Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví POJIŠTĚNÍ PILOTŮ A PALUBNÍCH PRŮVODČÍCH

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Studijní obor: Bankovnictví a pojišťovnictví POJIŠTĚNÍ PILOTŮ A PALUBNÍCH PRŮVODČÍCH Autor diplomové práce: Bc. Lenka Kučerová Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Eva Ducháčková, CSc. Rok obhajoby: 2013

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Pojištění pilotů a palubních průvodčích jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Praze dne 10.12.2012.. Bc. Lenka Kučerová 2

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce, paní prof. Ing. Evě Ducháčkové, CSc., za vstřícnost, trpělivost, cenné připomínky a rady při vedení této práce. 3

ABSTRAKT Tato diplomová práce na téma Pojištění pilotů a palubních průvodčích se zabývá jednou z profesních skupin pojištěnců, kterými jsou v tomto případě piloti a palubní průvodčí - tedy letecký personál na palubě dopravního letadla. Charakterizuje rizika spojená s výkonem tohoto povolání a možnosti jejich eliminace pojištěním se zaměřením zejména na zdravotní a cestovní pojištění. V poslední kapitole tato práce také analyzuje nabídku cestovního pojištění vhodného pro piloty a palubní průvodčí a poukazuje na výjimky z pojistného plnění související s výkonem těchto povolání. 4

OBSAH ÚVOD... 6 1. Povolání pilot a palubní průvodčí... 9 1.1 Jak se stát profesionálním pilotem... 14 1.2 Jak se stát palubní/m průvodčí/m... 16 1.3 Povinné pojištění leteckých společností proti úpadku... 18 1.4 Pojištění pro posádku letadla... 19 2. Zdravotní pojištění... 25 2.1 Veřejné zdravotní pojištění... 25 2.2 Komerční zdravotní pojištění... 27 2.3 Zdravotní péče poskytovaná českým pojištěncům v zahraničí... 29 3. Cestovní pojištění... 31 3.1 Předmět pojištění a volitelná připojištění... 32 3.2 Faktory ovlivňující výši pojistného... 35 3.3 Cestovní pojištění pro posádku letadla... 37 3.4 Korporátní cestovní pojištění... 38 3.5 Cestovní pojištění k platebním kartám... 41 4. Analýza nabídky cestovního pojištění pro piloty a palubní průvodčí na českém pojistném trhu... 42 4.1.1 Allianz pojišťovna, a.s.... 43 4.1.2 Česká pojišťovna, a.s.... 47 4.1.3 ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB... 51 4.1.4 Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group... 54 4.1.5 Pojišťovna VZP, a.s.... 58 ZÁVĚR... 61 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ... 65 SEZNAM ZKRATEK... 67 PŘÍLOHY... 68 5

ÚVOD Pokud se zeptáte malých dětí ve školce, čím by chtěli být až vyrostou, zajisté se vám od chlapců častokrát dostane odpovědi, že by jednou chtěli být pilotem. Toto zaměstnání je považováno za velice atraktivní a lákavé. Létat si každý den v oblacích to se nepoštěstí jen tak ledakomu! A procházet se po letištní hale v uniformě s kufříkem taženým za sebou, kdy se na vás všichni s obdivem otáčí, má určitě také své nemalé kouzlo. Tato diplomová práce, jak už název napovídá, se zabývá pojištěním pilotů a palubních průvodčí. Zaměřuje se tedy na jednu z profesních skupin pojištěnců, kterou je posádka letadla tedy lidé, jejichž povolání je spjato s obchodní leteckou přepravou cestujících a nákladu. Pracovním prostorem těchto lidí je paluba letadla pro piloty kokpit, pro palubní průvodčí kabina letadla. O rizikovosti těchto zaměstnání nemůže být pochyb, z tohoto důvodu se dostává do popředí potřeba chránit tyto profesní skupiny před nahodilými riziky, které je při výkonu práce ohrožují, potřeba tyto rizika popsat a eliminovat finanční dopady realizace těchto rizik. Téma této diplomové práce je značně specifické a zatím se jím mnoho prací nezabývalo - z tohoto důvodu přichází tato práce. Rozvoj letecké přepravy je stále na vzestupu, počet přepravených cestujících každým rokem roste a tím také roste potřeba většího počtu zaměstnanců leteckých společností a to jak pilotů tak palubních průvodčí. Tímto se téma této diplomové práce stává velmi aktuálním. V mojí diplomové práci jsem se zaměřila na charakteristiku rizik, kterým jsou členové posádky letadla tedy piloti a palubní průvodčí vystaveni při výkonu svého zaměstnání. Tento typ povolání není z pohledu rizik zaměstnáním jako kterékoliv jiné, neboť je navíc spojen s každodenním cestováním, které s sebou přináší řadu specifických rizik. Z toho také plyne potřeba se před těmito riziky nějakým způsobem chránit. Jednou z možností je uzavření smlouvy o pojištění, kdy jsou finanční dopady realizace rizika přeneseny na instituci, která služby pojištění nabízí tedy na pojišťovnu. Rizika spojená s povoláním pilota a palubní/ho průvodčí a možnosti jejich pojištění rozebírá tato práce. První kapitola se zabývá povoláním pilota a palubní/ho průvodčí v obecné rovině - rozebírá požadavky na uchazeče o tato povolání a shrnuje proces odborné přípravy na toto povolání. Dále rozebírá možná rizika a možnosti eliminace jejich finančních dopadů na pojištěného uzavřením smlouvy o pojištění daného rizika. 6

Další kapitola se věnuje zdravotnímu pojištění v České republice a to jak veřejnému tak soukromému zdravotnímu pojištění. Důležitou částí této kapitoly je také rozbor možností řešení rizika pojistné události spojené s platbou léčebných a dalších zdravotních výloh při pojistné události nastalé v zahraničí. V případě realizace rizika v zahraničí může dojít k velké finanční ztrátě či nedostatku finančních prostředků na úhradu okamžité či následné zdravotní péče v důsledku úrazu či nemoci. Občané České republiky, která je od 1. května 2004 členem Evropské Unie, mohou v případě nutnosti vyhledání lékařského ošetření v zahraničí využít výhody Evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC 1 ). Podstata celého systému, jeho výhody a nevýhody jsou uvedeny v kapitole 2.3. Třetí kapitola se zabývá komerčním cestovním pojištěním a to jak ze všeobecného hlediska tak v aplikaci na povolání pilota či palubní/ho průvodčí. Tato povolání bývají často uvedena ve všeobecných či zvláštním pojistných podmínkách různých druhů pojištění v části věnující se výlukám z pojistného plnění. Je tedy vždy třeba si před uzavřením cestovního či jiného pojištění pozorně tyto pojistné podmínky přečíst či se informovat o výlukách z pojistného plnění týkajících se létání a letectví u kvalifikovaného pojišťovacího zprostředkovatele či u zaměstnanců pobočky dané pojišťovny. Cílem této diplomové práce je charakteristika rizik ohrožující piloty a palubní průvodčí při výkonu jejich zaměstnání a také zmapování nabídky cestovního pojištění pro opakované pracovní výjezdy do zahraničí pro posádku letadla. Pro svůj výzkum jsem zvolila techniku sběru dat zvanou mystery shopping. Tato metoda kvalitativního výzkumu trhu v mé interpretaci zahrnovala návštěvu poboček jednotlivých pojišťoven, kde jsem poptávala cestovní pojištění pro piloty a palubní průvodčí s tím, že pracuji jako palubní průvodčí s bází v Praze, která je často vysílána na zahraniční pracovní pobyty do různých zemí Evropy či světa a potřebovala bych si proto sjednat roční cestovní pojištění pro opakované pracovní výjezdy. Požádala jsem vždy o objasnění, zda se nabízené cestovní pojištění ve všech ohledech vztahuje i na posádku letadla při výkonu jejich povolání či zda existují u daného cestovního pojištění nějaké výluky z pojistného plnění ve vztahu k tomuto zaměstnání. Požádala jsem o vysvětlení co taková výjimka z pojistného plnění přesně obnáší a jak pojišťovna řeší pojistné událostí spojené s teroristickými činy. Dále jsem si od pracovníků pobočky vyžádala kalkulaci výše pojistného a rozpis pojistných částek či limitů pojistného plnění jednotlivých pojištění či připojištění obsažených v daném balíčku cestovního pojištění a srovnala ji s nabídkou, kterou 1 EHIC = European Health Insurance Card 7

na svých internetových stránkách daná pojišťovna uvádí. Kontaktovala jsem také vybrané pojišťovny se stejným požadavkem emailem, abych mohla srovnat kvalitu poradenského servisu v případě písemného a osobního kontaktu s pojišťovnami. Ve své diplomové práci se zaměřuji pouze na osobní leteckou dopravu tzn. dopravu zahrnující přepravu osob a jejich osobních věcí cestujících spolu s nimi. 8

1. Povolání pilot a palubní průvodčí Na světě existuje spousta různých typů letadel od různých výrobců. Motorová, bezmotorová, vzducholodě, balóny, větroně a spousta dalších, která se od sebe liší svojí velikostí, konstrukcí, způsobem ovládání, počtem pilotů, počtem cestujících, kteří jím mohou být najednou přepraveni apod. zajisté bychom našli spoustu dalších rozdílů. Za životy přepravovaných cestujících na palubě letadla a také dalších členů posádky zodpovídá vždy kapitán. Pokud bychom si představili např. letoun Boeing 737 verze 500, 700 či 800, které patří mezi nejčastěji využívaná dopravní letadla, sedí v kokpitu kapitán letadla na sedadle vlevo, přičemž na sedadle po jeho pravici sedí první důstojník, tzv. first officer. Za velkou zodpovědnost, kterou piloti každodenně při výkonu svého povolání nesou, jsou oceněni nemalými platy, takže i tento fakt může hrát svou roli při rozhodnutí stát se pilotem. Povolání palubních průvodčí je také bezesporu velmi atraktivním zaměstnáním. Tato profese byla od počátku a stále ještě je častěji vykonávána ženami, proto se pro toto povolání vžilo hovorové označení,,letuška. Dříve byly nároky na adeptky na toto povolání velice vysoké vybíraly se krásné mladé dívky s přesně danou výškou, které mnoho z žen nedosahovalo, dále zde existovaly nemalé požadavky na vzdělání (z počátku to musely být pouze zdravotní sestry) a také požadavky na psychické vlastnosti ověřované často psychologickými testy. Počet palubních průvodčích v kabině je dle platných zákonů letadla určen počtem nainstalovaných sedadel v daném typu letadla. 2 Např. na letadle Boeing 737-800 je takovýchto nainstalovaných sedaček 185 či 189, tzn. že posádku tohoto letounu činí minimálně: v kokpitu min. 2 piloti (kapitán a první důstojník), v kabině letadla min. 4 palubní průvodčí (přičemž jeden z nich je označován jako vedoucí kabiny 3 ). Pojišťovnami požadované vyšší rizikového pojistné životního či úrazového pojištění spojené s některými druhy povolání, které pojištěný vykonává, je dáno vyšší rizikovostí těchto povolání. Mezi méně rizikové povolání patří např. jakékoliv administrativní zaměstnání vykonávané v kanceláři a mezi výše rizikové povolání zase profesionální sportovci, řidiči, 2 pro počet palubních průvodčích není tedy rozhodující počet cestujících v daném letadle 3 vedoucí kabiny rozhoduje o všech důležitých věcech týkajících se kabiny cestujících: rozdělení pozic ostatních palubních průvodčích, o průběhu palubních servisu, komunikuje s pozemním personálem letiště před odletem z destinace a po příletu do cílové destinace atd. 9

piloti, vojáci, členové mírových misí, členové ozbrojených složek vykonávající aktivní službu apod. U těchto povolání je větší pravděpodobnost nastání pojistné události smrti, úrazu a následné hospitalizace či trvalých následků, diagnostikování určité nemoci apod. Kterým přesně rizikům čelí ale lidé vykonávající povolání pilota či palubní/ho průvodčí? V první řadě je ohroženo jejich zdraví. Vyšší míra ohrožení zdraví je dána specifickými podmínkami pracovního prostředí, kterým je pro piloty kokpit letadla, pro palubní průvodčí kabina letadla. Provoz současných dopravních letadel používaných pro přepravu osob a nákladu (např. značky Boeing, Airbus aj.) je prováděn v troposféře a na hranici stratosféry 4, což znamená přibližně nadmořskou výšku 7 600-11 900 metrů. Motivací pro létání v co nejvyšší letové hladině je úspora paliva - s vyšší nadmořskou výškou totiž klesá hustota vzduchu. Práce v několikakilometrové výšce nad zemí uvnitř letadla s sebou přináší velká zdravotní rizika. Z následující tabulky je dobře vidět, jak s nadmořskou výškou klesá okolní teplota a tlak. Za nulovou výšku se považuje hladina moře na níž je tlak 1013,25Hpa při teplotě 15 C. Od výšky 11 km je teplota považována za konstantní přibližně -56 C. Tabulka č. 1: Závislost tlaku a teploty na nadmořské výšce výška m mbar 5 C 0 1000 15 100 988 14.35 200 976 13.70 500 942 11.75 1000 886 8.50 2000 784 2.00 3000 691-4.50 5000 533-17.50 7000 405-30.50 9000 303-43.50 10000 260-50.00 11000 223-56.50 15000 118 20000 54 Zdroj: Tabulka závislosti tlaku a teploty na nadmořské výšce, Online, [21.1.2012], Dostupné z: http://www.euromarina.cz/pocasi/meteorologie/tabteplotaatlak.htm 4 Vertikální rozdělení atmosféry: troposféra (nejnižší část atmosféry, dosahuje výšky 8-15km nad povrchem planety Země - na pólech do 8km, v rovníkové oblasti až 18km), stratosféra (nachází se nad troposférou a dosahuje výšky 50km), mezosféra (začíná kolem výšek 50km a končí ve výšce 85km), termosféra (nejvyšší vrstva atmosféry dosahující výšky kolem 600km nad povrchem planety) 5 mbar = jednotka tlaku; 1 mbar = 0,001 bar = 100 Pa = 1 hpa (hektopascal) 10

Z tohoto důvodu se provádí tzv. klimatizování a přetlakování letadla, aby bylo prostředí uvnitř letadla co nejvíce podobné podmínkám na zemi. Klimatizace je systém, který vhání venkovní studený vzduch a teplý vzduch od motoru přes tzv. teplotní výměník do letadla. Pomocí mixování těchto dvou proudů vzduchu (ve výměníku) je regulována teplota v letadle. Takto získaný vzduch se používá k ventilování kabiny cestujících a posádky, k chlazení elektronického vybavení apod. Vháněním vzduchu do letadla se vytváří v letadle přetlak. Hodnoty přetlaku používané pro regulaci jsou v rozmezí 0,57 0,64 kg/cm 2 (podle typu letadla). Regulace přetlaku se provádí pomocí odpouštěcích ventilů, které jsou ovládány buď automaticky nebo manuálně z kabiny posádky. V případě selhání obou těchto systémů jsou na letadle ještě tzv. bezpečnostní ventily, které nezávisle na obou systémech při dosažení kritického přetlaku odpouští přetlak do atmosféry. Kabina letadla se přetlakuje na tzv. kabinovou výšku, jejíž velikost označuje tlak v kabině letadla odpovídající konkrétní nadmořské výšce. 6 V současnosti je to obvykle tlak, který odpovídá nadmořské výšce 1 800 2 500 metrů. Jak je tedy zřejmé, lidé vykonávající povolání pilota či palubní/ho průvodčí pracují v podstatě ve vysokohorském prostředí, srovnatelném např. s Tatrami - pracují v prostředí s okolním tlakem nižším v porovnání s tlakem na zemi a s tímto je také spojen nižší obsah kyslíku ve vzduchu. Tento nedostatek kyslíku tak může způsobit mírnou hypoxii, která může vést až ke zdravotním problémům nebezpečná je tato skutečnost zejména pro osoby s nemocemi dýchacích orgánů. Největší problémy způsobují změny tlaku při stoupání a klesání letadla tj. při vzletu, konečném přiblížení a přistání. Nastávají zejména následující problémy: bolest uší způsobena rozdílem tlaku ve středním uchu a v atmosféře větší riziko trombózy hlubokých žil či nebezpečí výskytu krevních sraženin ucpávajících cévy lze předcházet pomocí nošení tzv. elastických tlakových punčoch, které zlepšují žilní návrat riziko dehydratace v letadle je k dispozici pouze omezené množství tekutin; suchý vzduch v letadle bolest břišní dutiny změnou okolního tlaku dochází k rozpínání plynů bolest hlavy či zubů krvácení z nosu kinetóza = nevolnost v dopravních prostředcích 6 Nauka o letadle - materiály pro výcvik palubních průvodčích 11

pásmová nemoc (jet leg) při rychlém překonání několika časových pásem dochází k poruchám spánku, poruchám koncentrace, snížené výkonnosti a rozmrzelosti Náročnost práce pilota a palubní/ho průvodčí je dána také problematikou pracovní doby její nepravidelnost a časté změny naplánovaných směn, které mohou vést až k poruchám spánku daného jednotlivce, fyzickým a psychickým problémům či problémům v osobním životě. K tomuto přispívá také práce v stísněném prostoru, kterým prostor letadla bezesporu je, často je to prostředím s výskytem velkého hluku a množstvím vibrací. Z důvodu fyzické a psychické náročnosti povolání dopravního pilota či palubní/ho průvodčí jsou požadavky na odpočinek pro členy posádky letadla striktně stanoveny a kontrolovány. Při úrazu či nemoci může palubní personál, tak jako všichni ostatní lidé s trvalým bydlištěm v České republice, navštívit lékaře či veřejné zdravotnické zařízení, kde je mu poskytnuta bezplatná zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění. Podmínkám účasti jednotlivce v systému veřejného zdravotního pojištění a možnostem čerpání z tohoto systému se podrobněji věnuje následující kapitola této práce. Dále je posádka letadla za letu také vystavena větší míře kosmického záření. Bylo prokázáno, že dávky kosmického záření působící na člověka se mění s zeměpisnou šířkou a rostou s nadmořskou výškou. V posledních letech také stále roste riziko terorismu v letecké dopravě zejména riziko únosu letadla teroristy a následné použití tohoto letadla ke zničení civilního cíle. Největší ukázkou takovéhoto teroristického činu bylo 11. září 2001, kdy teroristé napojení na militantní islámskou organizaci al-kájda unesli 4 letadla (leteckých společností American Airlines a United Airlines) a poté dvěma letadly záměrně narazili do budov World Trade Center v New Yorku, jedním zasáhli budovu Pentagonu v hlavním městě USA Washingtonu a jedno se zřítilo do neobydlené oblasti v Pensylvánii po boji mezi teroristy a cestujícími na palubě tohoto letadla. Tímto útokem bylo zabito 2 996 lidí včetně 19 únosců. Rizikům teroristických činů se nelze úplně vyhnout, lze se pouze snažit takovýmto činům předcházet a to zvýšenými bezpečnostními opatřeními. Kvůli narůstajícímu trendu výskytu teroristických činů jsou rizika spojená s terorismem často ve výlukách z pojistného plnění. Tímto se pojišťovny chrání před pojistným plněním velkého rozsahu, které by mohlo nastat v případě pojistné události plynoucí z teroristického činu. Výluky z pojistného plnění se tak často týkají povolání, která jsou 12

terorismem značně ohrožena. Takovýmto povoláním je i povolání pilota či palubní/ho průvodčí dopravního letadla. Hlavním úkolem dopravního pilota je řízení letadla tj. ovládání motoru a navigace letadla, zodpovědnost za přesné a bezpečné provedení letu v souladu se všemi platnými předpisy, provádění předletové přípravy a kontrola činnosti posádky (jak před odletem, tak i po přistání), diagnostikování stavu letadla, provádění obhlídek letadla, posuzování opotřebení a funkční způsobilosti letadla apod. A co palubní průvodčí? Proč vlastně na palubě letadla musí být? Často se palubním průvodčím posměšně přezdívá servírka/číšník v letadle. Každodenní náplní práce tohoto zaměstnání je sice opravdu servírování občerstvení cestujícím, jejich prioritní úkol je ale jiný. Při výcviku palubní/ho průvodčí jsou nejdůležitější otázky bezpečnosti, na které je kladen nesmírný důraz. Hlavním úkolem palubní/ho průvodčí je tak zajištění bezpečnosti a to jak cestujících a nákladu, tak i celého letounu. Palubní průvodčí jsou speciálně vycvičeni na chování v nouzových situacích tak, aby předcházeli či zmírnili následky dané situace tzn. okamžitá a rychlá evakuace cestujících a poskytování první pomoci v případě potřeby. Letadlo stejně jako další dopravní prostředky mohou způsobit v případě havárie velké škody na věcech ale i na lidském zdraví či životech. Z tohoto důvodu musí mít každý letecký dopravce či provozovatel motorového nebo bezmotorového letadla, vzducholodě či horkovzdušného balónu provozovaného na území a ve vzdušném prostoru České republiky povinně sjednáno smluvní pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem letadel. Z tohoto pojištění se vyplácí pojistná plnění za škody způsobené třetím osobám jak osobám cestujícím v pojištěném letadle, tak osobám mimo pojištěné letadlo. Výplata pojistného plnění také následuje v případě škody na věcech vyplývající z provozování letadel - a to v případě, že proti pojištěnému byl uplatněn nárok na náhradu škody třetí stranou. Tento typ pojištění se ale nevztahuje na odpovědnost pojištěného leteckého dopravce či provozovatele nebo vlastníka letadla za škody způsobené pracovním úrazem či nemoci z povolání nelze z něj tedy hradit škody na zdraví posádky letadla. 7 Tyto škody by byly hrazeny ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, které se také věnuje část kapitoly 1.4. Pojištěním odpovědnosti za škody způsobené provozem letadel se tato práce již dále nezabývá, konkrétní požadavky na pojištění leteckých dopravců a provozovatelů 7 Allianz pojišťovna, a.s.: Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem letadel 13

letadel v rámci EU lze nalézt ve směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropské unie č. 785/2004 Sb. ze dne 21.4.2004. Dalším rizikem při práci vysoko v oblacích je riziko letecké katastrofy. Počet obětí leteckých nehod je v porovnání s počtem úmrtí osob na silnicích při dopravních nehodách nesrovnatelně menší, ale i přesto u některých lidí panuje strach z létání hlavně z důvodu obav, že by při letecké nehodě mohli přijít o život. Při letecké nehodě obvykle zemře většina či všichni cestující, z tohoto důvodu bývá téměř každá letecká nehoda značně medializována. Při vyšetřování leteckých nehod, které se stanou na území České republiky, musí být povinně účasten soudní lékař ÚLZ. Tento lékař spolupracuje s ostatními na zjištění příčiny letecké nehody a určuje jak příčiny smrti jednotlivých obětí, tak jednotlivé oběti identifikuje. Dále určuje pořadí, ve kterém k úmrtí jednotlivců došlo. Určení pořadí úmrtí zejména blízkých příbuzných, kteří cestovali společně, je nezbytné z důvodu následného určení dědiců a jejich dědických podílů. Při letecké nehodě může vzniknout jednotlivým pojišťovnám povinnost výplaty několik pojistných plnění velkého rozsahu najednou což by mohlo mít pro pojišťovny likvidační důsledky, proto jednou z výjimek z pojistného plnění uváděných ve všeobecných či zvláštním pojistných podmínkách pojištění se můžou objevit i okolnosti události spojené s létáním. 1.1 Jak se stát profesionálním pilotem Prvním a základním předpokladem pro výkon povolání pilota je výborný zdravotní stav daného uchazeče. V České republice tento zdravotní stav posuzuje Ústav leteckého zdravotnictví, jehož léčebně preventivní část v současnosti sídlí na adrese Generála Píky 1, Praha 6 Dejvice a jeho výcvikově expertizní část o přibližně 3 km dále v areálu Ústřední vojenské nemocnice - ulice U vojenské nemocnice 1, Praha 6 Střešovice. Ústav leteckého zdravotnictví (ÚLZ) 8 v Praze je: diagnostické, léčebné, posudkové a výcvikové zařízení s celostátní působností pro civilní a vojenský létající personál s možností poskytování řady vysoce specifických výkonů, které jsou využitelné i pro potřeby ostatních pacientů i zdravých osob. ÚLZ provádí vstupní a pravidelná vyšetření příslušníků leteckého 8 dle zákona 373/2011 Sb., Zákon o specifických zdravotních službách, poskytuje ÚLZ kompletní závodní preventivní péči erudovanými lékaři s přehledem v problematice pracovního lékařství 14

personálu, příslušníků řízení letového provozu a osob vykonávajících činnost ve specifických profesích (potápěči, hasiči, záchranáři, policisté). Dále provádí léčebnou a posudkovou činnost u vojenského a civilního leteckého personálu, výsadkářů, potápěčů a příslušníků řízení letového provozu. Činnost je zaměřena především na rychlé stanovení diagnózy, doléčení, posouzení schopnosti k výkonu povolání, návrh preventivních a léčebných opatření. 9 Každý z pilotů usilujících o český letový průkaz musí navštívit toto zařízení k prověření svého aktuálního zdravotního stavu. ÚLZ nejdříve provede vstupní prohlídku uchazeče, přičemž posoudí jeho budoucí schopnost vykonávat dané povolání pilota či palubní/ho průvodčí. Vstupní prohlídka pilotů a PP se skládá jak ze zdravotní prohlídky fyzické povahy tak psychologického vyšetření formou absolvování psychologických testů, které jsou zaměřeny na správné a rychlé rozhodování ve stresových situacích apod. Pokud lékaři shledají aktuální zdravotní stav daného uchazeče za vyhovující vydají mu Osvědčení zdravotní způsobilosti dané třídy, které je vydáváno v souladu se standardy ICAO 10. Pro získání licence dopravního pilota je třeba Osvědčení zdravotní způsobilosti 1. třídy, k jehož získání je třeba v ÚLZ absolvovat dvoudenní prohlídku s náročnými psychologickými testy. Vstupní a pravidelné prohlídky pilotů a palubních průvodčí nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, každý uchazeč si tedy tyto prohlídky hradí sám dle platného ceníku, přičemž se nejedná o malé částky. Pokud je pilot či PP již u nějaké letecké společnosti zaměstnán, může daná společnost za svého zaměstnance poplatek dobrovolně uhradit. Podrobněji viz. Příloha č. 1: Ceník lékařských vyšetření ke stanovení zdravotní způsobilosti českých příslušníků leteckého personálu prováděných v Ústavu leteckého zdravotnictví Praha (pro rok 2012; v Kč včetně 14% DPH). Celý výcvik pilota je bohužel velice finančně nákladnou záležitostí. Odhaduje se, že celková vynaložená částka potřebná na úhradu kurzů, leteckých simulátorů, pronájem letounů apod. než se zájemce stane dopravním pilotem se pohybuje od 800 000 Kč až do výše 1 200 000 Kč a více. Proto je dobré využít českých státních škol, které jsou financovány ze státního rozpočtu České republiky. Letecké obory lze v České republice studovat na vysokých školách např. ČVUT Praha, VÚT Brno atd., kde lze pilotní licenci získat v integrovaném výcviku. Vzdělání v oblasti dopravního létaní nabízejí také střední školy, soukromé vysoké školy či 9 Ústav leteckého zdravotnictví Praha, [online], 28.6.2012, Dostupné z: http://www.ulz.cz/ 10 ICAO = International Civil Aviation Organization = Mezinárodní organizace pro civilní letectví; mezinárodní organizace přidružená k OSN, založena v roce 1944, zabývá se regulací civilního letectví stanovuje standardy mezinárodního civilního leteckého provozu 15

letecké akademie. Letecké akademie nabízejí tzv. modulové kurzy, jejichž cílem je získání kvalifikace a příslušných licencí pilota. Ať už uchazeč zvolí jakoukoliv školu či kurzy, vždy je třeba mít na paměti, že jedním z požadavků na dopravního pilota v České republice je úspěšně absolvovaná maturitní zkouška. 1.2 Jak se stát palubní/m průvodčí/m Na začátek bude určitě každého zajímat, zda je k povolání palubní/ho průvodčí třeba vystudovat nějakou speciální školu. Odpověď je jednoduchá nic takového potřeba není. Zájemci, kteří o této kariéře uvažují, musí v oblasti vzdělání splňovat podmínku minimálně úplného středoškolského vzdělání ukončeného maturitou. Základním a často málo ovlivnitelným předpokladem pro výkon povolání palubní/ho průvodčí/ho je stejně jako v případě pilotů výborný zdravotní stav daného uchazeče posouzený Ústavem leteckého zdravotnictví viz výše. Pro výkon funkce palubního průvodčí je třeba získat osvědčení zdravotní způsobilosti 2. třídy vydávaný tímto zdravotnickým zařízením. Za vyšetření pro první vydání tohoto osvědčení zaplatí žadatel v roce 2012-7.352,- Kč. Další požadavky na uchazeče o pozici PP se můžou u jednotlivých společností mírně odlišovat, společnými jsou ale: čistý výpis z rejstříku trestů věk min. 19 let (předpokládá se, že v tomto věku již většina uchazečů ukončila středoškolské vzdělání) znalost jazyků české letecké společnosti chtějí plynulou češtinu a angličtinu, popř. dobrou znalost jednoho z dalších jazyků (např. němčina, španělština, francouzština, italština, ruština, arabština atd.) velmi dobrá psychická způsobilost a fyzická zdatnost příjemný a estetický vzhled: o výška - ženy: obvykle min. 160-164 cm, muži: obvykle min. 160-170 cm o váha - vyhovující index tělesné hmotnosti BMI 11 = tělesná hmotnost (v kilogramech): výška (v metrech) na druhou obvykle musí být v rozmezí 19,5 24,9 11 BMI = Body Mass Index 16

perfektní společenské vystupování, vysoký standard osobní úpravy komunikativní, přátelská a vstřícná osobnost Dále musí uchazeč absolvovat počáteční výcvik PP, jež obvykle trvá 6-8 týdnů při prezenčním studiu. Při úspěšném složení zkoušek je tento kurz zakončen vydáním Průkazu způsobilosti palubní/ho průvodčí/ho, bez kterého nelze v ČR toto povolání vykonávat. V počátečním výcviku se uchazeči naučí vše, co potřebují k úspěšnému výkonu svého budoucího povolání znát. Výcvik se skládá z teoretických předmětů jako jsou: Výkon služby (klientský servis, mezikulturální vztahy) Zdravověda (CPR 12 = kardiopulmonární resuscitace, praktický nácvik ošetření různých zranění) Anglická letecká terminologie Meteorologie Nauka o letadle CRM 13 (spolupráce v rámci letové posádky) Kouřový a požární výcvik Přepravní předpisy Norma letového zatížení Psychologie (zvládání davu i problematických cestujících) Bezpečnostní postupy Bezpečnost po úspěšném absolvování vydán doklad o bezpečnostní způsobilosti Nebezpečné zboží 14 V praktické části se trénuje CPR a nácviky bezpečnostních postupů ve výcvikovém středisku na trenažérech a maketách letadel. 12 CPR = Cardiopulmonary Resuscitation 13 CRM = Crew Resource Management 14 ČSA: Přijďte mezi nás, [online], [12.6.2012], Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/zamestnani/job_prijdte_mezi_nas.htm 17

Výcvik je zakončen písemnými a ústními zkouškami v anglickém a českém jazyce. Poté následují tzv. vývozy na daném typu letadla, kdy je daný palubní průvodčí pouhým pozorovatelem a učí se od svým starších kolegů. Po absolvování příslušného počtu vývozů je nový palubní průvodčí přezkoušen za letu oprávněným leteckým instruktorem. Až poté je mu vydán Průkaz způsobilosti palubního průvodčího (Cabin Crew Licence) a Osvědčení o bezpečnostním výcviku pro palubní průvodčí (Attestation of Safety Training Cabin Crew Member). Jelikož se palubní průvodčí při své práci dostává do kontaktu s potravinami, které jsem poskytovány cestujícím je také třeba, aby vlastnil Zdravotní průkaz pracovníka v potravinářství. 1.3 Povinné pojištění leteckých společností proti úpadku S přibývajícím počtem krachu leteckých společností se do popředí zájmu veřejnosti dostává také otázka povinného pojištění leteckých společností proti úpadku. Povinnost sjednat si pojištění proti úpadku mají v České republice např. cestovní kanceláře tuto povinnost jim stanovuje zákon č. 159/1999 Sb. a je zde definováno jako povinné smluvní pojištění tzn. že každá cestovní kancelář v České republice si musí pro získání koncese k oprávnění provozování své činnosti toto pojištění sjednat s tím, že si může sama zvolit u jaké pojišťovny pojištění uzavře. U leteckých společností zatím ale tato povinnost stanovena nebyla i přesto, že od v letech 2000-2010 zkrachovalo v Evropě přes 50 leteckých společností a tento trend stále pokračuje. V roce 2009 zkrachovala např. slovenská letecká společnost SkyEurope. Obrázek č. 1: Boeing 737-700 zkrachovalé společnosti SkyEurope Airlines, a.s. Zdroj: Wikipedia: SkyEurope, [online], [15.9.2012], Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/skyeurope 18

V posledních měsících kvůli špatné finanční situaci vyhlásila bankrot také např. letecká společnost Spanair ve Španělsku v lednu 2012, na počátku února roku 2012 maďarské aerolinky Malév a polská letecká společnost OLT Express, provozující zejména vnitrostátní lety. V současnosti nemají tedy cestující žádný zákonný nárok na vrácení ceny letenky pokud letecká společnost zkrachuje a již dané cestující s koupenou letenkou nepřepraví. O povinnosti zavedení zákonného pojištění proti úpadku letecké společnosti jednali europoslanci již několikrát, zatím bez významného výsledku. Povinnost by měla být leteckých společnostem stanovena novelou směrnice o zájezdech č.314/90 (Package Travel Directive), dosud ale v tomto ohledu návrh novely přijat nebyl, jeho přijetí lze očekávat pravděpodobně nejdříve v roce 2013. 15 Názory na to, zda by takovéto pojištění mělo být povinné se různí. Na jedné straně stojí lidé argumentující pro povinné pojištění, neboť krach letecké společnosti způsobí finanční ztrátu velkému množství lidí najednou a může je takto uvěznit v cizí zemi stejně jako krach cestovní kanceláře. Zastánci opačné strany argumentují přirozenou lidskou inteligencí, neboť u téměř všem krachům leteckých společností předcházeli závažné veřejně publikované problémy - jako např. dočasné odejmutí licence letecké společnosti. 1.4 Pojištění pro posádku letadla Životní a úrazové pojištění Stejně jako všichni lidé si i profesionální piloti a palubní průvodčí mohou sjednat komerční životní či úrazové pojištění. Produktů životní pojištění existuje celá řada, jejich vhodnost pro každého klienta je ale vždy na individuálním posouzení konkrétní životní situace pojištěného a jeho současných a budoucích potřeb. Neexistuje žádný produkt, který by byl vhodný pro všechny klienty, proto je vždy třeba nejdříve provést analýzu potřeb klienta a až poté mu doporučit pro něj nejvhodnější 15 Travel Digest: Kdy bude pojištění leteckých společností?, [online], vyd. 22.4.2010, [10.9.2012] http://www.traveldigest.cz/2010/04/22/kdy-bude-pojisteni-leteckych-spolecnosti/ 19

produkt životního pojištění. Pro určení správného produktu pro daného klienta slouží zejména tyto údaje: aktuální věk klienta pro zjištění zda bude moci klient využít daňových výhod životního pojištění časový horizont důležité je za jakou časovou dobu bude klient chtít finanční prostředky čerpat, na jakou pojistnou dobu pojistnou ochranu potřebuje rizikový investiční profil klienta jeho vztah k riziku a s tím spojená možnost různého výnosového potenciálu, míra požadované likvidity produktu účel použití životního pojištění použití pouze jako ochrana před riziky či v kombinaci se zhodnocením volných peněžních prostředků; vinkulace pojistného plnění v prospěch banky či jiné finanční instituce při poskytnutí úvěru atd. Životní pojištění ve svém původním významu zabezpečovalo ochranu před v té době nejvýznamnějším rizikem, a to rizikem smrti pojištěného. Takto konstruované životní pojištění má ochránit pozůstalé před finančními dopady specifikované pojistné události smrti pojištěného. Životní pojištění představuje také alternativu financování postaktivní etapy života jedince. Díky tomuto tento druh pojištění nabývá v současné době více a více na významu, a to zejména díky faktu, že státní penzijní systémy v mnoha zemích světa se potýkají s závažnými problémy, Českou republiku nevyjímaje. Z tohoto důvodu je také životní pojištění podporováno státem v současné době si pojištěný v případě splnění zákonných podmínek může při ročním zúčtování v daňovém přiznání odečíst od základu daně zaplacené pojistné na životní pojištění až do výše 12 000 Kč ročně. Úrazové pojištění chrání pojištěného před finančními následky úrazu pomůže tak pojištěnému se zachováním životního standardu, na který byl zvyklý před úrazem a zajistí finance potřebné v době rekonvalescence. V případě trvalých následků úrazu je pojištěnému vyplacena částka odpovídající procentuálně zdravotnímu poškození ohodnocenému dle oceňovacích tabulek násobené příslušnou pojistnou částkou uvedenou v pojistné smlouvě pro případ trvalých následků. V případě smrti pojištěného je pojistné plnění ve výši pojistné částky vyplaceno obmyšlené osobě, kterou pojištěný v pojistné smlouvě uvedl. Dále lze také v rámci tohoto pojištění sjednat např. denní odškodné za dobu nezbytného léčení úrazu či za dobu pobytu v nemocnici, vyžadoval-li úraz hospitalizaci. 20

Pojištění ztráty licence pilota Velmi důležitým předpokladem pro výkon povolání pilota je zdravotní způsobilost. Zdravotní stav každého člověka se v průběhu jeho života mění a proto je členů posádky letadla zejména pak pilotů často kontrolován. V případě nevyhovujícího zdravotního stavu (zdravotní nezpůsobilosti) může být pilotovi dočasně či trvale odebrána licence. Před takovýmto rizikem se lze chránit sjednáním komerčního pojištění. Častými podmínkami pro vstup do pojištění pojišťoven nabízejících toho pojištění jsou 16 : profesionální pilot s kvalifikací ATPL(A), ATPL(H), CPL(A) nebo CPL(H) registrován Úřadem pro civilní letectví České republiky nebo Leteckým úřadem Slovenské republiky platné osvědčení o zdravotní způsobilosti 1. třídy horní věková hranice např. věk do 45 let včetně V případě pojistné události dočasné či trvalé ztráty licence je pak pojištěnému vyplacena sjednaná pojistná částka, která bývá u pojištění trvalé ztráty licence často velmi vysoká např. 100 000 EUR. Důsledkem je ale také úměrně vysoké pojistné např. 100 EUR/měsíc. Pojištění odpovědnosti za škodu na letadle Toto pojištění se vztahuje na škodu, která byla způsobena třetí osobě - vztahuje se tedy na škody na letadle, které bylo pojištěnému zapůjčeno a které bylo poškozeno. U tohoto typu pojištění je častá spoluúčast pojištěného např. 10% z celkové škody. Pokud by letadlo zapůjčoval zaměstnanci zaměstnavatel je určitě vhodné mít uzavřeno pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Dle platné legislativy v České republice - 250 Zákoníku práce zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel pak může požadovat po zaměstnanci náhradu škody až do výše 4,5 násobku průměrného výdělku dosahovaného před porušením povinnosti. 16 Pojištění ztráty licence pilota, [20.10.2012], [online], Dostupné z: http://www.pojistenipilotu.cz/ztrata-licence 21

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání 17 Práce pilota a palubní/ho průvodčí je pojišťovnami řazena mezi práce manuálního charakteru. Při výkonu těchto zaměstnání a zejména při pobytu na palubě letadla číhá na tyto zaměstnance mnoho hrozeb, které při neopatrnosti či náhodné události mohou posádce letadla způsobit vážný úraz či smrt. Všichni zaměstnavatelé se sídlem v České republice a zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance, jsou povinně účastni pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Toto pojištění vyplývá ze zákona tzn. není potřeba uzavírat s pojišťovnou pojistnou smlouvu jako je tomu u pojištění smluvního. Tímto odpadají zaměstnavateli některé náklady spojené s uzavřením takové pojistné smlouvy. Počátek pojištění je automaticky nastaven na den vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá až do doby zániku zaměstnavatele. Stále zde ale zůstává povinnost zaměstnavatele oznámit dané pojišťovně datum počátku prvního pracovně-právního vztahu jakmile dojde k uzavření první pracovní smlouvy tohoto zaměstnavatele s jeho prvním zaměstnancem. Od 1.1.1993 je na straně pojistitele vždy Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, u pojistných smluv pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání uzavřených do konce roku 1992 byla odpovědným pojistitelem Česká pojišťovna, a.s. Pojištěnými jsou všichni zaměstnavatelé uvedení ve vyhlášce Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, 18 stanoveno v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce. 17 Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání se řídí zejména 272 až 274 a ustanoveními hlavy I., části XIV. zákoníku práce, 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., a vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., vyhlášky č. 98/1996 Sb., vyhlášky č. 74/2000 Sb. a vyhlášky č. 487/2001 Sb. aj. 18 Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, [online], [8.10.2012], Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zpoz/ 22

Nárok na pojistné plnění z tohoto pojištění je tedy garantováno státem, což přináší pojištěným zaměstnavatelům a jejich zaměstnancům (popř. pozůstalým po zemřelém zaměstnanci) potřebnou dávku jistoty, že budou v případě pracovního úrazu či nemoci z povolání náležitě odškodněni a neocitnou se tak bez finančních prostředků. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a dále zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. 19 Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, náhradu škody v rozsahu, ve kterém za ni odpovídá dle platné legislativy a to za 20 : a) ztrátu na výdělku, b) bolest a ztížení společenského uplatnění, c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením, d) věcnou škodu. Definici pojmů ztráta na výdělku, bolest a ztížení společenského postavení, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a věcná škoda lze podrobněji nalézt v 370-373 Zákoníku práce. V případě úmrtí zaměstnance, který zemřel následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout pozůstalým náhradu za 21 : a) účelně vynaložené náklady spojené s léčením, b) přiměřené náklady spojené s pohřbem, c) náklady na výživu pozůstalých, d) jednorázové odškodnění pozůstalých e) věcnou škodu. Zaměstnavatel má také povinnost platit na toto zákonné pojištění ve stanovených termínech pojistné. Základ pro výpočet výše pojistného je stejný jako pro pojistné na sociální 19 369 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce 20 369 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce 21 375 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce 23

zabezpečení 22, přičemž rozhodný je souhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců za uplynulé kalendářní čtvrtletí a sazba pojistného je stanovena v rozmezí 2,8-54,4 promile. Sazba pojistného příslušná danému zaměstnavateli se odvíjí od převažujícího předmětu činnosti tohoto zaměstnavatele dle klasifikace OKEČ. 23 Zaměstnavatel má na druhé straně také svá práva v tomto případě má právo, aby za něho příslušná pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Zdravotní pojištění V České republice platí tzv. systém veřejného zdravotního pojištění. Povinná účast pojištěnce a z něj plynoucí nárok na ošetření v zemích Evropské Unie pro občany České republiky a možnost sjednat si navíc soukromé zdravotní pojištění je dále rozebrána v kapitole 2 této diplomové práce. Cestovní pojištění Jedná se komerční cestovní pojištění, které si mohou občané České republiky sjednat u některé z pojišťoven nabízejících tento produkt na českém pojistném trhu. V souvislosti s výkonem povolání pilota a palubní průvodčí jsou v pojistných podmínkách tohoto typu pojištění často uplatňovány výjimky z pojistného plnění. Této problematice se dále věnuje kapitola 3 této práce. 22 dle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdejších přepisů 23 OKEČ = odvětvová klasifikace ekonomických činností 24

2. Zdravotní pojištění Povolání pilota či palubní/ho průvodčí je více než kterékoliv jiné povolání spjato s cestováním. Z tohoto také vyplývá riziko možné nemoci či úrazu a následná nutnost v zahraničí navštívit lékaře či zdravotnické zařízení. V České republice platí tzv. systém veřejného zdravotního pojištění. Účast v tomto systému přináší občanům České republiky díky vstupu ČR do Evropské unie také jisté výhody při ošetření v zahraničí přesněji v zemích Evropské unie a některých dalších. 2.1 Veřejné zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění je druhem zákonného pojištění tzn. že každý občan s trvalým pobytem na území České republiky je povinně účasten tohoto systému a musí být pojištěn u některé ze zdravotních pojišťoven, u které to už je na jeho uvážení. Účastník veřejného zdravotního pojištění je povinen platit příspěvky (tzv. pojistné) do tohoto systému a naproti tomu je mu poskytována veřejnými zdravotními zařízeními bezplatná zdravotní péče dle platných zákonů. Účast v systému veřejného zdravotního pojištění vzniká získáním trvalého pobytu na území České republiky a zaniká úmrtím, prohlášením za mrtvého nebo ukončením trvalého pobytu na území České republiky. Dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, musí každý pojištěnec v každém okamžiku platit pojistné a to buď sám nebo jej za něho musí platit někdo jiný. Někým jiným může být v tomto případě zaměstnavatel či stát. Plátci pojistného v České republice mohou být dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, následující: zaměstnavatelé stát OSVČ 24 OBZP 25 24 OSVČ = osoby samostatně výdělečně činné 25 OBZP = osoby bez zdanitelných příjmů = občan s trvalý pobytem na území ČR, není za něj plátcem zaměstnavatel, ani stát, ani neodvádí pojistné jako OSVČ. Měsíčně platí pojistné v minimální výši. 25

Pojistné je placeno jedné ze soukromých zdravotních pojišťoven dle výběru pojištěného. K 1.1.2012 působí na území České republiky působí 8 zdravotních pojišťoven, přičemž největší 26 z nich je v České republice Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Přehled zdravotních pojišťoven a počet jejích pojištěnců k 1.1.2012 poskytuje následující tabulka: Tabulka č. 2: Přehled zdravotních pojišťoven v ČR dle počtu jejich pojištěnců (stav k 1.1.2012) Kód a název ZP 27 Počet pojištěnců 111 - Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) 6 178 670 211 - Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky (ZP MV ČR) 1 182 442 205 - Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) 736 897 207 - Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP) 697 889 201 - Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky (VoZP) 625 118 217 - Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE (ZP M-A) 429 403 213 - Revírní bratrská pokladna (RBP) 415 489 209 - Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ) 137 363 Pojištěnců k 1.1.2012 celkem 10 403 271 Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví České republiky, [online], [1.9.2012], Dostupné z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/zmeny-poctu-pojistencu-jednotlivych-zdravotnich-pojistoven-mezi-112010-a- 1_6183_1.html, vlastní doplnění Pokud údaje o počtu pojištěnců veřejného zdravotního pojištění dle jednotlivých pojišťoven převedeme pro lepší představu do grafické podoby, dostaneme následující výsečový graf: 26 dle počtu pojištěnců k 1.1.2012 viz Tabulka č.2 27 ZP = zdravotní pojišťovna 26

Graf č. 1: Procentní podíly počtu pojištěnců jednotlivých zdravotních pojišťoven v ČR (k 1.1.2012) 6% 4% 4% 1% 7% 7% 11% 60% VZP ZP MV ČR ČPZP OZP VoZP ZP M-A RBP ZPŠ Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví České republiky, [online], [1.9.2012], Dostupné z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/zmeny-poctu-pojistencu-jednotlivych-zdravotnich-pojistoven-mezi-112010- a-1_6183_1.html, vlastní graf Z tohoto grafu je viditelné, jak velký podíl na trhu zaujímá Všeobecná zdravotní pojišťovna. Se svým 60-ti procentním podílem s převahou vítězí a ve svém portfoliu má dokonce více pojištěnců než všechny ostatní zdravotní pojišťovny na českém pojistném trhu dohromady. Systém veřejného zdravotního pojištění přináší pojištěncům jistotu, že jim bude v případě potřeby poskytnuta bezplatná zdravotní péče v rozsahu stanoveném platnými zákony. Výdaje za poskytnutou zdravotní péči jsou poté zdravotnickému zařízení či lékaři uhrazeny zdravotní pojišťovnou, u které je daný pojištěnec pojištěn a pravidelně jí odvádí pojistné. Co vše lze ze zdravotního pojištění uhradit definuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. 2.2 Komerční zdravotní pojištění Komerční zdravotní pojištění na rozdíl od veřejného zdravotního pojištění nemá za úkol uhradit poskytnutou zdravotní péči, předmětem tohoto pojištění je totiž náhrada ztráty příjmu v případě úrazu či nemoci pojištěného či zprostředkování nadstandardních služeb v oblasti 27

zdravotnictví nad rámec veřejného zdravotního pojištění. Jedná se o soukromé komerční pojištění, je tedy na rozhodnutí každého člověka, zda si toto pojištění uzavře či nikoliv. Nastane-li definovaná pojistná událost podložená uznáním pracovní neschopnosti či nutnosti pobytu pojištěného v nemocnici je pojišťovna povinna pojištěnému vyplatit ve smlouvě sjednané pojistné plnění. V případě zprostředkování služeb se řídí pojišťovna požadavky klienta v souladu s všeobecnými pojistnými podmínkami. V rámci soukromého zdravotního pojištění nabízejí pojišťovny pojištění pod různými názvy a s různou pojistnou ochranou např.: Pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti, pojištění proti ztrátě výdělku minimalizuje ztrátu na výdělku, za každý den pracovní neschopnosti je vyplacena sjednaná částka Pojištění pobytu v nemocnici, pojištění denních dávek při pobytu v nemocnici - za každý den pobytu v nemocnici je vyplacena sjednaná částka, často odpovídá výši poplatku za noc ve veřejném zdravotním zařízení Asistence = rychlé zprostředkování termínu vyšetření u zdravotního odborníka bez dlouhé čekací doby Konzultace zdravotního stavu po telefonu Konzultace lékařské diagnózy s jiným odborným lékařem Preventivní péče = zprostředkování častějších preventivních prohlídek u lékaře Připojištění zlomenin v případě zlomeniny vyplacena předem daná fixní částka, lze použít na úhradu nadstandardu např. odlehčené fixační sádrové dlahy Průlomem v českém zdravotnictví je zajisté zdravotnická reforma a s ní spojená definice nadstandardní zdravotní péče, za kterou si mohou nově pacienti od 1. ledna 2012 připlatit. Jedná se zatím o osmnáct položek spadajících do tří skupin: očkování, sádry a oční čočky. Ceny za tuto nadstandardní péči nechalo ministerstvo zdravotnictví na uvážení jednotlivých zdravotnických zařízení. Tato změna znamenala příležitost pro pojišťovny, které tak začali nabízet pojištění nadstandardní zdravotní péče. Takovéto pojištění zpravidla zahrnuje: Pojištění příplatku za výběr operatéra či porodníka na výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění 28

Pojištění ekonomicky náročnější varianty léčby na úhradu doplatků za tzv. nadstandardní zdravotní péči Jelikož platby pilotů jsou vysoce nad průměrnou mzdou a hlavně v počátcích své kariéry dopravního pilota musejí tito splácet půjčky, kterými uhradily náklady spojené s výcvikem, stojí určitě za zvážení uzavření komerčního zdravotního pojištění. 2.3 Zdravotní péče poskytovaná českým pojištěncům v zahraničí Občané České republiky mohou uplatnit nárok na zdravotní péči v zemích Evropské unie 28, Evropského hospodářského prostoru 29, ve Švýcarsku a smluvních státech 30. Mají nárok na zdravotní péči ve stejném rozsahu jako místní obyvatelé ze systému veřejného zdravotního pojištění. Z tohoto systému poskytují péči všechny nemocnice či ordinace financované pouze z veřejných zdrojů, soukromých zařízení se tato povinnost netýká. Velkým přínosem tedy je, že občané České republiky nezůstanou v případě úrazu či nemoci bez zdravotní pomoci, stačí ve jmenovaných státech při žádosti o zdravotní ošetření předložit Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC) modrou kartičku velikosti kreditní karty: Zdroj: https://www.euroskop.cz/582/sekce/evropsky-prukaz-zdravotniho-pojisteni/ Na druhou stranu může být ale také nevýhodou možná spoluúčast pacienta na úhradě nákladů za výkon. V některých státech jsou tyto spoluúčasti značné, proto je vždy dobré se 28 Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie 29 Island, Lichtenštejnsko, Norsko 30 Černá Hora, Chorvatsko, Makedonie, Srbsko, Turecko; na základě mezistátní Smlouvy o sociálním zabezpečení 29