Školní vzdělávací program pro obor vzdělání 64-41-L/51 1
Identifikační údaje: Název a adresa školy: Zřizovatel: Ředitel: Název ŠVP: Kód a název oboru: Stupeň poskytovaného vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Gymnázium a Střední odborná škola Podbořany, příspěvková organizace Kpt. Jaroše 862, 441 28 Podbořany Ústecký kraj Mgr. Bc. Jiří Bejček 64-41-L/51 střední vzdělání s maturitní zkouškou dvouleté denní studium Platnost ŠVP od: 1. září 2013 Zpracován dle Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání 64-41-/51, vydaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 6. 5. 2009, č. j. 9325/2009-23. Ředitel školy: Mgr. Bc. Jiří Bejček Kontakty pro komunikaci se školou Telefonní číslo: 415 237 710 Fax: 415 214 475 E-mailová adresa: skola@gsos-podborany.cz Adresa webu: www.gsos-podborany.cz.. Mgr. Bc. Jiří Bejček 2
Obsah 1. Profil absolventa... 4 1.1 Popis uplatnění absolventa v praxi... 4 1.2 Popis očekávaných kompetencí absolventa... 4 1.2.1 Klíčové kompetence... 4 1.2.2 Odborné kompetence... 8 1.3 Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání a možnosti dalšího vzdělávání... 9 2. Charakteristika školního vzdělávacího programu... 10 2.1 Popis celkového pojetí vzdělávání... 10 2.1.1 Charakteristika obsahu vzdělávání... 10 2.3 Rozvoj klíčových kompetencí ve výuce... 11 2.4 Realizace průřezových témat... 12 2.5 Organizace výuky... 13 2.6 Způsob hodnocení žáků... 14 2.7 Podmínky přijetí ke vzdělání... 15 2.8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků... 16 mimořádně nadaných... 16 2.9 Obsah a forma maturitní zkoušky... 17 2.10 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných. 18 2.11 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence... 19 3. Učební plán... 20 3.1 Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP... 23 UČEBNÍ OSNOVY... 24 Český jazyk a literatura... 24 Anglický jazyk... 38 Německý jazyk... 46 Konverzace v cizím jazyce Anglický jazyk... 54 Konverzace v cizím jazyce Německý jazyk... 59 Občanská nauka... 62 Dějepis... 66 Matematika... 70 Fyzika... 77 Chemie... 81 Základy ekologie... 85 Informační a komunikační technologie... 92 Tělesná výchova... 98 Psychologie... 105 Ekonomika podniku... 110 Účetnictví... 114 Marketing a management... 118 Právo... 123 Administrativa... 128 Chod firmy... 133 Učební praxe... 136 4.Personální podmínky... 139 5.Materiální podmínky... 139 6.Charakteristika spolupráce se sociálními partnery... 139 3
1. Profil absolventa Název a adresa školy: Zřizovatel: Název ŠVP: Obor vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Platnost: Způsob ukončení: Stupeň dosaženého vzdělání: Gymnázium a Střední odborná škola Podbořany, příspěvková organizace Kpt. Jaroše 862, 441 28 Podbořany Ústecký kraj 64-41-L/51 2 roky, denní forma od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem maturitní zkouška střední vzdělání s maturitní zkouškou 1.1 Popis uplatnění absolventa v praxi Absolvent vzdělávacího programu se uplatní v celé řadě podniků v oblasti provádění ekonomické a účetní agendy nebo je schopen vykonávat samostatně základní podnikatelskou činnost v oblasti poskytování služeb nebo produktu vázaného na oblast dosaženou ve výučním listu. Základní oblastí uplatnění absolventů jsou činnosti obchodně podnikatelské v případech samostatného podnikání, či provozně řídící v různých článcích organizačních struktur řízení podniků v rámci celé struktury národního hospodářství. Uplatnění absolventů je jak v pozici zaměstnavatelské, tak i v pozici samostatného živnostenského či obchodního podnikání. Po ukončení studia jsou absolventi připraveni vykonávat ekonomické, provozně-ekonomické, obchodní a administrativní činnosti v podniku a samostatně podnikat nebo pokračují ve studiu na vyšších odborných a vysokých školách. 1.2 Popis očekávaných kompetencí absolventa Vzdělávání v oboru směřuje v souladu s cíli středního odborného vzdělávání k tomu, aby si žáci vytvořili, v návaznosti na základní vzdělávání a na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům, následující klíčové a odborné kompetence: 1.2.1 Klíčové kompetence a) Kompetence k učení Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni efektivně se učit, vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání, (Prvořadým předpokladem učení je čtenářská gramotnost, ovládání psaní a početních úkonů) tzn. že absolventi by měli: mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání; ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky; 4
uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.); pořizovat si poznámky; využívat ke svému učení různě informační zdroje včetně zkušeností svých a jiných lidí; sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí; znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání. b) Kompetence k řešení problémů Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni samostatně řešit běžné pracovní i mimopracovní problémy, tzn. že absolventi by měli: porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace; volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení). c) Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni vyjadřovat se v písemné i ústní formě v různých učebních, životních i pracovních situacích, tzn. že absolventi by měli: vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat; formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; zpracovávat běžné administrativní písemnosti a pracovní dokumenty; snažit se dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii; zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů, popř. projevů jiných lidí; vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování; dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro základní komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně v jednom cizím jazyce; dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro základní pracovní uplatnění podle potřeb a charakteru příslušné odborné kvalifikace (např. porozumět základní odborné terminologii a základním pracovním pokynům v písemné i ústní formě); pochopit výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, být motivováni k prohlubování svých jazykových dovedností. 5
d) Personální a sociální kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli připraveni stanovovat si na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat o své zdraví, spolupracovat s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů, tzn. že absolventi by měli: posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích; stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek; reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku; ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí; adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti, být finančně gramotní; pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností; přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly; podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých; přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým. e) Občanské kompetence a kulturní povědomí Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi uznávali hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a dodržovali je, jednali v souladu s udržitelným rozvojem a podporovali hodnoty národní, evropské i světové kultury, tzn. že absolventi by měli: jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu; dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uvědomovat si v rámci plurality a multikulturního soužití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě; chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje; uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; 6
podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah. f) Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni optimálně využívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu celoživotního učení, tzn. že absolventi by měli: mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady; umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání; vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle; znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků; rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí, svými předpoklady a dalšími možnostmi. g) Matematické kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni funkčně využívat matematické dovednosti v různých životních situacích, tzn. že absolventi by měli: správně používat a převádět běžné jednotky; používat pojmy kvantifikujícího charakteru; číst různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.); provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je popsat a využít pro dané řešení; aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru; aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů v běžných situacích. h) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi pracovali s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i s dalšími prostředky Informační a komunikační technologie a využívali adekvátní zdroje informací a efektivně pracovali s informacemi, tzn. absolventi by měli: 7
pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením; učit se používat nové aplikace; komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky online a offline komunikace; získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet; pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií; uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní. 1.2.2 Odborné kompetence Odborné kompetence: Absolvent je veden tak, aby: - využívá znalostí o fungování trhu, na jejichž základě je schopen stanovovat prodejní ceny služeb a produktů; - uplatňuje různé techniky podpory prodeje služeb, výrobků a eventuálně zboží, osvojené marketingem; - ovládá různé způsoby řízení práce zaměstnanců, dle využití poznatků managementu; - účelně organizuje práci a zvládá tak řešení pracovních úkolů i mimořádných problémových situací; - chápe kvalitu jako významný nástroj dobrého jména firmy, dodržuje případné standardy jakosti; - zpracovává jednoduché účetní doklady v písemné či elektronické podobě na základě platných účetních norem; - provádí evidenci účetních záznamů formou daňové evidence nebo účetnictví; - vyjadřuje konečné výsledky hospodaření firmy z pohledu majetku, zisku a daní; - dodržuje zásady a předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zásady hygieny práce, rozezná pracovní rizika spojená s výkonem svého povolání; - dodržuje zásady podnikatelské etiky a uplatňuje získané poznatky z právní oblasti. Specifické kompetence Absolvent je veden tak, aby: - využívá ekonomických a účetních znalostí při sestavování dokumentů o hospodaření firmy; - orientuje se při vyplňování daňového přiznání fyzických a právnických osob; 8
- využívá základní právní předpisy pro správný chod podniku; - zpracovává vlastní ekonomickou dokumentaci pomocí moderních programů; - provádí kontrolu ekonomických dokladů z pohledu právní a faktických chyb; - navrhuje způsoby využití kapitálu při investování; - rozlišuje formy použitých zdrojů k financování podniku; - komunikuje kultivovaným vystupováním s potencionálními odběrateli a dodavateli; - vytváří písemnosti propagačního charakteru dle marketingových zkušeností; - využívá informačních médií v komunikaci. Postojové kompetence: Absolvent je veden tak, aby: - uplatnil morální principy, demokratické hodnoty a zásady kritického myšlení; - jednal a komunikoval slušně a odpovědně s partnery a zástupci státu; - odhadoval reálně své odborné a osobní kvality a stanovil si reálné životní a profesní cíle; - uvažoval a jednal v souladu s ekonomickými a právními principy; - orientoval se v měnícím se tržním prostředí a akceptoval požadavky trhu práce; - uplatňoval principy celoživotního vzdělávání a sledoval trendy vývoje v ekonomice; - dovedl identifikovat běžné problémy a hledal způsoby řešení i v oblasti interpersonální; 1.3 Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání a možnosti dalšího vzdělávání Maturitní zkouška, dokladem o dosažení středního vzdělání je vysvědčení o maturitní zkoušce. Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části dle Zákona č. 561/2004 Sb., (Školský zákon) v platném znění. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou. Úspěšné vykonání maturitní zkoušky umožňuje absolventovi ucházet se o studium navazujících studijních vzdělávacích programů ve vyšších odborných školách a vysokých školách. Stupeň dosaženého vzdělání: Střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou 9
2. Charakteristika školního vzdělávacího programu Název a adresa školy: Zřizovatel: Název ŠVP: Obor vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Platnost: Způsob ukončení: Stupeň dosaženého vzdělání: Gymnázium a Střední odborná škola Podbořany, příspěvková organizace Kpt. Jaroše 862, 441 28 Podbořany Ústecký kraj 64-41-L/51 2 roky, denní forma od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem maturitní zkouška střední vzdělání s maturitní zkouškou 2.1 Popis celkového pojetí vzdělávání V centru pozornosti stojí v tomto systému příjemce vzdělávací služby - žák a jeho co nejširší podíl na tvorbě a zkvalitňování vzdělávacího programu. Vzdělávací strategie školy počítá s trvalým procesem zjišťování a vyhodnocování vzdělávacích potřeb žáků. Klíčovým principem uplatňovaným v rámci daného modelu řízení kvality je princip trvalého zlepšování, který provází všechny činnosti a aktivity školy. Pedagogická koncepce školy důsledně vychází z principu spoluzodpovědnosti žáků za vlastní vzdělání podle 2 zákona 561/2004 Sb., jehož uplatnění rozvíjí žákovské osobnostní kompetence potřeba pracovat na vlastním rozvoji, plánovat sebezdokonalování, chápat nutnost celoživotního vzdělávání ve znalostní společnosti třetího tisíciletí. V procesu vzdělávání je kladen důraz na rozvoj komunikativních dovedností, schopnost řešit problémové situace, na využívání informačních technologií a odborných znalostí a dovedností. Náplní odborné praxe je seznámení žáků s reálnými pracovišti. Obsah školního vzdělávacího programu je koncipován jako systém, poskytující na jejím počátku základní vědomosti a dovednosti. Další fáze přípravy pak tento základ rozšiřuje. Postupná orientace umožňuje přípravu na povolání mechanik strojů a zařízení, strojírenský technik apod. 2.1.1 Charakteristika obsahu vzdělávání Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru situace v pedagogickém procesu i s ohledem na možnosti školy. Při sestavování obsahu vzdělávání jsou respektovány požadavky sociálních partnerů příslušné odbornosti. Učivo odborných předmětů je vybráno s ohledem na možnosti pracovního uplatnění absolventa v různých tuzemských i zahraničních firmách. Cílem vzdělávacího programu je poskytnout žákům určité množství všeobecných a odborných poznatků a dovedností pro uplatnění se v celé řadě podniků v oblasti provádění ekonomické a účetní agendy nebo pro vykonávání základní podnikatelské činnosti v oblasti poskytování 10
služeb. Všeobecně vzdělávací předměty rozšiřují a prohlubují všeobecné znalosti a dovednosti žáka a vytvářejí předpoklady pro odborné vzdělávání. Výuka se zaměřuje na využívání autodidaktických metod, na techniky samostatného učení a práce, problémové učení, týmovou práci. Důraz je kladen na sociálně komunikativní aspekty učení a vyučování: diskuse, řízený rozhovor, obhajoba postojů, samostatné práce žáků Významnou součástí metod a postupů jsou motivační činitelé: soutěže v oboru, simulační a situační metody, řešení konfliktních situací, využívání projektových metod výuky. Tito činitelé vedou k aktivitám nadpředmětového charakteru. K procvičování a upevňování učiva se využívají různé formy ústních, písemných a praktických cvičení, simulační metody, projekty apod. Jazykové vzdělávání zahrnuje výuku mateřského jazyka, jeho správné používání i v mimoškolním životě, vzbuzení zájmu žáků o četbu. Rozvíjí především komunikativní dovednosti žáků, tj. schopnost vyjadřovat se samostatně a souvisle, vysvětlit a zdůvodnit svůj názor. Společenskovědní vzdělávání se realizuje v předmětech Dějepis, Občanská nauka a Základy ekologie. Jeho cílem je přispět k přípravě žáků na jejich osobní i občanský život v demokratickém státě tak, aby se žáci lépe orientovali ve společnosti a mohli se zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit i své soukromé problémy. Matematické vzdělávání se podílí na rozvíjení samostatného a logického myšlení. Žák se naučí využívat vědomosti a jednoduché matematické dovednosti získané na základní škole při řešení různých situací v pracovním i osobním životě. Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na rozvíjení fyzických dispozic žáků a na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví. Obsah odborného vzdělávání je vymezen a uspořádán tak, aby žákům poskytl ucelený soubor nejnutnějších vědomostí a s ohledem na vzdělatelnost žáků především odborných kompetencí a návyků potřebných pro jejich budoucí pracovní zařazení. Velká pozornost je proto věnována účelnému propojení a návaznosti odborných předmětů a odborné praxe. Odborná praxe je zajišťována tak, aby žáci získali potřebné znalosti a dovednosti. Vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami (dyslexií, dysgrafií) je organizováno vhodnými metodami, formami výuky a hodnocením výuky. Je voleno individuální tempo, nahrazení psaní dlouhých textů testy, u PC korektury textů, speciální formy učení. Vyučovací proces ve školním vzdělávacím programu směřuje ve všech svých fázích k osvojení, rozvoji a upevnění klíčových kompetencí. 2.3 Rozvoj klíčových kompetencí ve výuce Žák je učitelem motivován k vlastní aktivitě a kreativitě, je mu umožněno bezprostředně aplikovat teoretické poznatky i praktické dovednosti v komplexně projektovaných praktických úkolech, co nejvíce podobných reálným pracovním úkonům. Kompetence a jejich rozvoj budou směřovat k propojení teorie a praxe tak, aby žák nebyl pouze pasivním příjemcem, ale aby aktivně rozvíjel získané poznatky. Dále je kladen důraz na dílčí odborné úkoly a získávání pracovních zkušeností směřujících k samostatnosti a uplatnitelnosti ve světě práce. 11
Vyučovací proces ve školním vzdělávacím programu směřuje ve všech svých fázích k osvojení, rozvoji a upevnění klíčových kompetencí: - komunikativních kompetencí; - kompetencí k pracovnímu uplatnění; - personálních kompetencí k učení a k práci; - sociálních kompetencí k práci a spolupráci s ostatními; - kompetencí k řešení problémů; - kompetencí k využívání IT technologií; - kompetencí k aplikaci základních matematických postupů při řešení praktických úloh. Tyto klíčové kompetence se jako základní postoje, návyky a dovednosti žáků průběžně rozvíjejí: - v procesu teoretického vyučování; - v procesu odborného vyučování; - při mimovyučovacích a dobrovolných aktivitách; - při uplatnění mezipředmětových vztahů a vazeb; - při realizaci mezipředmětových týmových projektů; - při všech formách implementace školního vzdělávacího programu do praxe. Celkový způsob života školy, všechny procesy, činnosti a aktivity školy, přístupy týmu vyučujících i ostatních pracovníků školy jsou založeny na principech demokratické občanské společnosti, na zásadách a principech trvale udržitelného rozvoje, na pravidlech pro profesní uplatnění v rámci moderního dynamického trhu práce i na strategii všestranné aplikace informačních a komunikačních technologií ve všech oblastech práce školy. 2.4 Realizace průřezových témat Průřezová témata jsou nedílnou součástí koncepce školy a jejich zásady, principy a hodnoty si žáci osvojují a průběžně je aktivně uplatňují při vědomí nutnosti stálých inovací: - při zapojení do konkrétních školních aktivit a projektů; - v běžném každodenním životě školy; - průběžně ve výuce jednotlivým předmětům; - při vlastních i mezipředmětových projektech a prezentacích. Z realizace průřezových témat vyplývá i osvojení základních kompetencí absolventa: - kompetence občana v demokratické společnosti; - kompetence k environmentálnímu, občanskému i profesnímu jednání v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje; - kompetence k pracovnímu uplatnění; - kompetence k práci s informacemi v oblasti komunikačních technologií. Začleňování průřezových témat Zařazení průřezových témat do výuky je zaměřeno tak, aby si žák uvědomil vzájemnou použitelnost a souvislost znalostí a dovedností z různých vzdělávacích oblastí. Průřezová témata výrazně formují charakter žáků a jejich postoje. Průřezová témata jsou zařazována do všech ročníků vždy podle vhodné vazby na učivo. 12
Téma Občan v demokratické společnosti napomáhá rozvoji sociálních kompetencí žáků. Zejména jsou zařazena témata k pochopení postavení člověka ve společnosti, formování postojů žáků, aby byli schopni vytvořit dobrý třídní kolektiv, dovedli se navzájem respektovat a pomáhat si - besedy o historii města a regionu v rámci předmětu Občanská nauka, hry zaměřené na vzájemné poznávání a stmelování kolektivu. Další oblastí je formování názorů mladých lidí a orientace na správné hodnoty života - besedy a přednášky o nebezpečí návykových látek, nebezpečí šikany, o pěstování zdravého životního stylu. Velký význam má jednotný přístup všech pedagogů k chování žáků. Žáci i pedagogové jsou si vědomi, že všichni vytváří image školy zvláště ve vztahu k veřejnosti. Do této oblasti spadá i vyhledávání problémových žáků, kteří narušují kolektiv a řešení těchto situací ve spolupráci s výchovným poradcem. Téma Člověk a životní prostředí vede k pochopení významu přírody a správného chování člověka v přírodě. Toto téma je začleněno do odborného učiva jak v Odborném výcviku, tak v odborných předmětech, zvláště pak v předmětu Občanská nauka a Základy ekologie, kde se klade důraz na pochopení závislosti člověka na přírodních surovinách, správném hospodaření s výrobky, na odpovědnosti člověka za zachování udržitelného rozvoje společnosti. Formou rozhovorů, besed a exkurzí si žáci uvědomují souvislost různých činností člověka s životním prostředím. Téma Člověk a svět práce je vhodně realizováno v motivačních metodách, kdy je v žácích formován dobrý vztah ke zvolenému oboru. Seznamují se s náročností oboru, učitelé pěstují v žácích touhu po uplatnění a odborném růstu, učí je řešit problémové situace. Během studia jsou zařazeny exkurze na úřad práce a jsou procvičovány dovednosti, které mohou žákům pomoci při hledání zaměstnání sepsání žádosti o místo, sepsání životopisu, vyhledávání nabídek, nácvik rozhovorů a další. Realizace tématu Informační a komunikační technologie spočívá ve zdokonalování schopností žáků pracovat s různými prostředky informačních a komunikačních technologií. Výuka předmětu Informační a komunikační technologie je rozložena do dvou ročníků. Nejdříve je zařazeno ovládání základního softwaru a osvojení si dovedností při práci s internetem. V dalších ročnících jsou tyto dovednosti dále rozvíjeny a propojovány s dalšími předměty. V hodinách Informačních a komunikačních technologií tak mohou žáci v rámci aplikací plnit úkoly zadané učiteli jiných předmětů. Podle kapacitních možností mohou odbornou učebnu využívat i učitelé jiných předmětů. 2.5 Organizace výuky Studium je organizováno jako dvouleté denní studium. Je ukončené maturitní zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje střední vzdělání s maturitní zkouškou. Závazné učivo všeobecného a odborného vzdělávání je realizováno podle RVP oboru vzdělání 64-41-L/51. Škola zajišťuje jak teoretické tak i praktické vyučování. Vedle běžné formy frontálního vyučování se kompetence žáků (občanské, klíčoví i odborné) rozvíjejí při praktickém vyučování. Teoretické a praktické vyučování je vzájemně propojeno a koordinováno na pravidelných měsíčních poradách předmětových komisí. V rámci praktického vyučování se žáci v průběhu prvního ročníku účastní odborné a učební praxe v celkové délce trvání 4 týdnů. Praxe je prováděna v závislosti na dosažený stupeň vzdělání. Místo výkonu vychází z příslušného výučního listu žáka nebo se zaměřuje na 13
studovanou oblast ekonomiky a účetnictví. Žáci si místo výkonu praxe zajišťují sami, ze strany školy je vyhodnocena vhodnost zvoleného místa výkonu. Nevhodná praxe může být zamítnuta a žák vykonává praxi v náhradním středisku. Smluvní zajištění učební odborné praxe žáků oboru je realizováno v souladu s ustanovením 65 školského zákona v podnikové sféře u právnických a fyzických osob na základě smlouvy o výuce. Smlouva je uzavírána na 1 školní rok. Výuka u smluvních partnerů probíhá pod vedením instruktorů z řad zkušených pracovníků těchto firem a je kontrolována vedoucím učitelem odborného výcviku a zástupcem ředitele pro praktické vyučování. Při hodnocení odborné praxe se vychází z hodnocení žáka odpovědným pracovníkem určeným z místa výkonu praxe. Pro smluvního partnera zaměstnavatele je vytvořen stručný dotazníkový formulář, v němž zástupce zaměstnavatele posoudí: - vystupování a upravenost zevnějšku - chování, komunikace a dochvilnost - zájem o práci a motivovanost - odborné a jazykové znalosti - plnění zadaných úkolů - plánování vlastní práce - schopnost a vhodnost pro daný obor Specifickou formu vzdělávání představuje vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, uskutečňované v souladu se školským zákonem pro zvlášť nadané žáky nebo špičkové sportovce na základě smluvního vztahu. Individuální vzdělávací plán vypracují pro příslušného žáka vyučující jednotlivých předmětů v daném ročníku. Součástí plánu jsou zejména konzultace s vyučujícím, případná individuální prezentace výstupů, časové rozložení studia s vlastním harmonogramem požadovaných výstupů a dalších opatření. Koordinátorem vzděláváním podle speciálního vzdělávacího plánu je třídní učitel. Odborné kompetence jsou dále rozvíjeny a nejnovější trendy v oboru prezentovány prostřednictvím těchto organizačních forem výuky: exkurze zpravidla jednodenní, uskutečňované na mezipředmětovém základě, komplexně rozvíjející žádoucí osobnostní a profesní postoje žáků exkurze s odborným zaměřením: v justici ve firmách peněžního, obchodního průmyslu na odborných veletrzích exkurze v rámci společenskovědního a estetického vzdělávání: muzea, výstavy, galerie, významné památky UNESCO prezentace firem jako součást exkurzí ve firmách nebo samostatné prezentace a odborné přednášky v prostorách školy. 2.6 Způsob hodnocení žáků Při hodnocení výsledků vzdělávání se uplatňují zejména následující principy: 14
- princip spoluzodpovědnosti žáků za vlastní vzdělávání; - princip autodidaktického učení; - princip aktivního přístupu žáků; - princip propojení vzdělávacího programu s praxí; - princip sebehodnocení žáků. Žáci se na počátku vzdělávání daného předmětu seznámí s programem vzdělávání a očekávanými výsledky, aby sami mohli sledovat, plánovat, popř. zaznamenávat rozvoj svého osobního portfolia a svůj pokrok v osvojování dílčích kompetencí. Základ pro hodnocení chování a prospěchu ve výuce tvoří platná legislativa a klasifikační řád, který je součástí školního řádu a sjednocuje požadavky teoretického i praktického vyučování. Různé formy hodnocení písemné, ústní, testy s uzavřenými nebo otevřený úlohami, sebehodnocení spolu s různým způsobem hodnocení známkování, slovní hodnocení, bodový systém směřuje k posouzení zvládnutí základních kompetencí. Způsoby hodnocení teoretického vyučování Hodnocení ve všeobecně vzdělávacích předmětech a v teoretické výuce odborných předmětů se provádí formou ústní a písemnou. Písemné hodnocení je formou otevřených úloh nebo testu. Kromě faktických znalostí se hodnotí i forma vyjadřování a vystupování. U písemných prací se zohledňuje i grafická stránka. Dále se hodnotí samostatné domácí práce a referáty i aktivita žáků při vyučování. Způsoby hodnocení učební a odborné praxe K hodnocení kvality jednotlivých pracovních úkolů se používá bodový systém obdobný tomu, který se používá pro hodnocení odborných soutěží a závěrečných zkoušek. V rámci praktického vyučování se při hodnocení odborné praxe, uplatňuje sebeevaluace žáků prostřednictvím deníků praxe, v nichž popisují pracoviště a prováděné pracovní činnosti, shrnují a hodnotí získané zkušenosti, rozvoj odborných i osobnostních kompetencí a celkový přínos praxe pro rozvoj svého profesního profilu. Způsoby hodnocení klíčových kompetencí Hodnocení klíčových kompetencí se provádí v jednotlivých vyučovacích předmětech. Jedná se o komplexnější posouzení a hodnocení toho, jak žák komunikuje, jak je schopen spolupracovat interaktivně v kolektivu, jak využívá výpočetní techniku a numerické znalostí a jak je schopen své znalosti a dovednosti prezentovat. Společné zásady při hodnocení Hlavní funkce hodnocení je informační a diagnostická; důležité je, aby nehodnotil jen sám učitel má vést žáka k sebehodnocení a kolektivnímu hodnocení; hodnocení musí dát perspektivu všem žákům zvláště těm slabým a žákům s SPU; základem pro hodnocení je partnerský, komunikativní přístup k žákům; respektování práva žáka na individuální rozvoj; učitel není jen ten, kdo stále určuje a hodnotí, ale vede na cestě poznání, inspiruje a pomáhá; chyba již není pokládána za nežádoucí jev, ale za přirozený, průvodní znak poznávání. 2.7 Podmínky přijetí ke vzdělání Obsah a organizace přijímacího řízení se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění a ustanovením vyhlášky č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci 15
přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, v platném znění. Vlastní průběh přijímacího řízení se řídí interním předpisem školy (rozhodnutí, resp. směrnice ředitele školy), který upravuje jmenování přijímací komise, kritéria přijímacího řízení komisí a termíny přijímacího řízení. Přijetí ke studiu je podmíněno zdravotní způsobilostí uchazeče s přihlédnutím k příslušnému oboru vzdělání. Interní předpis k obsahu a organizaci přijímacího řízení se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a internetových stránkách školy. Žáci jsou přijímáni na základě přijímacího hovoru podle níže uvedených kritérií. Kritéria přijetí ke vzdělávání: 1. absolvování povinné školní docházky 2. průměrný prospěch žáka na oboru středního vzdělání s výučním listem a to tak, že se počítají průměry ze všech tří ročníků za druhé pololetí (u uchazečů, kteří ještě neukončili třetí ročník, vysvědčení pololetní). Tento průměr se přepočítá na body tak, že uchazeč může získat při průměru 1,00 celkem 300 bodů 3. žákovi se za první pololetí 3. ročníku za každou nedostatečnou odečte 50 bodů 4. žákovi se za druhé pololetí 1. a 2. ročníku za každou neomluvenou hodinu odečtou 2 body 5. body se sečtou, přednost mají uchazeči s vyšším počtem bodů 6. snížená pracovní schopnost (potvrzená lékařským osvědčením) přednostní přijetí v případě rovnosti bodů 2.8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Vzdělávání těchto žáků probíhá v souladu se školským zákonem č. 561/2004 Sb. a navazujícími předpisy vyhláška č.72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení, ve znění vyhlášky č 116/ 2011 Sb.; vyhláška č. 73/2005 Sb.,o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí,žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č.147/2011 Sb.; vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Ve škole se vzdělávají žáci se specifickými vývojovými poruchami učení, žáci se specifickými poruchami chování, žáci sociálně znevýhodněni a žáci ohroženi sociálně patologickými jevy. Metody práce s žáky se specifickou vývojovou poruchou učení, specifickou poruchou chování a žáky sociálně znevýhodněné 16
Při práci s žáky s VSPU postupujeme podle vyhlášky č.147/2011 Sb., žáci jsou individuálně integrováni do běžné třídy. K žákům, kteří absolvovali speciální pedagogické vyšetření v poradenském zařízení (PPP, SPC), pak přistupujeme s ohledem na doporučení poradenského zařízení o volbě vhodného výchovného postupu. Práce s žáky se sociálním znevýhodněním spočívá především v jejich motivaci ke studiu a ve volbě vhodného výchovného postupu. Tito žáci jsou dlouhodobě sledováni a vedeni třídními učiteli ve spolupráci s výchovným poradcem a eventuálně s vychovateli domova mládeže. Všichni vyučující jsou v potřebném rozsahu informováni o žácích s SVP, které učí. Poskytuje sociálně právní poradenství, podporuje metodickou činnost pro zákonné zástupce a pedagogy. Všestranně podporuje optimální psychomotorický a sociální vývoj žáků, zaměřuje se na tvorbu kariérového poradenství pro žáky se zdravotním postižením. Ve vztahu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami klade škola důraz na jejich maximální integraci do běžného kolektivu třídy, s ohledem na charakter jejich speciálních potřeb. Pokud to zdravotní stav žáků vyžaduje je k němu přihlíženo i při organizaci jejich výuky tzn., že je například žákům upraven rozvrh tak, aby jejich výuka i odborný výcvik probíhala v učebnách s bezbariérovým přístupem. Škola prostřednictvím výchovné poradkyně spolupracuje se školskými poradenskými zařízeními. Na základě jejich doporučení jsou dále určeny postupy jednotlivých pedagogických pracovníků při snaze o zvýšení přínosu výuky pro tyto žáky. Nejdůležitější oblastí je zde navázání kvalitní spolupráce s rodiči žáků, kteří mají možnost přispět ke zkvalitnění vzdělání žáka pomocí doporučené domácí přípravy, která je následně kontrolována ve výuce. Při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se pedagogičtí pracovníci školy řídí doporučeními PPP. K informovanosti o jednotlivých potřebách žáků přispívá zapsání těchto údajů do karty žáka, ke které mají přístup všichni jejich vyučující, a proto mohou tato doporučení zohlednit při výuce svých předmětů. Jednotlivá doporučení jsou dále konzultována na poradách školy. Škola zohledňuje také sociálně znevýhodněné žáky, kterým po dobu jejich studia zapůjčeny všechny potřebné učebnice. Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařízení. Škola podporuje výchovu a vzdělávaní mimořádně nadaných žáků prostřednictvím jejich zapojení do nejrůznějších soutěží, projektů školy a mimoškolních aktivit. Žáci mimořádně nadaní se ve škole v současné době nevzdělávají. Pro rozvoj nejen nadaných žáků jsou učiteli organizovány kroužky, které jsou zaměřeny podle potřeb žáků. A slouží jako vhodný prostředek individuálního doplnění znalostí a u nejen nadaných žáků mohou přispět k prohloubení a rozvoji jejich znalostí a schopností. 2.9 Obsah a forma maturitní zkoušky Vzdělávání ve dvouletém studijním oboru je ukončeno maturitní zkouškou, po jejímž úspěšném vykonání žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou. Dokladem o dosažení tohoto typu vzdělání je maturitní vysvědčení. Získání maturitního vysvědčení je podmíněno úspěšným absolvováním všech částí maturitní zkoušky. 17
Obsah a organizace maturitní zkoušky se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a návaznými vyhláškami o ukončování studia ve středních školách, v platném znění. Maturitní zkoušku tvoří dvě části: státní část a profilová část. Státní část maturitní zkoušky je pro všechny obory společná a žáci skládají maturitní zkoušku z: 1. českého jazyka a literatury 2. cizího jazyka nebo matematiky. Profilová část maturitní zkoušky je připravována školou a pro obor žáci skládají povinně ústní maturitní zkoušku z: 1. ekonomiky ústní forma 2. účetnictví ústní a písemná forma Volitelné předměty profilové části maturitní zkoušky: 1. dějepis písemná forma 2. fyzika písemná forma 3. chemie písemná forma 4. matematika- písemná forma Termín a doba trvání maturitní zkoušky a jejích dílčích částí je žákům předem oznámena a je v souladu s platnou legislativou. Ke všem částem maturitní zkoušky jsou žáci připravováni během studia na této škole. 2.10 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Vzdělávání těchto žáků probíhá v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb. a vyhlášky MŠMT č. 73/2005. Ve škole se vzdělávají žáci se specifickými vývojovými poruchami učení, žáci se specifickými poruchami chování, žáci sociálně znevýhodněni a žáci ohroženi sociálně patologickými jevy. Metody práce s žáky se specifickou vývojovou poruchou učení, specifickou poruchou chování a žáky sociálně znevýhodněné Při práci s žáky s VSPU postupujeme dle metodického pokynu MŠMT či. 13711/2001-24, žáci jsou individuálně integrováni do běžné třídy. K žákům, kteří absolvovali speciální pedagogické vyšetření v poradenském zařízení (PPP, SPC), pak přistupujeme s ohledem na doporučení poradenského zařízení o volbě vhodného výchovného postupu. Práce s žáky se sociálním znevýhodněním spočívá především v jejich motivaci ke studiu a ve volbě vhodného výchovného postupu. Tito žáci jsou dlouhodobě sledováni a vedeni třídními učiteli ve spolupráci s výchovným poradcem a eventuálně s vychovateli domova mládeže. Všichni vyučující jsou v potřebném rozsahu informováni o žácích se SVP, které učí. Ve vztahu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami klade škola důraz na jejich maximální integraci do běžného kolektivu třídy, s ohledem na charakter jejich speciálních potřeb. Pokud to zdravotní stav žáků vyžaduje je k němu přihlíženo i při organizaci jejich výuky tzn., že je 18
například žákům upraven rozvrh tak, aby jejich výuka i praxe probíhala v učebnách s bezbariérovým přístupem. Škola prostřednictvím výchovné poradkyně spolupracuje se školskými poradenskými zařízeními. Na základě jejich doporučení jsou dále určeny postupy jednotlivých pedagogických pracovníků při snaze o zvýšení přínosu výuky pro tyto žáky. Nejdůležitější oblastí je zde navázání kvalitní spolupráce s rodiči žáků, kteří mají možnost přispět ke zkvalitnění vzdělání žáka pomocí doporučené domácí přípravy, která je následně kontrolována ve výuce. Při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se pedagogičtí pracovníci školy řídí doporučeními PPP. K informovanosti o jednotlivých potřebách žáků přispívá zapsání těchto údajů do karty žáka, ke které mají přístup všichni jejich vyučující, a proto mohou tato doporučení zohlednit při výuce svých předmětů. Jednotlivá doporučení jsou dále konzultována na poradách školy. Škola zohledňuje také sociálně znevýhodněné žáky, kterým po dobu jejich studia mohou být zapůjčeny všechny potřebné učebnice. Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařízení. Škola podporuje výchovu a vzdělávaní mimořádně nadaných žáků prostřednictvím jejich zapojení do nejrůznějších soutěží, projektů školy a mimoškolních aktivit. Žáci mimořádně nadaní se ve škole v současné době nevzdělávají. Pro rozvoj nejen nadaných žáků jsou učiteli organizovány kroužky, které jsou zaměřeny podle potřeb žáků. A slouží jako vhodný prostředek individuálního doplnění znalostí a u nejen nadaných žáků mohou přispět k prohloubení a rozvoji jejich znalostí a schopností. 2.11 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence Žáci jsou prokazatelně seznamováni se zásadami bezpečnosti práce a ochrany zdraví, problematikou požární ochrany, šikany, zneužíváním návykových látek v teoretickém i praktickém vyučování v každém ročníku studia. Zásady bezpečné práce jsou zdůrazňovány i průběžně s ohledem na konkrétní rizika. S žáky je prováděn s roční periodou nácvik evakuace. V případě zjištění porušení zásad bezpečnosti je postupováno v souladu se školním řádem. 19
3. Učební plán Název a adresa školy: Zřizovatel: Název ŠVP: Obor vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Platnost: Způsob ukončení: Stupeň dosaženého vzdělání: Gymnázium a Střední odborná škola Podbořany, příspěvková organizace Kpt. Jaroše 862, 441 28 Podbořany Ústecký kraj 64-41-L/51 2 roky, denní forma od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem maturitní zkouška střední vzdělání s maturitní zkouškou ŠVP denní studium Počet týdenních vyučovacích hodin Počet vyučovacích hodin za celou dobu studia Povinné vyučovací předměty 1.r 2.r Celkem Celkem Český jazyk a literatura 3 4 7 224 Cizí jazyk (AJ/NJ) 3 3 6 192 Konverzace z cizího jazyka 0 2 2 64 Občanská nauka 1 1 2 64 Dějepis 2 0 2 64 Matematika 3 4 7 224 Fyzika 1 0 1 32 Chemie 1 0 1 32 Základy ekologie 1 1 2 64 Tělesná výchova 2 2 4 128 Informační a komunikační technologie 2 1 3 96 Psychologie 2 0 2 64 Ekonomika podniku 3 3 6 192 Účetnictví 3 3 6 192 Marketing a management 2 2 4 128 Právo 1 2 3 96 Administrativa 1 1 2 64 Chod firmy 0 2 2 64 Učební praxe 2 0 2 64 Nepovinné vyučovací předměty 1.r 2.r Celkem 0 0 0 0 Celkem 33 31 64 2048 Odborná praxe 2 týdny 0 2 týdny 4 týdny Poznámka: 1. Ve výuce cizího jazyka pokračují žáci ve studiu toho jazyka, kterému se učili během předchozího studia. 20
2. K zařazení nových poznatků a aktuálních otázek může učitel provést v ŠVP jednotlivých předmětů úpravy obsahu učiva až do výše třiceti procent. 3. Maturitní zkoušky se připravují a organizují podle platné legislativy. 4. V souvislosti s konkrétním obsahem každého vyučovacího předmětu se musí každý učitel průběžně zabývat otázkou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, soustavně se zaměřovat na důslednou výchovu žáků k ochraně životního prostředí a aktualizovat učivo o nové poznatky vědy a techniky. 5. Délka školního roku je v prvním až druhém ročníku čtyřicet týdnů. Vyučovací doba se využije podle výše uvedené tabulky. 6. Učební praxe je hodinově přiřazena do předmětu Ekonomika a obsah bude součástí tohoto předmětu v dotaci 2 týdenní hodiny za celou dobu výuky 7. Odborná praxe v délce 2 týdny za celou dobu studia bude zařazena ( viz přehled využití týdnů ve školním roce). 21
Přehled využití vyučovacích týdnů ve školním roce: Počet týdnů v ročníku Činnosti 1. 2. Vyučování dle rozpisu učiva 32 32 Časová rezerva, opakování učiva, exkurze, výchovně vzdělávací akce apod. 6 6 Odborná praxe 2 0 Maturitní zkouška 0 2 Celkem 40 40 22
3.1 Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy RVP Minimum týdenních vyučovacích hodin Minimum celkových vyučovacích hodin Vyučovací předmět ŠVP Počet týdenních vyuč.hodin celkem Využití disponibilních hodin Český jazyk 2 64 Český jazyk a Estetické vzdělávání 3 96 literatura 7 2 Cizí jazyk 6 Cizí jazyk 5 160 (AJ/NJ) 3 Konverzace 2 Vzdělávání pro zdraví 4 128 Tělesná výchova 4 0 Ekonomika 6 1 podniku Ekonomika a právo 10 320 Právo 3 0 Účetnictví a daně 8 256 Písemná a ústní komunikace Volitelné vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání Přírodovědné vzdělávání 5 160 6 192 Učební praxe 2 0 Účetnictví 6 Chod firmy 2 0 Administrativa 2 Psychologie 2 3 Marketing a 4 management Občanská 2 nauka 0 Dějepis 2 Základy ekologie 2 0 Fyzika 1 12 Chemie 1 0 Matematické vzdělávání Matematika 7 0 Vzdělávání v Informačních a komunikačních technologiích Informační a komunikační technologie 3 0 Disponibilní hodiny 21 672 Disponibilní hodiny 21 21 Volitelné předměty 0 0 Volitelné předměty 0 0 Nepovinné předměty 0 0 Nepovinné předměty 0 0 Celkem 64 2048 64 21 23
UČEBNÍ OSNOVY Učební osnova Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Obor vzdělání: 64-41-L/51 Délka a forma vzdělávání: 2 roky denní studium Celkový počet hodin: 223 Platnost: od 1.9.2013 Pojetí vyučovacího předmětu: a) obecné cíle - prohlubuje a rozvíjí jazykové znalosti žáků a jejich vyjadřovací schopnosti a dovednosti, zejména při praktickém užívání - učí žáky vyjadřovat se souvisle, výstižně a jazykově správně v rovině prostě sdělovací a prakticky odborné, v ústním i písemném projevu - rozvíjí stylistické dovednosti žáků, jejich schopnosti estetické, myšlenkové a vyjadřovací, učí je zaujímat vlastní postoje - vytváří kvalitní jazykový základ pro další vzdělávání v mateřském jazyce i v cizích jazycích - utváří kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám - přispívá k rozvoji člověka jako kulturní bytosti - učí orientovat se v uměleckém díle a zaujímat k němu vlastní postoje - přispívá k formování etického a občanského profilu žáka - rozvíjí komunikační dovednosti a schopnosti žáka a ovlivňuje hodnotové orientace a postoje nejen v oblasti umělecké a kulturní, ale i v širší oblasti společenské a mezilidské - podílí se na rozvoji sociálních kompetencí žáků b) charakteristika učiva - navazuje na vědomosti žáků získané na základní škole a středním odborném učilišti - skládá se z jazykového vzdělávání, komunikační výchovy a stylistiky, které se navzájem doplňují a podporují - učí užívat jazyka jako prostředku dorozumívání a myšlení - klade důraz na kvalitní zvládnutí základních a frekventovaných jazykových jevů v aktivním používání - sjednocuje jazykový a stylistický výcvik s důrazem na praktická cvičení - učí žáky racionálním studijním metodám, práci s jazykovými i jinými příručkami 24
- směřuje k dovednosti a schopnosti mluvit a jednat s lidmi, kultivovaně se ústně i písemně vyjadřovat, používat spisovného jazyka, pracovat s odborným textem a s informacemi - rozvíjí čtenářské dovednosti žáků a vychovává náročného čtenáře, posluchače a diváka, který má přehled o kulturním dění - soustřeďuje se na práci s uměleckým textem a tvořivé aktivity - žáci jsou vedeni k toleranci k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí c) strategie výuky - při výuce se rozvíjí vědomosti a dovednosti žáků vzhledem ke společenskému a profesnímu zaměření žáků - ve škole žáci pracují se sešity a učebnicemi, s připravenými texty nebo jazykovými příručkami, využívají internet, jazykové CD-ROM - zařazují se krátká mluvní cvičení na aktuální téma - vyučující kontroluje a opravuje práci žáků, dbá na správné vyjadřování - těžiště literární výuky tvoří četba, rozbor a interpretace konkrétních uměleckých děl a jejich ukázek, doplněné poznatky potřebnými pro pochopení uměleckého díla - žáci pochopí přínos díla pro tehdejší i dnešní dobu - práce s uměleckým textem je zaměřena na výchovu k vědomému čtenářství - učitel spolu s žáky sleduje kulturní dění v ČR a regionu - ve škole žáci pracují s nahrávkami, obrazovým materiálem, filmovými ukázkami d) hodnocení výsledků žáka - průběžně jsou zařazovány různé druhy kontrolních činností ( diktáty, literární a didaktické testy, doplňovací cvičení,slohové písemné práce) - učitel hodnotí výstavbu jazykových projevů ústních i písemných - žák je hodnocen za tvořivé aktivity (dokončení příběhu, logické seřazení neuspořádaného textu) - v průběhu studia žák vytváří na základě vlastní četby čtenářský deník, jehož pravidelné hodnocení ovlivňuje závěrečnou klasifikaci e) přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat - kultivovaně písemně i verbálně se vyjadřovat v různých komunikativních situacích (prezentovat při jednání při vstupu na trh práce, formulovat svá očekávání a své priority, vyjadřovat se při úřední korespondenci, sestavit žádost, profesní životopis, inzerát a odpověď na něj) - pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky - orientovat se v masových mediích, využívat je a kriticky hodnotit - jednat s lidmi, diskutovat, hledat kompromisy, být tolerantní a zodpovědný vážit si materiálních a duchovních hodnot, snažit se je chránit a zachovat pro budoucí generace - efektivně pracovat s informacemi (tj. získat a kriticky vyhodnocovat informace) a učit se odolávat myšlenkové manipulaci - žák dokáže číst, interpretovat a hodnotit text, využívat ho pro řešení problémů a úkolů různého charakteru - je mediálně gramotný, tj. kriticky sleduje mediální obsahy a hodnotí je - rozpoznává hodnotné umělecké dílo od braku a kýče - rozumí demokratickým a humanistickým myšlenkám českých i světových autorů 25