MASARYKOVA UNIVERSITA

MASARYKOVA UNIVERSITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovní edukace Budování organizační struktury plaveckého klubu Kometa Brno v nových podmínkách po roce 1989. Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: PaedDr.Miloš Lukášek, Ph.D. Vypracoval: Marika Tobiášová 3.roč.TVSK

Prohlášení: samostatně. Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala V Brně dne..... 2

OBSAH: 1 Úvod 4 2 Teoretická východiska práce 2.1 Historie plaveckých sportů v Brně 6 3 Cíle a úkoly práce. 10 4 Organizační struktura plaveckého oddílu Kometa Brno v nových společensko, ekonomických podmínkách 11 4.1 Základní výcvik kurs 13 4.2 Zdokonalovací výcvik. 16 4.3 Sportovní třídy 19 4.4 Sportovní gymnázium 23 4.5 Sportovní centrum 26 4.6 Oddílová družstva. 29 4.7 Vodní pólo 32 4.8 Synchronizované plavání 34 5 Závěr a doporučení.. 36 5.1 Základní výcvik 38 5.2. Zdokonalovací výcvik 39 5.3 Sportovní třídy při ZŠ Arménská.. 41 5.4 Sportovní gymnázium L.Daňka.. 43 5.5 Odbor sportu -Sportovní centrum MV ČR. 45 5.6 Vodní pólo 47 5.7 Synchronizované plavání.. 48 6 Literatura, zdroje 49 7 Přílohy 3

1 Úvod Plavání mne provází od mládí a myslím si, že jako sportovní odvětví patří mezi nejpopulárnější sporty. Lze se mu věnovat od dětství a i v dospělosti. Jeho přínos je nezpochybnitelný jak po stránce fyzické tak i duševní. Sama jsem začínala plavat v tehdejší Rudé hvězdě Brno, v plaveckém oddíle, který patřil mezi nejúspěšnější v rámci celého tehdejšího Československa. Později jsem začala pracovat na úseku školního plavání a dnes pracuji na místě trenérky na Sportovním gymnáziu. V mládí jsem o souvislostech a koncepci organizačního uspořádání neměla pojem ani zájem. Postupně jsem se v rámci své práce seznamovala s organizačním uspořádáním oddílu a zjistila, že celkové uspořádání struktury oddílu má velmi významnou roli. V plaveckém oddílu Kometa Brno jsou zájemci o sportovní plavání organizování v rámci občanského sdružení Kometa Brno. Pro přehlednost organizační a finanční jsou členové rozděleni do dvou subjektů, každý s vlastní právní subjektivitou. První subjekt je sloučen pod hlavičkou: Sportovní klub policie Kometa Brno (bývalá Tělovýchovná jednota). Do tohoto subjektu jsou začleněni kursisté základního a zdokonalovacího plavání,cvičitelé,trenéři,dále,odbory vodního póla a synchronizovaného plavání a oddílová družstva plavání, která nezahrnují plavce ze sportovních tříd, sportovního gymnázia a odboru sportu. Celkem se jedná o cca 1200 členů (z celkového počtu členů SKP 2979). 4

V druhém subjektu (občanském sdružení) je zaregistrováno zhruba 450 členů. Tuto základnu tvoří zejména aktivní plavci ze sportovních tříd, sportovního gymnázia, odboru sportu a příslušný počet trenérů a funkcionářů. Svojí členskou základnou patří SKP Kometa Brno na úrovni města Brna k největšímu subjektu. Plavecké sporty jako celek mají v Brně základnu okolo 3300 členů. Mimo SKP Kometa Brno se na ní podílí ještě kluby: Univerzita Brno, Krokodýl Brno, Tesla Brno, Fides Brno, Lokomotiva Brno a Fakultní klub Brno. Během poměrně krátké doby (po roce 1989) došlo k naprosté změně v oblasti řízení sportovních oddílů a s tím i související změně ve financování jejich činností. Bez koncepční a promyšlené organizační práce, včetně sportovní přípravy, nelze dnes úspěšně existovat a navíc i dlouhodobě obstát se sportovními výsledky v konkurenci domácí i mezinárodní. 5

2 Teoretická východiska práce 2.1 Historie plaveckých sportů v Brně Již koncem 19.století byly v Brně plavecké kluby Bar Kochba (plavci židovské národnosti) v lázních Zábrdovice a Aegir v lázních Macabi na Starém Brně. V roce 1910 byl při ČVK Brno (Český veslařský klub Brno) založen oddíl plavání.zakladatelem oddílu, předsedou a trenérem byl JUDr. Otakar Vláčilík. Základním datem v historii plaveckých sportů v Brně je den 10. srpen 1913, kdy se na řece Svratce uskutečnily u splavu v Komíně první veřejné závody v plování. Závody se setkaly s velkým zájmem publika a to byl příslib pro budoucnost. Avšak o necelý rok později vypukla 1.světová válka a na řadu let bylo po sportování.po skončení války od roku 1919 se plavání dostávalo postupně do tempa. Jen velmi stručně se lze v této práci zmínit o všech událostech, jak je přinášely jednotlivé roky. Na zaznamenání podrobností a výčtu závodníků by bylo potřeba mnoha stran. Ve zkratce se tedy pokusíme spíše zmínit o takových událostech, které připomínají, z jakých zdrojů asi vznikl plavecký oddíl Kometa Brno a o jeho působení v měřítku celostátním a mezinárodním. 6

Velmi zajímavou kapitolou je samotný vznik plaveckého oddílu. Plavecké oddíly vznikaly a podle dobových změn se měnily jak jejich názvy, tak i vedení. V roce 1926 zahájil činnost oddíl VS Brno (Vysokoškolský sport). Byl veden sportovním odborníkem Dr. Františkem Vojtou. V roce 1932 byl založen ČPK Brno (Hnátek, Konečný) a v roce 1934 oddíl KVS (Klub vodních sportů), vedený Leopoldem Štěpánkem. Kluby ČPK a KVS byly nejlepší v ČSR a to jak mezi seniory, tak i mezi juniory. V klubech plavali nejen mistři ČSR, ale i účastníci OH (Mikšovský, Škrob, I.Šrámková). Po omezené činnosti během II.světové války obnovily činnost již jen kluby ČPK a KVS a to ve stísněných prostorách Ústředních lázní na Rašínově ulici. Lázně v Zábrdovicích a na Starém Brně byly bombardováním v roce 1944 poškozeny a lázně Charlottinky zcela zničeny. Po roce 1948 činnost těchto klubů skončila a plavci přešli do oddílů, které postupně měnily názvy (Železničáři, GZ Brno IV, Zbrojovka, Slavoj, DSO). Opět tyto kluby patřily mezi nejlepší v ČSR. V listopadu 1951 byla zahájena nová éra generace plavců založením Sportovní školy mládeže (J.Motyčka, O.Záboj). Později mění název na PDA -Posádkový dům armády, DA Dům armády, VAAZ a konečně i RH Brno. Podmínky pro plavání v Brně se postupně zlepšily obnovením lázní Charlottinky (nyní lázně Ponávka) v roce 1955. 7

Od roku 1957 se v ČSR vytváří jednotná dobrovolná tělovýchovná organizace ČSTV se svými sekcemi, řízenými resortně, státně, odborově. V Brně je zvoleno nové vedení městského plaveckého svazu a na schůzi jsou zastoupeny tyto oddíly: Dynamo Pisárky (Prášil), Slavoj Brno (Ludvík), Slovan Černá Pole (Skopalík), Slovan St.Brno (Vognárek), Spartak Královo Pole (Vidlák), Spartak ZJŠ (Morávková), Dukla Brno (Hliňák), Pracovní zálohy (Mornstein), Žižka Brno (Motyčka) a Rudá Hvězda Brno (Mikšovský). K 1.4. 1957 byl sice oddíl RH Brno zrušen, ale znovu byla činnost obnovena v říjnu 1961. Od roku 1963 je v Brně ustanoven pouze jeden závodní oddíl plavání a to RH Brno. Do tohoto oddílu přestoupili členové VAAZ Brno v důsledku hospodářských obtíží a v důsledku oddělení vojenských složek TJ od civilních. Všechny tyto změny souvisely s direktivními příkazy tehdejších orgánů jak sportovních, tak i stranických. Všichni kvalitní plavci a s nimi i trenéři se tak v roce 1963 sešli v RH Brno. Hlavním trenérem je ustanoven Kristen. Dále zde působili trenéři: Řebíčková, Záboj, Motyčka, Hubel, Kocourek, Klímová, Vaněk, Šanda, Kočař. Pod RH Brno je převedena i plavecká základna, kterou vede Řebíčková. V základně se sdružují nejlepší plavci brněnských oddílů. Závodníci zprvu zůstávali členy svých mateřských jednot později se stávali členy RH Brno. Základna měla velmi dobré 8

výsledky ve všech věkových kategoriích. Proto ihned po svém vzniku patřili plavci RH Brno k těm nejlepším v ČR. V roce 1979 byl otevřen nový 50ti metrový bazén za Lužánkami, v roce 1982 nový 25ti metrový bazén na sídlišti Brno - Lesná. V roce 1990 došlo ke změně názvu oddílu Rudá Hvězda Brno na nový název: Kometa Brn Ke změně názvu došlo v důsledku politických změn ve společnosti. 3 Cíle a úkoly práce 9

Cílem práce je ukázat, jak se formovaly nové požadavky na organizační uspořádání plaveckého oddílu a ukázat na případné rezervy či možnosti ke zlepšení. Hlavním úkolem je zmapovat stávající situaci v oddíle Kometa Brno po stránce ekonomické, managamentu a řídící. Navrhnout případné nápravné opatření pro zlepšení situace v klubu. 4 Organizační struktura plaveckého oddílu Kometa Brno v nových společensko - ekonomických podmínkách 10

(materiálních, finančních, personálních ) V nových společenských podmínkách po roce 1989 bylo nutné reagovat na změněné podmínky fungování spolků ve společnosti, zejména v oblasti ekonomické. Oddíl je založen jako subjekt dle zákona o politických stranách a hnutích, tedy jako občanské sdružení, organizačně nevýdělečné a veřejně prospěšné. Jde o samostatný právní subjekt s vlastní strukturou řízení a odpovědností k orgánům státní správy (statistika, finanční úřad, živnostenský úřad atd.). Všechny plavecké kluby v ČR jsou členy Českého svazu plaveckých sportů.ten pomocí svých rozvojových programů podporuje ekonomicky i metodicky činnost oddílů) Jedná se o tyto programy: talentovaná mládež (dotace padesáti oddílům v ČR dle úspěšnosti) sportovní třídy (finanční zabezpečení profesionálních trenérů) sportovní centra mládeže (vyšší stupeň zabezpečení sportovců ve věku 16 20 let.) Dále dochází k podpoře na místní úrovni z prostředků regionálních, nebo městských (magistrát města Brna). V neposlední řadě se podílí na financování činností plaveckých oddílů i sponzoři a členská základna. Součástí oddílu Kometa Brno jsou různě výkonnostně a 11

odborově zaměřené skupiny: od skupin rekreačního plavání, skupiny zájmového až výkonnostního plavání, družstva s řízeným tréninkovým procesem a s metodickou a hospodářskou kontrolou školství a jiných stáních orgánů. Součástí oddílu jsou také odbory vodního póla a synchronizovaného plavání. Pro skloubení činnosti všech složek bylo nutné provést řadu opatření. a) Stanovit cíle pro konkrétní článek oddílu. b) Co bude hlavní náplní jeho činnosti. c) Jak budou články vzájemně propojeny a jak budou spolupracovat. d) Ekonomicky pokrýt fungovaní jednotlivých odborů. e) Pokusit se vytvořit metodickou posloupnost sportovní přípravy. f) Zabezpečit činnost po stránce personální. g) Zajistit pro činnost odpovídající prostory (v Brně jsou velmi poddimenzované možnosti). 4.1 Základní výcvik kursy plavání 12

Počátkem devadesátých let došlo v souvislosti s prodejem bazénu za Lužánkami (hlavní sídlo činnosti oddílu) soukromé osobě a následném uzavření tohoto bazénu k několikaleté přetržce a rozpadu kontinuity činnosti. Začalo se vše utvářet znovu.opět se hledaly prostory pro výuku neplavců a kvalifikovaní cvičitelé. Materiální podmínky pro výuku základního plavání V Brně existuje na školách řada malých bazénků s cca 16m délkou. Pro plavecký trénink jsou nevyhovující, pro výuku neplavců téměř dokonalé. Rozmístění 8 bazénků po Brně je víceméně rovnoměrné, takže v jednotlivých částech města je velmi dobře dostupné širokému okruhu dětí zájemců o plavání. Jednání se školami, které většinou získaly právní subjektivitu bylo zpočátku složitější. Bylo nutné vytvořit model, který by se uplatňoval na všech bazéncích. Každý bazének je specifický, jsou různě hluboké, mají vytvořená různá zázemí. Proto byly vypracovány jednotné pokyny pro všechny bazénky. Na základě těchto pokynů pak organizační vedoucí jednotlivých kursů jednotně provádí vlastní činnost. Hospodaření podúčet. Každý bazének má vytvořen v rámci oddílu vlastní Hospodaření: - evidence všech výdajů (nájemné, odměny 13

cvičitelů, úklid, pomůcky) evidence příjmů ( kursovné a eventuelně dary je velmi přehledné). I přes rozdílné výdaje (zejména rozdíly za nájemné na jednotlivých bazéncích) bylo rozhodnuto a ustanoveno v zásadě jednotné kursovné. V rámci hospodaření základního plavání jako celku se pak drobné rozdíly vyrovnávají. Je daleko důležitější rovnoměrnější pokrytí Brna s možností nabídky plavání v kursech, než mít některé kursy přeplněné nebo naopak prázdné. Při naplnění počtu zájemců v jednotlivých kursech jsou pak nabízena volná místa na jiném bazénku (za stejnou cenu). Počty narozených dětí v Brně a samozřejmě i v ČR však stále klesají (příloha 4.1.1 Počty narozených dětí v Brně). V Brně se počet narozených dětí ustálil kolem počtu 3000/rok, jedná se o 30% pokles oproti minulosti. Důslednou propagací v městských tiskovinách, v letáčcích v dopravních prostředcích a podobně se podařilo vytvořit efektivní systém. Postupně bylo díky rentabilitě kursů možno vytvořit první placené místo v rámci oddílu. Byl zaměstnán na plný úvazek profesionální pracovník, vedoucí plaveckých kursů, který má celou problematiku základního plavání ve své kompetenci. Systém podúčtů v rámci celého střediska plavecké výuky umožňuje kontrolu hospodaření na jednotlivých bazéncích. Případné přebytky v hospodaření na jednom úseku se použijí na pokrytí ztrát na jiném, nebo jsou určeny pro lepší ohodnocení cvičitelů, v neposlední řadě mohou sloužit i jako zdroj pro další potřeby plaveckého oddílu (např. nákup pomůcek). 14

Personální zajištění V školním roce se v kursech plavání učí cca 900-1000 dětí. Jejich počet kolísá v závislosti na množství nově narozených dětí. Mnozí absolvují kursy i po 2-3 roky. Jejich výuku zajišťuje cca 60 cvičitelů z řad bývalých plavců, rodičů, studentů (z toho je 10 vedoucích pro jednotlivé bazénky). 4.2 Zdokonalovací výcvik Současně s budováním struktury základního výcviku se započalo i s budováním družstev zdokonalovacího plavání. 15

Materiální podmínky Po uzavření výukového bazénku na Lužánkách existovala pouze dvě místa, kde byli soustředěni adepti zdokonalovacího kursu: na ZŠ Arménská a na 50ti metrovém bazéně za Lužánkami. Zde probíhalo zdokonalovací plavání Komety Brno. Na ZŠ Arménská několik let skupina trenérů zajišťuje kvalitní výcvik a přípravu dětí, které úspěšně absolvovaly základní výcvik, chtějí si zdokonalit své dovednosti, nebo dále pokračovat a dobře se připravit na talentové zkoušky do plavecké sportovní třídy. Do tohoto výcviku přicházejí děti z Bohunic i z dalších částí města Brna. Odborný dohled, chod a organizaci celé skupiny zajišťuje profesionální trenér. Výuka probíhá dvakrát týdně (úterý a čtvrtek) večer v 60-ti minutových blocích. Jelikož je na této škole k dispozice pouze malý bazén 16,5 m dlouhý a 8 m široký, je celkový počet šedesáti dětí (asi 1/3 dívek), rozdělen na dvě skupiny.tréninky obou skupin jsou shodné a časově na sebe navazují. Věková hranice plavců tohoto kurzu se pohybuje od 7 do 10 let. Přijetí dítěte je podmíněno zkušenostmi a dovednostmi ve vodě, které hodnotí trenér a na jejich základě posoudí, jestli je dítě schopno zvládnout pokročilou výuku. Děti jsou rozděleny do skupin podle úrovně svých dovedností. Na bazéně za Lužánkami jsou již tréninkové jednotky každý den, rovněž v trvání 60ti minut. Sem jsou soustředěny děti z celého Brna (z bazénků-mimo ZŠ Arménská). Věková hranice 16

pro zařazení je zhruba stejná 7-10let. U viditelných talentů je možnost přestupu za Lužánky i dříve. Je však nutno zvládnout uspokojujícím způsobem techniku a zvýšené fyzické nároky. Rozměry 50-ti metrového bazénu a počet dětí nedovoluje takovou péči a dohled trenéra, jako mnohem menší školní bazén. Trenéři proto musí projevovat více individuality a pozitivního přístupu k tréninku. Několikrát do roka se na školním bazénku na Arménské pořádají kontrolní nebo oddílové závody pro děti ze zdokonalovacích kurzů Komety Brno. Tratě jsou voleny s ohledem na věk a možnosti plavce (16,5m; 33m; 50,5m). Již od prvních závodů se všem plavcům ze zdokonalovacího plavání shromažďují dosažené výkony. Každý plavec má svoji kartu, kde jsou zaznamenány chronologicky závody, které absolvoval a tratě společně s časy. Tyto údaje při přestupu putují společně s plavcem a následující trenér pokračuje v jejich vedení. Karty slouží především k porovnávání a hodnocení dosažených výsledků závodníka. Pro trenéry jsou zdrojem snadného získávání časů do přihlášek na závody. Je nutné se zmínit i o akcích, které nezapadají přímo do výuky plavání, ale jsou také nedílnou součástí kurzů. Poslední výukový den před vánočními prázdninami se pořádá pro děti ze zdokonalovacího plavání za Lužánkami i na ZŠ Arménské Vánoční karneval s lovením kaprů. Je to dětmi velmi oblíbené a příjemné zpestření kurzů. Další akce je poněkud jiného charakteru. Jedná se o týdenní letní soustředění, které má plavce připravit na nadcházející zahájení kurzu po takřka dvouměsíční přestávce způsobené letními prázdninami. Zkušenosti potvrdily, že účastníci tohoto letního soustředění jsou v následujícím tréninkovém období lépe připraveni, než ti, kteří se 17

nezúčastnili. Je snaha postupně rozšiřovat tuto oblast a provádět zdokonalovací výcvik na více místech po Brně. Zde však narážíme na prostorové možnosti a kapacitu bazénků. Na dvou regulérních bazénech v Brně jsou zejména skupiny výkonnostního plavání, nebo další brněnské oddíly. I tak se podařilo založit další dvě skupiny zdokonalovacího výcviku, kde mohou děti navázat na výcvik základního plavání na stejném místě. Hospodaření Výbor oddílu rozhodl zabezpečit toto místo profesionálním pracovníkem, který má celou oblast ve své zodpovědnosti. V počátku se zárukou oddílu a později s plnou hospodářskou odpovědností za tento úsek. Byl vytvořen stejný model fungování jako u střediska základního plavání. 4.3 Sportovní třídy Rozhodnutí zřídit sportovní třídy vyplynulo z potřeby navázání dalšího článku v budované struktuře plaveckého oddílu. Po 1-2 letech práce ve zdokonalovacím plavání je potřeba dále postoupit v tréninkovém vývoji. 18

V roce 1996 se Sportovní škola Brno na Botanické ulici transformovala na Sportovní gymnázium. V plavání došlo ke změně systému výběru a přijetí na školu.budoucí adepti byli vybírání až do vznikajícího šestiletého gymnázia, oproti předcházejícímu stavu (výběr do páté třídy). Vznikající mezeru v systému bylo nutno vyplnit. Samotná realizace vzniku sportovních tříd byla spuštěna ihned v září 1996, tedy s více než dvouletým předstihem později schválené směrnice MŠMT Projekt intenzifikace sportovních tříd. Prvotní bylo jednání se školou, která má svůj vlastní bazének umožňující alespoň zčásti zabezpečit trénink, zejména v nižších ročnících. Na základních školách v Brně je několik bazénků cca 16m sloužících povinné školní výuce plavání. Protože realizace neměla v prvopočátku oporu v legislativě, bylo vše velmi složité. Po dobré zkušenosti se zdokonalovacím plaváním na ZŠ Arménská byla tato škola vybrána jako vhodná pro uskutečnění tohoto záměru. Podařilo se a od 1.9.1996 začala fungovat první sportovní třída. Každým rokem se musely řešit nové problémy. Ve vedení školy a později i ČSPS jsme však našli dostatek ochoty věci dořešit. V roce 1999 byly pak i plavecké třídy při ZŠ Arménská zařazeny do projektu MŠMT: Intenzifikace sportovních tříd. V současnosti je systém přípravy v zásadě vytvořen. Vše je podloženo smluvním vztahem Klub Škola. Každoročně se dolaďují věci týkající se rozvrhu a počtu žáků, eventuálně personálního zabezpečení ze strany školního úvazku. Vše 19

podstatné pro celý školní rok se každoročně připravuje a provádí na základě ročního plánu. Materiální podmínky Prostorové podmínky, jak ve škole (učebny, samostatná třída), tak i tréninkové (bazén na škole a v Brně) byly a jsou omezené. Protože však dětí ubývá, byla naše potřeba, vytvořit sportovní plavecké třídy postupně školou velmi vítaná. Do sportovních tříd jsou vybíráni plavci z celého Brna. I když jich ovšem převážná většina pochází z blízkých sídlišť, je přísun žáků na školu z ostatních škol jednou z možností, jak zachovat pro učitele dostatek úvazků. Žáky doplňujeme i v dalších ročnících. V prostorách školního bazénu je zabezpečen trénink družstev 5.a 6. třídy (pouze 2 hod výcviku probíhají mimo prostor školy), 7.třída využívá školní bazén a tělocvičny již jen 2x týdně, 8 a 9.třída již kromě 1 hodiny TV v tělocvičně provádí výcvik mimo školu. Hospodaření Tak, jako u předchozích článků oddílu, tak i u 20

sportovních tříd, je hospodaření vedeno na samostatném podúčtu. Podle výše nájemného, počtu tréninkových hodin a podle úvazků trenérů jsou stanoveny příspěvky žáků sportovních tříd na školní rok. Pohybují se v rozmezí 4500 5500 Kč na žáka za rok. Bohužel příspěvky od žáků nestačí pokrýt veškeré výdaje. Zejména výdaje na nájemné jsou obrovské (například ze 430.000Kč vybraných příspěvků v roce 2002 se 350 tisíc použilo právě za nájemné na bazénech. Zbytek je použit na odměny pro trenéry. Ostatní výdaje na činnost sportovních tříd jsou hrazeny oddílem. Ten buď použije na pokrytí těchto výdajů zdroje z účelových dotací, nebo zdroje sponzorské. Při počtu cca 100 plavců na sportovních třídách jsou v současnosti výdaje velkou zátěží a oddíl hledá cesty jak prostředky sehnat. Další zvyšování příspěvků vzhledem k nutným výdajům na povinný lyžařský výcvik na horách a na plavecké soustředění v létě je již často na hranici finančních možností rodičů. Personální Samozřejmě, že v prvopočátku, kdy byly na základní škole jedna či dvě sportovní třídy, bylo velmi složité na počet cca 50 žáků dostat úvazkové hodiny učitele TV. Proto, po určitou dobu byly brány na pomoc při sportovním tréninku učitelky TV ze školy. Snahou bylo postupně jejich úvazky u sportovních tříd 21

sloučit do jednoho. Po velmi citlivém a úspěšném jednání s vedením školy se to podařilo. V současnosti je jeden trenér zaměstnán na základě smlouvy s ČSPS a oddílu. Je přímo i metodicky řízen výborem oddílu resp. předsedou. Další trenér je po doporučení výboru plaveckého oddílu zaměstnán jako učitel TV, s úvazkem školy cca 18 až 21 hodin týdně. Velikost úvazku je každoročně upravován podle možností školy (počty žáků). Na zbývající trenérská místa jsou pak dosazeni 3-4 trenéři oddílu, vykonávající tuto činnost na základě mandátní smlouvy. Jak již bylo výše řečeno, jejich odměna je přímo odvislá na celkovém hospodaření Sportovních tříd a proto tuto činnost vykonávají jako svůj vedlejší pracovní poměr (nedostatek financí). 4.4 Sportovní gymnázium Stojí na předposledním schodku struktury plaveckého oddílu. Zřizovatelem a garantem Sportovního gymnázia je MŠMT a funguje jako příspěvková organizace Zabezpečuje svojí činností přípravu plavců, jak z řad vlastních odchovanců Komety Brno, tak i z regionu (díky možnostem vlastního internátu). Realizuje 6ti letou a 4 letou formu studia. Ve třídách se zaměřením na sportovní přípravu jsou zařazeni sportovci 22

v kmenových sportech (atletika, plavání, gymnastika, tenis, volejbal) a mimořádně talentovaní sportovci jiných sportů. Vliv oddílu se zde projevuje spíše ve funkci koordinační a zastřešující. Materiální podmínky Pro sportovní přípravu jsou využívány na základě dlouhodobých i krátkodobých smluv tři bazény: v Lužánkách, na Lesné a na Kraví hoře. Další sportoviště využívané v přípravě jsou: vlastní posilovna a tělocvična, atletická tartanová dráha,(vše ve škole), posilovna na Lužánkách a tělocvična ve sportovním areálu na Lesné. Na zkrácení ztrátového času mezi školou a sportovišti slouží vlastní školní autobus. Odpadá tím náročné a zdlouhavé cestování MHD a lze více využívat času jak pro studium, tak i pro trénink. Autobus pomáhá dle možností i v případě sportovních soutěží, soustředění, či jiných akcí školy (lyžařské kursy). Hospodaření Veškeré výdaje související se sportovní přípravou (pronájmy, platy trenérů) hradí škola. Na krytí nákladů spojených zejména s účastí na soutěžích se podílí zčásti Klub a Nadace Sportovního gymnázia, resp.rodiče. Roční poplatky do fondu Nadace činí 3500 Kč za rok. Kromě soutěží se tyto prostředky používají k vybavení sportovním materiálem, na výdaje na soustředění, za doplňky sportovní výživy a podobně. 23

Přijímací řízení Plavci jsou přijímáni po absolvování 7.roč.ZŠ, na studium šestileté. V souvislosti s opětným otevřením i 4 leté formy studia, je v případě nenaplnění potřebného počtu studentů jinými sportovními odvětvími, možnost doplnit do tohoto studia i několik studentů z řad plavců. Přijímací zkouška se skládá ze dvou částí a) Teoretické zkouška: Český jazyk a matematika b) Praktická část : plavecké testy Sportovci absolvují měřený úsek na 25m ve všech plaveckých způsobech. Součet časů se oboduje dle bodovacích tabulek. Další část testu je 200PZ a 800 VZ. Opět se výsledek oboduje. Bodové ohodnocení všech testů se sečte a eventuelně se připočte bonus za umístění na Mistrovství republiky. Personální O studenty - plavce se starají čtyři profesionální trenéři na plný úvazek. Trenéři jsou zaměstnanci Sportovního gymnázia. Funguje dobrá spolupráce mezi kantory a trenéry (koordinace výuky, soustředění, uvolňování na sportovní akce). Pro plavce a další sportovce ubytované na domově mládeže, který je součástí budovy školy, zaměstnává škola další 24

pedagogické pracovníky. 4.5 Sportovní centrum - Odbor sportu MV ČR Sportovní centrum (dříve označované jako Středisko vrcholového sportu) má za hlavní cíl připravit a vychovat plavce pro potřeby české reprezentace, schopné účasti a dobrého umístění na vrcholných evropských a světových soutěžích a Olympijských hrách. 25

Materiální podmínky Tréninková činnost se odbývá zejména na dvou sportovištích. Na bazéně za Lužánkami (50m bazén), s vlastní posilovnou, rovněž s prostorem pro rehabilitaci a kanceláří trenérů. Druhým sportovištěm je bazén na sídlišti Lesná (25m bazén) a od loňského roku v sportovním areálu Kraví hora. Mimo brněnští sportovci jsou bezplatně ubytováni v ubytovně Policie ČR, velmi slušně vybavené a vzdálené cca 10minut od plaveckého stadionu. Tréninky probíhají dvoufázově: ráno od 6.00 do 8.00 a odpoledne dle skupin, mezi 14 až 18 hodinou. Personální Výběr trenérů a dalších zaměstnanců Odboru sportu jde mimo působnost Komety Brno. Jeden vedoucí pracovník, sekretářka, dva trenéři, rehabilitační pracovník a dle potřeby jsou zaměstnáváni další úvazkoví pracovníci Odboru sportu, jehož sídlo se nachází v Praze. V Brně jsou pouze dva oddíly Odboru sportu: plavání a broková střelba. 26

Obrovskou výhodou je zajištění klubového lékaře z Ústavu sportovní medicíny v Brně. Plavci mají okamžitý přístup do ordinace, kde řeší aktuální problémy. Další výhodou plavců je pravidelná vizita lékaře přímo na bazénu, kde lékař s trenéry a plavci konzultuje vše potřebné. Odbor sportu vyžívá služeb Střední policejní školy v otázkách zajištění dopravy na soutěže (jejich řidiči pracují pro Odbor sportu na dohody o provedení práce). Hospodaření Odbor sportu je rozpočtová organizace. Financování Sportovního centra se provádí prostřednictvím Odboru sportu MV ČR se sídlem v Praze (dále OS). OS je příjemcem prostředků ze zdrojů MŠMT určených k reprezentaci České republiky. OS používá těchto prostředků zejména na úhradu nákladů spojených s touto činností. V našem případě tedy na úhradu nájemného, platů trenérů, pokrytí 27

sportovních akcí (soustředění a závodů), na úhradu příspěvku na stravu, rehabilitaci, zdravotního zabezpečení apod. Konkrétní výše prostředků na období je úzce závislá na úspěšnosti sportovního období. V případě výrazných sportovních úspěchů (medailisté z ME, MS) jsou sportovci zabezpečeni i po stránce sociální. Jsou v zaměstnaneckém poměru k OS na pozici sportovců instruktorů. Jejich platové ohodnocení odpovídá opět jejich úspěšnosti. 4.6 Oddílová družstva Vybudování oddílových družstev v plavání je posledním a doposud ne zcela dořešeným úkolem oddílu. Zůstává a dále se rozrůstá skupina mládeže, ochotná provozovat plavání na výkonnostní nebo jen rekreační úrovni. Další skupinou jsou pak i plavci, kteří z nejrůznějších důvodů nechtějí, či nemohou přestoupit na sportovní třídy. V neposlední řadě jde o plavce, kteří odcházejí ze sportovního gymnázia, nebo z Odboru sportu. 28

Protože v současnosti je teprve ustanoveno prvé družstvo, jsou následující odstavce míněny jako doporučení. Materiální podmínky Výchozí možnosti na sportovní přípravu jsou v Brně omezené. Možná, v souvislosti s nově budovanými zařízeními, dojde ke zlepšení, zejména co se týče prostorů na bazéně. Jelikož přednost ve výběru tréninkových hodin budou mít vždy družstva sportovních tříd, gymnázia a Odboru sportu, je a bude složité zajistit vhodné podmínky pro tyto družstva. Započalo se s budováním jednoho družstva, vzniklého z dětí, kteří nepřestoupí do družstev sportovních tříd (děti z 5.- 7. ročníku). Další družstvo je třeba vytvořit z plavců v období 8.- 9.tříd. Zde pak lze sloučit oddílové plavce s částí stejně starých plavců ze sportovních tříd, kteří neprošli výběrem na sportovní gymnázium, nebo mají v úmyslu studovat jinou školu. Třetí skupina oddílových plavců je skupina plavců po ukončení povinné školní docházky a v období studia na střední škole, či učilišti. Poslední čtvrtou skupinu pak lze vytvořit z mladých sportovců, kteří končí studium na sportovním gymnáziu, nebo ukončili činnost ve sportovním centru. Toto družstvo-seniorské, lze dále doplnit plavci, kteří mají zájem zúčastňovat se soutěží kategorie masters. 29

Hospodaření Tak jak mají jednotlivé odbory svůj samostatný podúčet, i zde je třeba pro každé družstvo tento podúčet vytvořit. Ekonomicky soběstačné družstvo by mělo mít cca 25 členů. Po naplnění počtu členů, respektive při počtu členů v družstvu více jak 30, lze uvažovat o vytvoření dalšího družstva. Protože při budování těchto družstev bude k jejich naplňování docházet postupně, je třeba počítat s tím, že výdaje po nějaký čas budou větší než příjmy. Všechny družstva musí hospodařit na principu vyrovnaného rozpočtu, kde oddílové příspěvky pokryjí výdaje na nájemné a trenéra. Personální Tak jak se stanovuje cíl daného družstva, tak by měl vypadat profil trenéra či vedoucího. V prvních družstvech půjde o tréninkový proces, kde je potřeba stále hledat nadějné plavce, které by bylo možno i dodatečně zařadit do systému přípravy na ST či SG. Postupně se stále více stává rozhodující složka pedagogické a manažerské činnosti trenéra. Trenér musí umět s mladými lidmi hovořit, najít společný zájem a udržet organizaci tréninkového procesu, kázeň a zájem. Je potřeba najít pro tuto činnost vhodného trenéra. Postupným budováním družstev vznikne časem i dostatečný zdroj příspěvků na plnou profesionalizaci tohoto trenéra. Do 30

doby než tato situace nastane, musí oddíl najít zdroje a překrýt případný deficit v hospodaření. Věřím však, že v dlouhodobém horizontu se investice do osoby trenéra vrátí jak po stránce finanční, tak zejména při získání dalšího člověka zapojeného do činnosti oddílu. 4.7 Vodní pólo Činnost odboru vodního póla má v našem oddíle dlouholetou tradici. Plavečtí trenéři v mládí často úspěšně oba sporty skloubili. Také při tréninku základního plavání existuje mnohaletá spolupráce. Sportovci mají na výběr, zda se věnovat plavání, nebo pokračovat v činnosti vodního póla. Současně s budováním základů zdokonalovacího plavání, bylo přikročeno i k budování základů vodního póla. Je však třeba říci, že odloučení vodního póla od Svazu plaveckých sportů, negativně ovlivnilo sportovní rozvoj tohoto sportu. 31