Buněčné jádro a viry



Podobné dokumenty
Antivirotika. Včetně léčby AIDS

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Všeobecná charakteristika virů

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Autoři: Jana Kučerová Zdeňka Vlahová Gymnázium J.G. Mendela, Brno Maturitní téma č. 6.

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Virus lidského imunodeficitu. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

Elektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku

The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Cytomegalovirus. RNDr K.Roubalová CSc. NRL pro herpetické viry

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Cytomegalovirus a nádory mozku. Seminář VIDIA SZÚ

VYBRANÉ KAPITOLY VIRO R LO L GIE

Exprese genetické informace

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Základní charakteristika virů

Obsah přednášky: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

VIRY - PŮVODCI NEMOCÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A ROSTLIN. Růžičková Vladislava

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Obsah přednášky: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Pátráme po mikrobech Díl XI. Virologie 1. část. Ondřej Zahradníček K praktickému cvičení pro VLLM0421c zahradnicek@fnusa.cz

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Virus Epsteina a Barrové

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Struktura a funkce biomakromolekul

ZÁKLADY VIROLOGIE. Obecná charakteristika virů. Chemické složení virů. Stavba viru. Bílkoviny

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Apoptóza. Veronika Žižková. Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Virologické repetitorium MUDr Petra Rainetová

MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. Biologický ústav LF MU

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Bílkoviny a rostlinná buňka

Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Akreditovaný subjekt podle ČSN EN ISO 15189:2013 Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem Oddělení virologie Praha Budínova 67/2, Praha 8

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Příloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 443/2017 ze dne:

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

CENÍK PRO SAMOPLÁTCE - INFEKČNÍ SÉROLOGIE

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

CENÍK PRO SAMOPLÁTCE - INFEKČNÍ SÉROLOGIE

Nebuněčné organismy - viry

EBV. RNDr. K.Roubalová, CSc.

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Exprese genetické informace

Onkogenní viry Antonín Šípek /2007

CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie

Centrální dogma molekulární biologie

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Cytosin Thymin Uracil

Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem Oddělení virologie Praha Budínova 67/2, Praha 8

1 Biochemické animace na internetu

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D materiály k

Struktura a funkce biomakromolekul

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Petr Müller Masarykův onkologický ústav. Genová terapie

Inhibitory ATR kinasy v terapii nádorů

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.

Molekulární diagnostika pletencové svalové dystrofie typu 2A

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Nebuněčné organismy Viry

Mitochondriální genom, úloha mitochondrií v buněčném metabolismu, signalizaci a apoptóze

v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná

Transkript:

Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny

Lokalizace replikace DNA viry: jádro Parvoviridae nejmešídna viry Polyomaviridae BKV, JCV neorotropní Papillomaviridae onkogennípotenciál HPV 16,18 vysoce rizikové Adenoviridae Herpesviridae HSV 1, HSV 2, varicella zoster virus cytomegalovirus EBV, HHV 8 Cytoplazma Poxviridae variola, vaccinia RNA viry: Jádro Orthomixoviridae influenza - viry replikující se reverzní transkripcí Retroviridae, Hepadnaviridae Pro vstup do jadra viry vyuzivaji dve odlisne strategie: a)buď mohou čekat v cytoplazmě infikované buňky, dokud buňka nevstoupi do mitosy diky rozpadu jaderné membrány může virový genom asociovat sbuněčným chromatinem a tak se dostane do nově slozeného jádra. Virus může infikovat pouze dělící se buňky většina retrovirů svýjimkou lentivirů HIV. a)virový genom až do jádra interfazních buňek transport přes jaderný obal. To umožňuje infekci i terminalně diferencovaných buněk každá skupina odlišny mechanismus transportu nukleoproteinového komplexu do jádra jedno společné transport přes jaderný pór.

Replikační cyklus DNA virů MT Transport jadernými póry během virové replikace: import virové DNA export virových mrna do cytosolu import virových regulačních a strukturních proteinů u virů skládajících se v cytoplazmě export dceřiných genomů Jaderny import 1) NLS rozpoznáván importiny 2) Asociace s jaderným pórem 3) Ran GDP váže cargo 4) Transport do jádra 5) Výměna GDP GTP 6) Disociace komplexu

Vstup DNA virů do jádra vstup receptorem zprostredkovanou endocytozou narušení membrány endosomu, uvolnění do cytoplazmy NLS rozpoznáván importiny transport do jádra Vstup DNA virů do jádra Kapsida 70 100 nm vstup receptorem zprostredkovanou endocytozou pohyb pomocí endosomů a mikrotubulární sítě disociační faktory rozvolnění kapsidy - transport nukleoproteinového core do jádra

Vstup DNA virů do jádra největší DNA viry fúze s plazmatickou membránou transport podél mikrotubulů vazba na cytoplazmatické fibrily závislé na Ran a importinech uvolnění virové DNA do jaderného póru závislé na ATP Vstup HIV do jádra fúze s plazmatickou membránou přepis virové RNA preintegrační komplex NLS MA, INT interakce s importiny Vpr váže importiny kotevní protein na jaderném póru rozpad jaderného obalu

Jádro : 1)transkripce časných genů MT 2) replikace virové DNA DNA viry: genomy preferenčně asociovány s PML NBs, centra jejich replikace a transkripce lokalizovány v těchto strukturách, virové regulační proteiny asociují s PML tělísky a indukují změny v jejich struktuře 1993 Gerd Maul v infikovaných buňkách změny ve struktuře PML NBs

Interakce DNA virů a virových proteinů s PML NBs Adenoviry: časné proteiny E1A a E4 asociovány s PML NBs E4 schopnost rozrušovat strukturu PML NBs track-like struktury (obsahují časné virové antigeny) všechny proteiny směrovány do replikačních kompartmentů Polyomaviry: replikace DNA probíhá v ohniscích asociovaných s PML NBs Papillomaviry: asociace replikačních center a regulačních proteinů s PML NBs kapsidový protein L2 kolokalizuje s PML NBs Interakce DNA virů a virových proteinů s PML NBs HSV 1 genom asociace s PML tělísky iniciace replikace Bezprostředně časný gen ICP rozpad PML NBs ICP0 aktivita ubiquitin E3 ligázy - interaguje s ubiquitin specifickou proteazou USP7

Potenciální role PML NBs v průběhu virové replikace PML NBs spojována s interferonovou obranou buňky proti virům (interferon inhibuje expresi časných genů a rozrušování PML NBs) ICP herpesviru uvolňuje antivirovou obranu buňky X místo aktivní transkripce zásobárna transkripčních faktorů navozený rozpad PML NBs může uvolňovat transkripční faktory pro efektivní transkripci virové DNA EBV pomnožení i latence v lymfoidních tkáních během latence genom připojen k chromozomům MEF2 vazba do BZLF promotoru směrování HDAC/HAT represe/aktivace transkripce

EBV - BZLF1 exprese během indukce lytickeho cyklu rozpad PML NBs -EBNA5-exprese během latence žádné strukturní změny -během latence genom připojen k interfázním chromozomům po aktivaci lytické infekce replikace v PML NBs HHV-8 -LANA asociace episomů s buněčnými chromosomy po aktivaci lytické infekce replikace v PML NBs MT 1) Skládání virového potomstva 1) Uvolnění virionů

Herpesviry: Sládání virionů už v jádře průchod jadernou membránou obalení Efekt herpesvirove infekce na jadernou laminu Uvolnění virionů z jádra vypučením skrz vnitřní jadernou membránu = primární zabalení Odchod nukleokapsid z jádra doprovázen rozpadem laminové vrstvy pod vnitřní jadernou membránou Prvně popsan IR6 protein interaguje s jadernym laminem mutace snižení infektivity, špatný průchod dceřiných virionů do cytoplazmy HSV 1 Pro průchod virionů jaderným obalem jsou nezbytné proteiny UL 31 a UL 34 strukturní změny v jaderné lamině a v rozložení proteinů jaderné membrány

Efekt herpesvirove infekce na jadernou laminu replikační kompartmenty do jaderného obalu do míst, kde jsou lokalizovány proteiny UL31 a UL34 Geny pro UL31 a UL34 klíčové pro transport zrajících virionů z jádra do cytoplazmy mutace snížení infektivity zadržování virionů v jádře Herpesvirové proteiny směrují buněčné proteinkinázy na jadernou laminu fosforylace rozvolnění laminové vrstvy MCMV proteinkináza C HCMV kóduje vlastní PK UL97 Efekt polyomavirove infekce na jadernou laminu Lidský polyomavirus virovy agnoprotein (Agno) směrován do obalu jádra váže HP1 disociace z LBR destabilizace jaderneho obalu PyV rozpad jaderne laminy během pozdni faze infekce

Děkuji za pozornost.