RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 20. října 2009 (21.10) (OR. en) 14738/09 PECHE 287 NÁVRH

RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 20. října 2009 (21.10) (OR. en) 14738/09 PECHE 287 NÁVRH Odesílatel: Evropská komise Ze dne: 19. října 2009 Předmět: Návrh nařízení Rady, kterým se na rok 2010 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů Delegace naleznou v příloze návrh Komise podaný s průvodním dopisem Jordiho AYETA PUIGARNAUA, ředitele, pro Javiera SOLANU, generálního tajemníka, vysokého představitele. Příloha: KOM(2009) 553 v konečném znění 14738/09 ij DG B III CS

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 16.10.2009 KOM(2009)553 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se na rok 2010 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů CS CS

DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Odůvodnění a cíle návrhu Nařízení o rybolovných právech přijímané každým rokem je hlavním nástrojem politiky zachování zdrojů v rámci společné rybářské politiky. Zahrnuje omezení odlovu a intenzity rybolovu v rámci plánů obnovy a dlouhodobých plánů a také do ostatních právních předpisů zapracovává (viz oddíl 5) dočasná opatření a odchylky (jedná se například o nařízení o technických opatřeních, nařízení, kterým se omezuje intenzita rybolovu hlubinných druhů apod.). Sdělení Komise KOM(2009) 224 v konečném znění stanoví souvislosti tohoto návrhu. Doporučuje se snížit odlov mnoha rybích populací na nulu či na nejnižší možnou úroveň. U mnohých populací došlo k překročení bezpečných biologických hodnot. Navzdory opatřením na zachování v rámci společné rybářské politiky (SRP) se počet populací patřících do této kategorie ohrožených druhů nesnižuje. Tato analýza potvrzuje, že opatření na zachování zdrojů využívaných rybích populací jsou nanejvýš nutná. Doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a Vědecko-technického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) pro rok 2010 opět poukazuje na špatný stav mnoha rybolovných zdrojů ve vodách Společenství. Většina populací je využívána na úrovni, která přesahuje maximální udržitelný výnos. Využití velké části populací překračuje preventivní úroveň a mnohé z klíčových populací, včetně většiny populací tresek, se využívají způsobem představujícím vysoké riziko, že dojde k selhání reprodukce. Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 stanoví, aby Komise každoročně navrhla omezení odlovu a intenzity rybolovu a zajistila tak ekologickou, hospodářskou i sociální udržitelnost rybářství Společenství. Obecné souvislosti Rybolovné zdroje se v mnoha případech využívají nadměrně. Rada každoročně stanoví omezení odlovů, ale skutečná úroveň odlovů je v mnoha případech nadále vyšší než úroveň poskytující udržitelné výnosy. Je to výsledkem skutečnosti, že omezení odlovů jsou někdy stanovena na úrovních, které jsou pro zajištění udržitelnosti příliš vysoké, a že dodržování těchto omezení odlovů je v mnoha případech nedostatečné. V posledních letech byla v některých lovištích zavedena omezení intenzity rybolovu, což by mělo posílit omezení odlovů. Rovněž byly pro některé populace předloženy víceleté plány obnovy, které stanoví roční omezení odlovů s cílem dosáhnout udržitelnosti postupným snižováním úmrtnosti ryb. Nebudou-li odlovy a intenzita rybolovu účinně kontrolovány, dojde k dalšímu úbytku rybolovných zdrojů. Uvedený úbytek není v souladu s cíli společné rybářské politiky, které směřují k dosažení udržitelného rybolovu ve Společenství. CS 2 CS

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu jsou použitelné do 31. prosince 2009, s výjimkou některých omezení intenzity rybolovu, která jsou použitelná do 31. ledna 2010. Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Tato opatření jsou navržena v souladu s cíli a pravidly společné rybářské politiky a odpovídají politice Společenství v oblasti udržitelného rozvoje. 2. KONZULTACE ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADŮ Konzultace zúčastněných stran Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů Návrh bere v úvahu konzultace s Poradním výborem pro rybolov a akvakulturu ( ACFA je složen ze zástupců profesních organizací zastupujících výrobní odvětví, zpracovatelský průmysl a obchod s produkty rybolovu a akvakultury, jakož i neprofesních organizací zastupujících zájmy spotřebitelů, životní prostředí a rozvoj) a regionálními poradními sbory se zájmem o rybolov dotčenými návrhem. Tyto konzultace se konaly na základě sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o zlepšení konzultace v oblasti řízení rybolovu Společenství (KOM(2006) 246 v konečném znění), které stanoví zásady pro tzv. proces jednání s předstihem, a sdělení Komise Radě o rybolovných právech pro rok 2010 (KOM(2009) 224 v konečném znění), jež stanoví stanoviska a záměry Komise týkající se návrhů rybolovných práv do vydání vědeckého doporučení o stavu populací v roce 2010. Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu Regionální poradní sbory trvají na tom, že je třeba zajistit, aby změny v ročních TAC a kvótách byly postupné, čímž se maximálně omezí krátkodobá narušení hospodářské činnosti. Z níže uvedeného podrobného zdůvodnění návrhu jasně vyplývá, že do něj byla zahrnuta zásada postupného přizpůsobení a omezení každoročních změn rybolovných práv pokud možno tak, aby nedocházelo k poškození stavu ohrožených zdrojů. Sběr a využití výsledků odborných konzultací Dotčená vědecká/odborná odvětví Biologie a ekonomie rybářství. Použitá metodika Konzultace s nezávislým mezinárodním vědeckým subjektem, kterým je Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES), a organizace plenárního zasedání Vědecko-technického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR ). Hlavní konzultované organizace/odborníci CS 3 CS

- Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES). - Vědecko-technický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR). Shrnutí poskytnutých a použitých stanovisek Byla zmíněna možnost závažných rizik s nevratnými důsledky. O existenci těchto rizik panuje jednomyslná shoda. VTHVR potvrzuje a v některých případech i rozvíjí doporučení poskytnutá radou ICES. Prostředky ke zveřejnění odborných stanovisek Všechny zprávy výboru VTHVR jsou po formálním schválení Komisí k dispozici na stránkách generálního ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE). Posouzení dopadů Opatření pro omezení odlovu a intenzity rybolovu musí podle článku 20 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 přijmout vnitrostátní orgány. Pokud budou navrhovaná opatření provedena, povedou k celkovému snížení rybolovných práv plavidel Společenství. Návrh se netýká pouze krátkodobých rozhodnutí, ale je i součástí dlouhodobějšího přístupu spočívajícího v postupném snižování míry rybolovu na dlouhodobě udržitelnou úroveň. Přístup, který byl v rámci návrhu přijat, bude mít z krátkodobého hlediska za následek snížení TAC, ale jakmile se nadměrně lovené populace obnoví, dojde k opětovnému zvýšení rybolovných práv. Střednědobé až dlouhodobé důsledky tohoto přístupu by měly v důsledku snížení intenzity rybolovu představovat snížený dopad na životní prostředí; v odvětví rybolovu dojde ke snížení počtu plavidel a/nebo průměrné intenzity rybolovu na plavidlo, přičemž se vykládka zvýší nebo zůstane nezměněná. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Shrnutí navrhovaných opatření Návrh upravuje omezení odlovu a intenzity rybolovu v rybolovných oblastech Společenství a v mezinárodních rybolovných oblastech, kde působí plavidla Společenství. Účelem návrhu je dosáhnout cíle společné rybářské politiky směřující k provozování biologicky, hospodářsky a sociálně udržitelného rybolovu. Právní základ Článek 20 nařízení (ES) č. 2371/2002. Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Společenství. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. CS 4 CS

Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu: Společná rybářská politika je společnou politikou a jako taková by měla být prováděna prostřednictvím nařízení Rady. Toto nařízení Rady přiděluje rybolovná práva členským státům, které však mají veškerou volnost tato práva rozdělit mezi regiony nebo subjekty podle potřeby. Členské státy tak mají manévrovací prostor v rámci rozhodování týkající se sociálního a hospodářského modelu podle jejich výběru, aby využily rybolovná práva, která jim byla přidělena. Návrh nemá dodatečné finanční dopady na členské státy. Rada toto nařízení přijímá každý rok. Jsou proto již zavedeny jak veřejné, tak soukromé nástroje pro jeho provádění. Volba nástrojů Navrhované nástroje: nařízení. Jiné prostředky nejsou vhodné z tohoto důvodu: Jedná se o návrh v rámci řízení rybolovu, který by měl být podle nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 prováděn prostřednictvím každoročního nařízení Rady, a to kvalifikovanou většinou. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství. 5. DALŠÍ INFORMACE Zjednodušení Návrh upravuje zjednodušení administrativních postupů veřejných orgánů (ES nebo vnitrostátních), zejména požadavky na předávání údajů o uplatňování řízení intenzity rybolovu. Přezkum/revize/doložka o časovém omezení Návrh se týká každoročního nařízení na rok 2010, a proto neobsahuje doložku o revizi. Podrobné vysvětlení návrhu Návrh má v porovnání s předchozími roky menší rozsah a již neobsahuje takzvané související podmínky, jež mají význam pro využití rybolovných práv, avšak nejsou s nimi funkčně spojeny. To je nezbytné vzhledem k možnému vstupu Lisabonské smlouvy v platnost předtím, než Rada v prosinci návrh přijme. Lisabonská smlouva jako obvyklý postup přijímání rozhodnutí pro záležitosti CS 5 CS

společné rybářské politiky zakotvuje spolurozhodování. Ustanovení čl. 43 odst. 3 Smlouvy stanoví odchylku, pokud jde o opatření týkající se stanovení a přidělení rybolovných práv. Tato opatření jsou přijímána Radou na základě návrhu Komise a bez účasti Evropského parlamentu. Je proto nyní důležité jasně rozlišovat mezi opatřeními, o kterých se lze domnívat, že jsou funkčně spojena se stanovením a přidělením rybolovných práv, a na druhé straně mezi těmi, která musí být přijata postupem spolurozhodování. V případě omezení odlovu a řízení intenzity rybolovu je návrh v souladu se zásadami tzv. postupu jednání s předstihem, který byl stanoven ve sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o zlepšení konzultace v oblasti řízení rybolovu Společenství (KOM(2006) 246 v konečném znění) a sdělení Komise Radě o rybolovných právech pro rok 2009 (KOM(2009) 224 v konečném znění), jež stanoví stanoviska a záměry Komise týkající se návrhů rybolovných práv až do vydání vědeckého doporučení o stavu populací v roce 2010. V souladu s uvedeným sdělením byla pro rostoucí počet populací, mezi něž patří například treska obecná, štikozubec obecný, jazyk obecný, platýs velký a humr severský, stanovena rybolovná práva na základě předpisů příslušných dlouhodobých plánů. Pokud jde o populace, pro něž byly navrženy nové dlouhodobé plány (západní populace kranase obecného, štikozubec severní), jakož i pro populace, ohledně nichž se Rada a Komise zavázaly v prohlášení přijatém na zasedání Rady v prosinci 2008 (sleď obecný v Keltském moři a treska jednoskvrnná v oblastech Vb a VIa), je návrh v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném prohlášení. V souladu s postupem jednání s předstihem se v průběhu roku konaly konzultace se zúčastněnými stranami a členskými státy, zejména ve formě společných jednání se zúčastněnými stranami (regionálními poradními sbory a ACFA) a členskými státy dne 23. července a jednání se samotnými zúčastněnými stranami (regionálními poradními sbory a ACFA) dne 29. září 2009. Návrh je navíc sladěn se sdělením Komise Radě a Evropskému parlamentu o provádění udržitelnosti v rybolovu EU pomocí maximálního udržitelného výnosu (KOM(2006) 360 v konečném znění), neboť návrh nepovede ke zvyšování úmrtnosti populací. Takové zvyšování by bylo v rozporu se závazkem Společenství a členských států učiněným na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu, jehož cílem je udržet populace nebo je obnovit na úroveň, která přinese maximální udržitelný výnos. Těchto cílů by mělo být u vyčerpaných populací dosaženo co nejrychleji a pokud možno nejpozději do roku 2015. V souvislosti s řízením intenzity rybolovu byl pro lov tresky obecné v roce 2008 zaveden systém založený na kilowattdnech (nařízení (ES) č. 1342/2008). Byl používán v roce 2009 a bude používán i v roce 2010. Pokud jde o řízení intenzity rybolovu jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu, štikozubce novozélandského a humrů, bude se v roce 2010 i nadále používat systém řízení dní na moři podle typu plavidla působícího prokazatelně v odvětví rybolovu, avšak navrhovaná regulace bude členským státům i nadále umožňovat používání systému založeného na počtu kilowattdní s cílem účinněji využívat rybolovná práva a podpořit ochranná opatření po dohodě s odvětvím rybolovu. Návrh obsahuje omezení odlovu, která byla odsouhlasena v rámci některých regionálních organizací pro řízení rybolovu. Omezení odlovu a jiná doporučení CS 6 CS

Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO), Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPFO), Komise na ochranu tuňáka modroploutvého (CCSBT), Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC), Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR), Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) a Mezinárodní komise pro zachování tuňáků v Atlantickém oceánu (ICCAT) budou k dispozici, jakmile tyto organizace v listopadu a prosinci 2009 uskuteční svá výroční zasedání. TAC týkající se populací v grónských vodách i populací sdílených s Norskem dosud nejsou k dispozici a budou záviset na závěrech konzultací probíhajících v listopadu a prosinci 2009. Tyto TAC jsou proto uváděny pro memoria (pm). Je třeba rovněž poukázat na to, že v příloze II, která se týká omezení intenzity rybolovu pro plavidla v rámci obnovení určitých populací včetně tresky obecné, je maximální přípustná intenzita rybolovu měřená podle dní na moři na plavidlo nebo v kilowattdnech na skupinu intenzity v současnosti rovněž uvedena pm, neboť Komise stále analyzuje informace a doporučení od VTHVR týkající se intenzity rybolovu a trendů odlovu do roku 2007 včetně. Plenární zasedání výboru VTHVR se bude konat v listopadu 2009 a poté bude na internetových stránkách výboru zveřejněna závěrečná zpráva. Také se stále analyzuje metodologie pro stanovení konečné intenzity rybolovu smačkovitých v oblastech vod ES IIa, IIIa a IV. Pokud jde o řízení intenzity rybolovu hlubinných populací, Rada v prosinci 2006 přijala 10% snížení intenzity rybolovu hlubinných druhů ve srovnání s úrovní v roce 2005. Snížení je však nižší než 35% snížení požadované Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC). Pro roky 2008 a 2009 bylo rozhodnuto o dalším snížení o 10 % ze stejné referenční úrovně. V roce 2010 k žádnému dalšímu snížení intenzity nedojde. Maximální intenzita nicméně zůstane na úrovni platné v roce 2009, což je 65 % průměrné roční intenzity vynaložené plavidly dotčených členských států v roce 2003. Jak již několik let zdůrazňuje ICES, pro splnění mezinárodních závazků Společenství i pro ochranu populací, které jsou maximálně zranitelné a kvůli extrémně nízké reprodukční úrovni potřebují akutní ochranu, je nutné další omezení intenzity rybolovu. Byly zachovány systémy meziročního řízení pro populace s krátkou délkou života, jako například smačkovitých, tresky norské a šprota obecného v Severním moři. V těchto případech by měla být rybolovná práva navrhovaná pro počátek roku 2010 v průběhu roku upravena podle nejnovějších vědeckých doporučení prostřednictvím nařízení Komise, která umožní rychlé provedení zamýšlených řídicích opatření. Metodologie výpočtu vhodného údaje pro meziroční revizi TAC smačkovitých se v současnosti přezkoumává. Jelikož bude na podzim s Norskem zřejmě dohodnuta nová metodologie, dojde pravděpodobně k podstatné změně přílohy IID. Nařízení již nebude obsahovat systém meziročního řízení populace sardele obecné v Biskajském zálivu, jelikož se očekává řízení této populace v rámci navrhovaného dlouhodobého plánu pro populaci sardele obecné v Biskajském zálivu a lov této populace (KOM(2009) 339 v konečném znění), jímž se zavádí alternativní systém, v jehož rámci se TAC a kvóty pro uvedenou populaci stanoví přímo v dlouhodobém plánu a Komise je poté každý rok v červnu potvrzuje na základě nejnovějších vědeckých doporučení. CS 7 CS

Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se na rok 2010 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky 1, a zejména na článek 20 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót 2, a zejména na článek 2 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2166/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se stanoví opatření pro obnovení populace štikozubce novozélandského a humra severského v Kantaberském moři a na západě Iberského poloostrova 3, a zejména na články 4 a 8 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 388/2006 ze dne 23. února 2006, kterým se zavádí víceletý plán udržitelného využívání populace jazyka obecného v Biskajském zálivu 4, a zejména na článek 4 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 509/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se zavádí víceletý plán udržitelného využívání populace jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu 5, a zejména na články 3 a 5 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 676/2007 ze dne 11. června 2007, kterým se stanoví víceletý plán pro lov populací platýse velkého a jazyka obecného v Severním moři 6, a zejména na články 6 a 9 uvedeného nařízení, 1 2 3 4 5 6 Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59. Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3. Úř. věst. L 345, 28.12.2005, s. 5. Úř. věst. L 65, 7.3.2006, s. 1. Úř. věst. L 122, 11.5.2007, s. 7. Úř. věst. L 157, 19.6.2007, s. 1. CS 8 CS

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1300/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci sledě obecného v oblasti západně od Skotska a lov této populace 7, a zejména s ohledem na článek 4 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1342/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se stanoví dlouhodobý plán pro populace tresky obecné a lov těchto populací 8, a zejména na články 7, 8, 9, 11 a 12 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 302/2009 ze dne 6. dubna 2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, o změně nařízení (ES) č. 43/2009 a o zrušení nařízení (ES) č. 1559/2007 9, a zejména na čl. 9 odst. 3, 4, 5, 7, 8, 9 a 10 uvedeného nařízení, [s ohledem na nařízení Rady (ES) č. [ ]/2009, kterým se stanoví dlouhodobý plán pro populaci tresky obecné v Keltském moři a lov této populace 10, a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,] [s ohledem na nařízení Rady (ES) č. [..]/2009, kterým se stanoví víceletý plán pro západní populaci kranase obecného a lov této populace 11, a zejména na článek 5 uvedeného nařízení,] s ohledem na návrh Komise, vzhledem k těmto důvodům: (1) Podle článku 4 nařízení č. (ES) 2371/2002 musí Rada s přihlédnutím k dostupným vědeckým doporučením, a zejména ke zprávě vypracované Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství, přijmout nezbytná opatření, aby zaručila přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností. (2) Podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 má Rada stanovit celkové přípustné odlovy (TAC) pro jednotlivé rybolovné oblasti nebo skupiny rybolovných oblastí. Rybolovná práva by měla být přidělena jednotlivým členským státům a třetím zemím v souladu s kritérii stanovenými v článku 20 uvedeného nařízení a s náležitým ohledem na cíle společné rybářské politiky stanovené v článku 2 nařízení (ES) č. 2371/2002. Aby byla rybolovná práva optimální a byla efektivně využívána, je navíc třeba stanovit určité podmínky, jež jsou s nimi funkčně spojeny. (3) TAC by měly být stanoveny na základě dostupných vědeckých doporučení a s ohledem na biologické a sociálně-ekonomické aspekty a měly by všem odvětvím rybolovu zajistit spravedlivé zacházení. V tomto ohledu je třeba vzít v úvahu stanoviska vyjádřená během konzultace se zúčastněnými stranami, zejména na jednání s Poradním výborem pro rybolov a akvakulturu (ACFA), dotčenými regionálními poradními sbory a členskými státy dne 23. července 2009 a na jednání s ACFA a dotčenými regionálními poradními sbory dne 29. září 2009. (4) Pro populace podléhající specifickým víceletým plánům by měly být TAC určeny v souladu s pravidly stanovenými v těchto plánech. Proto by TAC pro populace štikozubce 7 8 9 10 11 Úř. věst. L 344, 20.12.2008, s. 6. Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 20. Úř. věst. L 96, 15.4.2009, s. 1. Úř. věst. L,, s.. Úř. věst. L,, s.. CS 9 CS

novozélandského, humra severského, jazyka obecného v Biskajském zálivu, západní části Lamanšského průlivu a Severním moři, platýse velkého v Severním moři, sledě obecného v oblasti západně od Skotska, tresky obecné v Kattegatu, Severním moři, Skagerraku, východní části Lamanšského průlivu, v oblasti západně od Skotska a Irském a Keltském moři a pro západní populaci kranase obecného měly být určeny v souladu s pravidly stanovenými v příslušných nařízeních (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1300/2008, (ES) č. 1342/2008, (ES) č. 302/2009, (ES) č. [..]/2009 (treska obecná v Keltském moři) a nařízení (ES) č. [..]/2009 (kranas obecný). (5) V souladu s článkem 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 je nezbytné určit, na které populace se vztahují různá opatření stanovená v uvedeném nařízení. (6) Je třeba stanovit stropy maximální přípustné intenzity rybolovu pro rok 2010 v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 2166/2005, článkem 5 nařízení (ES) č. 509/2007, článkem 9 nařízení (ES) č. 676/2007, články 11 a 12 nařízení (ES) č. 1342/2008 a články 5 a 9 nařízení (ES) č. 302/2009, přičemž je třeba vzít v úvahu nařízení Rady (ES) č. 754/2009, kterým se některé skupiny plavidel vylučují z režimu intenzity rybolovu stanoveného v kapitole III nařízení (ES) č. 1342/2008 12. (7) Na základě doporučení ICES je nezbytné nadále používat a revidovat systém řízení intenzity rybolovu smačkovitých ve vodách ES oblastí ICES IIa, IIIa a IV. (8) V souladu s nejaktuálnějším vědeckým doporučením ICES a v souladu s mezinárodními závazky v rámci Úmluvy pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) je třeba omezit intenzitu rybolovu některých hlubinných druhů. (9) Rybolovná práva by měla být užívána v souladu s právními předpisy Společenství v této oblasti, a zejména v souladu s nařízením Komise (EHS) č. 2807/83 ze dne 22. září 1983, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro zaznamenávání údajů o úlovcích ryb členských států 13, nařízením Rady (EHS) č. 2930/86 ze dne 22. září 1986 o vymezení charakteristických znaků rybářských plavidel 14, nařízením Komise (EHS) č. 1381/87 ze dne 20. května 1987, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro označování a dokumentaci rybářských plavidel 15, nařízením Rady (EHS) č. 3880/91 ze dne 17. prosince 1991 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku 16, nařízením Rady (ES) č. 1627/94 ze dne 27. června 1994, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se zvláštních povolení k rybolovu 17, nařízením Rady (ES) č. 1434/98 ze dne 29. června 1998, kterým se stanoví podmínky vykládky sledě obecného pro jiné průmyslové účely než k přímé lidské spotřebě 18, nařízením Rady (ES) č. 2347/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví zvláštní podmínky přístupu k rybolovu hlubinných populací a s tím spojené požadavky 19, nařízením Rady (ES) č. 1954/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o řízení intenzity rybolovu některých rybolovných oblastí a zdrojů Společenství 20, nařízením Komise (ES) č. 2244/2003 ze dne 18. prosince 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Úř. věst. L 214, 19.8.2009, s. 16. Úř. věst. L 276, 10.10.1983, s. 1. Úř. věst. L 274, 25.9.1986, s. 1. Úř. věst. L 132, 21.5.1987, s. 9. Úř. věst. L 365, 31.12.1991, s. 1. Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 7. Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 10. Úř. věst. L 351, 28.12.2002, s. 6. Úř. věst. L 289, 7.11.2003, s. 1. CS 10 CS

2003, kterým se stanoví pravidla pro systémy satelitního sledování plavidel 21, nařízením Rady (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě 22, nařízením Rady (ES) č. 2115/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se stanoví plán obnovy platýse černého v rámci Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku 23, nařízením (ES) č. 2166/2005, nařízením (ES) č. 388/2006, nařízením Rady (ES) č. 1966/2006 ze dne 21. prosince 2006 o elektronickém zaznamenávání a hlášení rybolovných činností a o zařízení pro dálkové snímání 24, nařízením Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři 25, nařízením (ES) č. 509/2007, nařízením Rady (ES) č. 520/2007 ze dne 7. května 2007 kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů 26, nařízením (ES) č. 676/2007, nařízením Rady (ES) č. 1386/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku 27, nařízením Komise (ES) č. 1077/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1966/2006 o elektronickém zaznamenávání a hlášení rybolovných činností a o zařízení pro dálkové snímání a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1566/2007 28, nařízením Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 29, nařízením Rady (ES) č. 1006/2008 ze dne 29. září 2008 o udělování oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a o přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství 30, nařízením (ES) č. 1300/2008, nařízením (ES) č. 1342/2008, nařízením (ES) č. 302/2009, nařízením Rady (ES) č. [..]/2009, kterým se stanoví systém kontroly a vynucování platný v oblasti vymezené Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku 31, nařízením Rady (ES) č. [..]/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky 32, nařízením (ES) č. [..]/2009 (treska obecná v Keltském moři), nařízením (ES) č. [..]/2009 (kranas obecný) a nařízením Rady (ES) č. [..]/2009 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření 33. (10) Postupem podle dohod nebo protokolů o vztazích v oblasti rybolovu jednalo Společenství o rybolovných právech s Norskem 34, Faerskými ostrovy 35 a Grónskem 36. 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 Úř. věst. L 333, 20.12.2003, s. 17. Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 16. Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 3. Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 1. Úř. věst. L 36, 8.2.2007, s. 6. Úř. věst. L 123, 12.5.2007, s. 3. Úř. věst. L 318, 5.12.2007, s. 1. Úř. věst. L 295, 4.11.2008, s. 3. Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1. Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 33. Úř. věst. L,, s.. Úř. věst. L,, s.. Úř. věst. L,, s.. Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 48. Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 12. Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 1. CS 11 CS

(11) Společenství je smluvní stranou několika organizací pro rybolov a účastní se činnosti dalších organizací jako spolupracující strana, která není členem organizace. Kromě toho v souladu s příslušným aktem týkajícím se podmínek přistoupení Polské republiky k Evropské unii jsou ode dne jejího přistoupení Společenstvím spravovány dohody o rybolovu do té doby touto zemí uzavřené, jako je např. Úmluva o zachování a řízení populací tresky tmavé ve střední části Beringova moře. Uvedené organizace pro rybolov doporučily pro rok 2010 řadu opatření včetně rybolovných práv pro plavidla Společenství. Společenství by tato rybolovná práva mělo provést. (12) [Meziamerická komise pro tropické tuňáky (IATTC) na svém výročním zasedání v roce 2009 nepřijala omezení odlovu tuňáka žlutoploutvého, tuňáka velkookého a tuňáka pruhovaného, a ačkoli Společenství není členem IATTC, je nezbytné regulovat rybolovná práva na zdroje v oblasti působnosti IATTC s cílem zajistit jejich udržitelné řízení.] (13) [Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO) schválila na svém výročním zasedání v roce 2009 omezení odlovu pro dvě další rybí populace v oblasti úmluvy SEAFO. Tato omezení odlovu je nutné provést do práva Společenství.] (14) [Na třetím zasedání pro vytvoření nové regionální Organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPFO) v květnu 2007 přijali účastníci prozatímní opatření, včetně rybolovných práv, na regulaci pelagického rybolovu a odlovu druhů žijících při dně v jižním Tichomoří. Tato rybolovná práva je nutné provést do práva Společenství.] (15) K zajištění obživy rybářů Společenství a k zamezení ohrožení zdrojů a veškerých případných potíží v souvislosti s uplynutím použitelnosti nařízení Rady (ES) č. 43/2009 ze dne 16. ledna 2009, kterým se na rok 2009 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů 37, je nezbytné tyto rybolovné oblasti otevřít dne 1. ledna 2010. Vzhledem k naléhavosti dané problematiky je nutné udělit výjimku ze lhůty šesti týdnů podle hlavy I bodu 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a smlouvám o založení Evropských společenství, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: HLAVA I Oblast působnosti a definice Článek 1 Předmět Tímto nařízením se stanoví následující rybolovná práva a podmínky funkčně spojené s užíváním těchto rybolovných práv: na rok 2010 rybolovná práva na některé populace ryb a skupiny populací ryb a 37 Úř. věst. L 22, 26.1.2009, s. 1. CS 12 CS

na rok 2011 některá omezení intenzity rybolovu a na období uvedená v oddíle 2 kapitoly III hlavy II a v přílohách IE a V rybolovná práva na některé populace ryb v antarktických mořích. Článek 2 Oblast působnosti Není-li stanoveno jinak, vztahuje se toto nařízení na: a) rybářská plavidla Společenství (dále jen plavidla Společenství ) a b) rybářská plavidla, která jsou registrována ve třetích zemích a plují pod jejich vlajkou (dále jen plavidla třetích zemí ) ve vodách Společenství (dále jen vody ES ). Článek 3 Definice Pro účely tohoto nařízení se kromě definicí stanovených v článku 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 použijí tyto definice: a) celkovým přípustným odlovem nebo TAC se rozumí množství, které může být každý rok uloveno z každé populace a může být provedena jeho vykládka; b) kvótou se rozumí podíl TAC přidělený Společenství, členským státům nebo třetím zemím; c) mezinárodními vodami se rozumějí vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci žádného státu; d) velikostí oka se rozumí velikost oka určená v souladu s nařízením Komise (ES) č. 517/2008 ze dne 10. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 850/98, pokud jde o určování velikosti ok a posuzování síly vlákna rybářských sítí 38. Článek 4 Oblasti rybolovu Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice oblastí: a) oblasti ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří) jsou vymezené v nařízení (EHS) č. 3880/91; b) Skagerrakem se rozumí oblast, která je na západě ohraničena linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu hranicí vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží; c) Kattegatem se rozumí oblast, která je na severu ohraničena linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží a na jihu hranicí 38 Úř. věst. L 151, 11.6.2008, s. 5. CS 13 CS

vedoucí od Hasenøre ke Gnibens Spids, od Korshage ke Spodsbjergu a od Gilbjerg Hoved ke Kullenu; d) Cádizským zálivem se rozumí oblast ICES IXa východně od 7º23'48'' z. d.; f) oblasti CECAF (středovýchodní Atlantik nebo hlavní rybolovná oblast FAO 34) jsou vymezené v nařízení Rady (ES) č. 2597/95 ze dne 23. října 1995 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v určitých oblastech kromě severního Atlantiku 39 ; g) oblasti NAFO (Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku) jsou oblasti vymezené v nařízení Rady (EHS) č. 2018/93 ze dne 30. června 1993 o předkládání statistik odlovů a rybolovné činnosti členských států provozujících rybolov v severozápadním Atlantiku 40 ; h) oblasti SEAFO (Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku) jsou vymezené v rozhodnutí Rady 2002/738/ES ze dne 22. července 2002 o uzavření Úmluvy o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku Evropským společenstvím 41 ; i) oblast ICCAT (Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku) je vymezená v rozhodnutí Rady 86/238/EHS ze dne 9. června 1986 o přistoupení Společenství k mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku, ve znění protokolu připojeného k závěrečnému aktu konference zplnomocněných zástupců smluvních států úmluvy, podepsaného v Paříži dne 10. července 1984 42 ; j) oblasti CCAMLR (Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě) jsou vymezené v nařízení (ES) č. 601/2004; k) oblast IATTC (Meziamerická komise pro tropické tuňáky) je oblast vymezená v rozhodnutí Rady 2006/539/ES ze dne 22. května 2006 o uzavření Úmluvy oposílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC), zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949, jménem Evropského společenství 43 ; l) oblast IOTC (Komise pro tuňáky Indického oceánu) je vymezená v rozhodnutí Rady 95/399/ES ze dne 18. září 1995 o přistoupení Společenství k Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu 44 ; m) oblastí SPFO (regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří) se rozumí oblast na volném moři na jih od rovníku, severně od oblasti úmluvy CCAMLR, východně od oblasti dohody SIOFA podle rozhodnutí Rady 2006/496/ES ze dne 6. července 2006 o podpisu Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu jménem Evropského společenství 45, a západně od oblasti pod rybářskou jurisdikcí států Jižní Ameriky; 39 40 41 42 43 44 45 Úř. věst. L 270, 13.11.1995, s. 1. Úř. věst. L 186, 28.7.1993, s. 1. Úř. věst. L 234, 31.8.2002, s. 39. Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33. Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 22. Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 24. Úř. věst. L 196, 18.7.2006, s. 14. CS 14 CS

n) oblast WCPFC (Komise pro rybolov v západní a střední části Tichého oceánu) je oblast vymezená v rozhodnutí Rady 2005/75/ES ze dne 26. dubna 2004 o přistoupení Společenství k Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu 46 ; o) oblastí volného moře Beringova moře se rozumí oblast volného moře Beringova moře více než 200 námořních mil od základních linií, odkud se měří šířka teritoriálních vod pobřežních států Beringova moře. 46 Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 1. CS 15 CS

HLAVA II Rybolovná práva pro plavidla Společenství Kapitola I Obecná ustanovení Článek 5 Omezení odlovu a rozdělení 1. Omezení odlovu pro plavidla Společenství ve vodách ES nebo v některých vodách mimo vody ES, rozdělení těchto omezení odlovu mezi členské státy a dodatečné podmínky podle článku 2 nařízení (ES) č. 847/96 jsou stanoveny v příloze I. 2. Plavidla Společenství jsou oprávněna k odlovu v mezích kvót stanovených v příloze I ve vodách podléhajících rybářské jurisdikci Faerských ostrovů, Grónska, Islandu a Norska a v rybolovné oblasti kolem ostrova Jan Mayen, a to za podmínek stanovených v článku 12 a v příloze III tohoto nařízení a v nařízení (ES) č. 1006/2008 a v jeho prováděcích předpisech. 3. Komise stanoví omezení odlovu pro smačkovité ve vodách ES oblastí ICES IIa, IIIa a IV v souladu s pravidly stanovenými v bodě 6 přílohy IID. 4. Jakmile bude stanoven TAC pro huňáčka severního, stanoví Komise omezení odlovu pro tento druh ve vodách Grónska oblastí ICES V a XIV pro Společenství ve výši 7,7 % TAC pro huňáčka severního. 5. Omezení odlovu pro populaci tresky norské ve vodách ES oblastí ICES IIa, IIIa a IV a pro populaci šprota obecného ve vodách ES oblastí ICES IIa a IV může Komise přezkoumat postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 na základě vědeckých údajů shromážděných během prvního pololetí roku 2010. 6. V důsledku revize populace tresky norské podle odstavce 5 může Komise postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 přezkoumat omezení odlovu pro populace tresky bezvousé ve vodách ES oblastí ICES IIa, IIIa a IV a pro populace tresky jednoskvrnné ve vodách ES oblastí ICES IIa, III a IV, aby se zohlednily průmyslové vedlejší úlovky tresky norské. Článek 6 Zakázané druhy [Plavidla Společenství mají zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat a vykládat tyto druhy: a) žralok veliký (Cetorhinus maximus) a žralok bílý (Carcharodon carcharias) ve všech vodách ES i mimo vody ES; b) parejnok křídlatý (Squatina squatina) ve všech vodách ES; CS 16 CS

c) rejnok hladký (Dipturus batis) ve vodách ES IIa, III, IV, VI, VII, VIII, IX a X a d) rejnok vlnitý (Raja undulata) a rejnok bílý (Rostroraja alba) ve vodách ES VI, VII, VIII, IX a X.] Článek 7 Zvláštní ustanovení o rozdělování 1. Rozdělením rybolovných práv mezi členské státy stanoveným v příloze I nejsou dotčeny: a) výměny provedené podle čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002; b) přerozdělení provedená podle článků [..] nařízení (ES) č. [..]/2009 (nařízení o kontrole), nebo podle čl. 10 odst. 4 nařízení (ES) č. 1006/2008; c) dodatečné vykládky podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96; d) množství převedená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96; (e) odpočty provedené podle článků [..] nařízení (ES) č. [..]/2009 (nařízení o kontrole)]. 2. Ustanovení čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96 se vztahují na všechny populace, jež podléhají preventivním nebo analytickým TAC. 3. Články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se vztahují na všechny populace, jež podléhají analytickým TAC, pokud není v příloze I stanoveno jinak. 4. Odstavce 2 a 3 se použijí, aniž je dotčen článek [..] nařízení (ES) č. [..]/2009 (nařízení o kontrole). Článek 8 Omezení intenzity rybolovu Od 1. února 2010 do 31. ledna 2011 se omezení intenzity rybolovu stanovená a) v příloze IIA uplatňují na řízení některých populací v Kattegatu, Skagerraku, v části oblasti ICES IIIa mimo Skagerrak a Kattegat, v oblastech ICES IV, VIa, VIIa, VIId a ve vodách ES oblasti ICES IIa a Vb; b) v příloze IIB uplatňují na obnovu populací štikozubce obecného a humra severského v oblastech ICES VIIIc a IXa, s výjimkou Cádizského zálivu; c) v příloze IIC uplatňují na řízení populace jazyka obecného v oblasti ICES VIIe; d) v příloze IID uplatňují na řízení populací smačkovitých ve vodách ES oblastí ICES IIa, IIIa a IV. CS 17 CS

Článek 9 Omezení odlovu a intenzity v hlubinném rybolovu 1. Navíc k omezením odlovu stanoveným v nařízení (ES) č. 1359/2008 ze dne 28. listopadu 2008, kterým se pro roky 2009 a 2010 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Společenství 47, se zakazuje odlov a uchovávání na palubě, překládka nebo vykládka souhrnného množství hlubinných mořských druhů a platýse černého přesahující 100 kg na jedno vyplutí, pokud není příslušné plavidlo držitelem povolení k hlubinnému rybolovu vydaného v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 2347/2002. 2. Členské státy zajistí, aby rybolovná činnost plavidel plujících pod jejich vlajkou a registrovaných na jejich území, která vede k odlovu a uchovávání na palubě více než 10 tun hlubinných druhů a platýse černého za kalendářní rok, podléhala povolení k hlubinnému rybolovu. 3. Členské státy zajistí, aby intenzita rybolovu plavidly majícími povolení k hlubinnému rybolovu, měřená v kilowattdnech strávených mimo přístav, v roce 2010 nepřekročila 65 % průměrné roční intenzity rybolovu plavidel daného členského státu v roce 2003 při rybářských výjezdech s povolením k hlubinnému rybolovu, při kterých byly odloveny hlubinné druhy uvedené v přílohách I a II nařízení (ES) č. 2347/2002. Tento odstavec se vztahuje pouze na rybářské výjezdy, při nichž bylo odloveno více než 100 kg hlubinných druhů jiných než stříbrnice atlantská. Článek 10 Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků 1. Ryby z populací, pro které jsou stanovena omezení odlovu, smějí být uchovávány na palubě nebo vyloženy, pouze pokud: a) odlov byl proveden plavidly členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána; nebo b) odlov představuje tu část kvóty Společenství, která nebyla v podobě kvót rozdělena mezi členské státy, a uvedená kvóta Společenství není vyčerpána. 2. I když členskému státu nebyly stanoveny žádné kvóty nebo jeho kvóty či podíly byly vyčerpány, mohou být odchylně od odstavce 1 uchovávány na palubě nebo vyloženy tyto ryby: a) jiné druhy než sleď obecný a makrela obecná, pokud: i) byly uloveny společně s ostatními druhy do sítí s oky, jejichž velikost podle článku [..] nařízení (ES) č. [..]/2009 (nařízení o technických opatřeních) nepřesahuje 32 mm; a ii) úlovky se netřídí ani na palubě, ani při vykládce; nebo 47 Úř. věst. L 352, s. 1. CS 18 CS

b) makrela obecná, pokud i) byla ulovena společně s kranasem obecným nebo sardinkou obecnou; ii) iii) nepřesahuje 10 % celkové hmotnosti makrely obecné, kranase obecného a sardinky obecné, které jsou na palubě; a úlovky se netřídí ani na palubě, ani při vykládce. 3. Všechna vyložená množství se odpočítají od kvóty nebo, pokud kvóta Společenství nebyla v podobě kvót rozdělena mezi členské státy, od kvóty Společenství, s výjimkou odlovu provedeného v souladu s odstavcem 2. 4. Procentní podíl vedlejších úlovků a zacházení s nimi se určí v souladu s článkem [..] nařízení (ES) č. [..]/2009 (nařízení o technických opatřeních). Článek 11 Netříděné vykládky v oblastech ICES IIIa, IV a VIId a ve vodách ES oblasti ICES IIa 1. Dojde-li k vyčerpání omezení odlovu členského státu pro sledě obecného v oblastech ICES IIIa, IV a VIId a ve vodách ES oblasti ICES IIa, je plavidlům plujícím pod vlajkou daného členského státu, registrovaným ve Společenství a provozujícím rybolov v rybolovných oblastech, na něž se vztahují daná omezení odlovu, zakázána vykládka úlovků, které nejsou roztříděny a obsahují sledě obecného. 2. Členské státy zajistí, aby byly zavedeny přiměřené programy odběru vzorků, které umožní účinné sledování netříděných vykládek podle druhů ulovených v oblastech ICES IIIa, IV a VIId a ve vodách ES oblasti ICES IIa. 3. Netříděné úlovky z oblasti ICES IIIa, IV a VIId a vod ES oblasti ICES IIa se vykládají pouze v přístavech a místech pro vykládku, kde byl zaveden program odběru vzorků uvedený v odstavci 2. Článek 12 Předávání údajů Zasílají-li členské státy podle článků [..] nařízení (ES) č. [..]/2009 (nařízení o kontrole) Komisi údaje vztahující se k vykládkám objemů odlovených populací, použijí kódy populací stanovené v příloze I tohoto nařízení. CS 19 CS

Kapitola II Oprávnění k rybolovu ve vodách třetích zemí Článek 13 Oprávnění k rybolovu 1. Maximální počet oprávnění k rybolovu pro plavidla Společenství provádějící rybolov ve vodách třetí země je stanoven v příloze III. 2. Pokud členský stát převede na základě čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002 kvótu jinému členskému státu (výměna) v rybolovných oblastech vymezených v příloze III, je součástí převodu také odpovídající převod oprávnění k rybolovu a převod musí být oznámen Komisi. Celkový počet oprávnění k rybolovu pro každou rybolovnou oblast, který je stanoven v příloze III, však nesmí být překročen. Kapitola III Rybolovná práva ve vodách regionálních organizací pro řízení rybolovu ODDÍL 1 OBLAST ICCAT Článek 14 Omezení počtu plavidel oprávněných lovit tuňáka obecného Maximální počet následujících plavidel je omezen tak, jak je stanoveno v příloze IV: návnadové čluny Společenství a čluny s vlečnými šňůrami oprávněné aktivně lovit tuňáka obecného (Thunnus thynnus) o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve východním Atlantiku; plavidla drobného pobřežního rybolovu Společenství oprávněná aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve Středomoří; plavidla Společenství aktivně lovící tuňáka obecného v Jaderském moři za účelem výkrmu nebo chovu oprávněných lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm. CS 20 CS

ODDÍL 2 OBLAST CCAMLR Článek 15 Zákazy a omezení odlovu 1. Cílený rybolov druhů uvedených v části A přílohy V je v oblastech a obdobích v ní uvedených zakázán. 2. Pokud jde o nový nebo průzkumný rybolov, vztahují se omezení odlovu pro úlovky a vedlejší úlovky uvedená v části B přílohy V na podoblasti v ní uvedené. Článek 16 Průzkumný rybolov 1. Rybářská plavidla plující pod vlajkou členského státu a registrovaná v členském státě, která byla v souladu s články 7 a 7a nařízení (ES) č. 601/2004 oznámena CCAMLR, se mohou účastnit průzkumného rybolovu ledovek rodu Dissostichus spp. pomocí dlouhých lovných šňůr v podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a v divizích 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3b) mimo oblasti státní jurisdikce. 2. V divizi 58.4.3b) smí v daný okamžik vždy lovit pouze jedno rybářské plavidlo. 3. Pro podoblasti FAO 88.1 a 88.2 a divize 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3b) jsou v části B přílohy V stanovena omezení pro celkový odlov úlovků a vedlejší úlovky na podoblast a divizi a jejich rozdělení mezi malé výzkumné jednotky (SSRU). Rybolov v jakékoli malé výzkumné jednotce je zastaven, jakmile ohlášené úlovky dosáhnou stanovených mezí odlovu, a daná jednotka zůstává pro rybolov uzavřena po zbytek rybolovného období. 4. Rybolov se provádí na takové zeměpisné ploše a v takových hloubkách, které jsou nezbytné k získání informací potřebných pro stanovení rybolovného potenciálu a k zamezení nadměrné koncentrace odlovu a intenzity rybolovu. V podoblastech FAO 88.1 a 88.2. a divizích 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3b) je však rybolov zakázán v hloubkách nižších než 550 m. CS 21 CS

Článek 17 Lov krunýřovky během rybářské sezóny 2010/2011 1. Během rybářské sezóny 2010/2011 mohou lovit krunýřovku v oblasti úmluvy CCAMLR pouze ty členské státy, které jsou členy komise CCAMLR. Tyto členské státy, pokud hodlají lovit krunýřovku (Euphasia superba) v oblasti úmluvy CCAMLR, oznámí sekretariátu CCAMLR a Komisi v souladu s článkem 5a nařízení (ES) č. 601/2004 a v každém případě nejpozději 1. června 2010: a) svůj úmysl lovit krunýřovku, za použití formuláře uvedeného v části C přílohy V; b) konfigurace sítí, za použití formuláře uvedeného v části D přílohy V. 2. Oznámení uvedené v odstavci 1 zahrnuje informace stanovené v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004 pro všechna plavidla, kterým členský stát udělí oprávnění účastnit se lovu krunýřovek. 3. Členské státy, které mají v úmyslu lovit krunýřovku v oblasti úmluvy CCAMLR, oznamují pouze oprávněná plavidla plující pod jejich vlajkou v okamžiku oznámení. 4. Členským státům se umožní, aby udělily oprávnění k účasti na lovu krunýřovky jinému plavidlu než plavidlu, které bylo v souladu s odstavci 1 až 3 oznámeno CCAMLR, pokud je oprávněnému plavidlu zabráněno účastnit se lovu z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností dotyčné členské státy okamžitě uvědomí sekretariát CCAMLR a Komisi a poskytnou: a) úplné údaje o předpokládaném náhradním plavidle nebo plavidlech podle odstavce 2, včetně informací stanovených v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004; b) úplný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podpůrné dokumenty nebo odkazy. 5. Členské státy neudělí oprávnění k účasti na lovu krunýřovky žádnému plavidlu uvedenému na seznamu plavidel, která prováděla nezákonné, nehlášené nebo neregulované rybolovné činnosti, vypracovaném CCAMLR. ODDÍL 3 OBLAST IOTC Článek 18 Omezení rybolovné kapacity rybářských plavidel lovících v oblasti IOTC 1. Maximální počet plavidel Společenství lovících tropické tuňáky v oblasti IOTC a odpovídající kapacita hrubé tonáže (GT) jsou stanoveny v bodu 1 přílohy VI. CS 22 CS

2. Maximální počet plavidel Společenství lovících mečouna obecného (Xiphias gladius) a tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) v oblasti IOTC a odpovídající kapacita hrubé tonáže (GT) jsou stanoveny v bodu 2 přílohy VI. 3. Členské státy mohou změnit počet plavidel uvedených v odstavcích 1 a 2 podle typu lovného zařízení, pokud mohou Komisi prokázat, že tato změna nezvýší intenzitu rybolovu dotyčných rybích populací. 4. Členské státy zajistí, že tam, kde je navrhován převod kapacity na jejich loďstvo, jsou plavidla, jež se převedou, v evidenci plavidel IOTC nebo v evidenci plavidel jiných regionálních organizací pro rybolov tuňáků. Nesmí se převést žádné plavidlo zapsané na seznamu plavidel, která provozují nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, kterékoli regionální organizace pro řízení rybolovu. 5. Členské státy mohou zvýšit omezení rybářské kapacity, jak jsou uvedena v tomto článku, v zájmu zohlednění plnění rozvojových plánů předložených IOTC pouze v rámci omezení stanovených v těchto rozvojových plánech. ODDÍL 4 OBLAST SFPO Článek 19 Rybolov při dně Členské státy omezí intenzitu rybolovu nebo odlov při dně v oblasti SPFO na průměrnou roční úroveň v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006, pokud jde o počet rybářských plavidel a další parametry, které se vztahují k množství úlovků, úrovni intenzity rybolovu a rybolovné kapacitě, a pouze na ty části oblasti SFPO, kde rybolov při dně probíhal během předchozí rybářské sezóny. ODDÍL 5 OBLAST IATTC Článek 20 Rybolov pomocí košelkových nevodů 1. Lov tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), tuňáka velkookého (Thunnus obesus) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) pomocí plavidel s košelkovými nevody se zakazuje: a) od 29. července do 28. září 2010, nebo od 10. listopadu 2010 do 18. ledna 2011 v oblasti vymezené těmito hranicemi: tichomořské pobřeží Ameriky, zeměpisná délka 150 z. d., CS 23 CS