Situace na trhu povinného pojištění proti úpadku CK

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Situace na trhu povinného pojištění proti úpadku CK Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Michaela Poremská, Ph.D. Pavla Sobotková Brno 2012

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce JUDr. Michaele Poremské, Ph.D za odborné konzultace, cenné rady a doporučení. Dále bych chtěla poděkovat Janě Šerhákové za rady z oblasti pojišťovnictví a majitelům CK, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Situace na trhu povinného pojištění proti úpadku CK vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne 23. května 2012

Abstract Sobotková, P. Market situation of compulsory insurance against decline of travel agencies. Bachelor thesis. Brno: Mendel university, 2012. The present work deals with compulsory insurance against decline of travel agencies. First part is devoted to the theoretical base on which it is based on practical application in the second part. The main goal was to analyze the market for compulsory insurance against decline of travel agencies and travel agents identify opinion on the services provided by insurance companies. Subsequently, recommendations designed to improve insurance services in the area of this insurance. Keywords Liability insurance, insurance, travel agency, decline of the travel agency, insurance sector Abstrakt Sobotková, P., Situace na trhu povinného pojištění proti úpadku CK. Bakalářská práce. Brno: Mendelova Univerzita, 2012. Předkládaná práce se zabývá problematikou pojištění odpovědnosti proti úpadku cestovních kanceláří. První část je nevěnována teoretickému základu, ze kterého pak vychází praktická aplikace v druhé části práce. Hlavním cílem byla analýza trhu povinného pojištění odpovědnosti proti úpadku cestovních kanceláří a zjištění stanoviska cestovních kanceláří k poskytovaným službám pojišťoven. Následně byla navrhnuta doporučení pojišťovnám pro zlepšení služeb v oblasti tohoto pojištění. Klíčová slova Pojištění odpovědnosti, pojištění, cestovní kancelář, úpadek cestovní kanceláře, pojistný trh

Obsah 9 Obsah 1 Úvod a cíl práce 11 1.1 Úvod... 11 1.2 Cíl...12 1.3 Metodika práce...13 2 Definice cestovní kanceláře a agentury 14 2.1 Cestovní kanceláře...14 2.2 Cestovní agentury...15 2.3 Klasifikace CK a CA...16 3 Vznik a podnikání CK a CA 18 3.1 Rozbor Živnostenského zákona...18 3.2 Rozbor zákona č. 159/1999 Sb... 20 3.3 Rozbor zákona č. 214 /2006 Sb... 22 4 Pojištění v cestovním ruchu 24 4.1 Definice pojištění a jeho členění... 24 4.2 Vznik a zánik pojištění... 25 4.3 Pojistná smlouva... 26 4.4 Pojistná částka... 26 4.5 Spoluúčast... 26 4.6 Pojistné... 27 4.7 Pojistné plnění... 27 4.8 Pojištění záruky proti úpadku CK... 28 5 Situace na trhu s pojištěním odpovědnosti CK 31

10 Obsah 6 Dotazníkové šetření CK 43 7 Analýza CK v úpadku 50 8 Závěrečná doporučení pojišťovnám 53 9 Diskuze 55 10 Závěr 57 11 Seznam zkratek 60 12 Seznam grafů 61 13 Seznam tabulek 62 14 Literatura 63 A Škodní protokol 69 B Dotazník pro rok 2011 70 C Dotazník pro rok 2012 73 D Dotazník pro nově vznikající CK 76 E Garanční list 79 F Dotazník 80

Úvod a cíl práce 11 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Cestovní ruch (dále jen CR) v České republice je v dnešní době velice rychle se rozvíjejícím odvětvím ekonomiky. Lidé cestují z různých důvodů a navštěvují při tom nejrůznější místa světa. Uspokojováním potřeb zákazníků formou prodeje nejrůznějších zájezdů se zabývají právě cestovní kanceláře (dále jen CK) Role CK v cestovním ruchu je tak nepostradatelná. Na základě poptávky sestavují balíčky služeb, které pak prodávají na trhu za danou cenu. V dnešní době je na trhu CR působí velké množství CK, což má za následek převis nabídky nad poptávkou. CK se tak předhánějí v nabídce nejlepších, nejoriginálnějších či nejlevnějších zájezdů. Současným trendem jsou zájezdy sestavené dle individuálních požadavků klienta. Výdaje lidí na cestování se neustálé zvyšují, tak jako se zvyšují jejich nároky na kvalitní služby cestovních kanceláří. CK jako podnikatelský subjekt, který uspokojuje potřeby zákazníků prostřednictvím trhu, musí čelit riziku. Vzhledem k vysokým nákladům na organizaci jednotlivých zájezdů, se může CK dostat do finančních problémů a z toho důvodů ukončit svoji činnost. Neodhadnutí poptávky, špatné investování, nezodpovědné hospodaření, malé zkušenosti v oboru či velká konkurence i to vše má vliv na hospodaření CK. V případě úpadku CK to nejvíce postihne právě klienty, kterým z vysněné dovolené nezůstane vůbec nic. Jako popud ochrany spotřebitele, který je pro trh cestovního ruchu nepostradatelný bylo zavedeno povinné pojištění záruky proti úpadku CK. Klienti tak mají záruku vrácení peněz (v případě úpadku CK). To ovšem neplatilo vždy. Před rokem 2001, kdy povinné pojištění CK nebylo zavedeno, klienti při úpadku CK utrpěli nejen finanční, ale i morální újmu. V posledních dvou desetiletích vyhlásilo úpadek několik spíše menší CK, pro které bylo určitě složitější najít si své místo na trhu. Jednou z největších CK, která vyhlásila úpadek, byla Tomi Tour. Po této události všechny pojišťovny zpřísnily své podmínky uzavření pojistné ochrany, což postihlo spoustu CK, které nebyly schopny složit spoluúčast či zaplatit pojistné. V případě neuzavření povinného pojištění odpovědnosti proti úpadku CK, není možné vydat oprávnění k provozování CK, případně je koncesní listina CK odebrána. Jedná se o velice úzké téma, do kterého lze jen těžko proniknout. Je však nutné, aby se klienti CK o tento pojistný produkt více zajímali a byli tak připra-

12 Úvod a cíl práce veni reagovat na případnou pojistnou událost, tedy úpadek CK. Každý klient, který zakoupil u dané CK zájezd má nárok na vrácení peněz avšak při neznalosti postupu nahlášení škody či neodevzdání potřebných dokumentů, tento nárok ztrácejí. Současným problémem je sjednávání nízkých pojistných částek CK u pojišťoven. V případě ujednání nízké pojistné částky, která je v okamžiku vzniku pojistné události nižší než pojistná hodnota dochází k podpojištění CK. Klientům jsou tak zaplacené částky kráceny a nezískají všechny své vložené peníze zpět. Za výši pojistné částky je odpovědná právě CK, která si určuje její výši. V současné době na trhu s pojištěním CK proti úpadku působí 5 pojišťoven, které musejí mít k poskytování pojištění povolení od Ministerstva financí. Ačkoli je to pojištění stanovené zákonem, lze nabízet kvalitní produkt s věrnostními výhodami, které si dobře hospodařící CK určitě zaslouží. 1.2 Cíl Cílem práce Situace na trhu povinného pojištění proti úpadku CK, bude přiblížení problematiky povinného pojištění záruky proti úpadku CK a pochopení její podstaty. Na základě prostudování pojistných podmínek a výsledků dotazníkového šetření budou navrhnuty náměty pro pojišťovny, jak zlepšit pojistný produkt pojištění úpadku CK, aby si udrželi stávající klientelu a získali do pojištění nové CK. Práce je rozdělena do několika částí. Cílem teoretické části bude definice pojmů, se kterými bude následně pracováno v praktické části. Blíže bude specifikována cestovní kancelář, cestovní agentura (dále jen CA), povinné pojištění úpadku CK, pojistnou smlouvu a její základní aspekty. Navazující část je věnována základní charakteristice CK a CA. Další část je věnována zákonům, upravující vznik, založení a podnikání CK. Bude tedy proveden rozbor zákona č. 159/1999 Sb., který byl novelizován zákonem č. 214/2006 Sb., který upravuje vztah klienta a CK. Podmínkami založení CK a CA se zabývá zákon č. 455/1991 Sb. Následující část je věnována povinnému smluvnímu pojištění, mezi které patří pojištění odpovědnosti proti úpadku CK. Dílčím cílem praktické části bude porovnání nabízených pojistných produktů v oblasti povinného pojištění CK. U těchto produktů budou nalezeny společná ustanovení a naopak rozdíly, kterými se od pojistných podmínek jednotlivých pojišťoven, liší. Dále bude tento pojistný produkt porovnán z hlediska ceny, limitu pojistného krytí, a poměru kvalita/cena. V části dotazníkového průzkumu CK, bude cílem zjistit stanovisko CK k pojišťovnám, z jakého důvo-

Úvod a cíl práce 13 du si pojišťovnu vybrali, zda jsou spokojeni a jaké nové produkty by uvítali. Na základě těchto informací budou navrhnuty způsoby zlepšení stávající situace. Cílem poslední částí práce bude zmapovaní CK, které v průběhu 20-ti let ukončili svoji činnost se všemi důsledky pro klienty. Nakonec bude nastíněn postup klienta při úpadku CK. 1.3 Metodika práce V teoretické části bude využita metoda analýzy, při níž budou rozebrány pojmy týkající se povinného pojištění CK proti úpadku. Informace v této práci budou čerpány z literárních zdrojů uvedených v seznamu literatury na konci. Nedílnou součástí zdrojů, ze kterých bylo čerpáno, jsou zákony, upravující danou problematiku. V kapitole analýza pojistného trhu bude čerpáno z vnitropodnikových dokumentů tří pojišťoven, které poskytly všeobecné pojistné podmínky pro pojištění záruky proti úpadku CK. V části analýzy CK, které vyhlásili úpadek, bude čerpáno z odborných článků na internetu, protože žádné statistiky týkající se CK, které ukončili svoji činnost, nejsou. Data týkající se vývoje počtu CK a CA za poslední 4 roky, byly poskytnuty pracovníkem Českého statistického úřadu. V praktické části bude využita metoda dotazníkového šetření. Získaná data budou následně zpracována do grafů a tabulek pro přehlednější uspořádání.

14 Definice cestovní kanceláře a agentury 2 Definice cestovní kanceláře a agentury Definice CK a CA mají původ v zákoně č. 159/1999 Sb., který definuje CK jako organizátora zájezdů a CA jako zprostředkovatele zájezdů. Hlavní funkcí obou těchto podnikatelských subjektů, je funkce poskytování služeb. Jedná se o služby určené k uspokojování potřeb účastníků CR. V případě CK se služby vzájemně prolínají, doplňují a organizují za účelem vytváření balíčků služeb. Tím je naplněna funkce organizační. Další funkci, kterou plní CK je funkce transformační, spočívající v nabídce nových produktů vytvořených cestovní kanceláří. Z dalších funkcí týkajících se jak CK a tak i CA lze dále uvést: funkce překlenování prostoru a času, což je prostorová a časová vzdálenost nabídky a poptávky v cestovním ruchu, kontaktní funkce, hlavním úkolem této funkce je navazování kontaktů s dodavateli služeb CR, realizační funkce, vyplívá z podnikatelské činnosti, jejímž hlavním cílem je dosažení zisku při kvalitním a komplexní uspokojování spotřebitelské poptávky, funkce průzkumu společenské poptávky, důležitá pro operativní řízení nabídky. Naplňováním uvedených funkcí je zajištěno plnění komerčních cílů CK a CA. Dále se snaží o rovnoměrné rozložení poptávky v prostoru i čase. (Orieška, 2010, s. 178-179) Cestovní kancelář a cestovní agentura jsou definovány podle normy ČSN EN 13809, kterou ČR přijala do své legislativy v roce 2004. Tuto normu vytvořila technická komise evropského výboru pro normalizaci CEN. Kromě ČR tuto normu přijalo i dalších 21 členských států CEN. (Hesková, 2011, s. 78) 2.1 Cestovní kanceláře Většina autorů zabývající se definicí a klasifikací cestovních kanceláří, se shodují, že CK má nezastupitelnou roli v cestovním ruchu. Její hlavní činnost spočívá v nakupování služeb od dodavatelů, z nichž pak různou kombinací vytvářejí tzv. balíčky služeb. Dále se zejména zabývají: nákupem ubytovacích služeb, nákupem dopravních služeb, nákupem dalších služeb CR,

Definice cestovní kanceláře a agentury 15 vytváření kombinací služeb a jejich balíčků, monitorováním realizace těchto služeb, informační a propagační činnost. (Sysel, Zurynek, 2009, s. 14) Stále více dochází u cestovních kanceláří k tzv. diferenciaci v náplni činnosti. Řada cestovních kanceláří se specializuje pouze na organizování zájezdů a zprostředkovatelskou činností se nezabývají. Zprostředkování zájezdů bylo novelou zákona č. 159/ 1999 Sb. s platností od 1. 8. 2006 omezeno pouze na zprostředkování prodeje zájezdů CK, zprostředkování jednotlivých služeb a vytváření kombinace služeb pro zahraniční VK v příjezdovém cestovním ruchu. (Petrů, 2007, s. 71-73) Jak již bylo zmíněno, cestovní kanceláře jsou z hlediska předmětu činnosti nazývány organizátoři cest. Svoji nabídku pak publikují pomocí katalogů a své produkty prodávají ve vlastní síti prodejen, často také pomoci zprostředkovatelů. Vytvořený produkt je generován z výsledků průzkumu trhu v dostatečném předstihu před prodejem. Vytváření produktů závisí na zvolené segmentaci trhu. (Orieška, 2010, s. 174, 181) Činnosti CK jsou definovány jako procesy řídící, realizační a podpůrné. Mezi realizační procesy, které vytvářejí přidanou hodnotu pro zákazníka, patří: tvorba produktu, prodej produktu a dalších služeb cestovního ruchu zprostředkování prodeje produktu a dalších služeb. (Sysel, Zurynek, s. 20) 2.2 Cestovní agentury CA neboli zprostředkovatelé se kromě produktů organizátorů dále zabývají jednotlivým druhů služeb. Náklady spojené s činností kryjí pomocí provizí získaných ze zprostředkovaného prodeje. Provize bývá zpravidla stanovena v procentech. V případě zprostředkování zájezdu musí být cestovní smlouva uzavřena jménem cestovní kanceláře.(orieška, 2010, s. 181) CA se od CK liší v předmětu činnosti. Na rozdíl od CK neorganizují zájezdy a plní klíčovou roli v distribučním procesu v cestovním ruchu. Zabývají se zejména těmito činnostmi: obstarávání a prodej dopravních cenin, obstarávání a prodej ubytování, prodej standardních zájezdů organizátorů cest, obstarávání a prodej lázeňských léčebných pobytů, prodej výletů, exkurzí a transferů,

16 Definice cestovní kanceláře a agentury obstarávání a prodej vstupenek na společenské, kulturní a sportovní akce, směnárenské služby, informační servis. (Sysel, Zurynek, 2009, s. 15) CA v porovnání s CK realizuje o mnoho méně aktivit. Mezi její realizační procesy patří: zprostředkování prodeje produktu cestovní kanceláře a dalších služeb CR, prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu, prodej zboží souvisejících s cestovním ruchem. (Sysel, Zurynek, 2009, s. 21) České CK a CA se čím dál častěji sdružují do celé řady profesních organizací tvořených pouze CK ( ACK, AČCK) nebo i jinými podnikatelskými subjekty (PAKT- Pražská asociace kongresové turistiky). Mnohé z nich jsou taky členy nevládních mezinárodních organizací cestovního ruchu (WATA, ASTA). (Petrů, 2007, s. 73) Sdružováním do takovýchto organizací zajišťuje větší konkurenceschopnost, propagační a reklamní zastoupení na významných mezinárodních výstavách, umožňují zvyšování klasifikace zaměstnancům cestovních kanceláří a cestovních agentur, rozvíjet poradenskou a konzultační činnost. Dále je garantováno členství malých a středních kanceláří, pro které je toto spojení zásadní z hlediska prosazení i na mezinárodním trhu. (Orieška, 2010, s. 190) 2.3 Klasifikace CK a CA Klasifikace CK a CA se v různých odborných literaturách liší a každý autor uvádí jiná kritéria klasifikace. Nejpřehlednější klasifikační kritéria a zároveň nejvíce vystihující podstatu CK a CA zvolil Sysel a Zurynek (2009, s. 14-18), kteří klasifikují CK a CA dle: 1. Předmětu činnosti a postavení v distribučním procesu: a) Cestovní kanceláře neboli organizátory zájezdu, v distribučním procesu odpovídá pozici velkoobchodu (touroperátora). b) Cestovní agentury neboli zprostředkovatelé, postavení v distribučním procesu odpovídá pozici maloprodeje. 2. Územního hlediska:

Definice cestovní kanceláře a agentury 17 Dle územního hlediska se dělí na CK působící ve výjezdovém CR a domácím CR a na druhou stranu CK a CA působící v příjezdovém CR. 3. Hlediska zpracovávaného segmentu: Zde jsou používána za hlavní metody segmentace: demografická segmentace, geografická segmentace, psychografická segmentace, behavioristická segmentace. Největší důraz je kladen na behaviorální hledisko objasňující důvod a účel cesty. 4. Hlediska velikosti: velké, střední, malé. S velikostí úzce souvisí její specializace a universálnost. V prostředí českého trhu CR lze uvést, že velké organizace patří zpravidla do kategorie CK a jejich činnost je universálnější a také se zaměřují na širší spektrum tržních segmentů. Kritérium velikosti může být objem tržeb, počet zaměstnanců, počet zákazníku. Základními znaky malých cestovní kanceláři je jednoduchá organizační struktura, flexibilita zaměstnanců, vysoká produktivita práce a nízká kapitálová náročnost založení. (Orieška, 2010, s. 180, 182)

18 Vznik a podnikání CK a CA 3 Vznik a podnikání CK a CA 3.1 Rozbor Živnostenského zákona Zákon o živnostenském podnikání (Zákon č.455/1991 Sb.,[on-line]) v současném znění definuje živnost, jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Tato definice se týká jak cestovních kanceláří, tak i cestovních agentur. Obecně mezi subjekty oprávněné provozovat živnost podle 5 živnostenského zákona řadíme: Fyzickou (dále jen FO) nebo právnickou osobu (dále jen PO), splní-li podmínky stanovené tímto zákonem (podnikatel); státní povolení se vyžaduje jen v případech vymezených tímto zákonem (koncese). FO s bydlištěm nebo PO se sídlem mimo území ČR (zahraniční soba) může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba. Zahraniční FO, která hodlá na území ČR provozovat živnost, a která má povinnost mít pro pobyt na území ČR povolení, musí doložit doklad prokazující udělení víza k pobytu na 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. FO, jíž byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, a její rodinní příslušníci mohou provozovat živnost za stejných podmínek jako česká osoba. Všeobecné podmínky provozování živnosti obsažené 6 živnostenské zákona jsou závazné jak pro CK, tak i pro CA. Mezi všeobecné podmínky patří: dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, nulové nedoplatky na sociálním a zdravotním pojištění, nulové daňové nedoplatky. CK musí na víc splnit zvláštní podmínky provozování živnosti, které jsou definovány v 7. Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost.

Vznik a podnikání CK a CA 19 Živnosti se dělí na živnost ohlašovací, která se dále dělí na živnost řemeslnou, je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost, živnost vázanou, je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 živnostenského zákona a živnost volnou, u které není odborná způsobilost vyžadována. Příkladem řemeslné živnosti v CR je stravovací zařízení, vázanou živností je činnost horského průvodce a volnou živností je činnost CA a průvodců. FO nebo PO, která hodlá provozovat cestovní agenturu, je povinna ohlásit svůj záměr živnostenskému úřadu. V ohlášení uvede jméno a příjmení, státní občanství, bydliště u FO, sídlo u PO, rodné číslo, místo narození, rodné příjmení, popřípadě odpovědného zástupce, místo podnikání, předmět podnikání, identifikační číslo, provozovnu, datum zahájení a ukončení (jen v případě podnikání na dobu určitou), provozování činnosti, datum vzniku živnostenského oprávnění je-li pozdější než den ohlášení. Ohlášení živnosti se předkládá na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu. Pokud ohlašovatel tedy, například majitel cestovní agentury, splní všechny podmínky je živnostenským úřadem do 5 dnů ode dne doručení ohlášení zapsán do živnostenského rejstříku a je mu následně vydán výpis. Na CA se nevztahuje povinnost smluvního pojištění, pouze musí splnit všeobecné podmínky pro provozování živnostenského podnikání. Další specifickým druhem živností jsou živnosti koncesované. Jde o činnosti, které vyžadují přísnější kontrolu a podmínky podnikání. Mezi tyto živnosti patří provozování cestovních kanceláří. Kromě všeobecných podmínek pro založení živnosti musí ještě žadatel splnit odbornou způsobilost. Podmínky provozování živnosti jsou následující: a) smlouva s pojišťovnou o pojištění, b) podnikatelský záměr, c) prohlášení, zda nedošlo v posledních 5 letech ke zrušení živnostenského oprávnění k provozování cestovních kanceláře nebo cestovní agentury z důvodu porušení povinností uložených zákonem nebo z důvodu jejího úpadku, d) prohlášení o předpokládaném datu zahájení činnosti. Živnosti koncesované musejí projít řízením o koncesi, které sestává z několika kroků. Nejdříve musí být řádně vyplněna žádost o koncesi, která je obdobná jako žádost u ohlašovacích živností. Osoba, která hodlá provozovat cestovní kancelář, podá žádost o vydání koncese u příslušného živnostenského úřadu. K žádosti o koncesi přiloží:

20 Vznik a podnikání CK a CA fyzická osoba doklad prokazující její odbornou a jinou způsobilost, právnická osoba doklad prokazující odbornou a jinou způsobilost odpovědného zástupce. Nesplní-li žadatel náležitosti žádosti o koncesi do 30 dnů, vyzve živnostenský úřad k odstranění závad. Pokud jsou náležitosti splněny v lhůtě, zahájí živnostenský úřad projednání žádosti, jinak řízení zastaví. Před rozhodnutím o vydání koncese živnostenský úřad zjišťuje, zda jsou splněny obecné a zvláštní podmínky pro provozování CK. Nejsou-li tyto podmínky splněny, živnostenský úřad žádost zamítne. Při kladném rozhodnutí živnostenský úřad do 5 dnů ode dne nabytá právní moci o rozhodnutí udělení koncese provede zápis do živnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis. Žádosti o udělení koncese CK schvaluje Ministerstvo pro místní rozvoj. Všechna živnostenská oprávnění zanikají: smrtí podnikatele, nepokračují-li v živnosti dědicové, správce dědictví nebo insolvenční správce, zánikem právnické osoby, uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku, rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění. Pro provozování cestovních kanceláří je nutno splnit všeobecné podmínky a ještě navíc odbornou způsobilost nebo v praxi v oboru. Pro provozování cestovních kanceláří je nutné mít: vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo vyšší odborné vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo střední vzdělání maturitní zkouškou a 6 let praxe v oboru. 3.2 Rozbor zákona č. 159/1999 Sb. Zákon o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů byl schválen dne 2. června 1999 Poslaneckou sněmovnou, a dne 30. června 1999 Senátem Parlamentu České republiky a následně podepsán prezidentem republiky. Byl zveřejněn ve

Vznik a podnikání CK a CA 21 sbírce zákonů pod číslem 159. Účinnost tohoto zákona je od 1. 10. 2000.(Zákon č. 159/1999 Sb., [on-line]) V zákoně č. 159/1999 Sb., jsou definovány základní pojmy týkající se podnikání v CR a také práv a povinností subjektů, kteří v cestovním ruchu podnikají. Ministerstvo pro místní rozvoj jako autor tohoto zákona, spolupracoval s příslušnými resorty, např. Ministerstvem financí ČR, Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, Českou asociací pojišťoven a profesními sdruženími cestovního ruchu. Zákon se nezabývá podmínkami podnikání cestovních kanceláří, ale spíše ochranou spotřebitele. Stát tak zabezpečuje garanci spotřebiteli v případě platební neschopnosti cestovní kanceláře. (Čertík, 2001, s. 37) Tento zákon lze považovat za jakýsi kompromis mezi protichůdnými zájmy spotřebitelů a podnikatelů. Na jedné straně zákon přinesl spoustu omezení, ale na druhé straně je přínosem nejen pro zákazníka, ale i podnikatele a stát. Pro zákazníka zákon znamená garanci navrácení finančních prostředků v případě úpadku CK. Pro podnikatele to znamená pročištění trhu od neseriózních, nepojištěných konkurentů a pro celý stát je důležité dobré jméno v zahraničí. Tímto zákonem jsme se z legislativního hlediska zařadili mezi vyspělé evropské země.(orieška, 2010, s. 189) Další část bude věnována obsahu zákona č. 159/1999 Sb. V souvislosti s tímto výkladem bude nejdříve definován pojem cestovní smlouva, která má původ v občanském zákoníku (Zákon č. 40/1964 Sb.,[on-line]). Cestovní smlouvou se dle 852 provozovatel CK zavazuje, že zákazníkovy poskytne zájezd a zákazník se naopak zavazuje, že zaplatí smluvenou cenu. Návrh cestovní smlouvy je předkládán cestovní kanceláří klientovi. Spolu s cestovní smlouvou předkládá CK nebo CA doklad o pojištění vystavený pojišťovnou. CK je povinna na základě zákona o některých podmínkách podnikání v CR (Zákon č. 159/1999 Sb., [on-line]) novelizovaného zákonem č. 214/2006 Sb. po celou dobu své podnikatelské činnosti mít uzavřenou pojistnou smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku. Kromě toho má i další povinnosti, především: označit svou provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkům slovy cestovní kancelář, pokud toto označení neobsahuje již její obchodní firma; názvy cestovní kancelář nebo CK může používat pouze podnikatel, který je držitelem platné koncese,

22 Vznik a podnikání CK a CA předložit před uzavřením cestovní smlouvy zájemci na jeho žádost k nahlédnutí doklad o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, nesmí zprostředkovávat prodej zájezdu pro subjekt, který není cestovní kancelář. Pro zprostředkování prodeje zájezdu pro jinou CK v propagačních, nabídkových a jiných materiálech, včetně jejich elektronických forem, musí vždy CK nebo CA informovat, pro kterou CK je prodej zájezdu zprostředkován. Provozovatel cestovní agentury, je oprávněn na základě ohlášení volné živnosti provozovat činnosti v rozsahu stanoveném v 3: CA nesmí zprostředkovávat zájezd pro subjekt, který není cestovní kanceláří, CA může prodávat věci spojené s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády a upomínkové předměty, CA je rovněž povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály označené cestovní agentura. (Zákon č. 159/1999 Sb., [on-line]) 3.3 Rozbor zákona č. 214 /2006 Sb. Zákon č. 159/1999 Sb. byl novelizován zákonem č. 214/2006 Sb., s účinností od 1. 8. 2006. Upravuje a doplňuje podobu zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu z roku 1999. Mezi hlavní oblasti novely patří 1, který upravuje definici zájezdu. Nově se za zájezd považuje i zájezd sestavený na základě individuální objednávky. Avšak podmínka definice zájezdu zůstává. Zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin, nebo když zahrnuje ubytování přes noc, a) doprava, b) ubytování, c) jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu. Takto sestavený zájezd mohou prodávat pouze subjekty s označením cestovní kancelář. Tato úprava byla velice aktuální, protože o zájezdy sestavené

Vznik a podnikání CK a CA 23 dle individuální objednávky je čím dál tím větší zájem, to však neznamená, že klasické zájezdy organizované CK ztratili na významu. Další úprava se týkala definice pojmu cestovní kancelář, která byla rozšířena na osoby s místem podnikání v jiném členském státě EU a EHP, které mají oprávnění k podnikání z domovského státu a jsou pojištěny nebo jinak zaručeny proti úpadku cestovní kanceláře Do 3 byl vložen nový odstavec (odstavec 5), který rozšířil povinnosti cestovních agentur zejména v souvislosti se zprostředkováním zájezdu pro české CK nebo CK v EU či EHP. Zákon nařizoval CK předkládat zákazníkům před uzavřením cestovní smlouvy potvrzení a pojištění CK, praxe ukázala, že tato povinnost bude muset být stanovena i pro CA. Do 6, týkající se povinného pojištění záruky, byl vložen odstavec 3, který doplňuje ustanovení upřesňující stávající pojistné smlouvy. Stanovuje, že uzavřená pojistná smlouva se vztahuje na veškeré zájezdy prodané v době účinnosti pojistné smlouvy. Z toho vyplývá, že pojištění se vztahuje i na zájezdy, které budou uskutečněny až po skončení účinnosti pojistné smlouvy. Byly tím vyřešeny problémy z praxe týkající se situací, kdy zákazník uzavřel s CK cestovní smlouvu, ale zájezd byl realizován, až v době kdy pojistná smlouva proti úpadku CK u pojišťovny zanikla. Zákazník neměl v takovém případě nárok na pojistné plnění, pokud by CK neuzavřela další pojistnou smlouvu. Poslední úprava zákona se týkala doplnění 9 o další povinnosti CK. Nikdo jiný než CK nesmí podle této novely používat název cestovní kancelář a ani označení CK. Toto opatření bylo zavedeno v důsledku předchozího klamání spotřebitele. Nově byla také zavedena povinnost ohlašovací vůči Ministerstvu pro místní rozvoj při zprostředkování zájezdu pro CK z členských zemí EU a EHP, dále umožnit zájemci nahlédnout do dokladů o pojištění. (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012, [on-line])

24 Pojištění v cestovním ruchu 4 Pojištění v cestovním ruchu Obecně lze pojištění označit jako finanční ochranu, v tomto případě podnikatelských subjektů, pro případ nepředvídatelných událostí. Zároveň je to vztah, kdy pojišťovna na sebe přebírá závazek, že pojištěnému uhradí újmu, která mu vznikla. Právní vztah vzniká mezi pojistníkem, a pojistitelem, tedy konkrétní pojišťovnou. Pojištění také znamená efektivní způsob tvorby a přerozdělování peněžních rezerv k úhradě potřeb vzniklých z nahodilých událostí. V rezervách se shromažďují příspěvky osob, a tímto objemem peněz jsou následně hrazeny škody způsobené nahodilými událostmi. Pojištění má tak nezastupitelnou roli ve stabilizaci ekonomické úrovně podniků a životní úrovně obyvatelstva v případě neočekávané události. (Martinovičová, 2007, s. 41) 4.1 Definice pojištění a jeho členění Pojištěné lze definovat jako: nástroj finanční eliminace negativních důsledků nahodilosti. Pojištění nemůže ovlivnit výskyt nahodilých událostí, vznik škod. Pouze eliminuje dopad.(ducháčková, 2009, s. 31). Základní členění pojištění je na životní a neživotní. Z hlediska právního se pojištění člení na: a) pojištění dobrovolné, kdy se pojistná smlouva uzavírá v závislosti na rozhodnutí zájemce o pojištění, b) pojištění povinné. Povinné pojištění se dále dělí na povinné smluvní, kdy je právním předpisem stanovena povinnost uzavření smlouvy a na zákonné pojištění, kde pojištění vyplývá ze zákona a pojistná smlouva se nesjednává. Příkladem dobrovolného pojištění je cestovní pojištění, pojištění povinné platí pro CK a zákonné pojištění nemá v oblasti CR zastoupení.(ducháčková, 2009, s. 33) Z hlediska předmětu pojištění lze pojištění dělit na: a) pojištění majetku, b) pojištění osob, c) pojištění odpovědnosti za škodu. Příkladem pojištění majetku v CR je pojištění ztráty či poškození zavazadel, pojištění osob se opět týká cestovního pojištění. Za pojištění odpovědnosti za škodu lze považovat pojištění CK. (Martinovičová, 2010, s. 55)

Pojištění v cestovním ruchu 25 V zákoně o pojistné smlouvě je pojištění členěno na: a) pojištění škodové, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události b) pojištění obnosové, jehož účelem je získání obnosu (Martinovičová, 2010, s. 56) U škodového pojištění je pojistné plnění závislé na nastalé škodě. Pojištěný od pojišťovny nemůže získat pojistné plnění vyšší než je škoda. Tento druh pojištění je typický pro pojištění majetku a pojištění odpovědnosti. Škodové pojištění se dále dělí na: a) ryzí zájmové pojištění- není udána pojistná částka, pojistné plnění se rovná škodě, b) pojištění na první riziko-stanovena pojistná částka(hranice pojistného plnění), do výše této částky je škoda hrazena celá, pokud je škoda vyšší je pojistné plnění rovno výši pojistné částky, c) pojištění na plnou hodnotu-pojistné plnění je závislé na výši pojistné hodnoty (hodnota pojištěného majetku).(ducháčková, 2009, s 47-51) 4.2 Vznik a zánik pojištění Pojistný vztah vzniká na základě uzavření pojistné smlouvy. Pojistná smlouva je doklad o pojištění. Jejím obsahem jsou závazné podmínky a pojistil se jejím uzavřením, zavazuje v případě vzniku nahodilé události, poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné (Zákon č. 37/2004 Sb., [on-line]) Pojištění vzniká: dnem určeným v právním předpise, dnem, dohodnutým v pojistné smlouvě. Zánik pojištění může být způsoben těmito důvody: nezaplacením pojistného, odstoupením od smlouvy, odmítnutím plnění, zánikem rizika, změnou vlastníka, výpovědí pojistné smlouvy (jednostranný právní úkon) dohodou mezi pojistníkem a pojistitelem (dohoda musí být písemná) skončením doby, na kterou bylo pojištění dohodnuté. (Martinovičová, 2007, s. 139)

26 Pojištění v cestovním ruchu 4.3 Pojistná smlouva Pojistná smlouva je prostředek k uskutečnění pojištění. Jejím uzavřením vzniká právní vztah. Smlouva je doklad o pojištění, vymezující rámec sjednaného pojištění-konkretizuje podmínky, podle kterých se komerční pojišťovna a pojistník dohodli na realizaci pojištění. V pojistné smlouvě je možné dohodnout podmínky pojištění odlišné od všeobecných podmínek komerční pojišťovny. Toto platí pouze pro smluvní pojištění. Existuje i zákonné pojištění, kde zákon přímo stanovuje podmínky, podle kterých se pojištění realizuje. V tomto případě se pojistná smlouva neuzavírá. Všeobecné pojistné podmínky povinného smluvního pojištění: předmět pojištění, pojistná rizika, stanovují, kdy vzniká a kdy zaniká povinnost pojišťovny poskytnout pojistné plnění, rozsah a splatnost pojistného plnění, pojistiteli stanovují platit pojistné plnění, pojistníkům stanovují platit pojistné, stanovují podmínky vzniku a zániku pojistné smlouvy, vymezují pojistnou dobu a čas platnosti pojištění. Pojistné podmínky jsou všeobecné a zvláštní. Upravují podmínky pojištění, spoluúčasti, výplaty pojistného, plnění a další důležité věci. CK se tedy s pojistnými podmínkami dané pojišťovny musí seznámit ještě před podpisem smlouvy. Seznamování se s všeobecnými pojistnými podmínkami po podpisu smlouvy, je již pozdě.(martinovičová, 2007, s. 138) 4.4 Pojistná částka Pojistná hodnota představuje hodnotu předmětu pojištění v daném okamžiku doby trvání pojištění. Z toho vyplývá, že výše této hodnoty se v čase mění, v závislosti na tržních podmínkách. Pro stanovení pojistné částky je rozhodná právě pojistná hodnota. V zásadě však platí, že pojistná hodnota je i pojistnou částkou, neboli výše maximálního pojistného plnění. (Martinovičičová, 2007, s. 139-140) 4.5 Spoluúčast Spoluúčast patří mezi systémy zainteresovanosti pojištěných. Má podporovat zvýšení pojistného zájmu. Spoluúčast je jakási kombinace samopojištění

Pojištění v cestovním ruchu 27 a pojištění. Je to rozhodnutí spoluúčastnit se na části nebo na všech budoucích ztrátách. Předpokladem této praktiky je, že pokud jsou ztráty předvídatelné a mohou se pohybovat jen v takové kapacitě finančních prostředků, které účastník má. Větší ztráty bývají kryty ze společných prostředků, naopak malé mohou byt kryty pouze z vlastních. Spoluúčast je dohodnuta v pojistné smlouvě a to prostřednictvím hodnoty, do jejíž výšky se pojistné plnění neposkytuje. Důsledkem může být: zainteresovanost klienta na každé události a tím příznivý nenásilný ekonomický tlak na realizaci preventivních opatření, snížení pracnosti v pojišťovně a tedy i provozních nákladů, což následně může snížit výši pojistného, zkreslený pohled o skutečné škodovosti, protože škody do rozsahu spoluúčasti nejsou v pojišťovně evidované. U povinného pojištění úpadku CK je spoluúčast stanovena v relativní hodnotě z objemu pojistného plnění. (Martinovičová, 2007, s. 147-148) 4.6 Pojistné Pojistné je cena za pojištění. Zahrnuje cenu za poskytovanou pojistnou ochranu a úplatu za přenesení negativních finančních důsledků nahodilosti na pojistitele. Velikost pojistného by měla vycházet z velikosti rizika a z nákladů pojistitele spojené provozem pojištění. Pojistné by mělo vycházet z těchto předpokladů: mělo by krýt budoucí náklady na pojistná plnění, mělo by umožnit vytvořit příslušné pojistné rezervy, mělo by umožnit pokrýt provozní a správní náklady pojišťovny spojené s daným pojištěním, mělo by vytvořit přiměřenou velikost zisku pojišťovny, mělo by reagovat na obecné ekonomické podmínky, mělo by reagovat na situaci pojistného trhu, tedy na konkurenci příslušného pojistného produktu, (Ducháčková, 2009, s. 58) 4.7 Pojistné plnění Komerční pojišťovna se v pojistné smlouvě zavazuje, že v případě nepředvídatelné události, vyplatí CK smluvenou částku-pojistné plnění. U pojištění záruky probíhá pojistné plnění v peněžní formě, která výrazněji a přesněji uspokojí zákazníka.(martinovičová, 2007, s. 150) Pojistné plnění je představováno:

28 Pojištění v cestovním ruchu náhradou škody, kryjící konkrétní potřeby jako je pojištění majetku a odpovědnosti, výplatou pojistného plnění, kryjící abstraktní potřeby jako je úrazové, životní, důchodové a nemocenské pojištění Pojištění proti úpadku CK je škodové pojištění. U škodového pojištění je rozhodující výše vzniklé škody. Výše odškodnění je ohraničena vztahem: pojistné plnění je rovno nebo menší jak škoda. Účelem škodového pojištění je náhrada vzniklé škody. Pojištěný nemůže získat vyšší plnění než výše vzniklé škody. Pojištění tak nemůže být použito k obohacení. V případě dosažení pojistného plnění vyššího než je vzniklá škoda, je to označováno v rámci škodového pojištění jako pojistný podvod. Pro škodové pojištění je charakteristický přechod práva na náhradu škody vůči třetím osobám z pojištěného na pojišťovnu. (Ducháčková, 2009, s. 48) Intenzita pojistné ochrany je rovna podílu pojistného plnění a škody. V případě, že je větší, jak 100% jedná se o plné pojištění, pokud je nižší, jak 100% jedná se o podpojištění. Dále se pojištění proti úpadku CK řadí mezi pojištění na první riziko, což je jedna z forem škodového pojištění. Pojištění na první riziko je charakteristické stanovením horní hranicí pojistného plnění. Do tohoto limitu se škoda kryje v plné výši, pokud je škoda vyšší, než pojistná částka je pojistné plnění ve výši sjednané pojistné částky. Intenzita pojištění je tak závislá na výši sjednané pojistné částky.(ducháčková, 2009, s. 49) 4.8 Pojištění záruky proti úpadku CK Povinné smluvní pojištění proti úpadku CK je regulováno státem a vztahuje se na něj zákon č. 159/ 1999 Sb., a týká se pouze cestovních kanceláří, které mají právo organizovat a prodávat zájezdy. Dle tohoto zákona je CK povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku CK, na základě něhož vzniká zákazníkovi pojištěné CK právo na plnění v případech, kdy CK z důvodu svého úpadku: a) neposkytne zákazníkovi dopravu z místa pobytu v zahraničí do České republiky, pokud je tato doprava součástí zájezdu, b) nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil, nebo c) nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze zčásti.

Pojištění v cestovním ruchu 29 Pojistná smlouva s pojišťovnou musí být sjednána tak, aby se pojištění vztahovalo na veškeré zájezdy prodané v době platnosti pojistné smlouvy, ledaže CK uzavře novou pojistnou smlouvu. Okamžikem prodeje zájezdu se rozumí okamžik uzavření cestovní smlouvy. CK je následně povinna předat doklad o pojištění proti úpadku zákazníkovi současně s cestovní smlouvou. Pojistné plnění poskytne pojišťovna okamžitě po ověření pravdivosti oznámení pojistné události. Pro oznámení se nevyžaduje písemná forma. (Zákon č. 159/1999 Sb., [on-line]) V případě vzniku pojistné události je klient povinen postupovat podle následujícího schématu, aby obdržel náhradu škody. odevzdat řádně vyplněný škodní protokol (viz příloha A), odevzdat cestovní smlouvu uzavřenou s CK, odevzdat originální nebo úředně ověřenou kopii dokladu o uhrazení zálohy a plné ceny zájezdu, odevzdat originální nebo úředně ověřené kopie dokladů o uhrazení případných dalších výdajů spojených a pojistnou událostí, za něž požaduje plnění. Všechny zmíněné dokumenty musí klient poslat do 6 měsíců od vzniku pojistné události na danou pobočku pojišťovny. Následně pojišťovna vypočte výši pojistného plnění. (Postup při hlášení pojistné události, 2012, [on-line]) Pojištění lze sjednat pouze u pojišťovny, která je oprávněná provozovat pojištění záruky. Pojišťovna je povinna předložit pojistné podmínky České národní bance na vyžádání ke kontrole. Jelikož se jedná o státem regulované pojištění, musí CK splnit stanovené podmínky. V pojistné smlouvě se sjednává pojistná částka, která se odvíjí od plánovaných tržeb z prodeje zájezdů, minimálně však 30 %. Dále spoluúčast cestovní kanceláře na krytí škod, kde je opět stanovena minimální hranice tedy 2% plánovaných ročních tržeb. Částku spoluúčasti ukládá CK na zvláštní účet vedený pojišťovnou. O stavu tohoto účtu je CK průběžně informována. V zájmu CK je mít spoluúčast, co nejvyšší. Je to logické z toho důvodu, že výše spoluúčasti nezůstává pojišťovně, ale po skončení pojištění odpovědnosti proti úpadku CK je celá částka spolu s úroky vrácena CK. Naopak pojistné nenávratně zůstává pojišťovně. Čím vyšší spoluúčast tím menší pojistné musí CK platit. (Zákon č. 159/1999 Sb., [on-line])

30 Pojištění v cestovním ruchu Dále se platí pojistné, které je v zákoně o pojistné smlouvě definováno jako úplata za soukromé pojištění. Pojistitel si pojistné stanoví na základě velikosti pojistné částky a míry rizika. (Ducháčková, 2009, s. 157-158) Může se také stát, že cestovní kancelář bude podpojištěná, to znamená, že pojistná částka bude nižší než pojistná hodnota. V důsledku toho bude klientům, při úpadku cestovní kanceláře vyplacena jen necelá část z toho co zaplatili, protože pojišťovna má nárok krátit pojistné plnění ve stejném poměru jako je poměr pojistné částky a pojistné hodnoty. Výši pojistné částky si CK stanoví sama, ale je omezena pouze minimální hranicí, má tak možnost se pojistit na částku vyšší. (Ginter, J., č. 57, 2012) Samozřejmě to znamená zvýšení pojistného pro CK, proto se k takovému kroku většina CK nemá. Výše pojistného se kromě výše pojistné částky odvíjí dále od velikosti CK, spolehlivosti, jejich výsledků finanční analýzy. Pojistné je také ovlivněno délkou působení CK na trhu a jak rizikové zájezdy prodává.

Situace na trhu s pojištěním odpovědnosti CK 31 5 Situace na trhu s pojištěním odpovědnosti CK V současné době na trhu pojištění odpovědnosti proti úpadku cestovních kanceláří působí pět subjektů. Pojišťovny poskytují tento pojistný produkt na základě povolení Ministerstva financí. V následující tabulce 1 jsou uvedeny pojišťovny, které toto pojištění nabízejí: Tabulka 1 Seznam pojišťoven poskytující pojištění CK Pojišťovma Sídlo Stát Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. Budějovická 5, 140 21, Praha 4 ČR Generali, a.s. Bělehradská 132, 120 84, Praha 2 ČR UNIQA, a.s. Bělohorská 19/269, 169 00, Praha 6 ČR Evropská cestovní pojišťovna, a.s. Křižíkova 237/36a, 186 00, Praha 8 ČR Union poisťovňa, a.s. Bajkalská 29/A, 813 60, Bratislava SK Zdroj: vypracováno autorkou Každá pojišťovna má pojištění proti úpadku CK upraveno všeobecnými pojistnými podmínkami. Jelikož se ale jedná o pojištění regulované státem, některé podmínky ujednané v pojistné smlouvě jsou omezené ze zákona. Jednou z takových podmínek, které si pojišťovna nemůže sama upravovat je výše pojistné částky, která je stanovena na minimální hranici 30% předpokládaných ročních tržeb cestovní kanceláře. Výši pojistné částky si CK mohou upravit a to pouze, jak vyplývá z definice zákona, směrem nahoru. Je tedy na nich, zda zůstanou na minimální hranici 30% předpokládaných ročních tržeb nebo se pojistí na vyšší hodnotu. Jak již bylo zmíněno, může někdy dojít k tomu, že pojistná částka vlivem působení času bude nižší než pojistná hodnota, může tedy docházet k podpojištění a klienti tak v případě úpadku cestovní kanceláře nedostanou celou hodnotu zaplacené částky. Další podmínkou stanovenou zákonem

32 Situace na trhu s pojištěním odpovědnosti CK je minimální výše spoluúčasti 2% ročních plánovaných tržeb. Samozřejmě může být výše spoluúčasti vyšší, záleží na domluvě CK a pojišťovny. Na každé pojišťovně tak závisí, v jaké výši stanoví výši spoluúčasti a výši pojistného. Výše pojistného se odvíjí od bonity zákazníka a možného rizika. Platí zde přímá úměra, to znamená čím větší riziko, tím větší pojistné bude muset cestovní kancelář platit. Dalším hodnotícím kritériem je výše spoluúčasti, čím vyšší spoluúčast, tím menší pojistné je CK povinna platit. Před vznikem pojistné smlouvy si pojišťovny prověřují cestovní kanceláře pomocí dotazníků a přiložených příloh. Podíl na trhu v oblasti tohoto pojistného produktu je zobrazen na grafu 2. Jak je možné vidět, nejvyšší podíl na trhu má pojišťovna Generali, a.s., která obsluhuje největší počet CK, jež působí na území ČR. Nejmenší podíl má pojišťovna Union, a.s. Určitě nelze jednoznačně říci, že kvalita poskytovaného produktu je přímo úměrná počtu obsluhovaných CK. Spíše naopak, při menším počtu CK, se lze každé pojišťovně věnovat individuálně. Což je určitě žádoucí z hlediska toho, že každá CK jiná a každá jiná má jiné potřeby. Graf 1 Podíl na trhu pojištění záruky Zdroj: vypracováno autorkou Produkty jednotlivých pojišťoven se od sebe příliš neliší, je to příznačné, neboť pojišťovny nemají moc rozhodovacích pravomocí. Nejen, že je pojištění povinné ze zákona, ale ještě navíc stanovuje určité podmínky pro uzavření tohoto druhu pojištění. Ani cestovní kanceláře nemají moc na výběr, pojišťovny si diktují pravidla v podobě splnění určitých předpokladů jako je minimální působnost na trhu či minimální roční obrat. Pro malé, či nově vznikající cestovní kanceláře to může být zásadní problém. Je sice velice rizikové pojistit nově vznikající cestovní kancelář, ale na druhé straně jde o podporu soukromého

Situace na trhu s pojištěním odpovědnosti CK 33 podnikání a pojišťovny získají další pojistné, které vzhledem k riziku může být ze začátku vyšší. Při vzniku zákona upravující pojištění odpovědnosti proti úpadku CK, neměli pojišťovny o tento produkt příliš zájem, což se samozřejmě promítlo na kvalitě. V současné době se situace zlepšila a pojišťovny nabízejí kvalitnější propracovanější produkty. Avšak pořád je co zdokonalovat. Následující část práce bude vycházet z všeobecných pojistných podmínek tří pojišťoven, které tyto informace poskytli. Snahou bude proniknutí do této problematiky a pochopení systému a podmínek tohoto pojištění. Dále budou nalezeny rozdíly v pojistných podmínkách jednotlivých pojišťoven. Nejdříve budou vysvětleny pojmy vyskytující se v daných pojistných podmínkách pojišťoven. Mezi účastníky pojištění je pojistitel a pojistník a další osoba, které z pojištění vzniklo právo nebo povinnost. Pojistníkem je cestovní kancelář, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu. Pojistitelem je právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost. (VPP ČPP, a.s.,2006) Dalším velice důležitým pojmem, týkající se vztahu pojistitele a pojistník a je zákazník. Zákazníkem cestovní kanceláře je osoba: která uzavřela s cestovní kanceláří cestovní smlouvu nebo osoba, v jejíž prospěch byla tato smlouva uzavřena, a dále osoba, na kterou byl zájezd převeden za podmínek stanovených občanským zákoníkem. (VPP Generali, a.s., 2012) V případě vzniku pojistné události, která je pro potřeby tohoto pojištění definována jako úpadek CK. Je to skutečnost, kdy má pojištěný více věřitelů a není schopen plnit své splatné závazky, úpadkem je i skutečnost, je-li pojištěný předlužen. (VPP Generali, a.s., 2012) Generali, a.s. Pojišťovna Generali, a.s. dosahuje největšího podílu na trhu pojištění záruky proti úpadku CK. Spolupracuje s více než 400 cestovními kancelářemi. Výsledkem toho mohou být velké zkušenosti s klientelou, podle které pak mohou uzpůsobit všeobecné pojistné podmínky. Generali, a.s. byla založena již v roce 1831. V roce 2010 pojišťovna zaměstnávala 789 zaměstnanců. Může se tedy pyšnit dlouholetou tradicí.(generali pojišťovna, a.s., 2012, [on-line]) Dle všeobecných pojistných podmínek (VPP Generali pojištovna, a.s., 2012),je pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře sjednáváno, pokud není v pojistné smlouvě uvedeno jinak na dobu jeden rok. Za vznik pojištění se považuje den nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese, avšak pouze za předpokladu, že první splátka pojistného byla řádně uhrazena ve sta-

34 Situace na trhu s pojištěním odpovědnosti CK noveném termínu. O nabytí právní moci, je pojistník povinen písemně informovat pojistitele do 5- ti dnů od nabytí této právní moci. Povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění začíná dnem uhrazení prvního pojistného, nebo jeho dohodnuté části a spoluúčasti. Při nezaplacení pojistného dochází k přerušení pojištění. Pokud cestovní kancelář neuzavře po skončení smlouvy novou, uzavřené pojištění se vztahuje pouze na pojistné události týkající se zájezdů prodaných v době trvání pojištění. Částka, na kterou je CK pojištěna neboli horní hranice pojistného plnění se vztahuje na jednu pojistnou událost a jeden rok. Částku pojistného plnění si určuje sám pojistník na vlastní odpovědnost v souladu se zákonem o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu. Dále je cestovní kancelář povinna složit v dané lhůtě na účet pojišťovny částku spoluúčasti, která je dohodnutá v pojistné smlouvě. V případě vzniku pojistné události, pojistitel použije tuto částku přednostně na krytí vzniklé škody. Pojistitel je dále povinen do 15. 2. každý rok předložit pojistníkovi písemné zúčtování částky složené na účtu pojišťovny a převést na pojistníka výnos z nepoužité částky spoluúčasti. Pokud dojde k situaci, že výše spoluúčasti klesne pod minimální výši stanovené v pojistné smlouvě je pojistník povinen ji doplnit nejpozději do 6 týdnů ode dne, kdy obdržel zprávu pojistitele o čerpání spoluúčasti. Pokud tak neučiní, pojištění zaniká. V případě zániku je pojistitel povinen nepoužitelnou částku vrátit, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy pojistník předloží pojistiteli novou pojistnou smlouvu nebo jinak prokáže zánik pojistného rizika. Další úpravy se týkají pojistného, které je považováno, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak jako jednorázové. Je možné dohodnout, že pojistné bude hrazeno formou splátek, avšak pojistitel je oprávněn si účtovat přirážku v procentech ročního pojistného. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Stane-li se, že je pojistník v prodlení se splácením pojistného vzniká pojišťovně právo odečíst tuto dlužnou částku ze spoluúčasti a z výnosu z nepoužité části. Pojistné je stanoveno pojišťovnou a to tak, aby zabezpečilo trvalou splnitelnost závazků vzniklých provozováním pojištění. V případě zániku pojištění před uplynutím sjednané doby pojištění, náleží jednorázové pojistné pojišťovně celé. Práva a povinnosti pojistitele, neboli v tomto případě Generali pojištovny, a.s. jsou následující: je oprávněna udělovat cestovním kancelářím pokyny k odvrácení pojistné události nebo zmírnění jejich následků,