M ě s t o B r n o. V y h l á š k a č. 2 /l997

M ě s t o B r n o V y h l á š k a č. 2 /l997 o názvosloví veřejných prostranství, číslování objektů trvalého i dočasného charakteru a základních zásadách orientace v městě Brně

Zastupitelstvo města Brna schválilo na svém XXII/II zasedání konaném ve dnech 12. až 14. 11. 1996 v souladu s 14 odst. 1 písm. i), 36 odst. 1 písm. f) zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, dále v souladu s vyhláškou č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů, a na základě obecně závazné vyhl. města Brna č. 1/1993 (Statut města Brna) tuto obecně závaznou vyhlášku: Článek 1 Základní ustanovení Tato vyhláška upravuje povinnosti a postup právnických a fyzických osob při navrhování, projednávání, schvalování a následné realizaci názvů ulic, náměstí, nábřeží, mostů, parků, čtvrtí, sídlišť a areálů atd. ve smyslu čl. 1 odst. 3 obecně závazné vyhl. č. 5/1994 ze dne 9. 2. 1994 o záborech veřejných prostranství v městě Brně (dále jen veřejných prostranství) a číslování objektů a budov obytných, provozních, obchodních, kulturních, zdravotnických, sportovních a jiných (dále jen "objektů trvalého či dočasného charakteru"), jakož i základních zásad přehledné orientace v městě Brně Článek 2 Zásady 1) Každé veřejné prostranství na území města Brna, na němž se nacházejí objekty trvalého charakteru nebo které má pro základní orientaci v městě Brně zásadní význam, musí mít svůj vlastní název 2) Na území města Brna se nesmí vyskytnout dva zcela stejné názvy 3) Žádné veřejné prostranství města Brna nelze pojmenovat po žijící osobě 4) Název musí odpovídat zásadám věcné a jazykové správnosti 5) Název nesmí urážet národní, národnostní nebo náboženské cítění občanů, nesmí být v rozporu s jejich mravním cítěním a nesmí být vulgární 6) Změny v názvosloví lze provádět pouze v nezbytně nutných případech při dodržování zásad této vyhlášky

Článek 3 Obsahová stránka názvu 1) Veřejné prostranství lze pojmenovat zejména po: a) starých místech či historicky doložených názvech, b) zeměpisných názvech států, zemí, měst, hor, pohoří, řek apod., c) směru, poloze, vzhledu, charakteru veřejného prostranství atd., d) živé i neživé přírodě, e) uměleckých motivech, f) pohádkových motivech, g) názvech profesí a prospěšných lidských činnostech, h) významných osobnostech veřejného života z oblasti vědy, techniky, kultury, hospodářství, sportu, dále po obětech diktátorských režimů, násilí, bojovnících za svobodu, a to zejména s přihlédnutím k jejich vztahu k městu Brnu a významu pro město Brno, i) významných místních právnických osobách (institucích, spolcích apod.), j) významných historických událostech, zejména těch, které mají přímý nebo velmi úzký vztah k městu Brnu Článek 4 Jazyková stránka názvu 1) Jazyková podoba názvu musí být jednoduchá, obecně srozumitelná, jednoznačná a pravopisně správná

2) Názvy musí být pouze české, zásadně se nepřekládají do cizích jazyků. Výjimky z této zásady musí být řádně odůvodněny Článek 5 Forma označování veřejných prostranství 1) Veřejná prostranství na území města Brna se označují výhradně úředními typizovanými uličními štíty s platnými názvy, a to vždy na veřejně viditelném místě 2) Uliční štíty pořizuje na svůj náklad město Brno a jsou tudíž jeho vlastnictvím. Vlastník objektu trvalého charakteru, na nějž je z orientačních důvodů nutno uliční štít, příp. štíty umístit, je povinen umožnit odborné připevnění uličních štítů podle pokynů pracovníků Odboru vnitřních věcí Magistrátu města Brna a nadále pak udržovat jeho čistotu a čitelnost 3) Na hlavních dopravních komunikacích, zejména v sídlištích, je třeba z orientačních důvodů umístit na vhodných místech i směrové uliční štíty s názvy ulic, do nichž je možno z hlavní komunikace odbočit Článek 6 Forma označování a číslování objektů trvalého nebo dočasného charakteru 1) Objekty trvalého i dočasného charakteru musí být číslovány. Každé veřejné prostranství, které má svůj název a zahrnuje v sobě objekty trvalého charakteru, musí mít také své samostatné číslování 2) Všechny objekty trvalého charakteru musí být opatřeny u hlavních vchodů na veřejně viditelném místě dvěma tabulkami: a) černou s bílým písmem, která obsahuje číslo popisné a název katastrálního území města Brna, na němž se objekt nachází, b) bílou s červeným písmem, která obsahuje orientační číslo a název veřejného prostranství, na němž se objekt nachází. Dosavadní bílé tabulky s modrým písmem budou postupně při vhodných příležitostech nahrazovány tabulkami bílými s červeným písmem, unifikovanými pro město Brno. Pro nově přidělovaná orientační čísla se používají už výhradně bílé tabulky s červeným písmem

3) Všechny objekty dočasného charakteru, které slouží k prozatímnímu, krátkodobému či dočasnému bydlení, provozování sezonní či příležitostné obchodní nebo výrobní činnosti, musí být označeny bílou tabulkou se zeleným písmem, která obsahuje evidenční číslo objektu a název katastrálního území, na němž se objekt nachází 4) Vlastník objektu trvalého i dočasného charakteru je povinen si pořídit domovní tabulky prostřednictvím Odboru vnitřních věcí Magistrátu města Brna na svůj náklad a neprodleně je připevnit na veřejně viditelné místo u hlavního vchodu objektu a udržovat je čitelné a čisté 5) Za nedodržení povinnosti podle čl. 6 odst. 2, 3 a 4 této vyhlášky lze jeho majiteli uložit pokutu podle výše citovaného zákona o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů 6) Sídliště, která byla postavena v uzavřených celcích po roce 1950, se řídí vlastním způsobem orientačního číslování a orientace vůbec podle zásad uvedených v prováděcích pokynech této vyhlášky 7) Vlastník objektu je povinen se dostavit do jednoho měsíce od nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí o stavbě na Odbor vnitřních věcí Magistrátu města Brna, a to s originálem nebo ověřeným opisem kolaudačního rozhodnutí, a požádat o zápis objektu do evidence místopisu Odboru vnitřních věcí Magistrátu města Brna Článek 7 Názvy zastávek a konečných stanic městské hromadné dopravy 1) Názvy zastávek městské hromadné dopravy, případně příměstské dopravy autobusové a železniční, které jsou zpravidla v souladu s platným stavem názvů veřejných prostranství, nesmí být v rozporu s lokalizací a orientací těchto zastávek v terénu. Názvy konečných stanic městské hromadné dopravy jsou pojmenovány po nejbližším veřejném prostranství. Musí odpovídat i platným názvům čtvrtí nebo katastrálních území města Brna, nichž jsou linky ukončeny 2) Označování jízdních tras ve vozech městské hromadné dopravy používá platný stav názvu veřejných prostranství s jasným vyznačením hlavního směru, průjezdné trasy, přestupní stanice či uzlu a stanice konečné 3) Pro zvukové hlášení zastávek průjezdné trasy platí totéž, co je obsaženo v čl. 7 odst. 2. 4) Zodpovědnost za správné označení názvů zastávek a konečných stanic městské hromadné dopravy, jakož i za označování jízdních tras ve vozech městské hromadné dopravy nese provozovatel městské hromadné dopravy

Článek 8 Orgány odpovědné za názvosloví města Brna 1) Odpovědným orgánem schvalovacím je Rada města Brna, výkonným Odbor vnitřních věcí Magistrátu města Brna, konzultačním rady a zastupitelstva městských částí, poradním Pracovní skupina pro názvosloví města Brna 2) Postup, projednání, schvalování a realizace názvoslovných a orientace se týkajících záležitostí upravují prováděcí pokyny této vyhlášky 3) Občané města Brna a právnické osoby sídlící na území města Brna (instituce, spolky, apod.) se zpravidla podílí na tvorbě názvosloví a přehledné orientace v městě Brně, a to: a) vlastními návrhy a podněty, b) vyjadřováním se k problému, který jim v opodstatněných případech může být k vyjádření předložen některým z orgánů odpovědných za názvosloví a orientaci v městě Brně 4) Vydávání a zveřejňování jakýchkoliv seznamů názvů veřejných prostranství města Brna, seznamů objektů trvalého i dočasného charakteru, domovních, popisných či orientačních čísel a jiných statistických dat podobného druhu se v zájmu správnosti údajů musí vždy předem konzultovat s Odborem vnitřních věcí Magistrátu města Brna, který také odsouhlasí věcnou správnost seznamů Článek 9 Závěrečná ustanovení 1) Porušení ustanovení této vyhlášky lze postihnout jako přestupek podle zákona čís. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů 2) Sankce ukládá místně příslušný úřad městské části, na jejímž území se objekt nachází 3) Podrobnější ustanovení a vysvětlivky týkající se názvosloví a orientace v městě Brně jsou obsaženy v prováděcích pokynech k této vyhlášce 4) Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1997. JUDr. Dagmar Lastovecká v. r.

primátorka města Brna Ing. Jiří Klemensevič v. r. 1. náměstek primátorky města Brna P r o v á d ě c í p o k y n y k vyhlášce města Brna č. 2/1997 K článku 2 vyhlášky Zásady K odstavci (1): 1) Klasifikace a rozlišení pojmu "veřejné prostranství" (ulice, třída, náměstí, nábřeží, park, čtvrť, sídliště, areál aj.) je v kompetenci Útvaru hlavního architekta města Brna a úřadů těch městských částí, na jejichž území se nacházejí. Této klasifikaci pak musí odpovídat i výběr názvu 2) Za jednu a tutéž ulici nelze považovat komunikaci, která je: a) r o z d ě l e n a přírodní, terénní, stavební nebo komunikační překážkou natolik, že nelze běžně dohlédnout z konce její první části na začátek její druhé části, b) s l o ž e n a ze dvou samostatných, rovnoběžně vedle sebe běžících komunikací zastavěných oboustranně objekty trvalého charakteru, či c) z a h n u t a v pravém nebo ostrém úhlu na křižovatce s dalšími ulicemi.

3) Ve všech případech uvedených pod písm. 2 a) - c) je nutno vždy pro jednu část takovéto komunikace (tu, u níž je to výhodnější a jednodušší) stanovit zcela odlišný nový název a číslování objektů jako pro novou samostatnou komunikaci 4) Výpadové komunikace, které vedou z města k dálničním tahům, nájezdům a mimoměstským výpadovým silnicím, musí být z orientačních důvodů pojmenovány zásadně podle směru těchto komunikací k nejbližšímu nebo nejvýznamnějšímu, příp. cílovému místu mimo Brno. Pro tyto komunikace nesmí být použity jiné zeměpisné názvy, které by byly orientačně zavádějící K odstavci (2): 1) Z praktických důvodů se doporučuje vyhnout se i podobně znějícím názvům a názvům s podobnou grafickou podobou jména, aby nedocházelo k nežádoucím záměnám a orientačním zmatkům K odstavci (6): 2) Pokud je to v nutných případech možné a vhodné, lze změnit pouze honorifikační dedikaci (zdůvodnění názvu) toho kterého prostranství a sám název ponechat v nezměněné podobě. Tato možnost se týká především názvů veřejných prostranství pojmenovaných po osobnostech K článku 3 vyhlášky Obsahová stránka názvu K odstavci (1): 1) Při výběru názvu je třeba respektovat také klasifikaci veřejného prostranství, jeho polohu, rozsah, vzhled, orientační význam a začlenění do komunikační sítě města Brna K článku 4 vyhlášky Jazyková stránka názvu K odstavci (1): 1) Název musí hláskoslovně, tvaroslovně a způsobem utvoření odpovídat pravidlům českého pravopisu. Jeho grafická podoba musí rovněž odpovídat současným pravidlům českého pravopisu

2) Ve zcela odůvodněných případech lze výjimečně připustit, aby základem názvu bylo i obecné nářeční slovo, existující na pojmenovaném místě nebo v už zaniklém názvu pomístním. Gramatický tvar a pravopis takovýchto názvů však musí být spisovný 3) Je-li název odvozen od jména osoby, je základem buď prosté příjmení, nebo úřední podoba dvoučlenného pojmenování osoby, a to pak vždy zásadně v pořadí: jméno + příjmení 4) Dvoučlenná pojmenování osob se na uličních štítech uvádějí v nezkrácené podobě, na domovních tabulkách mohou mít podobu se zkráceným jménem, nikdy však příjmením. Grafická podoba příjmení v názvu veřejného prostranství musí odpovídat oficiální podobě příjmení osoby, byť by vykazovalo pravopisné neobvyklosti. Akademické tituly a hodnosti s výjimkou hodností vojenských se v názvu veřejného prostranství zpravidla neuvádějí 5) Pokud se v názvu objevuje datum, uvádí se vždy arabskými číslicemi a slovně vypsaným jménem měsíce. Rok připomínané události se neuvádí 6) Musí-li být výjimečně v názvu obsaženo i obecné označení druhu veřejného prostranství (zejména z orientačních důvodů), užívá se výhradně těchto slov: ulice (ul.), třída (tř.), náměstí (nám.), nábřeží (nábř.), sídliště (sídl.), stezka (stez.), chodník (chod.), přehrada (přehr.), a dále most, park, les, areál či jiná krátká obecná jména vystihující charakter veřejného prostranství. Krátká obecná jména se již dále nezkracují. Obecná označení druhu veřejného prostranství se při použití na uličních štítech nezkracují, na domovních tabulkách lze podle potřeby použít výše uvedených zkratek K odstavci (2): Cizojazyčné turistické průvodce, plány, informační tiskoviny města Brna apod. užívají výhradně platného názvu v českém jazyce K článku 5 vyhlášky Forma označování veřejných prostranství K odstavci (1):

1) Uliční štít musí být zhotoven z ocelového smaltovaného plechu, musí být obdélný, plochý, jednotných rozměrů a s jasným typem červeného nebo modrého písma na bílém podkladě. Štít musí být orámován linkou v barvě písma. x) 2) Uliční štít musí být připevněn ve výši cca 3 m (v odůvodněných případech níže či výše), a to na veřejně viditelném místě, pokud možno na stěně budovy nebo objektu, příp. jiném pevném a trvalém podkladu rovnoběžném (nebo jen nepatrně odchýleném) se směrem ulice, jejíž název je na štítu uveden. Není-li v místě určeném pro uliční štít žádný vhodný objekt, je možné umístit tento štít na sloup veřejného osvětlení nebo na speciální sloup k tomuto účelu postavený 3) Uliční štíty se umísťují na začátku a na konci každé ulice či komunikace, dle potřeby i na dalších orientačně důležitých bodech ulice. Na křižovatkách musí být každá z křižujících se ulic (komunikací) označena uličním štítem umístěným na nároží křižovatky 4) Uličními štíty se na vhodném a veřejně viditelném místě označují i další veřejná prostranství takto: a) náměstí je označováno tolika uličními štíty, kolik jich nezbytně vyžaduje přehledná orientace, b) nábřeží se označují stejně jako ulice s tím, že uliční štíty nesou budovy na téže strany ulice, c) mosty se označují štítem se jménem (bílý s červeným písmem, modrými vlnkami a modrou linkou orámovaný) vždy na začátku a na konci mostu na pravé, a tudíž navzájem protilehlé straně, při čemž na témže štítě se pod názvem mostu uvádí pod stylizovanými vlnkami název řeky tekoucí pod mostem, d) parky a lesy (příp. přehradu) je možno označit speciálním větším štítem s názvem, který lze umístit vhodně u vchodů do areálu: je-li to možné, má štít obsahovat i stručnou historii onoho místa a má mít odpovídající uměleckou úroveň, x) V platnosti zůstávají dočasně všechny uliční štíty od r. 1946, pokud nesou správný a platný název veřejného prostranství. Uliční štíty z doby před rokem 1946 jsou neplatné a musí být neprodleně odstraněny a nahrazeny novými. e) čtvrtě, sídliště a větší areály se označují štítem s názvem jen výjimečně a pouze tam, kde je to nutné, či vhodné, zejména z orientačních důvodů

Tvar, barva a písmo štítu musí být v souladu s předpisy pro dopravní značení: umístění takového štítu podléhá výběru a schválení Dopravního inspektorátu Policie ČR v městě Brně. Názvy čtvrtí, sídlišť a větších územních celků musí však být uvedeny v plánech města Brna. K odstavcům (2) a (3): 1) Majitel objektu trvalého charakteru, na němž je připevněn uliční štít, je povinen o jeho poškození, zničení nebo odcizení neprodleně informovat pracovníky místopisného úseku Odboru vnitřních věcí Magistrátu města Brna, kteří po prošetření zajistí náhradu 2) Uliční směrové tabule na rozcestnících lze umístit jen se schválením Dopravního inspektorátu Policie ČR v městě Brně K článku 6 vyhlášky Forma označování a číslování objektů trvalého nebo dočasného charakteru K odstavci (1): 1) Domovní tabulky musí být zhotoveny z ocelového smaltovaného plechu, musí být čtvercové nebo mírně obdélné jednotného rozměru. Technické parametry (rozměry) stanovuje odpovědný pracovník místopisného úseku Odboru vnitřních věcí Magistrátu města Brna. 2) Platné jsou domovní tabulky přidělované od roku l946, pokud nesou platný název veřejného prostranství a správné a platné orientační číslo objektu trvalého charakteru. Tabulky před rokem 1946 jsou neplatné a musí být urychleně nahrazeny novými. 3) Jakákoliv jiná, např. ozdobná nebo umělecky ztvárněná domovní čísla mohou být (např. pro zvýraznění) umístěna na objektu trvalého charakteru podle vůle majitele kdekoliv, vyjma hlavního vchodu, který musí být označen výhradně úředními typizovanými domovními tabulkami. Označení hlavního vchodu objektu trvalého charakteru pouze jinými než úředními typizovanými tabulkami je nepřípustné, objekt trvalého charakteru je v tomto případě třeba považovat za neoznačený, za což je možno uložit pořádkovou pokutu (zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Výši pokuty

určí úřad městské části, na jejímž území se objekt trvalého charakteru nalézá. K odstavci (2): l) Popisné číslo je s objektem spojeno trvale a mění se jen ve zcela výjimečných případech. K číslování se užívá výhradně arabských číslic. Popisná čísla přiděluje po předložení kolaudačních dokladů odpovědný pracovník místopisného úseku Odboru vnitřních věcí Magistrátu města Brna. 2) Po asanovaném objektu nelze znovu přidělit původní popisné číslo, pouze orientační číslo s názvem ulice. Obdobně se postupuje i v případě zániku nebo zrušení popisného čísla z jiného důvodu, např. změnou hranic katastrálního území nebo stavebními úpravami stávajících objektů, kdy ze dvou samostatně stojících objektů vznikne jeden stavební celek a tím zanikne jedno z popisných čísel. 3) Popisné číslo se přiděluje na základě těchto listin: a) právoplatného kolaudačního rozhodnutí o objektu, b) rozhodnutí stavebního odboru příslušného úřadu městské částí o rozdělení objektu. 4) Popisné číslo zaniká: a) asanací objektu (na základě právoplatného rozhodnutí o odstranění stavby), b) stavební úpravou (např. sloučením dvou objektů) na základě právoplatného kolaudačního rozhodnutí, c) úpravou hranic katastrálního území. 5) Orientační číslo podléhá případným orientačním úpravám a může být změněno jen v odůvodněných případech. K číslování se užívá výhradně arabských číslic, k nimž mohou být výjimečně v krajní nutnosti přiřazena malá písmena lat. abecedy (a-z), a to vždy k nižšímu číslu ve směru číslování. Orientační čísla přiděluje po předložení kolaudačních dokladů či dokladů o nutnosti změny číslování odpovědný pracovník místopisného úseku Odboru vnitřních věcí Magistrátu města Brna.

6) Pro stanovení orientačního čísla objektu trvalého charakteru je třeba respektovat začátek ulice, podle něhož má jeho pravá strana číslování sudé začínající číslem dvě a levá strana číslování liché začínající číslem jedna. Některá orientační čísla mohou být v řadě vynechána pro dosud nepostavené objekty trvalého charakteru, pro něž jsou však v ulici odpovídající stavební parcely. 7) Začátek veřejného prostranství, zejména ulice, se určuje takto: a) na území historického jádra města Brna a obcí k němu připojených v roce 1850 jsou zpravidla začátky průchozích ulic vzdušnou čarou blíže historickému středu města, jímž je nám. Svobody. Totéž platí i pro stanovení začátků ulic, které vedou z tohoto území do jiných katastrálních území, b) v obcích připojovaných k Brnu postupně od roku 1919 do současnosti jsou začátky průchozích ulic vzdušnou čarou vždy blíže k historickému jádru i středu té které původní samostatné obce: při novém číslování nebo přečíslování ulice je však nutné přihlédnout v těchto obcích k číslování okolních ulic a respektovat je, c) začátky průchozích ulic procházejících více katastrálními územími připojovanými k Brnu od r. 1919 do současnosti se určí podle historického středu té obce, v jejímž katastru leží větší část zástavby ulice: ve sporných případech je nutno dát přednost i jinému, vždy však orientačně jasnému řešení číslování, d) u slepých a neprůjezdných ulic je začátkem vždy vjezd do ulice, pokud se nepředpokládá v budoucnu jejich zprůjezdnění, e) u ulic, které vznikly na tzv. hradebním okruhu města Brna, které tudíž na sebe navazují, začíná číslování pravé i levé strany každé průjezdné ulice po konci ulice předchozí, a to ve směru hodinových ručiček, přičemž se za začátek celého okruhu považuje Moravské nám. 8) Má-li ulice zastavěnou pouze jednu stranu uliční fronty, volí se pro ni bud sudé, nebo liché číslování podle pravidla uvedeného výše pod písm. a)-e). Jen v tom případě, je-li zástavba na protější straně z jakýchkoliv důvodů trvale vyloučena, může se zastavěná strana výjimečně číslovat řadou po sobě jdoucích čísel od č. 1 s přihlédnutím k max. orientační přehlednosti. Pro určení začátku číslování platí výše uvedená pravidla.

9) Na náměstí se domy číslují zásadně řadou po sobě jdoucích čísel od č. 1 ve směru hodinových ručiček. Tato řada musí začínat č. 1 na nároží s ulicí, u které se uliční čára náměstí výrazně lomí. Přednost má nároží tvořené významnou budovou (radnice, divadlo, škola, kulturní dům, peněžní ústav, obchodní dům, příp. nejstarší historická budova prostranství), nebo nároží položené nejseverněji. Stojí-li uprostřed náměstí budova (např. kostel), může číslování začít u ní. 10) Náměstí obdélného nebo ulicového tvaru, kde délka převažuje nad šířkou ve výrazném poměru, může být jako náměstí klasifikováno pouze tehdy, dá-li k tomu souhlas Útvar hlavního architekta města Brna, nebo je-li takové prostranství starší pěti let. Je-li pak orientačně výhodnější a přehlednější číslovat takové náměstí jako ulici, je třeba přitom dodržet veškeré výše uvedené zásady. 11) Nábřeží je považováno za ulici se zastavěnou jednou stranou uliční fronty, platí proto pro ně stejné ustanovení, jak je výše uvedeno. 12) Stojí-li jeden objekt trvalého charakteru na více parcelách, pro které byla už předem vynechána orientační čísla, nebo byl-li nově postaven na více parcelách po zbořených domech, které už předtím orientační čísla měly, má mít tolik čísel, kolik bylo pro parcely vynecháno nebo kolik bylo číslem označených objektů trvalého charakteru zbořeno, maximálně však tři. Doporučuje se poté při vhodné příležitosti (např. při celkovém přečíslování ulice) nahradit tato čísla číslem jediným. 13) Obě domovní tabulky (s číslem popisným i číslem orientačním) musí být umístěny bezprostředně u hlavního vchodu objektu trvalého charakteru, přičemž tabulka s číslem popisným je umístěna z čelného pohledu vždy vlevo nebo nahoře, tabulka s orientačním číslem vpravo nebo dole. Obě tabulky musí být pokud možno těsně vedle sebe nebo nad sebou. 14) Stojí-li před hlavním vchodem do objektu trvalého charakteru neodstranitelná překážka bránící pohledu na tabulky s čísly u hlavního vchodu z veřejné komunikace nebo je-li objekt trvalého charakteru příliš vzdálen od uliční čáry a čísla jsou na dálku nečitelná, musí být tabulky s čísly umístěny u vchodu na přístupovou cestu objektu trvalého

charakteru a u samotného hlavního vchodu se mohou opakovat v jiné (např. umělecky ztvárněné) podobě. 15) Pokud je areál objektu trvalého charakteru tvořen více budovami, pak se oběma tabulkami patřičně označí budova hlavní. Vedlejší budovy se označují pouze příslušnými tabulkami s popisnými čísly, pokud jim byla přidělena, neboť jako celek náležejí jednomu orientačnímu číslu hlavní budovy objektu trvalého charakteru. Patří-li však vedlejší budovy různým majitelům a je-li to z orientačních důvodů vhodné a nutné, mohou být označeny také různými orientačními čísly, vždy však s ohledem na orientační přehlednost. 16) Objekty trvalého charakteru stojící v uličních čarách více ulic, příp. na nároží ulic, musí mít orientační i popisné číslo umístěno z té ulice, do níž je orientován jejich hlavní vchod. V odůvodněných případech, především v zájmu orientace, lze umístit domovní tabulku s orientačním číslem i k vedlejším vchodům z ostatních ulic, v jejichž uličních čarách se nalézají. Tato tabulka však musí respektovat název a sled domovních čísel té ulice, do níž je tento boční vstup orientován. K odstavci (3): 1) Tato evidenční čísla řadová určují příslušné orgány městských částí, v jejichž obvodu se objekt dočasného charakteru nachází. V případě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu městské části, že objekt přechází z dočasného do trvalého užívání, musí být změněno jeho číslování takto: bude nadále označeno tabulkou s nově přiděleným číslem popisným a tabulkou s nově přiděleným číslem orientačním, přičemž původní tabulka s řadovým číslem evidenčním pozbývá platnosti a musí být odstraněna. K odstavci (4): 1) Pouze výjimečně, např. při nutných orientačních a názvoslovných úpravách a změnách většího rozsahu a celoměstského charakteru schválených Radou města Brna, hradí Magistrát města Brna majitelům objektů trvalého charakteru náklady na nové domovní tabulky s orientačním číslem. K odstavci (5): Vybírání pořádkové pokuty se řídí platnými předpisy (zák. č. 200/ 1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů).

K odstavci (6): 1) Pokud jde o sídliště, které má pouze několik orientačních přehledných bloků či objektů trvalého charakteru, které navíc těsně navazují na původní městskou zástavbu, řídí se v něm číslování a orientace podle výše uvedených zásad. 2) Pokud sídliště vytváří samostatnou obytnou čtvrť, je třeba: a) na obvodových a hlavních komunikacích umístit oboustranně přehledné rozcestníky, které nesou jméno či jména těch veřejných prostranství, do nichž jde v onom místě odbočit: tyto orientační směrové rozcestníky nesmí být využity k žádným jiným účelům než ryze orientačním, b) v místech, kde se veřejná prostranství uvnitř sídliště větví do více směrů, označit tyto směry příslušnými orientačními štíty na rozcestnících: tyto štíty mohou být pro lepší orientaci doplněny sledem orientačních čísel domů, které je možné v označeném směru najít, c) pod uličním štítem umístěným na začátku veřejného prostranství lze uvést sled orientačních čísel, která se na něm nacházejí, d) opakovat případně orientační číslo domu ve zvýrazněné (zvětšené) nebo výtvarně nápadně ztvárněné podobě na tom jeho průčelí, které je obráceno přímo k příchozí komunikaci, čímž lze identifikovat objekt trvalého charakteru i z dálky, e) na všech orientačně důležitých bodech sídliště umístit pevné stojany s výrazným přehledným plánem sídliště, který musí odpovídat aktuální skutečnosti a ihned odrážet všechny případné změny v názvech, orientaci, číslování, zástavbě a městské hromadné dopravě, f) u nově vznikajících objektů trvalého charakteru, jejich větších či menších lokalit a čtvrtí se při přidělování názvu veřejného prostranství a přidělování orientačních čísel postupuje s předstihem už ve spolupráci s autorem projektu podle všech výše uvedených zásad a s ohledem na maximální orientační srozumitelnost. x)

K článku 7 vyhlášky Názvy zastávek a konečných stanic městské hromadné dopravy K odstavcům (1)-(3): Provozovatelé městské hromadné dopravy v Brně jsou povinni jakékoliv úpravy a změny, jež se dotknou názvů zastávek a konečných stanic, konzultovat předem s Pracovní skupinou pro názvosloví města Brna. K článku 8 vyhlášky Orgány odpovědné za názvosloví města Brna K odstavci (2): 1) Podle čl. 4 písm. p) Statutu města Brna rozhoduje o pojmenování městských čtvrtí, náměstí, ulic a jiných veřejných prostranství v městě Rada města Brna. 2) Návrhy a podněty k pojmenování (přejmenování) veřejných prostranství podávají Městské části, právnické osoby na území města Brna i občané, a to písemně. Právnické osoby s razítkem a podpisem oprávněné osoby (osob), občané s plným podpisem a adresou. Návrh či podnět může podat také kterýkoliv odbor či oddělení Magistrátu města Brna. 3) Návrhy či podněty se zveřejní na úředních deskách, v tiskovinách vydávaných magistrátem či městskou částí v denním tisku apod., přičemž se určí lhůta k připomínkám právnických osob (organizací atd.) a občanů, a to zpravidla 30 dnů. Poté zpracuje Pracovní skupina pro názvosloví města Brna pro místopisný úsek návrhy a připomínky, předloží svůj konečný návrh Radě města Brna, která s konečnou platností rozhodne. Pro řízení v těchto věcech platí ustanovení Statutu města Brna, příp. příslušných obecně závazných předpisů. x) Dosavadní orientace a číslování objektů trvalého charakteru v sídlištích města Brna není vyhovující, nicméně měnit celou

situaci ve smyslu této vyhlášky je možné pouze postupně v dlouhodobém procesu. 4) Před úpravou konečného znění názvoslovných a orientačních návrhů předkládaných ke schválení Radě města Brna je nutno návrh předložit k vyjádření a připomínkám radám, příp. zastupitelstvům těch městských částí, jejichž území se návrhy týkají (pokud návrh již nepodala sama městská část). Oprávněné připomínky je nutno respektovat a přihlédnout k nim při formulaci konečného návrhu. 5) Podklady pro rozhodnutí Rady města Brna připravuje Odbor vnitřních věci Magistrátu města Brna, poté co materiál projednala Pracovní skupina pro názvosloví města Brna. 6) Rada města Brna předložený návrh Pracovní skupiny pro názvosloví města Brna (Odboru vnitřních věcí Magistrátu) schválí, nebo jej vrátí Odboru vnitřních věcí (Pracovní skupině) k doplnění podkladů nebo přepracování. Pracovní skupina po projednání připomínek svůj nový návrh předloží znovu Radě města Brna k novému projednání a rozhodnutí. 7) Po schválení návrhu Pracovní skupiny pro názvosloví města Brna vrátí Rada města Brna Odboru vnitřních věcí Magistrátu města Brna své konečné rozhodnutí k realizaci. 8) Odbor vnitřních věcí Magistrátu města Brna jako výkonný orgán: a) zajišťuje realizaci schválených názvů a názvoslovných a orientačních změn v terénu i v evidenci, b) hlásí veškeré provedené změny a úpravy na příslušná místa podle úředního rozdělovníku, c) má právo samostatně provádět drobné orientační úpravy, číslování objektů trvalého charakteru, jsou-li tyto úpravy z orientačních důvodů nezbytné a nedochází-li při nich ke změně názvu veřejného prostranství, d) plánuje každoročně příslušnou finanční částku na realizaci schválených názvoslovných a orientačních opatření jako podklad při přípravě rozpočtu města Brna na každý rok, e) zajišťuje vydávání aktualizovaných seznamů názvů veřejných prostranství a podílí se na vydávání plánů a jiných potřebných orientačních pomůcek a přehledů pro město Brno, f) uchovává agendu Pracovní skupiny pro názvosloví města Brna, neboť hlavním garantem správnosti provedených realizaci, úprav, změn a hlášení je Pracovní skupina pro názvosloví města Brna a Odbor vnitřních věcí Magistrátu města Brna.

9) Rady a zastupitelstva městských částí Brna mají právo iniciovat jakákoliv jednání, která se týkají názvosloví a orientace v jejich městské části. Městská část předkládá návrhy doložené stanoviskem rady městské části vedoucímu Odboru vnitřních věcí Magistrátu města Brna. 10) Pracovní skupina pro názvosloví města Brna je nezávislým odborným poradním orgánem Rady města Brna. Při své práci se řídí platným Statutem Pracovní skupiny pro názvosloví města Brna, který schvaluje Rada města Brna. K odstavci (3): 1) Návrhy a připomínky musí být provedeny písemnou formou a opatřeny podpisem navrhovatele s uvedením plného jména a adresy, příp. razítkem podávající právnické osoby (organizace) s podpisem statutárního zástupce. Na anonymní návrhy a připomínky se nebere zřetel. 2) Návrhy a připomínky se podávají: a) tajemníkovi příslušného úřadu městské části Brna nebo Pracovní skupině pro názvosloví města Brna, b) vedoucímu Odboru vnitřních věcí Magistrátu města Brna. K článku 9 Závěrečné ustanovení Vydání obecně závazného právního předpisu vyšší právní síly je podnětem pro novelu vyhlášky v případech, kdy jednotlivá ustanovení budou odlišná, případně řešená tímto předpisem. JUDr. Dagmar Lastovecká v. r. primátorka města Brna

Ing. Jiří Klemensevič v. r. I. náměstek primátorky