ecmost@vuhu.cz Strana 1 (celkem 35)
Obsah 1 Úvod... 3 2 Základní charakteristika území... 4 3 ECM a vyhodnocení imisní situace... 5 3.1 Informování o aktuální imisní situaci... 5 3.2 Dotazy a stížnosti... 7 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší... 7 3.2.2 Stížnosti... 8 4 Ochrana ovzduší dle platné legislativy... 10 4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší... 11 4.2 Podmínky vzniku a vyhlášení smogové situace... 12 4.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO 2, NO 2 a částice PM 10... 12 4.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO 2, NO 2 a částice PM 10... 13 4.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon O 3... 13 4.3 Ukončení smogové situace... 15 5 Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Krupce... 15 5.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Krupce... 17 6 Vyhodnocení imisní situace za rok 2014... 18 6.1 Oxid siřičitý, oxid uhelnatý... 18 6.1.1 SO 2 oxid siřičitý... 18 6.2 NOx, NO 2 a NO oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý... 20 6.3 Prachové částice... 20 6.3.1 PM 10... 22 7 Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2014... 24 7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace... 25 7.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot... 25 7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot... 26 7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel... 26 8 Vyhodnocení kvality ovzduší v Krupce... 28 8.1 Grafy úrovně znečištění... 28 8.2 Počet překročení PM 10 na vybraných stanicích... 29 8.3 Ukončení měření škodlivin změna Státní imisní sítě... 31 9 Závěr... 32 10 Zdroje... 32 11 Seznam zkratek... 33 12 Seznam tabulek, grafů a obrázků... 34 12.1 Seznam tabulek... 34 12.2 Seznam obrázků... 35 12.3 Seznam grafů... 35 ecmost@vuhu.cz Strana 2 (celkem 35)
1 Úvod Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) zpracovává vyhodnocení imisní situace za rok 2014 v lokalitě Krupka na základě dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), poskytovaných v rámci Dohody o spolupráci při vzniku a provozování Ekologického centra Most pro Krušnohoří a o výměně informací o životním prostředí. Aktuální data ze stanic automatizovaného imisního monitoringu jsou veřejně přístupná na internetových stránkách www.ecmost.cz. ECM informuje veřejnost prostřednictvím bezplatné Zelené linky 800 195 342 a regionálních médií. Vyhodnocení denních a tříhodinových průměrů i hodinových koncentrací odesílá ECM každý pracovní den odborům životního prostředí v Litvínově a Mostě, a vybraným institucím a organizacím v Teplicích, Duchcově a Krupce, tabulka s týdenními průměry a hodnocením uplynulého období je zasílána pravidelně médiím Homér, Mostecký deník a Teplický deník. ecmost@vuhu.cz Strana 3 (celkem 35)
2 Základní charakteristika území Město Krupka v sobě dnes zahrnuje i původně samostatné obce a osady (Vrchoslav, Bohosudov, Maršov, Unčín, Soběchleby a Nové Modlany a horské Fojtovice, Habartice, Mohelnici a Horní Krupku). Rozkládá se na rozsáhlém katastrální území (4 687 ha) s velkými výškovými rozdíly (zdroj: http://www.krupka-mesto.cz/tradice-a-priroda/ms-1220/p1=1220), od nadmořské výšky pod 300 metrů až 806 m n. m. (Komáří vížka), čímž je také vysvětlen rozdílný ráz podnebí v různých částech města a zastoupení teplé i mírně teplé klimatické oblasti na sledovaném území. Teplotní rozdíly způsobují proudění vzduchu. V případě déletrvající vyšší teploty v horských polohách a nižší teploty v údolí dochází ke vzniku teplotních inverzí, jež bývají doprovázeny mhami a zhoršením podmínek vhodných pro rozptyl. Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících, rok 2014 Zdroj: http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/rocni_zprava_2014.pdf ecmost@vuhu.cz Strana 4 (celkem 35)
3 ECM a vyhodnocení imisní situace 3.1 Informování o aktuální imisní situaci Od 01.04.2014 rozšířilo ECM monitoring a získalo přístup ke všem měřicím stanicím Ústeckého kraje, jejichž provozovatelem je ČHMÚ. Kromě toho jsou využívána i data Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem a do 31.10.2014 byla využívána také data společnosti ČEZ, a.s. Měření koncentrace tuhých znečišťujících látek v buňkách imisního monitoringu umístěných v obcích Blažim, Počerady a Výškov však již bylo zrušeno z důvodu dožitého zařízení, navíc také pominul technický důvod měření v těchto lokalitách, neboť odkaliště, jehož prašnost byla sledována, je již zrekultivováno. Spektrum sledovaných veličin zahrnuje SO 2, NO x, PM 10 a PM 2,5, H 2 S, ozon, benzen, toluen, xylen a základní meteorologické veličiny jako je teplota, vlhkost, rychlost a směr větru. Přehled imisních stanic, ze kterých jsou data denně stahována a vyhodnocována, je na obrázku č. 1. Obrázek 1: Přehled měřicích stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje denně aktuální stav ovzduší Zdroj: Zpracovalo ECM ecmost@vuhu.cz Strana 5 (celkem 35)
Až do listopadu získávalo ECM data pouze přes FTP schránku, kde jsou hodnoty obnovovány každou hodinu. Od 18.11.2014 je využíván také nový software µisko, pomocí kterého je prováděno nepřetržité stahování dat, z něhož jsou automaticky generovány grafické výstupy pro webové stránky ECM. Grafy zobrazují vývoj koncentrací škodlivin za posledních 24 hodin a jsou nezávislé na provozu ECM, čímž se zvyšuje komfort pro všechny zájemce o aktuální stav ovzduší. Dispečeři ECM mimoto stahují aktuální data každé tři hodiny: do 31.05.2014 v 6, 8, 11, 14, 17 a 20 hodin, od 01.06.2014, v souvislosti se změnou provozu ECM, odpadá poslední stahování z 20 hodiny. Kromě aktuálního přehledu je na webových stránkách ECM přístupné také vyhodnocení dat z uplynulého měsíce. K dispozici jsou grafy uvádějící průměrné denní hodnoty a grafy zobrazující průběh hodnot všech měřených hodin. K informování veřejnosti o aktuální imisní situaci a nestandardních událostech v průmyslových podnicích s možným vlivem na stav ovzduší dochází prostřednictvím bezplatné telefonní linky 800 195 342 a webových stránek www.ecmost.cz. Elektronickou poštou jsou bezplatně informováni o vyhlášení nebo odvolání smogové situace zájemci, kteří o tuto službu požádají prostřednictvím webových stránek ECM, e-mailem (ecmost@vuhu.cz) nebo telefonicky na bezplatné Zelené lince 800 195 342. ecmost@vuhu.cz Strana 6 (celkem 35)
3.2 Dotazy a stížnosti 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší Zodpovídání dotazů na aktuální stav ovzduší patří ke stěžejním činnostem dispečerů v rámci poradenské služby a poskytování informací o životním prostředí. Tuto službu využívají zejména pedagogové z mateřských a základních škol, maminky s dětmi na mateřské či rodičovské dovolené a občané se zdravotními problémy. V roce 2014 ECM zodpovědělo 3 044 dotazů, jedná se o další zvýšení a nejvyšší počet dotazů za celé období provozu ekocentra (od roku 2000). Průměr dotazů přijatých za období 2000 2014 se zvýšil od předcházejícího roku ze 1 158 na 1 284. Vývoj počtu dotazů v letech 2000 2014 je uveden v grafu č. 2. Pokles počtu dotazů v roce 2012 oproti roku 2011 byl pravděpodobně způsoben snížením počtu signálů upozornění a regulace (dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší). Graf 2: Vývoj počtu dotazů v letech 2000 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM Celkem 98,7 % dotazů ze všech zznesených se týkalo tématu ovzduší. Procentuální zastoupení tazatelů dle bydliště je uvedeno v grafu č. 3. V přehledu tazatelů z řad veřejnosti i občanů je evidováno 60,7 % (1 849) dotazů z města Mostu, 7,7 % (235) z Litvínova a 1,8 % (56) z Chomutova. V roce 2014 byl zaznamenán další nárůst tazatelů z Jirkova (7,4 %) 225, ecmost@vuhu.cz Strana 7 (celkem 35)
Teplic 5,8 % (176) a ostatních obcí 16,6 % (503), mezi něž náleží kromě blízkých obcí, jako jsou Obrnice, Braňany apod., také např. Kadaň, Klášterec nad Ohří, Strupčice i další vzdálenější lokality. Graf 3: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech 2012-2014 Zdroj: Zpracovalo ECM 3.2.2 Stížnosti V rámci evidence dotazů od občanů přijalo ECM v roce 2014 celkem 10 stížností, z nichž většina se týkala zápachu. Celkem 4 stížnosti byly z Mostu, a po jedné z Duchova, Jirkova, Krupky, Obrnic, Soběchleb a Teplic. Z celkového množství od roku 2000 (viz graf č. 4) je patrný nejvyšší počet přijatých stížností z České republiky v roce 2012, rok 2013 zaznamenal mírný pokles a 10 dotazů z posledního sledovaného období se řadí co do počtu na 2. nejnižší místo v celém období, těsně za rok 2010, kdy bylo přijato jen 9 dotazů z ČR. V posledních dvou letech nebyl evidován žádný dotaz ani stížnost ze saského pohraničí. Přehled stížností dle jejich přijetí v jednotlivých měsících roku 2014 je zaznamenán v grafu č. 5. ecmost@vuhu.cz Strana 8 (celkem 35)
Graf 4: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM Graf 5: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM ecmost@vuhu.cz Strana 9 (celkem 35)
4 Ochrana ovzduší dle platné legislativy Dne 01.09.2012 vstoupil v platnost nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., který mimo jiné nově definuje pojmy smogové situace a zahrnuje v sobě i imisní limity a zvláštní imisní limity (nyní prahové hodnoty), které dříve byly stanoveny ve vyhláškách č. 597/2006 Sb. a 373/2009 Sb. Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z definování imisních limitů pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který nahradil zákon č. 86/2002 Sb. Nový zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie. Příloha č. 6 výše uvedeného zákona stanovuje informativní a regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a prachové částice PM 10, a také informativní a varovnou prahovou hodnotu pro troposférický ozon, které jsou závazné pro vyhlašování a odvolávání smogové situace. V souladu se zákonem o ochraně ovzduší byla vydána i vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. Nová imisní vyhláška upravuje: 1) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, 2) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění, 3) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace. Vyhláška nahrazuje a navazuje na nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, a vyhlášku č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších předpisů. Oproti předchozí právní úpravě neobsahuje vyhláška č. 330/2012 Sb. přípustné úrovně znečištění (imisní limity) ani podmínky vyhlášení a ukončení smogových situací, které jsou uvedeny přímo v zákoně o ochraně ovzduší (příloha č. 1 a č. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). ecmost@vuhu.cz Strana 10 (celkem 35)
4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Imisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 1 a 2. Tabulka 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka SO 2 oxid siřičitý PM 10 prachové částice Doba průměrování Imisní limit (μg/m 3 ) Maximální počet překročení 1 hodina 350 24 24 hodin 125 3 24 hodin 50 35 kalendářní rok 40 0 PM 2,5 kalendářní rok 25 0 NO 2 oxid dusičitý CO oxid uhelnatý 1 hodina 200 18 kalendářní rok 40 0 maximální denní 8hodinový klouzavý průměr 10 000 0 benzen kalendářní rok 5 0 Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Tabulka 2: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit (μg/m 3 ) Maximální tolerovaný počet překročení O 3 troposférický ozon maximální denní 8hodinový klouzavý průměr* *Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 120 25x v průměru za 3 roky ecmost@vuhu.cz Strana 11 (celkem 35)
4.2 Podmínky vzniku a vyhlášení smogové situace Smogová situace je dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vyhlášena při překročení některé z prahových hodnot (tj. informativní, regulační nebo varovné) vybrané znečišťující látky. Informativní a regulační prahové hodnoty a jejich překročení jsou stanoveny pro škodliviny oxid siřičitý, oxid dusičitý nebo prachové částice PM 10. Informativní a varovná prahová hodnota je definována samostatně pouze pro troposférický ozon. Seznam měřicích lokalit a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny nebo aglomerace je stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (ZÁŘÍ, ŘÍJEN/2014). Přímý odkaz ke stažení zde: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/5a109aa0c4006cfbc1257d8e003fac2e/$file/v%c4%9bstn%c3%adk_06_z ari_rijen_final.pdf Tabulka 3: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad Ústecký kraj Znečišťující látka PM 10 SO 2 NO 2 Reprezentativní stanice Chomutov, Lom, Krupka, Most, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem Kočkov, Děčín Tušimice, Lom, Ústí nad Labem Kočkov, Litoměřice, Teplice Tušimice, Lom, Děčín, Most, Ústí nad Labem - město O 3 Tušimice, Rudolice v Horách, Most, Lom, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem Kočkov, Sněžník V následujícím přehledu jsou uvedeny základní charakteristiky jednotlivých prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky. 4.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO 2, NO 2 a částice PM 10 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila ecmost@vuhu.cz Strana 12 (celkem 35)
a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 250 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 200 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM 10 hodnotu 100 µg/m 3 ve dvou po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM 10. Trend koncentrací částic PM 10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací. 4.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO 2, NO 2 a částice PM 10 Regulační prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na polovině měřicích lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 500 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 400 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM 10 hodnotu 150 µg/m 3 ve třech po sobě následujících dnecha zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM 10. Trend koncentrací částic PM 10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací. 4.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon O 3 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 180 µg/m 3. ecmost@vuhu.cz Strana 13 (celkem 35)
Varovná prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 240 µg/m 3. Podmínky vzniku a ukončení smogových situací jsou uvedeny v příloze č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Přehled všech uvedených prahových hodnot je uveden v tabulce č. 4. Tabulka 4: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM 10 SO 2 oxid siřičitý NO 2 oxid dusičitý PM 10 částice 250 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících 200 µg/m 3 hodinách 100 µg/m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve dvou po sobě následujících dnech Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM 10 SO 2 oxid siřičitý NO 2 oxid dusičitý PM 10 částice 500 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících 400 µg/m 3 hodinách 150 µg/m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve třech po sobě následujících dnech Informativní prahová hodnota O 3 Varovná prahová hodnota O 3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon 180 µg/m 3 Při překročení hodinové koncentrace 240 µg/m 3 Při překročení hodinové koncentrace Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kpa. Zdroj: Příloha č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ecmost@vuhu.cz Strana 14 (celkem 35)
4.3 Ukončení smogové situace Smogová situace je ukončena, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 není překročena žádná prahová hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty. Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou. 5 Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Krupce Pro zpracování této zprávy o imisní situaci v Krupce byla použita data z měřicí stanice Krupka ČHMÚ. Stanice je umístěna mimo obec ve směru SSZ, v blízkosti prohlídkové štoly Starý Martin. V tabulce č. 5 jsou uvedeny základní údaje o měřicí stanici včetně měřených škodlivin, její umístění je na obrázcích č. 2 4. Měřicí stanice se řadí mezi tzv. stanice pozaďové. Pozaďové stanice jsou umístěny v nezatížených lokalitách a měří pozadí regionů, měst a průmyslových oblastí. Rozhodujícím kritériem pro pozaďovou stanici by mělo být, že stanice není přímo ovlivněna žádným zdrojem. Přirozené imisní pozadí se v ovzduší vyskytuje nezávisle na lokálních antropogenních zdrojích. Poloměr reprezentativnosti stanice se zde liší podle typu oblasti: u stanic městských a předměstských: více než 1 1,5 km, u stanic venkovských: více než 5 až cca 60 km (v ČR se většinou pohybuje od 10 do 20 km) [4]. ecmost@vuhu.cz Strana 15 (celkem 35)
Obrázek 2: Umístění měřicí stanice ČHMÚ v Krupce Zdroj: www.mapy.cz Obrázek 3: Měřicí stanice Krupka AIM ČHMÚ Zdroj: www.mapy.cz ecmost@vuhu.cz Strana 16 (celkem 35)
5.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Krupce Tabulka 5: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Krupce Kód lokality: Název: Stát: Vlastník: Kraj: Okres: Obec (ZÚJ): Zkratka: EOI - typ stanice: EOI - typ zóny: EOI - charakteristika zóny: EOI B/R - podkategorie: Základní údaje UKRU Krupka Česká republika Český hydrometeorologický ústav Ústecký Teplice Krupka B/R/N-NCI pozaďová venkovská přírodní Klasifikace příměstská Adresa lokality (nepovinné) Štola Starý Martin - Krupka Správce lokality, adresa ČHMÚ - pobočka Ústí n/labem Pošt. přihrádka 2 40011 Ústí n/labem Lokalizace Tel.: 472706057 Fax:.: 472706024 E-mail: placha@chmi.cz Zeměpisné souřadnice: 50 41 48.014" sš 13 50 51.690" vd Nadmořská výška: 533 m Doplňující údaje Terén: horní nebo střední část strmějšího svahu (nad 8 %) Krajina: Zemědělská půda, trvalý travní porost Reprezentativnost: oblastní měřítko - městské nebo venkov (4-50 km) Umístění Na JV úbočí Krušných hor, mimo obec. Martinka - starý důl. Kód UKRUA Datum vzniku: 12.06.1992 Typ Seznam měřicích programů: Automatizovaný měřicí program Vznik a zánik měřicího místa: Datum zániku: Měřené znečišťující látky: SO 2, PM 10 Zdroj: ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 17 (celkem 35)
Obrázek 4: Měřicí stanice Krupka AIM ČHMÚ bližší pohled Zdroj: www.mapy.cz 6 Vyhodnocení imisní situace za rok 2014 6.1 Oxid siřičitý, oxid uhelnatý Oxid siřičitý a oxid uhelnatý nepředstavují v současnosti významnou škodlivinu pro zdraví obyvatel Krupky. Koncentrace těchto znečišťujících látek byly v uplynulých letech velice nízké a stejně jako v Krupce, ani v ostatních částech České republiky nedochází k mimořádným navýšením jejich koncentrací. Z tohoto důvodu bylo na mnoha měřicích stanicích upuštěno od dalšího monitoringu SO 2 i CO, V Krupce bylo ukončeno měření CO v roce 2003, monitorování oxidu siřičitého na měřicí stanici v Krupce však stále pokračuje. 6.1.1 SO 2 oxid siřičitý Oxid siřičitý není od roku 1997, kdy došlo k odsíření velkých zdrojů emisí oxidů síry (průmyslové podniky, hnědouhelné elektrárny), škodlivinou, jež by závažně ohrožovala zdraví obyvatel, ačkoliv v lokalitách, kde je soustředěno více malých spalovacích zdrojů, jimiž jsou zejména domácí topeniště, je riziko zvyšování SO 2 podstatně vyšší. Ani nový zákon o ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší) neumožňuje v případě ecmost@vuhu.cz Strana 18 (celkem 35)
fyzických osob vstupovat do domácností za účelem kontroly lokálních topenišť a vytápění nekvalitním palivem, které je pro mnoho lidí nejpřijatelnějším řešením zejména z finančního hlediska. Úřady mohou i bez vstupu do obydlí zkontrolovat pouze přípustnou tmavost kouře. Tabulka č. 6 uvádí průměrné roční koncentrace SO2 z let 2012 až 2014 v porovnání s koncentracemi na měřicí stanici Teplice ČHMÚ. Po loňském mírném poklesu ročního průměru došlo v roce 2014 k nepatrnému zhoršení. Rozdíly mezi hodnotami na stanici Krupka a Teplice ČHMÚ jsou v uplynulých 3 letech rovněž nepatrné. Maximální hodinová hodnota 180,7 μg/m 3 byla dosažena dne 18.02.2014. Nejvyšším dosaženým indexem kvality ovzduší pro oxid siřičitý byl index. č. 4, k němuž se řadilo 7 hodin z celkem 8 121 naměřených. Nejvyšší denní průměr činil 50,2 μg/m 3 (dne 07.01.204). Tabulka 6: Srovnání průměrných ročních koncentrací SO 2 na měřicích stanicích ČHMÚ Krupka a Teplice rok 2012 2013 2014 SO 2 Krupka ČHMÚ μg/m 3 11,5 9,6 10,4* SO 2 Teplice ČHMÚ μg/m 3 10,8 9,5 10,3* Zdroj: Tabelární ročenky ČHMÚ; *Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem (OHVMain) Graf 6: Průměrné hodinové koncentrace SO 2 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem ecmost@vuhu.cz Strana 19 (celkem 35)
Graf 7: Průměrné denní koncentrace SO 2 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Typický roční chod SO 2, kdy jsou nejvyšší hodnoty zaznamenány zvláště na počátku a na konci roku, byl výraznější při sledování denních koncentrací, jak je patrné z grafů č. 6 a 7. Hodinové koncentrace SO 2 dosahovaly maximálních hodnot zvláště v lednu a v únoru (viz graf č. 6), ale vysoké koncentrace se objevovaly i v průběhu celého roku. Denní limit pro ochranu zdraví (125 μg/m 3 ) ani roční limit pro ochranu zdraví (50 μg/m 3 ) nebyly ohroženy. 6.2 NOx, NO 2 a NO oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý V roce 2012 bylo ukončeno měření oxidů dusíku na stanici Krupka ČHMÚ. Důvodem byla, kromě snížení nákladů na měření, také skutečnost, že měřené hodnoty oxidů dusíku byly dlouhodobě na nízké úrovni. Zdrojem oxidů dusíků jsou ve velké míře spalovací procesy, zejména spalování fosilních paliv a doprava, která v současné době představuje nejvyšší míru znečištění ovzduší v Krupce však dlouhodobě nedocházelo k výskytu vysokých koncentrací a ohrožování imisních limitů. 6.3 Prachové částice Měřicí stanice Krupka umožňuje také měření prachových částic. Polétavý prach (PM zkratka odvozena z anglického "particulate matter") označuje mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). ecmost@vuhu.cz Strana 20 (celkem 35)
Částice mají označení podle velikosti (viz obrázek č. 5). U zkratky PM se setkáváme s indexy 10, 2,5 a 1. Indexy značí velikost částic v mikrometrech (µm). Částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 % se označují PM 10, částice, které projdou velikostněselektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 % se označují PM 2,5, stejným principem je odvozen název PM 1. Účinek částic na lidské zdraví závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Čím menší částice jsou, tím více mohou být nebezpečné, mohou se usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy. Větší částice se zachycují na nosní sliznici, částice PM 10 ale procházejí přes horní cesty dýchací až do plic a průdušek, PM 2,5 mohou doputovat až do plicních sklípků. Prachové částice zvyšují celkovou nemocnost i úmrtnost, mají vliv zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicní funkce a zkrácení délky života. Mezi nejvýznamnější zdroje prachu patří spalovací procesy, doprava, těžební činnost, tavení rud a kovů, také zemědělská činnost a odnos částic půdy větrem z ploch bez vegetačního pokryvu. Pro PM 10 je tak stanoven denní i roční imisní limit a pro PM 2,5 pouze roční imisní limit. Imisní limity na ochranu zdraví lidí jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Obrázek 5: Polétavý prach PM 10, PM 2,5 Zdroj: http://www.cistenebe.cz/index.php/slovnicek-pojmu/13-poletavy-prach-pm10-pm25-pm10 ecmost@vuhu.cz Strana 21 (celkem 35)
6.3.1 PM 10 Tabulka č. 7 předkládá průměrné roční koncentrace PM 10 z let 2012 až 2014 v porovnání s koncentracemi na měřicí stanici Teplice ČHMÚ. Roční průměr PM 10 v roce 2014 mírně stoupl, stejně jako v roce předcházejícím, je však nižší než na stanici Teplice ČHMÚ, rovněž při srovnání se stanicemi Most ČHMÚ i Lom ČHMÚ vychází stanice Krupka lépe. Uvedený stav dokazuje ne příliš pozitivní celorepublikový trend, kdy po výrazném zlepšení stavu ovzduší (po roce 1997), došlo ke stagnaci a mírnému kolísání koncentrací prachových částic na většině měřicích stanic. K překročení 24hodinového imisního limitu (50 μg/m 3 ) došlo v roce 2014 v 44 případech a stanovený povolený limit (35 povolených překročení) byl přestoupen během měsíce září. Celkově byl tedy na stanici Krupka překročen 9x. Tabulka 7: Srovnání průměrných ročních koncentrací PM 10 na měřicích stanicích ČHMÚ Krupka a Teplice rok 2012 2013 2014 PM 10 Krupka ČHMÚ μg/m 3 24,5 25,4 27,7* PM 10 Teplice ČHMÚ μg/m 3 28,4 26,2 30,9* Zdroj: Tabelární ročenky ČHMÚ; *Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem (OHVMain) Typické zvýšení koncentrací PM 10 v předjaří a v zimních měsících není z grafů č. 8 a 9 nijak významně patrné, vysledovatelné je spíše z grafu denních koncentrací (graf č. 9). Hodinové koncentrace vykazují netypicky nejnižší koncentrace především na konci roku, k výkyvům až do hodnot nejvyšších koncentrací docházelo zvláště od května do října (viz graf č. 8). Nejvyšší průměrná denní hodnota 104,3 μg/m 3 byla naměřena 05.05.2014, hodinové maximum 694 μg/m 3 s tímto datem koresponduje (jedná se o neverifikovaná data). ecmost@vuhu.cz Strana 22 (celkem 35)
Graf 8: Průměrné hodinové koncentrace PM 10 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Graf 9: Průměrné denní koncentrace PM 10 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem ecmost@vuhu.cz Strana 23 (celkem 35)
7 Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2014 V roce 2014 nebyla pro Ústecký kraj vyhlášena žádná smogová situace. Pro srovnání - v roce 2013 byly v souladu se zněním zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 vyhlášeny tyto smogové situace: 1 vyhlášení smogové situace pro prach PM 10 23.01.2013 v 02,08 hod zrušení smogové situace 29.01.2013 ve 21,21 hod 2 vyhlášení smogové situace pro ozon O 3 18.06.2013 v 15,50 hod zrušení smogové situace 20.06.2013 ve 22,15 hod 3 vyhlášení smogové situace pro ozon O 3 27.07.2013 v 15,46 hod zrušení smogové situace 29.07.2013 v 05,42 hod 4 vyhlášení smogové situace pro ozon O 3 03.08.2013 ve 13,49 hod zrušení smogové situace 04.08.2013 v 08,45 hod Smogová situace je definována překročením informativních, regulačních nebo varovných prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky: oxid siřičitý (SO 2 ), oxid dusičitý (NO 2 ), prachové částice (PM 10 ) a ozon (O 3 ). Nové znění zákona o ochraně ovzduší definuje v 10 smogovou situaci takto: Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM 10 nebo troposférickým ozónem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze. Nový zákon přinesl změnu také v délce trvání překročených prahových hodnot podstatných pro vyhlášení smogové situace, což mohlo být důvodem pro výši počtu vyhlášení smogových situací pro troposférický ozon O 3 v roce 2013 a rovněž i pro snížení počtu smogových situací vyhlášených pro prach PM 10 : ecmost@vuhu.cz Strana 24 (celkem 35)
a) Zatímco dříve docházelo k vyhlašování signálu upozornění (nyní vyhlášení smogové situace) pro troposférický ozon až při překročení zvláštních imisních limitů ve třech hodinách po sobě, podle nového zákona je vyhlášena smogová situace pro ozon již při samotném překročení informativní prahové hodnoty, tj. 180 µg/m 3. b) Pro prachové částice je nyní stanovena hranice pro vyhlášení smogové situace až při překročení 24hodinové průměru 180 µg/m 3 ve dvou po sobě následujících dnech (tedy klouzavá 24hodinová průměrná koncentrace PM 10 byla překročena ve 25 po sobě následujících hodinách), zatímco před vydáním zákona č. 201/2012 Sb. bylo rozhodující pouhé překročení 24hodinového průměru. [9] 7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace vydává ČHMÚ na svých webových stránkách www.chmi.cz. Nově (od března 2013) je zprovozněn Systém integrované výstražné služby (SIVS) v podobě mapy meteorologických výstrah pro počasí, vodu a ovzduší zde: http://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/zpravy/index.html. V následujícím přehledu (tabulka č. 8) jsou uvedena stručná doporučení při překročení informativních a regulačních prahových hodnot od ČHMÚ na příkladu překročení koncentrací částic PM 10. 7.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot Informace pro veřejnost: Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení informativní prahové hodnoty např. 24hodinového klouzavého průměru suspendovaných částic PM 10 100 µg/m 3 doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM 10 a oxidu dusičitého. ecmost@vuhu.cz Strana 25 (celkem 35)
Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí. 7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení regulační prahové hodnoty např. 24hodinového klouzavého průměru suspendovaných částic PM 10 150 mikrogramů/m 3, doporučuje omezit pobyt pod širým nebem. Dospělým osobám bez zdravotních potíží se doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM 10 a oxidu dusičitého. Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí. 7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel Před vznikem smogové situace doporučuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) obyvatelům posílení imunity vlastního organismu pomocí přísunu vitamínu C, E, A, dostatku spánku a eliminace stresů a vhodné kompenzace psychické a fyzické zátěže. Při vzniku smogové situace by měli občané žijící a podnikající v zasažené lokalitě omezit množství vypouštěných škodlivin do ovzduší. Doporučení (viz tabulka č. 8) jsou určena především citlivým skupinám obyvatel, pro které může mít delší trvání "smogu" nepříznivé účinky na zdraví. Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců ecmost@vuhu.cz Strana 26 (celkem 35)
a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných žen. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic) a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy, lidé v rekonvalescenci, s oslabenou imunitou apod.) [7]. Tabulka 8: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace Doporučení Státního zdravotního ústavu: a) ke snížení expozice znečišťujícím látkám a ochraně zdraví: Omezit pobyt venku, zejména v době mezi 6-10 a 16-20 hodinou. Při pobytu venku nevyvíjet velkou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšené intenzitě dýchání (fyzická práce, sport). Omezit větrání. Místnosti, kde se zdržují lidé, větrat krátce a intenzivně otevřením oken na několik minut 3-4x denně, nezdržovat se v zakouřených místnostech. Zahájit včas a účinně léčbu při prvních příznacích onemocnění dýchacího ústrojí nebo jiných obtíží. a) ke snížení produkce znečišťujících látek v budovách i ve venkovním prostředí, aby nedocházelo ke zhoršování situace: Omezit provádění činností, které zhoršují kvalitu vzduchu v místnostech a zvyšují potřebu větrání jako je kouření, různé práce s použitím barev, laků, lepidel, přípravků s organickými rozpouštědly, sprejů s hnacími plyny apod. Nepoužívat krbová topeniště, nespalovat žádné materiály venku na otevřeném ohni. Nikdy (nejen v době smogu) nespalovat v kamnech nebo kotlích odpady, zvláště plasty, gumy, umělé tkaniny, lakované dřevo (tzv. bouračky) nebo mazací oleje. Dát přednost veřejné nebo pěší dopravě před autem (emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic, oxidu dusičitého a dalších znečišťujících látek). Nepřetápět obytné místnosti, resp. zkusit snížit teplotu vytápění obytných místností alespoň o 1 2 o C oproti obvyklé úrovni. Zdroj: SZÚ, Smogová situace co můžeme udělat, dostupné z: http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/smogovasituace-co-muzeme-udelat ecmost@vuhu.cz Strana 27 (celkem 35)
8 Vyhodnocení kvality ovzduší v Krupce 8.1 Grafy úrovně znečištění Hodnoty v grafu č. 10 vycházejí z orientačních indexů kvality ovzduší (viz tab. č. 9) stanovených ČHMÚ. Graf zobrazuje porovnání procentuálního zhodnocení kvality ovzduší v Krupce v letech 2013 a 2014. Tabulka 9: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ Zdroj: ČHMÚ Graf 10: Porovnání znečištění ovzduší v Krupce v letech 2013 a 2014 dle indexů kvality ovzduší Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem ecmost@vuhu.cz Strana 28 (celkem 35)
Z porovnání grafické úrovně znečištění v letech 2013 a 2014 nelze definovat žádné významné rozdíly. Na první pohled je patrná pouze vyšší četnost koncentrací prachových částic PM 10 v hladině indexu č. 1 v roce 2013 a také absence indexu č. 5 v hodnocení oxidu siřičitého v roce 2014 oproti roku 2013. Nejvyššího možného indexu (index č. 6) dosáhly prachové částice PM 10, což bývá obvyklé i na mnoha jiných měřicích stanicích. Tabulka č. 10 přináší souhrn procentuálního zastoupení indexů kvality ovzduší v souvislosti s počtem zastoupených hodin pro jednotlivé polutanty na stanici Krupka ČHMÚ. Tabulka 10: Přiřazení četností a procentuálního zastoupení u jednotlivých polutantů. index PM 10 SO 2 rozmezí [µg/m3 ] četnost % rozmezí [µg/m3 ] četnost % 1 0-20 4805 55,25 0-25 7276 88,60 2 20-40 2543 29,24 25-50 631 7,08 3 40-70 912 10,49 50-120 207 3,70 4 70-90 168 1,93 120-350 7 0,63 5 90-180 161 1,85 350-500 0,00 6 nad 180 108 1,24 nad 500 Celkem 8697 100 8121 100 8.2 Počet překročení PM 10 na vybraných stanicích Tabulka č. 9 zpracovává a porovnává počty překročení denních průměrných koncentrací PM 10 nad denní imisní limit (50 μg/m 3 ) na měřicích stanicích Krupka ČHMÚ a Teplice ČHMÚ. Povolený stanovený počet překročení je 35x za kalendářní rok. Data překročení denních průměrných koncentrací PM 10 byla použita z tabelárních ročenek ČHMÚ od roku 2006 do roku 2011. Pro roky 2012 až 2014 byla použita také neverifikovaná data z uvedených měřicích stanic. ecmost@vuhu.cz Strana 29 (celkem 35)
Tabulka 9: Překročení denního imisní limitu u PM 10 nad 50 μg/m 3 u vybraných stanic v letech 2006 2014 Počty překročení denní průměrné koncentrace nad 50 μg/m 3 Krupka ČHMÚ Teplice ČHMÚ 2006 14 82 2007 5 49 2008 3-2009 10 25 2010 49 40 2011 40 59 2012 29 48 2013 36 30 2014 44* 51* celkový součet: 230,0 380,0 celkový průměr: 25,6 47,5 Zdroj: Tabelární ročenky ČHMÚ; *neverifikovaná data ČHMÚ Z tabulky č. 9 je zřejmé, že od roku 2006 je na měřicí stanici Krupka každým rokem překročen imisní limit 50 μg/m 3, vysoký počet překročení se objevuje od roku 2010. Z grafu č. 11 vyplývá, že od roku 2006 (předcházející roky nebyly v této zprávě mapovány) je na měřicí stanici Krupka každým rokem překročen nejen imisní limit 50 μg/m 3, ale i limit pro jeho povolené překročení, tj. 35 dní v roce. V grafu jsou zobrazeny počty překročení z tabelárního přehledu (tabulka č. 9) na stanicích Krupka a Teplice ČHMÚ v letech 2006 2014. Graf 11: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m3 v Krupce a Teplicích v letech 2006 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 30 (celkem 35)
8.3 Ukončení měření škodlivin změna Státní imisní sítě ČHMÚ, pověřený MŽP, spravuje Státní imisní síť na území celé České republiky. V důsledku snižování nákladů na měření znečištění ovzduší a plánované inovace Státní imisní sítě (SIS) byla dne 31.12.2012 ukončena měření škodlivin na vybraných stanicích na území České republiky. Stanice spravované pobočkou ČHMÚ Ústí nad Labem jsou uvedeny v tabulce č. 10. Omezení měření se týká pouze lokalit, kde hodnoty koncentrací byly dlouhodobě pod hodnotami imisních limitů [8]. Tabulka 10: Přehled ukončených měření na vybraných stanicích spravovaných ČHMÚ Ústí nad Labem Ukončení měření SO 2 NO NO 2 NO X CO O 3 BTX PM 10 PAH Přebuz PM 10 Horní Police SO 2 NO 2 Doksany SO 2 NO 2 Radimovice NO 2 Strojetice/Čeradice SO 2 NO 2 Most PAH Cheb SO 2 NO NO 2 NO X Karlovy Vary NO NO 2 NO X CO BTX Česká Lípa SO 2 Frýdlant-Údolí NO NO 2 NO X Jablonec-město SO 2 NO NO 2 NO X Liberec-město CO Souš SO 2 NO NO 2 NO X Chomutov SO 2 NO NO 2 NO X Krupka NO NO 2 NO X Měděnec NO NO 2 NO X Rudolice v Horách SO 2 NO NO 2 NO X Teplice NO NO 2 NO X Ústí nad Labem Kočkov CO Ústí nad Labem město CO O 3 Valdek SO 2 NO NO 2 NO X O 3 Zdroj: ČHMÚ http://www.chmuul.org/aktuality/2013-01-zmeny_v_imisni_siti/ ecmost@vuhu.cz Strana 31 (celkem 35)
9 Závěr Z grafů a tabulek předložených ve zprávě lze vysledovat průběh znečištění jednotlivými polutanty sledovanými na měřicí stanici Krupka ČHMÚ v roce 2014. Tabulky s průběhy ročních koncentrací v letech 2006 až 2014 jsou pro srovnání doplněny rovněž hodnotami ze stanice Teplice ČHMÚ. Koncentrace oxidu siřičitého stejně jako prachových částic PM 10 zaznamenaly v ročním průměru mírné zhoršení. Celkový počet 44 dní s 24hodinovým průměrem vyšším než 50 μg/m 3 znamená přestoupení povoleného limitu, který je ve výši 35 překročení, o 9 dní. To řadí město Krupka na 33. nejhorší místo v republice v počtu překročení imisních limitů. Rovněž mírné zhoršení ročního průměru prachových částic PM 10 s maximální naměřenou hodinovou koncentrací 694 µg/m 3 i zvýšení ročního průměru SO 2 není pozitivní informací. 10 Zdroje [1] Salaš, P. (ed). Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu. Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 716-725, ISSN 0139-6013. [2] Ministerstvo Životního prostředí, OZKO 2010. SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010. Vystaveno 04.01.2012 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: <www.mzp.cz/c1257458002f0dc7/cz/vymezeni_oblasti/$file/ooo-ozko_2010-20120328.pdf>. [3] Krajský úřad Ústeckého kraje. Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje za rok 2011. Vystaveno 07.12.2012 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: <http://www.kr-ustecky.cz/vismoonline_actionscripts/file.ashx?id_org=450018&id_dokumenty=1671322>. [4] Český hydrometeorologický ústav úsek ochrany čistoty ovzduší. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: <http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr12cz/kap21.html>. [5] Státní zdravotní ústav. Referenční koncentrace vydané SZÚ (v μg/m 3 ) - (podle 45 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší z 15. 4. 2003), ve znění následných právních úprav (472/2005 Sb.). Vystaveno 29.06.2007 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: ecmost@vuhu.cz Strana 32 (celkem 35)
<http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/ovzdusi/dokumenty_zdravi/refrencni_konc_2003.pdf>. [6] Arnika. Toluen [online]. c2004 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: <http://arnika.org/toluen>. [7] Státní zdravotní ústav. Smogová situace co můžeme udělat [online]. c2007-2008 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: <http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/smogova-situace-co-muzeme-udelat>. [8] Český hydrometeorologický ústav. Změny v imisní síti pobočky ČHMÚ v Ústí nad Labem v roce 2013 [online]. Vystaveno 07.01.2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: <http://www.chmuul.org/aktuality/2013-01- zmeny_v_imisni_siti/>. [9] Český hydrometeorologický ústav. Pravidla fungování smogového varovného a regulačního systému [online]. Vystaveno [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/smog/svrs_pravidla-fungovani.pdf 11 Seznam zkratek AIM automatizovaný imisní monitoring ČEZ České energetické závody ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ECM Ekologické centrum Most pro Krušnohoří LV imisní limit MŽP Ministerstvo životního prostředí OZKO Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PAH polycyklické aromatické uhlovodíky (Polycyclic Aromatic Hydrocarbons) PM 10 frakce prašného aerosolu < 10 µm PM 2,5 frakce prašného aerosolu < 2,5 µm ppm jedna část z milionu (parts per million) SIVS Systém integrované výstražné služby SPM suma prašných částic (Solid Particulate Matters) ecmost@vuhu.cz Strana 33 (celkem 35)
SZÚ Státní zdravotní ústav VÚHU Výzkumný ústav pro hnědé uhlí ZÚ Zdravotní ústav 12 Seznam tabulek, grafů a obrázků 12.1 Seznam tabulek Tabulka 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší... 11 Tabulka 2: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší... 11 Tabulka 3: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad Ústecký kraj... 12 Tabulka 4: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty... 14 Tabulka 5: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Krupce... 17 Tabulka 6: Srovnání průměrných ročních koncentrací SO2 na měřicích stanicích ČHMÚ Krupka a Teplice... 19 Tabulka 7: Srovnání průměrných ročních koncentrací PM 10 na měřicích stanicích ČHMÚ Krupka a Teplice... 22 Tabulka 8: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace... 27 Tabulka 9: Překročení denního imisní limitu u PM 10 nad 50 μg/m 3 u vybraných stanic v letech 2006 2014... 30 Tabulka 10: Přehled ukončených měření na vybraných stanicích spravovaných ČHMÚ Ústí nad Labem... 31 ecmost@vuhu.cz Strana 34 (celkem 35)
12.2 Seznam obrázků Obrázek 1: Přehled měřicích stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje denně aktuální stav ovzduší... 5 Obrázek 2: Umístění měřicí stanice ČHMÚ v Krupce... 16 Obrázek 3: Měřicí stanice Krupka AIM ČHMÚ... 16 Obrázek 4: Měřicí stanice Krupka AIM ČHMÚ bližší pohled... 18 Obrázek 5: Polétavý prach PM 10, PM 2,5... 21 12.3 Seznam grafů Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících, rok 2014... 4 Graf 2: Vývoj počtu dotazů v letech 2000 2014... 7 Graf 3: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech 2012-2014... 8 Graf 4: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000 2014... 9 Graf 5: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2014... 9 Graf 6: Průměrné hodinové koncentrace SO 2 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2014... 19 Graf 7: Průměrné denní koncentrace SO2 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2014... 20 Graf 8: Průměrné hodinové koncentrace PM 10 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2014. 23 Graf 9: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2014... 23 Graf 10: Porovnání znečištění ovzduší v Krupce v letech 2013 a 2014 dle indexů kvality ovzduší... 28 Graf 11: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m3 v Krupce a Teplicích v letech 2006 2014... 30 ecmost@vuhu.cz Strana 35 (celkem 35)