Návrhy prováděcích právních předpisů k návrhu zákona o ozbrojených silách České republiky

Návrhy prováděcích právních předpisů k návrhu zákona o ozbrojených silách České republiky 1. Nařízení vlády č. /1999 Sb., o střeţení objektů důleţitých pro obranu státu (společné nařízení vlády se zákonem o zajišťování obrany České republiky) 2. Vyhláška Ministerstva obrany č. /1999 Sb., kterou se stanoví zobrazení vojenského znaku, národního rozlišovacího znaku a znaku Hradní stráţe, způsob označování vojenského materiálu vojenským znakem a mezinárodně platným rozeznávacím znakem, zobrazení vojenského stejnokroje a vojenských odznaků a jejich nošení a označování vojenské techniky národním rozlišovacím znakem, nebo státním symbolem, anebo znakem Hradní stráţe (společná vyhláška se zákonem o průběhu základní, nebo náhradní sluţby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze) 3. Vyhláška Ministerstva obrany č. /1999 Sb., kterou se stanoví druhy a kategorie vojenských vozidel, schvalování jejich technické způsobilosti, provádění technických prohlídek vojenských vozidel a zkoušek technických zařízení vojenských vozidel 4. Vyhláška Ministerstva obrany č. /1999 Sb., kterou se stanoví kategorie vojenských plavidel, schvalování technické způsobilosti a provádění technických prohlídek vojenských plavidel a zkoušek technických zařízení vojenských plavidel 5. Vyhláška Ministerstva obrany č. /1999 Sb., o schvalování technické způsobilosti vojenských letadel, provádění technických prohlídek vojenských letadel a zkoušek technických zařízení vojenských letadel 6. Vyhláška Ministerstva obrany č. /1999 Sb., kterou se vymezují určená technická zařízení pouţívaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení 7. Vyhláška Ministerstva obrany č. /1999 Sb., kterou se stanoví rozsah přípravy řidičů vozidel ozbrojených sil České republiky, kvalifikační předpoklady vojenského zkušebního komisaře řidičů a vzory vojenského řidičského průkazu a průkazu vojenského zkušebního komisaře řidičů 8. Vyhláška Ministerstva obrany č. /1999 Sb., kterou se stanoví rozsah odborné způsobilosti, podmínky k získání oprávnění k vedení vojenského plavidla, kvalifikační předpoklady vojenského zkušebního komisaře vůdců vojenských plavidel a vzory průkazů k vedení vojenských plavidel a vojenského zkušebního komisaře vůdců vojenských plavidel 9. Vyhláška Ministerstva obrany č. /1999 Sb., kterou se stanoví kategorie vojenského leteckého personálu, jejich kvalifikace a rozsah odborných znalostí a vzor průkazu vojenského leteckého personálu 10. Vyhláška Ministerstva obrany č. /1999 Sb., kterou se stanoví zdravotní způsobilost vojenského leteckého personálu 11. Vyhláška Ministerstva obrany č. /1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné sluţbě (společná vyhláška se zákonem o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech /branný zákon/)

Návrh Nařízení vlády ze dne...1999 o střeţení objektů důleţitých pro obranu státu Vláda nařizuje podle 28 odst. 2 písm. c) zákona č.... /1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky a podle 14 odst. 3 zákona č.... /1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky 1 Objekty důleţité pro obranu státu jsou: a) velkosklad pohonných hmot a maziv ČEPRO a.s. Hněvice, b) velkosklad pohonných hmot a maziv ČEPRO a.s. Loukov, c) velkosklad pohonných hmot a maziv ČEPRO a.s. Šlapánov. 2 osob. Objekty důleţité pro obranu státu podle 1 střeţí vojáci Armády České republiky v počtu 350 3 Zrušuje se: 1. Vládní nařízení č 21/1958 Sb., jímţ se provádí branný zákon, ve znění zákona č. 72/1990 Sb. a zákona č. 164/1992 Sb. 2. Vládní nařízení č. 41/1961 Sb., o ubytování ozbrojených sil. 3. Vládní nařízení č. 42/1961 Sb., o vyvlastnění k účelům obrany, ve znění vládního nařízení č. 44/1963 Sb. 4. Vládní nařízení České a Slovenské Federativní Republiky č. 382/1991 Sb., o pouţití vojáků v činné sluţbě Československé armády při střeţení objektů zvláštního významu a k ochraně státních hranic. 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 1999. Odůvodnění

O b e c n á č á s t Nařízení vlády se vydává na základě a v mezích příslušných zmocnění zákona č..../1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky a zákona č.... /1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Podle zákona o zajišťování obrany České republiky a zákona o ozbrojených silách České republiky vláda nařízením určí objekty důleţité pro obranu státu, kterými mohou být pozemky, stavby a další objekty strategického významu. Jejich určení včetně stanovení počtu vojáků armády k jejich střeţení je nezbytné z důvodu kontinuity zabezpečení tohoto úkolu. Úseky státních hranic střeţené vojáky armády, pouţití vojáků armády a způsob jejich povolání k plnění úkolů Policie České republiky a k záchranným pracím a stanovení počtů vojáků armády potřebných k plnění uvedených činností bude prováděno ad hoc v souvislosti se vzniklou situací, kterou bude nezbytné řešit, podle časových a věcných potřeb. V současné době je nezbytné právním předpisem upravit střeţení objektů pro obranu státu, které je zaloţeno pouze usnesením vlády č. 206 ze dne 27. března 1996. Ochrana objektů různě nazývaných, například zvláštní důleţitosti, od svého vzniku v roce 1952, byla svěřena tehdejšímu Ministerstvu národní bezpečnosti. Úkoly s touto ochranou spojené plnila 14 let Vnitřní stráţ, která byla v roce 1962 reorganizována a podřízena velitelství Pohraniční a Vnitřní stráţe. Střeţení objektů převzalo Ministerstvo národní obrany v roce 1965 v souvislosti s převedením Pohraniční stráţe z působnosti Ministerstva vnitra. V roce 1972 byla Pohraniční stráţ převedena zpět k Ministerstvu vnitra, ale ochrana objektů zvláštní důleţitosti zůstala v působnosti Federálního ministerstva národní obrany. Dále rozhodovala o střeţení objektů Rada obrany státu, například v roce 1977 na své 26. schůzi souhlasila s tím, aby střeţení bylo ponecháno v působnosti Federálního ministerstva národní obrany. Následně předsednictvo vlády ČSSR svým usnesením č. 45 ze dne 2. března 1978 upravilo vzájemný poměr mezi státními organizacemi a stráţními jednotkami Československé lidové armády při střeţení objektů. Aţ v roce 1991 zákonem č. 227/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů, byla stanovena moţnost pouţít vojáky v činné sluţbě se souhlasem vlády České a Slovenské Federativní Republiky při střeţení objektů zvláštního významu a k ochraně hranic s tím, ţe podrobnosti stanoví vláda nařízením. Vláda vydala k tomuto ustanovení nařízení č. 382/1991 Sb., o pouţití vojáků v činné sluţbě Československé armády při střeţení objektů zvláštního významu a k ochraně státních hranic. Toto nařízení stanovilo, ţe počty vojáků, objekty zvláštního významu a úseky státních hranic stanoví vláda na ţádost ministra vnitra ČSFR předloţenou v dohodě s ministrem obrany. Bliţší podmínky upraveny nebyly. Na základě usnesení vlády České republiky č. 125/1994 a č. 349/1994 Armáda České republiky střeţila 15 objektů důleţitých pro obranu státu. Dalším usnesením č. 206/1996 vláda vyslovila souhlas s postupným sniţováním počtu objektů střeţených armádou a rozhodla nadále střeţit pouze tři objekty. Jednalo se o velkosklady pohonných hmot a maziv ČEPRO a.s. v Hněvicích, v Loukově a Šlapánově. Náklady na zabezpečení stráţních jednotek Armády České republiky jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany. Z v l á š t n í č á s t K l 3

Pro obranu státu mají význam některé objekty jiţ v míru. Zásoby pohonných hmot a maziv uskladněné v uvedených třech velkoskladech mají strategický význam z hospodářského a vojenského hlediska. V jednotlivých časových obdobích a situacích (např. v průběhu ţivelních pohrom nebo jiných krizových situacích) bude jejich význam vzrůstat. Pro jejich strategický charakter, v souladu se zákonem o zajišťování obrany České republiky, se navrhuje jiţ v míru určit uvedené tři velkosklady pohonných hmot a maziv, jako objekty důleţité pro obranu státu. K 2 Počet vojáků se stanoví podle dosavadních zkušeností a také v závislosti na moţném vyuţití technických prostředků ochrany a.s. ČEPRO a Správy státních hmotných rezerv. K 3 Zrušení vládního nařízení č. 21/1958 Sb. se navrhuje v souvislosti s přijetím nového branného zákona. Vládní nařízení č. 21/1958 Sb. provádělo branný zákon č. 92/1949 Sb., který byl novou právní úpravou zrušen. Zrušení vládního nařízení č. 41/1961 Sb. a vládního nařízení č. 42/1961 Sb. se navrhuje v souvislosti s přijetím zákona o zajišťování obrany České republiky. Citovaným zákonem byl zrušen zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky, ve znění zákona č. 101/1964 Sb., zákona č. 17/1976 Sb., zákona č. 367/1990 Sb. a zákona č. 15/1993 Sb., který obsahoval zmocnění pro jejich vydání. Zrušení nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 382/1991 Sb. se navrhuje zrušit proto, ţe neodpovídá zmocnění obsaţenému v 14 odst. 3 nového zákona o ozbrojených silách České republiky. K 4 Účinnost nařízení vlády se navrhuje shodně s účinností zákona o zajišťování obrany České republiky a s účinností zákona o ozbrojených silách České republiky. 4

Návrh V Y H L Á Š K A Ministerstva obrany ze dne... kterou se stanoví zobrazení vojenského znaku, národního rozlišovacího znaku a znaku Hradní stráţe, způsob označování vojenského materiálu vojenským znakem a mezinárodně platným rozeznávacím znakem, zobrazení vojenského stejnokroje a vojenských odznaků a jejich nošení a označování vojenské techniky národním rozlišovacím znakem, nebo státním symbolem, anebo znakem Hradní stráţe Ministerstvo obrany stanoví podle 31 odst. 5 zákona č. /1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, podle 8 odst. 2 zákona č. /1999 Sb., o průběhu základní, nebo náhradní sluţby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze. HLAVA PRVNÍ VOJENSKÝ ZNAK A ZNAK HRADNÍ STRÁŢE 1 (1) Vojenský znak tvoří dva pravoúhle zkříţené meče, jejichţ rukojeti jsou dole, přičemţ meč z pravé strany je pod mečem z levé strany. Rukojeti i čepele obou mečů jsou hladké bez vroubkování a rukojeti jsou kulovitě zakončeny. (2) Znak Hradní stráţe tvoří tři štíty s vyobrazením Českého lva bílé barvy na červeném poli, Moravské orlice červenobílé barvy v modrém poli, Slezské orlice černé barvy ve ţlutém poli, který je doplněn zlatými lipovými listy. (3) Vyobrazení vojenského znaku a znaku Hradní stráţe je uvedeno v příloze č. 1. HLAVA DRUHÁ OZNAČOVÁNÍ VOJENSKÉHO MATERIÁLU VOJENSKÝM ZNAKEM 2 (1) Vojenský materiál se označuje vojenským znakem, evidenčním číslem a číslem vojenského útvaru, vojenského zařízení nebo vojenského záchranného útvaru. Evidenční číslo se umísťuje za vojenský znak a je provedeno ve velikosti do 10 mm. (2) Způsob označení vojenského materiálu vojenským znakem se stanoví v závislosti na druhu materiálu a jeho pouţití v ozbrojených silách České republiky; raţením, tiskem barvou, vypalováním, leptáním, vulkanisovaním nebo nalepením evidenčního štítku s předtištěným vojenským znakem. Vojenský materiál se označuje tak, aby následným pouţíváním nedošlo k odstranění vojenského znaku, evidenčního čísla a čísla vojenského útvaru, vojenského zařízení nebo vojenského záchranného útvaru. (3) Vojenský znak a evidenční číslo se umisťuje na viditelných místech vojenského materiálu. (4) Velikost vojenského znaku pro označení vojenského materiálu se určí podle velikosti označovaného předmětu. 5

(5) Vojenský materiál určený k humanitárním účelům se označuje i mezinárodně platnými rozeznávacími znaky pro vojenskou zdravotnickou sluţbu, vojenský duchovní personál a civilní ochranu 1). Mezinárodním rozeznávacím znakem vojenské zdravotnické sluţby a vojenského duchovního personálu je červený kříţ na bílém poli. Mezinárodním rozeznávacím znakem civilní ochrany je rovnostranný modrý trojúhelník na oranţovém pozadí. Vyobrazení mezinárodních rozeznávacích znaků vojenské zdravotnické sluţby, vojenského duchovního personálu a civilní ochrany jsou uvedeny v příloze č. 2. HLAVA TŘETÍ NOŠENÍ VOJENSKÉHO STEJNOKROJE A VOJENSKÝCH ODZNAKŮ 3 Vojenský stejnokroj (1) Vojenský stejnokroj tvoří stanovené součástky výstroje určené pro jednotné vystrojení vojáků. Sloţení součástek stejnokroje lze předepsaným způsobem kombinovat. Vnější vzhled stejnokrojů je charakterizován barvou, střihem, hodnostním označením, vojenskými odznaky, rukávovými znaky, domovenkou a stejnokrojovými knoflíky. Kromě čepice se státním znakem je moţné k vojenskému stejnokroji nosit baret příslušné barvy podle druhu vojska. (2) Vojenský stejnokroj je určen pro a) vojáky pozemních sil - v barvě zelené nebo v zeleném potisku, b) vojáky vzdušných sil - v barvě modré nebo v zeleném potisku, c) vojáky v základní nebo náhradní sluţbě ve vojenských záchranných útvarech a vojáky v záloze povolané na vojenské cvičení k těmto útvarům - v barvě šedé, d) vojáky Vojenské kanceláře prezidenta republiky - v barvě modré, e) vojáky Hradní stráţe - v barvě šedé a modré. (3) Vojenské barety příslušné barvy jsou určeny pro a) vojáky mírových sil Organizace spojených národů - v barvě světle modré, b) příslušníky Vojenské policie - v barvě černé, c) vojáky vzdušných sil - v barvě tmavě modré, d) vojáky brigád rychlého nasazení - v barvě červené, e) vojáky průzkumných a výsadkových jednotek - v barvě tmavě zelené f) vojáky pozemních sil - v barvě světle zelené g) vojáky logistických útvarů - v barvě šedé h) vojáky vojenského záchranného útvaru - v barvě oranţové (4) Vyobrazení vycházkových, reprezentačních, sluţebních a polních vojenských stejnokrojů je uvedeno v příloze č. 3. (5) Vyobrazení rukávového znaku, odznaku na čepici a domovenky je uvedeno v příloze č. 4. (1) Hodnostní označení se dělí na Hodnostní označení a stejnokrojové doplňky 4 1) Dodatkový protokol k Ţenevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I.), sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb. 6

a) kovové, b) tištěné, c) vyšívané. (2) Kovovým hodnostním označením jsou zlatové nebo stříbřité hvězdy, zlatové hodnostní pásky a stříbřité hodnostní knoflíčky. (3) Tištěné hodnostní označení je na černé nebo hnědé folii; tištěné hodnosti jsou v barvě šedé nebo okrové. (4) Vyšívaným hodnostním označením jsou hvězdy zlatové nebo stříbřité barvy a hodnostní knoflíčky stříbřité barvy. 5 Hodnostní označení na náramenících (1) Muţstvo a poddůstojníci na náramenících stejnokrojů nosí a) vojín - čistý nárameník, b) svobodník - jeden hodnostní knoflíček, c) desátník - dva hodnostní knoflíčky, d) četař - tři hodnostní knoflíčky. (2) Sbor rotmistrů na náramenících stejnokrojů nosí a) rotný - jednu velkou stříbřitou třícípou hvězdu, b) rotmistr - dvě velké stříbřité třícípé hvězdy, c) nadrotmistr - tři velké stříbřité třícípé hvězdy, d) štábní rotmistr - čtyři velké stříbřité třícípé hvězdy. (3) Sbor praporčíků na náramenících stejnokrojů nosí a) podpraporčík - jednu velkou stříbřitou pěticípou hvězdu, b) praporčík - dvě velké stříbřité pěticípé hvězdy, c) nadpraporčík - tři velké stříbřité pěticípé hvězdy, d) štábní praporčík - čtyři velké stříbřité pěticípé hvězdy. (4) Sbor niţších důstojníků na náramenících stejnokrojů nosí a) podporučík - jednu velkou zlatovou třícípou hvězdu, b) poručík - dvě velké zlatové třícípé hvězdy, c) nadporučík - tři velké zlatové třícípé hvězdy, d) kapitán - čtyři velké zlatové třícípé hvězdy. (5) Sbor vyšších důstojníků na náramenících stejnokrojů nosí a) major - jednu velkou zlatovou pěticípou hvězdu a hodnostní pásek, b) podplukovník - dvě velké zlatové pěticípé hvězdy a hodnostní pásek, c) plukovník - tři velké zlatové pěticípé hvězdy a hodnostní pásek. (6) Sbor generálů na náramenících stejnokrojů nosí a) brigádní generál - jednu velkou zlatovou pěticípou hvězdu a lemovku, b) generálmajor - dvě velké zlatové pěticípé hvězdy a lemovku, 7

c) generálporučík - tři velké zlatové pěticípé hvězdy a lemovku, d) armádní generál - čtyři velké zlatové pěticípé hvězdy a lemovku. (7) Vyobrazení hodnostního označení na náramenících je uvedeno v příloze č. 5. 6 Drobné stejnokrojové doplňky (1) Drobné stejnokrojové doplňky jsou určeny k označení příslušnosti k druhu vojsk, určitého vojenského útvaru nebo zvýraznění vojenského stejnokroje. (2) Drobné stejnokrojové doplňky tvoří rozlišovací znaky, znaky, odznaky, domovenky, podbradníky, lemovky, lampasy, výšivky, stejnokrojové knoflíky, jmenovky, šňůry, šátky, rukávové znaky a rukávové pásky. Státní a resortní vyznamenání se nosí na stejnokroji ve stanoveném pořadí 2). HLAVA ČTVRTÁ OZNAČOVÁNÍ VOJENSKÉ TECHNIKY NÁRODNÍM ROZLIŠOVACÍM ZNAKEM ČESKÉ REPUBLIKY, STÁTNÍM SYMBOLEM, ANEBO ZNAKEM HRADNÍ STRÁŢE 7 (1) Národní rozlišovací znak České republiky (dále jen národní rozlišovací znak ) pouţívaný na vojenské technice je kruhového tvaru, rozdělený na tři stejnoměrné klíny bílé, červené a modré barvy. (2) U vojenský materiálu, který je opatřen taktickým maskovacím nátěrem, je národní rozlišovací znak proveden pouze konturou s vypuštěním barevnosti. (3) S ohledem na zabezpečení dobré viditelnosti národního rozlišovacího znaku na barevném pozadí v celém rozsahu barevné sytosti odstínů se provede konturování národního rozlišovacího znaku následovně a) při světlém pozadí - bílé a červené pole (například na bílé ploše) konturováno modře, b) při tmavém pozadí - modré a červené pole (například na standardním khaki nátěru) konturováno bíle. (4) Vyobrazení národního rozlišovacího znaku je uvedeno v příloze č. 6. (5) Velikost provedení národního rozlišovacího znaku je určena jako jedna pětadvacetina nejdelšího rozměru prostředku. Výsledný průměr národního rozlišovacího znaku se zaokrouhlí nejbliţšímu provedení podle tabulky uvedené v příloze č. 7. (6) Národní rozlišovací znak musí být umístěn na vojenské technice tak, aby všechna ostatní označení byla umístěna vpravo nebo vlevo anebo pod národním rozlišovacím znakem, přičemţ jiné označení nesmí být větší neţ národní rozlišovací znak. (7) Ustanovení odstavce 6 se nevztahuje na vojenskou techniku vojenské zdravotnické sluţby, vojenského duchovního personálu a civilní ochrany. 8 (1) Na vojenských vozidlech je národní rozlišovací znak situován tak, ţe modrý klín je vpředu ve směru obvyklého pohybu, červený klín je dole, bílý na hoře a rovina dotyku červeného a bílého klínu je orientována horizontálně. 2) 12 odst. 1 zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních České republiky 8

(2) Na silničních a upravených silničních vozidlech je národní rozlišovací znak umístěn na dveřích kabiny vojenského vozidla symetricky na obě strany. (3) Na tancích je národní rozlišovací znak umístěn po obou stranách střelecké věţe v ose horizontálně nastavené hlavně tak, aby při jízdě byl modrý klín orientován vpředu. U vyprošťovacího tanku je národní rozlišovací znak umístěn v přední části na boku korby ve vzdálenosti jedné třetiny od přední části vozidla. (4) Na vojenských bojových vozidlech je národní rozlišovací znak umístěn v přední polovině střelecké věţe v ose horizontálně nastavené hlavně a dále na boku korby ve vzdálenosti jedné třetiny od přední části vozidla. (5) Na speciálních nosičích zbraní je národní rozlišovací znak umístěn na obou stranách střelecké věţe v její přední polovině v ose horizontálně nastavené hlavně a dále na boku korby ve vzdálenosti jedné třetiny od přední části vozidla. (6) Vyobrazení umístění národního rozlišovacího znaku na vojenských vozidlech, tancích, vojenských bojových vozidlech a speciálních nosičích zbraní je uvedeno v příloze č. 8. 9 (1) Na vojenských letadlech je národní rozlišovací znak umístěn na křídlech a svislých ocasních plochách, výjimečně na trupu. Je vţdy orientován modrým klínem vpředu, ve směru letu, přičemţ rozhraní bílého a červeného barevného pole musí být rovnoběţné s podélnou osou vojenského letadla a červené barevné pole musí být blíţe k podélné ose. (2) Na vojenských dopravních letadlech a vrtulnících určených pro přepravu ústavních činitelů je v designu pouţita trikolóra shora v barvách bílá-červená-modrá. V přední části vojenského dopravního letadla můţe být umístěn velký státní znak v barevném provedení. (3) Vojenská letadla a vrtulníky se označují nad okny nebo pod kabinou pilota nápisem CZECH AIR FORCE. (4) Na křídlech vojenských letadel je národní rozlišovací znak umístěn na dolním i horním povrchu nosné soustavy a to na pravé i levé straně od osy trupu ve třech pětinách poloviny rozpětí nosné plochy od osy trupu, měřeno kolmo od osy trupu. Na vojenských letadlech s měnitelnou geometrií šípovitosti křídel je národní rozlišovací znak umístěn na křídlech v poloze odpovídající pro přistávací manévr, respektive start tohoto letadla. (5) Na svislé ocasní ploše vojenského letadla je národní rozlišovací znak umístěn z obou stran svislé ocasní plochy tak, ţe modré barevné pole je orientováno vpředu ve směru letu a červené barevné pole směrem dolů, přičemţ rozhraní bílého a červeného barevného pole je rovnoběţné s podélnou osou vojenského letadla. Je-li svislých ocasních ploch na vojenském letadle více, je umístěn národní rozlišovací znak na vnější straně krajních ploch nebo na dominantní ocasní ploše z obou stran. U motýlkově uspořádaných ocasních ploch vojenského letadla je národní rozlišovací znak umístěn na viditelném místě bočních stran trupu. (6) Na vrtulnících je národní rozlišovací znak umístěn na bočních stranách trupu v místě největší šířky nebo u rovnoběţného provedení boků trupu zpravidla ve vzdálenosti 40 % jeho celkové délky, měřeno od jeho přední části. (7) V případě, ţe je národní rozlišovací znak umístěn na tmavém barevném poli taktického maskovacího nátěru je proveden se ve světle šedé barvě; při umístění na světlém barevném poli taktického maskovacího nátěru je proveden v tmavě šedé barvě. 9

(8) Při pouţití maskovacího nátěru povrchu vojenského letadla je nutno dodrţet zásadu, aby národní rozlišovací znak byl vţdy vyznačen uvnitř jednoho z barevných polí. (9) Vyobrazení označování vojenských letadel národním rozlišovacím znakem a státním symbolem je uvedeno v příloze č. 9. (1) Na vojenských plavidlech je národní rozlišovací znak umístěn v jedné třetině od přídě vojenského plavidla a nejméně jeden metr nad čarou ponoru. (2) Na vojenských plavidlech, u kterých nelze dodrţet zásadu o umístění národního rozlišovacího znaku podle odstavce 1, je umístěn národní rozlišovací znak na zadní části vojenského plavidla. 10 (3) Umístění státní vlajky na vojenském plavidle se řídí zvláštním právním předpisem 3). 11 Znak Hradní stráţe se na vojenské technice uţívané Hradní stráţí umísťuje a) u vojenských vozidel uprostřed v horní části předního skla, b) u motocyklů na přední části kapotáţe. 12 Odchylné označování vojenské techniky v odůvodněných případech povoluje ministr obrany České republiky a u Hradní stráţe náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Zrušuje se: HLAVA PÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Oznámení ministerstva národní obrany o označování materiálu vojenské správy vlastnickým znakem, oznámeno v čísle 247/1948 Ú. l. 13 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1999. Ministr obrany: Příloha č. 1 k vyhlášce č. /1999 Sb. Vyobrazení vojenského znaku a znaku Hradní stráže 3 ) 16 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. 10

Tvar vojenského znaku 11

Tvar znaku Hradní stráţe Příloha č. 2 k vyhlášce č. /1999 Sb. Vyobrazení mezinárodních rozeznávacích znaků vojenské zdravotnické sluţby, vojenského duchovního personálu a civilní ochrany 12

13

14

Příloha č. 3 k vyhlášce č. /1999 Sb. Vyobrazení vycházkových, reprezentačních, sluţebních a polních vojenských stejnokrojů 15

Příloha č. 4 k vyhlášce č. /1999 Sb. Vyobrazení rukávového znaku, odznaku na čepici a domovenky 16

Příloha č. 5 k vyhlášce č. /1999 Sb. Vyobrazení hodnostního označení na náramenících 17

18

19

Příloha č. 6 k vyhlášce č. /1999 Sb. Vyobrazení národního rozlišovacího znaku České republiky 20

21

22

23

Příloha č. 7 k vyhlášce č. /1999 Sb. Tabulka pro určení výsledného průměru národního rozlišovacího znaku 24

České republiky Příloha č. 8 k vyhlášce č. /1999 Sb. Vyobrazení umístění národního rozlišovacího znaku České republiky 25

na vojenských vozidlech, tancích, vojenských bojových vozidlech a speciálních nosičích zbraní 26

27

28

Příloha č. 9 k vyhlášce č. /1999 Sb. Vyobrazení označování vojenských letadel národním rozlišovacím znakem 29

České republiky a státním symbolem Odůvodnění O b e c n á č á s t 30

Vyhláška stanoví zásady a pravidla pro označování vojenského materiálu vojenským znakem, pouţívání národního rozlišovacího znaku a státních symbolů České republiky na vojenských vozidlech, vojenských letadlech a vojenských plavidlech a způsob vnějšího označení vojenského stejnokroje a stejnokrojových doplňků a jejich nošení. Právní rámec pro tuto úpravu je dán ustanovením 31 zákona o ozbrojených silách České republiky a ustanovením 8 zákona o průběhu základní nebo náhradní sluţby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, které zmocňují k vydání této vyhlášky. V současné době je upraveno vnější označení vojenského stejnokroje a stejnokrojových doplňků a označování vojenské techniky národním rozlišovacím znakem pouze interními normativními akty. Pro označování vojenského materiálu dosud platí jiţ zastaralé oznámení Ministerstva národní obrany pod č. 247/1948 Ú.l., o označování materiálu vojenské správy vlastnickým znakem.. Pro Vojenskou policii platí vyhláška Ministerstva obrany č. 58/1996 Sb., kterou se stanoví zevní označení, sluţební průkaz vojenského policisty, barevné provedení a označení dopravních prostředků Vojenské policie. Z realizace návrhu vyhlášky nevyplývají zvýšené nároky na bilanci pracovních sil ani ekonomické nároky na státní rozpočet. Rozsah a forma nároků nedoznává oproti dosud platným opatřením podstatných změn. Realizace všech ustanovení v návrhu je jiţ v současnosti finančně zabezpečena v rozpočtové kapitole Ministerstva obrany. Z v l á š t n í č á s t K 1 Popisuje se vzhled vojenského znaku a znaku Hradní stráţe, které jsou vyobrazeny v příloze č. 1. K 2 Stanovují se zásady a pravidla pro označování vojenského materiálu vojenským znakem, jeho umístění a nanášení na různé druhy materiálu. Z hlediska evidenčního se vojenský materiál označuje evidenčním číslem a číslem toho vojenského útvaru nebo zařízení, které jej pouţívá. Pro označování vojenského materiálu určeného k humanitárním účelům ve smyslu Dodatkového protokolu k Ţenevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I.) se pouţívají mezinárodně rozeznávací znaky zdravotnické sluţby, duchovního personálu a civilní ochrany. Jejich provedení je vyobrazeno v příloze č. 2. K 3 Podle dosud platné úpravy jsou podrobnosti o vojenském stejnokroji stanoveny v interním normativním aktu. Z obecného hlediska se vymezuje vnější vzhled vojenských stejnokrojů. Dále se stanoví jeho barevné provedení pro vojáky jednotlivých sloţek ozbrojených sil, ale i jednotlivých druhů vojsk. Obdobně je provedeno rozlišení příslušnosti k jednotlivým druhům vojsk podle barevného rozlišení vojenských baretů. Vyobrazení vojenských stejnokrojů v příloze č. 3, které jej charakterizují na veřejnosti, umoţní jejich jednoznačné odlišení od uniforem nebo stejnokrojů různých organizací. Součástí vojenského stejnokroje je příslušná čepice označená čepicovým znakem. Na vojenském stejnokroji můţe být dále umístěna zmenšená vlajka České republiky jako rukávový znak, domovenka s nápisem CZECH REPUBLIC nebo znak Hradní stráţe. Vyobrazení rukávového znaku a domovenky je uvedeno v příloze č. 4. K 4 aţ 6 31

Hodnostní označení, které je vyobrazeno v příloze č. 5, je zpracováno na základě hodností stanovených v zákoně o vojácích z povolání a zákoně o průběhu základní nebo náhradní sluţby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze. Oproti stávajícímu stavu dochází ke změně některých hodností. Drobné stejnokrojové doplňky slouţí k rozlišení druhů vojsk, označování příslušnosti k určitým vojenským útvarům a ke zvýraznění stejnokrojů. K 7 aţ 12 Národního rozlišovacího znak České republiky je proveden v barvách státní vlajky České republiky nebo konturou v kruhovém tvaru podle barevnosti podkladu, na který se znak umísťuje. Výsledný průměr národního rozlišovacího znaku České republiky je odvozen od velikosti označované vojenské techniky. Orientace národního rozlišovacího znaku České republiky je dána tak, aby ve směru jízdy napodobovala vlající vlajku. Umisťování znaku se liší podle druhu vojenského vozidla. Vojenská letadla se označují národním rozlišovacím znakem České republiky na křídlech a svislých ocasních plochách. Vrtulníky se označují na obou stranách trupu. Vojenská dopravní letadla a vrtulníky určená pro přepravu ústavních činitelů mohou být označena státními symboly. Národní rozlišovací znak České republiky se na vojenských plavidlech umisťuje v závislosti na konstrukci trupu lodě. Plavidla mohou být také označována státní vlajkou. Znak Hradní stráţe se na vozidlech uţívaných Hradní stráţí umísťuje na čelním skle a u motocyklů na přední části kapotáţe. Pro účely prezentací vojenských letadel v zahraničí nebo pro plnění zvláštních úkolů je moţné, aby ministr obrany České republiky povolil výjimku ze stanoveného označování vojenské techniky. U Hradní stráţe můţe takovou výjimku povolit náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky. K 13 a 14 Zrušuje se dosud platné oznámení Ministerstva národní obrany o označování materiálu vojenské správy vlastnickým znakem, oznámeno v čísle 247/1948 Ú. l. a stanoví se účinnost vyhlášky ke stejnému datu jako účinnost zákona o ozbrojených silách České republiky a zákona o průběhu základní nebo náhradní sluţby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze. Návrh V Y H L Á Š K A Ministerstva obrany ze dne... kterou se stanoví druhy a kategorie vojenských vozidel, schvalování jejich technické způsobilosti, provádění technických prohlídek vojenských vozidel a zkoušek technických zařízení vojenských vozidel Ministerstvo obrany v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů stanoví podle 32 odst. 3 zákona č. /1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. 32

ČÁST PRVNÍ DRUHY A KATEGORIE VOJENSKÝCH VOZIDEL 1 Druhy vojenských vozidel (1) Vojenská vozidla jsou vojenská bojová vozidla, vojenská zabezpečovací vozidla a vojenská zvláštní vozidla. Tato vozidla jsou určena k zabezpečení úkolů ozbrojených sil České republiky (dále jen ozbrojené síly ) a jsou registrována pod vojenskou poznávací značkou. Technickou způsobilost vojenských vozidel schvaluje Vojenská policie 4). (2) Vojenským bojovým vozidlem se rozumí vozidlo, které je vyrobené a určené k výcviku a plnění bojových úkolů ozbrojených sil. (3) Vojenským zabezpečovacím vozidlem se rozumí vozidlo, které je vyrobené a určené k výcviku a plnění dopravních a přepravních úkolů v ozbrojených silách. (4) Vojenským zvláštním vozidlem se rozumí vozidlo, které je vyrobené a určené k výcviku a k plnění záchranářských, diagnostických, ţenijních a speciálních úkolů ozbrojených sil. 2 Vojenská vozidla uvedená v 1 musí z hlediska konstrukce, provedení a výbavy splňovat technické podmínky stanovené v části druhé aţ čtvrté této vyhlášky. Kategorie vojenských vozidel 3 Vojenská vozidla se dělí pro účely stanovení technických podmínek do těchto kategorií a) kategorie vojenských bojových vozidel VBV, 1. Vojenské bojové vozidlo - pásový bojový prostředek VBV - PBP, 2. Vojenské bojové vozidlo - pásový speciální prostředek VBV - PSP, 3. Vojenské bojové vozidlo - kolový bojový prostředek VBV - KBP, 4. Vojenské bojové vozidlo - kolový speciální prostředek VBV - KSP, b) kategorie vojenských zabezpečovacích vozidel 1. kategorie VL - motorová vozidla, která mají dvě nebo tři kola, 2. kategorie VM - motorová vozidla určená pro přepravu osob, která mají nejméně čtyři kola, 3. kategorie VN - motorová vozidla určená pro přepravu věcí, která mají nejméně čtyři kola, 4. kategorie VT - traktory, 5. kategorie VO - přípojná vozidla, c) kategorie vojenských zvláštních vozidel - VZV, zahrnuje ostatní vozidla, která nelze zařadit do kategorií VL, VM, VN, VT, VO a do kategorie VBV, 1. Vojenské zvláštní vozidlo - kolový záchranářský prostředek (VZV-KZP) 2. Vojenské zvláštní vozidlo - pásový záchranářský prostředek (VZV-PZP) 3. Vojenské zvláštní vozidlo - speciální prostředek (VZV- SP) 4) 3 písm. k) zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb. 33

(1) Do kategorie VL patří motorová vozidla 4 Vozidla kategorie VL a) kategorie VL1 se dvěma koly (dále jen dvoukolová ) a s motorem se zdvihovým objemem válců nepřevyšujícím 50 cm 3 v případě pohonu spalovacím motorem a s maximální konstrukční rychlostí nepřevyšující 50 km.h-1 při jakémkoli druhu pohonu, b) kategorie VL2 se třemi koly s motorem se zdvihovým objemem válců nepřevyšujícím 50 cm 3 v případě pohonu spalovacím motorem a s maximální konstrukční rychlostí nepřevyšující 50 km.h-1 při jakémkoli druhu pohonu, c) kategorie VL3 se dvěma koly (dále jen dvoukolová ) s motorem se zdvihovým objemem válců převyšujícím 50 cm 3 v případě pohonu spalovacím motorem nebo s maximální konstrukční rychlostí převyšující 50 km.h-1 při jakémkoli druhu pohonu, d) kategorie VL4 se třemi koly umístěnými nesouměrně k podélné střední rovině vozidla a s motorem se zdvihovým objemem válců převyšujícím 50 cm 3 v případě pohonu spalovacím motorem nebo s maximální konstrukční rychlostí převyšující 50 km.h-1 při jakémkoli druhu pohonu (motocykl s postranním vozíkem), e) kategorie VL5 se třemi koly umístěnými souměrně k podélné střední rovině vozidla a s motorem se zdvihovým objemem válců převyšujícím 50 cm 3 v případě pohonu spalovacím motorem nebo s maximální konstrukční rychlostí převyšující 50 km.h-1 při jakémkoli druhu pohonu. (2) Do kategorie VL se zahrnuje téţ jízdní kolo s trvale zabudovaným hnacím motorem (motokolo) s objemem válců motoru nepřevyšujícím 50 cm 3 v případě pohonu spalovacím motorem a s maximální konstrukční rychlostí nepřevyšující 20 km.h-1 při jakémkoli druhu pohonu. 5 Vozidla kategorie VM Do kategorie VM patří motorová vozidla a) kategorie VM1 - jsou určena pro přepravu jen sedících osob a jejich zavazadel a která mají nejvýše devět míst k sezení včetně místa řidiče; celková hmotnost nesmí převýšit 3,5 t a prostor pro zavazadla nesmí být větší neţ prostor pro přepravu osob; do tohoto prostoru se nezapočítává prostor získaný sklopením nebo přechodnou demontáţí sedadel, b) kategorie VM2 - mají devět a více míst pro cestující, jejichţ celková hmotnost nepřevyšuje 5 t, c) kategorie VM3 - mají devět a více míst pro cestující, jejichţ celková hmotnost převyšuje 5 t. 6 Vozidla kategorie VN (1) Do kategorie VN patří motorová vozidla a) kategorie VN1 - jejichţ celková hmotnost nepřevyšuje 3,5 t, b) kategorie VN2 - jejichţ celková hmotnost převyšuje 3,5 t, avšak nepřevyšuje 12 t, c) kategorie VN3 - jejichţ celková hmotnost převyšuje 12 t. (2) Do této kategorie se zahrnují téţ: 34

a) speciální automobily určené pro vykonávání určitých prací, b) tahače určené k taţení návěsů nebo přívěsů. (3) U tahače určeného ke spojení s návěsem, se za hmotnost uvaţovanou pro klasifikaci vozidla povaţuje hmotnost tahače v pohotovostním stavu, zvětšená o hmotnost odpovídající maximálnímu statickému svislému zatíţení, kterým působí návěs na tahač a tam, kde to přichází v úvahu, zvětšená dále o maximální hmotnost vlastního nákladu tahače. 7 Vozidla kategorie VT Do kategorie VT patří traktor s koly nebo pásy, nejméně se dvěma nápravami, jehoţ funkce je dána taţnou silou, konstrukčně určené pro taţení, tlačení, nesení nebo pohon určitých nářadí, strojů nebo přípojných vozidel určených pro uţívání v ozbrojených silách; můţe být proveden pro přepravu nákladu a doprovodné obsluhy. 8 Vozidla kategorie VO (1) Vojenským přípojným vozidlem se rozumí vozidlo, které je určeno pro přepravu vojenského materiálu, případně osob, nemá vlastní zdroj pohonu a zpravidla nemá hnací nápravy. Je určeno k taţení motorovým vozidlem nebo tahačem, případně traktorem (2) Do kategorie VO patří přípojná vozidla a) kategorie VO1 - s jednou nápravou, jejichţ celková hmotnost nepřevyšuje 0,75 t, b) kategorie VO2 - jejichţ celková hmotnost nepřevyšuje 3,5 t, pokud nepatří do kategorie VO1, c) kategorie VO3 - jejichţ celková hmotnost převyšuje 3,5 t, avšak nepřevyšuje 10 t, d) kategorie VO4 - jejichţ celková hmotnost převyšuje 10 t. (3) Návěs je taţené vozidlo, jehoţ náprava nebo nápravy jsou umístěny za těţištěm vozidla (při rovnoměrném rozloţení nákladu), a které je vybaveno spojovacím zařízením, umoţňujícím přenášet vodorovné a svislé síly na taţné vozidlo. Jedna nebo více náprav můţe být poháněna taţným vozidlem. Pro klasifikaci návěsů pro zařazení do příslušné kategorie je určující součet jeho povoleného zatíţení náprav. (4) Přívěs je taţené vozidlo nejméně s jednou nápravou, vybavené spojovacím zařízením, které se můţe pohybovat svisle (vzhledem k přívěsu) a řídí směr přední nápravy nebo náprav a nepůsobí významným zatíţením na taţné vozidlo. Jedna nebo více náprav můţe být poháněna taţným vozidlem. (5) Přívěs s centrální nápravou je taţené vozidlo vybavené taţným zařízením, které se nemůţe pohybovat svisle vzhledem k přívěsu a mající nápravu nebo nápravy umístěny v blízkosti těţiště vozidla (při rovnoměrném rozloţení nákladu) tak, aby na taţné vozidlo působilo jen malé statické svislé zatíţení (buď nepřevyšující 10 % zatíţení odpovídajícího celkové hmotnosti přívěsu, nebo zatíţení maximálně 10 kn, a to podle toho, která hodnota je menší). (5) Přípojná vozidla traktorů se dělí do těchto kategorií: a) kategorie VOT1 - jejichţ celková hmotnost nepřevyšuje 1,5 t, b) kategorie VOT2 - jejichţ celková hmotnost převyšuje 1,5 t, avšak nepřevyšuje 3,5 t, c) kategorie VOT3 - jejichţ celková hmotnost převyšuje 3,5 t, avšak nepřevyšuje 6,0 t, d) kategorie VOT4 - jejichţ celková hmotnost převyšuje 6,0 t. 35

9 Vozidla kategorie VBV Do kategorie VBV patří bojová vozidla nebo jejich strojové spodky, která jsou pro tyto účely speciálně vyrobena a nelze je zařadit do kategorií VL, VM, VN, VT a VO, nebo VZV a) vojenské bojové vozidlo - pásový bojový prostředek (VBV PBP) je vozidlo na pásovém podvozku se zbraňovým kompletem, které slouţí k vedení bojové činnosti, b) vojenské bojové vozidlo - pásový speciální prostředek (VBV PSP) je vozidlo na pásovém podvozku se speciální účelovou nástavbou, které neslouţí k přímému vedení bojové činnosti, c) vojenské bojové vozidlo - kolový bojový prostředek (VBV KBP) je vozidlo na kolovém podvozku se zbraňovým kompletem, které slouţí k vedení bojové činnosti, d) vojenské bojové vozidlo kolový speciální prostředek (VBV KSP) je vozidlo na kolovém podvozku se speciální účelovou nástavbou, které neslouţí k přímému vedení bojové činnosti. 10 Vozidla kategorie VZV Do kategorie VZV patří ostatní vojenská vozidla, která jsou pro tyto účely speciálně vyrobena a nelze je zařadit do kategorií VL, VM, VN, VT,VO a VBV a) vojenské zvláštní vozidlo - kolový záchranářský prostředek (VZV-KZP) je vozidlo na kolovém podvozku, které slouţí k provádění záchranářských prací b) vojenské zvláštní vozidlo - pásový záchranářský prostředek (VZV-PZP) je vozidlo na pásovém podvozku, které slouţí k provádění záchranářských prací c) vojenské zvláštní vozidlo - speciální prostředek (VZV- SP) je vozidlo postavené na strojovém spodku vojenského zabezpečovacího vozidla nebo vojenského bojového vozidla, které slouţí k provádění speciálních úkolů v rámci ozbrojených sil. 11 Terénní vozidlo (1) Terénní vozidlo je motorové vozidlo patřící do vozidel kategorie VM a VN se zvýšenou průjezdností. (2) Vozidla podle odstavce 1 se označují doplňkovým písmenem G (např. VN3G). ČÁST DRUHÁ SCHVALOVÁNÍ TECHNICKÉ ZPŮSOBILOSTI 12 Všeobecná ustanovení (1) Technickou způsobilost vojenských vozidel schvaluje Vojenská policie, která rozhoduje o zařazení vozidla do příslušné kategorie a o způsobu a rozsahu schvalovacích zkoušek (2) Schvalovací zkoušky se provádí u zkušebny pověřené Ministerstvem obrany (dále jen ministerstvo ) podle příslušných mezinárodních předpisů a norem ČSN. V případě potřeby lze nařídit provedení specifických zkoušek u právnické osoby pověřené k provádění homologačních a schvalovacích zkoušek vozidel podle zvláštního předpisu 5). 5) Vyhláška Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 299/1996 Sb. a vyhlášky č. 4/1998 Sb. 36

(3) Vojenská vozidla dodaná hromadně za účelem jejich provozování podléhají schválení typu vojenského vozidla. (4) Vojenská vozidla dodaná jednotlivě za účelem jejich provozování, která se neshodují se schváleným typem vojenského vozidla, podléhají individuálnímu schválení technické způsobilosti. (5) Náklady spojené se schválením technické způsobilosti vojenského vozidla hradí dodavatel vojenského vozidla. 13 Schvalování technické způsobilosti typu vozidla (1) Typem vojenského vozidla se rozumí vozidla shodného provedení, vyrobená týmţ výrobcem která jsou výrobcem oficiálně shodně označena (výrobní značkou, výrobcem, typem, kódem vozidla VIN, obchodním označením apod.). Typovému schválení podléhají vozidla, jejichţ celkový počet určený pro ozbrojené síly v průběhu po sobě následujících 12 kalendářních měsíců činí šest a více kusů. (2) Schválení technické způsobilosti typu vojenského vozidla se provádí podle konečného provedení prototypu, nebo vozidla z ověřovací série, nebo dovezeného vzorku vozidel, příslušné technické dokumentace a ţádosti dodavatele vojenského vozidla (dále jen dodavatele). (3) Dodavatel k ţádosti o schválení technické způsobilosti vojenského vozidla, která obsahuje základní údaje o dodavateli a o vozidle, předkládá dále: a) celkový technický popis vozidla, b) základní technické údaje o vozidle, včetně stanovení uţitečné a celkové hmotnosti a povoleného zatíţení náprav, c) schéma elektrické instalace vozidla, d) schéma brzdové soustavy vozidla, e) schéma vzduchové (hydraulické) soustavy vozidla, f) seznam výbavy a výstroje (výzbroje) vozidla, g) příručku pro řidiče (návod pro obsluhu a údrţbu), h) stanovené seřizovací a další hodnoty, i) hodnoty geometrie řízení, j) kopie homologačních protokolů, k) doporučující vyjádření materiálového hospodáře (uţivatele) k předpokládanému počtu vozidel nakupovaných ministerstvem v daném roce (popřípadě v době platnosti schválení technické způsobilosti) a k předpokládanému zařazení vozidel do ozbrojených sil a ke způsobu provozování vozidla po zavedení do ozbrojených sil. (4) Vojenská policie můţe poţadovat další doklady a technickou dokumentaci podle upřesnění. (5) Ke schválení technické způsobilosti vojenského bojového vozidla nebo vojenského zvláštního vozidla předkládá dodavatel dokumentaci, na základě upřesnění ministerstva, podle druhu a určení vozidla. (6) K ověření technických a provozních parametrů se poskytuje Vojenské policii, na dobu nutnou k provedení zkoušek, vojenské vozidlo, které má být schváleno. Dále můţe vyţadovat provedení dalších zkoušek, včetně jízdních a provozních a stanovit upřesňující podmínky pro jejich provedení. (7) Vojenská policie zahájí řízení o schvalování technické způsobilosti typu vojenského vozidla, jeho součástí, vybavení a příslušenství dnem, kdy došla Vojenské policii ţádost, která splňuje poţadované 37

náleţitosti, a která je doloţena poţadovanými doklady. Vojenská policie rozhodne o ţádosti ve lhůtě 90 dnů od zahájení řízení. (8) Vojenská policie schválí technickou způsobilost typu vojenského vozidla za předpokladu: a) splnění technických podmínek pro vojenská vozidla, b) kladného výsledku schvalovacích zkoušek u pověřené zkušebny, popřípadě u právnické osoby pověřené k provádění homologačních a schvalovacích zkoušek vozidel podle zvláštního předpisu 5). (9) Vojenská policie na základě schválení technické způsobilosti vojenského vozidla vydá dodavateli osvědčení o technické způsobilosti typu vojenského vozidla. Zároveň vystaví základní technický popis vojenského vozidla. (10) Technická způsobilosti typu vojenského vozidla pro potřeby ozbrojených sil se uděluje zpravidla na jeden rok, nejdéle však na tři roky. Stanovená doba platnosti technické způsobilosti se zapíše do osvědčení o technické způsobilosti typu vojenského vozidla. Tuto lze prodlouţit na základě ţádosti dodavatele a za podmínek stanovených Vojenskou policií, a to včetně doplňkových zkoušek. (11) Kaţdé vojenské vozidlo, s výjimkou vojenských bojových vozidel a vojenských zvláštních vozidel, odpovídající schválenému typu vojenského vozidla, musí mít dodavatelem vystaven technický průkaz vozidla, kde je zápisem potvrzena shodnost vojenského vozidla se schváleným typem vojenského vozidla. Technický průkaz vozidla je tiskopis, jehoţ vzor je stanoven Ministerstvem vnitra České republiky. (12) Způsob vyplňování osvědčení o technické způsobilosti typu vojenského vozidla, Základního technického popisu vojenského vozidla a Technického průkazu vojenského vozidla je obdobný jako způsob stanovený zvláštním právním předpisem 5). (13) Vojenská policie při schvalování technické způsobilosti rozhodne, zda vojenské vozidlo vzhledem ke své konstrukci a jízdním vlastnostem bude označeno tabulkou s vojenskou poznávací značkou, nebo kmenovým číslem a smluveným (věţovým) číslem. 14 Schvalování technické způsobilosti jednotlivého vojenského vozidla (1) Jednotlivým vojenským vozidlem se rozumí vojenské vozidlo jednotlivě vyrobené nebo dovezené za účelem jeho uţívání v ozbrojených silách, které se neshoduje se schváleným typem vojenského vozidla. Takové vojenské vozidlo podléhá individuálnímu schválení technické způsobilosti. (2) Technickou způsobilost jednotlivě dodaného vojenského vozidla schvaluje na základě ţádosti dodavatele Vojenská policie. Při jejím schvalování postupuje obdobně jako v 14. 15 Schvalování přestavby vojenského vozidla (1) Přestavbou vojenského vozidla se rozumí změna některé jeho podstatné části mechanismu nebo konstrukce, nebo taková úprava provozovaného vojenského vozidla, při níţ došlo ke změně a) podvozkové části, hmotnosti, kategorie vozidla, rozměrů a obsaditelnosti, druhu a uţití vozidla, řízení vozidla nebo brzd, b) druhu pohonu motoru (změna druhu pohonných hmot), c) typu motoru, d) druhu karoserie nebo nástavby. 38

(2) Jestliţe u vojenského vozidla byla provedena přestavba podle odstavce 1, musí být před jeho uvedením do provozu po této přestavbě opět schválena jeho technická způsobilost. Při jejím schvalování se postupuje obdobně jako v 14. 16 Schvalování technické způsobilosti pevné nástavby vojenského vozidla, výměnné nástavby vojenského vozidla nebo pracovního stroje neseného (1) Pevná nástavba (dále jen nástavba ) můţe být nákladní všeobecného účelu, nákladní speciální nebo speciální a je určena pro vícestupňovou výrobu vozidel. (2) Výměnná nástavba můţe být nákladní všeobecného účelu, nákladní speciální nebo speciální a je určena pro pouţití na vozidlech k tomu účelu přizpůsobených. (3) Pracovní stroj nesený je určen pro provádění specifikovaných prací nebo činností a lze jej namontovat na vozidlo k tomu určené a uzpůsobené. (4) Schvalování technické způsobilosti typu nástavby, výměnné nástavby nebo osvědčování typu pracovního stroje neseného se provádí obdobným způsobem jako schvalování technické způsobilosti typu vojenského vozidla. Při schvalování technické způsobilosti jednotlivé nástavby, výměnné nástavby nebo osvědčování plnění technických podmínek jednotlivého pracovního stroje neseného se postupuje obdobně jako v 14. (5) Při montáţi schválené nástavby na vozidlo výrobce dané nástavby doplní potřebné údaje do technického průkazu vojenského vozidla vystaveného výrobcem strojového podvozku daného vozidla. (6) Výměnná nástavba podle odstavce 2 nebo pracovní stroj nesený podle odstavce 3, jejichţ technická způsobilost byla samostatně schválena podle odstavce 4, mohou být pouţity jen na vozidle k tomuto účelu upravenému a schválenému a jako celek musí splňovat technické podmínky stanovené touto vyhláškou. (7) Výrobce typu výměnné nástavby a výrobce typu pracovního stroje neseného vystavuje ke kaţdému výrobku osvědčení o technické způsobilosti na základě schváleného základního technického popisu dané nástavby nebo daného pracovního stroje neseného. 17 Schvalování technické způsobilosti součástí a příslušenství vojenského vozidla (1) Samostatnému schválení technické způsobilosti nepodléhá příslušenství, které je s vozidlem schváleno v rámci schváleného typu vojenského vozidla nebo individuálního schválení. (2) Doplňkovým příslušenstvím a výbavou se rozumí technický celek, ústrojí nebo díl vozidla, kterým je vozidlo opatřeno nad rámec jeho schváleného typu a provedení, a jehoţ pouţití na vozidle není povinně předepsáno mezinárodními předpisy, vojenskými normami nebo touto vyhláškou, a které při provozu vozidla ovlivňují jeho aktivní a pasivní bezpečnost a ţivotní prostředí. U doplňkového příslušenství a výbavy, které jsou samostatně homologovány podle mezinárodních předpisů (EHK- OSN) Vojenská policie schválí jejich uţití (umístění a zabudování) na vozidle. 39

(3) Vojenská policie schvaluje typ doplňkového příslušenství a výbavy vozidla podle odstavce 2 na ţádost výrobce z hlediska jeho funkce, tvaru, zapojení a zástavby apod. do vozidla podle předloţených vzorků a příslušné dokumentace. (4) K ţádosti o schválení technické způsobilosti výrobce musí předloţit a) celkový technický popis výrobku včetně jeho vyobrazení, b) výkresovou dokumentaci (sestava s kusovníkem), c) další technickou dokumentaci podle povahy a účelu výrobku (funkční schéma, elektrické schéma apod.), d) dokumentaci dodávanou s kaţdým výrobkem, která musí obsahovat účel pouţití výrobku, návod k jeho montáţi na vozidle, schéma elektrického zapojení vlastního výrobku a jeho připojení k elektrickému systému vozidla, návod na obsluhu a údrţbu, seznam záručních a pozáručních opraven (servisů), e) protokoly o technických zkouškách pro schválení technické způsobilosti provedených pověřenou zkušebnou, f) homologační protokol pověřené homologační zkušebny, pokud výrobek podléhá homologaci podle příslušných zvláštních předpisů, g) prohlášení o tom, ţe výrobek splňuje technické podmínky stanovené touto vyhláškou, a pokud ţádá výjimku z některých podmínek, pak její specifikaci se zdůvodněním, h) v případě dováţeného výrobku doklad výrobce o shodnosti výrobku se schváleným (homologovaným) typem, i) návrh umístění schvalovací značky a štítku nebo dalšího značení výrobku. Vojenská policie můţe poţadovat předloţení další technické dokumentace, zejména podrobných výkresů a výpočtů, stanoviska orgánů hygienické sluţby, protipoţární ochrany, bezpečnosti práce, uloţit provedení provozních zkoušek a stanovit podmínky pro tyto zkoušky. (5) Výrobce doplňkového příslušenství a výbavy vozidla podle odstavce 2 je povinen poskytnout ministerstvu výrobek s poţadovanou dokumentací k provedení schvalovacích i kontrolních zkoušek u pověřené zkušebny. Tyto zkoušky se provádějí na náklady výrobce. (6) Kaţdý výrobek podle odstavce 2, jehoţ technická způsobilost byla schválena jako typ, a který se shoduje se schváleným typem, musí být opatřen minimálně znakem výrobce, označením výrobku a schvalovací značkou. (7) Ke kaţdému výrobku, pokud to jeho povaha a určení vyţaduje, musí být přiloţen v českém jazyce návod pro obsluhu a údrţbu výrobku, návod k jeho montáţi na vozidlo a schéma připojení k elektrickému systému vozidla, případně jiné podmínky stanovené při schvalování jeho technické způsobilosti, včetně potvrzení shodnosti se schváleným typem. (8) Zjistí-li Vojenská policie po schválení technické způsobilosti daného výrobku podle odstavce 2 jeho konstrukční nebo výrobní závady negativně ovlivňující bezpečnost silničního provozu nebo negativně působící na ţivotní prostředí, uloţí výrobci nebo dovozci jejich odstranění, a určí k tomu přiměřenou lhůtu. Za tím účelem můţe uloţit provedení kontrolních provozních zkoušek na náklady výrobce. Při zjištění nedostatků můţe Vojenská policie v odůvodněných případech pozastavit platnost nebo odebrat schválení technické způsobilosti a zakázat pouţívání výrobku v ozbrojených silách. 40

ČÁST TŘETÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY, KONSTRUKCE A PROVEDENÍ VOJENSKÝCH VOZIDEL 18 Vojenská bojová vozidla Vojenská bojová vozidla zaváděná do ozbrojených sil po dni účinnosti této vyhlášky musí splňovat technické podmínky stanovené vojenskými normami pro tato vozidla. 19 Vojenská zabezpečovací vozidla Vojenská zabezpečovací vozidla, zaváděná do ozbrojených sil po dni účinnosti této vyhlášky musí splňovat technické podmínky, stanovené vojenskými normami pro tato vozidla. U těchto vozidel lze ke specifickým podmínkám jejich provozu udělit výjimky podle 21, za předpokladu, ţe jejich konstrukce a provedení zajistí i s udělenou výjimkou bezpečnost provozu. 20 Vojenská zvláštní vozidla (1) Vojenská zvláštní vozidla zaváděná do ozbrojených sil po dni účinnosti této vyhlášky a postavená na strojových spodcích vojenských zabezpečovacích vozidel musí splňovat podmínky stanovené touto vyhláškou pro vojenská zabezpečovací vozidla. (2) Vojenská zvláštní vozidla postavená na strojových spodcích vojenských bojových vozidel kategorie VBV - PBP a VBV - PSP a zaváděná do ozbrojených sil po dni účinnosti této vyhlášky musí splňovat podmínky stanovené vojenskými normami pro tato vozidla. (3) Vojenská zvláštní vozidla, zavedená do ozbrojených sil dne účinnosti této vyhlášky musí splňovat podmínky, stanovené v technických přejímacích podmínkách, které byly určeny pro jednotlivé typy zaváděných zvláštních vozidel. 21 Výjimky (1) Ţádost o povolení výjimky z technických podmínek vojenského vozidla musí obsahovat základní údaje o ţadateli, údaje o vozidle, pro které se povolení výjimky ţádá, z jaké technické podmínky se výjimka poţaduje a odůvodnění poţadované výjimky. (2) Výjimky platné pro schválený typ vojenského vozidla platí i pro vozidla schvalovaná jednotlivě. (3) Kaţdá povolená odchylka nebo výjimka musí být stručně a výstiţně vyznačena v technickém průkazu vozidla, pokud není v povolení výjimky stanoveno jinak. (4) Vzhledem ke specifickým podmínkám provozu vojenských zabezpečovacích vozidel v ozbrojených silách, lze připustit ve zvlášť zdůvodněných případech tyto výjimky a) v kategorii VL 1. kryty kol a lapače nečistot 2. světlomety vozidla 41

b) v kategorii VM 1. ovládací a kontrolní zařízení 2. homologace výhledů z místa řidiče 3. dálkové seřizování vnějších zrcátek 4. kryty kol a lapače nečistot 5. homologace kabiny řidiče a karoserie vozidla 6. homologace vnitřních výčnělků 7. homologace vnějších výčnělků 8. homologace sedadel 9. světelná zařízení 10. světlomety vozidel 11. vybavení vozidel tachografem 12. homologace zajišťovacího zařízení proti neoprávněnému pouţití 13. homologace nárazníků 14. homologace bezpečnostních pásů a jejich kotevních úchytů c) v kategorii VN 1. ovládací a kontrolní zařízení 2. homologace výhledů z místa řidiče 3. dálkové seřizování vnějších zrcátek 4. kryty kol a lapače nečistot 5. homologace kabiny řidiče a karoserie vozidla 6. umístění poznávací značky 7. homologace vnitřních výčnělků 8. homologace vnějších výčnělků 9. homologace sedadel 10. světelná zařízení 11. světlomety vozidel 12. vybavení vozidel tachografem 13. homologace zajišťovacího zařízení proti neoprávněnému pouţití 14. homologace nárazníků 15. přední a zadní ochranné zařízení proti podjetí 16. boční ochranná zařízení 17. homologace bezpečnostních pásů a jejich kotevních úchytů 18. odrazové desky zvláštního značení 19. barevné provedení taţné tyče 20. zařízení ke spojování vozidel d) v kategorii VO 1. kryty kol a lapače nečistot 2. světelná zařízení 42

e) v kategorii VT 3. přední a zadní ochranné zařízení proti podjetí 4. boční ochranná zařízení 5. odrazové desky zvláštního značení 6. homologace vnějších výčnělků 1. světlomety vozidla, 2. kryty kol a lapače nečistot. (5) Výjimku z technických podmínek pro brzdy, emise škodlivin ve výfukových plynech, vnější hluk a odrušení vozidla v kategorii vojenských zabezpečovacích vozidel nelze udělit. ČÁST ČTVRTÁ DOPLŇKOVÁ VÝSTROJ A VYBAVENÍ VOZIDEL 22 Ochranné přilby Ochranné přilby řidiče a spolujezdců vozidel kategorie VL a jejich doplňkové příslušenství vyrobené po 1. 1. 1986 musí být homologovány podle zvláštního předpisu nebo doporučené technické normy 6). 23 Výrobní (tovární) štítky, výrobní čísla a homologační čísla (1)Vojenská zabezpečovací vozidla, jejichţ technická způsobilost byla schválena, musí mít na snadno přístupném místě v přední části vozidla dobře čitelný a trvanlivý výrobní (tovární) štítek s kódovým číselným a písmenným označením výrobce a typu vozidla VIN, který nesmí být snadno odstranitelný; dále musí být na štítku uvedeny zejména tyto údaje: a) celková hmotnost, b) celková hmotnost jízdní soupravy (u taţných vozidel), c) nejvyšší přípustná hmotnost připadající na jednotlivé nápravy, d) (mimo vozidel kategorií VL1, VL3 a VL4), e) u vozidel kategorie VM1 celková hmotnost nebrzděného přípojného vozidla, f) číslo typového schválení technické způsobilosti k provozu. Pokud ve výrobním čísle VIN není zakódován rok výroby nebo modelový rok, musí být rok výroby nebo modelový rok uveden na výrobním štítku. Některé údaje mohou být uvedeny i na zvláštním samostatném štítku. (2) Na snadno přístupném místě vozidla musí být čitelně vyraţeno výrobní číslo podvozku; na karosérii osobních automobilů a vozidel bez samostatného podvozku výrobní číslo karosérie; na motoru výrobní číslo motoru. (3) Není-li výrobní číslo podvozku, karosérie nebo motoru čitelné nebo vůbec zjistitelné, nebo nelze-li je bezpečně určit, musí být vyraţeno nové číslo přidělené Vojenskou policií. 24 6) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 176/1960 Sb., o Dohodě o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel, Ţeneva 1958 (EHK č. 22), EN 1078. 43

Značení některých údajů na vozidle (1) Vojenská zabezpečovací vozidla(s výjimkou dvoukolových a jejich přípojných vozidel, přívěsů kategorií VO1 a VO2 a vozidel kategorie VT) musí mít na vhodném místě vyznačen předepsaný tlak v pneumatikách. (2) Vojenská zabezpečovací vozidla jeţ jsou vybavena spojovacím zařízením, musí mít v blízkosti tohoto zařízení zřetelně a kontrastně vyznačenu celkovou hmotnost přípojného vozidla, které je moţno bezpečně táhnout za všech provozních podmínek. (3) Vojenská zabezpečovací vozidla se vznětovým motorem musí mít na štítku vyznačenu hodnotu korigovaného součinitele absorpce. (4) Ostatní nápisy, které musí být vyznačeny na vnějším povrchu karosérie vojenských zabezpečovacích vozidel, musí mít rozměry písmen a číslic alespoň výšky 24 mm (popř. 35 mm), tloušťku 6 mm; barva nápisu musí být černá. (5) Štítky umístěné na vojenském vozidle, které jsou nezbytné pro obsluhu vozidla, pokud nejsou v provedení piktogramovém, musí být v českém jazyce. 25 Hasicí přístroje (1) Vozidla kategorií VM,VN, VT musí být vybavena hasícími přístroji v souladu s ustanovením zvláštního právního předpisu 7). (2) Vozidla kategorie VBV a VZV musí být vybavena minimálně jedním hasícím přístrojem, a to v závislosti na účelu pouţití daného vozidla. 26 Přenosný výstraţný trojúhelník Pro vyznačení nouzového stání vozidla na pozemní komunikaci musí být vojenská motorová vozidla, s výjimkou dvoukolových motorových vozidel, jednonápravových traktorů s přívěsem, vybavena přenosným výstraţným trojúhelníkem schváleného typu podle zvláštního právního předpisu 8). 27 Další výbava vojenských vozidel (1) Kaţdé vojenské vozidlo musí být vybaveno prostředky a pomůckami, s jejichţ pomocí je moţno opravit běţné závady vzniklé na vozidle. (2) Vozidla kategorií VM a VN musí mít tuto minimální výbavu: a) náhradní elektrické pojistky, pokud jsou v elektrické instalaci pouţívány, po jedné od kaţdého uţitého druhu, b) po jedné náhradní ţárovce od kaţdého druhu ţárovky pouţívané pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci vozidla, c) příruční zvedák schváleného typu o nosnosti rovnající se alespoň zatíţení nejvíce zatíţené nápravy vozidla nebo rovnající se hmotnosti zvedané části z celkové hmotnosti vozidla při zvedání této části způsobem stanoveným výrobcem pro pouţití zvedáku, d) klíč na matice (šrouby) kol, 7 ) 8 ) 103 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb. Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 27). 44

e) náhradní kolo (ráfek s pneumatikou) s takovým upevněním drţáku, které zajišťuje, ţe síla při snímání kola z drţáku nebo vkládání do drţáku nepřesáhne 490 N; tato povinnost se nevztahuje na vozidla, která mají opatřena všechna kola pneumatikami zvláštní konstrukce umoţňující nouzové dojetí po defektu; tahač návěsu můţe mít náhradní kolo umístěno na připojeném návěsu. Pro traktory platí ustanovení tohoto odstavce, s výjimkou písmene e) obdobně. (3) Přívěsy o celkové hmotnosti větší neţ 750 kg a návěsy musí mít náhradní kolo s ráfkem a s pneumatikou předepsaného druhu a rozměru upevněné v drţáku, který zajišťuje, ţe síla při snímání kola z drţáku nebo vkládání do drţáku nepřesáhne 490 N; souprava tahače s návěsem můţe v případě stejných rozměrů pneumatik a stejného provedení kola mít jedno společné náhradní kolo. (4) Vozidla kategorií VL3, VL4 a VL5 musí mít tuto minimální výbavu a) jednu náhradní pojistku, b) po jedné náhradní ţárovce od kaţdého druhu ţárovky pouţívané pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci vozidla. (5) Kaţdé vojenské vozidlo poháněné vlastní motorickou silou musí být vybaveno příslušným druhem lékárničky podle ustanovení zvláštního právního předpisu 1), a to podle druhu vozidla pro poskytnutí předlékařské dočasné první pomoci. Obsah lékárničky musí být uloţen v samostatném pouzdře s charakteristickým označením. Lékárnička musí být ve vozidle uloţena v takovém prostoru, aby na ni nemohlo dopadat přímé sluneční světlo (záření). Úloţný prostor pro lékárničku musí být suchý a čistý a musí být snadno přístupný. U vozidel pro hromadnou přepravu osob musí být lékárnička umístěna na označeném a přístupném místě v prostoru vozidla pro osoby. Provozovatel vozidla je povinen lékárničku udrţovat v řádném stavu, přičemţ doba pouţitelnosti jednotlivých druhů zdravotnických potřeb je omezena: a) dezinfekční roztoky a sterilní obvazové materiály dobou jejich expirace (ţivotnosti), b) ostatní obvazové materiály nejdéle pět let od data jejich expirace, pokud nemají porušený obal. (6) Je-li vozidlo kategorie VN a VO vybaveno vázací soupravou pro upevnění nákladu, musí být souprava schválena. ČÁST PÁTÁ TECHNICKÁ NEZPŮSOBILOST VOZIDEL K PROVOZU A VYŘAZOVÁNÍ VOZIDEL Z PROVOZU 28 (1) Neodpovídá-li schválené vojenské vozidlo technickým podmínkám stanoveným pro jeho provoz v takové míře, ţe ohroţuje bezpečnost a plynulost provozu nebo bezpečnost osob a majetku nebo poškozuje pozemní komunikaci a znehodnocuje ţivotní prostředí, nesmí být pouţito v provozu po dobu, pokud závady nejsou odstraněny. (2) Pro vojenská zabezpečovací vozidla se za závady podle odstavce 1 pokládají zejména: a) nedosahuje-li účinek brzd stanoveného limitu nebo rozdíl brzdných sil na obvodu jednotlivých kol téţe nápravy je větší neţ 30 % z vyšší hodnoty, b) je-li nutné opětovné sešlápnutí pedálu provozní brzdy před vyvoláním brzdného účinku, c) vůle řízení převyšující povolenou maximální hodnotu nebo deformace řídicího ústrojí, d) zjevné deformace náprav, e) podstatné poškození čelního skla (např. poškrábání stěrátky, u vrstveného skla popraskání), 45

f) převyšuje-li opotřebení nebo poškození pneumatik přípustnou mez, g) poškozené pérování a tlumiče pérování, h) zjevné unikání paliva nebo oleje, i) nesvítí-li potkávací, obrysové nebo brzdové světlo u vozidla alespoň na straně přivrácené ke středu vozovky nebo směrová světla nebo nesplňují-li předepsanou svítivost, j) nemoţnost přepnutí dálkových světel na potkávací, k) chybně seřízené nebo poškozené světlomety s potkávacími světly a světlomety a svítilny se světly do mlhy způsobující oslnění a chybně zapojená jednotlivá světla, l) pouţití jiného neţ schváleného bezpečnostního skla, m) poškození nebo deformace podvozku nebo karosérie, která mohou bezprostředně ohrozit bezpečnost provozu, n) převyšuje-li objemový obsah oxidu uhelnatého (CO) nebo koncentrace nespálených uhlovodíků (HC) ve výfukových plynech záţehového motoru anebo přípustná kouřivost vznětového motoru nebo vnější hluk vozidla povolenou hodnotu, o) pevně zabudované neschválené příslušenství ovlivňující aktivní bezpečnost vozidla a ţivotní prostředí, (3) Pro vojenská bojová vozidla a vojenská zvláštní vozidla se za závady podle odstavce 1 pokládají zejména: a) nedosahuje-li účinek brzd limitu stanoveného pro tato vozidla b) je-li nutné opětovné sešlápnutí pedálu provozní brzdy před vyvoláním brzdného účinku, c) vůle řízení převyšující povolenou maximální hodnotu nebo deformace řídicího ústrojí, d) zjevné deformace náprav a pásového pohybového ústrojí e) podstatné poškození čelního skla (např. poškrábání stěrátky, u vrstveného skla popraskání), podstatné poškození skel periskopů a výhledů z vozidla f) převyšuje-li opotřebení nebo poškození pneumatik nebo pásového pohybového ústrojí přípustnou mez, g) poškozené pérování a tlumiče pérování, h) zjevné unikání paliva, oleje, nebo jiných provozních kapalin, i) nesvítí-li stanovené osvětlení vozidla, j) poškození nebo deformace podvozku nebo karosérie, která mohou bezprostředně ohrozit bezpečnost provozu, o) pevně zabudované neschválené příslušenství ovlivňující aktivní bezpečnost vozidla a ţivotní prostředí, 29 Vyřazování vojenských vozidel z provozu (1) Vojenská vozidla mohou být vyřazena z provozu, má-li vozidlo splněnou normu ţivotnosti, která byla pro daný typ stanovena, popř. není-li jeho oprava rentabilní nebo nelze-li vozidlo dále vyuţít, (2) Vojenská vozidla musí být dočasně vyřazena z provozu, není-li splněna některá z podmínek stanovených pro provoz vozidla. Vozidlo se dočasně vyřadí z provozu: a) jsou-li na něm zjištěny závady v jejichţ důsledku je vozidlo nezpůsobilé k provozu, b) nesouhlasí-li údaje uvedené v osvědčení o registraci nebo technickém průkazu se skutečností, 30 46

c) jsou-li údaje v osvědčení o technického průkazu nebo technického průkazu nečitelné, přepisované nebo jsou-li tyto doklady značně poškozeny. ČÁST ŠESTÁ PROVÁDĚNÍ PRAVIDELNÝCH TECHNICKÝCH PROHLÍDEK, MĚŘENÍ EMISÍ VOJENSKÝCH VOZIDEL A PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ VOJENSKÝCH VOZIDEL 31 (1) Pro provádění pravidelných technických prohlídek a měření emisí vojenských vozidel, mimo vozidel kategorie VBV a VZV, platí obdobně zvláštní právní předpis 9). (2) Zkoušky technických zařízení vojenských vozidel se provádí podle zvláštního právního předpisu 10). ČÁST SEDMÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 32 (1) Bojová vozidla, která byla zavedena do provozu v ozbrojených silách do dne účinnosti této vyhlášky a splňují podmínky stanovené v technických přejímacích podmínkách určených pro jednotlivé typy zaváděných bojových vozidel se povaţují ode dne účinnosti této vyhlášky za vojenská bojová vozidla. (2) Vozidla určená k výcviku a plnění dopravních a přepravních úkolů, která byla zavedena do provozu v ozbrojených silách do dne účinnosti této vyhlášky a splňují podmínky stanovené v technických přejímacích podmínkách určených pro jednotlivé typy zaváděných zabezpečovacích vozidel se povaţují ode dne účinnosti této vyhlášky za vojenská zabezpečovací vozidla. 33 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1999. Ministr obrany: 7) 10) Vyhláška Ministerstva dopravy č. 103/1995 Sb., o pravidelných technických prohlídkách a měření emisí silničních vozidel. Vyhláška Ministerstva obrany č. /1999 Sb., kterou se vymezují určená technická zařízení pouţívaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení. 47

O b e c n á č á s t Odůvodnění Vyhláška vymezuje jednotlivé druhy a kategorie vojenských vozidel, schvalování jejich technické způsobilosti, provádění technických prohlídek a provádění zkoušek technických zařízení vojenských vozidel. Právní rámec pro tuto úpravu je dán ustanovením 32 zákona o ozbrojených silách České republiky, který zmocňuje k vydání takovéto úpravy. Podmínky provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích jsou upraveny v současné době zákonem č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích a vyhláškou Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou Ministerstva dopravy č.103/1995 Sb., o pravidelných technických prohlídkách a měření emisí silničních vozidel, ve znění pozdějších předpisů. 48

Vyhláška Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb. v ustanovení 11 odst. 7 vymezuje vojenské vozidlo a stanoví, ţe jeho technická způsobilost se schvaluje podle zvláštního právního předpisu, který je zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska pravidelných technických prohlídek a měření emisí silničních vozidel pak vyhláška Ministerstva dopravy č. 103/1995 Sb. stanoví v ustanovení 1 odst. 4, ţe vojenská vozidla nepodléhají technickým prohlídkám a měření emisí. Z hlediska zajištění bezpečnosti a plynulosti na pozemních komunikacích je však nezbytné, aby i vojenská vozidla byla technicky způsobilá k tomuto provozu. Z tohoto důvodu a z důvodu absence takovéto speciální právní úpravy bylo nezbytné ji zakotvit do zákona o ozbrojených silách České republiky a bliţší úpravu provést příslušnými vyhláškami obdobně, tak jak stanoví stávající platná právní úprava pro silniční vozidla. Technická způsobilost vojenských vozidel zaváděných do ozbrojených sil byla schvalována Vojenskou policii podle obecně platné právní úpravy. Pokud se týká silničních vozidel pouţívaných v ozbrojených silách vztahuje se na ně právní reţim stanovený vyhláškou Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb. a vyhláškou Ministerstva dopravy č. 103/1995 Sb. Z realizace návrhu vyhlášky nevyplývají zvýšené ekonomické nároky na státní rozpočet vzhledem k tomu, ţe veškerá opatření jsou realizována podle obecně platné právní úpravy a jsou jiţ průběţně kaţdoročně rozpočtována v kapitole Ministerstva obrany. Z v l á š t n í č á s t K 1 a 2 Vojenská vozidla se rozčleňují na jednotlivé druhy a podrobně se definují. Stanovuje se kdo schvaluje jejich technickou způsobilost a jaké podmínky musí tato vojenská vozidla splňovat. K 3 aţ 11 Druhy vojenských vozidel se rozčleňují do jednotlivých kategorií a jednotlivé kategorie definují. Druhy vojenských vozidel a jejich kategorie nebyly dosud blíţe specifikovány. Tato specifikace odpovídá charakteru uţití jednotlivých druhů vojenských vozidel především z hlediska jejich provozu. K 12 Technickou způsobilost vojenských vozidel schvaluje Vojenská policie, která v rámci schvalovacího řízení bude zařazovat vojenské vozidlo do příslušné kategorie. Zároveň se vymezuje u jakých zkušeben se provádí schvalovací zkoušky a která vojenská vozidla podléhají individuálnímu nebo typovému schválení. K 13 Stanovuje co je to typ vojenského vozidla a jaký počet vozidel je potřebný k typovému schválení. Stanoví se jaké podklady předkládá dodavatel vojenského vozidla s ţádostí o schválení technické způsobilosti Vojenské policii. Vymezují se podmínky za jakých Vojenská policie schválí technickou způsobilost typu vojenského vozidla, doklady o schválení technické způsobilosti a jejich platnost. K 14 Vymezuje se co je jednotlivé vojenské vozidlo a postup pro schválení jeho technické způsobilosti. K 15 Vymezuje se pojem přestavba vojenského vozidla, schválení jeho technické způsobilosti a postup při schvalování. K 16 Definuje se pevná a výměnná nástavba vojenského vozidla, pracovní stroj nesený a způsob schvalování jejich technické způsobilosti. 49

K 17 Vymezuje se doplňkové příslušenství a výbava vojenského vozidla, které podléhají samostatnému schválení technické způsobilosti. Stanovují se podklady které dodavatel předkládá ke schválení technické způsobilosti doplňkového příslušenství a výbavy vojenského vozidla. K 18 aţ 20 Stanovují se technické podmínky, které musí jednotlivé druhy vojenských vozidel splňovat z hlediska jejich konstrukce a provedení. Vojenská bojová vozidla a vojenská zvláštní vozidla, pokud jsou postavena na strojových podvozcích upravených silničních vozidel a vojenských bojových vozidel kategorií VBV-KBP a VBV- KSP, musí splňovat podmínky stanovené touto vyhláškou. Vojenská bojová vozidla kategorií VBV-PBP a VBV-PSP a vojenská zvláštní vozidla, pokud jsou postavena na strojových podvozcích vozidel kategorií VBV-PBP a VBV-PSP, musí splňovat podmínky stanovené příslušnými vojenskými normami v návaznosti na normy armád NATO. K 21 S ohledem na specifika provozu vojenských vozidel se vymezují výjimky z jejich technických podmínek a stanovují se náleţitosti ţádosti o udělení výjimky. K 22 aţ 27 Vymezují se technické podmínky pro doplňkovou výstroj a vybavení vojenských vozidel, zejména pro ochranné přílby, výrobní čísla a štítky, homologační čísla, značení některých údajů na vozidle, hasících přístroje, pro výstraţný trojúhelník a další výbavu vojenských vozidel. K 28 Stanoví se, kdy je vojenské vozidlo nezpůsobilé k provozu a kdy z hlediska stanovených závad nesmí být pouţito v provozu. K 29 a 30 Stanoví se, za jakých podmínek lze vojenské vozidlo vyřadit trvale nebo dočasně z provozu. K 31 Při provádění pravidelných technických prohlídek a měření emisí vojenských vozidel s výjimkou vojenských bojových vozidel a vojenských zvláštních vozidel se bude postupovat obdobně podle právní úpravy o pravidelných technických prohlídkách a měření emisí silničních vozidel. Zkoušky technických zařízení vojenských vozidel se budou provádět podle vyhlášky Ministerstva obrany, kterou se vymezují určená technická zařízení pouţívaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení. K 32 Vzhledem k tomu, ţe do dne účinnosti vyhlášky byla do provozu v ozbrojených silách zaváděna vojenská vozidla splňující podmínky stanovené v technických přejímacích podmínkách pro jednotlivé typy, je potřebné je podřadit pod určitou kategorii vojenských vozidel. K 33 Účinnost vyhlášky se navrhuje stanovit ke stejnému datu jako účinnost zákona o ozbrojených silách České republiky. 50

Návrh V Y H L Á Š K A Ministerstva obrany ze dne... kterou se stanoví kategorie vojenských plavidel, schvalování technické způsobilosti a provádění technických prohlídek vojenských plavidel a zkoušek technických zařízení vojenských plavidel Ministerstvo obrany v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů stanoví podle 34 odst. 6 zákona č. /1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. ČÁST PRVNÍ VOJENSKÁ PLAVIDLA A JEJICH KATEGORIE 1 Vojenská plavidla (1) Vojenská plavidla jsou všechny druhy plavidel, plovoucích strojů, plovoucích zařízení a bojových vozidel, které jsou zavedeny a uţívány v ozbrojených silách České republiky (dále jen ozbrojené síly ) a jsou určeny k překonávání vodních toků, k pohybu či k práci na vodním toku, nebo k plnění specifických úkolů ozbrojených sil na vodních tocích. (2) Vojenská plavidla se rozdělují do kategorií a) vojenské lodě, b) vojenské plovoucí stroje, c) vojenské plovoucí zařízení, d) obojţivelná vojenská bojová vozidla. (3) Vojenskou plavbou se rozumí provozování vojenských plavidel na vodní cestě. 2 Vojenské lodě (1) Vojenské lodě jsou plavidla zavedená do výzbroje a určená k pouţívaní v ozbrojených silách k přepravě osob, nákladu či manipulaci s vojenskými plovoucími zařízeními či stroji bez vlastního pohonu k plnění specifických úkolů ozbrojených sil. 2) Vojenské lodě se rozdělují do kategorií a) lodě s vlastním strojním pohonem, b) malá plavidla s vlastním strojním pohonem do 150 kw, c) malá plavidla bez vlastního pohonu. 51

3 Vojenské plovoucí stroje (1) Vojenské plovoucí stroje jsou plavidla zavedená do výzbroje a určená k pouţívaní v ozbrojených silách a jsou vybavená mechanickým zařízením a určená k plnění specifických vojenských prací na vodních cestách. (2) Vojenské plovoucí stroje se rozdělují do kategorií a) s vlastním pohonem, b) bez vlastního pohonu. 4 Vojenská plovoucí zařízení (1) Vojenská plovoucí zařízení jsou zejména plošiny, pontonové mosty a jim podobná plovoucí zařízení bez vlastního pohonu, která jsou v rámci vojenské techniky pouţívána v ozbrojených silách k plnění specifických vojenských úkolů. K zajištění jejich pohybu po vodní cestě jsou pouţívány vojenské lodě a pohyb těchto zařízení je prováděn pomocí čelního posunu, bočního postrku nebo taţením, případně vzájemnou kombinací těchto způsobů. (2) Vojenská plovoucí zařízení se rozdělují do kategorií a) pontonové mosty, b) pontonová soulodí, c) plovoucí prámy, d) plovoucí lávky. 5 Obojţivelná vojenská bojová vozidla (1) Obojţivelná vojenská bojová vozidla jsou vojenská bojová vozidla určená k vedení bojové činnosti nebo k přepravě osob nebo vojenského materiálu, jeţ jsou schopna pomocí vlastního pohonu plavat na vodním toku. (2) Obojţivelná vojenská bojová vozidla se rozdělují do kategorií a) obojţivelná vojenská bojová vozidla na pásovém podvozku, b) obojţivelná vojenská bojová vozidla na kolovém podvozku, c) ostatní obojţivelná vojenská vozidla. ČÁST DRUHÁ VOJENSKÉ LODNÍ LISTINY 6 (1) Vojenská plavidla podléhají evidenci a jsou vybavena vojenskými lodními listinami s výjimkou vojenských plavidel uvedených v 2 odst. 2 písm. c) a 5. (2) Vojenské lodní listiny jsou a) jízdní rozkaz vojenského plavidla, 52

b) lodní osvědčení vojenského plavidla, c) lodní denník - pouze u vojenských plavidel uvedených v 2 odst. 2 písm. a) a v 3, d) zvláštní povolení k provozu vojenského plavidla, e) osvědčení obojţivelného vojenského bojového vozidla. (3) Rozsah vybavení lodními listinami pro jednotlivé kategorie vojenských plavidel určuje Ministerstvo obrany (dále jen ministerstvo ) v zápisu do vojenského plavebního rejstříku při vydání osvědčení vojenského plavidla. (4) Ztráta nebo znehodnocení lodní listiny musí být neprodleně oznámeny ministerstvu. ČÁST TŘETÍ SCHVALOVÁNÍ TECHNICKÉ ZPŮSOBILOSTI, PROVÁDĚNÍ TECHNICKÝCH PROHLÍDEK VOJENSKÝCH PLAVIDEL A PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ VOJENSKÝCH PLAVIDEL 7 Schvalování technické způsobilosti vojenských plavidel provádí ministerstvo při jejich zavádění do ozbrojených sil v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem 1). 8 (1) Kontrola technického stavu vojenského plavidla se provádí vţdy před provozem na vodní cestě. O výsledku kontroly se provádí zápis do jízdního rozkazu vojenského plavidla. (2) Za řádný technický stav a bezpečnost plavidel v provozu odpovídá provozovatel. 9 Zkoušky technických zařízení vojenských plavidel se provádí podle zvláštního právního předpisu 2). 10 Technické podmínky pro přestavbu jiţ schválených vojenských plavidel Přestavba vojenských plavidel k jiným účelům, neţ ke kterým byla schválena jejich technická způsobilost, není povolena s výjimkou vojenských plavidel uvedených v 2. 1) 2) Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských cestách. Vyhláška Ministerstva obrany č. /1999 Sb., kterou se vymezují určená technická zařízení pouţívaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení. 53

ČÁST ČTVRTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ 11 Vojenská plavidla, která byla zavedena do pouţívání v ozbrojených silách do účinnosti této vyhlášky, jsou povaţována ode dne účinnosti této vyhlášky za vojenská plavidla uvedená v 1. 12 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1999. Ministr obrany: 54

Odůvodnění O b e c n á č á s t Vyhláška vymezuje jednotlivé kategorie vojenských plavidel, schvalování jejich technické způsobilosti, provádění jejich technických prohlídek a provádění zkoušek technických zařízení pouţívaných na vojenských plavidlech. Právní rámec pro tuto úpravu je dán ustanovením 34 zákona o ozbrojených silách České republiky, který zmocňuje k vydání takovéto vyhlášky. Vymezení jednotlivých kategorií plavidel provozovaných na vodních cestách, jejich způsobilost k provozu a další otázky s tím spojené vymezuje zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě a vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel na vnitrozemských cestách. Z hlediska ustanovení 47 zákona o vnitrozemské plavbě ve vazbě na ustanovení 9 aţ 21 se tato vztahují na plavidla Armády České republiky pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Tímto zvláštním předpisem se, z hlediska právní síly ve vztahu k zákonu o vnitrozemské plavbě, stal zákon o ozbrojených silách České republiky. Ten pro potřeby ozbrojených sil a z hlediska specifik pouţívaných vojenských plavidel vymezil problematiku schvalování jejich technické způsobilosti a jejich evidenci. Nezbytnost vymezení jednotlivých kategorií vojenských plavidel v této vyhlášce vychází ze skutečnosti, ţe obecná právní úprava nevystihuje jednotlivé typy vojenských plavidel pouţívaných v ozbrojených silách při plnění specifických úkolů. Pokud se týká schvalování technické způsobilosti vojenských plavidel bude tento proces probíhat obdobně podle obecné právní úpravy tak, aby byly dodrţeny veškeré technické normy a předpisy, a to jak z hlediska plavební bezpečnosti, bezpečnosti osob a ochrany ţivotního prostředí. Při tom budou schvalovací orgány Ministerstva obrany spolupracovat s orgány Ministerstva dopravy a spojů a Státní plavební správy. Realizace návrhu vyhlášky si nevyţádá zvýšené nároky na bilanci pracovních sil ani ekonomické nároky na státní rozpočet, neboť veškerá opatření s tím spojená jsou průběţně realizovaná podle obecné platné právní úpravy. Z v l á š t n í č á s t K 1 V obecné rovině se vymezují vojenská plavidla pouţívaná v ozbrojených silách a rozdělují se do jednotlivých kategorií. Zároveň se vymezuje pojem vojenská plavba. K 2 aţ 5 Definují se jednotlivé druhy vojenských plavidel podle příslušné kategorie. K 6 55

Vymezují se jednotlivé vojenské lodní listiny a určuje se, která plavidla jsou jimi vybavena. Jakými vojenskými vodními listinami bude ta která kategorie vojenských plavidel vybavena, bude uvedeno ve vojenském plavebním rejstříku. K 7 aţ 10 V jednotlivých ustanoveních jsou stanoveny podmínky schvalování technické způsobilosti vojenských plavidel, kontroly technického stavu a bezpečnosti a provádění zkoušek technických zařízení, včetně určení moţnosti přestavby vojenských plavidel k jiným účelům. K 11 Stanoví se, ţe veškeré druhy resp. kategorie plavidel pouţívané v ozbrojených silách před účinností této vyhlášky jsou povaţovány za vojenská plavidla ve smyslu části první této vyhlášky. K 12 Účinnost se stanoví stejným dnem jako účinnost zákona o ozbrojených silách České republiky. 56

Návrh V Y H L Á Š K A Ministerstva obrany ze dne... o schvalování technické způsobilosti vojenských letadel, provádění pravidelných technických prohlídek vojenských letadel a zkoušek technických zařízení vojenských letadel Ministerstvo obrany v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů stanoví podle 35 odst. 5 zákona č. /1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Vojenská letadla se dělí na a) vojenské letouny, b) vojenské vrtulníky, ČÁST PRVNÍ VOJENSKÁ LETADLA A JEJICH KATEGORIE 1 Vojenská letadla c) vojenské bezpilotní prostředky d) vojenská ultralehká letadla pro plnění speciálních úkolů, e) vojenská letadla lehčí vzduchu. (1) Vojenské letouny se podle určení dělí na a) víceúčelové taktické, b) speciální. 2 Vojenské letouny (2) Víceúčelové taktické letouny jsou určeny pro plnění bojových úkolů obrany vzdušného prostoru, přímé podpory činnosti ostatních druhů vojsk a plnění speciálních úkolů. (3) Speciální vojenské letouny se podle určení dále dělí na a) dopravní, b) cvičné, c) speciálního určení, (4) Dopravní letouny jsou určeny k zabezpečení přepravy osob a vojenského materiálu. (5) Cvičné letouny jsou určeny k výcviku a zdokonalování posádek letadel. (6) Letouny speciálního určení jsou určeny k plnění speciálních úkolů a) fotogrammetrické snímkování, b) radiotechnický průzkum, c) radiační a chemický průzkum. 57

3 Vojenské vrtulníky (1) Vojenské vrtulníky se dělí na a) úderné, b) bojové podpory, c) speciální a dopravní. (2) Úderné vrtulníky jsou určeny k ničení malorozměrných, zodolněných a pohyblivých cílů, k podpoře činnosti ostatních druhů vojsk, k plnění přepravních úkolů a vedení průzkumu. Pro plnění úkolů jsou vybaveny zbraňovými systémy. (3) Vrtulníky bojové podpory jsou určeny k přepravě a vysazování aeromobilních jednotek a materiálu, plnění úkolu průzkumu, retlansace a navádění ostatních druhů letectva, plnění záchranných úkolů. (4) Speciální a dopravní vrtulníky jsou určeny k přepravě osob a materiálu, výcviku a zdokonalování posádek vrtulníku, vedení průzkumu a plnění speciálních úkolů. 4 Vojenské bezpilotní prostředky Létající prostředek určený pro plnění bojových úkolů, který je řízen dálkově nebo autonomně. 5 Vojenská ultralehká letadla Létající prostředek určený k plnění speciálních úkolů bojového pouţití. 6 Vojenská letadla lehčí vzduchu Létající prostředek určený k plnění speciálních úkolů bojového pouţití. ČÁST DRUHÁ SCHVALOVÁNÍ TECHNICKÉ ZPŮSOBILOSTI VOJENSKÝCH LETADEL 7 Způsob schvalování typu letadla nebo leteckého technického zařízení (1) Typ vojenského letadla nebo vojenské letecké techniky (dále jen vojenská letecká technika ) zaváděného do uţívání v ozbrojených silách České republiky (dále jen ozbrojené síly ) schvaluje Ministerstvo obrany (dále jen ministerstvo ), na základě výsledků posouzení a ověření shody vlastností letecké techniky, s poţadavky stanovenými technickými normami na bezpečnost letecké techniky. (2) Ministerstvo můţe pověřit posouzením a ověřením shody vlastností letecké techniky právnickou osobu s příslušným oprávněním. (3) Kategorie výrobků vojenské letecké techniky podléhající schválení jsou uvedeny v příloze č. 1. 8 Doklady předkládané při schvalování vojenské letecké techniky 58

(1) Pro účely schvalování typu vojenské letecké techniky předkládá výrobce nebo dovozce tyto doklady a) dokumentaci o splnění poţadavků stanovených technickými předpisy nebo normami na bezpečnost vojenské letecké techniky a na ochranu ţivotního prostředí, b) doklad o splnění technických předpisů nebo norem, podle kterých bylo při konstrukci vojenské letecké techniky nebo její části postupováno, c) technické údaje o vojenské letecké technice nebo její části potřebné pro vydání osvědčení o letové způsobilosti, d) osvědčení o schválení typu vojenské letecké techniky nebo její části, vydané schvalovacím orgánem podle zvláštního právního předpisu 2) nebo jiným státem pro leteckou techniku nebo pro leteckou techniku zaváděnou do uţívání v ozbrojených silách z civilního sektoru, včetně dokumentace pro schválení vojenské letecké techniky nebo její části se zajištěním změnové sluţby, e) úplnou provozní dokumentaci vojenské letecké techniky nebo její části zaváděné do uţívání v ozbrojených silách. 9 Rozhodování o technické způsobilosti vojenské letecké techniky (1) O způsobilosti vojenské letecké techniky rozhoduje ministerstvo na základě ţádosti a) výrobce nebo dovozce, jedná-li se o nově vyrobenou vojenskou leteckou techniku, b) provozovatele, jedná-li se o vojenskou leteckou techniku jiţ provozovanou. (2) O schválení letové způsobilosti vojenské letecké techniky vydá ministerstvo osvědčení. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 2. (3) Podmínkou schválení letové způsobilosti je shoda vojenské letecké techniky s jiţ schváleným typem letadla nebo techniky a ověření letové způsobilosti vojenského letadla. (4) Posuzování a ověřování shody vojenské letecké techniky a letové způsobilosti vojenského letadla provádí ministerstvo. Ministerstvo můţe touto činností pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, která splňuje podmínky uvedené v 10. (5) Ověřování letové způsobilosti zajišťuje výrobce nebo dovozce u ministerstva na svůj náklad. 10 Posuzováním a ověřováním shody vlastností vojenské letecké techniky a letové způsobilosti vojenského letadla můţe být pověřena právnická nebo fyzická osoba, která splňuje tyto poţadavky a) je technicky a stavebně vybavena k posuzování a ověřování shody vlastností nebo k posuzování a ověřování letové způsobilosti vojenské letecké techniky nebo její části nebo ke kontrole letové způsobilosti vojenského letadla nebo jeho částí, b) má technická zařízení potřebná k posuzování a ověřování shody vlastností vojenské letecké techniky nebo její části a kontrole letové způsobilosti vojenských letadel nebo jeho částí, c) zajistí, aby práce při posuzování a ověřování shody vlastností nebo při posuzování a ověřování letové způsobilosti vojenské letecké techniky nebo při kontrole letové způsobilosti vojenského letadla prováděly fyzické osoby odborně způsobilé, a které mají povinnost zachovávat státní, obchodní nebo sluţební tajemství. 11 Zkušební vojenské letadlo 59

Zkušební vojenské letadlo, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení, nebo vojenské letadlo, které nesplňuje podmínky letové způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho uţívání, nebo vojenské letadlo, které pozbylo letovou způsobilost, můţe být pouţito ke zkušebnímu létání jen na základě souhlasu a za podmínek stanovených ministerstvem. 12 Přestavba schválené vojenské letecké techniky (1) Přestavba schválené vojenské letecké techniky se provádí na základě poţadavku ozbrojených sil. Ministerstvo zabezpečí zpracování technických poţadavků pro studii přestavby vojenské letecké techniky a zpracování studie zadá právnické osobě s příslušným oprávněním. Předloţená studie je po vyhotovení podrobena oponentnímu řízení. (2) Po schválení studie ministerstvem se zpracuje projektová dokumentace na jejímţ základě se realizuje prototypová zástavba na vojenské letecké technice. Po ověření letové způsobilosti vojenské letecké techniky je realizována sériová zástavba. ČÁST TŘETÍ PROVÁDĚNÍ TECHNICKÝCH PROHLÍDEK VOJENSKÝCH LETADEL A ZKOUŠEK TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ VOJENSKÝCH LETADEL 13 Provádění technických prohlídek vojenských letadel (1) Vojenská letadla evidovaná ve vojenském leteckém rejstříku podléhají technickým prohlídkám a kontrolám potřebným k obnovení letové způsobilosti ve lhůtách a rozsahu stanovených ministerstvem. (2) Zjistí-li ministerstvo při kontrole letové způsobilosti, ţe vojenské letadlo nesplňuje podmínky letové způsobilosti, zastaví jeho provoz do doby, dokud nebude znovu splňovat letovou způsobilost. (3) V případě zjištění trvalé letové nezpůsobilosti vojenského letadla rozhodne ministerstvo o jeho letové nezpůsobilosti a odejme osvědčení. 14 Provádění zkoušek technických zařízení vojenských letadel a techniky Zkoušky technických zařízení vojenských letadel a techniky se provádí podle zvláštního právního předpisu 11). ČÁST ČTVRTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ 15 (1) Na směsi jimiţ jsou plněny protipoţární systémy vojenských letadel se vztahuje zvláštní právní předpis 12). (2) Na všechna měřidla pouţívaná ve vojenské letecké technice, která mají vliv na bezpečnost letu, ochranu zdraví, ţivotního prostředí se vztahuje zvláštní právní předpis 13). 11) Vyhláška Ministerstva obrany č. /1999 Sb., kterou se vymezují určená technická zařízení pouţívaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení. 12) 4 odst. 6 zákona č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země. 13 ) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii. 60

(3) Na kategorie výrobků vojenské letecké techniky uvedené v příloze č. 1 uplatňuje ministerstvo systém vládního zabezpečování jakosti. 16 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1999. Ministr obrany: Kategorie výrobků vojenské letecké techniky podléhajících schválení Příloha č. 1 k vyhlášce č. /1999 Sb. Výrobky, které mohou být pouţity ve vojenské letecké technice a podléhají schválení nebo uznání způsobilosti jsou: 1. Přístroje a) pro kontrolu a řízení letu, b) pro kontrolu chodu motoru, c) pro astronomickou navigaci, 61

d) palubní hodiny, e) pro kontrolu draku letadla, f) hydraulických soustav, g) pneumatických soustav, h) elektrických soustav, i) palivových soustav, j) protipoţárních soustav, k) klimatizačních soustav, l) odmrazovacích soustav, m) kyslíkových soustav, n) leteckých zbraňových systémů a záchranných prostředků pilota, o) letecké munice. 2. Přistávací zařízení 3. Spojovací, radionavigační a radiolokační systémy 4. Systémy radioelektronického boje 5. Průzkumné systémy 6. Letecké zbraňové systémy 7. Záchranné prostředky pilota 8. Leteckou munici 9. Pozemní zdroje elektrické energie 10. Pozemní hydraulické zdroje 11. Pozemní zdroje stlačených plynů 12. Prostředky pro vlekání letadel 13. Pozemní radiokomunikační zařízení 14. Pozemní radionavigační zařízení 15. Pozemní radiolokační zařízení 16. Pozemní počítačová zařízení pro řízení letů 17. Pozemní zařízení pro kontrolu a řízení pohybu letadel po zemi 18. Palubní a pozemní prostředky objektivní kontroly 19. Letištní světelná pozemní návěštidla 20. Letecké světelné majáky 21. Zdroje napájení světelných soustav 22. Pozemní zabezpečovací zařízení 23. Pozemní záchytná zařízení letadel 24. Palubní a pozemní manipulační prostředky 25. Výstroj leteckého personálu 26. Letecké trenaţéry a simulátory 27. Vojenská výsadková technika Příloha č. 2 k vyhlášce č. /1999 Sb. MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY PRAHA 62

OSVĚDČENÍ O LETOVÉ ZPŮSOBILOSTI Typ letadla (zařízení):... Identifikační číslo :... Výrobní číslo:... Rok výroby:... ---------------------- -------------------------------------- Datum vystavení Podpis a razítko oprávněného pracovníka Datum Hodnocení Platí do Podpis oprávněného pracovníka 63

Místo pro zvláštní záznamy: Odůvodnění O b e c n á č á s t Vyhláška vymezuje jednotlivé kategorie vojenských letedel, způsob a podmínky schvalování jejich technické způsobilosti, provádění technických prohlídek vojenských letadel a provádění zkoušek technických zařízení a techniky pouţívaných na vojenských letadlech. Právní rámec pro tuto úpravu je dán v ustanovení 35 zákona o ozbrojených silách České republiky, který zmocňuje k vydání takovéto vyhlášky. 64

Schvalování technické způsobilosti letadel a výrobků letecké techniky upravuje zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon o civilním letectví. Přestoţe se tato právní úprava ve vymezeném rozsahu vztahuje v určených oblastech na vojenské letectví, pak schvalování způsobilosti letadla a výrobků letecké techniky je v citovaných právních předpisech vztaţeno k civilnímu letectví. Se zřetelem k určité absenci právní úpravy schvalování technické způsobilosti vojenských letadel a technických zařízení vojenské letecké techniky bylo nezbytné tuto oblast upravit zákonnou formou a bliţší úpravu provést v této vyhlášce. Samotný proces a podmínky schvalování technické způsobilosti vojenských letadel bude obdobný, jako v obecné právní úpravě. Přitom budou dodrţovány veškeré technické normy a předpisy České republiky, ale i standardy a doporučení Mezinárodní organizace pro civilní letectví, vydané na základě článku 37 Úmluvy č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění přijatém Českou republikou pro vojenské dopravní letouny a standardy a doporučení NATO pro ostatní vojenské letadla. Schvalování technické způsobilosti vojenských letadel bude sledovat letovou způsobilost a bezpečnost vojenských letadel, bezpečnost osob a ochranu ţivotního prostředí. Při schvalovacím procesu budou orgány Ministerstva obrany spolupracovat s orgány Ministerstva dopravy a spojů a s Úřadem pro civilní letectví. Do současnosti byly veškeré otázky spojené s touto činností řešeny podle obecné právní úpravy ve spolupráci s orgány Ministerstva dopravy a spojů a Úřadem pro civilní letectví. Realizace návrhu vyhlášky si nevyţádá zvýšené ekonomické nároky na státní rozpočet, neboť veškerá opatření s tím spojená jsou průběţně realizována podle obecné platné úpravy a jsou jiţ průběţně kaţdoročně rozpočtována v kapitole Ministerstva obrany. Z v l á š t n í č á s t K 1 aţ 6 Vymezují se jednotlivé druhy vojenských letadel a jejich kategorie u kategorií vojenských letadel se pak vymezuje jejich určení a pouţití. K 7 Vojenská letadla nebo vojenskou leteckou techniku bude schvalovat Ministerstvo obrany v souvislosti s poţadavky stanovenými technickými normami a standardy na bezpečnost letadel a letecké techniky a to jak z hlediska vnitrostátních, tak i mezinárodních. U vojenských letadel s výjimkou dopravních bude nezbytné, v souvislosti se vstupem České republiky do Severoatlantické aliance, dodrţovat i standardy NATO. Přitom posouzením shody vlastností vojenských letadel a vojenské letecké techniky bude moci být pověřena právnická osoba s příslušným oprávněním. Zároveň se obdobně, jako v obecné právní úpravě, vymezují v příloze kategorie vojenské letecké techniky, které podléhají schválení. Jedná se o výrobky pouţívané ve vojenských letadlech, jejichţ způsobilost musí být schválena z důvodů letové způsobilosti a bezpečnosti vojenského letadla. K 8 aţ 10 Letová způsobilost vojenského letadla se schvaluje na základě ţádosti výrobce nebo prodejce, který současně s touto ţádostí předkládá pro účely schvalovacího řízení vojenského letadla stanovené doklady, technickou dokumentaci a osvědčení vydaná jinými schvalovacími orgány. Na základě posouzení a ověření shody vojenského letadla nebo techniky a ověření letové způsobilosti Ministerstvem obrany vydá v případě kladných výsledků schvalovanému typu vojenského letadla nebo techniky osvědčení o letové 65

způsobilosti. Posuzováním a ověřováním shody vojenského letadla nebo techniky a posouzením letové způsobilosti vojenského letadla můţe být pověřena právnická nebo fyzická osoba které je k těmto činnostem technicky a stavebně vybavena, má potřebná technická a diagnostická zařízení a je k těmto činnostem odborně způsobilá. Náklady spojené s pověřením letové způsobilosti hradí výrobce nebo dovozce vojenského letadla nebo letecké techniky. K 11 Vojenské letadlo u něhoţ se ověřuje letová způsobilost, nebo u něhoţ dochází ke změně účelu uţití a nebo jehoţ letovou způsobilost je nezbytné ověřit po jejím pozbytí se povaţuje za zkušební vojenské letadlo. K provedení letových zkoušek resp. zkušebnímu létání je moţné takovéto letadlo pouţít jen na základě souhlasu Ministerstva obrany a při dodrţení podmínek, které ministerstvo stanoví pro kaţdý jednotlivý případ. K 12 Přestavba vojenských letadel a vojenské letecké techniky se provádí na základě poţadavků odborných sloţek ozbrojených sil, nejnovějších poznatků a výsledků vývoje a výzkumu vojenské letecké techniky a poznatků z praxe. Přestavba se provádí na základě schváleného projektu zpracovaného právnickou osobou s příslušným oprávněním. Po provedené prototypové zástavbě se ověřuje letová způsobilost vojenského letadla nebo vojenské letecké techniky a v případě jejího schválení ministerstvem se provádí sériová zástavba. K 13 a 14 Technické prohlídky a kontroly vojenských letadel a vojenské letecké techniky se provádí z důvodu zajištění bezpečnosti letového provozu, bezpečnosti osoba a majetku v závislosti na počtu letových hodin nebo počtu pracovních hodin vojenského letadla nebo vojenské techniky. Lhůty a rozsah provádění technických prohlídek je pro kaţdý typ vojenského letadla nebo vojenské letecké techniky rozdílný a bude stanovován ministerstvem individuálně v provozní dokumentaci, na základě v ní uvedených záznamů. Zkoušky technických zařízení pouţívaných ve vojenských letadlech a ve vojenské letecké technice budou prováděny podle vyhlášky Ministerstva obrany, kterou se vymezují určená technická zařízení pouţívaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení. K 15 Z hlediska zajištění bezpečnosti leteckého provozu je nezbytné v protipoţárních systémech pouţívat takové směsi a látky, které budou účinné v případě havárií a nepředvídaných událostí. Jedná se o látky jejichţ výroba, dovoz a vývoz je, z hlediska ochrany ozónové vrstvy Země zakázána, avšak tento zákaz se pro zajištění bezpečnosti leteckého provozu nevztahuje. Zároveň je nezbytné z hlediska letové způsobilosti, bezpečnosti letu, ochrany zdraví a ţivotů osob a ţivotního prostředí pouţívat ve vojenských letadlech a ve vojenské letecké technice taková měřidla a zařízení, které splňují podmínky zákona o metrologii a z hlediska své jakosti mohou být pouţita v rámci vojenské letecké činnosti. K 16 Účinnost vyhlášky se navrhuje stanovit ke stejnému datu jako účinnost zákona o ozbrojených silách České republiky. 66

Návrh V Y H L Á Š K A Ministerstva obrany ze dne... kterou se vymezují určená technická zařízení pouţívaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení. Ministerstvo obrany stanoví podle 36 zákona č. republiky. /1999 Sb., o ozbrojených silách České ČÁST PRVNÍ URČENÁ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ 1 Základní ustanovení Technická zařízení podléhající státnímu dozoru orgánů Ministerstva obrany (dále jen ministerstvo ) jsou určená technická zařízení tlaková, plynová, elektrická, zdvihací, ochranná a ostatní, která jsou konstruována a vyráběna k pouţití s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech. (1) Zařízení tlaková jsou : 2 Zařízení tlaková a) parní a kapalinové kotle (dále jen "kotle"), jejichţ konstrukční přetlak přesahuje 0,05 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bod varu při tomto tlaku a nízkotlaké parní a teplovodní kotelny o výkonu větším neţ 1 MW, b) tlakové nádoby stabilní (dále jen "tlakové nádoby"), jejichţ nejvyšší pracovní přetlak převyšuje 0,05 MPa, a které obsahují plyn, páry nebo ţíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo ostatní kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,05 MPa, c) tlakové nádoby k dopravě plynů (dále jen "nádoby na plyny"), jejichţ kritická teplota je niţší neţ +50 o C, nebo plynů u nichţ při teplotě +50 o C je absolutní tlak par vyšší neţ 0,3 MPa, d) potrubí, jehoţ jmenovitý průměr je větší neţ 25 mm a pracovní látkou jsou hořlavé, ţíravé, jedovaté, výbušné nebo ekologicky nebezpečné látky o nejvyšším pracovním přetlaku větším neţ 0,05 MPa, nebo ostatní plyny a páry o nejvyšším pracovním přetlakem vyšším neţ l MPa, e) bezpečnostní zařízení zajišťující sledování a dodrţení přetlaků, teplot a úrovní hladiny, kde jejich moţné nedodrţení stanovených mezí ohroţuje bezpečnost vyhrazených tlakových nebo plynových zařízení a zařízení určená k odkalování kotlů. (2) Tlakovými zařízeními podléhajícími státnímu odbornému dozoru orgánů ministerstva nejsou a) kotle pracující s radioaktivními látkami nebo kotle umístěné v prostředí s neutronovým tokem, 67

b) kotle o objemu do 10 l včetně, u nichţ bezpečnostní součin z konstrukčního přetlaku v MPa a objemu v litrech nepřevyšuje 10, c) tlakové nádoby pracující s radioaktivními látkami nebo tlakové nádoby umístěné v prostředí s neutronovým tokem, d) tlakové nádoby do 10 l včetně, u nichţ bezpečnostní součin z konstrukčního přetlaku v MPa a objemu v litrech nepřevyšuje 10, e) tlakové nádoby z trubek i nekruhových průřezů o nejvyšším vnitřním rozměru do 100 mm včetně bez sběračů, popř. se sběrači, pokud sběrač z trubky i nekruhového průřezu nemá vnitřní rozměr větší neţ 150 mm včetně, f) topná tělesa pro parní a vodní (kapalinové) vytápění, g) ostatní potrubí, jeho rozšířené části a tlakové nádoby do něho vestavěné (určené například k uvolňování tlaku nebo jako zásobníky), jejichţ vnitřní průměr (D) nepřesahuje trojnásobek vnitřního průměru (d) největší připojené trubky (D je menší neţ 3d), h) tlakové části strojů a technických zařízení, které nejsou samostatnými tlakovými nádobami (např. válce pístových strojů, skříně parních turbín, větrníky pístových čerpadel, chladiče kompresorů, tlaková pouzdra zapouzdřených rozvoden apod.), i) ohřívače vzduchu, prašníky a čističe plynu vysokých pecí, j) nafukovací nekovová zařízení, u nichţ vnitřní přetlak zajišťuje jejich tvar a tuhost (např. pneumatiky, plováky apod.), k) nádoby na plyny o tlakovém objemu do 0,22 l včetně, l) nevratné tlakové nádoby pro aerosoly a podobné pouţití, m) sériově vyráběné vodárny a expanzomaty pro ústřední vytápění a ohřev uţitkové vody o objemu nádoby do 100 l včetně. (1) Zařízení plynová skupiny A jsou zařízení 3 Zařízení plynová a) pro výrobu plynů, kde plyn je hlavním výrobním produktem, včetně zařízení, kterými se plyn upravuje popřípadě zkapalňuje nebo vypařuje, b) ke skladování plynů, c) k plnění nádob na dopravu plynů, d) bateriových tlakových stanic jako souhrnného celku slouţícího k odběru plynů, e) kompresorových stanic, f) regulačních stanic, g) k rozvodu plynů hořlavých, jedovatých, zdraví škodlivých, inertních a hoření podporujících, s výjimkou vzduchu, s pracovním přetlakem vyšším neţ 5,0 kpa, h) pro spotřebu plynů spalováním s jednotkovým výkonem vyšším neţ 50 kw, tj. průmyslové pece, spotřebiče a zařízení plynového otopu kotlů a pece s řízenou atmosférou. (2) Zařízení plynová skupiny B jsou 68

a) jednoduché tlakové stanice, jako součást souhrnného funkčního celku, slouţícího k odběru plynu z nejvýše dvou kovových tlakových lahví na dopravu plynů, b) zařízení k rozvodu hořlavých plynů s pracovním přetlakem nepřevyšujícím 5,0 kpa, c) zařízení pro spotřebu plynů spalováním s jednotkovým výkonem nepřevyšujícím 50 kw. (3) Plynovými zařízeními podléhajícími státnímu odbornému dozoru orgánů ministerstva nejsou a) zařízení, kde plyny vznikají jako vedlejší produkt, b) zařízení, kde plyny vznikají jako meziprodukt, který se dále zpracovává na jiné neţ plynné produkty, c) zařízení pro přepouštění plynů, d) jednotlivé tlakové nádoby pro dopravu plynů včetně příslušenství, e) tlakové nádoby, které jsou součástí samostatných strojů, přístrojů nebo hasicích zařízení, f) chladicí a mrazící zařízení, g) samostatně pracující kompresory a vývěvy, které nejsou napojeny na pevně namontovaná potrubí plynů, h) samostatně pracující regulátory, redukční ventily a regulační zařízení průmyslových pecí a spotřebičů, i) rozvody médií, které jsou součástí strojů a zařízení, rozvody pro měřicí a regulační techniku, rozvody pro klimatizační zařízení a odtahy spalin, j) zařízení pracující se vzduchem jako s provozním médiem, s pracovním přetlakem do 1,0 MPa, k) zařízení ve kterých se plyny spotřebovávají jiným způsobem neţ spalováním, l) svářecí a pájecí soupravy, řezací a pálící stroje a samostatně pracující hořáky (např. laboratorní a sklářské kahany). (4) Za plyny se zde povaţují látky, jejichţ kritická teplota je niţší neţ +50 o C nebo látky, u nichţ je při teplotě +50 o C absolutní tlak par vyšší neţ 0,3 MPa, včetně směsí plynů. Zařízení elektrická jsou zařízení 4 Zařízení elektrická a) pro výrobu, přeměnu, rozvod a odběr elektrické energie, b) určená k ochraně před účinky atmosférické a statické elektřiny. 5 Zařízení zdvihací (1) Zdvihací zařízení skupiny A jsou zařízení s vysokým rizikem nebezpečí úrazu osob nebo jejich ohroţení a) zdvihadla, pojízdná zdvihadla a jeřáby s motorovým pohonem o nosnosti 1000 kg a více, b) zdvihadla, pojízdná zdvihadla s ručním pohonem o nosnosti 5000 kg a více, 69

c) hydraulické ruky, d) pohyblivé pracovní plošiny s výškou zdvihu nad 1,5 m, e) výtahy, které jsou trvalou součástí budov a objektů, f) stavební výtahy, jimiţ se dopravují také osoby, g) regálové zakladače a stohovací jeřáby, h) pohyblivé schody a chodníky, i) lyţařské vleky, j) zdvihací ústrojí pro manipulaci s kontejnery řady ISO. (2) Zdvihací zařízení skupiny B jsou zařízení s niţším rizikem nebezpečí úrazu osob nebo jejich ohroţení a) zdvihadla, pojízdná zdvihadla a jeřáby do nosnosti 1000 kg s motorovým pohonem, b) zdvihadla, pojízdná zdvihadla a jeřáby o nosnosti 1000 kg aţ 5000 kg s ručním pohonem, c) zdvihací ústrojí dopravních vozíků a nakladačů určených pro zdvihání a přepravu břemen pomocí prostředků pro vázání, zavěšení nebo uchopení, d) zdvihací rampy, plošiny, stojanové zvedáky a zvedací čela, jimiţ se zdvíhají břemena, e) jevištní tahy, f) vrátky, které jsou pouţity jako zařízení ke zvedání břemen, g) stavební výtahy nákladní se zakázanou dopravou osob, h) svisle posuvná vrata s motorovým pohonem, i) prostředky pro vázání, zavěšení nebo uchopení břemen o nosnosti nad 100 kg pouţívané u zdvihacích zařízení. (3) Zdvihacími zařízeními podléhajícími státnímu odbornému dozoru orgánů ministerstva nejsou a) zdvihadla, pojízdná zdvihadla a jeřáby o nosnosti do 1000 kg s ručním pohonem, b) zdvihací zařízení, která jsou neoddělitelnou součástí technologických linek, strojů nebo automatických systémů pro manipulaci a skladování, c) zdvihací zařízení sestavovaná jednorázově pro montáţní účely, transport apod., d) zdvihací zařízení sestavovaná výlučně pro reklamní, výstavní nebo výzkumné účely, e) kontejnery ISO. 6 Zařízení ostatní a ochranná (1) Zařízení ostatní jsou zařízení určená k zabezpečení činnosti ozbrojených sil. (2) Zařízení ochranná jsou zařízení zajišťující bezpečnost osádek a obsluh a osobní ochranné prostředky. ČÁST DRUHÁ 70

PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK URČENÝCH TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ 7 Zkoušky určených technických zařízení se provádí ve vojenských zařízeních určených ministerstvem. 8 Zkoušky technických zařízení se provádí v závislosti na jejich technickém stavu a charakteru provozu, nejméně však v rozsahu a lhůtách stanovených příslušnými technickými předpisy nebo normami. ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1999. Ministr obrany: 71

Odůvodnění O b e c n á č á s t Vyhláška vymezuje určená technická zařízení podléhající státnímu odbornému dozoru orgánů ministerstva a provádění zkoušek těchto zařízení. Právní rámec pro tuto úpravu je dán ustanovením 36 zákona o ozbrojených silách České republiky, který zmocňuje k vydání takovéto vyhlášky. Státní dozor v této oblasti je vymezen zákonem č. 176/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Z hlediska ustanovení 3 odst. 2 písm. b) citovaného zákona se působnost orgánů státního odborného dozoru (Český úřad bezpečnosti práce, Inspektoráty bezpečnosti práce) nevztahuje na technická zařízení podléhající podle zvláštních předpisů dozoru orgánů na úseku národní obrany. V rámci Ministerstva obrany byla tato problematika do současné doby upravena interními předpisy. Vzhledem k tomu, ţe se ustanovení 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 176/1968 Sb. odvolává na zvláštní předpis byla tato činnost zapracována do zákona o ozbrojených silách České republiky ( 7) a technická zařízení podléhající státnímu odbornému dozoru orgánů Ministerstva obrany vymezena na základě zmocnění 36 tohoto zákona. Realizace návrhu vyhlášky si nevyţádá zvýšené nároky na bilanci pracovních sil ani ekonomické nároky na státní rozpočet, neboť veškerá opatření s tím spojená jsou jiţ průběţně realizována. Z v l á š t n í č á s t K 1 V obecném slova smyslu se v tomto základním ustanovení vymezují skupiny technických zařízení, která jsou konstruována a vyráběna pro pouţití v ozbrojených silách. K 2 aţ 6 V těchto ustanoveních se stanovují jednotlivé druhy tlakových, plynových, elektrických, zdvihacích, ochranných a ostatních zařízení, které podléhají státnímu odbornému dozoru orgánů Ministerstva obrany. K 7 a 8 Z hlediska bezpečnosti pouţívání technických zařízení, která jsou vymezena v předchozích ustanoveních a pouţívána s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech budou tato zkoušena ve vojenských výzkumných a zkušebních zařízeních. Zkoušky budou prováděny v závislosti na technickém stavu těchto technických zařízení podle příslušných technických předpisů a norem vztahujících se k jednotlivým druhům technických zařízení v rozsahu a lhůtách stanovených pro ně. K 9 Účinnost se stanoví stejným dnem jako účinnost zákona o ozbrojených silách České republiky. Návrh V Y H L Á Š K A Ministerstva obrany ze dne... kterou se stanoví rozsah přípravy řidičů vozidel ozbrojených sil České republiky, 72

kvalifikační předpoklady vojenského zkušebního komisaře řidičů a vzory vojenského řidičského průkazu a průkazu vojenského zkušebního komisaře řidičů Ministerstvo obrany v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů stanoví podle 37 odst. 9 zákona č. /1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. ČÁST PRVNÍ VÝCVIK ŘIDIČŮ VOZIDEL OZBROJENÝCH SIL ČESKÉ REPUBLIKY 1 Úvodní ustanovení (1) Příprava řidičů vozidel ozbrojených sil České republiky (dále jen řidič ) je zaměřena k získání a) příslušné skupiny řidičského oprávnění 14), b) vojenského řidičského průkazu pro příslušné skupiny oprávnění řízení vozidel ozbrojených sil České republiky (dále jen vozidlo ozbrojených sil ). (2) Příprava řidičů se provádí ve výcvikových zařízeních vojenských a civilních autoškol 15). Ve vojenské autoškole můţe být prováděna dílčí část přípravy řidičů; zbývající část přípravy můţe být smluvně zabezpečena v civilní autoškole. V takovém případě vystupuje vojenská autoškola jako mateřská a předvádí ţadatele o příslušnou skupinu řidičského oprávnění 14) ke zkoušce. (3) Do přípravy řidičů se zařazují vojáci a občanští zaměstnanci, pro které je řízení vozidel ozbrojených sil nezbytné k výkonu zastávané, popřípadě plánované funkce a splňují zdravotní způsobilost pro řízení vozidel ozbrojených sil 16). (4) Příprava řidičů musí respektovat technologický charakter výuky technických předmětů. Praktický výcvik musí být prováděn na technice, která odpovídá technickému rozvoji vozidel zaváděných do ozbrojených sil. To platí i pro simulační a trenaţérovou techniku. 2 Rozsah přípravy řidičů k získání skupiny řidičského oprávnění Pro přípravu řidičů k získání skupiny řidičského oprávnění 14) a provádění zkoušek z odborné způsobilosti platí zvláštní právní předpisy 17). 14 ) 2 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění vyhlášky č. 3/1972 Sb., vyhlášky č. 174/1980 Sb., zákon č. 12/1997 Sb. a vyhlášky č. 65/1998 Sb. 15) 5 odst. 1 písm. g) zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. 16) Vyhláška Ministerstva obrany č. /1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné sluţbě, 6 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb. 17) Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 55/1991 Sb., o výcviku a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel, 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 12/1997 Sb.. o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 174/1980 Sb., o provádění zkoušek z odborné způsobilosti ţadatelů o řidičské oprávnění. 73

3 Rozsah přípravy řidičů k získání vojenského řidičského průkazu (1) Do přípravy řidičů k získání vojenského řidičského průkazu se zařazují drţitelé příslušné skupiny řidičského oprávnění 14). (2) Příprava zahrnuje výuku předpisů o silničním provozu, o bezpečnosti silničního provozu, nauku o konstrukci vozidla, ochraně ţivotního prostředí, zdravotnickou přípravu, teorii řízení, techniky jízdy, praktický výcvik v řízení a údrţbě vozidel ozbrojených sil. Praktický výcvik v řízení a technice jízdy vozidel ozbrojených sil je zaměřen i specifiku plnění úkolů ozbrojených sil. Rozsah výuky a praktického výcviku je uveden v příloze č. 1. (3) Přípravu jsou oprávněni provádět jen drţitelé osvědčení pro učitele řidičů, a to v rozsahu uvedeném v osvědčení 18). (4) Zdravotnickou přípravu a praktický výcvik v poskytování první pomoci jsou oprávněni provádět lékaři a absolventi středních zdravotnických škol, učitelé odborných předmětů v oboru ošetřovatelství a zdravotnictví na středních zdravotnických školách, instruktoři, specialisté a absolventi speciální zdravotnické přípravy zaměřené na výuku ve výcvikovém zařízení. (5) Příprava řidičů je zakončena zkouškou z teoretické a praktické části, kterou provádí vojenský zkušební komisař řidičů. Pro provádění zkoušek platí přiměřeně zvláštní právní předpis 19). (6) V případě úspěšného sloţení zkoušky vydá Vojenská policie řidiči vojenský řidičský průkaz s vyznačením příslušné skupiny oprávnění k řízení vozidel ozbrojených sil. Vzor vojenského řidičského průkazu je uveden v příloze č. 2. 4 Příprava řidičů k řízení vojenských bojových vozidel (1) Do přípravy řidičů k řízení vojenských bojových vozidel na pásovém podvozku se zařazují drţitelé řidičského oprávnění skupiny B nebo T 14) ; do přípravy řidičů k řízení vojenských bojových vozidel na kolovém podvozku se zařazují drţitelé řidičského oprávnění skupiny C 14). (2) Pro provádění přípravy řidičů vojenských bojových vozidel a její zakončení platí obdobně 3 odst. 2 aţ 6. 5 Zdokonalovací výcvik řidičů (1) Zdokonalovací výcvik řidičů slouţí k zvyšování jejich odborné připravenosti a provádí se jedenkrát v kalendářním měsíci. Řidič, který v kalendářním měsíci nenajel s vozidlem ozbrojených sil alespoň 50 km, musí absolvovat praktický výcvik v jejich řízení v rozsahu nejméně dvou hodin. (2) Obsahem zdokonalovacího výcviku řidičů je školení předpisů o silničním provozu, o bezpečnosti silničního provozu, ochraně ţivotního prostředí, zdravotnická příprava, teorie řízení a technika jízdy a údrţba vozidel. ČÁST DRUHÁ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY VOJENSKÉHO ZKUŠEBNÍHO KOMISAŘE ŘIDIČŮ 18) 12 aţ 14 vyhlášky Federálního ministerstva vnitra č. 55/1991 Sb. 19) Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 174/1980 Sb. 74

6 (1) Vojenského zkušebního komisaře řidičů můţe vykonávat pouze příslušník Vojenské policie, který je zdravotně způsobilý, je drţitelem řidičského oprávnění skupiny C a E nebo D a E 14), s nejméně pětiletou praxí, a je drţitelem osvědčení pro učitele řidičů vozidel, a který úspěšně absolvoval odborný kvalifikační kurz pro vojenské zkušební komisaře řidičů. (2) Odborný kvalifikační kurz vojenského zkušebního komisaře řidičů je zakončen zkouškou před komisí určenou náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky. (3) V případě úspěšného absolvování odborného kvalifikačního kurzu a sloţení zkoušky vydá Vojenská policie průkaz vojenského zkušebního komisaře řidičů (dále jen průkaz komisaře ). Vzor průkazu komisaře je uveden v příloze č. 3. (4) V průkazu komisaře jsou uvedeny předměty, které je vojenský zkušební komisař řidičů oprávněn přezkušovat. Průkaz komisaře se vydává na dobu 5 let. Po uplynutí této doby můţe být platnost průkazu komisaře prodlouţena na dalších 5 let, v případě, ţe vojenský zkušební komisař řidičů splňuje kvalifikační podmínky uvedené v odstavci 1 a úspěšně absolvuje zdokonalovací kurz pro vojenské zkušební komisaře řidičů. ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 7 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1999. Ministr obrany: Rozsah výuky a praktického výcviku Příloha č. 1 k vyhlášce č.... /1999 Sb. Číslo tématu Předmět výcviku, téma Počet hodin stanovených pro příslušnou skupinu vojenského řidičského průkazu A B C C-1 D E T VBV-K VBV-P Technická příprava 20 20 20 20 14 6 20 70 70 1 Nauka o konstrukci a 4 4 4 4 8 2 4 54 54 ošetřování vozidel 2 Praktické ošetřování 8 8 8 8 4 4 8 13 13 3 Provoz vozidel 8 8 8 8 2 / 8 3 3 Řidičská příprava 30 44 44 72 30 20 6 32 32 4 Pravidla silničního provozu / / / / 6 4 / / / Teorie bezpečné jízdy 4 2 2 4 10 6 2 4 4 5 Řidičský trenažér / 2 2 2 / / / / 6 6 Praktická jízda 26 40 40 66 14 10 4 28 22 Zdravotnická příprava / / / / 2 2 / 2 2 7 Základy první pomoci / / / / 2 2 / 2 2 Závěrečné prověření znalostí 2 2 2 2 2 2 2 2 2 75

CELKEM HODIN 52 66 66 94 48 30 28 106 106 Poznámka: A B C C-1 D E T VBV-K VBV-P motocykl osobní do nákladní autobus traktor 3,5 t nad 7,5 t nákladní do 7,5 t přípojné vozidla nad 750 kg vojenská bojová kolová vozidla U vojenských bojových vozidel na kolovém podvozku je minimální počet praktické jízdy 160 km. U vojenských bojových vozidel na pásovém podvozku je minimální počet kilometrů: - na řidičském trenaţéru 40 km. - praktické jízdy 80 km. Uvedené počty plánovaných hodin výuky jsou minimální. vojenská bojová pásová vozidla Příloha č. 2 k vyhlášce č.... /1999 Sb. Vzor vojenského řidičského průkazu Titulní strana Zadní strana VOJENSKÝ ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ PŘÍJMENÍ JMÉNO RODNÉ ČÍSLO MÍSTO NAROZENÍ TRVALÝ POBYT VYDALA VOJENSKÁ POLICIE SKUPINY OPRÁVNĚNÍ K ŘÍZENÍ A B C D E T OPRÁVNĚNÍ K ŘÍZENÍ BOJOVÝCH VOZIDEL TYPŮ: ZVLÁŠTNÍ ZÁZNAMY: DNE PODPIS AL 000 000 76