Návrh znaku a vlajky pro obec HUNTÍŘOV autor: Mgr. Jan Tejkal tel.+420602953832 e-pošta: j.tejkal@volny.cz http://heraldika.webnode.cz/
Tvorba nových obecních (městských) symbolů: Podle platné právní úpravy mohou obce a města disponovat vlastními obecními (městskými) symboly, to znamená znakem a vlajkou (praporem). Pokud obec (městys, město) nemá historický, řádně udělený, či tzv. vydržený znak či vlajku, má právo požádat prostřednictvím Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o udělení symbolu (resp. symbolů). Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či méně pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny a dále respektovat těsný významový vztah znaku a vlajky obce k lokalitě, jíž mají reprezentovat. Existuje několik základních tématických okruhů, jimiž se tvorba nového znaku a vlajky může inspirovat. V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv. mluvícího znamení, jehož předností je transparentnost a široká srozumitelnost symbolů, nebo o navázání na historické pečetní či razítkové symboly obce, které do značné míry stanoví obsah nových symbolů a jež je vhodné zejména proto, že zachovává kontinuitu původních předheraldických a nových heraldických a vexilologických symbolů obce. Nelze-li adekvátně aplikovat princip mluvícího znamení, nebo není-li možno nalézt otisk pečeti či razítka, případně je-li pečetní obraz nevhodný - například vzhledem k jeho heraldicky neúnosné složitosti - k přepisu do znaku a vlajky obce, připadá v úvahu alternativní komplex námětových regionů - například symbolické vyjádření místního světce jakožto patrona obce, odkaz na význačné události nebo pověsti a mýty v dějinách obce, připomenutí erbovních motivů někdejších feudálních majitelů obce či příslušného panství, poukaz na specifické historické či současné řemeslné a jiné pracovní aktivity obyvatel obce, nebo vykreslení určitého relevantního přírodního motivu krajiny, do níž je obec zasazena, atd.atp.. Vlajka (prapor) obce nebo města by měla odpovídat podobě či symbolice obecního (městského) znaku. Jednou z možností, jíž naplňují (a zejména v minulosti naplňovaly) především městské lokality a lokality s historickými právy města či městečka, je geometricky koncipovaná vlajka ve formě kombinace horizontálních či vertikálních pruhů a případně dalších geometrických obrazců, barevně odvozených z tinktur (tj. barev a kovů) znaku, doplněných fakultativně o některé relevantní znakové figury pro zdůraznění neopakovatelnosti každé vlajky. Často - a zejména u lokalit bez městského statutu, kde vzniká vlajka současně se znakem se přistupuje rovněž k tzv. opakování znaku, což znamená, že vlajka obce má stejnou či velmi podobnou figurální kompozici jako obecní znak. -2-
Znak obce: PEČETI HISTORICKÝCH ČÁSTÍ OBCE: Obec Huntířov tvoří tři katastrální území, Huntířov u Děčína, Nová Oleška a Stará Oleška, a čtyři místní části, Františkův Vrch, Huntířov, Nová Oleška a Stará Oleška. Historicky se jedná o čtyři lokality (Franzberg, Güntersdorf, Neu-Ohlisch a Alt-Ohlisch), které byly v období před konstitucí obecního zřízení v polovině XIX.století součástí panství Benešov v majetku hraběcího rodu Thunů. Archivní průzkum autora povrdil existenci historických obecních pečetí u všech čtyř historických částí tvořících dnešní samosprávnou obce Huntířov. Doklady představují otisky pečetí v archivních fondech Archivu Národního muzea v Praze konkrétně se jedná o reliefní otisky pečetí do červeného vosku v Eichlerově topografické sbírce z první poloviny XIX.století. Ve všech čtyřech případech pečeti obsahují vyobrazení znakového štítu s heraldickými figurami - jedná se tedy nejen o vesnické pečeti s obrazem umístěným volně bez znaku, ale dokonce o jakési vesnické znaky, tj. symboly v obdobné formě jako je tomu u historických znaků měst. Všechny čtyři pečeti mají shodný námět, když obsahují heraldické figury z erbu hraběcí rodiny Thunů, k jejichž benešovskému panství dnešní huntířovské místní části patřily. Pečeti Huntířova a Staré a Nové Olešky jsou pak shodné nejen námětově, ale i figurálně, zatímco pečeť Františkova Vrchu má figurální kompozici trochu odlišnou více podobnou thunovskému erbu. Vlastní Huntířov tedy pečetil vertikálně mírně oválnou pečetí s linkou odděleným opisem GEMEIIIDE GIИTERSDORF a hraběcí korunou převýšeným oválným štítem vsazeným do dekorativního, kartušového lemu. Znakový štít v pečeti je polcen (tzn. svisle rozdělen na dvě stejně velké části) na heraldicky pravé (tj. z pohledu pozorovatele levé) pole s polovinou vyrůstajícího orla a heraldicky levé pole se třemi břevny, jedním kosmým a dvěma vodorovnými. Všechny ve znaku přítomné figury jsou jak již bylo výše uvedeno - převzaty z hraběcího erbu Thunů. Samotný vesnický znak Huntířova však není s thunovským rodovým znamením totožný a jedná se o svébytně komponovaný znak, do něhož byly figury erbu takříkajíc propůjčeny obdobně jako u některých historických městských znaků odvozených z erbů někdejší vrchnosti anebo několika málo vesnických znaků na některých jiných českých panstvích. Místní části Stará a Nová Oleška disponovaly stejným znakem jako Huntířov, alespoň pokud jde o figurální kompozici, neboť výtvarná stylizace je zde poněkud odlišná a liší se samozřejmě i opisy pečetí, které označují jejich majitele: -3-
GEMEINDE ALTOHLISCH, resp. GEMEINDE NEUOHLISCH. Místní část Františkův Vrch užívala pečeti se znakem, který více odpovídal thunovskému erbu svým čtvrcením. V prvním a čtvrtém znakovém poli se nacházelo šrafované kosmé břevno a ve druhém a třetím poli znaku pak byla zobrazena polovina orla vynikajícího ze třetinové levé části znakového pole. Znak obsahoval i srdeční štítek s majuskulním písmenem T, byl převýšen hraběcí korunou a obklopen opisem GEMEINDE FRANZBERG. Překreslení všech popsaných pečetí obsahuje i sbírka komunálních znaků, pečetí a razítek Karla Lišky (vydaná rovněž knižně v nakladatelství PhDr.Ivo Sperát v Brně v roce 2012 pod názvem Sbírka komunálních znaků, pečetí a razítek, Svazek 1: Pečeti a razítka obcí Čech, Moravy a Slezska ). Tato překreslení však obsahují některé odchylky oproti originálním otiskům dochovaným v archivu: Kromě otisků čtyř pečetí místních částí obce obsahuje Eichlerova topografická sbírka uložená v Archivu Národního muzea v Praze rovněž dva otisky pečeti huntířovského farního kostela sv.jiří. Pečeť kostela má kruhový tvar a obsahuje linkou odělený opis po celém svém obvodu ve znění: SIGILUM ECCLESIAE PAROCHIENSIS GUNTERSDORFENSIS. Pečetní obraz znázorňuje tradiční výjev, kterak sv.jiří ve zbroji a na koni probodává svým kopím draka ležícího pod koňskými kopyty na naznačené půdě. -4-
NÁVRH ZNAKU OBCE: Návrh znaku obce vychází, v souladu se zásadami heraldické tvorby, z výše popsaných ideálních sfragistických podkladů historických pečetí místních částí obce, především ze shodné kompozice pečetí Huntířova a Staré a Nové Olešky. Barevně je návrh znaku dotvořen v souladu s heraldickými tinkturami erbu Thunů, z něhož byly historické vesnické znaky odvozeny (tzn. červený orel ve stříbrném poli; zlaté kosmé břevno v modrém poli; stříbrné břevno v černém poli). Heraldizované historické pečetní figurální schéma je pak variantně ponecháno bez jakékoliv další figurální úpravy (varianty 1 a 2), nebo jej doplňují některé další figury, jež reflektují některé z relevantních motivů historie a geografie obce (varianty 3 až 8: -Tkalcovský člunek symbolizuje historickou tradici tkalcovství. -Červený heroldský kříž ve stříbrném poli označovaný též jako kříž svatojiřský - odkazuje na pečeť kostela sv.jiří a současně, jako schématické vyjádření lopatek větrného mlýna, také na větrný mlýn na Františkově Vrchu, přičemž počet čtyř ramen kříže koresponduje s počtem místních částí obce. -Modifikace břevna do podoby vlnitého, nebo dole vlnitého břevna symbolizuje místní rybníky a vodní toky a PR Stará Oleška. -Modifikace horního řezu břevna do podoby dvou hrotů, heraldicky pravého vyššího představuje jednoduché vyjádření přírodního krajinného rámce obce (Olešská věž, CHKO Labské Pískovce). -Thunovské zlaté kosmé břevno v modrém poli pak symbolizuje i polohu obce na historických stezkách. S ohledem na heraldicky silné pečetní podklady obsahuje návrh znaku pouze dvě varianty (9 a 10), které nepočítají s kompozicí polceného štítu s polovinou orla a břevny, nýbrž vycházejí pouze z heraldicky levé části znakového pole pečetí a modifikují jej prostřednictvím výše popsaných figur či figurálních prvků. -5-
Heraldická pravidla o barvách a kovech: Při realizaci návrhu znaku lze postupovat tak, že se jednotlivé varianty návrhu znaku od sebe liší kromě kompozičního řešení také v barevném provedení. Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém tvarosloví pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov. V klasické komunální heraldice českých zemí hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž posléze přibyly další doplňkové tinktury, kupříkladu tzv. přirozené barvy. Dvě z oněch základních tinktur jsou tzv. kovy - zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní - červená, modrá, zelená a černá - patří do kategorie barev. Je tedy možno volit buď kovový štít (resp. kovové pole štítu) a barevné figury, či opačně barevný štít (resp. barevné pole štítu) a figury kovové. V obou případech je přitom vhodné zachovat co nejmenší možný počet tinktur. Blason neboli popis variant návrhu znaku obce: Varianta 1: a červeným jazykem. Levé pole dělené zlatým kosmým zúženým břevnem, nahoře zúžené zvyšené břevno, dole zúžené snížené břevno, obojí stříbrné. Varianta 2: Polcený štít. V pravém stříbrném poli vynikající červený orel se zlatou zbrojí a červeným jazykem. Levé pole černo-modře dělené zlatým kosmým zúženým břevnem, nahoře zúžené zvyšené břevno, dole zúžené snížené břevno, obojí stříbrné. Varianta 3: a červeným jazykem. Levé pole dělené zlatým kosmým zúženým břevnem provlečeným stříbrným šikmým tkalcovským člunkem, nahoře zúžené zvyšené břevno, dole zúžené snížené břevno, obojí stříbrné. Varianta 4: a červeným jazykem. Levé pole dělené zlatým kosmým zúženým břevnem, nahoře stříbrné zúžené zvyšené břevno s červeným heroldským křížem, dole stříbrné vlnité zúžené snížené břevno. Varianta 5: Polcený štít. V pravém stříbrném poli vynikající červený orel se zlatou zbrojí a červeným jazykem. Levé pole černo-modře dělené zlatým kosmým zúženým břevnem, nahoře stříbrné zúžené zvyšené břevno s červeným heroldským křížem, dole stříbrné vlnité zúžené snížené břevno. -6-
Varianta 6: a červeným jazykem. Levé pole dělené zlatým kosmým zúženým břevnem provlečeným stříbrným šikmým tkalcovským člunkem, nahoře stříbrné zúžené zvyšené břevno s červeným heroldským křížem, dole stříbrné vlnité zúžené snížené břevno. Varianta 7: a červeným jazykem. Levé pole dělené zlatým kosmým zúženým břevnem, nahoře stříbrné zúžené zvýšené břevno, nahoře se dvěma hroty, pravým vyšším, dole vlnité, dole stříbrné zúžené snížené břevno s červeným heroldským křížem. Varianta 8: a červeným jazykem. Levé pole dělené zlatým kosmým zúženým břevnem provlečeným stříbrným šikmým tkalcovským člunkem, nahoře stříbrné zúžené zvýšené břevno, nahoře se dvěma hroty, pravým vyšším, dole vlnité, dole stříbrné zúžené snížené břevno s červeným heroldským křížem. Varianta 9: V modrém štítě děleném zlatým kosmým zúženým břevnem nahoře stříbrné zvýšené břevno, nahoře se dvěma hroty, pravým vyšším, dole vlnité, dole stříbrné snížené břevno s červeným heroldským křížem. Varianta 10: Ve štítě děleném modro-černě zlatým kosmým zúženým břevnem nahoře stříbrné zvýšené břevno, nahoře se dvěma hroty, pravým vyšším, dole vlnité, dole stříbrné snížené břevno s červeným heroldským křížem. Vlajka obce: Při tvorbě návrhu obecní vlajky platí, že námět nebo podoba vlajky musí korespondovat s figurálním obsahem či podobou návrhu znaku. Tuto zásadu lze realizovat ve třech základních intencích: I-Přistoupením k tzv. opakování znaku (ať již k tzv. doslovnému či tzv.částečnému opakování znaku), což znamená, že se v listu vlajky objeví zcela totožné figury ve stejné či obdobné kompozici jako ve znakovém štítu. II-Zjednodušením znakových figur do geometrické kombinace pruhů s totožnými barvami. III-Vzhledem ke konkrétnímu případu vyváženou kombinací postupů I. a II.. V případě všech variant návrhu vlajky pro obec Huntířov se přitom ukazuje jako adekvátní aplikovat opakování znaku (u variant 1 až 8 s posunutím svislé dělící linky do třetiny délky listu vlajky). -7-
Popis variant návrhu vlajky obce: Varianta 1: se žlutou zbrojí a červeným jazykem. V listu žlutý kosmý pruh vycházející z páté dvanáctiny horního a z poslední dvanáctiny dolního okraje a dva bílé vodorovné pruhy, horní ve druhé osmině šířky listu vycházející ze žlutého pruhu a vlajícího okraje a dolní v sedmé osmině šířky listu vycházející ze žerďového a ze žlutého pruhu. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 2: List se třetinovým bílým žerďovým pruhem. V pruhu vynikající červený orel se žlutou zbrojí a červeným jazykem. List dělený černo-modře žlutým kosmým pruhem vycházejícím z páté dvanáctiny horního a z poslední dvanáctiny dolního okraje. V černém poli bílý vodorovný pruh ve druhé osmině šířky listu vycházející ze žlutého pruhu a vlajícího okraje. V modrém poli bílý vodorovný pruh v sedmé osmině šířky listu vycházející ze žerďového a ze žlutého pruhu. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 3: se žlutou zbrojí a červeným jazykem. V listu bílým šikmým tkalcovským člunkem provlečený žlutý kosmý pruh vycházející z páté dvanáctiny horního a z poslední dvanáctiny dolního okraje a dva bílé vodorovné pruhy, horní ve druhé osmině šířky listu vycházející ze žlutého pruhu a vlajícího okraje a dolní v sedmé osmině šířky listu vycházející ze žerďového a ze žlutého pruhu. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 4: se žlutou zbrojí a červeným jazykem. V listu žlutý kosmý pruh vycházející z páté dvanáctiny horního a z poslední dvanáctiny dolního okraje a dva bílé vodorovné pruhy, horní s červeným středovým křížem širokým jednu dvacetinu šířky listu ve třetí až páté šestnáctině šířky listu vycházející ze žlutého pruhu a vlajícího okraje a dolní ve dvanácté až čtrnácté šestnáctině šířky listu vlnitý třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a vycházející ze žerďového a ze žlutého pruhu. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 5: List se třetinovým bílým žerďovým pruhem. V pruhu vynikající červený orel se žlutou zbrojí a červeným jazykem. List dělený černo-modře žlutým kosmým pruhem vycházejícím z páté dvanáctiny horního a z poslední dvanáctiny dolního okraje. V černém poli bílý vodorovný pruh s červeným středovým křížem širokým jednu dvacetinu šířky listu ve třetí až páté šestnáctině šířky listu vycházející ze žlutého pruhu a vlajícího okraje. V modrém poli bílý vodorovný pruh ve dvanácté až čtrnácté šestnáctině šířky listu vlnitý třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a vycházející ze žerďového a ze žlutého pruhu. Poměr šířky k délce je 2:3. -8-
Varianta 6: se žlutou zbrojí a červeným jazykem. V listu bílým šikmým tkalcovským člunkem provlečený žlutý kosmý pruh vycházející z páté dvanáctiny horního a z poslední dvanáctiny dolního okraje a dva bílé vodorovné pruhy, horní s červeným středovým křížem širokým dvacetinu šířky listu ve třetí až páté šestnáctině šířky listu vycházející ze žlutého pruhu a vlajícího okraje a dolní ve dvanácté až čtrnácté šestnáctině šířky listu vlnitý třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a vycházející ze žerďového a ze žlutého pruhu. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 7: se žlutou zbrojí a červeným jazykem. V listu žlutý kosmý pruh vycházející z páté dvanáctiny horního a z poslední dvanáctiny dolního okraje a dva bílé vodorovné pruhy, horní vycházející ze žlutého pruhu a vlajícího okraje v sedmé až deváté dvaatřicetině šířky listu, nahoře se dvěma trojúhelníkovými zuby s vrcholy v jedné šestnáctině a v jedné osmině šířky listu a dole vlnitý dvěma vrcholy a jednou prohlubní, a dolní vycházející ze žerďového a ze žlutého pruhu ve dvanácté až čtrnácté šestnáctině šířky listu, s červeným středovým křížem širokým jednu dvacetinu šířky listu. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 8: se žlutou zbrojí a červeným jazykem. V listu bílým šikmým tkalcovským člunkem provlečený žlutý kosmý pruh vycházející z páté dvanáctiny horního a z poslední dvanáctiny dolního okraje a dva bílé vodorovné pruhy, horní vycházející ze žlutého pruhu a vlajícího okraje v sedmé až deváté dvaatřicetině šířky listu, nahoře se dvěma trojúhelníkovými zuby s vrcholy v jedné šestnáctině a v jedné osmině šířky listu a dole vlnitý dvěma vrcholy a jednou prohlubní, a dolní vycházející ze žerďového a ze žlutého pruhu ve dvanácté až čtrnácté šestnáctině šířky listu, s červeným středovým křížem širokým jednu dvacetinu šířky listu. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 9: Modrý list se žlutým kosmým pruhem vycházejícím z první šestiny horního a poslední šestiny dolního okraje listu a se dvěma bílými vodorovnými pruhy, horním vycházejícím ze žlutého pruhu a vlajícího okraje v šesté až osmé šestnáctině šířky listu, nahoře se dvěma trojúhelníkovými zuby s vrcholy v jedné osmině a ve třech šestnáctinách šířky listu a dole vlnitým třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi, a dolním vycházejícím ze žerďového okraje a žlutého pruhu v páté a šesté osmině šířky listu, s červeným středovým křížem širokým jednu šestnáctinu šířky listu. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 10: List dělený modro-černě žlutým kosmým pruhem vycházejícím z první šestiny horního -9-
a poslední šestiny dolního okraje listu a se dvěma bílými vodorovnými pruhy, horním vycházejícím ze žlutého pruhu a vlajícího okraje v šesté až osmé šestnáctině šířky listu, nahoře se dvěma trojúhelníkovými zuby s vrcholy v jedné osmině a ve třech šestnáctinách šířky listu a dole vlnitým třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi, a dolním vycházejícím ze žerďového okraje a žlutého pruhu v páté a šesté osmině šířky listu, s červeným středovým křížem širokým jednu šestnáctinu šířky listu. Poměr šířky k délce je 2:3. Vyjádření člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky: K variantám návrhu znaku a vlajky obce je přiloženo vyjádření PhDr. Karla Müllera, ředitele Zemského archivu v Opavě, člena expertní skupiny Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a garanta správnosti návrhů. Z tohoto vyjádření vyplývá, že všechny varianty návrhu vycházejí z obecných zásad heraldické a vexilologické tvorby a mohou být tedy předloženy Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s žádostí o schválení a doporučení Předsedovi PS P ČR znak a vlajku obci udělit. PhDr.Karel Müller ve svém vyjádření uvádí následující: Všechny návrhy zpracované mgr. Janem Tejkalem odpovídají zásadám heraldické a vexilologické tvorby a mohou být předloženy podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny P ČR k projednání. V souladu s historickými pečetěmi všech čtyř místních částí využil autor heraldické figury z erbu Thunů, které pak doplnil o vyjádření tkalcovské tradice i zeměpisné polohy obce, jakož i o připomenutí zasvěcení zdejšího kostela sv.jiří. Osobně se mi nejvíce zamlouvají jednoduché varianty č. 1 či 2. Osobní pohled autora upřednostňuje ve shodě s vyjádřením jako nejvhodnější rovněž varianty 1 a 2, které představují barevně dotvořený doslovný heraldizovaný přepis starých pečetí s velmi pěknými vesnickými znaky bez doplnění dalších figur. Záleží ovšem především na zástupcích obce, kterou z předložených variant zvolí. Podmínkou je heraldická a vexilologická správnost, kterou - jak dokládá přiložené vyjádření - splňují všechny předložené varianty návrhu. -10-
Obecné poznámky k zásadám heraldické a vexilologické tvorby: V současné právní terminologii figuruje jako primární pojem vlajka. Ve vexilologické terminologii se pak hovoří o vlajce, nebo o praporu dle způsobu užití. V rámci tohoto textu užíváme právně závazný pojem vlajka. Poměr stran (šířky a délky) listu vlajky je dle metodického pokynu Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky shodný s poměrem stran státní vlajky České republiky tj. 2:3. Na list vlajky nelze položit znakový štít vlajka musí být svébytným symbolem, nikoliv jen podkladem pro znak. Pojmy zlatá a stříbrná (tinktura) u znaku nahrazují u vlajky pojmy žlutá a bílá (barva). V heraldice se pravá a levá strana popisují z pohledu štítonoše. Z pohledu pozorovatele je tedy heraldicky pravá strana vlevo a heraldicky levá strana vpravo. Neudává-li se v blasonu orientace figury, má se za to, že je orientována doprava. U heraldických tinktur to znamená barev a kovů se neudávají odstíny. Při konkrétním zobrazení platí obecné pravidlo o vhodnosti tmavších a sytějších odstínů. Odstíny ve výtvarném řešení návrhu symbolů obce proto nejsou zcela závazné a lze je upravovat. Heraldika počítá s vysokou mírou stylizace zobrazených znakových figur. Figura by měla být jednoznačně rozpoznatelná, což ovšem neznamená, že má být zobrazena realisticky může být například proporčně upravená tak, aby co nejvíce vyplňovala prostor znakového štítu, nebo mohou být její jednotlivé komponenty zobrazeny v upravených proporcích v závislosti na celkové kompozici znaku. Primární je v heraldice blason neboli slovní popis a sekundární kresebná podoba neboli vizualizace blasonu, což znamená, že stejný znak může mít několik výtvarných podob (i současně užívaných). Přílohy: 1.Výtvarná realizace variant návrhu znaku a vlajky obce 2.Reprodukce archivních a knihovních podkladů dne 31.7.2015, Mgr. Jan Tejkal 3.Kladné vyjádření člena expertní skupiny Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky -11-