JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér Výchovná dramatika pro Neslyšící REFLEXE ABSOLVENTSKÉHO VÝKONU V AUTORSKÉ INSCENACI VDN ČASOPROSTOR Projekt Autor práce: Anna Šperková Vedoucí práce: prof. Mgr. Zoja Mikotová Oponent práce: prof. PhDr. Miroslav Plešák Brno 2015
Časoprostor Nejdříve bych chtěla vysvětlit, jak vše začalo, jak vzniklo představení "Časoprostor". Název Časoprostor navrhla už ve 2.ročníku paní prof. Mgr. Zoja Mikotová a příběh byl potom vymyšlen až ve 3.ročníku. Během studia jsme my studentky 3.ročníku z Ateliéru Výchovná dramatika pro Neslyšící na JAMU měly spolu se dvěma dívkami z magisterského studia kurz, který se jmenoval "Obrázek duše", ten trval od 29.9. do 3.10.2014. Přišel bývalý student ateliéru VDN JAMU MgA. Peter Vrťo ze Slovenska a jeho asistentka MgA. Petra Vaňurová, také bývalá studentka ateliéru VDN JAMU. Nejdříve jsme procvičovaly různé pohybové aktivity, rytmy a storytelling (vyprávění bez slov). Musely jsme se také naučit, jak se správně vytváří rytmus. Dostaly jsme za úkol vybrat v knížce, která se jmenovala Tichý přístav duše, básničku podle prožitků v dětství. Já jsem si vybrala básničku, která se jmenovala Tulák od Elišky Vyorálkové. Vyprávěly jsme ji potom ve znakovém jazyce. Pak jsme dostaly další úkol, musely jsme vymyslet básničku. Vytvořila jsem si básničku,které jsem dala název "Příroda". Potom bylo naším úkolem vyprávět tuto báseň. Musela jsem improvizovat, vyjadřovat se pomocí pohybů, gest, znaků beze slov. Potom jsme předvedly naše vystoupení Peterovi a Petře, aby nám řekli, jestli se jim básně líbí a jestli je potřeba nějaká úprava. Další báseň Tulák jsem vytvářela se studentkou magisterského studia Míšou. Druhou báseň jsem znakovala sama. Měly jsme za úkol také vybrat klíčová slova z knížky podle svých pocitů. Například pokud báseň byla smutná, tak klíčové slovo smutek, další báseň byla radostná, tak další slovo bylo radost. Potom jsme z toho kombinovaly různé znaky, například já jsem znakovala šťastná, další studentka znakovala smutek apod. Potom jsme vymyslely představení a předvedly ho předposlední den kurzu. Nebylo to veřejné představení, jenom soukromé pro studenty naší fakulty. Zajímavé bylo, že já sama jsem zpočátku neměla ráda vyprávění básně, nebavilo mě. Nechtěla jsem znakovat, ale Peter mě přemluvil, abych si to zkusila. Tak jsem to zkusila, začala trénovat, pak už mi to šlo a postupně mě začala bavit poezie v znakovém jazyce. Díky kurzu už jsme se také začaly víc věnovat představení Časoprostoru, prof. Mgr. Zoja Mikotová nám navrhovala různé nápady, inspirace a použily se i básničky z kurzu. My studentky jsme přidávaly další nápady, vymyslely jsme si různé tance, hry
s mobily - třeba selfie (autoportét), posílání sms, hry v dětství jako například koulování, lyžování, různé triky, jako například s talířem, s bublinou, a tak podobně. Veronika Broulíková, doc. PhDr. S námi spolupracovala jako dramaturg. Společná spolupráce a inspirace probíhala s: prof. Mgr. Zoja Mikotová - spolupracovaly jsme s ní nejvíc, hodně přispěla různými nápady, inspiracemi, radami, strávila s námi nejvíce času, díky ní se vytvořilo představení Časoprostor MgA. Adéla Kratochvílová, Ph.D. - žonglování s talíři, tancování doc. Mgr. Hana Halberstadt - spolupráce na pohybové a taneční aktivitě, taky znakování básně "Vesmír" ze sbírky Tichý přístav duše Zdeněk Kluka naučil nás bubnovat na různé předměty, procvičovaly jsme s ním rytmus, připravil i hudbu pro naše vystoupení BcA. Juliána Kvíčalová, Scénografie BcA. Markéta Šlejmarová, Scénografie BcA. Jana Tkáčová, Scénografie - vytvořily různé výkresy - vesmír, naše dětství do grafické podoby, jak budeme vypadat ve stáří, vytvořily také planety, Slunce. Taky sestřihaly různá videa pro představení. Jak už bylo řečeno, použily jsme také básně z kurzu. Já jsem spolupracovala s Míšou, která studuje dálkově a proto s námi nemohla společně hrát a vše připravovat. A tak jsem musela vymyslet sama znakování básně Tulák. Jednou přišla do školy přednášet paní Erika Bezdíčková, která přežila holocaust koncentrační tábor Osvětim. To nás zaujalo a proto jsme zařadily do představení i vzpomínky na neslyšící židovku, tanečnici Melitu Guthovou, která zemřela v transportu do koncentračního tábora. Vytvořily jsme krátký příběh o holocaustu. Dalším nápadem bylo cestování do budoucnosti i do minulosti během představení. V minulosti jsme samy sebe viděly jako děti, dokonce jsme cestovaly ještě dál do minulosti, tam jsme viděly příběh holocaustu. A budoucnost - viděly jsme samy sebe jako staré babičky.
V představení taky byly různé další scény jako mytí nádobí v kuchyni, setkání se UFO, letěly jsme raketou do vesmíru. Vytvoření celého představení trvalo měsíc, první premiéra byla 30.11.2014 v divadle Marta jenom pro JAMU. Pak následně už jsme vystupovaly pro veřejnost. Kniha Tichý přístav duše: "Tulák" Vnímám přírody proměny poslouchám kamínek v pádu dech ohně v závětří i píseň vodopádu Ušel jsem krátký čas kus dlouhé cesty osil jsem náledí zoral jsem kamení ruka má drsná je srdce zas jemné žár a mráz vryly mi do tváří brázdy... Můj nápad báseň: "Příroda" Cestou vidím stromy a tam listy padá k zemi. Přijde vítr a fouká na mé vlasy. Jdu cestou, na nebi slunce slábne. Mraky dlouho tancují, až napadne první vločka. Jdu cestou, vidím padat sníh, brr zima je mi. Jdu k domečku, na okno si sednu. Vyhlížím z okna ven na tu krásnou zem. Chci jít ven ale zima je mi. Jsem osamělá, ale vezmu jehlici, upletu čepici a tomu šálu. Otevřu dveře a vkročím ven do světa.
Obrázek duše Společně s absolventy VDN JAMU Peter Vrťo a Petra Vaňurová Časoprostor Báseň : " Příroda" Minulost - židovka Absolventky