Zhodnocení finančních ukazatelů sektorů obchodu, pohostinství a ubytování

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Zhodnocení finančních ukazatelů sektorů obchodu, pohostinství a ubytování Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Václav Adamec, Ph.D. Hana Hažmuková Brno 2010

2 Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Václavu Adamcovi, Ph.D. za odborné rady a připomínky, které mi pomohly při zpracování této bakalářské práce.

3 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně, dle metodických pokynů vedoucího bakalářské práce a s využitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 20. prosince 2010

4 Abstract Hažmuková, H. The evaluation of financial indicators of the business, catering and accommodation sectors. Bachelor thesis. Brno: PEF MENDELU in Brno, The aim of this bachelor thesis is the analysis of selected indicators in the business, accommodation and catering sectors. Statistical methods for smoothing of the time series were used for this purpose. The data were obtained from the Czech Statistical Office. The thesis also deals with the development of the selected sectors between in the Czech Republic. The description of seasonality of each indicator are also included in the thesis. Furthermore, the employment rates in the business, accommodation and catering sectors in individual regions were compared. Keywords Business, accommodation and catering, time series, staff, average gross monthly wages, business margin. Abstrakt Hažmuková, H. Zhodnocení finančních ukazatelů sektorů obchodu, pohostinství a ubytování. Bakalářská práce. Brno: PEF MENDELU v Brně, Obsahem této bakalářské práce je analýza vybraných ukazatelů v odvětví obchodu a ubytování a stravování. K tomu byly použity statistické metody k vyrovnání časových řad. Data pocházejí z Českého statistického úřadu. V práci byl zkoumán vývoj sledovaných odvětví za období v České republice. Součástí práce bude popis i u každého ukazatele. Bude také porovnána zaměstnanost v odvětví obchodu a ubytování a stravování v jednotlivých krajích. Klíčová slova Obchod, ubytování a stravování, časová řada, pracovníci, průměrná hrubá měsíční mzda, obchodní marže.

5 Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce Přehled literatury Služby Odvětví ubytování a stravování v rámci ekonomických činností Ubytování Trh ubytovacích služeb Stravování Trh stravovacích služeb Obchod Velkoobchod Maloobchod Etický kodex Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Materiál a metodika Statistická klasifikace OKEČ Konstrukce Metodika ukazatelů Časové řady Analýza časových řad Elementární charakteristiky časových řad Dekompozice časové řady Analytické vyrovnání Mechanické vyrovnání Volba vhodného modelu trendu Popis sezónní složky... 27

6 Obsah 6 4 Vlastní práce Analýza sektoru obchod Pracovníci celkem Průměrná hrubá měsíční mzda na 1 zaměstnance Tržby celkem Obchodní marže Analýza sektoru ubytování a stravování Pracovníci celkem Průměrná hrubá měsíční mzda na 1 zaměstnance Tržby celkem Obchodní marže Zaměstnanost v odvětví obchodu a ubytování a stravování v jednotlivých krajích Závěr 59 6 Literatura 61 A Elementární charakteristiky časových řad 65

7 Seznam grafů 7 Seznam grafů Graf. 1 Vyrovnání časové řady celkového počtu pracovníků schodovitým trendem s konstantní í [ve fyzických osobách] 31 Graf. 2 Čtvrtletní sezónní změny počtu pracovníků [ve fyzických osobách] 33 Graf. 3 Porovnání vývoje průměrné mzdy a produktivity práce v sektoru obchod [v %] 34 Graf. 4 Vyrovnání časové řady průměrné hrubé měsíční mzdy na 1 zaměstnance lineárním trendem s konstantní í [v Kč] 36 Graf. 5 Čtvrtletní sezónní změny průměrné hrubé měsíční mzdy na 1 zaměstnance [v Kč] 37 Graf. 6 Vyrovnání časové řady celkových tržeb klouzavými průměry s proporcionální í [v mil. Kč] 38 Graf. 7 Čtvrtletní sezónní změny celkových tržeb [v %] 40 Graf. 8 Vyrovnání časové řady obchodní marže klouzavými průměry s proporcionální í [v mil. Kč] 41 Graf. 9 Čtvrtletní sezónní změny obchodní marže [v %] 42 Graf. 10 Vyrovnání časové řady celkového počtu pracovníků klouzavými průměry s proporcionální í [v fyzických osobách] 45 Graf. 11 Čtvrtletní sezónní změny celkového počtu pracovníků [v %] 46 Graf. 12 Porovnání vývoje průměrné mzdy a produktivity práce v sektoru ubytování a stravování [v %] 47 Graf. 13 Vyrovnání časové řady průměrné hrubé měsíční mzdy na 1 zaměstnance lineárním trendem s konstantní í [v Kč]49 Graf. 14 Čtvrtletní sezónní změny průměrné hrubé měsíční mzdy na 1 zaměstnance [v Kč] 50

8 Seznam grafů 8 Graf. 15 Průměrná hrubá měsíční mzda v podnikatelském sektoru OKEČ a v NH [v Kč] 51 Graf. 16 Vyrovnání časové řady celkových tržeb klouzavými průměry s proporcionální í [v mil. Kč] 52 Graf. 17 Čtvrtletní sezónní změny celkových tržeb [v %] 53 Graf. 18 Vyrovnání časové řady obchodní marže schodovitým trendem s konstantní í [v mil. Kč] 55 Graf. 19 Čtvrtletní sezónní změny obchodní marže [v mil. Kč] 57 Graf. 20 Počet pracovníků v sektorech v jednotlivých krajích v roce 2008 [v %] 58

9 Seznam obrázků a tabulek 9 Seznam obrázků a tabulek Obr. 1 Čtyřstupňový číselný kód 21 Tab. 1 Hodnoty kvality vyrovnání celkového počtu pracovníků 30 Tab. 2 Hodnoty kvality vyrovnání průměrné hrubé měsíční mzdy 35 Tab. 3 Hodnoty kvality vyrovnání tržeb 38 Tab. 4 Hodnoty kvality vyrovnání obchodní marže 41 Tab. 5 Obchodní marže v OKEČ Tab. 6 Hodnoty kvality vyrovnání celkového počtu pracovníků 44 Tab. 7 Hodnoty kvality vyrovnání průměrné hrubé měsíční mzdy 48 Tab. 8 Hodnoty kvality vyrovnání tržeb 52 Tab. 9 Hodnoty kvality vyrovnání obchodní marže 55 Tab. 10 Obchodní marže v OKEČ 55 57

10 Úvod a cíl práce 10 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Služby, jako hospodářská činnost podniků a lidí, se v celosvětovém trendu neustále a dynamicky rozvíjí. Nabývají tak smyslu v ekonomice a proto je důležité vývoj služeb sledovat. Ekonomické subjekty, které mají zásadní význam ve službách a poskytují služby, činí v celém národním hospodářství České republiky zhruba třetinový podíl. Cílem služeb je uspokojit určitou lidskou potřebu a následně dosáhnout zisku. I přes velkou krizi, která v ekonomice nastala, zažívá ekonomika v současné době oživení, na kterém se podílí právě sektor služeb. Součástí služeb je obchodní činnost a činnost pohostinství. Obchod a dále pohostinství, do kterého spadá činnost ubytovacích a stravovacích zařízení, jsou nedílnou součástí cestovního ruchu. Tyto dva sektory jsou vzájemně propojeny a je mezi nimi určitá závislost. Ubytování a stravování jsou činnosti zajišťující služby a bez cestovního ruchu by nebyla aktivita. Služby v cestovním ruchu jsou pro každou zemi důležité, zvyšují HDP dané země. Pro podnikatele je cílem maximalizace zisku a u zákazníků v cestovním ruchu maximalizace požitku. Jak obchod, tak i pohostinství jsou závislí na velikosti poptávky. Lidé hledající zábavu, společenské a sportovní vyžití nebo odpočinek, jezdí na místa, která jim jejich přání splní. To vše od těchto služeb očekávají a jsou ochotni nabídnout vyšší cenu. Obchodní činnost v tržní ekonomice zajišťuje nákup a prodej zboží, či služeb za peníze. Největší část obchodu patří velkoobchodní a maloobchodní činnosti, ve kterých může dojít k prodeji přímo konečnému spotřebiteli, nebo v opačném případě obchodu mezi přímými výrobci a dalšími obchodníky. Ve velkoobchodu je vysoká úroveň počtu zaměstnanců a snese srovnání s Evropou. Naproti tomu maloobchod dosahuje nižších hodnot počtu pracovních míst. Jako důsledek poklesu pracovníků je rozvoj technologie v podnicích a každoroční sezónní výkyvy. Odvětví ubytování a stravování zahrnuje širokou škálu ubytovacích zařízení a stravování, jejichž součástí jsou služby spojené se zábavou, a to v restauracích, barech, nočních klubech, ale i v letadlech. Toto odvětví nabývá malého významu z celého národního hospodářství. Počet pracovníků je velice nízký a to se odráží v produktivitě práce. Také tržby z této činností nedosahují velkých hodnot, jsou spíše zanedbatelné v porovnání s tržbami jiných odvětví národního hospodářství. V tržní ekonomice stále přibývají nové služby a roste tak interakce konkurence. Vzájemná souvislost odvětví obchodu a ubytování a stravování je důvodem jejich společného hodnocení a v tržním hospodářství brána jako velké odvětví společných rysů. Jejich vzájemná linie nabývá zřetelnosti a významu.

11 Úvod a cíl práce Cíl práce Cílem této práce je analýza vývoje finančních ukazatelů ve dvou odvětvích, obchodu a ubytování a stravování v České republice. Budou hodnoceny základní vybrané ukazatele odvětví, jejichž časové řady budou vyrovnány statistickými metodami. Roční a čtvrtletní data použita v práci pocházejí z Českého statistického úřadu a tyto statistická data jsou klasifikována podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností. Práce se zaměří na zhodnocení vývoje jednotlivých ukazatelů v odvětví od počátku sledovaného roku 2000 do roku Analýzou obou odvětví se očekává vyvození možných důsledků kolísání časových řad. Jednotlivá odvětví budou hodnocena podle celkového počtu pracovníků, průměrné hrubé měsíční mzdy pracovníků, dosažených celkových tržeb v odvětví a získané obchodní marže. Při hodnocení výkonnosti odvětví bude použita produktivita práce v souvislosti s průměrnou mzdou. Jejich vzájemné posouzení zhodnotí finanční situaci uvnitř obchodu či v ubytovacích a stravovacích službách. Práce se zaměří i na vývojové změny jednotlivých ukazatelů, na které působí a právě sezónní výkyvy budou charakterizovány. Na závěr každého hodnoceného odvětví bude sledována obchodní marže, zvláště její celkový vývoj za 9 let. Součástí práce bude také porovnání vývoje počtu pracovníků vobou odvětvích v jednotlivých krajích. Cílem této části bude zjistit příčiny poklesu návštěvnosti ubytovacích a stravovacích zařízení.

12 Přehled literatury 12 2 Přehled literatury 2.1 Služby V současné době podstatu služeb nejlépe vystihují američtí autoři Kotler a Armstrong: Služba je jakákoli činnost nebo výhoda, kterou jedna strana může nabídnout druhé straně, je v zásadě nehmotná a jejím výsledkem není vlastnictví. Produkce služby může, ale nemusí být spojena s hmotným produktem. Služba je tedy hospodářská činnost, jejíž cílem je uspokojit potřeby zákazníka a o to se snaží i sektory, kterými se bude práce zabývat. Je vhodné tyto služby roztřídit dle jejich charakteristických vlastností do tří skupin, protože jsou značně rozsáhlý sektor. Terciární: Zástupci skupiny jsou restaurace a hotely, holičství a kadeřnictví, opravy a údržba domácích přístrojů a domácností a další služby. Kvartérní: Sem řadíme dopravu, obchod, komunikaci, finance a správu. Kvinterní: Příkladem jsou služby zdravotní péče, vzdělávání a rekreace. [31] 2.2 Odvětví ubytování a stravování v rámci ekonomických činností Každé ekonomické odvětví je zařazeno v mezinárodně uznávané a aplikované klasifikaci ekonomických činností. Odvětví ubytování a stravování je zařazeno v oborové klasifikaci ekonomických činností (OKEČ) vsekci H UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ a v oddíle 55. [1] Oddíl 55 zahrnuje různé možnosti ubytování a stravování, přípravy občerstvení, jídel či nápojů pro okamžitou spotřebu. Přísluší sem provoz hotelů, penzionů, turistických ubytoven, vysokoškolských kolejí, domovů mládeže, restaurací apod. [10] Podrobnější členění na jednotlivé pododdíly: H Ubytování a stravování Oddíl 55 Ubytování a stravování 55.1 Hotely a podobná ubytovací zařízení Hotely a podobná ubytovací zařízení Tato třída zajišťuje krátkodobé ubytování v: Hotely Motely, botely Ostatní podobná ubytovací zařízení

13 Přehled literatury Kempy a jiná zařízení pro krátkodobé ubytování Tato třída zahrnuje krátkodobé ubytování v: Turistické ubytovny a horské boudy Kempy včetně tábořišť pro obytné přívěsy Ostatní zařízení pro krátkodobé ubytování Rekreační střediska a prázdninové tábory Krátkodobé ubytování v zařízených pronájmech Ubytování ve vysokoškolských kolejích, domovech mládeže Ostatní zařízení pro krátkodobé ubytování j. n Restaurace 55.4 Výčepy a bary 55.5 Stravování účelové a dodávky hotových jídel Tato třída zahrnuje prodej jídel a nápojů v různých typech stravovacích služeb: Stravování účelové Stravování v závodních kuchyních Stravování ve školních zařízeních, menzách Dodávky hotových jídel Do oddílu 55 nepatří: - výroba jídel a prodej jídel, která nejsou určena pro okamžitou spotřebu, - výroba potravin, - prodej potravin, které nejsou výsledkem vlastní výroby. [13] 2.3 Ubytování Idea poskytnout nocleh může být jednoduchá, ale způsobů jak toho dosáhnout je značné množství. V odvětví existuje široká škála ubytovacích jednotek, některé jednotky poskytují pouze ubytování a jiné zase vedle ubytování mohou nabízet i stravování a rekreační služby. Typy ubytování se obvykle dělí do tří skupin podle toho, zda poskytuje plné, částečné nebo vůbec žádné služby. Různorodost ubytovacích služeb ukazuje následující výčet: Rekreační střediska Hotely Motely Penziony ( bed and breakfast ) Historické státní hotely jako Paradores ve Španělsku a Poussadas v Portugalsku Ubytovny pro mládež

14 Přehled literatury 14 Prázdninová střediska a vesnice Kluby a instituce Ubytovací hostince Ubytování na farmách Výletní lodi a trajekty, plachetnice a motorové lodi Autobusy s lůžkovou úpravou Lůžkové vlaky Kočáry tažené koňmi Školy a univerzity s ubytovacími zařízeními, která jsou volná v období prázdnin Ubytovací zařízení typu timeshare Tábořiště Obytné přívěsy pojízdné a stabilní Chaty, domky, vily, penziony bez stravování Soukromé domy, pronajímané po část roku Bývalé ubytovny dělníků, současně využívané pro turisty Horské chaty a útulky Trh ubytovacích služeb Různorodost typů ubytování nás vedlo se zabývat pouze trhem v oblasti hotelových služeb. Lidé mají různé potřeby a tak k nim musí přistoupit i trh. Rodina, která cestuje, vyhledává pokoje nabízející komfort a služby s nabídkou například dětského jídelníčku, nebo hřiště u hotelu. Naopak zaměstnanec na obchodní cestě vyžaduje vybavený jednolůžkový pokoj s psacím stolem, faxem a možností použití počítačů. Různí zákazníci mají různé potřeby, které by jim měl hotel poskytnout. Vybavenost pokojů stále roste, vznikají pokoje pro manažery i manažerky, pokoje pro kuřáky, s možností vlastní přípravy jídla, ale i relaxace vpodobě wellness, fitness, sauna apod. Zdokonaluje se i počítačová technologie. Zákazníci si dovolenou mohou objednat přes rezervační systém na stránkách hotelů. Hotelové služby jsou z velké části závislé na i. Ubytování v horách budou v létě spíše využívat turisté na pěší chůze a v zimě lyžaři. Aby byl hotel úspěšný a prosperoval, musí být vždy plně obsazen vprůběhu celého týdne i celého roku. V pracovní dny jsou hotelovými hosty většinou lidé na pracovních cestách a víkendové služby patří rodinám s dětmi či autobusovým zájezdům.

15 Přehled literatury Stravování Spadá sem činnost, která zahrnuje přípravu jídla pro okamžitou spotřebu poskytující ve veřejných provozovnách, nebo doma přímo u zákazníka. Veřejným stravovacím zařízením začínají konkurovat supermarkety, jenž ve stále větší míře prodávají předem připravená jídla, které lze rychle upravit k použití. Stravovací služby se člení na sektor veřejný a soukromý. Většina služeb patří do sektoru soukromého, kde hlavním cílem je zisk a podíl na trhu. Do státního sektoru patří například stravovací zařízení ve školách a v nemocnicích. Ve tradičním stravování existuje ale celá řada subsektorů a zjednodušeně jsou uvedeny níže. Různé typy stravovacích služeb Smluvní poskytovatelé stravovacích služeb, zajišťujících stravování v provozních zařízeních zákazníka. Ústavní stravování, například v nemocnicích a školách. Nezávislé restaurace ve vlastnictví jednotlivců. Restaurace ve vlastnictví řetězců. Levné restaurace a bufety. Rychlá občerstvení a prodej přes ulici. Stravovací služby s donáškou domů. Bary, hospody, taverny, kde se prodává jídlo, ale hlavní činností je výčep alkoholických a nealkoholických nápojů. Stravování v sektoru dopravy, například v letadlech, na trajektech, ve vlacích a ve střediscích služeb na dálnicích. Stylové nebo běžné stravování v návštěvnických atraktivitách. Zábavní komplex, které nabízejí stravování, například noční kluby, kasina a divadla. Stravovací zařízení v hotelech a střediscích cestovního ruchu Trh stravovacích služeb V závislosti na typech stravovacích zařízení se rozlišují segmenty trhu. Segmentem trhu se zde rozumí účastníci na trhu služeb, například vyšší společenské třídy, lidé s nižšími příjmy, rodiny, turisté, místní lidé, lidé na obchodních cestách, atd. Společensky chudší vrstva dá přednost rychlému občerstvení před tříhvězdičkovou restaurací, kam zamíří bohatí lidé z regionu, nebo turisté na obchodních cestách a na dovolených. Zákazníci mají individuální přání, která vyhledávají a podle nich si vybírají místo na trhu stravovacích služeb. Turisté při svých cestách do České republiky poznávají tradiční českou kuchyni, naopak pro místní je to součást jejich každodenního života, najíst se

16 Přehled literatury 16 a u jídla si popovídat s přáteli. U Evropanů jsou velmi oblíbené italské, japonské či francouzské restaurace a tak se zdá, že stravovací služby budou součást globalizace. Avšak tradiční jídla vytlačují z pozic rychloobslužné restaurace amerických konkurentů. [22] 2.5 Obchod Obchod je specifická ekonomická činnost, jejímž prostřednictvím se uskutečňuje prodej a nákup zboží a poskytnutých služeb za určitou protihodnotu, kterou může být služba, zboží nebo peníze. Zahrnujeme sem všechny činnosti spojené s nabídku a poptávkou realizované mezi prodávajícím a kupujícím, které vedou k uskutečnění sjednané transakce za předem daných podmínek. [32] Obchodem se převážně rozumí velkoobchod a maloobchod, jsou to poslední etapy v distribuci zboží. Vmaloobchodě a velkoobchodě se obchoduje se zbožím, které neprošlo již žádnou přeměnou a též se službami související s prodejem zboží. Do odvětví patří kromě velkoobchodu a maloobchodu také opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a pro domácnost a maloobchodní prodej pohonných hmot. Tato práce se zabývá pouze velkoobchodní a maloobchodní činností. Obchod klasifikován v OKEČ je zařazen do sekce G OBCHOD; OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL A VÝROBKŮ PRO OSOBNÍ POTŘEBU A PŘEVÁŽNĚ PRO DOMÁCNOST v oddíle [10] Mezi hlavní funkce obchodu patří: 1. Transformační změna výrobního sortimentu na obchodní. 2. Zprostředkovací překonání vztahu mezi fází výroby a fázemi distribuce. 3. Časová překonání rozdílů mezi časem výroby a časem nákupu zboží. 4. Zásobovací serióznost dodávek a jejich kvalita. 5. Iniciativní ovlivňování výroby co do sortimentu, času a místa. 6. Zajišťovací zajišťování racionálních zásobovacích cest. 7. Platební včasné úhrady dodavatelů, platební jistota pro dodavatele Velkoobchod Je to podnik nakupující ve velkém množství a ve velkém i prodává. Značíme tím obchod, který není určen pro konečného spotřebitele, ale jedná se o prodej zboží maloobchodníkům, výrobním podnikům, drobným výrobcům ale i pohostinství. Pod pojem velkoobchod řadíme všechny činnosti spojené s prodejem výrobků, zboží a služeb zákazníkům. Zákazníci nakupují za účelem dalšího prodeje. [16] Klasifikace velkoobchodu, která vychází podle OKEČ, je klasifikována v rámci kategorie G, oddílů a pododdílů 1-7. Pro zatřídění velkoobchodních činností v rámci jednotné klasifikace ekonomických činností je rozhodujícím kritériem převažující činnost podnikatelského subjektu. [17]

17 Přehled literatury 17 Činnosti ve velkoobchodě podle OKEČ: Zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51.1); Velkoobchod se základními zemědělskými produkty a živými zvířaty (OKEČ 51.2); Velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky (OKEČ 51.3); Velkoobchod výrobky převážně pro domácnost (OKEČ 51.4); Velkoobchod s meziprodukty (kromě zemědělských), odpadem a šrotem (OKEČ 51.5); Velkoobchod se stroji, strojním zařízením a potřebami (OKEČ 51.8); Ostatní velkoobchod (OKEČ 51.9). [14] Druhy velkoobchodní činnosti a) Dodávkový velkoobchod nejpoužívanější systém velkoobchodu, kdy si organizace nakupuje zboží do skladu a z nich pak zboží dopravuje svým odběratelům. Doprava je součástí velkoobchodního provozu. b) Agenturní traťový velkoobchod dodávky jsou organizovány, na rozdíl od prvního případu, přímo z výroby či od jiných velkododavatelů odběratelům. Zajistí tak nižší náklady, jelikož dochází k úsporám vyloučením ukládání dodávek do skladů. Používá se u velkých dodávek a pro větší odběratele. c) Samoobslužný velkoobchod určen pro malé podnikatele, drobné výrobce (např. cukráři, lahůdkáři) a do pohostinství. Zákazníci si pro odběr zboží přijedou vlastním automobilem. Typickým příkladem tohoto typu velkoobchodu je Cash & Carry. Výhodou je relativně levnější nákup. d) Regálový velkoobchod spočívá v dohodě mezi maloobchodníkem a velkoobchodníkem, kdy maloobchodník bude na riziko velkoobchodníka prodávat sortiment, který mu velkoobchodník dodá. Toto zboží bude ve vymezené části prodejny. Je to forma rozšiřování nepotravinářského zboží v potravinářské prodejně. e) Prodejní sklady určeny pro konečné spotřebitele, živnostníky, maloobchodníky a velké firmy. Patří sem sortiment, který je těžko prodejný v síti prodejen hutní výrobky, stavební materiál, uhlí apod. [32] Maloobchod Obchod malého měřítka. Rozumíme tím nákup zboží od velkoobchodu nebo od výrobce a jeho následný prodej bez přeměny přímo konečnému spotřebiteli pro osobní potřebu. Představuje všechny činnosti týkající se zprostředkování

18 Přehled literatury 18 zboží konečnému spotřebiteli. Maloobchod vytváří skladováním pohotovou prodejní zásobu zboží a poskytuje informace o tomto zboží. [16] Klasifikace maloobchodu, která vychází podle OKEČ, je klasifikována v rámci kategorie G, oddílů 52. Činnosti v maloobchodě podle OKEČ: Maloobchod v nespecializovaných prodejnách (OKEČ 52.1); Maloobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky ve specializovaných prodejnách (OKEČ 52.2); Maloobchod s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetickým, toaletním a drogistickým zbožím ve specializovaných prodejnách (OKEČ 52.3); Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách (OKEČ 52.4); Maloobchod s použitým zbožím provozovaný v prodejnách (OKEČ 52.5); Maloobchod provozovaný mimo prodejny (OKEČ 52.6); Opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (OKEČ 52.7). [14] Druhy maloobchodní činnosti Rozdělují se do dvou hlavních skupin: a) maloobchod realizovaný v síti prodejen b) maloobchod realizovaný mimo síť prodejen ad a) Maloobchod realizovaný v síti prodejen (stacionární) Potravinářský maloobchod obchoduje převážně s potravinami, ale zařazují se sem prodejní jednotky s nepotravinami, například supermarkety, hypermarkety, smíšené zboží. Nepotravinářský maloobchod reprezentuje širokou škálu sortimentů a provozních typů. Maloobchod se neustále rozvíjí a rozšiřuje se sortiment. Patří sem i zvláštní skupina prodej aut včetně servisu a prodej pohonných hmot. ad b) Maloobchod realizovaný mimo síť prodejen Prodejní automaty v současné době je tento typ prodeje velmi populární. Jsou typickým příznakem naší moderní doby a někteří si bez nich nedokáží představit svůj volný čas. Mezi hlavní výhody patří fungování 24 hodin denně každý den bez účasti pracovní síly. Zboží, které je možné zakoupit v těchto automatech jsou studené a teplé nápoje, cukrovinky

19 Přehled literatury 19 a jednoduchý sortiment. Za nevýhody je považována technická a ekonomická náročnost a malá výkonnost. Seskupení více automatů zajišťuje doplňkový prodej. Prodej v automatech představuje ve vyspělých státech až 2% všech maloobchodních prodejů. Přímý prodej přímý kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Obchod v rodinném prostředí, a to v domě svých zákazníků, je uskutečňován skrze prodejce, který je prostředníkem tohoto obchodu. Často se organizuje setkání více rodin. Prodejce je adresná osoba zajišťující případné reklamace. Přímý marketing různé druhy zásilkového a dodávkového obchodu zákazníkovi přímo do bytu, odkud se realizuje objednávka. Prostředníky mezi zákazníkem a obchodem jsou katalogy. A s tím je spojena i nevýhoda tohoto typu maloobchodní činnosti, velké náklady na katalogy a reklamu. Uplatní se velké firmy, které mají dostatek počátečních investic. Naopak výhodou je dostupnost katalogu 24 hodin denně po 7 dní v týdnu, zvýšená hospodárnost provozu a snížená potřeba přítomnosti pracovní síly při vykonávání určité činnosti. [32] 2.6 Etický kodex Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky (SOCR ČR) je otevřené sdružení subjektů podnikajících v obchodě a cestovním ruchu a ve všech navazujících odvětvích a oborech. [30] Svaz je nezávislý a dobrovolný a vznikl za účelem ochrany hospodářských a sociálních zájmů podnikajících subjektů vsouladu s právními předpisy ČR. Cílem SOCR ČR je uspokojovat potřeby spotřebitelů a prospěch v obchodním podnikání.[9] SOCR ČR si klade za cíl, aby jejich činnost byla v souladu s obecně uznávanými etickými zásadami podnikatelské činnosti a mezilidskými vztahy v demokratické společnosti. [30] Členové SOCR ČR považují za znaky svého etického chování odpovědnost, důvěryhodnost a spolehlivost vůči svým zákazníkům, dodavatelům, zaměstnancům, ale i konkurentům. Dodržují právní řád a nedovolí vzniku možných konfliktů zájmů či korupce. Dále dbají na úctu k zaměstnancům, na jejich informovanost, spravedlivé odměňování, na rovné zacházení se všemi zaměstnanci, na dodržování rovných podmínek pro muže a ženy, na dodržování zákazu diskriminace a bezpečnost a hygienu práce. Snaží se zlepšovat životní prostředí ve svých provozovnách a zařízeních. [29]

20 Materiál a metodika 20 3 Materiál a metodika 3.1 Statistická klasifikace Statistická klasifikace představuje třídění ekonomických, sociálních, či demografických jevů a procesů, které jsou uspořádány ve stupnici hodnot. Zmíněné jevy jsou sledovány od obecnějšího k detailnějšímu a spolu s procesy jsou v klasifikacích uspořádány a rozčleněny do tříd a podtříd, skupin a podskupin, oddílů a pododdílů. Ve stupnici hodnot existuje logické uspořádání podřízení a nadřazení jednotlivých stupňů klasifikace. Ze statistických klasifikací se budeme věnovat klasifikaci Odvětvové klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). [15] 3.2 OKEČ Patří mezi základní ekonomické klasifikace. Tyto klasifikační systémy umožňují zpracovat široký rozsah statistických dat za účelem jejich prezentace a analýzy. OKEČ poskytuje možnost přípravy statistických údajů o vstupech, výstupech, tvorbě kapitálu a finančních transakcích ekonomických subjektů. Zabývá se všemi pracovními činnostmi, které vykonávají ekonomické subjekty a jsou určovány jejich vývojem. V tomto smyslu je činnost chápána kombinací práce, výrobní techniky, informační sítě, materiálů, výrobků a vede k vytvoření výkonů (služeb). Hlavním úkolem odvětvové klasifikace je poskytnutí hierarchického třídění ekonomických činností, které je možné dále využít například k analýze ve statistice, ale i do jiných oblastí Konstrukce Pro třídění činností je využita kombinace alfabetického kódu, který je dvoustupňový a čtyřstupňového číselného kódu. Třídění je sestaveno následovně: alfabetický kód je dvoustupňový A sekce AA subsekce číselný kód je čtyřstupňový

21 Materiál a metodika 21 Obr. 1 Čtyřstupňový číselný kód Klasifikace obsahuje 17 sekcí a my se budeme zabývat pouze dvěma z nich, a to Ubytování a stravování a Obchod, dále obsahuje 16 subsekcí, 62 oddílů, 224 skupin, 513 tříd a 663 podtříd činností. Pohostinství je široký pojem, který zahrnuje stravování v hotelech, v hospodách apod. [13] Metodika ukazatelů Metodika k vybraným základním finančním ukazatelům je důležitá pro pochopení a orientaci u vykazovaných výsledků. Pracovníci celkem - Pracovníci celkem jsou součtem pracujících majitelů a spolupracujících členů domácností a průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve fyzických osobách. Průměrný evidenční počet zaměstnanců - Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci (bez ohledu na jejich státní příslušnost), kteří jsou k zaměstnavateli v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je též pracovní vztah). Ukazatel je počítán ve fyzických osobách. Průměrná hrubá měsíční mzda na jednoho zaměstnance v Kč - Vyjadřuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy, osobní příplatky a ohodnocení, prémie a odměny, podíly na hospodářských výsledcích a náhrady mzdy), které byly zúčtovány zaměstnancům evidenčního počtu podle příslušných platových a mzdových předpisů. Je to propočtový ukazatel a počítá se jako podíl ukazatelů Mzdy bez ostatních osobních nákladů v Kč (za jeden měsíc) a Průměrný počet zaměstnanců (ve fyzických osobách). [8] Tržby celkem v Kč - Jsou součtem tržeb za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží a jsou bez DPH a spotřební daně. Účetní přidaná hodnota v Kč - Je rozdíl mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou. Obchodní marže v Kč - Rozdíl mezi tržbami za prodej zboží a náklady vynaloženými na prodané zboží, resp. její procentní podíl na tržbách za zboží.

22 Materiál a metodika 22 Produktivita práce - Je počítána jako podíl tržeb z průmyslové činnosti ve stálých cenách a počtu všech osob pracujících v podniku. Je to tedy množství zhotovené produkce jedním pracovníkem za jednotku času. [11] 3.3 Časové řady Časovou řadu chápeme jako posloupnost věcně a prostorově srovnatelných pozorování, uspořádanou časově ve směru minulost přítomnost. Časové řady ekonomických ukazatelů mají specifické rysy, které se odlišují od jiných časových řad. Tudíž je důležité znát odpovídající postupy k jejich dalšímu zpracování. [20] Rozlišujeme základní druhy časových řad: a) Podle rozhodného časového hlediska na časové řady intervalové a na časové řady okamžikové. Intervalové závislost intervalového ukazatele závisí na délce sledovaného intervalu. Aby nedošlo ke zkresleným srovnáním, musí se tito ukazatelé vztahovat ke stejně dlouhým intervalům. U ukazatelů je možné tvořit součty. Srovnatelnost zajistíme přepočítáním na jednotkový časový úsek, ten se nazývá kalendářní očišťování. Okamžikové u těchto řad se ukazatel vztahuje k určitému okamžiku, nejčastěji dni. Součet ukazatelů v tomto případě nedává reálný smysl. Časové řady se shrnují pomocí speciálního průměru, který se nazývá chronologický průměr. b) Podle periodicity sledovaných údajů v řadách, na časové řady roční (dlouhodobé) a na časové řady krátkodobé (údaje jsou zaznamenávány ve čtvrtletních, měsíčních, týdenních a jiných periodách). c) Podle toho jakým způsobem jsou vyjádřeny údaje, a to na časové řady naturální a na časové řady peněžních ukazatelů Analýza časových řad Analýzou časových řad se rozumí soubor metod, sloužící k popisu těchto řad a případné předvídání jejich budoucího chování. Cílem analýzy je tedy většinou konstrukce vhodného modelu. [19] Elementární charakteristiky časových řad Abychom získali základní informace o chování analyzované řady, počítáme z řady tzv. základní charakteristiky. [21] Pro rychlou a orientační představu o charakteru procesu využijeme základní metody, mezi něž patří vizuální analýza, která využívá grafů a elementárních charakteristik. K elementárním charakteristikám řadíme diference různého řádu, tempa a průměrná tempa růstu, průměry hodnot časové řady. Tyto charakteristiky mají tvar:

23 Materiál a metodika diference (neboli jde o měsíční přírůstky, případně úbytky) je dána vztahem d y y, pro t = 2, 3,, n. (3.1) t t t1 Koeficient růstu (neboli tempo růstu či řetězové indexy) je dán vztahem yt k t, pro t = 2, 3,, n, (3.2) y t1 mluvíme-li o tempu růstu, vyjádříme ukazatel jako 100k t. Koeficient přírůstku (neboli relativní přírůstek) je dán vztahem yt yt 1 t k 1, pro t = 2, 3,, n, (3.3) y t1 mluvíme-li o tempu přírůstku, vyjádříme ukazatel jako 100 t Dekompozice časové řady Dekompozice je metoda pro rozklad časové řady ve složky. Každá časová řada se skládá ze čtyř složek, ale není nutnost souběžné existence všech čtyř forem. Časovou řadu lze rozložit na a) trendovou složku (trend) Tt, b) sezónní složku St, c) cyklickou složku Ct, d) náhodnou složku εt. Trendová složka je dlouhodobá tendence ve vývoji hodnot analyzovaného ukazatele v čase. Trend může být rostoucí, klesající, nebo konstantní, kdy v průběhu sledovaného období mohou hodnoty ukazatele kolísat kolem určité úrovně. Sezónní složka je pravidelně se opakující odchylka od trendu. Periodicita u časových řad je kratší než jeden rok. Příčiny kolísání mohou být důsledkem změn v jednotlivých ročních období, například různé délky měsíčního nebo pracovního cyklu, výplata mezd. Cyklickou složkou rozumíme kolísání okolo trendu v důsledku dlouhodobého vývoje s periodicitou delší než jeden rok. Cyklus je chápán jako dlouhodobé kolísání s neznámou periodou, která může mít jiné příčiny než ekonomický cyklus.

24 Materiál a metodika 24 Složkou, která zbývá po vyloučení trendu, sezónní a cyklické složky, nazýváme nepravidelnou složkou. Je to taková, která nelze popsat žádnou funkcí času. Všechny čtyři složky tvoří dohromady deterministickou složku, kterou značíme Yt. Rozklad může být dvojího typu [19]: aditivní multiplikativní y y t t T S t T S C, t t t t C t t t Y t, t t = 1, 2,, n, (3.4) t = 1, 2,, n. (3.5) Analytické vyrovnání Analytické vyrovnání časové řady spočívá v proložení pozorovaných hodnot časové řady vhodnou trendovou funkcí. Získáme tak informaci o charakteru analyzované časové řady a možný vývoj do budoucna. Lineární trend Jeho význam spočívá v tom, že ho můžeme použít vždy, chceme-li určit základní směr vývoje analyzované řady. Je tedy nejčastěji používaným typem trendové funkce a v celé práci se budeme zabývat pouze lineárním trendem. Trendovou přímku vyjádříme ve tvaru T t 1 t, (3.6) 0 Kde β 0 a β 1 (označíme je symboly b 0 a b 1 ) jsou neznámé parametry a t=1, 2,, n je časová proměnná. Funkce (3.6) je lineární v parametrech, proto použijeme k výpočtu metodu nejmenších čtverců. Vyřešíme dvě normální rovnice y t nb 0 b 1 t, (3.7) 2 ty t b0t b1 t. (3.8) Řešením soustavy normálních rovnic jsou odhady parametrů [18] b0 1 y b t, (3.9) b 1 yt yt. (3.10) 2 2 t t Mechanické vyrovnání Jedním z přístupu k vyrovnání časové řady jsou tzv. klouzavé průměry. Podstata spočívá v nahrazení posloupnosti původních empirických pozorování řadou průměrů, které vypočítáme přímo z těchto pozorování. Při výpočtu průměrů

25 Materiál a metodika 25 vždy postupujeme o jedno pozorování kupředu a zároveň poslední pozorování ze skupiny vypouštíme. Důležitým krokem při tomto vyrovnání je určit klouzavou část období interpolace, značíme ji symbolem m=2p+1 pro m<n, kde n je celkový počet pozorování analyzované řady. Klouzavá část období interpolace je tedy časový interval určité délky, který se posunuje po časové ose, a to vždy o jednotku. Protože stanovení klouzavé části období interpolace je obtížné, většinou se volí klouzavá část menší délky. Klouzavé části nejlépe reprezentujeme jejich středními body. Pokud je m liché číslo, potom p=(m-1)/2 je sudé číslo. Středním bodem je proto v pořadí (p+1)-ní bod první klouzavé části. Takto lze postupovat až po poslední klouzavou část se středním bodem s pořadovým číslem n-p. Centrované klouzavé průměry Případ, kdy rozsah klouzavé části je liché číslo, bylo již vysvětleno výše. Pokud ale rozsah klouzavé části bude sudé číslo, střední body klouzavých částí nebudou celá čísla a nelze přiřadit přímo hodnotu klouzavých průměrů k empirickým pozorováním časové řady. Dojde-li k tomu, musíme přiřadit první vypočítaný klouzavý průměr střednímu bodu t, který není celočíselný. Stejným způsobem vypočítáme další klouzavý průměr a přiřadíme ho střednímu bodu t+1. Celočíselným bodem je bod (t+t+1)/2, který leží mezi oběma předchozími body. Hodnotu klouzavého průměru vypočítám tudíž jako prostý aritmetický průměr dvou sousedních klouzavých průměrů. [19] Schodovitý trend U trendu se také používá při měření i roční schodovitý trend, kdy pro všechna dílčí období roku představuje trendovou složku aritmetický průměr vypočtený z hodnot za tato dílčí období. Pro dílčí období platí j=1, 2,, r daného roku i, a pro hodnoty v letech platí i=1, 2,, m. Sezónní parametry získáme dosazením do rovnice b j y. j y, (3.11) kde veličiny y 1 m j y ij m j1, (3.12) jsou v našem případě čtvrtletní průměry a y 1 rm m r y ij i1 j1 (3.13) je celkový průměr analyzované řady. [26]

26 Materiál a metodika Volba vhodného modelu trendu Vhodná volba modelu trendu je obtížným úkolem, protože neexistuje objektivní způsob jeho výběru. Dalo by se říci, že vystihnout tendenci vývoje sledovaných ukazatelů je jedním z nejdůležitějších úkolů rozhodování. Základem tohoto úkolu by měla být věcně ekonomická kritéria. Trend je volen dle věcně ekonomické analýzy, při které můžeme posoudit, zda jde o funkci rostoucí, nebo klesající. Nevýhodou analýzy je poodhalení tendence ve vývoji analyzovaného ukazatele pouze v hrubých rysech. Druhou možností volby je vizuální analýza grafu časové řady. Je to jednoduchý prostředek k nalezení vhodného modelu trendu, ale existuje tu nebezpečí v subjektivním hodnocení výběru. Na základě rozboru grafu mohou různí uživatelé u stejné časové řady dojít k různým závěrům. U obou analýz, k vhodné volbě trendu, jsou negativa, a to neúplnost a subjektivita rozhodování, které mohou vést k nejednoznačnému výsledku. Je proto nutné vnést do rozhodovacího procesu i kritéria statistická. Mezi statistická kritéria patří tyto míry kvality modelu: M.E. = Mean Error = střední chyba: o yt Tt M.E.. (3.14) n M.S.E. = Mean Squared Error = střední čtvercová chyba: 2 o yt Tt M.S.E.. (3.15) n M.A.E. = Mean Absolute Error = střední absolutní chyba: o yt Tt M.A.E.. (3.16) n M.A.P.E. = Mean Absolute Percentage Error = střední absolutní procentní chyba: o yt Tt 100 M.A.P.E. y. (3.17) t n. M.P.E. = Mean Percentage Error = střední procentní chyba [20]:

27 Materiál a metodika 27 M.P.E. o yt Tt 100 y. (3.18) t. n Popis sezónní složky V podkapitole dekompozice časové řady bylo již zmíněno o existenci periodicky se opakujících výkyvů v ekonomických časových řadách. Toto periodické kolísání má dvě podoby. Jednou z nich je cyklická složka, kterou se zabývat nebudeme a druhou je sezónní složka. Kolísání je důsledek přímých, či nepřímých příčin, které se každý rok opakují existencí střídáním ročních období. Nacházíme-li sezónní složku v časové řadě, musíme nejprve kvantifikovat sezónní výkyvy a poté provést očištění časové řady. [20] Pro další zpracování zavedeme novou symboliku hodnoty y, a to dvakrát indexovanou y ij, kde i je index periody a i=1, 2,, m a j je index dílčího období (například měsíc, čtvrtletí) uvnitř periody, kde j=1, 2,, r. Číslo m je počet let a číslo r jsou hodnoty, zpravidla čtvrtletní (r=4), nebo měsíční (r=12). Konstantní Amplituda se nemění v závislosti na směru trendové složky. Zde je charakteristikou absolutní rozměrná charakteristika, nazývána sezónní konstanta, která se skládá sčítáním. Sezónní konstanta má tvar: v j y j y, pro j = 1,2,, r, (3.19) kde průměry jsme definovali ve shodě se vzorci (3.12) a (3.13). Proporcionální Velikost i souvisí s trendem. Amplituda výkyvu se zvyšuje u časových řad s rostoucím trendem a naopak se snižuje u řad s klesajícím trendem. Pouze u řad s konstantním trendem je amplituda konstantní. Charakteristikou proporcionální i je relativní bezrozměrná charakteristika, nazývána sezónní index, který se skládá násobením. Sezónní index má tvar: kde 0 T značí roční průměr. ij m ( o) yij Tij i1 ( 1 c j ), pro j = 1, 2,, r, (3.20) m ( o) 2 T i1 ij

28 Materiál a metodika 28 Aby uvažovaný model umožňoval kompenzaci sezónní složky, musí platit r j1 1 c j r. (3.21) Triviální Triviální vychází z proporcionální sezónní složky. Charakteristikou je zde primitivní charakteristika, nazývána empirický sezónní index. Zmiňovaný index je aritmetický průměr podílů pozorovaných a trendových hodnot. Empirický sezónní index má tvar: I j 1 m m o i1 y ij T ij, pro j = 1, 2,, r. (3.22)

29 Vlastní práce 29 4 Vlastní práce Tato bakalářská práce se zabývá zhodnocením čtyř základních finančních ukazatelů v sektoru obchodu a ubytování a stravování. Hodnoceny v každém sektoru jsou ukazatelé pracovníci celkem, průměrná hrubá měsíční mzda na 1 zaměstnance, tržby celkem a obchodní marže. Z mnoha ukazatelů byly vybrány jmenované pro specifický vývoj časových řad a důležitost ukazatelů pro sektor. Veškeré ukazatele v odvětvích budou vyrovnány analytickými a mechanickými metodami kvyrovnání časových řad. Práce se zabývá lineárním trendem, centrovaným průměrem o délce p=4 a dále schodovitým trendem. Také bude posuzována. K tomu jsou nutné výsledky z měření kvalit vyrovnání, ze kterých vyplyne nejvhodnější typ i k vybrané metodě. Následně u každého ukazatele bude vytvořen graf časových řad. U ukazatelů bude hodnocen jejich vývoj ve sledovaném období a popsány možné příčiny nepravidelného kolísání. Obchodní marže u obou odvětví bude analyzována pomocí elementárních charakteristik a také vyrovnána zmíněnými metodami pro vyrovnání časových řad. Bude sledován i její vývoj od počátku sledovaného roku 2000 do roku Závěrem práce bude porovnána zaměstnanost v obou odvětvích vjednotlivých krajích. Data v této práci byla získána zčeského statistického úřadu a většina údajů jsou analyzovány čtvrtletně, pouze u pozorování vývoje produktivity práce a mezd jsou data roční, a to za období 2000 až Analýza sektoru obchod Pracovníci celkem Budeme-li hodnotit odvětví z pozice počtu zaměstnanců, je velikostně obchod druhou největší sekcí národního hospodářství (za sekcí zpracovatelského průmyslu). Je několik způsobů zapojení osob do pracovního procesu, jsou to především zaměstnanci, vlastníci podniků, kteří ve svém podniku pracují, dále jejich rodinní příslušníci a také pracovníci mimo pracovní poměr, kteří vykonávají práci na základě smluv. Z pohledu hodnocení výkonnosti se velkoobchod na výkonových ukazatelích podílel dosti významně. Ale z hlediska hodnoceného ukazatele v počtu pracovníků, byl nejnižší. Mezi zmíněné výkonové ukazatele řadíme například spokojenost zaměstnanců, spokojenost uživatelů, poptávka uživatelů a kvalita. [14] Maloobchod zaznamenal mírný růst pracovníků, ale vzhledem k velikosti odvětví představuje pouze dvouprocentní nárůst ve sledovaném období v celém národním hospodářství. [5] Dlouhodobý a udržitelný trend na trhu práce bude tehdy, pokud bude nárůst počtu pracovníků ve všech odvětvích služeb. Ve velkoobchodě ho může pozitivně ovlivnit růst prodeje automobilů a s tím související investice do dopravy, například další čerpací stanice.

30 Vlastní práce 30 Měření kvality vyrovnání Čtvrtletní údaje časové řady nejsou konstantní. Na poklesu zaměstnaných osob se projevilo několik trendů. Nejvíce však výkyvy na trhu práce, kde měsíc leden patří k nejkritičtějším měsícům v roce. Časová řada byla popsána dvěma metodami, klouzavými průměry o délce p=4 a schodovitým trendem. Dosažené výsledky z obou metod byly porovnány v tabulce a poté zvolena ta metoda, která je vhodnější pro vyrovnání časové řady. V celé práci byl použit centrovaný klouzavý průměr o délce p=4 a to proto, že zvolená délka klouzavé části koresponduje s počtem dílčích období uvnitř periody. Tab. 1 Hodnoty kvality vyrovnání celkového počtu pracovníků Model i M.E. M.S.E. M.A.E. Klouzavý průměrkonstantní Klouzavý průměrproporcionální M.A.P.E. (v %) M.P.E. (v %) -299, ,415 0,563-0, , ,759 0,566-0,050 Klouzavý průměrtriviální Schodovitý trendkonstantní Schodovitý trendproporcionální Schodovitý trendtriviální -299, ,233 0,564-0,050 0, ,949 0,423-0,004 0, ,805 0,425-0,003 0, ,550 0,425-0,373 Zdroj: Vlastní výpočty Proporcionální a triviální vykázaly téměř shodné výsledky, je to dáno tím, že triviální vychází právě z proporcionální. Měřením kvality vyrovnání vyšly nejlépe hodnoty pro model schodovitého trendu s konstantní í, u něhož jsou hodnoty u středních chyb nejmenší. U klouzavého průměru u všech typů i došlo ke značnému podhodnocení skutečných hodnot, téměř -300.

31 Vlastní práce 31 Vyrovnání časové řady Časová řada byla vyrovnána schodovitým trendem. Již z vizuální analýzy grafu bylo patrné, že ukazatel pracovníků bude vyrovnán jednou z metod mechanického vyrovnání, protože pro analytické vyrovnání není časová řada vhodná. Následující graf znázorňuje vyrovnání časové řady celkového počtu pracovníků danou metodou s vhodným typem i. Graf. 1 Vyrovnání časové řady celkového počtu pracovníků schodovitým trendem s konstantní í [ve fyzických osobách] Zdroj: Hodnoty z ČSÚ, vlastní vypracování skutečné hodnoty vyrovnané hodnoty schodovitý trend Časová řada byla popsána schodovitým trendem. Mezi lety 2001 a 2003 řada skutečných hodnot rostla. V tomto období růstu bylo také dosaženo nejvyššího počtu osob, a to v roce 2002 ve 4. čtvrtletí, procentuálně je to nárůst o 3,8 p.b. od počátku období. Nejvyšší počet pracovníků dosáhl hranice osob. Na přelomu roku 2003 až do roku 2006 ale řada prudce klesala a v tomto období se dostala na vrchol minima v počtu pracovníků za sledované období. Krize na český trh práce přišla právě v roce 2006, kdy stav v obchodě dosáhl osob. Takovému poklesu předcházely cyklické faktory, tj. zpomalení a ekonomický pokles. V tomto roce nastala nejvyšší nezaměstnanost téměř ve všech krajích v České republice. Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším zaznamenaným počtem pracovních míst byl téměř osob. Rokem 2007 se počet pracovníků zvyšuje, je to tedy situace, kdy obchod nabírá nové pracovní síly a česká ekonomika na trhu práce opět stoupá. Celkový vývoj pracovníků v obchodě byl již nastíněn, na průběh vývoje se podílel též maloobchod a velkoobchod. V maloobchodě celkový počet pracujících mezi lety mírně stoupal a od roku 2005 naopak mírně poklesl. Na poklesu zaměstnanosti v maloobchodě se projevilo několik trendů, například růst podílu velkoformátových prodejen na maloobchodním prodeji, konsolidace trhu a rychlý rozvoj internetových obchodů. Zmíněné trendy vyvolaly rostoucí

32 Vlastní práce 32 poptávku po pracovnících s vyšší odborností. Zájem Čechů o takové pozice s vyšší kvalifikací není a tak se může stát, že volná pracovní místa obsadí cizinci. Další vývoj zaměstnanosti vodvětví bude ovlivňován převážně rozmachem internetového obchodování a také ztrátou zájmu Čechů o málo kvalifikované profese. [2] Ve velkoobchodě od sledovaného roku do roku 2007 byl počet pracovníků na přibližně stejné hladině, v průměru osob. Výraznější změna nastala rokem 2002, kdy počet pracovníků ve velkoobchodě klesl zhruba o 4 p.b. Český trh je v tomto odvětví relativně vyspělý. Sezónnost Ve sledované časové řadě byla prokázána existence sezónní složky, proto je potřeba provést analýzu i. Úkolem je kvantifikovat sezónní výkyvy v jednotlivých čtvrtletích za období Nyní bude uveden výpočet sezónních vlivů ukazatele počtu pracovníků, jejichž výsledky budou uvedeny ve fyzických osobách. Dosazením do vzorce (3.12) vypadá výpočet prvního čtvrtletní následovně y j fyzických osob a celkový průměr analyzované řady podle (3.13) Sezónní výkyvy vypočítáme podle (3.11) y fyzických osob. 9.4 b 1 = = (fyz. osob), b 2 = = (fyz. osob), b 3 = = (fyz. osob), b 4 = = (fyz. osob). Sezónní změny pro model konstantní i se schodovitým trendem jsou zobrazeny v grafu č. 2. U konstantní i je důležité zmínit, že sezónní výkyvy se rok od roku neustále opakují a mezi léty se neliší. Výkyvy se v celém roku vykompenzují, takže jejich součet za celý rok je nulový.

33 Vlastní práce 33 Graf. 2 Čtvrtletní sezónní změny počtu pracovníků [ve fyzických osobách] čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí Zdroj: Vlastní vypracování Výsledky ukazují, že v 1. čtvrtletí klesl počet pracovníků sektoru obchodu působením sezónních vlivů o 3746 osob. Také ve 2. čtvrtletí došlo k poklesu o osob. Pokles v první polovině roku byl vyrovnán růstem počtu pracovníků ve zbývajících dvou čtvrtletích. A to ve 3. čtvrtletí o osob a ve 4. čtvrtletí o osob. Rozdíl mezi 1. a 4. čtvrtletím je osob. Výrazný pokles na začátku roku je způsoben lednovou krizí na trhu práce. Ve druhé polovině roku se počet pracovníků zvyšuje. Důvodem jsou letní prázdniny a s tím spojený zájem o pracovní místa v podobě brigád. Sezónní nárůst počtu pracovníků v posledním kvartálu je způsoben Vánocemi. Kombinace typicky letních a zimních sezónních prací by měla přispět ke zpružnění trhu práce, tedy ke zvýšení počtu pracovních míst Průměrná hrubá měsíční mzda na 1 zaměstnance Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců odvětví obchodu rostla v hodnoceném období zhruba o 6 p.b. ročně. Velkoobchod a maloobchod se ve mzdové oblasti od sebe výrazně liší. Z celého odvětví obchodu tvoří mzdy 97% podnikatelského sektoru. Tato celková mzda v obchodě představuje Kč. Z toho mzdy ve velkoobchodě dosahují v průměru téměř 130%. Těmto procentům odpovídá měsíční mzda Kč a v maloobchodě to bylo pouhých 72% celého podnikatelského sektoru, to je Kč. Produktivity práce v odvětví obchodu Při hodnocení výkonnosti obchodu je na místě použít ukazatel produktivity práce, který je měřen účetní přidanou hodnotou na pracovníka. Ve vztahu produktivity práce ke mzdám obecně platí, že tempo růstu ukazatele produktivity práce by mělo být rychlejší než tempo růstu mezd. U porovnávání ukazatelů je vhodné