VLIV ODLIŠNÝCH KLIMATICKÝCH PODMÍNEK NA RŮST DRUHU ALNUS GLUTINOSA (L.) GAERTN. V KONTEJNEROVANÉ PRODUKCI Influence of Different Climatical Conditions on the Growth of Alnus glutinosa (L.) Gaertn. Maintened in Container Production Jezdinský Aleš 1, Salaš Petr 2, Řezníček Vojtěch 2 1 Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav zelinářství a květinářství 2 Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin Abstract Byly sledovány nejdůležitější morfologické parametry a fyziologické parametry u dvouletých semenáčků Alnus glutinosa (L.) Gaertn. (olše lepkavá) v kontejnerované produkci na dvou světelně odlišných stanovištích po dobu tří let. U téměř všech sledovaných parametrů byl vyhodnocen silný vliv ročníku, jakkoliv byla síla vlivu závislá na lokalitě v případě více parametrů. Nejpříznivější rok (2005) se vyznačoval nejvyšší relativní vzdušnou vlhkostí (denní průměr 71,4 %) a nejvyšším počtem hodin slunečního svitu (1280 hodin). Počet zcela zamračených dní byl v tomto roce nejnižší. Hodnota FAR byla 11288 W.m -2, jednalo se o průměrnou hodnotu za sledované roky. Nejnepříznivější rok (2005) pro pěstování olše lepkavé byl nejteplejším rokem, kdy v letních měsících byl počet horkých dnů velmi vysoký. V tomto roce byly zaznamenány vysoké teploty, nízká relativní vzdušná vlhkost a nejnižší hodnota FAR. Klíčová slova: klimatické podmínky, Alnus glutinosa, vliv roku, lokalita Abstract There have been monitored the most important morphological and physiological parametres of 2-year old Alnus glutinosa seedlings maintened in container production on two lightdifferent yields for 3 years. All parametres analysed showed very strong year influence, yet in case of more parametres involved the strenght of influence depended on the locality. The most favourable growing year was characterized by the highest relative air humidity (daily average 71,4 %) as well as the highest number of sun hours (1280 hours). In that year there was the lowest number of overcast days. The FAR value (11288 W.m -2 ) was estimated as the average of the analysed years. The least favourable year for growing Alnus glutinosa was the warmest year of growing with a very high number of warm days in summer months. High temperatures, low relative air humidity and the lowest FAR value were registered that year. Key words: climatic conditions, Alnus glutinosa, influence of the year, locality 178
Úvod Celkem je známo asi 35 druhů olší, které jsou rozšířené v oblasti severního a mírného pásma (Hieke, 1994). Velké taxonomické odlišnosti jsou nalezeny na jižní a jihovýchodní hranici výskytu olše (severní Afrika, Malá Asie a Kavkaz) (Vancsura, 1992). Olše lepkavá roste téměř v celé Evropě. Může se vyskytovat v oblasti severní Afriky, Kavkazu a Západní Sibiře (Horáček, 2007). Severní hranice výskytu v Evropě je jižní část Norska (Vancsura, 1992). V Alpách roste do nadmořské výšky 1300 m (Godet, 1993). Ve střední Evropě je zaznamenána variabilita pouze na úrovni velikosti a tvaru listů, plodů, a v počtu chloupků na listech (Vancsura, 1992). Stanoviště: jedná se o pionýrský druh. Většina olší roste na trvale vlhkých a občas zaplavovaných půdách, které jsou kypré a kamenité (Kremer, 1995). Olše se často vyskytují na březích řek, v horách na březích potoků, může růst na slatinách, bažinách a na mokrých loukách (Krüssmann, 1978). Olše je rychlerostoucí mrazuvzdorná dřevina náročná na světlo, málo odolná v konkurenci jiných druhů dřevin (Hejný, 1990). Odolává znečištěnému prostředí měst a průmyslových oblastí (Benčať, 2002). Olše vyžaduje půdy dobře zásobené živinami s vhodným vodním režimem, popřípadě může snést přiměřené sucho (Schmidt et al., 2004). Vyžaduje dobře provzdušněný substrát, nesnáší trvale zamokřená stanoviště (Hejný, 1990). Nevyhovující jsou půdy s vysokým obsahem vápníku (Koblížek, 2006). Je požadováno neutrální až středně kyselé ph půdy, popřípadě olše roste v rašelinových půdách, pokud vykazují dostatečnou vlhkost. Olše nesnáší příliš kyselé a mělké půdy (Vancsura, 1992; Godet, 1993). Je vysazována na extrémních stanovištích (degradované, rekultivované nebo jinak poškozené půdy), kde se používá jako dřevina přípravná, krycí a meliorační, respektive při zpevňování sesuvných svahů. Z uvedených poznatků vyplývá, že pro růst a vývoj olše není půdní typ tolik důležitý (Vancsura, 1992). Olše požaduje vysokou vlhkost vzduchu a má střední nároky na vodu (Schmidt et al, 2004). Olše potřebuje dostatečně okysličené půdy, přesto snáší periodické zaplavení pod podmínkou, že ve vodě je obsaženo dostatečné množství kyslíku. Snese i dvoutýdenní záplavy v době vegetace, mimo tuto periodu i po delší dobu (Musil, Möllerová, 2005). V místě kořenových náběhů jsou umístěny dýchací kořeny, které žijí v symbióze s hlízkovými bakteriemi, jež dokážou poutat kyslík. V době vegetačního růstu olše nesnáší pokles hladiny podzemní vody (Vancsura, 1992). V odborné literatuře není příliš mnoho informací o klimatických požadavcích mladých sazenic Alnus glutinosa (L.) Gaertn., ale je dobře známo, že rostliny rostoucí v kontejnerech se obvykle velmi liší v tradiční technologii pěstování ve volné půdě nebo v přírodě (Bunt, 1988, Bilderback, 2001, Józsa, 2004, Schuch, 2004). V tříletém experimentu bylo zkoumáno více než 30 růstových parametrů u sazenic Alnus glutinosa ve 4 různých substrátových médiích a na dvou světelně odlišných stanovištích. Odlišné klimatické podmínky experimentálních let poskytly možnost zkoumat i klimatické podmínky sazenic těchto rostlin. Materiál a metody Pokus byl založen na víceúčelovém vědeckém pokusném pracovišti na pozemcích Zahradnické fakulty v Lednici v letech 2004 2006. Hodnocení experimentu probíhalo ve třech opakováních a 9 variantách po dobu tří let. Jako modelová rostlina byla zvolena olše lepkavá Alnus glutinosa (L.) Gaertn. Vybraný druh byl vysazen do speciálních školkařských kontejnerů typu BC o objemu kontejneru 2 l. Založení experimentu s kontejnerovanými rostlinami probíhalo klasickým způsobem. Pro jednotlivé varianty pokusu byl předem namíchán substrát s přídavkem hydroabsorbentu v dávce 5 gramů hydroabsorbentu na litr substrátu. Rostliny byly vysázeny podle variant do 179
různého substrátového prostředí a rozestavěny na venkovním stanovišti, kde byly vystaveny přirozeným klimatickým vlivům a dvou světelně odlišným podmínkám. Na každém stanovišti byly hodnoceny čtyři varianty. Substrátové složení jednotlivých variant bylo následující: Stanoviště A (osluněné stanoviště): varianta 1 substrát RKS II (A1), varianta 2 substrát RKS II + hydroabsorbent (A2), varianta 3 písek + hydroabsorbent (A3), varianta 4 kůrový substrát + hydroabsorbent (A4). Stanoviště B (zastíněné stanoviště): varianta 1 substrát RKS II (B1), varianta 2 substrát RKS II + hydroabsorbent (B2), varianta 3 písek + hydroabsorbent (B3), varianta 4 kůrový substrát + hydroabsorbent (B4). Kontrola (K) pěstování ve volné půdě: kontrolní rostliny byly vysazeny klasickým školkařským způsobem na otevřené stanoviště do volné půdy. Jednotlivé varianty byly tvořeny 75 (3x25) rostlinami. Tyto čtyři varianty byly založeny ve třech opakováních a umístěny na dvou světelně odlišných stanovištích. Součástí pokusu byla kontrola, která zahrnovala 75 rostlin. Celkem bylo použito každý rok 675 rostlin. Experiment byl opakován ve třech po sobě následujících letech. Při výsadbě byly umístěny do kontejnerů čidla snímající teplotu a vlhkost. Během celého vegetačního období byla zejména u kontrolních rostlin vysázených ve volné půdě prováděna běžná agrotechnická opatření. Data meteorologická byla snímána Meteorologickou stanicí Mendeleum, data mikroklimatická byla zaznamenávána pomocí automatického mikroklimatického systému. Sledované parametry: Morfologické znaky rostliny byly měřeny na konci vegetace a v průběhu vegetačního období, byly sledovány výška rostlin, tloušťka kořenového krčku, počet a délka výhonů. Výpočtem byla vyjádřena celková a průměrná délka výhonů a byla provedena klasifikace délky výhonů. Z vlastností listů byly zjišťovány jejich počet, plocha, celková listová plocha, ale i délka a šířka listu. Výpočtem byly zpracovány průměrná velikost listů, velikostní kategorie a poměr délky šířky listu. Následně byly měřeny parametry biomasy, sledovány hmotnost kořenů, nadzemní části výhonů a listů v čerstvém stavu a po vysušení. Výpočtem byly stanoveny parametry celkové hmotnosti rostlin, nadzemní části, poměru nadzemní a podzemní části, hmotnosti čerstvých a suchých listů, obsah sušiny kořenového systému, výhonů a listů. Ostatní růstové parametry byly zaměřeny na zjištění indexu listové plochy (LAI), specifickou listovou plochu (SLA) a poměr listové velikosti (LAR). Další hodnocení sledovalo fyziologické parametry rostlin, zaměřené na relativní obsah chlorofylu a na stomatální vodivost průduchů. Cílem tohoto příspěvku bylo porovnat vliv experimentálních roků na měřené parametry. Vzhledem k rozsahu měřených dat jsou prezentovány pouze vybrané nejdůležitější parametry: výška rostlin, tloušťka kořenového krčku, počet výhonů, průměrná délka výhonů, celková listová plocha, specifická listová plocha, celková hmotnost rostliny vyjádřená v čerstvém stavu, poměr hmotnosti nadzemní části k podzemní části vyjádřené v čerstvém stavu, relativní obsah chlorofylu, stomatální vodivost průduchů. Statistické zpracování bylo provedeno pomocí programu Microsoft Office Excel 2007 a v návaznosti na porovnání variant byla použita analýza rozptylu a vícefaktorová ANOVA. Klimatická charakteristika experimentu a specifikace jednotlivých let Katastr obce Lednice se nachází podle zeměpisných souřadnic na 16 48 v.d. a 48 48 s.š. v nadmořské výšce 176 m nad mořem. Podle agroklimatické rajonizace se jedná o makrooblast teplou, oblast převážně teplou, se sumou aktivních teplot větší než 2800 o C, podoblast převážně suchou s hodnotou klimatického ukazatele zavlažení v rozmezí 150 100 mm, okrsek s T min nad -18 o C. Tento okrsek má nejpříznivější podmínky pro přezimování kultur. Pouze jednou až dvakrát za 10 let 180
se zde vyskytuje absolutní minimum pod -20 o C, které je škodlivé pro ozimy a teplomilné ovocné druhy. Průměrná roční teplota je 9,1 o C, ve vegetačním období 15,5 o C. Vegetační doba je dlouhá přibližně 175 dní (od 19.4. do 19.10.). Průměrná délka slunečního svitu je 1 873 hodin za rok. Dlouhodobý průměr ročních srážek je 524 mm. V průběhu vegetačního období od dubna do října tvoří srážkový úhrn 323 mm, což je 61 % celoročního úhrnu srážek. V zimě bývá malá krátkodobá sněhová pokrývka. Tabulka 1 a Tabulka 2 uvádějí průměrné teploty vzduchu a průměrné úhrny srážek v jednotlivých měsících v letech 2004 2006, upraveno dle Meteorologické stanice Mendeleum. Tabulka 1. Průměrné měsíční teploty vzduchu v jednotlivých měsících a průměrné roční teploty v letech 2004 2006. Měsíce Průměr Roky roční I. II III IV V VI VII VIII IX X XI XII teploty 2004-2,6 2,0 5,4 11,5 13,7 17,6 19,7 20,3 14,8 11,2 5,2 0,8 9,97 2005 0,9-1,9 2,9 11,2 15,7 18,4 20,2 18,4 16,0 9,7 3,4-0,2 9,56 2006-5,8-1,7 2,5 11,6 15,0 19,0 23,5 17,3 17,0 11,4 7,0 3,1 9,99 Tabulka 2. Průměrné úhrny srážek v jednotlivých měsících a průměrné roční úhrny srážek v letech 2004 2006. Měsíce Úhrn Roky I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII srážek 2004 48,7 37,8 63,5 16,2 27,7 99,4 58,9 31,6 44,0 46,7 42,9 12,7 530,1 2005 17,3 65,1 5,7 47,1 77,1 51,2 101,5 87,2 22,1 4,9 24,4 52,5 503,6 2006 41,7 30,6 60,5 66,5 73,8 53,7 39,7 162,4 5,6 15,6 11,7 17,6 528,9 Měření základních meteorologických prvků bylo zajištěno meteorologickou stanicí Mendeleum (Lednice) a mikroklimatickým monitorovacím systémem. Přístrojové vybavení mikroklimatického monitorovacího systému: 12 ti kanálový datalogger s příslušenstvím; snímač teploty vzduchu a půdy; snímač vlhkosti vzduchu; snímač záření FAR; snímač půdní vlhkosti. Sledování klimatických podmínek tří experimentálních období je znázorněno v tabulce 3 a v grafech 1-3. Sledované tři roky mohou být charakterizovány takto: V roce 2004 v průběhu vegetace pokusů byla teplota nižší než v roce 2006, podobně jako v roce 2005. Kumulovaná průměrná denní teplota byla nižší než v roce 2006 (v roce 2004 byla 2971 C, v roce 2006 byla 3178 ºC). Zkoumáním rozložení horkých dnů (kdy maximální teplota byla vyšší než 30 C), které se v tomto roce vyskytovaly v červenci a srpnu, byla většina z toho (6 a 6 dní), průměrná teplota v sprnu byla vyšší než v ostatních letech. Denní rozpětí teplot v tomto roce bylo nejnižší (11,9 C). Rok 2004 by mohl být charakterizován jako středně relativně vlhký v porovnání s ostatními dvěma roky, ale hodnoty se obvykle blížily hodnotám z roku 2005. Počet hodin slunečního svitu v roce 2004 byl nejnižší (1173 hodin), avšak hodnota FAR byla v tomto roce nejvyšší. V tomto období pokusu poklesl úhrn srážek, který tvořil 297 mm, nicméně pokles srážek byl doplněn další závlahovou vodou. 181
V roce 2005 kumulovaná denní průměrná teplota byla podobná jako v roce 2004, přesto byly nalezeny rozdíly v průměrných měsíčních údajích: v květnu v tomto roce byla zjištěna nejvyšší průměrná hodnota (14,8 C), pouze v květnu v roce 2004 se ojediněle vyskytly 3 dny s teplotou vyšší než 30 C. Nejvíce horkých dnů bylo v měsíci červenci (7 dní). Průměrná relativní vlhkost vzduchu v tomto roce byla nejvyšší (71,4 %), zároveň byl zaznamenán vysoký počet dní, kdy vlhkost vzduchu byla vyšší než 70 % (94 dní - změřeno ve 14 hodin), průměrná relativní vzdušná vlhkost byla zjištěna u 31 dní. V tomto období pokusu byl nejvyšší počet srážkových dnů. Počet hodin slunečního svitu byl vyšší než v roce 2004 a v roce 2006. Počet zcela zamračených dní byl v roce 2005 nejnižší. Hodnota FAR byla 11288 W.m -2, jednalo se o průměr za roky. Množství srážek v experimentálním období bylo průměrné (349 mm). Rok 2006 byl z hlediska kumulace denních průměrných teplot od třetí dekády měsíce června nejteplejším rokem, ve srovnání s roky 2004 a 2005. Při porovnání průměrných měsíčních teplot byly naměřeny zvláště vysoké teploty v červenci, kdy průměrná hodnota byla o 4,4 4,1 C vyšší než v ostatních dvou letech. V tomto létě byl počet horkých dní velmi vysoký (v roce 2006 celkem 31 dní, zatímco v ostatních letech jen 13 dní), hlavně v červenci (22 dnů, v ostatních měsících 6 7 dnů). Denní rozpětí teplot (12,7 C) bylo obdobné jako v roce 2005. Relativní vzdušná vlhkost byla nízká (navzdory skutečnosti, že úhrn srážek byl nejvyšší v tomto období experimentu a dosahoval 393 mm), hlavně v měsíci červenci, kdy bylo vyhodnoceno 16 dní s průměrnou denní vlhkostí vzduchu nižší než 60 %. V tomto experimentálním období pouhých 14 dní vykazovalo průměrnou denní relativní vzdušnou vlhkost vyšší než 70 % (v roce 2004 27 dní, v roce 2005 31 dní). Počet hodin slunečního svitu byl vysoký (1280 hodin), ale hodnoty FAR byly v tomto roce nejnižší (10707 W.m -2 ). Tabulka 3. Hlavní meteorologická data experimentu v jednotlivých letech. Parametry 2004 2005 2006 Teplota Průměrná teplota [ºC] 16,2 16,5 17,6 Kumulativní denní průměrná teplota [ºC] 2971,7 2988,8 3178,3 Počet letních dní [dny] 1 54 73 66 Počet tropických dní [dny] 2 13 12 27 Průměr denního rozpětí teplot [ºC] 11,9 12,8 12,7 Relativní vzdušná vlhkost Průměrná relativní vlhkost [%] 3 70,1 71,4 68,2 Počet dní <60% vlhkost ve 14 hodin [dny] 29 27 42 Počet dní <60% denní průměrná teplota [dny] 135 133 145 Počet dní >70% relativní vzdušná vlhkost měřená ve 14 hodin [dny] 87 94 75 Počet dní >70% průměrná denní relativní vzdušná vlhkost [dny] 27 31 14 Sluneční svit/záření Počet hodin slunečního svitu [hodiny] 1173,1 1280,0 1279,8 Počet zcela zamračených dní [dny] 4 20 13 23 Počet zamračených dní [dny] 5 38 31 36 FAR [W.m -2 ] 11415,1* 11287,7 10707,3 Srážky Množství srážek [mm] 297,1 348,7 392,5 Počet srážkových dní [dny] 6 54 61 55 Experimentální období: 23.04.2004 25.10.2004; 25.04.2005 24.10.2005; 24.04.2006 23.10.2006. Ve statistických výpočtech není započten první a poslední den. 182
1 maximální teplota vyšší než 25ºC 2 maximální teplota vyšší než 30ºC 3 na základě průměru z měření v 7, 14 a 21 hodin 4 sluneční svit do 0 hodin zcela zamračený den 5 sluneční svit maximálně do 2 hodin zamračený den 6 měřené dny se srážkami * bez dat z období 16. 22. května a 23. 31. července KUMULATIVNÍ DENNÍ PRŮMĚR TEPLOT 3500 3000 2500 2004 2005 2006 2000 1500 1000 500 0 23.4 30.4 7.5 14.5 21.5 28.5 4.6 11.6 18.6 25.6 2.7 9.7 16.7 23.7 30.7 6.8 13.8 Teplota [ºC] 20.8 27.8 3.9 10.9 17.9 24.9 1.10 8.10 15.10 22.10 Datum Graf 1. Kumulativní denní průměrná teplota v experimentálním období (2004 2006). KUMULATIVNÍ SLUNEČNÍ SVIT Počet hodin slunečnímo svitu [hodina] 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2004 2005 2006 23.4 30.4 7.5 14.5 21.5 28.5 4.6 11.6 18.6 25.6 2.7 9.7 16.7 23.7 30.7 6.8 13.8 20.8 27.8 3.9 10.9 17.9 24.9 1.10 8.10 15.10 22.10 Datum Graf 2. Kumulativní počet hodin slunečního svitu v experimentálním období (2004 2006). 183
KUMULATIVNÍ MNOŽSTVÍ SRÁŽEK Množství srážek [mm] 450 2004 400 2005 350 2006 300 250 200 150 100 50 0 23.4 30.4 7.5 14.5 21.5 28.5 4.6 11.6 18.6 25.6 2.7 9.7 16.7 23.7 30.7 6.8 13.8 20.8 27.8 3.9 10.9 17.9 24.9 1.10 8.10 15.10 22.10 Datum Graf 3. Kumulativní množství srážek v experimentálním období (2004 2006). Výsledky a diskuze Vyhodnocení průměrných hodnot u devíti variant bylo porovnáváno v rámci tří pokusných let experimentu. Vliv roku byl vyhodnocen u některých důležitých parametrů v případě 9 variant a je uveden v tabulce 4. Tabulka 4. Vliv roku v případě některých parametrů (průměr 9 variant). Parametr Průměrná hodnota 2004 2005 2006 Výška rostlin [m] 0,59 b 0,66 a 0,56 c Tloušťka kořenového krčku [mm] 9,17 b 13,40 a 9,35 b Počet výhonů [ks] 11,86 c 14,56 a 13,15 b Průměrná délka výhonů [mm] 71,08 a 76,30 a 34,23 b Celková listová plocha [mm 2 ] - 195,90 a 132,67 b Specifická listová plocha [m 2.kg -1 ] - 30,55 a 24,21 b Celková hmotnost rostliny vyjádřená v čerstvém stavu [g] - 132,93 a 71,94 b Poměr hmotnosti nadzemní části k podzemní části vyjádřené - 1,01 b 1,10 a v čerstvém stavu [g.g -1 ] Relativní obsah chlorofylu [CCI] - 14,7 a 13,2 b Stomatální vodivost průduchů [mmol.m -2.s -1 ] 340,4 a 333,1 a 270,1 b Poznámka: Odlišná písmena ukazují statistické rozdíly mezi různými lety experimentu (p<0,05). Rok 2005 byl u téměř každého parametru vyhodnocen jako nejvýhodnější průměrná hodnota. V tomto roce denní průměrná teplota byla velmi podobná s teplotou zjištěnou v roce 2004, ale nedosáhla výše roku 2006. Relativní vzdušná vlhkost vzduchu v tomto období experimentu byla nejvyšší (denní průměr 71,4%), což je uváděno v literárních zdrojích jako velmi důležitý požadavek pro růst Alnus glutinosa (Schmidt et al., 2004) a také pro druhy rostlin 184
pocházejících z přirozeně vlhkého prostředí (vlhkomilných, mokřadních a rostlin rostoucích na březích řek a potoků Pearson, 1989; Vancsura, 1992; Kremer, 1995; Pikula et al. 2003; Koblížek, 2006; Horáček, 2007). Počet hodin slunečního svitu v roce 2005 byl vysoký a vyznačoval se nižším počtem zamračených dnů. Hodnota FAR byla 11288 W.m -2. Srovnání tří let může být možné, porovnáme-li roky na základě průměrných hodnot zjištěných v jednotlivých lokalitách. Základní data jsou uvedena v tabulce 5, kde lze zpozorovat, že ve většině parametrů u obou lokalit byl nejvýhodnější rok 2005, ale v případě některých hodnocených parametrů byl rozdíl i mezi oběma lokalitami. Na osluněném stanovišti se neprojevil vliv ročníku na výšku rostlin, ale také se neprojevila změna tvaru listů (poměr délky / šířky). U všech parametrů, které mají vztah k vlastnostem listů, byly v roce 2004 zaznamenány nejvyšší hodnoty, zatímco u morfologických parametrů výhonů (výška, počet výhonů, délka výhonů a hmotnost v čerstvé hmotě) byly klimatické podmínky v roce 2005 více příznivé. Zkoumáním klimatických podmínek těchto dvou roků (2004 a 2005) se ukázalo, že teplota byla obdobná, denní rozpětí teplot a počet hodin slunečního svitu byl v roce 2004 nižší, nicméně hodnoty FAR v tomto roce byly vyšší. Měsíční průměrná teplota v červenci v roce 2005 byla vyšší, zatímco v roce 2004 lze ji charakterizovat navýšením, kdy nejteplejším měsícem byl srpen. Hodnoty parametrů listů v roce 2004 na zastíněném stanovišti vykázaly značné početní rozdíly a jejich souborné hodnocení nebylo z tohoto důvodu zapracováno. Na základě výsledků se v případě většiny ukazatelů jevil rok 2005 jako výhodnější vzhledem k roku 2006. 185
Tabulka 5. Vliv roku v případě některých parametrů (osluněné a zastíněné stanoviště). Parametr Stanoviště: osluněné Stanoviště: zastíněné 2004 2005 2006 2004 2005 2006 Výška rostlin [m] 0,65 a 0,70 a 0,66 a 0,55 b 0,69 a 0,46 c Tloušťka kořenového krčku 11,17 c 16,52 a 12,40 b 6,20 b 10,77 a 5,60 c [mm] Počet výhonů [ks] 15,59 c 19,56 a 17,87 b 6,33 c 10,13 a 7,67 b Průměrná délka výhonů [mm] 77,57 b 92,20 a 44,63 c 61,36 b 72,05 a 24,81 c Celková listová plocha [10 3 mm 2 ] 335,11 a 262,09 b 214,59 c - 162,49 a 54,79 b Specifická listová plocha [m 2.kg -1 ] 26,57 a 26,88 a 23,06 b - 37,45 a 27,42 b Celková hmotnost rostliny vyjádřená v čerstvém stavu 141,46 b 208,69 a 118,67 c - 73,54 a 20,20 b [g] Poměr hmotnosti nadzemní části k podzemní části vyjádřené 1,42 a 0,84 c 0,98 b - 1,23 a 1,20 b v čerstvém stavu [g.g -1 ] Relativní obsah chlorofylu [CCI] - 16,00 a 12,04 b - 15,78 a 11,90 b Stomatální vodivost průduchů 346,65 ab 358,18 a 323,06 b 358,69 a 306,45 b 210,47 c [mmol.m -2.s -1 ] Poznámka: Odlišná písmena ukazují statistické rozdíly mezi různými lety experimentu a lokalitou (p<0,05). Rok 2006 byl vyhodnocen jako nejméně příznivý rok na všech stanovištích téměř u každého parametru. Zkoumáním klimatických podmínek tohoto experimentálního období byl rok 2006 vyhodnocen jako nejteplejší rok. Počet tropických dnů byl velmi vysoký a rovněž teplota substrátových médií byla na slunném místě nejvyšší téměř u každého substrátu (kromě RKS II). V tomto roce byly zaznamenány vysoké teploty a nízká relativní vzdušná vlhkost, rovněž hodnota FAR byla nejnižší. Vliv ročníku působící na rostliny v různých substrátech Srovnáme-li 4 zkoumané substrátové směsi (RKS II, RKS II + TC, písek + TC kůrový substrát + TC, účinek média, bez vlivu umístění), byly v případě růstových parametrů pozorovány statistické rozdíly mezi variantami. Jako nejpříznivější substrát byl obvykle vyhodnocen: v roce 2004: RKS II + TC, kůrový substrát+ TC a RKS II, v roce 2005: RKS II a RKS II + TC, v roce 2006: RKS II + TC, kůrový substrát + TC, a RKS II, 186
v průměru tří pokusných let byly nejpříznivější substráty RKS II + TC a RKS II. Vliv ročníku a variant na vybraných parametrech je uveden v tabulkách 6-10. RKS II: Při souborném hodnocení účinků tohoto substrátu na nejvýznamnější morfologické parametry současně i pro každý parametr biomasy byl ze všech pokusných let nejpříznivější rok 2005 (hmotnost rostlinných částí, poměr hmotnosti nadzemní a podzemní části a hmotnostní poměr). Obdobná situace byla zaznamenána i pro SLA (specifickou listovou plochu). RKS II + TC: Při vzájemném porovnání jednotlivých let se vyznačoval tento substrát jako nejpříznivější v roce 2005 pro většinu parametrů, což potvrzují vypočtené statistické rozdíly. Písek + TerraCottem: Při vzájemném porovnání experimentálních let byl tento substrát v nejdůležitějších morfologických parametrech a biomase hodnocen v roce 2005 jako substrát s nejvíce příznivými hodnotami kromě počtu listů a obsahu sušiny jednotlivých částí rostlin. V případě velikosti listové plochy rostliny a hmotnosti listoví, hmotnostního poměru nadzemní části a kořenového systému a hmotnostního poměru listů (uvedené parametry nejsou součástí tohoto příspěvku, ale tento substrát na ně měl vliv) nebyly shodně hodnoceny jednotlivé roky na obou stanovištích. Stomatální vodivost (průměr ze 6 termínů) byla v prvních dvou letech statisticky vyšší než v roce 2006. Kůrový substrát + TerraCottem: Kůrový substrát poskytoval odlišné účinky v různých letech ve srovnání s ostatními substráty. Na základě statistické analýzy lze konstatovat, že vliv roku nebyl ve většině parametrů tak výrazný jako u ostatních substrátů. Rok 2005 byl na zastíněném stanovišti v rámci hodnocených parametrů nejpříznivější. V roce 2005 byl kůrový substrát téměř v každém parametru statisticky výhodnější než rašelinová média a statisticky shodný jako písek. Naopak, v dalších dvou letech, kdy klimatické podmínky nebyly tak příznivé pro druh Alnus glutinosa, byly pěstované rostliny hodnoceny jako statisticky nejlepší. V rozporu s ostatními substráty byl kůrový substrát na osluněném stanovišti v roce 2004 vyhodnocen jako viditelně příznivý (někdy i v roce 2006). Tato skutečnost není shodná pro rok 2005, kdy uvedený substrát na rozdíl od ostatních nedosáhl příznivých výsledků. Pěstování ve volné půdě: Kontrolní rostliny dosahovaly nejlepších výsledků v prvním experimentálním roce 2004 což předkládají i výsledky. Druhý rok experimentu (tj. rok 2005) byl nejvýhodnější pro kontejnerované rostliny, avšak pro rostliny pěstované ve volné půdě se stal rokem nejméně příznivým. Tabulka 6. Vliv roku na morfologické parametry (I). Var. Výška rostlin [m] Tloušťka kořenového krčku [mm] 2004 2005 2006 2004 2005 2006 A1 0,68 b 0,83 a 0,65 b 11,39 b 17,95 a 12,09 b A2 0,77 a 0,74 a 0,76 a 12,06 c 19,02 a 13,83 b A3 0,51 b 0,64 a 0,49 b 9,39 b 14,41 a 9,99 b A4 0,66 ab 0,60 b 0,74 a 11,82 b 14,69 a 13,68 a K 0,54 a 0,38 b 0,54 a 13,10 a 11,42 b 12,11 ab B1 0,44 b 0,72 a 0,44 b 5,30 b 11,75 a 5,73 b B2 0,64 b 0,79 a 0,50 c 7,10 b 12,25 a 5,79 c B3 0,54 b 0,67 a 0,46 c 5,96 b 9,91 a 5,44 b B4 0,58 ab 0,60 a 0,46 b 6,46 b 9,16 a 5,45 c Poznámka: Odlišná písmena ukazují statistické rozdíly mezi různými lety experimentu (p<0,05). 187
Tabulka 7. Vliv roku na morfologické parametry (II). Var. Počet výhonů [ks] Průměrná délka výhonů [mm] 2004 2005 2006 2004 2005 2006 A1 13,80 c 21,11 a 16,97 b 95,74 a 117,00 a 44,92 b A2 17,61 b 21,42 ab 20,79 a 85,90 b 118,90 a 50,80 c A3 13,95 b 17,45 a 14,45 b 41,72 b 71,29 a 23,83 c A4 17,01 b 18,26 ab 19,27 a 86,91 a 61,62 b 58,96 b K 19,08 a 12,28 c 16,24 b 84,04 a 29,64 b 30,35 b B1 4,23 c 11,44 a 6,34 b 71,06 a 87,81 a 21,17 b B2 8,75 b 11,45 a 9,04 b 69,00 b 100,60 a 32,01 c B3 5,49 b 8,33 a 7,59 a 45,35 a 55,14 a 19,36 b B4 6,84 b 9,28 a 7,71 b 60,03 a 44,66 a 26,70 b Poznámka: Odlišná písmena ukazují statistické rozdíly mezi různými lety experimentu (p<0,05). Tabulka 8. Vliv roku na morfologické parametry (III). Var. Celková listová plocha [10 3 mm 2 ] Specifická listová plocha [m 2.kg -1 ] 2004 2005 2006 2004 2005 2006 A1 388,05 a 390,04 a 166,25 b 24,60 a 25,57 a 22,07 a A2 404,27 a 382,93 a 350,94 a 27,92 a 24,09 a 24,73 a A3 162,85 a 87,62 b 76,43 b 27,37 a 27,87 a 21,40 b A4 385,28 a 187,76 c 264,75 b 26,39 a 29,99 a 24,03 a K 323,50 a 64,75 c 116,48 b 18,98 a 17,65 a 16,02 b B1-234,65 a 52,31 b - 41,22 a 26,55 b B2-181,14 a 65,46 b - 36,18 a 25,50 b B3-112,26 a 33,08 b - 35,58 a 29,22 b B4-121,92 a 68,30 b - 36,82 a 28,39 b Poznámka: Odlišná písmena ukazují statistické rozdíly mezi různými lety experimentu (p<0,05). 188
Tabulka 9. Vliv roku na biomasu. Var. Celková hmotnost rostliny vyjádřená v čerstvém stavu [g] Poměr hmotnosti nadzemní části k podzemní vyjádřené v čerstvém stavu [g.g -1 ] 2004 2005 2006 2004 2005 2006 A1 133,83 b 280,32 a 96,56 b 2,10 a 1,15 b 1,40 a A2 171,02 b 320,86 a 166,13 b 1,43 a 0,80 b 1,02 a A3 91,97 ab 105,88 a 62,74 b 0,73 a 0,55 a 0,64 b A4 169,00 a 127,71 b 149,25 b 1,43 a 0,84 b 0,86 a K 189,73 a 67,48 c 91,98 b 1,67 a 0,78 b 1,15 a B1-83,87 a 14,90 b - 1,72 a 1,79 c B2-107,23 a 28,50 b - 1,00 a 0,95 b B3-55,00 a 16,34 b - 0,89 a 0,73 b B4-48,04 a 21,05 b - 1,32 a 1,33 c Poznámka: Odlišná písmena ukazují statistické rozdíly mezi různými lety experimentu (p<0,05). Tabulka 10. Vliv roku na fyziologické parametry. Var. Relativní obsah chlorofylu [CCI] (průměr 3 listů a 6 termínů měření) Stomatální vodivost průduchů [mmol.m -2.s -1 ] (průměr 3 listů a 6 termínů měření) 2005 2006 2004 2005 2006 A1 19,86 a 10,94 b 356,18 a 384,00 a 332,95 a A2 17,28 a 9,78 b 377,17 a 398,43 a 317,97 a A3 13,93 a 7,97 b 341,15 ab 417,61 a 307,07 b A4 12,95 b 19,46 a 311,84 a 361,58 a 333,71 a K 29,20 a 23,36 b 242,79 a 231,31 a 332,94 a B1 14,84 a 10,94 b 394,92 a 349,69 b 203,00 c B2 16,16 a 12,09 b 371,03 a 364,82 a 210,16 b B3 17,70 a 10,28 b 320,32 a 281,85 a 205,46 b B4 14,37 a 14,33 a 348,49 a 229,41 b 187,24 c Poznámka: Odlišná písmena ukazují statistické rozdíly mezi různými lety experimentu (p<0,05). Závěr Tři roky experimentu poskytly možnost sledovat klimatické požadavky sazenic Alnus glutinosa v kontejnerech. Na základě hodnocení klimatických dat byl rok 2005 vyhodnocen jako nejvhodnější a rok 2006 jako nejméně příznivý z pohledu hodnocených údajů. Požadavky lze vyjádřit náročností sazenic Alnus glutinosa v roce 2005 na nepříliš teplé počasí (průměrná kumulovaná denní teplota dosáhla 16,5 C), vysokou relativní vlhkost vzduchu (denní průměr byl 71,4 %), vysokou hodnotu hodin slunečního svitu (1280 hodin) i relativně vysokou hodnotu FAR (11288 W.m -2 ). Nepříznivě na růst rostlin působí počasí, kdy je průměrná teplota vegetačního období vyšší a zároveň je vyšší počet tropických dnů (maximální teplota vyšší než 30 C). Podobně i nízká vlhkost vzduchu a relativně nízká hodnota FAR (v roce 2006 10707 W.m -2 ) nepříznivě ovlivňují růst rostlin. 189
Použitá literatura 1) BENČAŤ, T. Dendrológia. 1.vydanie. Vydavateľstvo TU vo zvolene, 2002, 205 s. ISBN 80-228-1141-6. 2) BUNT, A.C. Media and mixes for container-grown plants. 2 nd edition. Unwin Hyman, London, 1988, 309 s. ISBN 0-04-635016-0. 3) BILDERBACK, T.E. Environmentally compatible container plant production practices. Acta Horticulturae 548: International Symposium on Growing Media and Hydroponics. Kassandra, Macedonia, Greece, 2001, s. 311-318. ISBN 978-90-66057-54-8, ISSN 0567-7572. 4) EUFORGEN. Distribution maps, Alnus glutinosa. European Forest Genetic Resources Programme [online], 2008, last modifield last modified on 28 July 2008 [cit. 2009-03-28]. Dostupný z WWW: www.holzwurm-page.de/files/images/alnus_glutinosa karte.jpg 5) GODET, J.D. Fák és cserjék. Officina Nova, Budapest 1993, 216 s. ISBN 963 818 526 0. 6) HEJNÝ, S., SLAVÍK, B. et al. Květena České republiky 2. 1.vydání. Academia, Praha, 1990, 554 s. ISBN 80-200-1089-0. 7) HIEKE, K. Alnus. In: Mareček, F. Zahradnický slovník naučný 1 A-C. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, 1994, s. 68-70. ISBN 80-85120-51-8. 8) HORÁČEK, P. Encyklopedie listnatých stromů a keřů. 1.vydání. Computer Press, a.s., Brno, 2007, 747 s. ISBN 978-80-251-1708-8. 9) JÓZSA, M. Konténeres termesztés. In: Schmidt, G., Tóth, I. (ed.) Díszfaiskola. 2 nd edition. Mezőgazda Kiadó, Budapest, 2004, s. 374-391. ISBN 963 286 134 5 10) KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2.vydání. Sursum, 2006, 551 s. ISBN 80-7323-117-4. 11) KREMER, B., P. Stromy v Evropě zdomácnělé a zavedené druhy. 1.vydání. Knižní klub, Praha, 1995, 287 s. ISBN 80-7176-184-2. 12) KRÜSSMANN, G. Evropské dřeviny. 1.vydání. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1978, 187 s. 13) MUSIL, I., MÖLLEROVÁ, J. Listnaté dřeviny Přehled dřevin v rámci systému rostlin krytosemenných - Lesnická dendrologie 2. 1.vydání. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Praha, 2005, 216 s. ISBN 80-213-1367-6. 14) SCHMIDT, G., TÓTH, I., MARÁCZI, L. A legfontosabb díszfák, díszcserjék szaporítása, nevelése és növényvédelme. Alnus. In: Schmidt, G., Tóth, I. (ed.) Díszfaiskola. 2 nd edition. Mezőgazda Kiadó, Budapest, 2004, s. 492-493. ISBN 963 286 134 5. 15) SCHUCH, U.K. Container production of ornamental crops in retractable roof greenhouses in semi-arid climate of the Southwestern Unit States. Acta Horticulturae 659: VII International Symposium on Protected Cultivation in Mild Winter Climates: Production, Pest Management and Global Competition. Kissimmee, Florida, USA, 2004, s. 105-111. ISBN 978-90-66052-59- 8, ISSN 0567-7572. 16) VANCSURA, R. A fás növények fejlődéstani és rendszertani vonatkozásai In: Gencsi, L., Vancsura, R. (ed.) Dendrológia. Erdészeti növénytan II. Mezőgazda Kiadó, Budapest, 1992, s. 286-294. ISBN 963 81 6008 X. Kontaktní adresa Ing. Aleš Jezdinský, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zelinářství a květinářství, Valtická 337, 691 44 Lednice, email: ales.jezdinsky@mendelu.cz 190