PŘÍPADOVÁ STUDIE DISTRIBUTORA FAIR TRADE KÁVY V ČR

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia PŘÍPADOVÁ STUDIE DISTRIBUTORA FAIR TRADE KÁVY V ČR Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. Autor: Klára Bílková Brno, 2015

Studentka: Obor: Téma práce: ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Akademický rok: 2015/2016 Klára Bílková Evropská hospodářská, správní a kulturní studia Případová studie distributora Fair Trade kávy v ČR Téma práce anglicky: Cíl práce, postup a použité metody: Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh: Literatura: Case Study - Distributor of Fair Trade coffee in the Czech Republic Cíl práce: Cílem práce bude ekonomická evaluace vybraného českého distributora fair trade kávy na základě zvolených kritérií. Dílčím cílem pak bude komparace zjištění s potenciální distribucí komoditní kávy. Postup práce a použité metody: 1. Rozbor základní terminologie a problematiky fair trade, jeho charakteristika, cíle, struktura a standardy, rešerše zdrojů. 2. Volba kritérií pro ekonomický rozbor (popř. rozbor sociálních dopadů) distribuce fair trade kávy sledovaného distributora. 3. Analýza, interpretace a porovnání získaných dat fair trade trhu s kávou s komoditním trhem s kávou 4. Shrnutí a formulace závěrů. Podle pokynů vedoucího práce 35 45 stran RANSOM, David. Fair trade. 1. vyd. Brno: Doplněk, 2011. 137 s. ISBN 9788072392582. Fair trade from the ground upnew markets for social justice. Edited by April Linton. Seattle: University of Washington Press, 2012. x, 195 p. ISBN 9780295991726. ŠTĚRBA, Luděk. Historie, současnost a perspektivy Fair trade v Evropě a jeho možnosti v České republice. Msida, 2004. 100 l. : p. The fair trade revolution. Edited by John Bowes. New York: Pluto, 2011. xiii, 257. ISBN 9781849645713. The impact of fair trade. Edited by Ruerd Ruben. Wageningen, The Netherlands: Wageningen Academic Publishers, 2009. 255 p. ISBN 9789086866472. Vedoucí práce: Pracoviště vedoucího práce: Datum zadání práce: 19. 2. 2014 Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. Katedra veřejné ekonomie Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

.................................. vedoucí katedry V Brně dne: 9. 12. 2015.................................. prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. děkan

Jméno a příjmení autora: Klára Bílková Název bakalářské práce: Případová studie distributora Fair Trade kávy v ČR Název práce v angličtině: Case Study - Distributor of Fair Trade coffee in the Czech Republic Katedra: Veřejná ekonomie Vedoucí diplomové práce: Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. Rok obhajoby: 2016 Anotace Předmětem bakalářské práce Případová studie distributora Fair Trade kávy v České republice je seznámení s konceptem fair trade, jeho souvislostí s obchodem s kávou a následná studie vybraného distributora fairtradové kávy v České republice. Součástí práce je i komparace získaných informací s distributory komoditní kávy. Výsledkem práce by měla být výsledná analýza daného distributora a také posouzení, jak se od sebe v jednotlivých oblastech daní distributoři odlišují. Annotation The objective of bachelor thesis called Case Study - Distributor of Fair Trade coffee in the Czech Republic is introduction to the fair trade movement, its connection to the coffee business and subsequent study of representative distributor of fair trade coffee in Czech republic. Bachelor thesis also includes comparison of obtained information with distributors of commodity coffee. The work should show a resulting analysis of representative distributor and it should also show, what are differences between particular distributors. Klíčová slova Fair trade, fairtrade, rozvojové země, obchod s kávou, transparentnost, efektivnost, udržitelnost, konkurenceschopnost Key words Fair trade, fair trade, developing countries, coffee business, transparency, efficiency, sustainability, competitiveness

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Případová studie distributora Fair Trade kávy v České republice vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Simony Škarabelové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

Poděkování Chtěla bych poděkovat především vedoucí bakalářské práce Mgr. Simoně Škarabelové, Ph.D., za ochotné vedení práce a cenné rady. Dále děkuji Stanislavu Komínkovi za pomoc a poskytnuté informace. V neposlední řadě děkuji své rodině za podporu a Josefu Vejvodovi za pomoc s dotazníkem a s formální stránkou práce.

Obsah Úvod... 1 2. Fair trade... 3 2. 1. Historie fair trade... 5 2. 2. Minimální výkupní cena... 9 2. 3. Cíle pro producenty... 10 2. 4. Fairtradové výrobky a jejich označení... 11 2. 5. Organizace a struktura... 13 2. 6. Standardy... 16 2. 6. 1. Obecné výrobní standardy... 17 2. 6. 2. Standardy pro produkty... 18 2. 7. Principy podle WFTO... 18 2. 8. Fair trade v České republice... 21 3. Káva... 23 3. 1. Obchod s kávou... 27 3. 2. Obchodní řetězec a tvorba cen... 30 4. Produkce, distribuce, dovoz a prodej... 32 5. Organizace NaZemi... 34 6. Kritéria... 37 6. 1. Transparentnost... 39 6. 1. 1. Obchodní řetězec a původ... 39 6. 1. 2. Finanční transparentnost... 41 6. 2. Udržitelnost... 43 6. 3. Efektivita... 44 6. 4. Konkurenceschopnost... 45 7. Lokální distributor... 47 7. 1. Jacobs Douwe Egberts... 49 Závěr... 52 Seznam tabulek a obrázků... 61 Obrázky... 61 Grafy... 61 Tabulky... 61

Úvod V současné době se stále častěji setkáváme s pojmem fair trade, férový obchod a také s různými výrobky a produkty označenými logem FAIRTRADE. Fair trade je hnutí a tržní přístup, který vznikl z důvodu boje za lepší životní podmínky pro producenty třetích zemí, z větší části se soustředí na farmáře a pracovníky v zemědělství. Fair trade prosazuje myšlenku spravedlivé ceny vyplacené producentům za jejich produkci, dále pak dodržování celé řady standardů nastolených fairtradovými organizacemi. Rozvojové země jsou převážně orientované na zemědělství, přičemž největší podíl jejich exportu tvoří právě zemědělské produkty. Nejprodávanějšími fairtradovými produkty je káva, kakao, banány, bavlna, čaj a cukr. 1 Důvodem vzniku konceptů jako fair trade a mnoha dalších je snaha eliminovat chudobu a problémy s ní spojené. Bylo by jistě pošetilé tvrdit, že se může i díky současnému nastavení celého systému vytvořit určitý plán na úplné odstranění tohoto problému. I malá pomoc však může změnit životy stovek a tisíců lidí. Chudoba a její důsledky jsou vedle světové změny klimatu největšími problémy současnosti. Relativní chudoba je definována jako deprivace jedince ve vztahu k ostatním ve společnosti, neschopnost účastnit se společenského dění a žít na úrovni běžné pro danou společnost. Je to tedy veličina, na kterou se nahlíží ve srovnání se standardem společnosti v dané zemi. Chudoba je stav, kdy nemá jedinec zajištěné podmínky pro důstojný život stejně tak jako nejzákladnější lidské potřeby. Absolutní chudoba je pak stav, kdy výše příjmů člověka nedostačuje ani k uspokojení základních potřeb. 2 V současné době je stanovena hranice chudoby světovou bankou na 1 USD na den. S méně než 1 USD na den přitom dnes musí žít téměř miliarda lidí. Z tohoto příjmu by si měli hradit potraviny, bydlení, zdravotní péči a školné. Počet lidí pod hranicí chudoby v rozvojových zemích stále přibývá, více než polovinu žijících pod hranicí pak tvoří děti. 3 Existuje několik příčin chudoby, které jsou však zároveň i jejím důsledkem a prohlubují ji. První skupinou příčin jsou historické faktory jako kolonialismus, otrokářství. Mezi politické se řadí špatná politická situace přerůstající v ozbrojené konflikty, závislost na rozhodování cizích vlád, mezinárodních institucí a korporací, korupce, nevymahatelnost práv. Mezi ekonomické příčiny patří vysoká zadluženost rozvojových zemí, nízké a kolísající ceny surovin, přírodních zdrojů, zemědělských 1 For producers with producers: Annual report 2011-12 [online]. Fairtrade International [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.fairtrade.net/fileadmin/user_upload/content/2009/resources/2011-12_annualreport_web_version_small_fairtradeinternational.pdf 2 CHLÁDKOVÁ, Alena, Pavel CHMELAŘ a Eva MALÍŘOVÁ. Silný kafé. Káva a (ne)spravedlivý obchod. Brno: Společnost pro Fair Trade, 2009. 3 TOŽIČKA, Tomáš. Příliš vzdálené cíle: Rozvojové cíle tisíciletí mauál globálního vzdělávání. Česko proti chudobě. 2009. 1

produktů na světových trzích, vysoká nezaměstnanost, nedostačující technická a dopravní infrastruktura. Další skupinou příčin jsou demografické faktory zahrnující vysokou hustotu obyvatelstva, kulturní, náboženské tradice, nízké vzdělání. Špatná zdravotní péče je jednou z nejzávažnějších příčin. 4 V chudých zemích globálního Jihu se produkce zaměřuje především na zemědělství, pěstování kávy, kakaa, bavlny a dalších. Finální výrobky se však nejvíce spotřebovávají v zemích globálního Severu. Ekonomiky těchto zemí jsou tak orientované na export, většinou jsou přímo závislé na vývozu právě jedné suroviny a jejich průmysl se nerozvíjí nebo jen velmi pomalým tempem. 5 Situace každé rozvojové země je jiná. Velký vliv na jejich vývoj však začal již v koloniální historii. Hospodářství těchto nově objevených zemí bylo orientováno na dodávání surovin a pracovní síly pro potřeby Evropy. Nejvýhodnější bylo zaměřit hospodářství dané země nebo oblasti na export několika málo surovin. Tyto suroviny byly exportovány do Evropy a určeny pro evropský trh, nikoli pro trh dané exportující země. K současnému stavu přispěla i řada mezinárodních institucí, které ve snaze o rozvoj vedly k zadlužení. Světové organizace se snaží pomoci postiženým chudobou mnoha způsoby. Jedním ze způsobů pomoci je koncept fair trade, do českého jazyka překládán jako spravedlivý obchod. 6 Rozlišujeme různé významy slovního spojení fair trade a slova Fairtrade. Zatímco fair trade označuje myšlenku nebo koncept spravedlivého obchodování obecně, popř. hnutí lidí, kteří jej podporují, Fairtrade (FAIRTRADE) je název certifikace a ochranné známky, kterou vlastní organizace Fairtrade International. 7 Pokud používáme přídavné jméno k fair trade nebo Fairtrade, je podle Ústavu pro jazyk český vhodné používat formulaci fairtradová káva nebo fairtradový výrobek a vyhýbat se formě káva fair trade nebo Fairtrade čaj, které jsou z hlediska češtiny nesprávná. 8 Cílem této bakalářské práce je analýza vybraného českého distributora fairtradové kávy na základě zvolených kritérií a to transparentnosti, udržitelnosti, efektivnosti a konkurenceschopnosti. Dílčím cílem pak bude komparace zjištěných informací s potenciální distribucí komoditní kávy. Zvoleným distributorem se stala společnost NaZemi a její s.r.o. Obchod NaZemi. Ke komparaci byli zvoleni dva distributoři a to Caffé del Saggio a Jacobs Douwe Egberts. Pro pochopení celé problematiky jsem nejdříve definovala celý koncept, krátce popsala historii, cíle a standardy, na kterých fair trade staví. V další kapitole jsem se zabývala samotným obchodem 4 CHLÁDKOVÁ, Alena, Pavel CHMELAŘ a Eva MALÍŘOVÁ. Silný kafé. Káva a (ne)spravedlivý obchod. Brno: Společnost pro Fair Trade, 2009. 5 TOŽIČKA, Tomáš. Příliš vzdálené cíle: Rozvojové cíle tisíciletí mauál globálního vzdělávání. Česko proti chudobě. 2009. 6 CHLÁDKOVÁ, Alena, Pavel CHMELAŘ a Eva MALÍŘOVÁ. Silný kafé. Káva a (ne)spravedlivý obchod. Brno: Společnost pro Fair Trade, 2009. 7 NAZEMI. Fair trade [online]. [cit. 2015-09-05+. Dostupné z: http://www.nazemi.cz/cs/fairtrade 8 NAZEMI. Fair trade [online]. [cit. 2015-09-05+. Dostupné z: http://www.nazemi.cz/cs/fairtrade 2

s kávou. Výsledkem práce by měla být výsledná analýza daného distributora a také posouzení, jak se od sebe v jednotlivých oblastech daní distributoři odlišují. 2. Fair trade Fair trade neboli koncept spravedlivého obchodu se rozvíjí v Evropě a v Americe od 60. let 20. století jako alternativa konvenčního obchodu. Fair trade je obchodní partnerství založené na dialogu, transparentnosti a respektu, které usiluje o větší rovnost v mezinárodním obchodu, o spravedlivější rozdělení příjmů plynoucích z obchodních vztahů mezi globálním Severem a globálním Jihem. Přispívá k dlouhodobě udržitelnému rozvoji tím, že nabízí lepší obchodní podmínky a zabezpečuje práva producentů a pracovníků z rozvojových zemí. 9 Jedná se o způsob obchodu s výrobci a zemědělci z rozvojových zemí, který se snaží tyto subjekty podpořit tak, aby se dokázali uživit vlastní prací. Nejedná se o přímou finanční podporu, nefunguje na principech charity a dobročinnosti, v tom se odlišuje od ostatních programů na pomoc. Poskytuje drobným zemědělcům a řemeslníkům šanci na to, aby se uživili vlastními prostředky, poskytuje spravedlivé obchodní podmínky a zajišťuje lidská a pracovní práva. Organizace také prosazují rovnost mužů a žen na pracovišti a věnují pozornost speciálním potřebám žen. Děti jsou chráněny před ekonomickým zneužíváním. 10 Fair trade se snaží zohlednit skutečné náklady produkce a zároveň počítat s investicemi do budoucna, čímž se snaží dospět k dlouhodobě udržitelnému obchodu. Fair trade také podporuje ekologické standardy, označení BIO se nachází na 85% produktů s logem Fairtrade. 11 Relativně úzký vztah mezi kupujícím a prodávajícím v konceptu Fair trade je založen na důvěře mezi fairtradovou organizací, obchodem a zákazníkem. U Fair trade je obchodní řetězec kratší než v případě běžných obchodních vztahů. Dovozci nakupují přímo od pěstitelů a vyhýbají se překupníkům a dalším prostředníkům. Díky tomu by se měl se zvětšit podíl, který pěstitelům plyne z konečné prodejní ceny výrobku. 12 9 OSTERHAUS, Anja (ed.). FLO, IFAT,NEWS!, EFTA. Business Unusual: Successes and challenges of fair trade. Brusel, 2006. 10 CHLÁDKOVÁ, Alena, Pavel CHMELAŘ a Eva MALÍŘOVÁ. Silný kafé. Káva a (ne)spravedlivý obchod. Brno: Společnost pro Fair Trade, 2009. 11 JÁCHYM, Jakub a Ľubica AUXTOVÁ. Fair trade a sociální podnikání. 2011. 12 CHLÁDKOVÁ, Alena, Pavel CHMELAŘ a Eva MALÍŘOVÁ. Silný kafé. Káva a (ne)spravedlivý obchod. Brno: Společnost pro Fair Trade, 2009. 3

Do systému fair trade se může zapojit pouze pěstitelské družstvo, nikoli samotný pěstitel. Fair trade argumentuje tím, že více pěstitelů pomocí vzájemné podpory a spolupráce může dosáhnout mnohem příznivějších podmínek než samotný pěstitel. 13 Dříve fairtradové organizace označovaly samy sebe za Organizace alternativního obchodu a některé tento termín používají a upřednostňují dodnes. Trade Justice, Make trade fair a Make poverty history jsou názvy kampaní mající za cíl utvořit pravidla volného obchodu přijatelnější pro rozvojové země a jejich producenty. 14 Prodej fairtradových produktů probíhá dvěma cestami. Prvním způsobem je certifikační cesta, neboli labeling. Zboží je v tomto případě označeno specializovanou fairtradovou organizací nebo agenturou. Druhou cestou je integrovaná cesta, kdy jsou produkty importovány fairtradovými organizacemi a distribuovány hlavně ve specializovaných obchodech. 15 Fair trade zahrnuje řemeslné výrobky, tropické plodiny, jako je káva, kakao, čaj, banány, čokoláda, třtinový cukr, koření, rýže, med, džusy ale i žvýkačky nebo sardinky. I přesto, že trh s fairtradovými produkty tvoří malou část globálního trhu, neustále roste. Roční obrat produktů označených logem FAIRTRADE přesahuje 4,8 miliard euro a prodává se ve 125 zemích světa. V současné době existuje na 1210 družstev a organizací zapojených do fair trade a 1,4 milionu pěstitelů a zaměstnanců. 16 Evropa je přitom trhem pro 60-70% obchodu s fairtradovým zbožím, některé fairtradové produkty dosahují významného podílu na trhu v evropských zemích, například ve Velké Británii tvoří mletá fairtradová káva 20% trhu s prodávanou kávou. 17 V Německu se prodej fairtradových výrobků v roce 2013 meziročně zvýšil o 23% na celkem 654 milionů EUR. Prodalo se celkově o 34% více tun zboží než v roce 2012. 18 Při pěstování a zpracování zemědělské produkce se používají ekologicky šetrné zemědělské postupy. Je zakázáno používat geneticky modifikované organismy, existují limity na používání agrochemie a zpracování odpadu. Přísnější jsou však pravidla pro organickou (bio) produkci. Organická produkce zajišťuje vyšší výkupní cenu a je tak pro pěstitelská družstva lákadlem. Více než polovina fairtradových produktů je zároveň bio. 19 13 CHLÁDKOVÁ, Alena, Pavel CHMELAŘ a Eva MALÍŘOVÁ. Silný kafé. Káva a (ne)spravedlivý obchod. Brno: Společnost pro Fair Trade, 2009. 14 OSTERHAUS, Anja (ed.). FLO, IFAT,NEWS!, EFTA. Business Unusual: Successes and challenges of fair trade. Brusel, 2006. 15 ŠVOLÍKOVÁ, Michaela. Pozice fair trade v mezinárodním systému. Brno, 2011. Magisterská diplomová práce. 16 NAZEMI. Fair trade [online]. [cit. 2015-09-05+. Dostupné z: http://www.nazemi.cz/cs/fairtrade 17 ŠVOLÍKOVÁ, Michaela. Pozice fair trade v mezinárodním systému. Brno, 2011. Magisterská diplomová práce. 18 Německo: prodej fair trade rostl vloni o 23 procent [online]. 2013 [cit. 2015-10-03+. Dostupné z: http://www.bio-info.cz 19 CHLÁDKOVÁ, Alena, Pavel CHMELAŘ a Eva MALÍŘOVÁ. Silný kafé. Káva a (ne)spravedlivý obchod. Brno: Společnost pro Fair Trade, 2009. 4

V současné době jsou řemeslné výrobky a potraviny označené logem Fairtrade prodávány i v zemích jako Keňa, Ekvádor, Nepál, Nigerie. Fairtradový monitorovací systém potřebuje vyvážit potřebu malých producentů s poptávkou velkých obchodníků. V některých zemích rostoucí poptávka po etickém zboží vedla k legislativním úpravám regulace používání termínu fair trade a kritérií pro fairtradové organizace. 20 Schopnost fair trade pomoci eliminovat chudobu závisí na několika faktorech. Na politických a ekonomických podmínkách na globální, národní a místní úrovni, na vnitřní organizaci skupin producentů a jejich vazbě na stát, velké korporace, a nakonec na individuální charakteristice samotných producentů, jako jejich ideových závazcích, úrovni vzdělání, na stavu trhu, na pracovních zdrojích a na environmentálních aspektech. 21 2. 1. Historie fair trade Vznik myšlenky fair trade se váže k rozpadu koloniálního systému pro druhé světové válce. Počátky kolonialismu jsou spojeny se zámořskými výpravami Španělů a Portugalců, i když první výpravy se uskutečňovaly spíše za účelem ovládnutí mezinárodního obchodu, než za účelem teritoriálního zisku. Na konci 15. století uzavírá Portugalsko se Španělskem mezinárodní smlouvy, které přinášejí významné teritoriální zisky. V průběhu 16. a 17. století se k Portugalsku a Španělsku jakožto koloniálním mocnostem přidalo i Nizozemí, Německo, Itálie, Velká Británie, Belgie a Francie. Za vrcholnou fázi imperialismu se považuje přelom 19. a 20. století. 22 V průběhu koloniálního období byl vztah mezi producentem a konzumentem nerovný. Mezi kolonií a zemí, která ji spravovala, se vytvořily obchodní vztahy, kdy do kolonie putoval kapitál a přistěhovalci z evropských zemí, opačným směrem proudily suroviny. Cílem koloniální správy byl co největší export bohatství z dané kolonie. Ty přeorientovaly své hospodářství na produkci jedné nebo několika málo plodin. Často to byla káva, čaj, tabák a opium. Dostatek pracovní síly byl zajištěn nezřídka nucenou prací a otroctvím. Evropským obchodním společnostem byly zpřístupněny lukrativní části obchodního řetězce (u kávy přeprava, pražení, distribuce), a výkupní ceny byly stanovena velmi nízko. Pro kolonizované země bylo těžké produkcí dané plodiny zbohatnout. 23 20 OSTERHAUS, Anja (ed.). FLO, IFAT,NEWS!, EFTA. Business Unusual: Successes and challenges of fair trade. Brusel, 2006. 21 LUTTINGER, Nina a Gregory DICUM. The Coffee book: Anatomy of an Industry from Crop to the Last Drop. New York: The New Press, 2006. 22 ZÁHOŘÍK, Jan. Koloniální dějiny [online]. [cit. 2015-11-04+. Dostupné z: https://ff.zcu.cz/khv/ihistud/zs2010/kohb/ksa_kohb.pdf 23 CHLÁDKOVÁ, Alena, Pavel CHMELAŘ a Eva MALÍŘOVÁ. Silný kafé. Káva a (ne)spravedlivý obchod. Brno: Společnost pro Fair Trade, 2009. 5

Druhá světová válka vedla ke konci koloniálního systému, přispěla k tomu Atlantická charta i vzestup emancipačních hnutí především na Africkém kontinentu. V první fázi dekolonizace získává nezávislost většina zemí Afriky a Asie, v dalších fázích dochází k dekolonizaci některých zemí v souvislosti s koncem studené války. 24 Země s nově nabitou nezávislostí se potýkaly s řadou problémů, jako korupce, nestabilní politická situace, populační exploze a závislost na vývozu surovin. Po pádu koloniálního systému po druhé světové válce většina kolonií zůstala nadále u produkce daného statku. 25 Tyto země se staly postupně závislé na zahraniční pomoci a kapitálu. Přes mezinárodní pomoc se jim nedaří zlepšit svoji situaci, proto vznikají myšlenky alternativních druhů pomoci, mezi nimi i fair trade. Termín Fair trade jako první použil Michaelem Barratt Brown v únoru 1985 na Obchodní a technologické konferenci v Londýně. Tento název byl rychle převzat alternativními obchodními směry ve světě. V roce 1946 dobrovolnice Menonitského centrálního výboru, Edna Ruth Byler, pracující s chudými ženami v Puerto Ricu přivezla s sebou do Akronu v Pensylvánii ručně vyšívané tkaniny, které pak prodávala v kostele. 26 První myšlenky solidarity s obyvateli rozvojových zemí a spravedlivého obchodu se objevily kolem 40. let. V Americe vznikly dvě protestantské organizace, dnes známé pod názvy Ten Thousand Villages a SERRV, které zahájily tento způsob pomoci rozvojovým zemím. U vzniku Ten Thousand Villages stála v roce 1946 dobrovolnice Menonitského centrálního výboru, Edna Ruth Byler. V Porto Ricu se setkala se ženami, které i přes to, že žily v bídě, ručně vyráběly velmi kvalitní vyšívané tkaniny. Ty přivezla s sebou do Akronu v Pensylvánii a začala je prodávat v kostele. V roce 1958 pak otevřela první obchod v Pensylvánii. Americká organizace Self Help Crafts začala v roce 1946 nakupovat výšivky z Portorika od lidí v těžké situaci. 27 V Evropě se hnutí fair trade začíná rozvíjet ve druhé polovině 50. let. Mezi průkopníky patří společnost Oxfam (Oxford committee for Famine Relief). Jednalo se o nevládní organizaci, která pracovala s poválečnými uprchlíky v Evropě, brzo začala svoji působnost rozšiřovat i do zemí třetího světa. V Nizozemí je v roce 1959 založena organizace SOS Wereldhandel, prodávající produkty z rozvojových zemí. 28 24 ZÁHOŘÍK, Jan. Koloniální dějiny [online]. [cit. 2015-11-04+. Dostupné z: https://ff.zcu.cz/khv/ihistud/zs2010/kohb/ksa_kohb.pdf 25 CHLÁDKOVÁ, Alena, Pavel CHMELAŘ a Eva MALÍŘOVÁ. Silný kafé. Káva a (ne)spravedlivý obchod. Brno: Společnost pro Fair Trade, 2009. 26 CHLÁDKOVÁ, Alena, Pavel CHMELAŘ a Eva MALÍŘOVÁ. Silný kafé. Káva a (ne)spravedlivý obchod. Brno: Společnost pro Fair Trade, 2009. 27 CHORVÁTHOVÁ, Hana. FAIRTRADE Česko a Slovensko [online]. [cit. 2015-01-19+. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz 28 SIXTY Years of Fair Trade: A brief history of the Fair Trade movement [online]. 2006 [cit. 2015-11-07]. Dostupné z: http://www.european-fair-trade-association.org/efta/doc/history.pdf 6

Na konferenci Spojených národů o obchodu a rozvoji v roce 1964 byla přijata nová forma rozvojové pomoci. Finanční podpora měla být nahrazena obchodem, který by v tržním systému zvýhodňoval rozvojové země. Principem spravedlivého obchodu se od té doby stává heslo Trade, not aid ( Obchod, ne pomoc ). 29 V roce 1969 je v Nizozemí ve městě Breukelen otevřen první obchod s řemeslnými výrobky z rozvojových zemí pocházející přímo od výrobců. V následujících dvou letech se fair trade šíří v západní Evropě a v roce 1971 existuje už 120 fair trade obchodů. 30 V 60. letech začíná více rozvojových organizací a církví v Evropě otevírat alternativní obchody s řemeslným zbožím. 31 S fairtradovými potravinami se začalo obchodovat v 70. letech, káva byla zahrnuta do fair trade v roce 1988, v Nizozemsku byla představena značka Max Havelaar, Fairtrade Mark a TransFair. Ty se potom rozšířily do USA, Kanady a Japonska. V současné době jsou tyto tři značky pod záštitou FLO (Fairtrade Labelling Organizations International). 32 V 80. letech se obchod s fairtradovými výrobky změnil. Organizace ATOs (Alternative Trading Organisaions) obchodující s fairtradovými řemeslnými výrobky začala prodávat fairtradové potraviny. Poptávka po některých fairtradových produktech začala totiž stagnovat a atraktivita produktů upadat. V 80. letech také došlo k poklesu cen zemědělských komodit. ATOs začalo prodávat fairtradovou kávu, čaj, sušené ovoce, kakao, cukr, ovocné džusy, koření, ořechy a rýži. V roce 1992 byla celková hodnota fairtradového zboží v poměru 80% rukodělných výrobků a 20% zemědělských produktů. O 10 let později poměr řemeslných výrobků klesl na 25,4%, zatímco zemědělské potraviny vystoupaly na 69,4% z celkové hodnoty. 33 Zemědělci z oblasti Chiapas v Mexiku se v 80. letech rozhodli pro to, aby je holandská nevládní organizace Solidaridad podporovala nákupem jejich kávy spíše než poskytováním darů. Organizace následně udělila jejich produkované kávě certifikaci. Tímto krokem dochází k rychlému rozvoji fair trade. V roce 1988 vzniká nizozemská značka Max Havelaar s logem, které garantuje spotřebitelům produkty v souladu s principy fair trade. Toto opatření umožnilo širší distribuci a spotřeba fairtradové kávy dosáhla během několika měsíců v Nizozemí spotřeby 2% z národního prodeje kávy. V té samé 29 CHORVÁTHOVÁ, Hana. FAIRTRADE Česko a Slovensko [online]. [cit. 2015-01-19+. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz 30 CHORVÁTHOVÁ, Hana. FAIRTRADE Česko a Slovensko [online]. [cit. 2015-01-19+. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz 31 RAYNOLDS, Laura. FAIR TRADE COFFEE: BUILDING PRODUCER CAPACITY VIA GLOBAL NETWORKS. Journal of International Development. 2004. 32 SIXTY Years of Fair Trade: A brief history of the Fair Trade movement [online]. 2006 [cit. 2015-11-07]. Dostupné z: http://www.european-fair-trade-association.org/efta/doc/history.pdf 33 CHORVÁTHOVÁ, Hana. FAIRTRADE Česko a Slovensko [online]. [cit. 2015-01-19+. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz 7

době vznikají v evropských zemích značky jako TransFair, Fairtrade a sortiment produktů se rozšiřuje o cukr, čaj, banány, čokoládu a med. 34 V roce 1975 byla založena v Rakousku první organizace zabývající se importem EZA, nezávisle na ní poté vznikly první specializované obchody. 35 V dalších letech roste množství národních iniciativ ve sféře spravedlivého obchodu a objevuje se potřeba jednotné koncepce dalšího rozvoje, která by usnadnila mezinárodní spolupráci a realizaci společných aktivit. V roce 1989 je založena mezinárodní organizace pro fair trade IFAT (International Fair Trade Association), dnes WFTO. V roce 1990 je založena EFTA (European Fair Trade Assosiation) v níž se sdružují někteří evropští dovozci. V roce 1994 je založeno sdružení NEWS! (Network od European World Shops) a v roce 1997 v německém Bonnu FLO (Fairtrade Labelling Organizations International). Tato organizace měla za úkol sdružit snahy o klasifikaci fairtradových produktů a zavedla standardy a jednotnou certifikaci. 36 Obrázek č. 1 - Historická loga organizací obchodujících s fairtradovými výrobky Zdroj: www.stary.svetvnakupnimkosiku.cz/36-historie-fair-trade/ Od roku 2000 prodeje fairtradových produktů značně vzrostly, stejně tak se rozšířil sortiment obchodovaných produktů. Rukodělné výrobky v současné době zahrnují i oblečení, sportovní 34 CHORVÁTHOVÁ, Hana. FAIRTRADE Česko a Slovensko [online]. [cit. 2015-01-19+. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz 35 BALHAROVÁ, Eliška (ed.), Naďa JOHANISOVÁÁ (ed.) a Stanislav KUTÁČEK. Sborník ze semináře Otevřený prostor 10: Fair trade, free trade nebo jinak?. 2010. 36 CHORVÁTHOVÁ, Hana. FAIRTRADE Česko a Slovensko [online]. [cit. 2015-01-19+. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz 8

vybavení, hračky a dalsí. Z potravin přibilo mezi certifikované produkty i víno nebo různé druhy ovoce. 37 V dalších letech dochází k debatám o dalším směřování konceptu a o standardech. 2. 2. Minimální výkupní cena Minimální výkupní cena je jedním ze standardů nastolených organizací Fairtrade International. Certifikace Fairtrade nabízí minimální výkupní cenu (Fairtrade Minimum Price) a sociální příplatek pro pěstitele (Fairtrade Premium). Pro každý produkt je stanovena garantovaná minimální výkupní cena zvlášť. Minimální výkupní cena je cena, kterou musí obchodník nakupující Fairtrade produkty zaplatit. Nejedná se o fixní cenu, ale je to cena, která přesně pokryje náklady na výrobu. Producenti a nakupující se mohou také dohodnout na vyšší ceně, např. na základě vysoké kvality produktu, nebo také pro potraviny organické (cenu stanovuje samotná organizace FLO). Standardy také umožňují producentům požadovat platbu předem. Malovýrobcům je tak umožněno disponovat s jistým cash flow. Nakupující uzavírají smlouvy na delší dobu, to pomáhá producentům, mohou očekávat jistý zisk a umožňuje jim to plánovat do budoucna. Pěstitel zapojený do fair trade je chráněn před výkyvy cen na burze. Je mu zaručena minimální výkupní cena, kterou pěstitel dostane i tehdy, pokud cena na burze klesne pod tuto úroveň. Je-li burzovní cena vyšší, pak se zvyšuje i minimální cena. V současnosti je minimální výkupní cena za 1 libru (0.454 kg) nezpracované kávy arabica je 135 centů (34 Kč), u robusty je to 101 centů (25 Kč). V případě organického zemědělství se připlácí 30 centů. 40 Kombinace fair trade s organickým pěstováním je další důležitý způsob, jak přidat hodnotu zemědělským komoditám. 41 Sociální prémie za libru (0,454) kávy je pak 20 centů, je placena pěstitelům od fairtradové organizace. Její výše je stanovena na 8% z minimální výkupní ceny za libru kávy arabica. 42 Sociální prémie se vyplácí družstvu. Ukládá se do komunitního fondu a tak podporuje pěstitelská družstva a 38 39 37 History of Fair Trade in North America [online]. [cit. 2015-11-07+. Dostupné z: http://www.fairtradefederation.org/history-of-fair-trade-in-the-united-states/ 38 Fairtrade [online]. [cit. 2015-10-03+. Dostupné z: http://www.profairtrade.cz 39 Fairtrade minimum price and Fairtrade premium table. Fairtrade.net [online]. 2015-11-14, 2015 [cit. 2015-11-14+. Dostupné z: http://www.fairtrade.net/fileadmin/user_upload/content/2009/standards/documents/2015-10- 23_EN_Fairtrade_Minimum_Price_and_Premium_Table_PUBLIC.pdf 40 Fairtrade minimum price and Fairtrade premium table. Fairtrade.net [online]. 2015-11-14, 2015 [cit. 2015-11-14+. Dostupné z: http://www.fairtrade.net/fileadmin/user_upload/content/2009/standards/documents/2015-10- 23_EN_Fairtrade_Minimum_Price_and_Premium_Table_PUBLIC.pdf 41 Fairtrade [online]. [cit. 2015-10-03+. Dostupné z: http://www.profairtrade.cz 42 Fairtrade minimum price and Fairtrade premium table. Fairtrade.net [online]. 2015-11-14, 2015 [cit. 2015-11-14+. Dostupné z: http://www.fairtrade.net/fileadmin/user_upload/content/2009/standards/documents/2015-10- 23_EN_Fairtrade_Minimum_Price_and_Premium_Table_PUBLIC.pdf 9

komunity. Poskytuje prostředky na investice, například do vzdělávacích center, která poté mladé lidi, jako příslušníky komunity vzdělávají v oblasti technologií, zemědělství a alternativních způsobech pěstování a sklízení. Zároveň umožňuje investice do zařízení, vybavení, skladování, do infrastruktury, zdravotnictví, na podporu sociálních projektů, vzdělání, výstavbu studen. Vybavení, které pomáhá a usnadňuje další zpracování kávy, může přinést větší část přidané hodnoty a tím i větší zisky. K pěstitelům se dostává formou benefitů, služeb či výhod. O tom, jak bude sociální prémie využita, rozhodují členové družstva, užitek z ní však musí mít všichni. V roce 2013 tyto prostředky dosáhly výše 86 milionů Euro. 43 44 2. 3. Cíle pro producenty Fair trade se snaží zajistit příležitosti pro rozvoj malých producentů a pracovníků v rozvojových zemích skrze produkci a obchod. Za druhé se snaží ovlivnit světový obchodní systém a soukromé společnosti. 45 Mezi cíle, kterých se snaží fair trade dosáhnout patří: Lepší životní podmínky Díky sociálním prémiím může družstvo investovat prostředky do rozvoje několika oblastí. Například kostarické kooperativní sdružení COOCAFE využívá výnos na financování 70 lokálních škol a podařilo se jim vyjednat na 6,700 stipendií pro studenty na vysoké školy a univerzity. 46 Udržitelnost životního prostředí Výrobci jsou podporováni, aby se zabývali dlouhodobě udržitelnému způsobu produkce. Farmáři zavádějí jednotný management úrody a vyhýbají se používání toxických agrochemikálií a pesticidů. Téměř 85% produkce fairtradové certifikované kávy je organická. 47 Přístup na mezinárodní trh Drobným producentům chybí přístup k informacím, infrastruktura, schopnost ovlivnit cenu. Fair trade pomáhá získat producentům lepší porozumění mezinárodnímu trhu a poskytuje kontakty. 48 Podpora žen 43 CHLÁDKOVÁ, Alena, Pavel CHMELAŘ a Eva MALÍŘOVÁ. Silný kafé. Káva a (ne)spravedlivý obchod. Brno: Společnost pro Fair Trade, 2009. 44 NAZEMI. Fair trade [online]. [cit. 2015-09-05+. Dostupné z: http://www.nazemi.cz/cs/fairtrade 45 OSTERHAUS, Anja (ed.). FLO, IFAT,NEWS!, EFTA. Business Unusual: Successes and challenges of fair trade. Brusel, 2006. 46 OSTERHAUS, Anja (ed.). FLO, IFAT,NEWS!, EFTA. Business Unusual: Successes and challenges of fair trade. Brusel, 2006. 47 OSTERHAUS, Anja (ed.). FLO, IFAT,NEWS!, EFTA. Business Unusual: Successes and challenges of fair trade. Brusel, 2006. 48 OSTERHAUS, Anja (ed.). FLO, IFAT,NEWS!, EFTA. Business Unusual: Successes and challenges of fair trade. Brusel, 2006. 10

producenty. 51 Lepší pracovní podmínky Fair trade se snaží zlepšit pracovní i sociální postavení žen. Snaží se jim zajistit dostatečný příjem, pracovní zkušenosti. 49 Dlouhodobé investice Dlouhodobé investice v důchodovém plánu, životním pojištění, půjčkách, rozvoji obchodu. 50 Zachování tradiční kultury Komunitní solidarita V některých případech se benefity přenáší z producentů zapojených do fair trade i na ostatní Pracovníky zastávají větší roli v chodu farmy, plantáže nebo továrny, kde pracují. Jsou více zapojeni do obchodních záležitostí a mají větší přehled o svých právech. Jsou součástí odborové organizace. Získávají zkušenost i v oblasti financí a v rozhodování, jak nejlépe naložit se získanými penězi. 52 2. 4. Fairtradové výrobky a jejich označení S rozšiřováním konceptu fair trade vznikla i certifikace produktů, která zaručuje spotřebiteli informace o původu daného produktu a okolnostech jeho výroby. Množství výrobků, které nese označení Fair trade se postupně rozšiřuje, v současné době je to na 27 000 výrobků, zahrnující potraviny a nápoje, bavlnu, oblečení, šperky z fairtradového zlata a další kovy. 53 Tyto výrobky jsou označeny certifikační známkou FAIRTRADE, která se nachází přímo na obalu produktu. První certifikovanou komoditou se stala káva a první certifikace Max Havelaar vznikla v Nizozemí. Skupina mexických farmářů se spojila právě s touto holandskou organizací. Max Havelar skupoval kávu za spravedlivou cenu a zároveň začal přesvědčovat zpracovatele, aby vykupovali boby od malých družstev pěstitelů místo od prostředníků. Komerční pražírna, aby obstála v konkurenci, může nabízet pěstitelům vyšší cenu za jejich boby, pokud i konečný zákazník je ochoten zaplatit víc. Tak se zrodila myšlenka ochranné známky FAIRTRADE. 54 Výrobky označené touto známkou musí 49 OSTERHAUS, Anja (ed.). FLO, IFAT,NEWS!, EFTA. Business Unusual: Successes and challenges of fair trade. Brusel, 2006. 50 OSTERHAUS, Anja (ed.). FLO, IFAT,NEWS!, EFTA. Business Unusual: Successes and challenges of fair trade. Brusel, 2006. 51 OSTERHAUS, Anja (ed.). FLO, IFAT,NEWS!, EFTA. Business Unusual: Successes and challenges of fair trade. Brusel, 2006. 52 OSTERHAUS, Anja (ed.). FLO, IFAT,NEWS!, EFTA. Business Unusual: Successes and challenges of fair trade. Brusel, 2006. 53 The FAIRTRADE Mark [online]. 2015-11-14 [cit. 2015-11-14+. Dostupné z: http://www.fairtrade.net/1064.html 54 Hořký obchod s kávou: Zpráva britské Nadace spravedlivého obchodu (Fairtrade Foundation). 2002. 11

být certifikovány na všech úrovních obchodního řetězce od pěstitele po výrobky připravené k prodeji. 55 V roce 1997 byla založena celosvětová asociace pro jednotné značení Fairtrade Labelling Organisations International, zkráceně FLO. FLO stanovuje mezinárodní standardy pro fair trade, certifikaci výroby, audit obchodů a dohled nad značením výrobků. Pro to, zda může daný výrobek nebo produkt mít označení Fair trade, je důležitá identita dovozce, prodejce a jeho členství ve WFTO, World Fair Trade Organisation, mezinárodní asociaci Fair trade. S rozvoje značení produktů byl vyvinut monitorovací systém pro fair trade organizace (FTOs) za účelem posílení jejich důvěryhodnosti. 56 Od roku 2002 existuje jedna mezinárodní certifikační známka Fairtrade. Od roku 2003 je certifikace a obchodní kontrola vykonávána nezávislou organizací FLOCERT GmbH podle celosvětově uznávaných standardů pro certifikaci ISO 65. 57 Pokud chce prodejce prodávat produkty označené známkou FAIRTRADE pod svojí obchodní značkou, musí získat licenci. Se žádostí o udělení licence se obrací na Fairtrade International. Podepsáním licenční dohody se prodejce stává licenčním partnerem. Licenční partner platí poplatek v dané výši velkoobchodního obratu daného produktu (v České republice 2%). Tento poplatek se kalkuluje čtvrtletně na základě předložené zprávy o obratu z prodeje certifikovaných výrobků. Prostředky z licenčních poplatků jsou použity k financování systému fairtrade. 58 Značka WFTO byla představena oficiálně v lednu v roce 2004. Členské organizace WFTO musí splnit požadavky WFTO a projít monitorovacím systémem. Poté mohou být registrovány jako fairtradové organizace. 59 U zboží, certifikovaným známkou FAIRTRADE, je celý dodavatelský řetězec kontrolovaný systémem nezávislé certifikace Fairtrade International. Na trhu se však setkáme i se zbožím bez certifikační známky, jedná se nejčastěji o řemeslné výrobky, pocházející od členů Světové fairtradové organizace WFTO, ta sdružuje obchodníky a pěstitele věnující se pouze férovému obchodování. Je nutné rozlišit dva systémy: Systém tradičních fairtradových organizací WFTO, který je založen na členství obchodníků a pěstitelů v organizaci World Fair Trade Organization (WFTO). Kde se 55 Fairtrade a vy [online]. [cit. 2015-11-08+. Dostupné z: http://www.fairtradecesko.cz/soubory/infosheet_a3web.19d5.pdf 56 CHLÁDKOVÁ, Alena, Pavel CHMELAŘ a Eva MALÍŘOVÁ. Silný kafé. Káva a (ne)spravedlivý obchod. Brno: Společnost pro Fair Trade, 2009. 57 CHORVÁTHOVÁ, Hana. FAIRTRADE Česko a Slovensko [online]. [cit. 2015-01-19+. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz 58 Fairtrade a vy [online]. [cit. 2015-11-08+. Dostupné z: http://www.fairtradecesko.cz/soubory/infosheet_a3web.19d5.pdf 59 CHLÁDKOVÁ, Alena, Pavel CHMELAŘ a Eva MALÍŘOVÁ. Silný kafé. Káva a (ne)spravedlivý obchod. Brno: Společnost pro Fair Trade, 2009. 12

všichni členové zavazují splňovat základní principy fair trade. Tento systém je založený na důvěře, dochází však k náhodným auditům. Členy WFTO jsou GEPA, EZA, El Puente, Libero Mondo nebo Traidcraft. 60 Systém certifikace FAIRTRADE, pokud pěstitel, dovozce i zpracovatel pravidelně prochází nezávislým auditem ověřujícím shodu se standardy Fairtrade International, může být na obalu daného výrobku uvedena certifikační známka. 61 Traidcraft Obrázek č. 2 - Známka FAIRTRADE a loga fairtradových organizací GEPA, Libero Mondo, Zdroj: www.nazemi.cz/sites/default/files/brozura_o_fair_trade_nazemi2013_0.pdf Od roku 2005 začaly mít velké obchodní společnosti zájem o výrobky s označením Fairtrade, například firma Nestlé projevila zájem prodávat fairtradovou kávu, řetězec kaváren Starbucks nabízí fairtradovou kávu a v roce 2003 začal McDonald ve Švýcarsku nabízet rovněž fairtradovou kávu. Po roce 2000 se hovořilo o možnosti harmonizace monitorovacích systémů FLO a IFAT. 62 2. 5. Organizace a struktura Pokud se hovoří o Fair trade, nejedná se pouze o jednu organizaci nebo společnost, těchto organizací je hned několik. Nejdůležitějšími jsou zastřešující WFTO, Fairtrade International, FLO-CERT a EFTA. Geograficky se svět dělí na dva trhy a to severní Ameriku a Evropu. V severní Americe nese prvenství v produkci a prodeji fairtradových výrobků Fair Trade USA. Formálně TransFair USA je nezisková organizace, založena v roce 1998. Od svého založení se stala členem Fairtrade International. V roce 2011 však došlo k oddělení od FLO a Fair Trade USA začala ustanovovat vlastní 60 CHORVÁTHOVÁ, Hana. FAIRTRADE Česko a Slovensko [online]. [cit. 2015-01-19+. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz 61 CHORVÁTHOVÁ, Hana. FAIRTRADE Česko a Slovensko [online]. [cit. 2015-01-19+. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz 62 CHORVÁTHOVÁ, Hana. FAIRTRADE Česko a Slovensko [online]. [cit. 2015-01-19+. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz 13

standardy a certifikace. Fair Trade USA spolupracuje se 1,3 miliony zemědělců a pracovníků ve více než 70 zemích světa. 63 64 Další organizací v USA je Fair trade Federation. Je to asociace fairtradových velkoobchodníků, maloobchodníků a producentů, jejíž členové jsou zavázáni zajišťovat férovou mzdu a dobré zaměstnanecké příležitosti pro ekonomicky znevýhodněné řemeslníky a producenty. 65 V Evropě existují čtyři zastřešující organizace a to WFTO, FLO zahrnující Fairtrade International, EFTA, NEWS. WFTO (World Fair Trade Organization), dříve IFAT (International Federation of Alternative Traders), byla založena v roce 1989. Je to globální síť organizací reprezentující fairtradový nabídkový řetězec, která se snaží docílit své vize světa, ve kterém obchodní struktury a praktiky jsou transformovány tak, aby fungovaly ve prospěch chudých a zároveň docílit udržitelného rozvoje a spravedlnosti. Hlavními aktivitami WFTO jsou: rozvoj trhu pro fairtradové produkty, budování důvěry ve fair trade, zajistit vytváření příležitostí, podpora samotných regionů. V roce 2004 WFTO vydalo vlastní fairtradovou certifikační plán a známku. FTO známka se uděluje registrovaným fairtradovým organizacím, ne produktu, jako je v případě FLO International a její Fairtrade známky. Známka garantuje, že organizace, která ji obdrží, dodržuje standardy týkající se pracovních podmínek, mzdy, dětské práce a životního prostředí. Tyto standardy jsou ověřovány vlastními vzájemnými kontrolami. WFTO zahrnuje producenty, odborníky na marketing, exportéry, importéry, velkoobchodníky a maloobchodní prodejce, kteří jsou oddáni konceptu fairtrade. WFTO se stala globální autoritou a strážcem fairtradových hodnot a principů. Organizace zastřešuje přes 370 členských organizací a 40 individuálních společníků z více jak 70 zemích světa napříč 5 regiony (Afrika, Asie, Evropa, Latinská Amerika, Severní Amerika a okraj Pacifiku). Každá oblast má navíc svou vlastní regionální kancelář, pro Afriku je to COFTA (Cooperation for Fair Trade in Africa), dále WFTO ASIA, WFTO EUROPE, WFTO- PACIFIC a WFTO-LA (WFTO Latin America). WFTO se snaží naplnit cíle fair trade zlepšením a koordinací spolupráce svých členských organizací a zároveň podporovat jejich zájmy. 66 FLO (Fairtrade Labelling Organisations International) je nezisková organizace zahrnující 25 fairtradových organizací napříč 15 evropskými zeměmi a Japonskem, USA, Kanadou, Austrálií, Novým Zélandem a Mexikem. 67 63 MÜLLNER, Vojtěch. Fair trade. Brno, 2013. Bakalářská práce. Masarykova Univerziza. Vedoucí práce Zdeněk Rosenberg. 64 Fair Trade USA: Every purchase matters [online]. RICE, Paul. [cit. 2015-10-12+. Dostupné z: http://fairtradeusa.org/about-fair-trade-usa 65 CHLÁDKOVÁ, Alena, Pavel CHMELAŘ a Eva MALÍŘOVÁ. Silný kafé. Káva a (ne)spravedlivý obchod. Brno: Společnost pro Fair Trade, 2009. 66 World Fair Trade Organisation [online]. [cit. 2015-10-15+. Dostupné z: http://www.wfto.com/ 67 Fairtrade International [online]. 2011 [cit. 2015-10-15+. Dostupné z: http://www.fairtrade.net 14

Organizace vytvořila fairtradové standardy a dohlíží na jejich dodržování, pomáhá producentům v získání a udržení certifikace a v těžení z tržních příležitostí. Zároveň kontroluje tvorbu cen, určuje minimální výkupní ceny produktů a zároveň výšku sociální prémie. 68 V lednu 2004 došlo k rozdělení organizace Fairtrade Labelling Organizations International na FLO, rozvíjí a kontroluje standardy a podporuje producenty, a FLO-CERT, která zajišťuje, aby došlo k splnění těchto standardů, a uděluje certifikaci. FLO sídlí v Bonnu, v Německu. Cílem organizace je umožnit udržitelný rozvoj a podpořit znevýhodněné producenty a pracovníky v rozvojových zemích skrze certifikaci fair trade tím, že nastoluje mezinárodní fairtradové standardy, koordinuje označování fairtradových výrobků, organizuje podporu producentů a prosazuje obchodní spravedlnost v debatách o obchodě a rozvoji. 69 FLO-CERT je kontrolní a certifikační orgán pro označení Fairtrade. Aby zajistila důvěryhodnost certifikační známky, pracuje s nezávislým, transparentním certifikačním systémem, který splňuje požadavky ISO 65, mezinárodní norma pro orgány udělující certifikaci. FLO-CERT provádí kontroly a audit, zároveň školí auditory a pracovníky. Organizace zajišťuje kontrolu standardů, spravuje certifikační systém produktů z rozvojových zemí a snaží se o jeho důvěryhodnost. Dále se stará o dodržování kvality výrobků a služeb. 70 EFTA, Evropská Asociace pro Fair trade je asociace 10 fairtradových importérů v devíti evropských zemích (Rakousko, Belgie, Německo, Francie, Španělsko, Itálie, Švýcarsko a Velká Británie)sídlící v Nizozemí. Efta byla neformálně zřízena v roce 1987 některými nejstaršími a největšími fairtradovými importéry. V roce 1990 získala formální statut. Cílem organizace je podporovat své členské organizace v jejich činnosti, spolupráci a koordinaci. Usnadňuje výměnu informací a získávání kontaktů, vytváří podmínky pro dělbu práce a identifikuje a rozvíjí sdílené projekty. Organizuje setkání svých členů a vytváří databázi dodavatelů, nazvanou Fairdata, která zahrnuje detaily dodavatelů a jejich produktů. 71 Síť evropských světových obchodníků je také členem mezinárodní asociace NEWS!, která je zastřešující sítí pro 15 národních světově obchodních asociací ve 13 zemích Evropy. Na globální úrovni je Fair trade hnutí organizováno v pěti mezinárodních asociacích. Mezinárodní asociace pro fair trade IFAT, je globální síť fairtradových organizací, se členy v téměř 70 zemích. Členové jsou producenti, exportéři, importéři a maloobchodníci, kteří věří, že obchod by měl zlepšit životy znevýhodněných lidí, aniž by poškozoval planetu. FLO, IFAT, NEWS!, a EFTA se začali setkávat v roce 1998, spolupracují pod zkratkou FINE. Cílem FINE je umožnit těmto organizacím a jejich členům spolupracovat v důležitých oblastech, jako jsou 68 JÁCHYM, Jakub a Ľubica AUXTOVÁ. Fair trade a sociální podnikání. 2011. 69 Fairtrade International [online]. 2011 [cit. 2015-10-15+. Dostupné z: http://www.fairtrade.net 70 FLOCERT: Assuring fairness [online]. [cit. 2015-10-15+. Dostupné z: http://www.flocert.net/ 71 EFTA: European Fair Trade Association [online]. [cit. 2015-10-18+. Dostupné z: http://www.european-fairtrade-association.org/efta/ 15

kampaně, standardy a monitorování fair trade. V roce 2004 byla ustanovena advokátní kancelář v Bruselu, která má za úkol koordinovat a směrovat jejich vzájemnou advokátní práci. 72 Obrázek č. 3 Loga fairtradových organizací Zdroj: wfto.com, fairtrade.net, flocert.net, european-fair-trade-association.org 2. 6. Standardy podle Fairtrade International V případě fair trade se nejedná jen o jednu organizaci, ale o systém nesoucí určitou myšlenku. Z tohoto důvodu můžeme nalézt i několik interpretací standardů. Soustředíme se na standardy a principy dvou největších organizací a to Fairtrade International a WFTO, tyto organizace sdružují nejvíce členů a společně vydaly Listinu principů Fair trade. 73 Aby získali producenti certifikaci Fairtrade, kterou jim udělí nezávislá certifikační společnost FLO-Cert, musí splňovat určité standardy. Tyto standardy jsou nastoleny organizací Fairtrade International a jsou souhrnem sociálních, ekonomických a environmentálních požadavků. Standardy 72 EFTA: European Fair Trade Association [online]. [cit. 2015-10-18+. Dostupné z: http://www.european-fairtrade-association.org/efta/ 73 MÜLLNER, Vojtěch. Fair trade. Brno, 2013. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Zdeněk Rosenberg. 16

se dělí na obecné standardy (základní) a standardy pro jednotlivé produkty. S Fairtrade spolupracují dva hlavní typy organizací producentů a to malé spolky farmářů, komerční farmy a další společnosti, které trvale zaměstnávají sezonní pracovníky. Pro každou skupinu jsou vytvořené normy, které jsou přizpůsobeny rozdílným vlastnickým strukturám a jiným charakteristickým znakům. Po všech členech FLO je vyžadováno dodržování výrobních standardů. FLO-CERT kontroluje, zda jsou tyto standardy dodržovány, provádí kontroly ve spolupráci s investory a auditory po celém světě. Organizace se zaměřuje na seznam 129 zemí, vybraných podle sedmi základních indikátorů určujících lidský rozvoj. Organizace spojených národů tyto indikátory také využívá. 74 Souhrnnými klíčovými standardy jsou: Zaručení minimální výkupní ceny pro výrobce Poskytování dodatečné prémie, která může být dále investována do projektů na zlepšení sociálního, ekonomického a environmentálního rozvoje Umožnění předfinancování pro výrobce Zdůrazňování představy společenství mezi obchodními partnery Usnadnění vzájemně výhodných dlouhodobých vztahů Stanovení životního minima a dalších kritérií umožňujících kontrolovat, zda jsou podmínky pro produkci a trh sociálně a ekonomicky fair a odpovědné k životnímu prostředí 75 Producentská družstva jsou zavázána dodržovat minimální požadavky standardů, které jsou nastoleny pro každou oblast, zároveň musí vykazovat stálé zlepšování. Například jedním z minimálních požadavků je zákaz používání agrochemikálií. Dalším požadavkem je snižování používání povolených agrochemikálií. Míra pokroku pak závisí také na výši ekonomické podpory, kterou organizace obdrží od společnosti Fairtrade na základě specifické potřeby. 76 2. 6. 1. Obecné výrobní standardy Obecné výrobní standardy pro družstva farmářů se vztahují na farmáře, kteří se organizují do družstev nebo jiných spolků s průhlednou administrativou. Struktura těchto organizací se v jednotlivých zemích liší. Kritéria ekonomického rozvoje zajišťují efektivní export produktů organizacemi a zprůhlednění celé administrativy. Podle kritérií na ochranu životního prostředí se potom kontroluje, zda organizace a jednotliví producenti respektují životní prostředí a podílejí se zároveň na jeho ochraně. Jsou stanovena pravidla pro farmáře a dělníky pracující s chemikáliemi, na 74 Fairtrade známka [online]. [cit. 2015-09-05+. Dostupné z: http://www.profairtrade.cz/fairtrade/ 75 Fairtrade International [online]. 2011 [cit. 2015-10-15+. Dostupné z: http://www.fairtrade.net 76 Fairtrade známka [online]. [cit. 2015-09-05+. Dostupné z: http://www.profairtrade.cz/fairtrade/ 17