KVANTIFIKACE A DOPADY KORUPCE NA BOHATSTVÍ ZEMĚ

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance KVANTIFIKACE A DOPADY KORUPCE NA BOHATSTVÍ ZEMĚ The quantification of a corruption and its consequences on wealth of a country Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Luděk BENADA Autor: Bc. Tomáš HERŮDEK BRNO 2014

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Tomáš Herůdek Kvantifikace a dopady korupce na bohatství země The quantification of a corruption and its consequences on wealth of a country financí Ing. Luděk Benada Rok obhajoby: 2015 Anotace Cílem mé diplomové práce Kvantifikace a dopady korupce na bohatství země je zjistit, zda existuje vztah mezi korupcí a bohatstvím vybrané ekonomiky. V první částí dochází k teoretické analýze problematiky, literární rešerši a tvorbě teoretického modelu výnosu z korupce. Druhá část je praktická a v ní formuluji několik hypotéz vytvořených na základě teoretického modelu a provádím jejich potvrzení či vyvrácení na základě ekonometrické analýzy ekonomických ukazatelů. V závěru prezentuji výsledky mých zjištění. Annotation The goal of submited thesis Quantification of curruption and its consequences on wealth of country is to examine, if there exists relationship between corruption and wealth of choosen economics. In first part is concentrated theoretical analysis, literature analysis and creation of theoretical corruption yield model. The next part is practical and based on my theoretical model I formulate few hypothesis and then examine them with econometrics models based on economic indicators. In the end I present found results. Klíčová slova Korupce, HDP na osobu, efektivita justice, efektivita vládního prostředí, úplácení Keywords Corruption, GDP per capita, justice effeciency, goverment effeciency, bribery 2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Kvantifikace a dopady korupce na bohatství země vypracoval samostatně pod vedením Ing. Luďka Benady a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 24. prosince 2014 vlastnoruční podpis autora 3

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Luďku Benadovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. 4

OBSAH ÚVOD... 6 1 VYMEZENÍ POJMŮ... 7 CO JE TO KORUPCE... 7 Definice dle Transparency International... 7 Definice dle Světové banky... 9 Definice dle MVČR... 9 Definice dle Nadačního Fondu Proti Korupci... 9 Definice dle českého právního řádu... 10 Definice dle autora... 10 CO JE TO BOHATSTVÍ ZEMĚ... 11 2 TEORETICKÉ PŘÍSTUPY KE ZKOUMÁNÍ PROBLEMATIKY... 12 2.1 MĚŘENÍ KORUPCE... 12 2.2 KORUPCE A LITERATURA... 13 2.3 MŮJ TEORETICKÝ MODEL KORUPCE... 14 2.3.1 Rozdělení korupce na zjevnou a skrytou... 14 2.3.2 Kdy se korupce zúčastněným stranám vyplatí... 16 3 OVĚŘENÍ TEORETICKÝCH PŘÍSTUPŮ NA REÁLNÝCH DATECH... 35 3.1 KVANTIFIKACE KORUPCE... 35 3.1.1 CPI Corruption Perception Index... 35 3.1.2 BPI Bribe Payers Index... 37 3.1.3 ICRG Corruption Index... 38 3.1.4 IMD Corruption Index... 38 3.1.5 Výběr vhodného indexu... 38 3.2 POTVRZENÍ TEORETICKÉHO MODELU NA ZÁKLADĚ STATISTICKÝCH DAT... 40 3.2.1 Popis dat jež budeme využívat... 40 3.2.2 Hypotéza 1 Vztah mezi CPI a HDP... 41 3.2.3 Hypotéza 2 CPI je ne vždy určeno jen pomocí HDP... 43 3.2.4 Hypotéza 3 Vliv efektivnosti justice má vliv na vnímání korupce... 46 3.2.5 Hypotéza 4 Důsledek růstu HDP je pokles vnímané korupce... 47 3.2.6 Hypotéza 5 Pokles vnímané korupce je důsledek zlepšení podnikatelského prostředí vytvářeného vládou 49 3.2.7 Hypotéza 6 Zvýšení státních výdajů vede k větší skryté korupci... 52 3.2.8 Analýza korupce na rozsáhlém množství ekonomických dat... 53 3.2.9 Shrnutí... 55 ZÁVĚR... 57 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 61 VĚDECKÉ PRÁCE... 61 INTERNETOVÉ ZDROJE... 63 SEZNAM TABULEK... 66 SEZNAM OBRÁZKŮ... 67 SEZNAM PŘÍLOH... 68 5

ÚVOD Korupce se zdá být stále více přítomnější a dostává se do popředí zájmu vlád, medií či občanů. Paradoxem však je, že prací, jež zkoumají dopad korupce na bohatství ekonomiky není nikterak velký počet. Zájem o tuto problematiku odstartoval Mauro 1 v roce 1995 se svojí přelomovou prací, kde jasně ukazuje negativní vztah mezi korupcí a hospodářským růstem. Většina dalších autorů přichází k podobným výsledkům, nicméně v pracích často absentuje snaha o hlubší vysvětlení podstaty korupce a určení kuzalit a jsou obvykle omezené na tvorbu jednoduchých regresních modelů. Ve své práci se snažím nabídnout ucelenější pohled na věc. Nejdříve provedu literární rešerši. Poté rozdělím korupci na skrytou a zřejmou, a na základě mnou vytvořeného teoretického modelu budu vysvětlovat, kdy k oběma formám korupce dochází a jaké má dopady na bohatství země. Následně přejdu k praktické části práce, kde formuluji několik hypotéz, jejichž potvrzením se budu snažit dokázat platnost teoretického modelu. Budu využívat ekonometrickou analýzu ekonomických dat buď ve formě panelových řad nebo ročních průřezů. Na základě nich vytvořím několik ekonometrických modelů, kde budu zkoumat dopady korupce na bohatství ekonomiky v praxi. V konečné části práce představím na základě shrnutí výsledků vztah mezi korupcí a bohatstvím ekonomiky a nastíním možnosti jak snížit míru korupce ve vybrané ekonomice. Cílem mé diplomové práce je zjistit, zda existuje vztah mezi korupcí a bohatstvím vybrané ekonomiky. K naplnění hlavního cíle jsme se rozhodl vytvořit několik cílů dílčích. Nejdříve přistoupím k definicí pojmů korupce a bohatství ekonomiky. Následně pak vytvořím teoretický model rentability korupční transakce, který mi umožní predikovat dopady korupce na bohatství země. Poté na základě teoretického modelu formuluji několik hypotéz, které se pokusím potvrdit na ekonomických datech. Splnění těchto parciálních cílů mi umožní odhalit vztah mezi korupcí a bohatství ekonomiky, který bude prezentován v závěru. 1 MAURO, P.; Corruption and Growth. The Quarterly Journal of Economics. 1995-08-01, vol. 110, issue 3, pages 681-712. 6

1 VYMEZENÍ POJMŮ Cílem práce je zjistit, zda existuje vztah mezi korupcí a bohatstvím vybrané ekomoniky. Aby mohl být tento cíl naplněn, je zapotřebí v úvodu definovat pojmy o kterých bude tato diplomová práce dále pojednávat, a to jsou korupce a bohatství země. Co je to korupce V médiích se korupce propírá v podstatě denodenně a často se pod toto slovo schovávají i činy, které pravou korupcí ve skutečnosti nejsou. Jen málo kdo je schopen bez přemýšlení vyřknout jasnou definici co to korupce znamená, a jak je dále zmíněno, občas má s definicí korupce problém i instituce, která se přímo výzkumem korupce zaobírá. Definice dle Transparency International Transparency International je nezisková organizace, jejímž posláním je mapovat stav korupce v ČR a svou činností aktivně přispívá k jejímu omezování 2. Dovolím si malou vsuvku, tato informace ve mně vyvolala podezření, že pro Transparency International zřejmě lidé nebudou hlasovat peněženkou. Podrobil jsem tedy jejich výroční zprávu 3 analýze, a zjistil jsem že je organizace financována následovně: 2 Kdo jsme. Transparency International. [online]. [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/kdo-jsme/ 3 Výroční zpráva 2013. Transparency International [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/wp-content/uploads/transparency-international-%c4%8cr- V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD-zpr%C3%A1va-za-rok-2013-TRnas.pdf 7

Obrázek 1 Zdroje financování TI pramen: výroční zpráva TI, poznámka 2 Pramen: Výroční zpráva TI 4 Čili jen 15,04 procent příjmů pramení z vlastní činnosti organizace. Podívejme se tedy, co si pod pojmem vlastní činnost organizace představit: Obrázek 2 vlastní činnost TI Pramen: výroční zpráva TI 5 Jakým údivem pro mne bylo, že všechny zakázky byly realizovány výhradně pro státní sektor. A zajímavá je také částka přesahující 1 milion korun, za provoz telefonní linky a sběr elektronických podmětů. Dle mého názoru by se paradoxně mohlo jednat o takzvanou skrytou korupci, kterou budu definovat v práci dále. 4 Výroční zpráva 2013. Transparency International [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/wp-content/uploads/transparency-international-%c4%8cr- V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD-zpr%C3%A1va-za-rok-2013-TRnas.pdf 5 Výroční zpráva 2013. Transparency International [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/wp-content/uploads/transparency-international-%c4%8cr- V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD-zpr%C3%A1va-za-rok-2013-TRnas.pdf 8

Nicméně zpět k tématu, Transparency International korupci definuje takto: Korupci lze definovat jako zneužití svěřených pravomocí za účelem získání nezaslouženého osobního (soukromého) prospěchu 6 Dle mého názoru se jedná o dobrou definici, schopnou pojmout většinu případů. Definice dle Světové banky Světová Banka definuje korupci následovně the abuse of public office for private gain 7. Český překlad by mohl znít jako zneužití veřejné funkce pro privátní zisk. Dle mého názoru je tato definice zavádějící, protože korupce se může vyskytovat nejen ve veřejné sféře, kde je bohužel ze své podstaty nejčastější, ale i ve sféře soukromé. A Světová Banka tímto celou soukromou sféru v podstatě ze své definice vyřadila. Definice dle MVČR Ministerstvo Vnitra definuje korupci následovně: Korupci lze charakterizovat jako vztah mezi dvěma subjekty, ať jednotlivci nebo institucemi, z nichž jeden nabízí a většinou i poskytuje druhému určitou formu odměny za poskytnutí či příslib neoprávněné výhody. Druhý pak očekává, že za tuto poskytnutou výhodu mu bude slíbená materiální či nemateriální odměna poskytnuta. 8 Dle mého názoru se jedná opět o definici schopnou pojmout většinu případů. Definice dle Nadačního Fondu Proti Korupci NFPK je mediálně známý projekt českého miliardáře Karla Janečka. Jedná se o fond, jehož cílem je potírání korupce. Jeho definici uvádím jako zástupce těch nepříliš povedených: Korupce je zneužití postu či pravomocí v politice a veřejné správě pro dosažení nezaslouženého soukromého zisku a - alespoň z pohledu NFPK - jde o nejhorší formu krádeže. Krádeže, která se stala společensky přijatelným zločinem bez rizika 9 6 Co to je korupce. Transparency International. [online]. [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/co-je-to-korupce/ 7 Helping Countries Combat Corruption: The Role of the World Bank. World Bank [online]. [cit. 2014-12-16]. Dostupné z:http://www1.worldbank.org/publicsector/anticorrupt/corruptn/cor02.htm 8 Definice korupce. MVČR [online]. [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/faq-vymezenipojmu-jak-definovat-pojem-korupce.aspx 9 Definice korupce. NFPK [online]. [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.nfpk.cz/definice-korupce 9

V podstatě celá definice je špatně. Opět ignoruje korupci v soukromé sféře. Navíc fakt, že je korupce společensky přijatelná, není ničím podložen, a dále korupce není nikdy bez rizika. Definice dle českého právního řádu Náš právní řád nezná přímo pojem korupce, ale disponuje celou kapitolou zvanou úplatkářství, která korupci vystihuje. Definice úplatku je následující: Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok. 10 S úplatkem se pak dále pojí dva trestné činy, přijetí úplatku 11 a podplácení. 12 Definice dle autora Je téměř pravidlem, že kdykoliv se někdo vyjadřuje o korupci, vyjadřuje se o ní jako o něčem negativním, nemorálním a často až s podivem, že vůbec existuje. Mnoho lidí proti ní chce bojovat, tvrdě ji trestat a nejlépe ji okamžitě zakázat. Přitom málokdo si uvědomí, že korupce je přirozená vlastnost našeho ekonomického systému a podobně jako plíseň, také potřebuje určité podmínky pro svůj výskyt, potažmo růst. Pokud se na mediální humbuk podíváme optikou tohoto tvrzení, naráz nám zákazy korupce připadnou nejspíše stejně absurdní jako zákazy plísně. Můžeme uzákonit že plíseň se vyskytovat nesmí, ale navzdory tomu bude stále přítomna. Aby se korupce mohla vůbec vyskytnout, musí být splněna hlavní zásad, a to že je někde naakumulováno velké množství aktiv, o nichž rozhoduje někdo jiný, než jejich vlastník. Pojmem Aktivum nyní nemyslím klasické ekonomické aktivum, ale širší spektrum věcí. Určitě sem můžeme bezpečně zařadit peníze. V soukromé sféře můžeme najít příklad v nákupním oddělení firmy, které lidé disponují penězi firmy a za ně nakupují služby či zboží od dodavatelů. Ve státní sféře pak opět nákupy zásob, materiálů či jiné veřejné zakázky. Dále pak majetek. V soukromé a státní sféře například rozprodej majetku za podezřelých okolností. A konečně moc. V soukromé sféře například váš nadřízený a jeho moc zvýšit vám plat. Ve státní sféře například policista a jeho moc nezaznamenat přestupek. 10 Trestní zákon č40/2009 Sb., trestní zákoník, paragraf 334, odstavec 1 11 Trestní zákon č40/2009 Sb., trestní zákoník, paragraf 331 12 Trestní zákon č40/2009 Sb., trestní zákoník, paragraf 332 10

Tam kde se splní tento předpoklad, musí dále dojít k nalezení dvou osob, jež budou mít zájem uskutečnit korupční transakci. Prvního z nich budu nazývat korumpovaný, a je to člověk, který má pod kontrolou výše zmíněná aktiva. Může s nimi tedy nakládat v závislosti na vlastním uvážení, a měl by s nimi obvykle nakládat tak, aby přinesl majiteli aktiv užitek. Druhá osoba je korumpující, tedy osoba, jež má zájem o výše zmíněná aktiva. Rád bych poznamenal, že i když slovo korumpovaný značí pasivitu a korumpující aktivitu, nelze z této definice jednoznačně stanovit, že úplatek vždy nabízí korumpující. Také si o něj může říct korumpovaný. Na základě výše popsaných podmínek jsem tedy vytvořil následující definici: Při korupci buď existuje velké množství aktiv, o kterých rozhoduje korumpovaný, jež není jejich vlastníkem, a nebo má korumpovaný status ze kterého plyne moc. Korumpovaný má o svěřených aktivech či na základě svěřené moci rozhodovat dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ve prospěch svěřovatele. Ale rozhoduje vědomě ve prospěch korumpujícího a tudíž ve většině případů v neprospěch svěřovatele. Za toto jednání korumpovaný může a nemusí dostat odměnu. Co je to bohatství země Jedná se o velice abstraktní pojem. Můžeme hodiny diskutovat, jestli zde zařadit výrobní faktory, domácí úspory, vzdělanost populace (která teoreticky přispívá k větší efektivitě a tudíž produktivitě), zdravotní péči, edukační systém a podobně. Pro provádění ekonometrického výzkumu je však potřeba, aby bylo bohatství měřitelné. Nejlépe se pro můj účel hodí indikátory světové banky s názvem World Development Indicators 13. Zahrnují nepřeberné množství dat, od počtu dětí, jež jsou léčeny antimalariky, až po počet uživatelů internetu na 100 obyvatel. Jedná se celkem o 1340 indexů a po jejich důkladné analýze jsem odhalil, že stejně většina indexů je více či méně pevně spjatá s HDP na osobu. V souladu s ostatními ekonometrickými studiemi jsem tedy zvolil ukazatel HDP na osobu. 13 World Development Indicators. World Bank[online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/data-catalog/world-development-indicators 11

2 TEORETICKÉ PŘÍSTUPY KE ZKOUMÁNÍ PROBLEMATIKY 2.1 Měření korupce Při korupčním jednání jsou zúčastněné strany většinou vystaveny riziku postihu, tudíž není v ničím zájmu zveřejňovat podrobnosti proběhlých korupčních transakcí a tedy transakce většinou proběhnou bez povšimnutí. Čili získat tvrdá data výskytu korupce je v podstatě nemožné. Nejblíže tomuto přístupu je výzkum Petera Neumanna, který v roce 1994 sestavil svůj korupční index na základě dotazů německých exportérů 14. Můžeme tedy měření korupce rozdělit do následujících metod. 15 Expertní odhad odhadnutí míry korupce Dotazníkové šetření klasický dotazník, kdy respondenti jsou obvykle obyvatelé dané země či zaměstnanci firem Kompilát kombinuje v sobě přístupy 1 a 2. Na základě nich poté vytvoří nějaký odhad korupce Tvrdá data přesné měření korupce - nereálné Na základě expertního odhadu funguje index International Country Risk Guide (ICRG), na základě dotazníkové metody index Bribe Payers Index. Kompilát výzkumů je pak Corruption Perception Index a zástupce tvrdých dat je zřejmě jenom výše zmínění Neumannův index. Při měření korupce těmito způsoby vzniká jeden zásadní problém, a to že je zde zahrnuta pouze korupce zjevná, nikoliv skrytá. Podívejme se tedy na následující 2 příklady: Policista si řekne o úplatek jedná se o zjevnou korupci Při státním nákupu tanku dojde k cílenému předražení zakázky jedná se o korupci skrytou 14 WEI, S.; Corruption in economic transition and development: grease or sand?, unpublished, presented at the UNECE Spring Seminar, May, Geneva. 2001 page 6 15 WEI, S.; Corruption in economic transition and development: grease or sand?, unpublished, presented at the UNECE Spring Seminar, May, Geneva. 2001 12

Měření dokáže zachytit první případ, protože se s ním dostali lidé do styku. Druhý případ však nepostihne. 2.2 Korupce a literatura Zřejmě nejznámějším (a rozhodně nejcitovanějším) výzkumníkem na poli korupce je Paolo Mauro. Jeho první práce z roku 1995 se jmenuje Corruption and Growth 16, a objevuje zde negativní vztah mezi korupcí a růstem hrubého domácího produktu na osobu. Jako data používá The Economist Intelligence Unit 17, jejichž index korupce byl šetřen dotazníkovou metodou. V další své práci z roku 1998, jménem Corruption and the composition of government expenditure 18 přichází se zjištěním, že čím je v zemi větší korupce, tím menší má země výdaje na školství. Tento fakt je vysvětlen tím, že ve školství je málo potenciálních korupčních příležitostí, na rozdíl třeba od armády, a proto jsou prostředky alokovány do oblastí v nichž je snadnější korumpovat. Jako index korupce používá ICRG corruption index 19, který je sestavován expertními odhady. Dále je zde práce Influence of corruption on economic growth rate and foreign investment 20, která nachází signifikantní vztah mezi HDP na osobu a indexem CPI od Transparency International. Doslova uvádí, že průměrný nárůst indexu CPI o jeden bod (čili pokles měřené korupce o jedno procento, protože 100 bodů mají nejméně zkorumpované země) vede v průměru s zvýšení HDP na osobu o 1,7 procentního bodu. Také by bylo hodno zmínit práci Corruption, growth and political regimes: cross country evidence 21. Která nachází nepřímou úměru mezi hodnotou korupce a HDP na osobu. Dále pak říká, že nenašla žádný vztah mezi výškou vládních výdajů a korupcí. Všechny statistické operace byly provedeny za pomocí indexů CPI, ICRG a IMD. 16 MAURO, P.; Corruption and Growth. The Quarterly Journal of Economics. 1995-08-01, vol. 110, issue 3, pages 681-712. 17 The Economist Intelligence Unit. The Economist [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.eiu.com/home.aspx 18 MAURO, P.; Corruption and the composition of government expenditure, Journal of Public Economics Volume 69, Issue 2, 1 June 1998, Pages 263 279. 19 ICRG Index [online]. [cit. 2014-12-26]. Dostupné z: https://epub.prsgroup.com/index.php/products/icrg 20 PODOBNIK, B., SHAO, J., NJAVRO,.D,IVANOV P. and H. E. STANLEY. Influence of corruption on economic growth rate and foreign investment. The European Physical Journal B. 2008, vol. 63, issue 4, s. 547-550 21 MENDEZ, F. and SEPULVEDA, F.; "Corruption, growth and political regimes: Cross-country evidence," European Journal of Political Economy, Elsevier, vol. 22(1), March 2006, pages 82-98. 13

V neposlední řadě je zde nejaktuálnější práce A question of causality between political corruption, economic freedom and economic growth in Europe 22, která nachází nepřímou úměru mezi korupcí a ukazatelem HDP na osobu. Také existuje zajímavá práce Does economic growth reduce corruption? theory and evidence from vietnam 23. Tato práce je úzce zaměřená na Vietnam. Říká, že s růstem HDP se snižuje korupce protože vlády extrahují úplatky z firem v menší míře, protože firmy by se jinak mohly přestěhovat do jiného okrsku, kde jsou úplatky menší. Vysvětlení o stěhování firem mi na první pohled přijde poněkud neuspokojivé, protože myslím, že stěhování firem je velmi nákladný proces a nejedná se o nic běžného. Shrnutí Většina ekonometrických studií přistupuje k měření korupce tak, že se snaží vysvětlit HDP na obyvatele pomocí indexu korupce, zahraničních investic, růstu populace, vládního zřízení a podobných věcí. Potom téměř všechny studie dojdou k závěru, že s klesající mírou korupce se zvyšuje HDP na obyvatele, a klesající míra korupce tedy způsobuje větší ekonomický růst. Většina studií se nijak odborně nevypořádá s faktem co je příčina a co následek a ani korupci nikterak nestudují do hloubky. Navíc žádná studie nenašla vztah mezi velikostí vládních výdajů a mírou korupce, což je přinejmenším podivné, protože tento vztah je logicky očekáván. Protože tam kde dochází k přerozdělování většího množství peněz lze předpokládat, že ztráty při tomto přerozdělování budou větší. 2.3 Můj teoretický model korupce V této práci kladu důraz na teoretický model korupce, jež jsem vytvořil a který by měl pomoci vysvětlovat tento fenomén hlouběji. V další části práce se budu snažit tento model potvrdit pomocí statistických dat. 2.3.1 Rozdělení korupce na zjevnou a skrytou Začal bych zásadním faktem, který většina předchozích studií vůbec nebere v potaz, a to vypovídací schopnost současných nástrojů pro měření korupce. Tyto nástroje obvykle zaznamenávají vnímání korupce, nikoliv skutečné korupční transakce. Aby toto vnímání 22 OANA-RAMONA, A. K. and TOPCU, L. M.; A question of causality between political corruption, economic freedom and economic growth in Europe. 2010. 23 BAI J, JAYACHANDRAN S., MALESKY E., and OLKEN B.,; Does Economic Growth Reduce Corruption? Theory And Evidence From Vietnam, Bureau for Research and Economic Analysis of Development, Apr.14, 2013. 14

mohlo být zaznamenáno, je potřeba aby jednak korupční transakce proběhla a druhak, aby se s touto korupční transakcí dostal respondent do styku. Pokud tedy korupční transakce proběhne, ale respondent se s ní nedostane do styku, jednoduše nemůže být zaznamenána do vnímaní korupce, a je tedy skrytá, není kvantifikovaná, ale přesto se stala. Zřejmá korupce Obvykle je zde předmětem směny na jedné straně státní úředník či zaměstnanec a na druhé straně je důchod občana. Uvedu 4 příklady: 1. Policista požaduje úplatek aby nedošlo k zaznamenání přestupku překročení rychlosti 2. Doktor požaduje úplatek, aby byl pacient zařazen dopředu na listinu čekatelů na operaci 3. Státní úředník na stavebním úřadě požaduje úplatek, aby došlo ke kolaudaci stavby 4. Celník požaduje úplatek, aby nezamítl objednanou zásilku pro firmu Všechny příklady mají jedno společné, a to že se jedná o formu korupce, která se přímo dotýka daného respondenta a jeho důchodu. Vzhledem k tomu, že jde o jeho důchod, bude na tuto formu korupce velmi citlivý a proto ji bude možno pečlivě a přesně měřit pomocí indexů korupce. Skrytá korupce Tento typ je naprosto odlišný od korupce zřejmé, a dá se i trochu přirovnat k dobývání renty, nicméně ne vždy by tato definice byla platná. Ve většině případů se realizuje jako státní investice, jež je předražena o korupční přirážku. Opět uvádím 4 příklady: 1. Stavba dlouhého úseku dálnice 2. Stavba tunelu v Praze 3. Privatizace městského bytu 24 4. Nákup nábytku do kanceláře Všechny výše uvedené případy jsou společné tím, že předmětem korupce není důchod občana, nýbrž státní majetek. Tyto transakce také nejsou nikde zaznamenány, a jsou tedy skryté. Jediná možnost, jak se o nich může respondent dotazníkového výzkumu dozvědět, 24 Extajemník Brna-střed odešel z úřadu se smlouvou na byt v centru města. Idnes.cz[online]. Publikováno 8.12.2014 [cit. 2014-12-16]. Dostupné z:http://brno.idnes.cz/extajemnik-pseja-a-novy-byt-v-brne-drf-/brnozpravy.aspx?c=a141208_2122386_brno-zpravy_daj 15

je většinou jen z médií. Jinak nemá tušení, že se něco takového vůbec děje a nemá ani motivaci skrytou korupci jakkoliv sledovat, protože z toho nemá žádný užitek. 2.3.2 Kdy se korupce zúčastněným stranám vyplatí Aby mohla korupční transakce proběhnout, musí z ní obě strany mít užitek, protože obě strany do této transakce vstupují dobrovolně. Vytvořil jsem tedy dva fiktivní příklady pro rozhodovací proces korupce zřejmé a skryté, podané formou příběhu, na kterém demonstruji faktory, jež rozhodují o tom, jestli se korupční transakce učiní. Jak probíhá korupční transakce zřejmá Řidič automobilu v nějaké chudší zemi překročil dovolenou rychlost o 40 kilometrů za hodinu a při tomto jednání byl přichycen policisty. Oběma je známo, že oficiální pokuta za tento čin odpovídá jednomu průměrnému měsíčnímu platu. Nejdříve si každý zúčastněný v podstatě vykalkuluje svůj výnos z korupční transakce. Pro řidiče je to výše oficiální pokuty (měsíční plat) mínus výše zaplaceného úplatku. Pro policistu je to výše přijmutého úplatku. Poslezé si každý sám začne vypočítávat náklady na korupční transakci. Začnou asi nejprve morálkou, tedy když uskutečním korupční transakci, budu špatný člověk? Oba nejpsíše dojdou pomocí racionalizace k odpovědi, že by to udělal na jejich místě každý. Poté budou hodnotit rizikovost transakce. Mohu druhému důvěřovat? Co když je to nastrčený agent? Pokud vyhodnotí důvěryhodnost pozitivně, přichází na řadu finanční aspekt korupce. Pokud by byl pan řidič chudý, rád úplatek zaplatí, protože mu ušetří peníze. Pokud by například vydělával 10 násobek průměrného měsíčního platu, jeho ochota zaplatit úplatek by klesala, protože dodatečné peníze by pro něj neměli až takovou hodnotu. Stejně jako pokud by pan policista byl chudý, bude mít větší tendenci úplatek příjmout. S růstem jeho platu se však ochota příjmat úplatky snižuje, protože z nich už nemá takový užitek jako předtím, ale potenciální problémy, kterým se vystaví, jsou pořád stejné. Tedy oba dva účastníci spočítají tyto faktory jako náklad. A pokud výnos z korupční transakce překoná náklady, transakce se pravděpodobně uskuteční. Jak probíhá korupční transakce skrytá Státní úředník a majitel stavební firmy vyjednávají o stavební zakázce v hodnotě 10 milonů korun. Majitel na základě předchozích zkušeností ví, že může dojít k vyslechnutí žádosti o úplatek. Úředník tuto žádost o úplatek sofistikovaně naťuká na display kalkulátoru, aby nemohl být zaznamenán při této činnosti. Jedná se o 1 milion korun. Oba dva projdou stejným 16

rozhodovacím procesem jako v korupci zjevné, čili nejdříve zhodnotí morálnost transakce, posléze vyhodnotí rizikovost a nakonec zhodnotí finanční aspekt. Pokud vše výjde kladně, a výnosy překonají náklady, pak se korupční transakce uskuteční. Rozdílem oproti korupci zjevné je však hodnota korupční prémie, čili výnosu. V korupci zjevné se jednalo o zhruba půl měsíčního platu. V korupci skryté se jedná o 1 milion korun pro úředníka a zakázku za 10 milionů pro podnikatele. Je zřejmé, že úředník velice často nebude mít dostatečný příjem na to, aby byl od skryté korupční transakce odrazen pomocí finančního aspektu. Model rentability korupční transakce V předchozích příkladech jsem se snažili vystihnout rozhodovací model při vzniku korupční transakce. Zvolil jsem formu dvou krátkých příběhu, protože jsem názoru, že tyto příběhy mohou mít velkou vypovídací hodnotu a pomohou mi identifikovat klíčové aspekty, jež mají vliv na průběh korupční transakce.. Na základě předchozích příběhů předkládám jednoduchý model rentability korupční transakce: Obrázek 3Model rentability korupční transakce Pramen: vlastní práce autora Zelený (levý) sloupeček značí výnos z korupční transakce. Pravý sloupeček značí náklad. Osa Y má popisek bohatství. Výnosy a náklady totiž vždy nejsou vyjádřeny pouze v penězích, ale mohou být i v jiných veličinách (majetek, moc...). Výnos z korupční transakce z předchozích příkladů se může jednat třeba o hodnotu úplatku přijatého policistou aby nedošlo k zaznamenání přestupku. 17

Náklad na riziko korupční transakce každý účastník individuálně si vyhodnocuje riziko, například jako výšku trestu, když bude přichycen. Náklad na morálku z korupční transakce každý účastník si sám individuálně vyhodnocuje náklad na morálku Finanční náklad z korupční transakce jedná se tedy o nějakou minimální částku, kterou by měla korupční transakce přinést, aby jí daná osoba vůbec zvážila. Tento náklad je také individuální, ale bude silně pozitivně korelovat s příjmy dané osoby. Čím je osoba bohatší, tím je pro ní mezní užitek z dalších peněz menší, a tím pádem klesá počet korupčních transakcí, co jsou pro danou osobu zajímavé. Ekonomicky užitek výnosy náklady, ekonomický užitek každého zúčastněného. Musí být pozitivní, jinak transakce nemůže proběhnout. Na základě našeho modelu může dojít ke 3 situacím: Výnosy jsou větší než náklady korupční jednání tedy přináší ekonomický užitek a výše výnosu bude rovná výnosům poníženým o náklady. Výnosy jsou rovny nákladům korupční jednání přináší nulový ekonomický užitek. Výnosy jsou menší než náklady korupční jednání přináší ekonomickou ztrátu. Základní ekonomická premisa říká, že lidé se chovají racionálně. Za tohoto předpokladu tedy budou korupční transakce realizovány pouze tehdy, pokud budou přinášet ekonomický užitek, čili bude platit varianta jedna. Je však potřeba vzít v úvahu, že se nejedná o veličiny kardinální, a jejich velikost je u každé osoby silně odlišná. Například sociopati, vzhledem k absenci svědomí, mohou morální náklad směle vyloučit. U lidí, jež mají vysokou toleranci rizika bude náklad na riziko menší. U chudých bude finanční náklad menší, u bohatých větší. Vytvořil jsem model, kde je potenciálních korupčních transakcí více a potenciálních účastníků korupce taktéž. 18

Obrázek 4 Teoretický model korupce - minimální práh Pramen: ilustrace autora Z modelu je zřejmé, že existuje jakýsi minimální práh, který je roven nejmenším nákladům na korupci zúčastněného. Jakákoliv potenciální korupční transakce, jež nepřekročí tento práh, nepřináší ekonomický užitek z korupce, a tudíž nebude předmětem korupce. Na tomto modelu se jedná konkrétně o případy 7 a 8. Jako příklad bych zvolil třeba nákup kancelářských potřeb v hodnotě 100 korun na českém úřadě. Myslím, že by si nikdo nedal práci s korupčním jednáním, aby získal například 10 korun navíc. Závěr Korupce se vyplácí tehdy, pokud výnosy z korupční transakce překonají náklady pro obě strany a tím obě strany získají ekonomické užitek z dané transakce. Vliv výše trestu a objasnitelnosti na korupce na korupční jednání 19

Obrázek 5 Teoretický model korupce - vliv rizikové složky, Pramen: ilustrace autora Jedním z palety nástrojů boje proti korupce je i zvýšení trestu za korupce a nebo zvýšení objasnitelnosti korupčního jednání. Ukažme tedy na mém modelu, co se ve skutečnosti děje, když se zavedou vyšší tresty za korupci a jaký bude efekt tohoto opatření. Pokud tedy dojde ke zvýšení trestů za korupci, zvýší se potřebná kompenzace za rizikový faktor a tím pádem i náklad na rizika. Zvýšení nákladu na rizika nastane i pokud se zvýší objasnitelnost korupčního jednání. Princip tohoto děje lze vysvětlit na takzvané očekávané hodnotě. Mějme tedy korupční jednání, za které hrozí v případě přistižení trest ve výši 10 let. Objasnitelnost těchto korupčních činů je 20 procent. Pokud se osoba tohoto jednání dopustí, očekávaná hodnota trestu je 10 let * 20 procent, čili 2 roky. Riziková složka nákladu tedy musí vykompenzovat 2 roky trestu. Pokud se však změní trestní sazba na 15 let, naráz je očekávaná výše trestu 15 let * 20 procent, čili 3 roky. Riziková složka nákladu se zvýší, protože musí vykompenzovat 3 roky trestu. 20