FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ. Náklady firmy. Mikroekonomie2

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ. Náklady firmy. Mikroekonomie2"

Věra Křížová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ Náklady firmy Mikroekonomie2 Vypracoval: Jana Pospíšilová Studijní obor: IM2 - K ová adresa: Jana.Pospisilova@uhk.cz Datum vypracování:

Jana Pospíšilová Studijní obor: IM2 - K Emailová

2 1 Obsah 1 Obsah Úvod Náklady explicitní a implicitní Fixní a variabilní náklady Celkové, průměrné a mezní náklady Náklady v krátkém a dlouhém období Závěr Použitá literatura

3 2 Úvod Náklady firmy představují spotřebu výrobních činitelů vyjádřenou v penězích. S touto spotřebou je spojeno slovo hospodárnost. Výchozím předpokladem firmy je minimalizace nákladů při výrobě daného výstupu a vynakládat náklady účelně. Náklady nelze ztotožňovat s výdaji. Výdaj je úbytek peněžních prostředků firmy, a nemusí znamenat tvorbu hodnoty. Výdaj je tedy nákladem pouze tehdy, vstoupí-li do tvorby výrobku, práce nebo služeb. Náklady můžeme sledovat podle: druhů (materiálové, mzdové, energetické, odpisy apod.), účelu (útvaru, výkonu), tj. pro potřeby rozpočtování a kalkulací, činností (provozní, finanční, mimořádné), závislosti na změnách objemu výroby (variabilní a fixní) ekonomické a účetní chápání (explicitní a implicitní náklady) a další. 3 Náklady explicitní a implicitní Explicitní náklady: reálné náklady, které firma vynaloží v peněžních jednotkách. Patří sem nákup, nájem, mzdy nebo materiál. Jejich pohyb je zanesen v účetních knihách (účetní pojetí). Implicitní náklady: reálně je firma neplatí. Jedná se o tzv. ušlý příjem. Neboli výnosy, o něž firma přichází tím, že využívá omezené zdroje právě určitým a nikoli jiným způsobem. Příkladem může být podnikatel, který podniká a ušlým příjmem je jeho výplata, kterou by dostal ne jako podnikatel ale jako zaměstnanec. Pro úplnost je třeba také zahrnout tzv. zapuštěné náklady výdaje, které firma nemůže žádným způsobem získat zpět. 4 Fixní a variabilní náklady Náklady podle závislosti na objemu výstupu nebo výroby členíme na variabilní a fixní náklady a také na semifixní a semivariabilní. Fixní náklady (FC-Fixed Costs): jedná se o náklady, které se nemění v závislosti na změně objemu výroby. Firma je musí vynaložit při každém objemu výroby, i když je objem výroby 3

Výdaj je úbytek peněžních prostředků firmy, a nemusí znamenat tvorbu hodnoty. Výdaj je tedy nákladem pouze tehdy, vstoupí-li do tvorby výrobku, práce nebo služeb.

4 nulový. Tyto náklady nelze ve většině případů měnit v krátkém období. Patří sem například nájemné, náklady na vytápění osvětlení či ostrahu podniku atd. Průměrné fixní náklady (AFC) = fixní náklady připadající na jednotku výstupu. AFC= FC/Q tzn., že průměrné fixní náklady vypočítáme tak, vydělíme-li fixní náklady firmy množstvím Semifixní náklady neboli schodové fixní náklady, které se od určitého objemu výroby skokem zvyšují. Jedná se například o nájem další výrobní linky po vyčerpání stávající kapacity. Variabilní náklady (VC-Variable Costs) jedná se o náklady, které se změnou objemu výroby mění. Rostou s růstem objemu výroby. Patří sem například mzdy zaměstnanců, náklady na materiál a energii při výrobě. Mohou se s objemem produkce měnit lineárně nebo nelineárně (progresivně či degresivně). Průměrné variabilní náklady: variabilní náklady na jednotku výstupu. S růstem výstupu rostou. AVC=VC/Q tzn., průměrné variabilní náklady se rovnají podílu variabilních nákladů a množství. Semivariabilní náklady: náklady, které při určitém objemu výroby skokově vzrostou a dále se s rostoucím objemem výroby mění jako variabilní náklady. Příkladem je například daň z příjmů či telefonní poplatky. 4

, že průměrné fixní náklady vypočítáme tak, vydělíme-li fixní náklady firmy množstvím Semifixní náklady neboli schodové fixní náklady, které se od určitého objemu výroby skokem zvyšují.

5 5 Celkové, průměrné a mezní náklady Celkové náklady (TC): celkové náklady jsou součtem variabilních a fixních nákladů firmy. Celkové náklady pro jeden druh výroby závisí na objemu produkce. Pokud se v období nic nevyrábí, celkové náklady se rovnají fixním nákladům. Celkové náklady se začnou zvyšovat podle průběhu variabilních nákladů. Přírůstek celkových nákladů v pásmu A se zpravidla zmenšuje. Následuje pásmo B, kde se velikost prakticky nemění. A při vysokých objemech výroby v pásmu C se velikost přírůstku celkových nákladů zvětšuje. Celkové náklady se používají jako podklady pro výpočty analýz. Jde především o průměrné a mezní náklady. Průměrné náklady (AC) náklady připadající při určitém objemu výroby na jednotku produkce. Průměrné náklady vypočítáme, pokud celkové náklady vydělíme množstvím produkce (AC=TC/Q). Dělíme je na průměrné fixní náklady (AFC) a průměrné variabilní náklady (AVC). AC= AFC+AVC. Křivka průměrných nákladů s růstem výstupu nejdříve klesá a později roste. 5

Přírůstek celkových nákladů v pásmu A se zpravidla zmenšuje. Následuje pásmo B, kde se velikost prakticky nemění.

6 Mezní náklady (MC) představují změnu celkových nákladů, která byla vyvolána tím, že firma rozšířila (či snížila) objem produkce o jednotku (například o jeden automobil, jeden klient atd.). Tyto náklady bývají označovány jako náklady poslední produkce. Křivka mezních nákladů s rostoucím objemem produkce nejprve klesá a od určitého množství produkce roste = zákon klesajících výnosů. Mezní náklady začínají růst dříve než průměrné náklady protože mezní náklady nejsou ovlivněny fixními náklady. Mezní fixní náklady jsou nulové, protože fixní náklady se s objemem výroby nemění. Mezní náklady se proto vždy rovnají mezním variabilním nákladům. 6 Náklady v krátkém a dlouhém období Náklady v krátkém období: Celkové náklady jsou součtem variabilních a fixních nákladů. Variabilní náklady zjistíme vynásobením variabilního inputu cenou. Cena fixních inputů jsou v krátkém období konstantní. Vývoj nákladů odvodíme z produkční funkce. Náklady závisejí na množství a cenách inputů. Množství inputů je přitom dáno produkční funkcí. Do nákladů tohoto období řadíme explicitní a implicitní náklady. Průměrné náklady krátkého období lze vypočítat 6

Mezní náklady začínají růst dříve než průměrné náklady protože mezní náklady nejsou ovlivněny fixními náklady. Mezní fixní náklady jsou nulové, protože fixní náklady se s objemem výroby nemění.

7 podílem celkových výnosů a množstvím. Mezní náklady zobrazují potřebné náklady na rozšíření objemu výroby o jednotku. V krátkém období lze zvětšovat výstup pouze změnou použití variabilních vstupů (práce, surovin). Na grafu jsou znázorněny nákladové křivky v krátkém období. Náklady firmy v dlouhém období: V dlouhém období se uvažuje produkční funkce se dvěma proměnlivými vstupy. Jedná sem o izokvantu a izokostu. Izokvanta je kombinace výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce. Platí zde mezní míra technické substituce, což je poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat práci kapitálem, aniž by se změnil objem vyráběné produkce. Izokosta je linie stejných celkových nákladů. Nákladové optimum firmy: Bod E, kde se dotýkají izokvanta s izokostou. V bodě nákladového optima jsou poměry mezních produktů všech výrobních faktorů k jejich cenám shondé. 7

Náklady firmy v dlouhém období: V dlouhém období se uvažuje produkční funkce se dvěma proměnlivými vstupy. Jedná sem o izokvantu a izokostu.

8 Vztah mezi krátkodobými a dlouhodobými náklady: Náklady v krátkém období bývají větší, kvůli fixním vstupům, které znemožňující optimalizovat kombinaci vstupů při měnícím se výstupu. Firma v krátkém období může zvětšovat výstup pouze větším zapojením variabilního vstupu, což však vede k růstu celkových nákladů. Oproti tomu v dlouhém období může firma dosáhnout zvětšení výstupu i změnou kombinace vstupů při menším růstu celkových nákladů. 7 Závěr Cílem hospodaření každé firmy je maximalizovat svůj zisk tzn. maximální rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými výdaji firmy. Zisk je maximální pokud mezní příjem se rovná mezním nákladům. V tento moment se firma nachází v rovnováze. Pokud mezní příjmy jsou větší jak mezní náklady, zisk roste a naopak. 8 Použitá literatura Podnikání malé a střední firmy, prof. Ing. Jaromír Veber, CSc,. doc. Ing. Jitka Srpová, CSc., a kolektiv, Grada Publishing, a. s Ekonomie pro strategické řízení. Teorie pro praxi., Miloslav Keřkovský, Praha: C. H. Beck Univerzita Hradec Králové, N:\Ukazky\Jindra\MIE2\Semestrální práce. 8

Oproti tomu v dlouhém období může firma dosáhnout zvětšení výstupu i změnou kombinace vstupů při menším růstu celkových nákladů. 7 Závěr Cílem hospodaření každé firmy je maximalizovat svůj zisk tzn.

Podobné dokumenty

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =