Kmen: Ploštěnci (Plathelminthes) Milan Dundr
Ploštěnci dorzoventrální zploštění těla z břišní a hřbetní strany pouze ektoderm a entoderm mezi nimi řídké parenchymatické pletivo omývané tělními tekutinami vněm vnitřní orgány
Ploštěnci vylučování: protonefridie
Ploštěnci vylučování: plaménkové buňky
Ploštěnci rozmnožování: téměř vždy hermafroditi vývoj nepřímý u parazitických druhů složité vývojové cykly
Ploštěnci rozmnožování: téměř vždy hermafroditi vývoj nepřímý u parazitických druhů složité vývojové cykly
Ploštěnci fylogeneze: vznikli z plazivých bentických žebernatek z ploštěnek se vyvinuly motolice a tasemnice; vývoj končí slepě
Systém:
Třída: Ploštěnky (Turbellaria)
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) smysly: na hřbetu přední části těla hmatové buňky párové miskovité oči na přední části těla čichové laloky
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) nervová soustava: vpřední části těla prstencovitě propojené nervové zauzliny (mozková zauzlina) z nich nervy k čichovým lalokům a k miskovitým očím
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) nervová soustava: dále z nich vedou dva hřbetní a dva břišní postranní pruhy nervů do těla
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) povrch těla: jednovrstevná pokožka většinou s pigmentem pokožka z řasinkového epitelu pohyb
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) povrch těla: - pohyb též díky podkožnímu svalovému vaku (svaly okružně, podélně a příčně)
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) potrava: dravci vakovitá trávicí dutina má slepá ramena začíná uprostřed těla na břišní straně zároveň i rozvod živin = gastrovaskulární soustava přijímací otvor je zároveň i vyvrhovací
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) dýchání: celým povrchem těla
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) vylučování: protonefridie plaménkové buňky vylučovací kanálky
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) vylučování: ve vodě rozpustné odpadní látky proniknou difúzí do plaménkové buňky vnívířící brvy tekutinu posunují do kanálků ústí 8 páry otvorů na hřbetní straně
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) rozmnožování: hermafroditi nakladená vajíčka po několika do kokonů přilepují na kameny ve vodě
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) rozmnožování: sladkovodní vývoj přímý (!) mořské vývoj nepřímý
Třída: Ploštěnky (Turbellaria) rozmnožování: vyvinutá schopnost regenerace
Zástupci:
bílá ploštěnka mléčná (Dendrocoelum lacteum) sladkovodní (potoky, říčky pod kameny)
ploštěnka potoční (Planaria gonocephala) kopinatá příď těla sladkovodní
větší počet očí na přední části těla černá sladkovodní ploštěnka černá (Polycelis nigra)
Ploštěnky slaných vod:
Ploštěnky slaných vod:
Ploštěnky slaných vod:
Ploštěnky slaných vod:
Ploštěnky slaných vod:
Třída: Motolice (Trematoda)
Třída: Motolice (Trematoda) cizopasní dospělci parazitují na obratlovcích jejich vývojová stádia na bezobratlých často střídají hostitele složité vývojové cykly
Třída: Motolice (Trematoda) - nečlánkované tělo
Třída: Motolice (Trematoda) díky parazitickému způsobu života potlačeny některé orgány: smyslové ústrojí pohybové ústrojí
Třída: Motolice (Trematoda) naopak vytvořena ochranná ústrojí: kutikula přísavky
Třída: Motolice (Trematoda) vysoce výkonné pohlavní ústrojí
Zástupci:
stavba těla: motolice jaterní (Fasciola hepatica) protáhle lupenovité, ke koncům sbíhavé dospělé 3 cm dlouhé, 1,5 cm široké
stavba těla: motolice jaterní (Fasciola hepatica) na břišní straně přední části těla 2 přísavky uprostřed přední z nich je ústní otvor
povrch těla: motolice jaterní (Fasciola hepatica) jednovrstevná pokožka vylučuje ochrannou kutikulu proti trávicím šťávám hostitele
motolice jaterní (Fasciola hepatica) trávicí soustava: ústní přísavka s ústním otvorem svalnatý hltan nasává živiny z těla hostitele jícen větví se a nakonec člení na hustou gastrovaskulární síť
motolice jaterní (Fasciola hepatica) vylučování: protonefridie od plaménkových buněk rozmístěných v parenchymu kapiláry spojují se v silnější trubičky do hlavních kanálků» 1 nebo 2 do močového měchýře otvorem na zadním konci těla ven
dýchání: anaerobní motolice jaterní (Fasciola hepatica) jsou-li vnější parazité (ektoparazité) dýchají celým povrchem těla
motolice jaterní (Fasciola hepatica) nervová soustava: oproti ploštěnkám mnohem jednodušší: u předního konce párová mozková zauzlina
motolice jaterní (Fasciola hepatica) nervová soustava: z ní krátké provazce kpřednímu konci, zejména k ústní přísavce znítéž3 páry dlouhých provazců směřujících dozadu a propojených navzájem příčnými spojkami
motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: vyplňuje téměř celé tělo párová varlata, nepárový vaječník
motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: proterandričtí hermafroditi první dozrávají spermie
motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: vajíčka oplodní spermie jiného jedince vyplavována žlučovody s výkaly opouštějí tělo (ovce)
motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: dostanou-li se do vody larva miracidium (obrvená, pohyblivá)
motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: během 24 hodin musí proniknout do plášťové dutiny plže bahnatky malé vjejím hepatopankreatu (slinivkojaterní žláze) se mění ve vakovitou sporocystu
motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: rýhováním uvnitř sporocysty protáhle vakovitá larva redie
motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: uvnitř redie pohyblivé larvy spřísavkami cerkárie
motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: cerkárie opustí tělo bahnatky pohybuje se ve vodě zacystuje se na zatopené trávě
motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: po opadnutí vody spase trávu i se zacystovanými cerkáriemi hostitel (např. ovce)
motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: v žaludku hostitele cysta praskne larva pronikne do jater dospěje v motolici
motolice jaterní (Fasciola hepatica) pohlavní soustava: v tomto cyklu je mnoho faktorů, které ho mohou přerušit proto motolice velmi plodné s nadprodukcí potomstva
význam: působí: motolice jaterní (Fasciola hepatica) těžké trávicí poruchy nízkou užitkovost či dokonce úhyn napadených zvířat (ovce, skot, volně žijící přežvýkavci)
motolice jaterní (Fasciola hepatica) význam: lze přenést i na člověka (okusování stébel trav) vážná onemocnění žlučníku a jater
JV a V Asie motolice střevní (Fasciolopsis buski) střevo člověka (někdy i koz, prasat aj.) bolesti břicha, průjmy, závratě
motolice střevní (Fasciolopsis buski) silné napadení (popsáno přes 3000 kusů u 1 pacienta) smrt mezihostitel = plž
motolice střevní (Fasciolopsis buski) - larvy zacystovány na vodních rostlinách - na plodech kotvice plovoucí nebo lotosů (v JV Asii se pojídají syrové)
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) způsobuje nemoc billharziózu: (= též egyptská nebo močová bilharzióza) těžké záněty močového měchýře
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) samice klade hrotitá vajíčka protrhávají stěnu kapilár močového měchýře způsobují krvácení močových cest
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) vajíčka pak s močí do vody a způsobí sekundární infekci přes vodního plže
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) z plže se uvolňují tisíce cerkárií s ocáskem plavou, aktivně vyhledávají člověka, zavrtávají se mu do kůže a krevním oběhem se přemisťují na oblíbená místa
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) v oblastech, kde se pěstuje rýže choroba často končí celkovou sešlostí a smrtí Egypt (Středomoří), Afrika, J a JV Asie
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) vajíčka se našla i v ledvinách staroegyptských mumií z 2. tisíciletí př.n.l. vevropě vněkterých částech Portugalska
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) - krev v moči - častá komplikace = rakovina močového měchýře
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) - na rozdíl od většiny motolic je odděleného pohlaví (!)
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) - silnější a širší sameček (délka 1,5 cm) - neustále přidržuje delší, ale štíhlejší samičku ve své břišní rýze a průběžně ji oplodňuje
krevnička močová (Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia) - v Americe a Asii i další podobné druhy
Třída: Tasemnice (Cestoda)
Třída: Tasemnice (Cestoda) - zcela přizpůsobené životu uvnitř těla hostitele - vdospělosti ve střevech obratlovců
Třída: Tasemnice (Cestoda) - larva = onkosféra do krevního oběhu do svalů přeměna v larvocystu = klidové stádium (boubel)
Třída: Tasemnice (Cestoda) - některé druhy i v játrech nebo mozku obratlovců, či v těle korýšů
Třída: Tasemnice (Cestoda) stavba: hlavička (skolex) velikost špendlíkové hlavičky na zúženém konci věnec příchytných háčků (rostelum) = určovací znak
Třída: Tasemnice (Cestoda) stavba: krček za ním ploché články (proglotidy) postupně se rozšiřují a prodlužují tělo až několik metrů
Třída: Tasemnice (Cestoda) stavba: jednovrstevná pokožka kutikula (ochrana) pod pokožkou redukovaný podkožní svalový vak pohyb
Třída: Tasemnice (Cestoda) stavba: zralé články se na konci těla odtrhují a s výkaly opouštějí tělo hostitele
Třída: Tasemnice (Cestoda) dýchání: anaerobně trávicí soustava: chybí živiny vstřebává celým povrchem těla
Třída: Tasemnice (Cestoda) vylučování: protonefridie
Třída: Tasemnice (Cestoda) nervová soustava: slabě vyvinuta vhlavičce je párovitá uzlina
Třída: Tasemnice (Cestoda) nervová soustava: znípodélné nervové pruhy, spojené navzájem příčnými spojkami; dva po stranách těla jsou silnější
Třída: Tasemnice (Cestoda) rozmnožování: proterandričtí hermafroditi poslední články vyplněny oplozenými vajíčky
Třída: Tasemnice (Cestoda)
Třída: Tasemnice (Cestoda) příznaky: chronický střevní katar cítí v dolní části těla pohyby cizího živočicha nucení ke zvracení často bolestivé průjmy
Třída: Tasemnice (Cestoda) příznaky: pacient hubne nervové příznaky závrati epileptické záchvaty
Třída: Tasemnice (Cestoda) příznaky: max. po 3 měsících se ve stolici objeví odcházející články tasemnice
Zástupci tasemnic:
tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) v tenkém střevě člověka na hlavičce 4 přísavky a věnec přichycovacích háčků 2-3 m
tasemnice dlouhočlenná prase sežralo články z lidských výkalů (dříve při chovu běžně) (Taenia solium)
tasemnice dlouhočlenná larva (onkosféra) krevním oběhem do svalu bělavé váčky = boubele (Taenia solium)
tasemnice dlouhočlenná nedokonalá tepelná úprava vepřového masa do žaludku člověka boubel (Taenia solium)
tasemnice dlouhočlenná vychlípí hlavičku zachytí se ve sliznici tenkého střeva vytváří články svajíčky (Taenia solium)
tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) bolesti břicha nechutenství průjmy nebo zácpa nervové obtíže změny krevního obrazu
tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) díky přechodu na velkochovy prasat se výskyt potlačil
tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus) až 2000 článků délka i 10m
tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus) - hlavička nemá věnec příchytných háčků, jen 4 přísavky
tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus) - do člověka při konzumaci syrového hovězího (tatarský biftek)
tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus) - nebo při konzumaci špatně tepelně zpracovaného hovězího z dobytka, který se pase na lukách hnojených fekáliemi ze septiků nebo kanalizace
tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus) - v ČR častější
měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) velmi nebezpečný tělo 6mm dlouhé, pouhé 4 články (!)
měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) vdospělosti ve střevě šelem mezihostitel: srnčí zvěř, ovce, kozy, skot, člověk
měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) - onkosféra v játrech nebo plicích - zde vytváří boubele velikosti až kedlubnu (průměr až 15 cm) - v nich mnoho hlaviček
měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) - protržení boubele tekutina alergický šok až smrt
měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) - u člověka: - kopřivka - bolesti v jaterní krajině - zvětšení jater - žloutenka - kašel - astma - někdy až smrt
měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) - kosmopolitní; v Evropě nejčastěji na Balkáně, v ČR vzácně
měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus) - léčit lze pouze chirurgicky!!! - na obr. cysta v mozku
škulovec široký (Diphyllobothrium latum) až 4000 článků až 12 m, šířka 1,5 cm
škulovec široký (Diphyllobothrium latum) - na hlavičce 2 přísavné rýhy (botridie)
škulovec široký (Diphyllobothrium latum) larvální vývoj 3 stádia: 1. v buchance
škulovec široký (Diphyllobothrium latum) larvální vývoj 3 stádia: 2. v rybě (okoun, štika nebo losos sežere infikovanou buchanku) ve svalstvu, pak v játrech
škulovec široký (Diphyllobothrium latum) larvální vývoj 3 stádia: 3. v konečném hostiteli (tuleň, pes, vlk, kočka, liška, medvěd, člověk)
škulovec široký (Diphyllobothrium latum) - člověk se může infikovat už tím, když kuchá rybu a neumyje si ruce - v lidském střevě povyroste denně až o 8 cm (!)
- u člověka: škulovec široký (Diphyllobothrium latum) - poruchy střevní funkce - chudokrevnost - někdy zvětšení jater a sleziny
škulovec široký (Diphyllobothrium latum) - může dosáhnout stáří až 35 let (!), pokud mezitím člověk neumře
škulovec široký (Diphyllobothrium latum) - mírný pás na severní polokouli všude, kde se konzumují ryby (Pobaltí, Sibiř, Skandinávie, Dálný východ, Severní Amerika)
řemenatka ptačí (Ligula intestinalis) - ve střevech racků a volavek
řemenatka ptačí (Ligula intestinalis) - mezihostitelé: buchanky a ryby - napadené ryby mají namnoženými řemenatkami (dlouhými až 50 cm) deformované břicho