pouze banky, kterým bylo uděleno zvláštní oprávnění a rizika v jejich obchodní činnosti jsou regulovány. V širším smyslu slova se u stavebního spoření jedná o jakýsi druh uzavřeného systému ukládání peněz, který není ovlivňován negativními vlivy plynoucími z peněžního sektoru. Tento produkt v sobě zahrnuje zároveň spořící složku, kdy vkladatel pravidelně ukládá předem stanovenou částku, a zároveň následnou možnost čerpání úvěru, který je vymezen nízkým a fixním úročením. Jedná se o účelový druh spoření, při kterém vkladatel u specializované bankovní instituce dlouhodobě ukládá stanovené obnosy, za splněných podmínek může během spoření čerpat státní podporu a po uplynutí smluvního vztahu je oprávněn při splnění dalších podmínek čerpat peníze jako úvěr ze stavebního spoření na stavební účely vymezené zákonem. I když původní myšlenka o stavebním spoření vznikla v Anglii, mnohaletou tradici má i v německy mluvících oblastech střední Evropy v Rakousku a Německu. První skutečná stavební spořitelna vznikla v Birgminghamu roku 1775 pod označením Building society. První německá stavební spořitelna byla založena roku 1885 Bielefeldu pastorem on Bondeschwingh. Větší rozkvět ale tento obor zaznamenal až v letech 1924 až 1929, kdy docházelo k poválečným opravám škod na budovách. Až do konce třicátých let systém pracoval na principu losování, který nahradilo nově zavedené úvěrové kritérium, tzv. hodnotící číslo.

Úvod 10 Po roce 1948 se v Německu začal rapidně navyšovat počet uzavřených smluv. Bylo to zapříčiněno nedostatkem 5-6 milionů bytů po druhé světové válce. V České republice se stavební spoření dostalo na trh až přijetím Zákona číslo 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Patří tedy mezi mladší bankovní produkty, ale i za tak poměrně krátkou dobu své existence si stačilo získat značnou oblibu a stalo se neodmyslitelnou součástí finančního obchodování.

Cíl práce 11 2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je zhodnocení stavebního spoření v České republice jako nástroj podpory bydlení za pomocí analýzy časových řad. Nejprve budou zhodnoceny časové řady podle výše vkladů klientů, počtu a výše poskytnutých úvěrů a počtu stávajících i nově uzavřených smluv, jež ilustruje zájem veřejnosti o tento způsob ukládání volných peněžních prostředků a jejich využívání k účelu bydlení. Největší pozornost bude zaměřena na čtvrtletní data z let 2005 2010. Další část práce se bude věnovat vývoji počtu nových a stávajících smluv a objemu vkladů klientů u jednotlivých stavebních spořitelen v letech 1998-2010. Jejich vzájemné postavení bude zhodnoceno a bude diskutován možný dopad novely zákona účinné od 1. ledna 2011 na jednotlivé ukazatele. V poslední části bude u několika konkrétních příkladů porovnáno zhodnocení peněžních prostředků a doporučen optimální způsob ze zmíněních příkladů.

Literární přehled 12 3 Literární přehled 3.1 Charakteristika stavebního spoření Stavební spoření je specifickým způsobem, jak zhodnotit svoje peníze. Doucha (2000) je definuje jako systém, na jehož výnosech se přímo podílí stát a pravidla střádání jsou vymezena Zákonem o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Stavební spoření dále představuje především příjem vkladů od účastníků spoření, poskytování úvěrů těm účastníkům, kteří splnili stanovené podmínky, na zákonem vymezené stavební účely a zajišťování státní podpory. Ukládání probíhá podle obvyklých bankovních pravidel a jsou obvykle úročeny sazbou 3 až 5 %. Střadatel dále může využít státní podpory, která má za účel stimulovat dlouhodobé ukládání peněz. Účastníci, kteří zdárně splnili dané podmínky, především naspoření předem dohodnuté částky za určitou dobu spoření, mohou využít účelový úvěr. 3.1.1 Účastník Účastníkem stavebního spoření se může podle Zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření (dále již jen Zákon o stav. spoření, 1993) stát fyzická a právnická osoba. Toto rozdělení je důležité pro udělování státní podpory, kterou může získat: 1. občan České republiky, 2. občan Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky a přidělené rodné číslo příslušným orgánem České republiky, 3. fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky. Tudíž se může jednat i o cizího státního příslušníka, pokud splňuje výše uvedené podmínky. Fyzické osobě postačí pro splnění podmínky předložení občanského průkazu nebo průkazu o povolení k pobytu. V případě úmrtí účastníka přechází

Literární přehled 13 práva a povinnosti plynoucí z uzavřené smlouvy na pozůstalého manžela. Pokud neexistuje, jsou tato práva a povinnosti předmětem dědictví a převezme je po dohodě jeden z dědiců. Nedohodnou-li se, smlouva zaniká dnem smrti zůstavitele a v dědickém řízení se vypořádá pouze naspořená částka, společně s úroky a poměrnou částí státní podpory. Právnická osoba nemá na státní podporu nárok. 3.1.2 Smlouva Veškeré podmínky a způsob vkládání peněz jsou blíže popsány ve smlouvě o stavebním spoření. Teprve po jejím uzavření se střadatel stává účastníkem, zavazuje se ukládat dohodnutou minimální částku a u fyzické osoby je nutné přiložit ke smlouvě i žádost o státní podporu v rámci této smlouvy, jestliže chce tuto podporu pobírat. Smlouva o stavebním spoření obsahuje úrokovou sazbu. Doucha (2000) věcně popisuje problém úroků. Obvykle střadatel podepisuje smlouvu, která je úročena 3 %. Pokud během střádání nebo na jeho konci nepožádá o poskytnutí úvěru, je mu naspořená částka zvýšena takovým způsobem, jako by po celou dobu spoření byla úročena sazbou 4,5 %. Pakliže o úvěr zažádá, sazba se zvýší dokonce na 6 %, což střadateli dává poměrně slušný výnos. Ze Zákona o stav. spoření (1993) plyne povinnost každé stavební spořitelny sestavovat všeobecné obchodní podmínky. Všeobecné obchodní podmínky jsou zveřejňovány zpravidla jako součást přílohy smlouvy o stavební spoření. Podmínky musí obsahovat přinejmenším tyto náležitosti: postup a podmínky uzavírání smluv, jejich změn a ukončování, kritéria pro získání úvěru ze stavebního spoření, postup a podmínky uzavírání mluv o úvěru ze stavebního spoření, jejich změn a ukončování, postup při vyřizování smluv v případě zániku stavební spořitelny nebo odebrání její bankovní licence povolujícím orgánem.

Literární přehled 14 Všeobecné obchodní podmínky jsou schvalovány Ministerstvem financí po předchozí dohodě s centrální bankou Českou národní bankou. 3.1.3 Cílová částka Doucha (2000) definuje cílovou částku jako sumu peněz, kterou účastník stavebního spoření obdrží od stavební spořitelny ve chvíli, kdy přechází ze spořící fáze do fáze splácení. Tato částka tedy obsahuje vlastní náklady účastníka a úroky z nich, částky státních podpora, taktéž i úroky z nich a výši úvěru. Z cílové částky se pak odvíjí výše měsíční úložky, výše měsíční splátky v případě čerpání úvěru a výše poplatku za uzavření smlouvy o stavebním spoření. 3.1.4 Průběh stavebního spoření Asociace českých stavebních spořitelen rozděluje průběh stavebního spoření do dvou základních fází. 1. Fáze spořící V této fázi spoření vkladatel většinou pravidelně vkládá na účet stavebního spoření finanční prostředky, získává státní podporu. Vklady a podpora jsou společně úročeny a tyto úroky jsou osvobozeny od daně z příjmu. 2. Fáze úvěrová Na spořící fázi navazuje poskytnutí výhodného úvěru ze stavebního spoření na bytové potřeby. 3.2 Stavební spořitelny Zákon o stav. spoření (1993) označuje jako poskytovatele stavebního spoření stavební spořitelny - banky, jimž je umožněno vykonávat takové činnosti podle jí udělené bankovní licence, kterými jsou stavební spoření a další činnosti podle tohoto zákona. Stavební spořitelny podléhají bankovnímu dozoru, pokud zákon nestanoví jinak. Asociace českých stavebních spořitelen uvádí, že v nynější době je na trhu pět stavebních spořitelen, které vlastní licenci a všechny do jedné jsou

Literární přehled 15 členy Asociace českých stavebních spořitelen. Konkrétně se od listopadu 2008 jedná o tyto stavební spořitelny: 1. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. 2. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. 3. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. 4. Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. 5. Wüstenrot - stavební spořitelna, a.s. Výše uvedené spořitelny od počátku jejich podnikání podléhají striktním regulím, díky kterým nemohou provádět rizikové operace a výsledkem toho je, že doposud žádná z nich neměla žádné větší finanční či existenční potíže. 3.2.1 Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. (dále jen ČMSS ) byla založena 26. června 1993 a svou obchodní činnost započala 8. září 1993. ČMSS je v České republice předním poskytovatelem finančních služeb. Má k dispozici kompletní nabídku produktů pro zhodnocování úspor, financování bydlení, zajištění na stáří a nabídku základních bankovních produktů. ČMSS je na českém trhu také největším poskytovatelem úvěrů na bydlení a jejím symbolem se stala Liška. Základem úspěchu ČMSS je atraktivita produktů, kvalita klientského servisu, výkon a dobře dostupná mobilní síť, jejíž nejvýkonnější složkou je 2 900 finančních poradců ČMSS. (www.cmss.cz) 3.2.2 Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. (dále jen SSČS ) zahájila obchodní činnost 1. července 1994. Předmětem jejího podnikání je poskytování finančních služeb, což zahrnuje i povolení působit jako banka v oblasti stavebního spoření. Symbolem SSČS se stala Buřinka. Od zahájení své obchodní činnosti zaujala na českém trhu přední pozici a stala se renomovanou společností. SSČS patří do jednoho z kapitálově nejsil-

Literární přehled 16 nějších uskupení na našem trhu. Jedná se o Finanční skupinu České spořitelny. ČMSS je tedy zdravou a flexibilní bankou, která zaručuje svým klientům, důvěryhodnost, jistotu a spolehlivost. (www.burinka.cz) 3.2.3 Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Modrý pyramida stavební spořitelna, a.s. (dále jen MP ) byla založena 9. prosince 1993. MP je moderní společností a ve své nabídce má kromě tradičního stavebního spoření a úvěrů také komplexní poradenství, možnosti pojištění, bankovní služby, spotřebitelské úvěry a další spořicí a investiční produkty. MP disponuje 356 zaměstnanci a 1 470 finančními poradci ve 220 poradenských centrech po celé České republice. Roku 2010 získala MP již pošesté nejvyšší ocenění v soutěži Banka roku. ( www.modrapyramida.cz) 3.2.4 Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. (dále jen RSTS ) zahájila svou obchodní činnost v České republice 7. září 1993 jako AR stavební spořitelna. Do finanční skupiny Raiffeisen se RSTS zcela zapojila v roce 1998, kdy došlo ke změně názvu a strukturálním změnám. Důležitým byl rok 2008, kdy se RSTS stala univerzálním právním nástupcem HYPO stavební spořitelny. HYPO stavební spořitelna byla totiž po úspěšné fúzi sloučením k 31. říjnu 2008 vymazána z obchodního rejstříku. RSTS poskytuje v České republice od zahájení své činnosti široký výběr bankovních služeb. V létě roku 2008 RSTS a ebanka dokončily vzájemný integrační proces. RSTS nabízí své služby ve více než 100 pobočkách. Poskytovány jsou taktéž služby specializovaných hypotečních center a osobních, firemních či podnikatelských poradců. Tato instituce získala nespočet ocenění, např. byla třikrát vyhlášena Nejdynamičtější bankou roku. (www.rsts.cz) 3.2.5 Wüstenrot - stavební spořitelna, a.s. Wüstenrot - stavební spořitelna, a.s. (dále jen WSS ) svou činnost v České republice zahájila dnem 11. listopadu 1993. Od té doby si dokázala WSS získat dů-

Literární přehled 17 věru statisíců klientů, kterým pomáhá financovat bydlení, finančně se zajistit na stáří a našetřit si peníze na jiné účely. (www.wuestenrot.cz) 3.3 Bytové potřeby Pro poskytnutí úvěru musí uplynout minimální čekací doba 24 měsíců od začátku spoření, bližší informace k čerpání prostředků z úvěru jsou upraveny ve všeobecných podmínkách. Podle Zákona o stav. spoření (1993) mohou být tyto finanční prostředky použity určité pevně vymezené bytové potřeby. Bytovými potřebami se rozumí: získání bytu, bytového domu, rodinného domu, výstavba nebo koupě stavby pro bydlení, získání stavebního pozemku za účelem stavby pro bydlení, nebo stavebního pozemku, na kterém se stavba již nachází, změna, modernizace, udržovací práce či údržba bytu, stavby pro bydlení nebo její části včetně podílu na nákladech na údržbu společných prostor, stavební úprava z nebytového prostoru na byt, přípojky vody, plynu, kanalizace, elektrického proudu, notářské poplatky, daně z převodu domu, bytu, úhrada závazků spojených s výše uvedenými body, výjimku tvoří pokuty a sankce, vypořádání dědických a družstevních podílů, aj. Aby mohl účastník čerpat prostředky z úvěru bez porušení podmínek, musí být tyto bytové potřeby umístěny na území České republiky. Stavební spořitelna kontroluje použití peněz z úvěru. Doucha (2000) též upozorňuje - jestliže jsou spořitelně střadatelem předloženy faktury, které přímo nesouvisí s vlastním bydlením, je spořitelna oprávněna použitou částku od střadatele okamžitě nárokovat zpět.

Literární přehled 18 3.4 Státní podpora Častým důvodem, proč se lidé rozhodnou vložit své peníze zrovna do stavebního spoření je finanční příspěvek od státu známý jako tzv. státní podpora. Podle Syrového (2003) stát chce podporovat bydlení. Z tohoto důvodu přispívá účastníkům stavebního spoření a platí zde několik pravidel: 1. Účastníci dostávají státní podporu ve formě ročních záloh ze státního rozpočtu (částka se připíše ve prospěch účtu střadatele a tam je úročena). 2. Záloha činí 25% z ročně uspořené částky na stavebním spoření, avšak nejvýše pouze z částky 18 000 Kč, tedy 4 500 Kč za rok (pravidelné měsíční vklady nejsou nutné, postačí i jednorázový vklad 18 000 Kč). 3. Pro výpočet státní podpory se používá naspořená částka zahrnující v sobě vklady účastníka za příslušný kalendářní rok a úroky, které připíše stavební spořitelna; úročí se vklady i státní podpora. 4. Naspořená částka nad 18 000 Kč za rok je převedena do dalšího kalendářního roku, kde se stává základem pro státní podporu. 5. Státní podpora je dále úročena jako uspořená částka. To znamená, že státní podpora přináší střadateli další zhodnocení jeho vložených prostředků. 6. Poskytování státní podpory není nikterak věkově omezeno. Stavební spoření je tedy často rodiči zakládáno pro jejich děti, aby jim zajistili určitou finanční pomoc při jejich budoucím řešení bytové otázky. Podle Jiráčkové (2008) tímto způsobem stát zatěžuje výdajovou stranu poklady, ale Jiráčková (2008) též uvádí, že poskytování státní podpory na stavební spoření má pozitivní vliv na hrubý domácí produkt, jelikož se státu zvyšují příjmy do státního rozpočtu. Těmito příjmy jsou myšleny daně z nemovitostí, daně z příjmu právnických i fyzických osob a daně z přidané hodnoty. Praktickou stránku státní podpory jednoduše popisuje Doucha (2000). Částky jsou vždy úročeny jako běžný vklad a úroky jsou na účet připisovány ke každému 31. prosinci. Následně je vypočítávána přesná výše státní podpory. Stavební spořitelna podává za své klienty dvakrát ročně žádost ohledně nároku

Literární přehled 19 na státní podporu, a to v měsíci lednu a červnu. Povinností ministerstva financí je nejpozději do 2 měsíců vyhovět úplné a pravdivé žádosti. Pokud žádost tyto podmínky nesplňuje, ministerstvo financí je oprávněno žádat úpravu nebo doplnění žádosti. Podpora je účastníkovi přiznána s definitivní platností za předpokladu, že s naspořenou částkou po dobu pěti let nenakládal nebo po čerpání úvěru přešel do tzv. fáze splácení. Doucha (2000) také zajímavě upozorňuje na fakt, že každému občanovi České republiky je umožněno uzavřít libovolný počet smluv souběžně, avšak státní podpora je poskytována pouze na jednu z těchto smluv. Výjimku tvoří situace, kdy je spoření zděděno a dědic má již uzavřenou jinou smlouvu. V tomto případě dostává podporu na obě tyto smlouvy, nehledě k předešlé podmínce. V roce 2003 však byla zavedena novela zákona, která přinesla nespočet výrazných změn v podmínkách stavebního spoření. Tab. 1 Hlavní změny ve stavebním spoření od 1.1.2004 Státní podpora Výše vkladu pro získání 100% st. podpory Věkové omezení pro státní podporu Do 31.12.2003 Od 1.1.2004 25% max. 4 500 Kč 15% max. 3 000 Kč 18 000 Kč/rok 20 000 Kč/rok Doba spoření 5 let 6 let Státní podpora na více smlouvách Možnost snížení úroků ze strany spořitelny Osvobození vkladů od daně z příjmů Bonifikace klientů, kteří investují účelově ne ne ne ano ne ano ano Účastníci spoření ČR ČR a EU ne ne ne Zdroj: www.finance.paysoft.cz

Literární přehled 20 3.5 Úvěry ze stavebního spoření Stavební spoření je založeno na principu oddálení použití peněz střadateli a umožnění střadatelům, kteří splní podmínky, čerpat úvěr. Tyto úvěry jsou financovány právě z prostředků držených stavební spořitelnou, jež střadatelé ukládají ve spořící fázi a nedisponují s nimi. 3.5.1 Podmínky pro poskytnutí úvěru Podmínky pro poskytnutí úvěru shrnul Syrový (2003) do tří bodů. Doba spoření musí být minimálně dva roky, což vyplývá ze zákona. Převážně sestavují spořitelny nejrychlejší varianty spoření takovým způsobem, aby po vložení dostatečného jednorázového počátečního vkladu měl možnost vkladatel čerpat úvěr již po 24 měsících. Většina klientů proto zvolí rychlejší variantu spoření, aby tak dříve dosáhli na úvěr ze stavebního spoření. Druhou podmínkou je naspořený minimální zůstatek. Ten si stanovuje každá stavební spořitelna samostatně. Některé spořitelny používají poměr naspořené částky a úvěru 50 : 50 %, jiné např. 40 : 60 %. Druhá varianta se může střadateli zdát výhodnější, protože je povinen naspořit menší obnos. Musí však počítat se skutečností, že toto není jediná podmínka. Je potřeba mít splněno tzv. hodnotící číslo. Může být chápáno jako ukazatel spořivosti střadatele a toho, jak dlouhou dobu má peníze u spořitelny uloženy. Každá spořitelna toto číslo stanovuje jinak a má pro jeho výpočet odlišný algoritmus. Jedním z možných způsobů výpočtu hodnotícího čísla je podle Kašparovské (2003) následující vzorec U OH. (1) CC OH je hodnotící číslo, ΣU přestavuje součet úroků z vkladů je možné použít i sumu zůstatků na spořicím účtu k danému datu) a CC je cílová částka. Obecně

Literární přehled 21 se hodnotící číslo odvíjí od všeobecných obchodních podmínek, výše vkladu, doby spoření a varianty spoření. 3.6 Překlenovací úvěry Mnohdy střadatelé potřebují úvěr ze stavebního spoření dříve než splní všechny podmínky nutné pro jeho získání. Možným řešením takovéto situace je tzv. překlenovací úvěr. Překlenutí časového nesouladu mezi potřebou úvěru ze stavebního spoření a jeho poskytnutím krátce popisuje i Syrový (2003). Dost klientů má splněny podmínky pro poskytnutí úvěru, to znamená mají splacenu minimální částku a museli by pouze čekat do doby, než splní požadovanou výši hodnotícího čísla nebo doby spoření dva roky. Není nutností, aby klient naspořil celou částku, mnohdy je mu odpuštěno cca 10 % z cílové částky. Spořitelna těmto střadatelům přechodně půjčí peníze a oni je mohou použít jako investici do bydlení ještě předtím, než budou moci využít úvěru ze stavebního spoření. Platili by pouze úroky z překlenovacího úvěru a celý ho splatili v okamžiku, kdy jim bude přiznána celková částka. Konkrétní podmínky se u jednotlivých spořitelen liší, co do výše úroků, tak do způsobu jejich výpočtu. Avšak základní znaky překlenovacích úvěrů jsou vždy následující: úvěr se dá využít ještě před splněním všech podmínek nutných pro přidělení cílové částky, výše překlenovacího úvěru nepřevyšuje překlenovací částku, většinou se sobě rovnají, použití je účelové pro financování bytových potřeb účastníků stavebního spoření, účelovost musí být doložena, spořitel splácí pouze úroky, úvěr se splácí přidělenou cílovou částkou. Na obr. 1 je zobrazeno grafické znázornění překlenovacího úvěru.

Literární přehled 22 Obr. 1 Ukázka překlenovacího úvěru (Zdroj: Syrový 2003) Doucha (2000) shrnuje i další důležité fakty. Překlenovací úvěr je poskytován ve standardní nebo rychlé variantě. Je poskytován maximálně na dobu čtyř let během nichž musí účastník stavebního spoření splnit podmínky pro přidělení cílové částky. Úroková sazba se odvíjí od výše hodnotícího čísla účastníka a je až do přidělení cílové částky konstantní, avšak při porušení povinností dlužníka ukládat pravidelně měsíčně další vklady je spořitelna oprávněna zvýšit sazbu až o 3 % p.a. Existuje i možnost mimořádných splátek. Úvěr je uvolňován podle potřeb účastníka to znamená zálohově, jednorázově či postupně. Překlenovací úvěry nejsou v dlouhodobé variantě poskytovány. Při jednorázovém složení požadovaného minimálního zůstatku na účet stavebního spoření je účastníkům umožněno získat překlenovací úvěr okamžitě po složení dané částky. Další zásadní informací je, že klient může na jednu smlouvu o stavebním spoření žádat o překlenovací úvěr pouze jedenkrát. Do úvěrového případu vstupují účastníci v různých rolích. Doucha (2000) charakterizuje osobu dlužníka jako majitele smlouvy o stavebním spoření a žadatele o poskytnutí překlenovacího úvěru. Spoludlužníkem je ve většině případů manžel/ka. Přistupitelem k závazku je osoba, která se stává dlužníkem vedle dlužníka původního a za závazek ručí oba společně a nerozdílně. Osoba ručitele na sebe bere povinnost uspokojit pohledávku ze stavebního spoření, jestliže ji

Literární přehled 23 neuspokojí dlužník. A v poslední řadě je možné definovat zástavce. Jedná se o osobu, která dala věc do zástavy stavební spořitelně a zajistila tím pohledávku věřitele vůči dlužníkovi. 3.7 Vývojové trendy v oblasti stavebního spoření Tak jako každý finanční produkt i stavební spoření prochází změnami a vývojem a podmínky spoření jsou odlišné v každé zemi. Jiráčková (2008), která porovnávala situaci států střední Evropy uvádí, že v případě pouhého spoření by klient získal nejlepší podmínky v České republice diky štědré státní podpoře a šestileté vázací době. V Německu jsou na klienty kladeny přísnější podmínky než v České republice, avšak při čerpání úvěru by na tom byl nejlépe. Nejméně by klient získal v Rakousku. Na druhou stranu bylo nejvíce uzavřených smluv za období 2004 2006 právě v této zemi. Jiráčková (2008) označila stavební spoření za produkt dlouhodobě udržitelný pouze za předpokladu, že stát provede novelizaci výplaty státní podpory a sníží takto výdajovou zátěž státního rozpočtu. Situaci počtu uzavíraných smluv popsala Mikysková (2009). Následky novelizace zákona v roce 2004 byly eliminovány a došlo k postupnému oživení trhu, jelikož lidé stále měli zájem o stavební spoření. Byla stanovena předpověď, že stavební spoření si udrží svůj mírný rostoucí trend. Z části bude mít na rostoucí trend vliv nadcházející ekonomická krize. Také byl prokázán zvýšený počet uzavíraných smluv ve čtvrtých čtvrtletích, který je způsoben připisováním státních podpor na konci každého roku. 3.8 Novela zákona účinná od 1. ledna 2011 Roku 2010 došlo k několika změnám legislativních pravidel stavebního spoření. Asociace českých stavebních spořitelen (dále již jen Asociace ) uvádí, že na podzim 2010 byla schválena novela zákona o stavebním spoření a ještě v prosinci téhož roku byla proti novele podána stížnost k Ústavnímu soudu. Tato novela nabyla účinnosti od 1. ledna 2011. Asociace také shrnuje hlavní změny

Literární přehled 24 v zákoně. Výše přidělované státní podpory byla snížena na 10 % z uspořené částky v kalendářním roce z maximální částky 20 000 Kč. Státní podpora tedy může dosáhnout nejvýše 2 000 Kč. Byla také uvalena mimořádná daň se speciální sazbou 50 % na státní podporu vyplacenou v roce 2011 za rok 2010. Střadatelé tak doopravdy dostanou maximálně 2 250 Kč u smluv uzavřených do konce roku 2003 a 1 500 Kč pro smlouvy uzavřené mezi lety 2004 a 2010. Doposud byly výnosy ze stavebního spoření osvobozeny od daně z příjmů, avšak novelou jsou úroky zdaněny 15 %. Státní podporu si lze nově nárokovat i na více smluv jednou fyzickou osobou. Nárokovat se však může pouze částka do celkové výše maximální státní podpory, to znamená do 2 000 Kč.

Materiál a metodika 25 4 Materiál a metodika 4.1 Materiál V této bakalářské práci byla použita statistická data, která se vztahují k vývoji počtu nových a stávajících smluv stavebního spoření, vývoji průměrné cílové částky u nově uzavíraných smluv, objemu vkladů klientů a také počtů a objemů přidělovaných úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů. Hlavním zdrojem dat byl dokument získaný od Ministerstva financí České republiky obsahující čtvrtletní data. Dále byla použita data z webových stránek Asociace českých stavebních spořitelen, Českého statistického úřadu a z výročních zpráv jednotlivých stavebních spořitelen. 4.2 Charakteristika a druhy časových řad Časovou (též dynamickou, vývojovou nebo chronologickou) řadou nazýváme řadu pozorovaných hodnot statistického znaku seřazenou zpravidla v přirozené souvislé časové posloupnosti ve směru od minulosti k přítomnosti. Nezbytnou podmínkou srovnatelnosti údajů v časové řadě je jejich shodné věcné a prostorové vymezení v celém předmětném časovém úseku. (Minařík, 2008) Základní druhy časových řad můžeme rozdělit z několika hledisek: (Hindls, Hronová, Seger, 2002) a) podle rozhodného časového hlediska na časové řady intervalové a okamžikové b) podle periodicity sledování údajů na časové řady roční a krátkodobé c) podle druhu sledovaných ukazatelů na časové řady primární a sekundární d) podle vyjádření údajů na časové řady naturálních ukazatelů (vyjádřených v naturálních jednotkách) a peněžních ukazatelů

Materiál a metodika 26 4.2.1 Srovnatelnost údajů Dříve než přistoupíme ke statistickým metodám k analýze a prognóze údajů časové řady, musíme být přesvědčeni, že u údajů platí srovnatelnost věcná, prostorová i časová. Věcná srovnatelnost se týká obsahového vymezení ukazatelů, způsobu zjišťování ve vykazujících jednotkách nebo použití jiné cenové hladiny. Prostorová srovnatelnost dává možnost použít údaje vztahující se ke stejným geografickým územím, resp. stejným ekonomickým podmínkám. Časová srovnatelnost se zajišťuje očišťováním od kalendářních variací a je s ní spojeno použití stálých (cen fixovaných k určitému datu) nebo běžných (tj. aktuálních) cen a vyjádření tempa růstu. (Hindls, Hronová, Seger, 2002) 4.3 Elementární charakteristiky časových řad Při analýze časové řady je důležité získat si orientační představu o charakteru procesu. K této představě nám dopomůže vizuální analýza chování ukazatele pomocí grafů společně s využitím elementárních statistických charakteristik. Mezi tyto charakteristiky můžeme zařadit diference, tempa a průměrná tempa růstu, průměry hodnot časové řady aj. (Hindls, Hronová, Seger, 2002) Pro časovou řadu délky n lze určit n-1 rozměrných absolutních přírůstků (diferencí) d y y, pro t = 2, 3,..., n (2) t t t 1 s nulovou, kladnou nebo zápornou hodnotou. Proces výpočtu diferencí lze vztáhnout i na časovou řadu absolutních přírůstků a výsledkem je řada n-2 druhých diferencí 2 dt. Pro tutéž časovou řadu lze dále určit opět n-1 bezrozměrných koeficientů růstu

Materiál a metodika 27 yt k t, pro t = 2, 3,..., n (3) y t 1 Kombinací obou výše uvedených přístupů je relativní přírůstek - koeficient přírůstku dt yt yt 1 t kt 1, pro t = 2, 3,..., n (4) y y t 1 t 1 Charakteristiky koeficientu růstu a koeficientu přírůstku bývají uváděny také v procentech. V tomto případě se charakteristiky 100kt, 100δt nazývají tempo růstu a tempo přírůstku a existuje mezi nimi analogický vztah 100δt = 100kt 100. U delších časových řad s větším počtem výše uvedených charakteristik je možný i výpočet jejich průměrných hodnot. Průměrný absolutní přírůstek je aritmetickým průměrem, který lze modifikovat do zjednodušené podoby d n 1 n 1 1 t 2 yn y dt (5) n 1 Hodnota průměrného absolutního přírůstku závisí tedy na obou krajních hodnotách řady. Průměrný koeficient růstu je geometrickým průměrem jednotlivých koeficientů růstu a lze je upravit do podoby y k (6) n n 1 n n k 1 t t 2 y1 Průměrnou hodnotu zbývajících charakteristik, konkrétně koeficientu a tempa přírůstku a tempa růstu je možno určit na bázi průměrného koeficientu růstu. (Minařík, 2008)

Materiál a metodika 28 4.4 Přístupy k modelování časových řad 4.4.1 Jednorozměrný model Tradičním výchozím principem modelování časových řad je jednorozměrný model y t f t, ), (7) kde yt je hodnota modelovaného ukazatele v čase t, t = 1, 2,..., n, εt je hodnota náhodné složky v čase t. (Hindls, Hronová, Seger, 2002) K jednorozměrnému modelu lze přistupovat trojím způsobem: a) Pomocí klasického (formálního) modelu, v němž jde o popis forem pohybu, nikoli o příčiny dynamiky časové řady. Tento model vychází z dekompozice řady na čtyři složky časového pohybu. Avšak souběžná existence všech čtyř složen není nutností. Předpokládá se, že jednotlivá pozorování jsou vzájemně nekorelovaná. Časovou řadu lze tedy dekomponovat na složku trendovou Tt, sezónní St, cyklickou Ct, náhodnou εt. Vlastní tvar rozkladu může být dvojího typu: aditivní, v němž ( t y t T S C Y, t = 1, 2,..., n, (8) t t t t kde Yt se často označuje jako teoretická (modelová, systematická, deterministická) složka ve tvaru Tt + St + Ct, multiplikativní, v němž t t y t T S C, t = 1, 2,..., n. (9) t t t t Multiplikativní tvar je možno logaritmickou úpravou převést na aditivní, proto se v praxi vystačí pouze s aditivním typem. Trendem rozumíme tendenci dlouhodobého vývoje hodnot analyzovaného ukazatele. Trend může být rostoucí, klesající či konstantní, kdy se hodnoty uka-

Materiál a metodika 29 zatele časové řady mohou v průběhu období sledování pohybovat kolem určité neměnné úrovně. Sezónní složka je pravidelně se opakující odchylkou od trendové složky u časových řad krátkodobých nebo časových řad s periodicitou rovnou jednomu roku. Cyklickou složkou rozumíme kolísání okolo trendu v důsledku dlouhodobého cyklického vývoje s délkou vlny překračující jeden rok. Náhodnou (stochastickou) složku nelze popsat žádnou funkcí času. Zbývá po vyloučení trendu, sezónní a cyklické složky. b) Pomocí Boxovy-Jenkinsovy metodologie, která klade důraz na náhodnou složku. (Hindls, Hronová, Seger, 2002) 4.4.2 Vícerozměrný model Vedle jednorozměrných modelů se lze setkat i s modely, ve kterých vývoj analyzovaného ukazatele není ovlivňován pouze časovým faktorem, ale i jinými tzv. příčinnými či faktorovými ukazateli. Takovýto model lze zapsat ve formě y t ( 1 2 x n t f t, x, x,...,, ), (10) kde x1, x2,..., xn jsou ukazatele ovlivňující analyzovaný ukazatel y. (Hindls, Hronová, Seger, 2002) 4.5 Popis trendové složky 4.5.1 Mechanické vyrovnání Podstatou mechanického vyrovnání pomocí klouzavých průměrů je, že posloupnost empirických pozorování nahradíme řadou průměrů vypočítaných z těchto pozorování. Při výpočtu průměrů postupujeme vždy o jedno pozorování kupředu, odtud název klouzavý průměr. (Hindls, Hronová, Seger, 2002) Nejjednodušší variantu klouzavých průměrů představují prosté symetrické klouzavé průměry, které lze použít pro lichou délku klouzavé části. V případě sudé délky přichází v úvahu použití centrovaných klouzavých průměrů. Alter-

Materiál a metodika 30 nativou k prostým jsou vážené a k symetrickým nesymetrické klouzavé průměry (vždy vážené), především jsou to průměry koncové a předpovědní. Klouzavé průměry lze interpretovat i jako vyrovnání časové řady po částech soustavou přímek (prosté klouzavé průměry) nebo parabol (vážené klouzavé průměry) s proměnlivými parametry. Klíčovým problémem této techniky vyrovnání je volba délky klouzavé části. Navíc je třeba řešit otázku sladění délky klouzavé části s délkou periody, protože nevhodná volba může zapříčinit špatné výsledky vyrovnání. (Minařík, 2008) 4.5.2 Analytické vyrovnání Analytické vyrovnání časové řady spočívá v proložení pozorovaných hodnot řady vhodnou trendovou funkcí. Základní metodou tohoto proložení je metoda nejmenších čtverců. Nezávislou proměnnou je časová proměnná s konstantními rozdíly sousedních hodnot a je zavedena jedním ze dvou způsobů: hodnota časové proměnné t = i, i = 1, 2,..., n, 2i n 1 hodnota časové proměnné t pro i = 1, 2,..., n, přičemž nyní platí 2 Σt = 0. Časovou proměnnou zavedenou druhým způsobem lze interpretovat také jako (t t), kde t je zavedeno prvním způsobem. Druhý způsob umožňuje pro dvouparametrické trendové funkce psát ze soustavy normálních rovnic rovnou vzorce pro výpočet parametrů. (Minařík, 2008) Lineární trend je nejčastěji používaným typem trendové funkce. V určitém omezeném časovém intervalu může sloužit jako vhodná aproximace jiných trendových funkcí. Lineární trend (trendovou přímku) lze vyjádřit ve tvaru T t 1 t, (11) 0 kde β0 a β1 jsou neznámé parametry a t = 1, 2,..., n je časová proměnná. K odhadu parametrů β0 a β1 (označíme je b0 a b1) použijeme metodu nejmenších

Materiál a metodika 31 čtverců, jelikož dá nejlepší nevychýlené odhady a funkce je lineární. To znamená, že musíme vyřešit dvě normální rovnice y t nb 0 b 1 t, 2 ty t b0 t b1 t, (12) kde symbolem Σ se pokaždé rozumí součet přes t od 1 do n, tj. Řešením soustavy normálních rovnic jsou pak odhady parametrů n t 1. Parabolický trend má podobu b0 1 n y b t, t 1 n tyt t yt t 1 t 1 b1 n. (13) 2 2 t nt T t, (14) 2 0 1t 2t kde β0, β1 a β2 jsou neznámé parametry a t = 1, 2,..., n je časová proměnná. I tato trendová funkce je lineární z hlediska parametrů. Můžeme tedy použít k odhadu parametrů metodu nejmenších čtverců a budeme řešit tři normální rovnice 2 y t nb b t b, 0 1 2 t 2 3 y t t b t b t b, 0 1 2 t 2 2 3 4 y t t b t b t b t. (15) 0 1 2 Je-li splněna podmínka, že suma časových hodnot t je rovna nule, řešením je odhad jednotlivých parametrů

Materiál a metodika 32 b 0 4 2 y t t t 4 2 n t ( t ) 2 y t t 2, b 1 y tt, t 2 b n yt n t t 2 yt 2 ( t ) t 2 4 2 Exponenciální trend lze zapsat ve tvaru 2. (16) t T t 0 1, (17) kde β0 a β1 jsou neznámé parametry a t = 1, 2,..., n je časová proměnná. Můžeme se setkat i s tvarem T t e t. (18) Funkce není z hlediska parametrů lineární a nelze tedy k odhadu parametrů použít přímo metodu nejmenších čtverců. Nejdříve musí být provedena linearizující transformace, kdy logaritmujeme původní funkci. Dostaneme log T t log 0 t log 1. (19) Nyní již můžeme přistoupit k metodě nejmenších čtverců a sestavíme soustavu dvou normálních rovnic log y t n log b 0 log b 1 t, 2 t log yt log b0 t log b1 t. (20) Je-li splněna podmínka, že suma časových hodnot t je rovna nule, řešením soustavy získáme odhady parametrů b0 a b1

Materiál a metodika 33 log yt log b 0, n (Hindls, Hronová, Seger, 2002) log b 1 t log y 2 t t. (21) 4.6 Měření kvality vyrovnání Při analytickém vyrovnání časové řady je důležitá i úvaha o výstižnosti zvolené trendové funkce. Proto se k měření kvality vyrovnání používají rozměrné charakteristiky měřící reziduální složky časové řady. Reziduální složka se stanovuje očištěním pozorovaných hodnot od systematické složky, tj. et = yt - Yt. 1 Průměrné reziduum e n n e t t 1 je pro trendové funkce lineární v parametrech stanovené metodou nejmenších čtverců automaticky rovno nule. Jindy je průměrné reziduum měřítkem nadhodnocení či podhodnocení skutečných hodnot po nahrazení hodnotami vyrovnanými. Průměrná absolutní reziduální odchylka nebo častěji reziduální rozptyl s n 2 1 2 e e t n t 1 d 1 n e e t n t 1 a z něj odvozená reziduální směrodatná odchylka se měří velikost náhodné chyby spojené s vyrovnáním časové řady. Často se používají zkratky výše uvedených pojmů M.E. (mean error), M.A.E. (mean absolute error) nebo také M.S.E. (mean squared error). (Minařík, 2008) 4.7 Sezónnost U analýzy časových řad s periodicitou zjišťování za kratší období než jeden rok (např. čtvrtletní, měsíční, atd.) se setkáváme téměř vždy se sezónními vlivy, které jsou v modelu časové řady reprezentovány sezónní složkou. Takovými vlivy rozumíme soubor přímých či nepřímých příčin, jež se každoročně opakují v důsledku pravidelného koloběhu Země kolem Slunce. Jedná se nejčastěji o vlivy

Materiál a metodika 34 klimatické či zprostředkované. Úkolem je identifikace statistické významnosti výkyvů a jejich následná kvantifikace. Z důvodu periodického kolísání a tím zakrývání míry dynamiky ekonomických jevů je znemožněno srovnávat hodnoty uvnitř daného roku, provádí se tedy tzv. sezónní očišťování. Očišťování má za úkol vyloučit sezónní složku z časové řady. (Hindls, Hronová, Seger, 2002) Ze statistického hlediska lze sezónnost měřit jako sezónnost proporcionální, jejíž velikost kolísání souvisí s trendem. Amplituda sezónního výkyvu se systematicky zvyšuje u řad s rostoucím trendem, u řad s klesajícím trendem amplituda klesá a u stacionárních časových řad je amplituda konstantní. Sezónní výkyv a trendová složka se skládají násobením a charakteristikou sezónnosti je relativní bezrozměrný sezónní index. konstantní, jejíž velikost však s trendem nesouvisí. Charakteristikou sezónního kolísání je tedy rozměrná absolutní sezónní konstanta, která se s trendem skládá sčítáním. (Minařík, 2008) 4.8 Geometrický průměr Geometrický průměr se používá v těch případech, kdy celková změna je dána součinem jednotlivých změn. Lze jej vyjádřit ve tvaru (Minařík, 2008) x n n g x i i 1, pro xi > 0. (22) 4.9 Úrokové sazby 4.9.1 Nominální úroková míra Nominální úrokové míry se dělí na hrubé a čisté úrokové sazby. Rozdíl mezi nimi tvoří příslušná daňová sazba. Platí tedy následující vztah r c r 1 r ), (23) h ( dp kde rc je čistá nominální úroková míra, rh hrubá nominální úroková míra a rdp je sazba daně z příjmů (Borkovec, Ptáček, Toman, 2001).

Materiál a metodika 35 4.9.2 Reálná úroková míra Reálný úroková míra je rovna nominální míře očištěné o míru inflace. Platí následující vztah r r r n i r, (24) 1 ri kde rr je čistá reálná úroková míra, rn nominální úroková míra a ri je míra inflace (Borkovec, Ptáček, Toman, 2001). 4.10 Spoření Ukládání stejných částek v pravidelných časových intervalech se označuje jako spoření. Typy spoření lze rozdělit na krátkodobé, dlouhodobé, předlhůtní a polhůtní. Obecnou rovnicí pro výpočet spoření je kombinace krátkodobého a dlouhodobého spoření předlhůtního, jež má tvar K c n m 1 (1 r) 1 K m (1 r), (25) 2 m r kde Kc je cílová částka, K výše úložky, m počet úložek za úrokovací období, n počet úrokových období a r je úroková sazba. (Borkovec, Ptáček, Toman, 2001). 4.11 Hypoteční úvěr Splátku hypotečního úvěru lze vypočíst ze vztahu D r a, (26) 1 1 n (1 r) kde a je výše pravidelné anuity, D počáteční dluh, r roční úroková sazba a n počet úrokovacích období. (Kašparovská, 2003)

Výsledky a diskuse 36 5 Výsledky a diskuse V této části bakalářské práce jsou na data zmíněná v podkapitole 4.1 aplikovány statistické výpočty a postupy blíže popsané v kapitole 4. Pro vyrovnání čtvrtletních časových řad jsou použity lineární, parabolické a exponenciální trendy a centrované klouzavé průměry s délkou klouzavé části p=4 (jeden rok představuje čtyři čtvrtletí). 5.1 Vývoj stavebního spoření 5.1.1 Nově uzavřené smlouvy a smlouvy ve fázi spoření Počet nově uzavřených smluv je veličinou, která zřejmě nejlépe ukazuje změny v zájmu obyvatel o ukládání svých volných peněžních prostředků zrovna do stavebního spoření a také poukazuje na schopnost stavebních spořitelen přilákat svojí nabídkou co nejvíce potenciálních klientů k uzavření smlouvy. Na obr. 2, který znázorňuje sezónní indexy se dá vypozorovat výrazná sezónnost. Dle výpočtů se nejlépe hodí proporcionální sezónnost. Nejvíce nových smluv je uzavíráno v posledních čtvrtletích. Důvodem je snaha získat státní podporu již v následujícím roce. 1,4 Sezónní indexy pro nově uzavřené smlouv y 1,2 1,0 0,8 Q01 Q02 Q03 Q04 sezónní index pro nově uzavřené smlouvy Obr. 2 práce) Sezónní indexy pro nově uzavřené smlouvy v jednotlivých čtvrtletích (Zdroj: vlastní

Výsledky a diskuse 37 K vyrovnání této časové řady byly použity centrované klouzavé průměry (viz obr. 3). Od roku 2005 lze pozorovat rostoucí trend, který kulminuje na konci roku 2008, kdy bylo v posledním čtvrtletí uzavřeno 250 523 nových smluv. Poté došlo k určitému poklesu patrně důsledkem finanční krize, která v České republice způsobila hospodářskou recesi a zpomalení hospodářského růstu. Důvěra ve finanční sektor mírně ochabla a lidé se v ukládání peněz do finančních institucí chovali opatrněji. S novelou zákona z ledna tohoto roku lze však předpokládat ještě výraznější pokles počtu nově uzavíraných smluv. Nově uzavřené smlouvy 240 počet (tis. ks) 200 160 120 80 2005Q01 2005Q03 2006Q01 2006Q03 2007Q01 2007Q03 2008Q01 2008Q03 2009Q01 2009Q03 2010Q01 2010Q03 empirické hodnoty vyrovnané hodnoty trendová složka Obr. 3 Vývoj počtu nově uzavřených smluv v letech 2005-2010 (Zdroj: vlastní práce) Je-li smlouva ve fázi spoření znamená to, že střadatel pravidelně ukládá určitou částku, je mu připisována státní podpora, pokud na ní má nárok a připisují se mu také úroky. Smlouvy se uzavírají na různou dobu a také fáze spoření se tedy liší. Dle obr. 4 dochází v letech 2005 až 2010 k neustálému snižování počtu smluv ve fázi spoření. Takzvaně dobíhají smlouvy uzavřené v letech před legislativními změnami z 1. ledna 2004 a nové smlouvy nejsou uzavírány v takovém vysokém počtu (viz obr. 3), aby došlo k výraznějšímu nárůstu smluv

Výsledky a diskuse 38 ve spořící fázi. V prvním čtvrtletí roku 2005 bylo ve fázi spoření 5 824 084 smluv a v posledním čtvrtletí roku 2010 již pouze 4 845 319 smluv. 6000 Smlouvy ve fázi spoření 5750 počet (tis. ks) 5500 5250 5000 4750 2005Q01 2005Q03 2006Q01 2006Q03 2007Q01 2007Q03 2008Q01 2008Q03 2009Q01 2009Q03 2010Q01 2010Q03 empirické hodnoty trendová složka Obr. 4 Vývoj počtu smluv ve fázi spoření v letech 2005-2010 (Zdroj: vlastní práce) Časová řada, kterou můžeme vidět na obr. 4 je vyrovnána centrovanými klouzavými průměry, jelikož podle ukazatelů kvality vyrovnání (viz tab. 2) se jeví tato možnost jako nejvhodnější. Tab. 2 Ukazatele kvality vyrovnání pro smlouvy ve fázi spoření lineární trend parabol. trend kl. průměry M.E. -50,06-44,31-2 891,67 M.A.E. 74 825,49 22 224,35 11 817,21 M.S.E. 7 266 889 608,42 830 811 171,35 223 476 791,93 R.M.S.E. 85 246,05 28 823,80 14 949,14 Zdroj: vlastní práce Na obr. 5 je znázorněn vývoj absolutních přírůstků a na obr. 6 vývoj koeficientů přírůstku počtu smluv ve fázi spoření. Obě tyto charakteristiky dokazují klesající tendenci hodnocené časové řady smluv ve spořící fázi. Průměrný absolutní pří-

Výsledky a diskuse 39 růstek je - 42 555 smluv, průměrný koeficient růstu 0,98, tempo růstu je tedy 98 % a tempo přírůstku - 2 %. K mírnému nárůstu počtu smluv dochází převážně vždy v posledním čtvrtletí. Tento jev souvisí s počtem nově uzavíraných smluv, kterých je nejvíce právě v těchto obdobích počet (tis. ks) Absolutní přírůstky počtu sm luv v e fázi spoření 100 50 0 2005-50 2006 2007 2008 2009 2010-100 -150 absolutní přírůstek počtu smluv v e fázi spoření Obr. 5 Vývoj absolutních přírůstků počtu smluv ve fázi spoření (Zdroj: vlastní práce) 0,02 Koeficienty přírůstku počtu sm lu v v e fázi spoření 0,01 0 2005-0,01 2006 2007 2008 2009 201 0-0,02-0,03 koeficient přírůstku po čtu smluv v e fázi spoření Obr. 6 Vývoj koeficientů přírůstku počtu smluv ve fázi spoření (Zdroj: vlastní práce) 5.1.2 Průměrná cílová částka Cílová částka u nově uzavřených smluv o stavebním spoření fyzickými osobami je částka, kterou střadatelé obdrží od stavební spořitelny v okamžiku, kdy přestávají spořit a začínají splácet. Blíže byla tato částka specifikována v podkapitole 3.1.3. Obecně lze říci, že vyjadřuje budoucí potřebu peněžních

Výsledky a diskuse 40 prostředků pro realizaci bytových potřeb střadatele a její překročení není přípustné. Průměrná cílová částka v sobě zahrnuje jak drobné střadatele, tak zájemce o milionové úvěry. Pro časovou řadu průměrné cílové částky se dle ukazatelů kvality vyrovnání (viz tab. 3) nejlépe hodí vyrovnání centrovanými klouzavými průměry. Toto vyrovnání je ilustrováno na obr. 7. 320 Prů měrná cílová částka 300 objem (tis. Kč) 280 260 240 220 200 2005Q01 2005Q03 2006Q01 2006Q03 2007Q01 2007Q03 2008Q01 2008Q03 2009Q01 2009Q03 2010Q01 2010Q03 empirické hodnoty trendová složka Obr. 7 Tab. 3 Vývoj objemu průměrné cílové částky v letech 2005-2010 (Zdroj: vlastní práce) Ukazatele kvality vyrovnání pro průměrnou cílovou částku lineární trend parabol. trend kl. průměry M.E. -0,01-0,02 0,34 M.A.E. 12,40 11,45 4,73 M.S.E. 293,72 238,88 54,36 R.M.S.E. 17,14 15,46 7,37 Zdroj: vlastní práce Na obr. 8 můžeme vidět vývoj absolutních přírůstků a na obr. 9 vývoj koeficientů přírůstku průměrné cílové částky. Absolutní přírůstky ukazují na nejvýrazněj-

Výsledky a diskuse 41 ší změny v průměrné cílové částce u nově uzavíraných smluv od začátku roku 2007 do roku 2008, v jehož druhém čtvrtletí byl absolutní přírůstek téměř nulový. Průměrný absolutní přírůstek je 4 048 Kč, průměrný koeficient růstu 1,03, průměrné tempo růstu tedy nabylo hodnoty 103 % a průměrné tempo přírůstku hodnoty 3 %. Tato rostoucí tendence je zřejmě zapříčiněna také stále zvyšujícími se nároky a náklady na bydlení a lidé tedy potřebují vyšší úvěry. Lze tedy usoudit, že cílová částka bude v budoucnu nabývat stále vyšších hodnot i přes legislativní změny v roce 2011. Roku 1999 byla průměrná cílová částka přibližně 144 200 Kč, roku 2004 to bylo 222 800 Kč a v roce 2010 dosáhla tato částka výše 300 500 Kč, což je více než dvojnásobek hodnoty z roku 1999. 50 A bsolutní přírůstky prům ěrné c ílov é částky objem (tis. Kč) 30 10-10 2005 2006 2007 2008 2009 2010-30 absolutní přírůstek průměrné cílov é částky Obr. 8 Vývoj absolutních přírůstků průměrné cílové částky (Zdroj: vlastní práce) 0,25 Koeficienty přírůstku prům ěrné cílov é částky 0,1 5 0,05-0,05-0,1 5 2005 2 006 2 007 2008 2 009 201 0 koeficient přírůstku průměrné cílov é částky Obr. 9 Vývoj koeficientů přírůstku průměrné cílové částky (Zdroj: vlastní práce)