Inovace studia molekulární a buněčné biologie
|
|
- Josef Toman
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
2 OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
3 Patogeneze virové infekce Od infekce k nemoci Doc. RNDr. Milan Navrátil, CSc. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
4 Cílem je seznámit posluchače s procesem reprodukce (replikace) virů Klíčová slova: adsorpce, penetrace, vlastní replikace, maturace, uvolnění Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
5 EVOLUČNÍ KONFLIKT JE ZÁKLADEM VIROVÉ PATOGENEZE Hostitel i virus se snaží získat reprodukční výhody nové viry se vyvíjejí průběžně přirozená selekce preferuje viry s nízkou patogenitou/virulencí (tj. neeradikují hostitele) -?většina? virových infekcí je bezpříznaková - choroba/nemoc je nezvyklý následek infekce
6 JAK POROVNAT SÍLU VIRŮ Patogenita porovnává sílu chorob vyvolaných různými mikroorganismy (např. virus vztekliny je více patogenní než virus spalniček). Virulence porovnává sílu chorob vyvolaných různými kmeny téhož mikroorganismu.
7 PATOGENEZE VIROVÉ INFEKCE Patogeneze (virové infekce) je proces vyjadřující komplex interakcí mezi virem a hostitelem, jehož výsledkem je nemoc. Virová patogeneze zahrnuje veškeré pochody a mechanismy, které se podílejí na vzniku choroby, a to na úrovni infikovaných buněk, orgánů a jedinců. Virové infekce často vede ke vzniku klinických příznaků choroby. Patogeneze zahrnuje všechny aspekty virové infekce organismu od vstupu viru do organismu, přes molekulární mechanismy jeho replikace a cytopatologie, až po šíření viru v organismu, interakce s obrannými mechanismy organismů. Choroba (disease) je škodlivou odchylkou od normálního průběhu fyziologických procesů trvající dostatečně dlouhou dobu, aby se životně důležité funkce narušily nebo zpomalily.
8 PODMÍNKY VZNIKU CHOROBY Pro vznik choroby jsou nezbytné tři důležité faktory: náchylný hostitel, virulentní patogen a příznivé vnější podmínky. Virus Host Environment
9 PROČ STUDUJEME VIROVOU PATOGENEZI? 1. Vývoj nových vakcín 2. Využití cytokinů a jiných modulátorů imunity 3. Nová generace antivirových léčiv 4. Nové postupy terapie 5. Nová preventivní opatření 6..
10 CHOROBA Choroba je škodlivou odchylkou od normálního průběhu fyziologických procesů trvající dostatečně dlouhou dobu, aby se životně důležité funkce narušily nebo zpomalily. V humánní a veterinární medicíně se uplatňují pro stanovení chorobného stavu organismu určité parametry; normy biologických konstant (např. normální tep, teplota, glykémie, ph krve, sedimentace). Ve fytopatologii obdobné objektivní míry normálnosti (zdraví) chybí. Za nemocnou se považuje ta rostlina, která má příznaky choroby obvykle pozorovatelné vizuálně. Někteří autoři považují za nemocné všechny infikované rostliny.
11 PATOGEN A INFEKČNOST Patogen je buněčný nebo nebuněčný organismus, který je schopen způsobovat chorobu na jednom hostiteli nebo okruhu hostitelů. Infekčnost je schopnost mikroorganismu způsobovat onemocnění po vniknutí do těla hostitele. V rostlinné virologii tento termín vyjadřuji i kvantitu určitého viru v pletivech hostitele, schopnost množit se v něm, ale i stabilitu viru in vitro v prostředí mimo hostitele.
12 REAKCE BUŇKY NA VIROVOU INFEKCI Produktivní infekce Vnímavá (permisivní) buňka Ne-vnímavá (nepermisivní) buňka
13 CYTOPATICKÝ EFEKT 1. Inhibice syntézy buněčných makromolekul inhibice syntézy buněčných RNA zamezení iniciace translace (asociace ribozómů s buněčnou mrna) inhibice syntézy buněčné DNA 2. Upřednostění syntézu viru specifických makromolekul syntéza časných makromolekul specifických pro virus (mrna, časné proteiny) hromadění strukturních virových proteinů toxických pro buňku inkorporace proteinů a glykoproteinů specifických pro virus do membránového systému buňky (důsledkem je imunitní cytolýza) syntéza virové genomické DNA nebo RNA 3. Aktivace buněčných lyzozómů
14 CYTOPATICKÝ EFEKT 4. Změny buněčných mikrofibril a mikrotubulů 5. Přestavba membrán endoplazmatického retikula, jádra a buněčné membrány změna permeability cytoplazmatické membrány pro ionty a vodu únik makromolekul z buňky 6. Imunitní cytolýza rozrušení antigenně změněné cytoplazmatické membrány, lýze buňky (protilátky, komplement, lymfocyty)
15 FÁZE VIROVÉ PATOGENEZE Vstup viru do hostitele Primární pomnožení Šíření v hostiteli; buněčný a tkáňový tropismus Imunní odpověď Sekundární pomnožení Celkový výsledek infekce Poškození buňky Subklinické infekce (bez projevů) Akutní infekce (choroba) Persistentní infekce (chronická, latentní, pomalá) Transformace
16 PŘÍKLADY MECHANISMŮ PŮSOBENÍ VIRŮ NA HIOSTITELE V PRŮBĚHU PATOGENEZE Cytotoxicita (HSV) Imunopathogenicita (HBV), Imunosuprese (HIV, CMV) Produkce toxinů (rotavirus) Pozměněný růst buňky (HPV, HHV)
17 HLAVNÍ VSTUPNÍ BRÁNY VIROVÉ INFEKCE 1. Kůže Herpes, Pox, ARBO 2. Respirační sl. Rhino, Orthomyx, Paramyxo, Adeno 3. Trávicí trakt Rota, Pico, Calici, Astro, Hepatitis A 4. Pohlavní sl. Herpes simplex, HIV, Hepatitis B 5. Spojivka Rhino, Entero 72, Adeno 6. Matka - plod HIV, CMV, Rubella, HSV
18 vstupní brána primární pomnožení lymfatické uzliny KREV periferní nervy ganglia fagocyty RES CNS kosterní svaly vnitřní orgány
19 PŘÍKLADY KONEČNÝCH FÁZÍ INFEKCE ORGANISMU Cytocidní produktivní infekce (lytická), při které proběhne reprodukce virů zakončená kompletní morfogenezí nový virionů; buňka je však tak poškozená, že odumírá (příklad). Produktivní infekce bez cytocidních změn, při které proběhne reprodukce virů zakončená kompletní morfogenezí nový virionů, avšak po jejich uvolnění buňka neodumírá, ale obnovuje svoji funkci (virus chřipky, mimo cytocidní kmeny). Perzistentní infekce, během které se virové částice tvoří trvale, buňka se ale nepoškodí. Pokud se jedná o dělící buňku, virus může přecházet do dceřiných buněk (řada rostlinných virů). Interakce viru s buňkou vede k její transformaci, při které se mění vlastnosti buňky (morfologie, genom, karyotyp) a dochází k poruchám buněčného dělení a růstu. Abortivní infekce, při které virus pronikne do buňky, ale vzhledem k absenci některých enzymů nebo faktorů v buňce jsou syntetizovány jen některé složky reprodukčního cyklu viru. Kompletní částice se netvoří, nebo jsou defektní.
20 1. Primární infekce hostitele spojená s překonáním epitelové bariéry. 2. Zahájení množení viru ve vnímavých buňkách v místě inokulace. 3. Překonání lokálních obraných mechanismů (interakce viru s makrofágy, interferon) 4. Přímé poškození buněk v místě vstupu 5. Zápalová reakce tkáně v místě vstupu. 6. Překonání cévní bariéry 7. Šíření viru krevními a lymfatickými dráhami 8. Průnik viru do nervových zakončení 9. Pomnožení viru x imunitní odpověď virulence virového kmene tvorba interferonu tvorba protilátek buněčná imunitní odpověď 10. Usídlení viru v cílovém orgánu 11. Poškození buněk (tkání) vlivem imunitní cytolýzy 12. Vznik imunokomplexů jejich vznik a ukládání 13. Přetrvávání viru v organizmu statická (neproduktivní) forma latence dynamická forma latence
21 VIROVÁ INFEKCE A NÁDORY Pokud se viry podílejí na vzniku zhoubných nádorů, nečiní tak izolovaně, ale v součinnosti s dalšími genetickými změnami buněk, které obvykle mají jiný původ. Jako nádorové označujeme buňky, které se trvale a nekoordinovaně množí, protože se vyprostily z kontrolních mechanizmů, jež regulují jejich růst. Schopnost vyvolat nádorové bujení nezískává buňka najednou, ale v důsledku postupných genetických změn. Prvotní genetickou změnu buňky označujeme jako iniciaci a zásahy, které ji vyvolávají označujeme jako karcinogeny; mohou být chemické fyzikální a virové
22 ONKOGENY jsou geny, které kódují proteiny regulující buněčný růst a diferenciaci buňky, a jejich poruchy vedou ke ztrátě růstové kontroly a transformaci buňky normální v buňku nádorovou. Onkogeny byly objeveny při výzkumu retrovirů.
23 ONKODNAVIRY Virové onkogeny v pravém slova smyslu. Produkty onkogenů jsou nezbytné pro množení viru. Replikace viru obvykle vede ke smrti buňky transformována může tedy být pouze buňka, ve které se virus nemůže pomnožit. Buňky transformované viry obsahují virový genetický materiál, který může, ale nemusí být zabudován do buněčných chromozómů. K transformaci buňky není potřeba celého virového genomu, ale pouze té jeho části, která kóduje onko-protein.
24 PAPOVAVIRIDAE Polyomavirus SV 40 myší polyomavirus Papillomavirus benigní nádory kůže a sliznic ADENOVIRIDAE HERPESVIRIDAE HEPADNAVIRIDAE POXVIRIDAE EB virus (karcinom nosohltanu) HSV-2 (karcinom děložního čípku) virus hepatitidy B (nádory jater) virus ptačích neštovic virus králičího fibromu (benigní kož. nádory)
25 ONKORNAVIRY Virové onkogeny odpovědné za nádorotvorný účinek jsou zcizené (pozměněné protoonkogeny). Produkty onkogenů se nepodílejí na množení (reprodukci) viru. Replikace viru je obvykle kompatibilní s životností buňky. RETROVIRY virus Rousova sarkomu leukemické retroviry Charakteristické znaky nádorových RNA virů: reverzní transkripce virové RNA a integrace virové cdna do hostitelského chromouómu exprese integrovaného proviru okogeny zcizené geny z hostitelské buňky (např. transdukcí) virová cdna po integraci do genomu host. buňky může svým promotorem nebo enhancerem aktivovat expresi buněčných onkogenů
26 OBRANA ORGANISMU VŮČI VIROVÉ INFEKCI Nespecifické obrané mechanismy Anatomicko morfologické chemické Komplement Zánět Fagocytóza Cytokiny, interferon Specifická protivirová obrana Imunitní systém, protilátková-humorální a buněčná obrana
27 Virové vakcíny Aktivní imunizace Pasívní imunizace PROFYLAXE A LÉČBA VIROVÝCH CHOROB Terapie virových infekcí Inhibice adsorbce viru na vnímavou buňku. Zábrana uvolnění virové nukleové kyseliny. Interference s transkripcí a translací virových genů (Acyklovir). Inhibitory DNA polymeráz. Inhibitory RNA polymeráz (Ribavirin). Inhibitory reverzní transkriptázy (Zidovudin, Didanosin). Interferon alfa.
28 PATOGENEZE ROSTLIN Patogeneze rostlin zahrnuje řadu následných kroků: 1. Vstup viru do rostliny 2. Rozvoj infekce a reakce hostitelské rostliny 3. Průběh choroby
29 ROZVOJ INFEKCE A REAKCE HOSTITELSKÉ ROSTLINY lokální příznaky infekce systémovými příznaky
30 PROTIVIROVÁ OBRANA ROSTLIN Rezistence Suprese umlčování virů Je známa celá řada proteinů enzymů, které se objevují (nebo se zvyšuje jejich množství) v buňkách po infekci virem. Jedná se například o peroxidázy, polyfenoloxidázy, ribonukleázy PR proteiny (pathogenesis related proteins).
31 OZDRAVOVÁNÍ ROSTLIN Meristémová kultura Termoterapie Chemoterapie
32 EKOLOGIE VIRŮ Studium virů v přírodě i laboratoři vede k získání řady informací o dynamice jejich interakcí s okolním prostředí, tj. ekologie. Viry, jak je všeobecně chápáno způsobují škody zemědělcům, významně ovlivňují zdravotní stav lidské populace, ale jsou i nedílnou součástí nedotknuté přírody. Virózy jednotlivých hostitelů i jejich populací jsou výsledkem interakcí mezi virem, hostitelem a prostředím. Ekosystém virů není však reprezentován pouze výše uvedenou interakcí, ale zahrnuje i prostor a čas, ve kterých jednotlivé faktory působí a mění se. Dr. Milan Navrátil
33 Ekologie virů se zabývá vztahy mezi viry, hostitelem a okolním prostředím. Studium ekologie virů zahrnuje i sledování vztahů hostitelských organismů, protože mají velký význam pro dynamiku virové nákazy, její šíření a cirkulaci. Cirkulace představuje uzavřený okruh přenosů. Epidemiologie je věda o příčinách, rozšíření a frekvenci výskytu virových chorob a rozšíření a přenosu virů vyvolávajících choroby.
34 V užším slova smyslu je epidemiologie vědní obor zabývající se nákazami lidí. Epizootologie pak vědní obor zabývající se infekcemi zvířat. Virus poliomyelitidy Arboviry jednoduchá cirkulace složitá cirkulace
35 INFEKČNOST a IMUNITA Infekčnost je stav infikovaného organismu, během kterého se může z infekčního zdroje infikovat další jedince množství vylučovaného viru délka období, po které se virus vylučuje stabilita viru vůči podmínkám prostředí cesta, kterou se virus vylučuje výskyt (klinických) projevů choroby Živočišná populace je vnímavá nebo imunní.
36 INCIDENCE (akutní choroby) počet případů na obyvatel Bratislavy v roce 1991 počet ochoření xxxx časový úsek 1991 lokalita Bratislava PREVALENCE (chronická ochoření) počet ochoření časový úsek lokalita xxxx k určitému dni, měsíci (chybí časový údaj) Bratislava
37 Virus Biologická charakteristika viru, především potom způsob přenosu (šíření) a hostitelská specifita, hlavní měrou ovlivňují (určují) charakter interakce virus hostitel, a tedy i úroveň (hladinu) poškození populace hostitelů a návazných interakcí v daném ekosystému. Velký význam pro překonání genetických a fyziologických bariér má vysoká přirozená variabilita virů
38 Hostitel Existence vnímavého hostitele je třetí (vedle viru a přenosu) určující podmínkou existence virové populace v ekosystému. Druhy vyznačující se vysokou přirozenou genetickou variabilitou (diverzitou) jsou schopné vytvořit v interakci s virem rovnovážný stav, který se nevyznačuje fatálním dopadem virové infekce na populaci hostitele. Posun od genetické variability ke genetické homogenitě hostitelských populací (kulturní plodiny, plemena živočichů) a systémy pěstování ve velkoplošných monokulturách nebo velkochovy významně snižují odolnost hostitelské populace vůči virům.
39 Přenos/šíření viru Velikost virových populací a jejich variabilita ve spojení s lidskými zásahy do přirozených biologických systémů umožňují rychle a efektivně zvýšit efektivnost přenosu. Jedná se především o zootechnické a agrotechnické zásahy (např. velkochovy, monokultury, přemnožení), globalizaci/internacionalizaci ekonomiky umožňující přemísťování infikovaného materiálu na dlouhé vzdálenosti mezi regiony nebo i kontinenty. Významným zdrojem infekce mohou být i genové sbírky a pěstitelský nebo chovatelský materiál. Podobné faktory působí i přímo v lidské populaci (např. cestování na velkou vzdálenost, nahromadění lidí v dopravních prostředcích nebo školách).
40 Přenos a šíření rostlinných virů 1. Přímý přenos reprodukčním rostlinným materiálem - vegetativní přenos: rouby a očka, řízky, odkopky a sadbový materiál Semenem Pylem Kokoticí (C. campestris, C. europea ap.) 2. Přenos pomocí vektorů (zoochorie) - mšice (dále pak brouci, molice, křísi, mery ). Nepersitentní přenos Persitentní přenos Trtransovariální přenos 3. Přenos zoosporami hub 4. Mechanický přenos mechanická inokulace
41 Přenos a šíření živočišných virů Kapénková infekce aerosoly Alimentární infekce kontaminovanou potravou Pohlavním stykem Krví a krevními deriváty Přímým kontaktem Oděrky a poraněními Pokousáním Vektory
42 Klimatické podmínky Klimatické podmínky (teplota, světlo ap.) mohou ovlivnit predispozici hostitele k virové infekci a především pak modulují průběh choroby (rychlost rozvoje choroby, klinické příznaky, symptomy).
43 VIRUS PROSTŘEDÍ HOSTITEL PŘENOS
44 ZDROJ PROSTŘEDÍ VEKTOR PŘENOS VNÍMAVÁ POPULACE
45 LETALITA (smrtnost) % zemřelých z celkového počtu nemocných určitou nemocí MORTALITA (úmrtnost) počet úmrtí na počet infikovaných jedinců MORBIDITA (chorobnost) počet výskytu choroby za určité období (měsíc, rok) určitý počet obyvatelstva/lokalitu
46 Geografické rozšíření virů Sporadické infekce Endemické infekce Epidemie Pandemie Přírodní ohniska infekce Přírodní ohnisko nákazy definujeme jako místo, kde původce choroby, jeho specifický vektor, a zvířata (reservoáry) původce choroby existují neomezeně dlouhý čas v přírodních podmínkách nezávisle na člověku. Příklad: Arboviry
47 DIAGNOSTIKA VIRŮ Biologické testy ELISA test (přímá detekce virů x detekce specifických protilátek) Neutralizační test Komplement fixační test Hemaglutinin inhibiční test
48 BIOTECHNOLOGIE Využití živých organismů k řešení problémů nebo získání produktu. VIRY - NÁSTROJE BIOTECHNOLOGIE Viry obsahují specifický genetický materiál. Napadají buňky, kde se mnohonásobně zmnoží. Dopravují genetický materiál do velmi specifických buněk. Existují cesty jak cíleně rozšířit jejich genetický materiál. Virus může přenášet cizí genetický materiál. Viry obsahují specifické geny pro syntézu enzymů nezbytných v molekulární genetice. Dr. Milan Navrátil
49 INDUKOVANÁ REZISTENCE kulturních plodin vůči virům. Transformace rostlin RNA - zprostředkovaná rezistence CP - zprostředkovaná rezistence Replikázou - zprostředkovaná rezistence MP - zprostředkovaná rezistence Satelitní defektní RNA
50 VIRY - VECTORY MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE Klonovací a expresní vektory Bakteriofág lambda, M13, P2 klonování exprese sekvenování genomové knihovny cdna knihovny exprese heterologních proteinů
51 Virové DNA vektory - genová terapie Retrovirové vektory Adenovirové vektory HSV vektory AAV vektory Lentivirové vektory
52 VIRY - zdroje reverzních transkriptáz AMV MuMLV Avian myeloblasty virus Murine moloney leukemia virus VIRY - transformační molekuly např. PVX virus SW-40 VIRY - insekticidy např. Baculoviry
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceElektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku
Obecná virologie Viry lat. virus šťáva, jed, v lékařské terminologii infekční činitel 1879 1882: první pokusný přenos virového onemocnění (mozaiková choroba tabáku) 1898: první pokusný přenos živočišného
VíceVirus lidského imunodeficitu. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno
Virus lidského imunodeficitu MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno HIV Human Immunodeficiency Virus AIDS Acquired Immunodeficiency Syndrome SIDA Syndrome d immuno-déficience acquise Historie původně opičí
Více2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi
INFEKCE A IMUNITA 2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi 3) Normální rezistence k infekci Infekční onemocnění je nejčastější příčina smrti na světě 4) Faktory ovlivňující vážnost infekce 1. Patogenní faktory
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceNEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY
NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceObsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57
Obsah Předmluva... 13 Nejdůležitější pojmy používané v textu publikace... 14 MIKROBIOLOGIE... 23 Mikroorganismy a lidský organismus... 24 Třídy patogenních mikroorganismů... 25 A. Viry... 25 B. Bakterie...
VíceBuněčné jádro a viry
Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceInfekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada
Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Komenzalismus Mutualismus Parazitismus Normální flóra Patogenita Saprofyt Obligátní patogen Oportunní patogen
VíceEpidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU
Epidemiologie MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Epidemiologie Studium hromadně se vyskytujících jevů Stanovení opatření intervence Analýza efektivity intervence Epidemiologie
VíceČíslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor Mgr. Martin Hnilo Tematická oblast Biologie 1 Nebuněční viry. Ročník 1. Datum tvorby 10.10.2012 Anotace Pracovní
VíceBUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE
VíceVirové hepatitidy. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno
Virové hepatitidy MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno Hepatitida A Taxonomie: Picornaviridae, Hepatovirus Morfologie: neobalený ssrna-virus pozitivní polarity, nesegmentovaný, 27 32 nm Stabilita: termostabilní
VíceAntivirotika. Včetně léčby AIDS
Antivirotika Včetně léčby AIDS Antivirová chemoterapeutika =látky potlačující virové onemocnění Virocidní látky přímo inaktivují virus (málopole neorané) Virostatické látky inhibují virový cyklus na buněčné
VíceFatální forma influenzy drůbeţe v chovu krůt
Fatální forma influenzy drůbeţe v chovu krůt Doc. MVDr. Petr Lány, Ph.D. Mgr. Kateřina Rosenbergová Ústav infekčních chorob a epizootologie MVDr. Miša Škorič, Ph.D. Ústav patologické morfologie Fakulta
VíceNeb Nebuněčná forma živé hmoty živé / neživé
1 Nebuněčné organismy-virusy a viroidy LATINSKY VIRUS = JED, TOXIN Znaky nebuněčných organismů: Nebuněčné částice, jejichž struktura je minimalizována na molekulu genetické informace a bílkovinný obal
VíceIMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
VíceObecná epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství, odd. epidemiologie infekčních chorob
Obecná epidemiologie MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství, odd. epidemiologie infekčních chorob Epidemiologie Studium hromadně se vyskytujících jevů Stanovení opatření intervence Analýza
Více1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně
Obsah Předmluvy 1. Definice a historie oboru molekulární medicína 1.1. Historie molekulární medicíny 2. Základní principy molekulární biologie 2.1. Historie molekulární biologie 2.2. DNA a chromozomy 2.3.
VíceCo jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím
Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících
VíceSylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
VíceTerapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů
Transfekce, elektroporace, retrovirová infekce Vnesení genů Vrstva fibroblastů, LIF Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů Selekce ES buněk, v nichž došlo k začlenění vneseného genu homologní rekombinací
VíceOBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se
VíceObsah přednášky: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Studijní materiály na: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obsah přednášky: Obecná charakteristika virů velikost a morfologie
VíceSTŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU OBECNÁ EPIDEMIOLOGIE MGR. IVA COUFALOVÁ
STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU OBECNÁ EPIDEMIOLOGIE MGR. IVA COUFALOVÁ EPIDEMIOLOGIE je obor, který zkoumá rozložení infekčních chorob v populaci, sleduje
VíceOkruhy otázek ke zkoušce
Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.
VíceHumorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha
Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační
VíceAutoři: Jana Kučerová (repa@emsbrno.cz) Zdeňka Vlahová (zdena.vlahova@centrum.cz) Gymnázium J.G. Mendela, Brno 1998. Maturitní téma č. 6.
Maturitní téma č. 6 VIRY - Vira STRUKTURA VIRU Jejich struktura je velice jednoduchá. Virovou částici tvoří nukleová kyselina, která je opatřena bílkovinným obalem (kapsidem). Nukleová kyselina může být
VíceNázev: Viry. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie
Název: Viry Výukové materiály Autor: PaedDr. Pavel Svoboda Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Ročník: 2. (1. vyššího gymnázia) Tematický
VíceRNDr K.Roubalová CSc.
Cytomegalovirus RNDr K.Roubalová CSc. www.vidia.cz kroubalova@vidia.cz Lidský cytomegalovirus Β-herpesviridae, p největší HV (240 nm), cca 160 genů Příbuzné viry: myší, krysí, opičí, morčecí Kosmopolitní
VíceObsah přednášky: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Studijní materiály na: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obsah přednášky: Obecná charakteristika virů velikost a morfologie
VíceNebuněční Viry, viroidy, priony
Nebuněční Viry, viroidy, priony Viry - Stavba virionu Virové kapsidy Nukleová kyselina viru a) DNA - dvouřetězcová - jednořetězcová (jen u virů) b) RNA -dvouřetězcová (jen u virů) - jednořetězcová Lytický
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 HUVIR/HUMÁNNÍ VIROLOGIE Virové gastroenteritidy Přehled virů vyvolávajících infekce jater Prof. RNDr. Milan Navrátil, CSc. Cílem
VíceProč nemáme vakcínu proti HIV-1?
UAB THE UNIVERSITY OF ALABAMA AT BIRMINGHAM UAB Proč nemáme vakcínu proti HIV-1? Jiří Městecký Department of Microbiology University of Alabama at Birmingham USA Pandemie HIV/AIDS 1983 2004 2010 2020 Popsání
VíceMODUL č. III. Epidemiologie a Hygiena
MODUL č. III Epidemiologie a Hygiena Definice epidemiologie a rozdělení Definice: Epidemiologie je nauka o teoretických a praktických otázkách ochrany před chorobami (infekčními i neinfekčními). Rozdělení
VíceKlonování DNA a fyzikální mapování genomu
Klonování DNA a fyzikální mapování genomu. Terminologie Klonování je proces tvorby klonů Klon je soubor identických buněk (příp. organismů) odvozených ze společného předka dělením (např. jedna bakteriální
VíceČlověk a mikroby, jsme nyní odolnější? Jan Krejsek. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové
Člověk a mikroby, jsme nyní odolnější? Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové Jsme určeni genetickou dispozicí a životními podmínkami, které působí epigeneticky
VíceCytosin Thymin Uracil
ukleové kyseliny fosfát - P - nukleotid nukleová báze C 2 3' 4' 5' cukr 2 1' 2' 5' báze C 2 1' 3' 2' 4' nukleosidy C 2 3' báze 1' b-d- ribofuranóza b-d-deoxyribofuranóza 4' 5' 2' - P - 2 - P - Cytosin
VíceZdravotní nauka 3. díl
Iva Nováková Zdravotní nauka 2. díl Učebnice pro obor sociální činnost Iva Nováková ISBN 978-80-247-3709-6 ISBN 978-80-247-3707-2 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264
VíceRIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného
VíceAkutní a chronické hepatitidy
Akutní a chronické hepatitidy MUDr. Jana Bednářová, PhD. Oddělení klinické mikrobiologie FN Brno Hepatitida zánět a poškození jater různými etiologickými agens zahrnujícími neinfekční příčiny i různá infekční
Víceα herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. RNDr K.Roubalová NRL pro herpetické viry
α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. RNDr K.Roubalová NRL pro herpetické viry Biologické vlastnosti α herpesvirů HSV1,2: Produktivní infekce epitelálních buněk a fibroblastů kůže
Vícewww.vidia.cz α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. kroubalova@vidia.cz
www.vidia.cz α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. RNDr K.Roubalová kroubalova@vidia.cz Průběh infekce α herpesviry HSV1,2: Přenos kontaktem (sliny, poševní sekret,kožní léze) Produktivní
VíceHerpetické viry. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno
Herpetické viry MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno Herpesviridae Morfologie: obalené DNA-viry ikosaedrální symetrie, 120-200 nm Stavba virionů: nukleoid, kapsida, tegument, obal Množení: transkripce
VíceZkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
VíceSpecifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
VíceOtázky. Pravidelné očkování se provádí : Mezi pravidelné očkování patří: Mezi zvláštní očkování patří: Při úrazech se vždy očkuje proti :
Otázky Klíčové buňky specifické imunity jsou: T lymfocyty vznikají v: B lymfocyty produkují : Mezi protilátky řadíme : Primární imunitní reakce je: Sekundární imunitní reakce je: Imunogeny jsou: Bakteriální
VíceONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii
ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních
VíceInterpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.
Interpretace serologických výsledků MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o. Serologická diagnostika EBV Chlamydia pneumoniae Mycoplasma pneumoniae EBV - charakteristika DNA virus ze skupiny
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VíceCo nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?
VíceVýskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených
Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených pro závislost Sylva Racková Psychiatrická klinika LF UK v Plzni AT konference 28.04. 2010, Špindlerův Mlýn Borna Disease virus (BDV) charakteristika
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceOčkování cestovatelů. 1. infekční klinika 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
Očkování cestovatelů Milan Trojánek 1. infekční klinika 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, Praha Cestovní a
VíceObsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21
Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti
VíceProtinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
VíceVýskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly
VíceÚloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií
Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží
VíceÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich
VíceGENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných
VíceLidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.
Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze K.Roubalová Vidia spol.s r.o. Zařazení, genetika HHV6B vs. HHV6A: 75% shoda genů, 62% shoda proteinů Epidemiologie Dospělá populace promořena z >
VíceLidmila Hamplová a kol. Mikrobiologie, Imunologie, Epidemiologie, Hygiena pro bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol
Lidmila Hamplová a kol. Mikrobiologie, Imunologie, Epidemiologie, Hygiena pro bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani
VíceInterpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová
Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů K.Roubalová Specifické vlastnosti herpetických virů ovlivňují protilátkovou odpověď Latence a celoživotní nosičství Schopnost reaktivace,
VíceRich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)
RNAi Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor) Místo silné pigmentace se objevily rostliny variegované a dokonce bílé Jorgensen pojmenoval tento fenomén
VícePapillomaviry. Eva Hamšíková. ÚHKT, oddělení experimentální virologie
Papillomaviry Eva Hamšíková ÚHKT, oddělení experimentální virologie Viry nitrobuněční parazité, životní cyklus závislý na buněčném aparátu, v současnosti známo asi 5 000 typů virů Papillomaviry malé viry
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Více19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
VíceTematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví
Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Dle čl. 7 odst. 2 Směrnice děkana pro realizaci bakalářských
VíceNebuněčné organismy - viry
Nebuněčné organismy - viry Nebuněčné organismy Kapsida (bílk.), NK (DNA a RNA) Vnější obalová vrstva ssrna, dsrna, ssdna, dsdna viry Reprodukční strategie: +RNA, - RNA, diplorna a retroviry Viriony, fágové
VíceMolekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.
Molekulární biotechnologie č.12 Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny. Transgenní organismy Transgenní organismus: Organismus, jehož genom byl geneticky modifikován cizorodou
VíceIII/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceNebuněčné živé soustavy viry virusoidy viroidy
Nebuněčné živé soustavy viry virusoidy viroidy VIRA = VIRY nukleoproteinové částice nemají buněčnou stavbu => nebuněčné organismy mají schopnost infikovat hostitelské buňky a množit se v nich k rozmnožování
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VícePetra Lysková BIOLOGIE
Petra Lysková BIOLOGIE 1877-1895 Louis PASTEUR zakladatel mikrobiologie 1890 Dimitrij IVANOVSKIJ a Martinus BEIJERINCK první virus = virus tabákové mozaiky 1898 Friedrich LOEFFLER a Paul FROSCH první virus
VíceLékařská orální mikrobiologie I VLLM0421p
Lékařská orální mikrobiologie I VLLM0421p Týden 8: Patogeneze infekce Ondřej Zahradníček zahradnicek@fnusa.cz Definice patogeneze Patogeneze: vysvětluje vznik a vývoj chorobných příznaků Co patří do patogeneze
VíceMgr. Marcela Křiváková Ph.D. SZŠ Jaselská, Brno
Péče o dítě s infekčním onemocněním Mgr. Marcela Křiváková Ph.D. SZŠ Jaselská, Brno Imunita 1. Definice 2. Funkce rozpoznat škodlivé látky (zevní, vnitřní) mobilizovat obrané mechanizmy likvidovat škodliviny
VíceMendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno
Mendelova genetika v příkladech Transgenoze rostlin Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
VíceVIRY - PŮVODCI NEMOCÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A ROSTLIN. Růžičková Vladislava
VIRY - PŮVODCI NEMOCÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A ROSTLIN Růžičková Vladislava Úvod Tento článek je určen k rozšíření výuky biologie na úrovni základních, ale zejména středních škol v problematice virů a virologie.
VíceAtestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie Okruh základy imunologie 1. Buňky, tkáně a orgány imunitního
VíceImunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS
Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost
VíceVakcíny z nádorových buněk
Protinádorové terapeutické vakcíny Vakcíny z nádorových buněk V. Vonka, ÚHKT, Praha Výhody vakcín z nádorových buněk 1.Nabízejí imunitnímu systému pacienta celé spektrum nádorových antigenů. 2. Jejich
VíceINFEKČNÍCH CHOROB PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE VÝUKA PŘEDMĚTU DOPORUČENÉ STUDIJNÍ PRAMENY
VÝUKA PŘEDMĚTU PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE Jednosemestrový povinně volitelný předmět zakončený zkouškou Vyučující Prof. MVDr.Miroslav Toman, CSc. MVDr. Martin Faldyna, PhD. Přednášky zaměřené na rozšíření
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
VíceRezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám. Martin Hruška Jan Dlouhý
Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám Martin Hruška Jan Dlouhý Pojmy Patogen (patogenní agens, choroboplodný zárodek nebo původce nemoci) je biologický faktor (organismus), který může zapřičinit
VícePříslušníci čeledi Retroviridae mají neobvyklou, komplexní strukturu. Částice měří v průměru 100-120 nm. Mají lipidový obal, na jehož zevní straně
Retroviry AIDS Příslušníci čeledi Retroviridae mají neobvyklou, komplexní strukturu. Částice měří v průměru 100-120 nm. Mají lipidový obal, na jehož zevní straně jsou glykoproteinové výčnělky, na vnitřní
VíceNázev materiálu: Viry, houby, parazité. Datum (období) vytvoření: Autor materiálu: MUDr. Zdeňka Kasková. Zařazení materiálu:
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceThe cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain
The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain Matthias J. Schnell, James P. McGettigan, Christoph Wirblich, Amy Papaneri Nikola Skoupá, Kristýna Kolaříková, Agáta Kubíčková Historie
Více