ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE Struktura dnešní přednášky Efektivnost dokonale konkurenčního trhu práce Monopsonistické trhy práce Aplikace. Důsledky poskytování povinných benefitů na trh práce Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu práce Přínosy ze směny: přebytek výrobce (W*EB) - rozdíl mezi příjmem z mezního produktu a vyplacenou mzdou přebytek pracovníka (AEW*) - rozdíl mezi mzdou, za kterou jsou pracovníci ochotni pracovat a mzdou, kterou dostávají celkový přebytek AEB Na dokonale konkurenčním trhu práce je přínos ze směny maximální a dochází k efektivní alokaci zdrojů.
Přirozený experiment. Hurikány a výsledky trhu práce na Floridě. Jaký můžeme očekávat dopad na trh práce, pokud hurikán náhodně zasáhne určitý region na Floridě? Nabídka práce se pravděpodobně sníží, vliv na poptávku není jednoznačný. Dopad minimální mzdy Minimální mzda snižuje zaměstnanost, vytváří nezaměstnanost (ac) a vede ke ztrátám produkce o rozsahu fae (alokační neefektivnosti). Dopad diferencované minimální mzdy Vláda zavede minimální mzdu na prvním trhu (levý graf). Na tomto trhu dojde ke snížení zaměstnanosti, uvolnění pracovníci se přesouvají na druhý trh, čímž vytvářejí tlak na pokles mzdy na tomto trhu.
Tabulka. Podíl minimální mzdy na průměrné mzdě ve vybraných zemích OECD (v %) Zákon jedné ceny Předpokládejme: v ekonomice existují dva regionální trhy práce: Sever a Jih pracovníky lze považovat za dokonalé substituty nulové náklady mobility pracovníků Pracovníci se stejnou kvalifikací v rámci dané profese budou dostávat stejnou mzdu. Graf: Mzdová konvergence mezi státy USA
Překážky platnosti zákona jedné ceny V realitě jsou ale mzdy pracovníků stejné profese stejné. Důvody: nedokonalé informace heterogenita pracovníků i pracovních míst peněžní a nepeněžní náklady spojené s mobilitou Křivka nabídky práce je rostoucí. Změna náklady mobility práce Předpokládejme, že náklady spojené s mobilitou pracovníků vzrostou. Čím vyšší náklady mobility, tím je křivka nabídky práce strmější. Struktura dnešní přednášky Efektivnost dokonale konkurenčního trhu práce Monopsonistické trhy práce Aplikace. Důsledky poskytování povinných benefitů na trh práce
Monopsonistické trhy práce Monopson na trhu práce je firma, která je dominantním zaměstnavatelem na trhu práce (např. továrna v malém městě). Pokud chce získat další pracovníky, musí jim nabídnout vyšší mzdu (náklady mobility práce jsou nenulové). Monopsonistické trhy práce se vyznačují rostoucí individuální nabídkovou křivkou. Rozhodování firmy na monopsonistickém trhu práce Příklad. Doplňte do tabulky chybějící údaje. Graficky znázorněte poptávku po práci, nabídku práce a MFC L Rozhodování firmy na monopsonistickém trhu práce Křivka mezních nákladů na faktor práce leží nad křivkou nabídky práce a je strmější.
Diskriminující monopson Nediskriminující monopsonista platí všem zaměstnancům stejnou mzdu bez ohledu na jejich rezervační mzdu. Diskriminující monopson platí zaměstnancům různé mzdy. Dokonale diskriminující monopson platí zaměstnancům mzdy na základě jejich rezervační mzdy. Křivka nabídky práce je potom identická s mezními náklady na práci. Nediskriminující monopson Monopsonista najímá za nižší mzdu méně pracovníků než v DOKO na trhu práce. Firma musí na monopsonistickém trhu práce učinit dvě rozhodnutí: kolik pracovníků najmout jakou mzdu bude pracovníkům platit Minimální mzda (krátkodobé dopady) Zavedení minimální mzdy W M znamená: nabídková křivka je tvořena úsekem BDS mezní náklad na práci BDEM Firma v tomto případě při vyšší mzdě zaměstná více lidí. Za jakých podmínek by zaměstnanost klesla?
Minimální mzda (dlouhodobé dopady) V dlouhém období zavedení minimální mzdy způsobuje substituci práce kapitálem tlak na pokles zaměstnanosti. Zavedení minimální mzdy tak nemá na výši zaměstnanosti jednoznačný dopad. Pouze pokud bude minimální mzda tak vysoká, že zvýší mezní náklad na práci, bude důsledek jednoznačný - pokles zaměstnanosti. Dodatek nedokonalá konkurence na trhu finální produkce Firma může prodat další jednotku produkce za nižší cenu, a proto mezní příjem z dodatečné jednotky výstupu je menší než cena. MRP L = MR MP L = w Předchozí vztah vydělíme cenou P: MR/P MP L = w/p MR/P je menší než 1, a proto poptávka po práci této firmy bude ležet pod křivkou poptávky po práci firmy v případě DOKO na trhu finální produkce. Frikce na straně zaměstnavatelů S najímáním zaměstnanců jsou spojené určité náklady, které nesouvisí s počtem hodin, které odpracují. Jde o tzv. kvazifixní náklady, které není možné v krátkém období ovlivnit a jejich přítomnost ztěžuje přizpůsobení míry zaměstnanost vzhledem k měnícím se tržním podmínkám. Formy kvazifixních nákladů: investice do zaměstnanců zaměstnanecké benefity
Volba mezi zaměstnaností a počtem hodin práce Firma může danou úroveň produkce vyrobit pomocí různých kombinací počtu pracovníků a počtu pracovních hodin týdně. Rozlišíme: počet najímaných pracovníků (M), potom MP M je dodatečný výstup vyrobený dalším pracovníkem (kapitál a počet odpracovaných hodin je konstantní) počet hodin, který pracovník v průměru odpracuje (H),potom MP H je dodatečný výstup díky zvýšení průměrného počtu hodin na pracovníka (kapitál a počet pracovníků je konstantní). Volba mezi zaměstnaností a počtem hodin práce (pokračování) Zaměstnavatel, který maximalizuje zisk, bude porovnávat náklady na produkci dodatečné jednotky výstupu vyrobené dodatečným pracovníkem s náklady na dodatečnou jednotku výstupu, který byl vyroben díky tomu, že pracovníci pracují více. Pokud mezní náklad na přijetí dalšího pracovníka jsou MC M a mezní náklad na dodatečnou hodinu stávajícího zaměstnance jsou MC H, potom musí platit následující podmínka: MC M / MP M = MC H / MP H Struktura dnešní přednášky Efektivnost dokonale konkurenčního trhu práce Monopsonistické trhy práce Aplikace. Důsledky poskytování povinných benefitů na trh práce
Aplikace. Zaměstnanecké benefity Předpokládejme, že zaměstnavatelé budou povinni poskytovat zaměstnancům benefit v hodnotě C Kč. Zaměstnanci si jej cení ve výši B. Jaké budou důsledky na výši mzdy a zaměstnanosti? Předpokládáme DOKO na trhu práce. S 0 P S 1 W 0 W* R D 1 D 0 L* L 0 Aplikace. Zaměstnanecké benefity V případě, hodnota benefitu pro pracovníka je stejná jako výše nákladů na pořízení benefitu pro zaměstnavatele: Shrnutí V dokonale konkurenční ekonomice, kde homogenní pracovníci a firmy mohou volně vstupovat na trh a kde náklady mobility jsou nulové, je na všech trzích práce jednotná rovnovážná mzda. Neexistuje zde nezaměstnanost, zdroje jsou alokovány efektivně. V případě zavedení minimální mzdy dochází k nezaměstnanosti a neefektivní alokaci zdrojů. V případě nenulových nákladů mobilita je nabídka práce firmě rostoucí. Nediskriminující monopsonistická firma najímá méně pracovníků než v podmínkách dokonalé konkurence na trhu práce a platí jim nižší mzdu. Zavedení minimální mzdy může vést ke zvýšení mzdy i počtu najatých zaměstnanců.
Literatura povinná: Ehrenberg a Smith (2009): Modern Labor Economics. Kapitola 5, str. 128-165 doporučená: Borjas (2010): Labor Economics. Kapitola 4, s. 147-204