Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Historie policie II. Označení materiálu: Datum vytvoření: 6.9.2013 Vzdělávací oblast: Zákon o policii ČR Ročník: třetí Název školy: BEZPEČNOSTNĚ PRÁVNÍ AKADEMIE BRNO, s.r.o., střední škola

ANOTACE Studenti získávají nové informace k tématu Historie policie II. a ověřují si své znalosti.

METODICKÉ POKYNY lze použít k výkladu na téma Historie policie II. závěrem prezentace je cvičení na opakování probraného tématu

ČETNICKÉ POHOTOVOSTNÍ ODDÍLY V první polovině třicátých let 20. století začala mladá Republika Československá hledat vhodná opatření proti sílící hrozbě ze sousedního Německa, kde se k moci dostávala NSDAP (Národně socialistická německá dělnická strana) v čele s kancléřem Adolfem Hitlerem. Zajištění celistvosti území a zabránění útoku nepřítele v tehdejším Československu měla zajišťovat svojí novou obrannou doktrínou armáda, která výstavbou opevnění a celkovou modernizací dosáhla velmi vysoké kvality a profesionality.

ČETNICKÉ POHOTOVOSTNÍ ODDÍLY Na bezpečnost a veřejný pořádek dohlíželo ve státě několik bezpečnostních sborů, zejména státní policie a četnictvo, organizovaných pod ministerstvem vnitra. Státní policie se svou uniformovanou i tajnou policií působila zvláště v místech a městech s vysokou koncentrací obyvatelstva, zatímco četnictvo bylo vojensky organizovaným strážním sborem s působností na celém území ČSR. Z tohoto důvodu zřejmě padlo rozhodnutí při hledání možnosti ochrany vnitřního pořádku a demokracie ministerstva vnitra právě na četnictvo. To začalo v poněmčeném pohraničí dnem 1. září 1933 se zřizováním Četnických pohotovostních oddílů.

ČETNICKÉ POHOTOVOSTNÍ ODDÍLY Počet pohotovostních oddílů, jejichž činnost se osvědčila v pohraničních oblastech nejen s Německem, ale i Polskem a Maďarskem, dosáhl postupem doby od počátečního počtu deseti oddílů v roce 1933 na konečný stav třicet v roce 1938. Četnické pohotovostní oddíly byly v rámci rezortu ministerstva vnitra v mírovém stavu podřízeny přímo okresním velitelstvím, kde působil důstojník četnictva v hodnosti poručíka až majora. Četnickému pohotovostnímu oddílu velel zkušený velitel v hodnosti vrchního strážmistra, který měl k dispozici zástupce v hodnosti praporčíka, dále instruktory v hodnosti štábních strážmistrů a řidiče autokarů, popř. služebních automobilů nebo motocyklů v hodnosti strážmistrů.

ČETNICKÉ POHOTOVOSTNÍ ODDÍLY Mužstvo pohotovostních oddílů tvořilo jednu až dvě čety nově přijatých četníků na zkoušku, kteří absolvovali četnickou školu a dále se zdokonalovali v teoretické i praktické znalosti u ČPO pod vedením jednotlivých instruktorů. Hodnosti četníků na zkoušku se udělovaly podle toho, jakou hodnost získali četníci během vojenské prezenční služby, tedy četník na zkoušku bez hodnosti, svobodník, desátník, četař až závodčí.

ČETNICKÉ POHOTOVOSTNÍ ODDÍLY Každému pohotovostnímu oddílu bylo přiděleno po jednom až dvou vícemístných autokarech značky Praga nebo Škoda; k dispozici oddíly měly také několik služebních automobilů Škoda, Praga nebo Zbrojovka a motocyklů Jawa. Kromě rezortní výzbroje každého četníka (karabina Mannlicher vzor 95, nebo nová krátká puška vzor 33), patřily do kolektivní výzbroje pohotovostních oddílů i lehké kulomety ZB vzor 26 a ruční granáty. I výstroj byla od výstroje klasické rezortní služby odlišná. Mimo jiné se používaly vojenské ocelové přilby vzor 32, plynové masky vzor 35, apod.

ČETNICKÉ POHOTOVOSTNÍ ODDÍLY Činnost četnických pohotovostních oddílů se skládala ze dvou základních služeb a to z obchůzkové a pohotovostní. Obchůzková byla standardním výkonem služby a spočívala v obchůzkách, resp. objížďkách služebním autokarem ve svěřeném služebním obvodě. Služba pohotovostní sestávala ze zákroků pod jednotným velením proti demonstracím a srocení obyvatelstva, jako výpomoc místním četnickým stanicím.

ČETNICKÉ POHOTOVOSTNÍ ODDÍLY Při hrozícím a narůstajícím fašistickém nebezpečí se začala státní policejní správa sjednocovat. Policejní úřady vznikaly podle potřeby a bez ohledu na souhlas obce, takže v roce 1938 u nás bylo již přes sto policejních úřadů. Vedoucími pracovníky byli policejní ředitelé a správci policejních komisařství s právním vzděláním, kteří nesli zodpovědnost za policejní službu ve svém obvodu.

ČETNICKÉ POHOTOVOSTNÍ ODDÍLY K dispozici měli potřebný úřednický personál, pomocný personál kancelářský a zřízenecký, dále sbory uniformované a neuniformované stráže bezpečnosti, jež byly výkonnými orgány. Patřily vždy k těm státním policejním nebo politickým úřadům, u nichž byly zřízeny. Služebně, pořádkově, disciplinárně a osobně byly podřízeny přednostovi úřadu. Dělily se na úředníky a gážisty mimo hodnostní třídy.

POVÁLEČNÝ BEZPEČNOSTNÍ APARÁT Dne 17. 4. 1945 schválila vláda hlavní zásady výstavby nového bezpečnostního aparátu. Směr výstavby nového bezpečnostního sboru formuloval ministr vnitra takto: Četnictvo a policii nerozpouštět, ale očistit a ponechat ve výkonu služby, protože je zatím nemůžeme nahradit novými vycvičenými orgány; Podchytit ozbrojenou masu občanstva a snažit se urychleně začlenit mladé a vhodné lidi do bezpečnostní služby; Utvořit zvláštní pohotovostní jednotky jako zálohy pro pohraničí.

POVÁLEČNÝ BEZPEČNOSTNÍ APARÁT Téhož roku, 30. června, byla vyhlášena nová organizace Sboru národní bezpečnosti, která měla odstranit odlišný vývoj v jednotlivých částech republiky. K říjnu 1945 měl celý bezpečnostní aparát 34 396 příslušníků. Ve stejném měsíci byly vytvořeny tzv. zemské odbory bezpečnosti (ZOB), působící při zemských národních výborech v Praze a Brně a expozitura brněnského ZOB v Ostravě. Zemské odbory bezpečnosti měly za úkol organizovat a řídit všechny složky vnitřní národní bezpečnosti v Čechách.

POVÁLEČNÝ BEZPEČNOSTNÍ APARÁT Jejich vlastní organizaci tvořily čtyři oddělení: ZOB I - vnitro (vedení, řídilo SNB, StB a kriminální službu) ZOB II - zpravodajský úsek ZOB III - právní a správní úsek ZOB IV - dopravní úsek

POVÁLEČNÝ BEZPEČNOSTNÍ APARÁT Počínaje 1. lednem 1964 byla postupně zřizována oddělení VB, jako základní organizační článek Veřejné bezpečnosti. Jejich úkolem bylo zabezpečit veřejný pořádek, ochranu vlastnictví, život a zdraví občanů, bezpečnost a plynulost silničního provozu apod. K dalším zásadním změnám v postavení a systému Sboru národní bezpečnosti došlo v letech 1968-1969. Ústavním zákonem č. 143/1968 vznikla československá federace. Tento zákon stanovil, že otázky vnitřního pořádku a bezpečnosti státu jsou ve společné působnosti ČSSR a obou republik. Otázky bezpečnosti byly svěřeny federálnímu ministerstvu vnitra a ministerstvům vnitra obou republik.

POVÁLEČNÝ BEZPEČNOSTNÍ APARÁT Dějinný vývoj organizace a činnosti Sboru národní bezpečnosti byl ukončen revolučními změnami ve státě a společnosti, které započaly 17. listopadu 1989. V polistopadovém období byla v rámci resortu MV ČR provedena řada organizačních změn, které se významně dotkly všech útvarů a služeb. Začaly se psát nové kapitoly policejní historie

OTÁZKY 1. Z jakých činností se skládala činnost četnických pohotovostních oddílů Činnost četnických pohotovostních oddílů se skládala ze dvou základních služeb a to z obchůzkové a pohotovostní. Obchůzková byla standardním výkonem služby a spočívala v obchůzkách, resp. objížďkách služebním autokarem ve svěřeném služebním obvodě. Služba pohotovostní sestávala ze zákroků pod jednotným velením proti demonstracím a srocení obyvatelstva, jako výpomoc místním četnickým stanicím.

OTÁZKY 2. V kterém roce vznikl Sbor národní bezpečnosti 1945 3. Od kterého roku byla postupně zřizována oddělení VB 1964 4. Od kterého období se začala formovat současné podoba Policie ČR Listopad 1989

ZDROJE MACEK, Pavel a Lubomír UHLÍŘ. Dějiny policie a četnictva. Vyd. 1. Praha: Police history, 2001, 230 s., [96] s. obr. příl. ISBN 80-902-6700-9. MACEK, Pavel a Lubomír UHLÍŘ. Dějiny policie a četnictva. Vyd. 1. Praha: Police history, 230 s., 187 obr. a foto příl. ISBN 80-864-7701-0.