NERO 8 KOMPLETNÍ PRŮVODCE VYPALOVÁNÍM CD A DVD

NERO 8 KOMPLETNÍ PRŮVODCE VYPALOVÁNÍM CD A DVD 5 Obsah Úvod... 9 1 Teorie vypalování... 13 1.1 Trocha historie...13 1.2 Jednotky používané pro záznam digitálních informací...15 1.3 Fyzický formát disk...17 1.4 Formát disk logický...19 1.5 Optická mechanika...20 1.6 Systémové požadavky...21 2 Popis programu Nero... 23 2.1 Co je Nero...23 2.2 Jak si opat it Nero...24 2.3 Instalace...25 2.4 Jak spoušt t Nero...31 2.5 Co na to všechno íká zákon...34 3 Za ínáme s vypalováním... 39 3.1 P ipravte si soubory pro vypalování p edem!...40 3.2 Nero 8 StartSmart...44 Výběr úkolu s předáním jiné aplikaci... 44 Přímé využití nástrojů Nero StartSmart... 47 Další možnosti Nero StartSmart... 56 3.3 Nero 8 Express...59 Vypalování datových disků... 61 Vypalování hudebních disků... 68 Filmy, obrázky... 74 Obraz, Projekt, Kopie... 80 Další možnosti Nero Express... 85 Obsah

6 NERO 8 KOMPLETNÍ PRŮVODCE VYPALOVÁNÍM CD A DVD 4 Nero 8 Burning ROM... 87 4.1 Jak se orientovat v prost edí Nero Burning ROM...87 Jak pracovat s panely... 88 Uložení a otevření projektu... 93 Panel kompilace... 94 Vlastnosti kompilace... 98 4.2 Základní nastavení Nero Burning ROM...103 Karta Kompilace... 104 Vyrovnávací paměť... 105 Písmo... 106 Zvuky... 106 Prohlížeč souborů... 107 Různé... 107 Jak vypálit kompilaci... 108 4.3 Vypalování disk...112 Datové CD (s jedním oddílem)... 113 Disk s několika oddíly... 113 Hudební CD... 115 Smíšený disk... 119 CD Extra... 120 Kopie disku... 121 Video CD a Super video CD... 123 Bootovací disk... 126 CD-ROM (UDF/ISO)... 129 Disk AudioBook CD... 129 DVD-Video... 129 4.4 Další možnosti Nero Burning ROM...130 Vymazání přepisovatelného disku... 130 Informace o disku... 131 Převod formátu souborů... 132 Uložení stop... 133 Vysunutí disku... 134 5 Aplikace související s vypalováním disk... 135 5.1 Nero 8 CoverDesigner...135 Okno CoverDesigner... 138 Jak vytvořit pozadí... 141 Pracujeme s textem... 142 Obsah

NERO 8 KOMPLETNÍ PRŮVODCE VYPALOVÁNÍM CD A DVD 7 Seznam stop... 143 Jak vytisknout obal... 145 5.2 Nero 8 WaveEditor...146 Popis okna programu... 146 Úpravy zvuku... 150 5.3 Nero 8 SoundTrax...153 5.4 Nero 8 BackItUp...160 Vytvoření nové zálohy... 161 Automatické zálohování... 164 Obnovení dat ze zálohy... 166 5.5 Nero 8 Recode...168 6 Technické aplikace (Nero Toolkit)... 177 6.1 Nero BurnRights...178 6.2 Nero ControlCenter...180 Aktualizovat... 181 My Nero... 183 Jazyk... 186 Licence... 187 Instalace... 188 Nastavení... 188 6.3 Nero DriveSpeed...189 6.4 Nero DiscSpeed...191 6.5 Nero InfoTool...197 6.6 Nero RescueAgent...204 6.7 Nero Scout...207 7 Ostatní aplikace... 211 7.1 Nero 8 Home...211 7.2 Nero 8 PhotoSnap Viewer...214 7.3 Nero 8 PhotoSnap...216 7.4 Nero 8 Vision...219 Záznam videa... 220 Střih videa... 221 Vytvoření DVD... 225 Obsah

8 NERO 8 KOMPLETNÍ PRŮVODCE VYPALOVÁNÍM CD A DVD 7.5 Nero 8 ShowTime...229 7.6 Nero 8 MediaHome...231 8 Malý slovní ek pojm... 235 Rejst ík... 241 Obsah

Úvod Úvod Disky s optickým záznamem, známé jako CD a DVD, jsou dnes zcela b žnými nosi i dat, které spolu s USB pam mi poslaly na smetišt d jin diskety. Nevýhodou t chto disk je, že na n nelze zapisovat p ímo jako na disky magnetické, ale je t eba použít zvláštního procesu zvaného vypalování. A práv pro vypalování t chto disk vznikl p ed lety program zvaný Nero, který v roce 2007 po dlouhém vývoji p ivedl na sv t verzi Nero 8, jíž je v nována tato kniha. V pr b hu let se z p vodního malého prográmku sloužícího k prostému vypalování stal velký programový balík, který postihuje snad vše, co je v této oblasti myslitelné, a mnohdy se zdá, že i to, co myslitelné v bec není. Tato verze krom jiného dovede vytvo it obaly k vypálenému disku, zpracovat data i obraz p ed vypálením, stáhnout data z CD nebo DVD disk, upravovat hudební stopy, zálohovat data. A tak bychom mohli pokra ovat dál, až bychom vyjmenovali všechny innosti, což v této chvíli skute n není nutné. P i psaní této knihy jsme byli omezeni rozsahem daným ze strany nakladatelství. Nero 8 je tak velkým programovým balíkem, že samoz ejm vyvstala otázka, co vlastn máme do této knihy za adit a na co už nezbude místo. Vybrali jsme podle svého nejlepšího sv domí to, o em Úvod

10 NERO 8 KOMPLETNÍ PRŮVODCE VYPALOVÁNÍM CD A DVD jsme p esv d eni, že naši tená i budou používat nej ast ji. Jde tedy p edevším o ty aplikace, které se týkají p ímo vypalování disk anebo s vypalováním disk úzce souvisejí. Sou asn jsme se rozhodli žádnou složku nevynechat, takže o každém, i sebemenším prográmku, který spolu s Nero 8 nainstalujete, najdete v této knize alespo stru nou zmínku. Z tohoto d vodu jsme na minimum omezili teoretickou ást, týkající se informací o principech CD i DVD disk a toho, co vlastn p i vypalování probíhá, a soust edili jsme se hlavn na praktické záležitosti, tedy p ímé popisy postup. Máte-li bližší zájem dozv d t se, co se p i vypalování vlastn d je, jak optické disky vypadají, s jakými disky je možné se na trhu setkat, m žete nahlédnout do n které z následujících publikací. Jan Pecinovský, Josef Pecinovský, Vypalujeme DVD, druhé aktualizované vydání, Grada 2008. Jan Pecinovský, Vypalování CD, rady a postupy, Grada 2003. Jan Pecinovský, Vypalujeme CD na po íta i v rekordním ase, Grada 2003. Taylor, Johnson, Crawford, Velký pr vodce DVD, Grada 2007. Komu je kniha ur ena Tato kniha je ur ena všem, kdo cht jí vytvá et a vypalovat CD nebo DVD disky a jsou v této oblasti spíše za áte níky. Jste-li již zkušenými a dlouholetými uživateli po íta e a znáte p edchozí verze programového balíku Nero, jen t žko vám m že p inést n co nového. Znamená to, že tuto knihu mohou íst i ti, kte í s programem Nero nikdy nepracovali a nemají ani žádné zkušenosti s vypalováním Co pot ebujete, abyste mohli úsp šn íst tuto knihu Pot ebujete p edevším po íta s vypalovací mechanikou CD/DVD RW. Tomu jsou také p izp sobeny všechny obrázky v knize i celý text. Dále byste m li mít program Nero (bu krabicovou verzi, nebo stažený z internetu); pokud jej zatím nemáte, nevadí, v knize dostanete pokyny, jak jej získat. Budete ješt pot ebovat n kolik prázdných (nejlépe p episovatelných) disk CD, eventuáln DVD, abyste mohli vše hned vyzkoušet, a dostate né množství dat (datové soubory, videa, hudby atd.), abyste m li s ím experimentovat. Znamená to, že vám doporu ujeme, než se pustíte do práce s ostrými daty, abyste si vše vyzkoušeli jen tak nane isto na p episovatelných discích. Nemáte tady co zkazit, p episovatelný disk lze kdykoli vymazat a m žete na n j znovu za ít vypalovat. Ostatn my to p i psaní naší knihy ned lali jinak. A že spot eba byla úctyhodná! Co obsahuje tato kniha Je rozd lena do sedmi kapitol. Úvodní kapitola je teoretická a stru n v ní vysv tlujeme principy optického záznamu na disky, seznámíme vás s typy optických disk a metodami vypalování. V druhé kapitole se do tete o tom, co to vlastn je Nero, dovíte se, jak si tento program opat it a jak jej nainstalovat. T etí kapitola je v nována t m, co s vypalováním teprve za ínají, eká je tady totiž podrobný popis aplikací Nero StartSmart a Nero Express. tvrtá kapitola velmi podrobn popisuje prakticky všechny postupy, které umož uje klí- ová aplikace celého programového balíku, Nero Burning ROM. T etí a tvrtá kapitola se zabývají klí ovými aplikacemi, znamená to, že zabírají tak ka polovinu z celého rozsahu knihy. Úvod

NERO 8 KOMPLETNÍ PRŮVODCE VYPALOVÁNÍM CD A DVD 11 Pátá kapitola je v nována aplikacím, které na vypalování disk svým zam ením p ímo navazují. Do tete se tedy o tom, jak vytvo it pro práv vypálené DVD potisky a obaly (Nero CoverDesigner), jak editovat zvukové soubory p ed vypálením (Nero WaveEditor), jak vytvo it celé hudební DVD (Nero SoundTrax), jak zálohovat svá data (Nero BackItUp) a jak p evád t video na DVD (Nero Recode). Šestá kapitola zahrnuje stru ný popis tzv. technických aplikací, soust ed ných pod souhrnným názvem Nero Toolkit (nap íklad Nero DiscSpeed, Nero InfoTool atd.). Záv re ná kapitola nabízí stru ný popis dalších aplikací programového balíku Nero, a už to jsou mediální prohlíže e (Nero Home, Nero MediaHome), aplikace na editaci obrázk (Nero PhotoSnap) i videa (Nero Vision). Knihu uzavírá malý slovní ek nov zavád ných pojm. Úvod Tato kniha ve stanoveném rozsahu nem že pln popsat všechny možnosti balíku aplikací Nero 8. Soust edili jsme se proto p edevším na ty ásti programu, které se týkají vypalování disk nebo inností bezprost edn s ním souvisejících. O ostatních aplikacích najdete v knize jen stru nou zmínku, kterou je t eba brát za pouhý úvod do problematiky. Nakladatelství Grada vydá v roce 2008 další publikaci v nující se balíku program Nero pod názvem Digitální fotografie a Video v Nero 8. V ní se budete moci podrobn seznámit s aplikacemi, které se zabývají úpravou fotografií a tvorbou digitálního videa, tedy p edevším Nero PhotoSnap a Nero Vision. Poznámka Co musí um t tená, který chce íst tuto knihu P edpokládáme, že uživatel bude mít jisté znalosti. Tato kniha není ur ena k tomu, abychom tená e seznamovali se základy práce s po íta em. Proto o ekáváme, že umíte: spoušt t a ukon ovat aplikace v systému Windows Vista nebo Windows XP. maximalizovat, minimalizovat a zavírat okna pomocí tla ítek v záhlaví okna nebo pomocí myši. p epínat mezi spušt nými aplikacemi pomocí tla ítek na hlavním panelu Windows, stiskem klávesových zkratek Alt+Tab nebo Windows+Tab. manipulovat se soubory a složkami, což znamená, že zvládnete vytvo it novou složku, kopírovat soubory a složky mezi disky nebo složkami, uložit dokument do souboru pomocí dialogového okna Uložit jako, práv tak umíte dokument otev ít. Tato kniha je psána podle verze Nero Burning ROM 8.0.3.0; u dalších aplikací bývá verze odlišná. Pracovali jsme v prost edí opera ního systému Windows Vista, což znamená, že v prost edí Windows XP se m že konkrétní situace na n kterých obrázcích pon kud lišit, p edevším v oknech pro otev ení a uložení souboru. Použité konvence a struktura knihy Kniha je rozd lena do kapitol, které mají svoji vlastní strukturu. Pro snazší orientaci v knize jsou použity následující typografické prvky: Tu n jsou ozna eny internetové adresy, názvy dialogových oken a p íkazy z nabídek program, nap. Soubor Otev ít. Pro názvy kláves a klávesových zkratek jsou použity Kapitálky. Krom toho se v textu setkáte s množstvím ikonek, které ozna ují jiné typy odstavc : Úvod

12 NERO 8 KOMPLETNÍ PRŮVODCE VYPALOVÁNÍM CD A DVD Poznámka Upozornění Tento symbol ozna uje odstavec, který rozši uje probíranou tematiku o n jakou zajímavost i výjime nost. Poznámka není nezbytná k pochopení dané problematiky, v tšinou upozor uje na další používané termíny ozna ující stejnou skute nost a prozrazuje další souvislosti. Vyk i ník upozor uje na fakta, která byste m li ur it v d t, na situace, na n ž byste m li dávat pozor, a na komplikace, se kterými se m žete p i práci setkat. Tip Tento symbol upozor uje na r zné tipy a triky, kterými m žete zefektivnit svoji práci. Nabízí tak n jaké usnadn ní nebo tip, kterým si oproti standardnímu postupu m žete práci uleh it. Základní názvosloví Abychom si v textu knihy vzájemn porozum li, je t eba na tomto míst vysv tlit n kolik základních pojm, protože v b žné praxi se v tšinou používá pro stejnou skute nost jiný pojem. Ukazatel myši grafický symbol ovládaný pohybem myši po podložce, též kurzor myši nebo myší kurzor. Najetí umíst ní ukazatele myši na objekt, kterým se bude uživatel dále zabývat. Klepnutí stisknutí a následné uvoln ní levého tla ítka myši; d íve kliknutí. Poklepání dvojí rychlé stisknutí levého tla ítka myši, nutné nap íklad ke spušt ní programu pomocí ikony; d íve dvojklik nebo dablklik. Stisk tla ítka tla ítkem se zde rozumí grafický orámovaný objekt na obrazovce, ve kterém je umíst n text nebo piktogram. Tla ítko se stiskne najetím na objekt a následným klepnutím. Zpravidla se tak vyvolá akce. Zadání p íkazu z nabídky nabídka je lišta umíst ná pod horním okrajem okna, p íkaz se zadává klepnutím na název skupiny p íkaz a dále na položku p íkazu z rozbalené rolety. Místní nabídka nabídka otev ená stiskem pravého tla ítka myši na objektu, jehož se má p íkaz týkat. P íkaz se ale zadává stiskem levého tla ítka myši. Výb r ozna ená ást textu, obrázku, dokumentu. Všechny další operace se budou týkat celého tohoto výb ru, ale nikoli dalších objekt. Klávesová zkratka sou asný stisk dvou nebo více kláves, jedna z nich je p e a ova Ctrl, Alt nebo Shift. Zapisuje se nap íklad Ctrl S, což znamená, že je t eba nejd íve stisknout klávesu Ctrl, podržet, p idat stisk klávesy S a vše uvolnit. Ikona vers. Tla ítko. Ikonou se rozumí objekt na pracovní ploše Windows nebo v otev eném okn, skládá se z piktogramu a popisku a je t eba ji aktivovat poklepáním; v tšinou se jejím prost ednictvím spoušt jí aplikace. Tla ítko je zpravidla ohrani ený objekt v aplika ním nebo dialogovém okn, k jeho aktivaci sta í jediné klepnutí a jeho prost ednictvím se vykoná ur itý p íkaz (nazna ený popiskem nebo piktogramem) nebo otev e dialogové okno. Názvy tla ítek, které uvádíme v této knize, jsou shodné s popisky, které se zobrazí po najetí ukazatelem myši na tla ítko. Pokud n která tla ítka nedávají popisek (stává se to), uvádíme název tla ítka shodný s následující akcí, následn otev eným dialogovým oknem nebo výrazem vyplývajícím z kontextu; v každém p ípad se pokoušíme umíst ní tohoto tla ítka lokalizovat pomocí obrázku. Úvod

1. 1. Teorie vypalování Teorie vypalování P estože jsme si ekli, že se budeme zabývat p evážn praktickými innostmi ohledn vypalování, trocha teorie je pro správné pochopení všech proces nezbytná, a když ne nezbytná, tak rozhodn není na škodu. Nejd íve zabrousíme trochu do historie a ekneme si, jak optické disky p icházely na sv t. 1.1 Trocha historie Prvotní myšlenka vzniku kompaktního disku pochází z hlavy nizozemského v dce Klasse Campaana, a to z roku 1969. V pr b hu sedmdesátých let byl firmami Philips a Sony vytvo en kompletní standard kompaktního disku (dále jen CD), v etn specifikací, jakými jsou typ materiálu médií, vlnová délka sv tla tecího laserového paprsku a všech dalších myslitelných v cí. P vodní myšlenkou pro tvorbu kompaktního disku byla pot eba nahradit nespolehlivé gramofonové desky a audiokazety. Z toho d vodu m la být maximální délka uloženého záznamu ekvivalentem 60 minut, ale íká se, že firma Sony si prosadila délku 74 minut, aby se na jeden disk vešla celá Beethovenova Devátá symfonie. 1.1 Trocha historie

14 NERO 8 KOMPLETNÍ PRŮVODCE VYPALOVÁNÍM CD A DVD Kompaktní disky CD se dostaly na trh v roce 1982, a to jako nosi e zvukového záznamu. P ibližn v témže roce se za aly na trhu objevovat první osobní po íta e PC (z anglického Personal Computer). Jen pro zajímavost, první PC od IBM vznikl v roce 1981 a opera ní systém Microsoft MS-DOS k n mu byl dodáván zdarma. V této dob byla kapacita CD pro po íta zcela neuv itelná, jelikož první po íta e m ly kolem 64 kb opera ní pam ti a o pevných discích si mohly nechat jen zdát, všechna data byla ukládána na disketách. Kapacita disket používaných v té dob byla kolem 360 720 kb, což znamená, že na jeden CD o kapacit 700 MB by se vešlo zhruba 1000 disket. Jak ale vývoj osobních po íta pokra oval, za alo být z ejmé, že disketa svou kapacitou nebude sta it. V roce 1985 se objevily první CD-ROM mechaniky pro osobní po íta e. Zkratka CD-ROM znamená Compact disc-read Only Memory, což se dá voln p eložit jako Kompaktní disk pouze pro tení. Z názvu tedy vyplývá, že první kompaktní disky se daly na po íta ích pouze íst. Nedlouho nato, za átkem devadesátých let, se objevily první mechaniky ur ené i pro zápis a p epis kompaktních disk. Cena t chto mechanik byla zcela nehorázná, stály kolem 300000 K a bylo je možné p ipojit pouze na drahé SCSI rozhraní. Našt stí za ala cena vypalovacích mechanik klesat a v pr b hu devadesátých let se staly dostupné i b žným smrtelník m. Uvedením CD do praxe došlo tak ka k poh bení audiokazet. Stále ale existovaly videopásky, které trp ly stejnými neduhy jako audiokazety. Proto se v pr b hu 90. let minulého století objevily disky DVD. DVD je zkratka z anglického Digital Versatile Disc, což znamená digitální univerzální disk. P vodní zkratka znamenala Digital Video Disc, ale ješt p ed uvedením disk na trh bylo jasné, že se použijí nejen pro záznam videa, ale i pro záznam po íta ových dat. DVD p ináší oproti CD zna né navýšení kapacity, a sice ze 700 MB na 4,7 GB až 8,5 GB, p ípadn i více. D vody pro zv tšení kapacity oproti CD jsou dva. Prvním z nich je použití jiného laserového paprsku, který dokáže pracovat s v tšími detaily. Druhým d vodem je schopnost ukládat data na DVD ve dvou vrstvách a podobn jako na gramofonovou desku z obou stran disku. Zatímco disky se dv ma vrstvami se užívají hojn, oboustranná média se používají zcela výjime n, nap íklad jako p ílohy k asopis m. Podobn jako CD, tak i DVD nejprve vznikly v podob disk, které bylo možné pouze íst, ale nebylo možné na n zapisovat. Avšak se vzr stajícím objemem dat, které uživatelé po íta produkují, bylo jisté, že zapisovatelné DVD disky budou pot ebné. Vyskytl se ale jeden problém. Na rozdíl od CD, které existují pouze v jediné zapisovatelné podob, nazývané CD R, nedošlo ke shod mezi velkými výrobci optických médií, a tak vznikly celkem t i formáty zapisovatelných anebo p episovatelných disk. Jsou to DVD R, DVD R a DVD-RAM. První vypalovací DVD mechaniky m ly vždy ur eno, který typ disk dovedou vypálit. asem výrobci vypalovacích mechanik dokázali vytvo it za ízení, která dovedou vypalovat všechny myslitelné formáty CD a DVD. V sou asnosti snad každá prodávaná vypalovací mechanika umí vypalovat jak na CD, tak i na DVD R a DVD R. Velké množství mechanik dokáže pracovat i s disky DVD-RAM. O tom, jaký je mezi disky rozdíl, si povíme až pozd ji v kapitole pojednávající o discích. V sou asné dob jsou na vzestupu nové typy médií. Jsou to disky, které využívají pro záznam laserový paprsek modré barvy, který má kratší vlnovou délku než paprsek využívaný pro DVD. Bohužel, podobn jako u DVD, i u modrolaserových disk existují dva formáty. Jeden 1. Teorie vypalování

NERO 8 KOMPLETNÍ PRŮVODCE VYPALOVÁNÍM CD A DVD 15 z nich je nazvaný Blu-ray (opravdu je to Blu, i když anglicky se modrý ekne blue) a druhý HD-DVD. Disky mají celkem podobné parametry, detaily si povíme pozd ji. Uživatelé však jist p ivítají, že spole nost Toshiba, která je hlavním protagonistou HD-DVD disk, koncem února 2008 oznámila, že kon í s vývojem HD-DVD. Pro zákazníka to znamená, že nejspíše z stane jeden formát, a to Blu-ray, jehož hlavním zástupcem je spole nost Sony. Situace však není úpln jednoduchá. HD-DVD m že nad vodou udržet skute nost, že Microsoft ke svým herním za ízením Xbox 360 zvolil jako médium práv HD-DVD. Našt stí je však HD-DVD pouze volitelné p íslušenství, standardn je sou ástí Xboxu 360 DVD mechanika. A zdá, že Microsoftu je to celkem jedno, protože ke správnému fungování Xboxu, jakožto herního za ízení, není HD-DVD mechanika pot eba. Poškozeni jsou pouze ti uživatelé, kte í si mechaniku za nemalé peníze po ídili a nyní jim bude k ni emu. 1. Teorie vypalování Jen pro zajímavost, když bylo v Japonsku oznámeno, že HD-DVD kon í, tak všechny velké japonské obchodní et zce nabídly zákazník m, kte í si koupili HD-DVD p ehráva, bezplatnou vým nu za za ízení p ehrávající Blu-ray disky. Zákazník musí pouze doplatit rozdíl v cen, stojí-li Blu-ray p ehráva více, než stál p ehráva HD-DVD. Snad se jednou i v našich krajích do káme podobné pé e o zákazníka. Poznámka Nyní se p esuneme z íše fakt do íše spekulací. Podpora HD-DVD Microsoftem byla nejspíše od za átku pouhým gestem, které m lo za cíl p ivábit zákazníky ke koupi HD-DVD p ehráva. Formát Blu-ray m l od svého za átku siln jší podporu filmových studií a Microsoft cht l nastolit v tší rovnováhu. Dle prohlášení Billa Gatese jsou nejspíše Blu-ray disky posledním optickým médiem pro PC. Ptáte se, co je nahradí? Nejspíše p enos videa na objednávku internetem. A data se budou zálohovat na externí datová úložišt, jaká jsou již dnes poskytována nap íklad Googlem, ale i Microsoftem. Posledním odstavcem jsme se plynule p enesli ze sou asnosti do budoucnosti. Možná se stane, že disky Blu-ray budou opravdu posledním optickým médiem. Skute nost však m že být úpln jiná. Pravda je taková, že prohlášení Microsoftu nelze brát na lehkou váhu, ale historie ukazuje, že i Microsoft se n kdy plete. Nechme se p ekvapit. 1.2 Jednotky používané pro záznam digitálních informací Možná se nyní ptáte, pro v novat ást knihy jednotkám, které se používají pro záznam informace. Však jsou notoricky známé. Opak je pravdou, kolem jednotek informace panuje neskute ný zmatek. Nyní si popíšeme, jak k tomu zmatku došlo. Základní jednotkou informace je jeden bit. Jeden bit m že nabývat íselné hodnoty 0 nebo 1. Dáte-li dva bity za sebe, mohou mít následující podobu: 00, 01, 10 a 11, což jsou celkem ty i kombinace. T i bity již mají celkem osm kombinací a tak to jde dál, až se dostaneme k osmi bit m, které tvo í jeden byte. Jeden byte m že reprezentovat íslo 0 255, má tedy celkem 256 kombinací. Dva byty mají 65536 kombinací, což se rovná 256 256. Až sem je vše celkem jasné a p ehledné. Problém nastává v jednotkách, které jsou ádov v tší než byte. První takovou je jeden kilobyte (kb). Když se zeptáte, kolik má jeden kb byt, v tšina lidí, kte í používají po íta delší dobu, vám odpoví, že jeden kb má 1024 byt. Jeden megabyte, tedy p ibližn milion byt, má 1024 1024 byt, což je 1048576. A tak to jde dále. 1.2 Jednotky používané pro záznam

16 NERO 8 KOMPLETNÍ PRŮVODCE VYPALOVÁNÍM CD A DVD Pravda je ale taková, že v odstavci výše je v tšina tvrzení od roku 1998 špatná. V roce 1998 za ala v celém sv t platit nová norma, u nás známá pod íslem SN IEC 60027 2, která jasn specifikuje, že násobky jednotek informací musí odpovídat i jiným násobk m ostatních fyzikálních veli in v soustav SI. Proto bylo standardizováno, že jeden kilobyte musí mít 1 000 byt, jeden megabyte 1 000 000 atd. Co však ud lat se starými jednotkami, které jsou také stále pot eba? T mto jednotkám byly p i azeny jiné p ípony. Jeden kilobyte (kb) je tedy 1 000 byt, 1 024 byt se zna í jako jeden kibibyte, zna ka je KiB. Podobn to platí i u dalších jednotek, jejich seznam najdete v tabulce 1.1. Jednotka Zna ka Po et Byt Kilobyte kb 1000 Kibibyte KiB 1024 Megabyte MB 1000000 Mebibyte MiB 1048576 Gigabyte GB 1000000000 Gibibyte GiB 1073741824 Terabyte TB 1000000000000 Tebibyte TiB 1099511627776 Tabulka 1.1: P ehled jednotek Aby to však nebylo tak jednoduché, kup íkladu Microsoft i jiné velké firmy normu IEC 60027 2 zcela ignorují. Stále pracují s tím, že jeden kilobyte má 1 024 byt. Uživatel tak v bec nem že tušit, jakou má jaké médium ve skute nosti kapacitu. Jako p íklad si uvedeme jednovrstvý disk DVD, který má kapacitu p ibližn 4 700 000 000 byt, tedy 4,7 GB anebo 4,3 GiB. Podíváte-li se na obrázek 1.1, na kterém je okno vlastností DVD, všimn te si, že informace o kapacit disku je podána chybn, jelikož skute ná kapacita je 4,35 GiB a ne 4,35 GB, jak je uvedeno v okn. Obrázek 1.1: Vlastnosti disku DVD jednotky jsou uvedeny chybn 1. Teorie vypalování

NERO 8 KOMPLETNÍ PRŮVODCE VYPALOVÁNÍM CD A DVD 17 Z výše popsaných d vod dochází asto ke zmatk m a nedorozum ním. Jako další p íklad sta í uvést pevný disk, který má kapacitu 500 GB, avšak Windows zobrazí kapacitu 465,6 GB. Mnoho uživatel se pak diví, že jimi zakoupený pevný disk má p ibližn o 35 GB menší kapacitu, než udává výrobce. Nemá, Windows pouze špatn zobrazují jednotky, disk má kapacitu 500 GB anebo 465,6 GiB, nikdy však 465,6 GB! Nesrovnalost v používaných jednotkách je tedy d vodem mnoha nep esností a omyl. Celkem dlouhou dobu jsme p emýšleli, zda v této knize uvést všechny jednotky na správnou míru, ale nakonec jsme dosp li k záv ru, že by to bylo spíše na škodu než k užitku. Jednotky v textu by neodpovídaly jednotkám zobrazovaným na obrázcích, což by mohlo vést k ješt v tším zmatk m. Je tedy nutné se smí it s tím, že uživatel po íta e si tak ka nikdy nem že být jist, zda daná aplikace správn používá jednotky informace. Našt stí si všechny programy v etn Nera správnost jednotek hlídají. V Neru není možné na disk vypálit více dat a pokusit se tak p ekro it danou kapacitu disku. Proto m žete do jisté míry zmatek kolem jednotek pustit z hlavy a spolehnout se na správnost veškerého softwaru. 1. Teorie vypalování 1.3 Fyzický formát disk Nyní si povíme n co o formátech disku. Tento pojem m že zahrnovat bu to formát logický, anebo fyzický. Fyzický formát udává skute né rozm ry disku, kdežto formát logický ur uje, jakým zp sobem jsou data na disku uložena. Co se tý e formátu fyzického, je to celkem jednoduché. Disky CD, DVD i Blu-ray mají standardn stejnou velikost. Jedná se o disk, který má pr m r 120 mm a tlouš ku 1,2 mm. Uprost ed disku je kruhový otvor o pr m ru 15 mm. Tento otvor slouží pro uchycení média v optických mechanikách. Mimo disky o pr m ru 120 mm existují i disky menších rozm r, v tšinou 80 mm. Tyto disky se používají pro záznam v p enosných za ízeních, v tšinou ve videokamerách. Mimo standardních kulatých disk existují i disky jiných tvar, nap íklad v podob vizitky. Poznámka Na kompaktní disk jsou data vždy uložena pouze z jedné strany. Disky DVD, Blu-ray a HD-DVD umož ují ukládání dat do dvou vrstev a navíc z obou stran média. První vrstva na disku je polopr hledná a laserový paprsek p eost uje z jedné vrstvy na druhou. Oboustranné disky se moc nepoužívají, zato dvouvrstvé se využívají hodn, hlavn jako lisovaná média. Lisované disky jsou takové, které obsahují data již z výroby a nedá se na n vypalovat. Jsou to tedy všechny disky, které se dají zakoupit v obchodech, a už jsou na nich uloženy filmy, hudba, hry nebo jiný software. Stejn tak u p íloh asopis se jedná o lisované disky. Možná jste si p i sledování filmu n kdy všimli, že p ibližn v polovin filmu dochází k jeho pozastavení cca na p l vte iny. To je práv okamžik, kdy tecí paprsek p echází z jedné vrstvy na druhou. Poznámka 1.3 Fyzický formát disk

18 NERO 8 KOMPLETNÍ PRŮVODCE VYPALOVÁNÍM CD A DVD Podle toho, o jaký typ disku se jedná, kolik má vrstev a stran, se liší výsledná kapacita disku. Nejmenší kapacitu mají disky CD, je to 650 MB, nejv tší kapacitu mají oboustranné disky Blu-ray, jsou-li na každé stran vypáleny ob vrstvy, m že to být více než 50 GB. Kapacity n kterých disk o pr m ru 12 cm najdete v tabulce 1.2. Poznámka Protože se disky Blu-ray neustále vyvíjejí, není známa ješt kone ná kapacita média. Momentáln to vypadá, že to bude n co kolem 200 GB. Typ disku Ozna ení Po et stran Po et vrstev Kapacita (MB) CD R CD R 1 1 650 700 CD RW CD RW 1 1 700 DVD R DVD 5 1 1 4700 DVD R DVD 5 1 1 4700 DVD R DVD 9 1 2 8500 DVD R DVD 9 1 2 8500 DVD-ROM DVD 10 2 1 9400 DVD-ROM DVD 14 2 3 13200 DVD-ROM DVD 18 2 4 17000 BD-ROM BD-ROM 1 1 25000 BD-ROM BD-ROM 1 2 50000 BD-R BD-R 1 1 25000 BD-RE BD-RE 1 1 25000 Tabulka 1.2: Kapacita disk Podle toho, jaký materiál je použit pro disk ur ený k vypalování, m že se jednat o disk pouze pro jedno vypálení, nebo o takzvaný p episovatelný disk. Jak je patrné z názvu, p episovatelný disk se dá mazat a vypalovat znovu, kdežto na disku ur eném jen pro vypálení jsou data uložena natrvalo. Obecn platí že disky ur ené pro zápis jsou ozna ovány koncovkou R, kdežto disky pro p epis jsou ozna eny RW. Jako p íklad poslouží nap íklad disky CD R, CD RW, DVD R, DVD RW, DVD R, DVD RW. Výjimku tvo í disky Blu-ray, kde je p episovatelná varianta disku ozna ena BD-RE. Poznámka U DVD se v praxi m žeme setkat s dvojím ozna ením disk DVD R a DVD R. Toto zna ení vychází z historie, kdy se rozhodovalo, jaké zapisovatelné disky DVD budou existovat. Mezi velkými spole nostmi nedošlo k dohod a nakonec vznikly formáty dva. V praxi jsou si velice podobné a všechny dnešní vypalovací mechaniky dovedou vypalovat jak disky DVD R, tak i DVD R. P episovatelné disky však mají jednu nevýhodu, kterou je nestálá kvalita záznamu a trvanlivost média. P estože se výrobci p edhán jí v superlativech, kolik ten jejich disk vydrží, je pomyslný strop n kde kolem 1 000 p epsání disku. Tato hodnota zní sice krásn, ale 1. Teorie vypalování

NERO 8 KOMPLETNÍ PRŮVODCE VYPALOVÁNÍM CD A DVD 19 n kdy se stane, že disk pro p epis nevydrží ani 10 p epsání a je již nepoužitelný. Proto k p episovatelným disk m p istupujte s rezervou a neukládejte na n d ležitá data. Specifickým formátem p episovatelného disku je DVD-RAM. Tyto disky jsou tvo eny jinou technologií než klasické disky a mají mnohem v tší trvanlivost, až 100000 p epsání stejného místa. Ovšem ne každá mechanika a zdaleka ne každý p ehráva dokáže s disky DVD-RAM pracovat, proto je d ležité, chcete-li disky DVD-RAM používat, zvolit vhodný p ístroj. Disky DVD-RAM jsou vždy p episovatelné. Pro zápis na disk DVD-RAM není pot eba Nero, sta í ovlada doinstalovaný do opera ního systému. Z toho d vodu existenci disk DVD-RAM dále v této knize pomineme. 1. Teorie vypalování 1.4 Formát disk logický Zatímco fyzický formát disku nám udává rozm ry disku, logický formát nám udává, jak jsou data na disku uložena. Nebudeme si tady popisovat žádné detaily, pouze vás seznámíme se základy, aby vám byly jasné termíny použité dále v knize. Libovolný optický disk m že být rozd len do n kolika sekcí, p i emž každá sekce m že obsahovat n kolik stop. Pod pojmem sekce si m žete p edstavit ást disku, která se bude vypalovat. Disk totiž nemusí být vypálen celý najednou, ale m že být vypalován po ástech. Jedná-li se o datový disk, nejmenší oblast, jaká se dá vypálit, je práv jedna sekce. Sekce m že mít prakticky libovolnou velikost, m že to být nap íklad soubor o velikosti jeden kb nebo jeden MB. Pravda je taková, že každá sekce pot ebuje i n jaké místo z disku pro režii, proto je vypalování malého souboru zcela neefektivní. Zvukové disky obsahují jednu sekci, která obsahuje stopy. Každá stopa obsahuje práv jednu píse. Mimo zvukové disky a datové disky existují i disky kombinované, tedy ty, které obsahují jak datovou sekci, tak i sekci se zvukovými stopami. Aplikace Nero vždy d sledn dohlédne na uživatele, aby se nepokusil vypálit na disk sekce nebo stopy v nesmyslné podob. Vždy m jte na pam ti, že pro maximální využití kapacity disku je nejlepší si data p ipravit a pak vypálit celý disk pouze jako jednu sekci. Poznámka Další lehce zapeklitou v cí je možnost vypalovat data na disk ve formátu ISO i UDF. Uživatel rozdíl mezi diskem vypáleným ve formátu ISO i UDF nepozná, jedná se pouze o jiný zp sob organizace dat na disku, podobn jako pevný disk m že být naformátován jako FAT32 i NTFS. Nemáte-li tedy specifické požadavky, každý disk m žete vypalovat ve formátu ISO. Je-li nutná n jaká výjimka, Nero vám nedovolí ud lat n co nesprávn. Typickým p íkladem jsou disky DVD-Video, ty jsou vždy vypáleny ve formátu UDF. Jak již bylo nazna eno výše, nemá smysl se logickým formátem disku v denní praxi zabývat. Nero vždy kontroluje uživatele a nedovolí na disk vypálit nic, co by nemuselo dávat smysl. Podrobný popis logických formát disk by zabral v tšinu této knihy a pravda je taková, že pro uživatele, pro které je tato kniha ur ena, by byl i zbyte ný. 1.4 Formát disk logický

20 NERO -8 KOMPLETNÍ PRŮVODCE VYPALOVÁNÍM CD A DVD 1.5 Optická mechanika V souvislosti s optickou mechanikou nás zajímá hlavn as, který strávíme p i vypalování jednotlivých disk. První CD vypalovací mechaniky byly p i vypalování skute n pomalé, plný kompaktní disk vypalovaly t eba i 60 minut. D vodem pro takto dlouhé vypalování byla maximální rychlost, jakou bylo možné na disk vypalovat. Tato rychlost byla 150 kb za sekundu, což je stejná rychlost, jakou je teno zvukové CD p i p ehrávání. Protože se však málokomu cht lo ekat tak dlouhou dobu, brzy byly vyvinuté vypalovací mechaniky, které dokázaly na disk vypalovat rychleji. Tou vyšší rychlostí byl dvojnásobek základní rychlosti CD, tedy 300 kb za sekundu. Vývoj nakonec dosp l k 52násobku základní rychlosti, což je 7800 kb za vte inu. Podobné údaje platí i pro rychlost tení a rychlost p episu, proto je každá CD vypalovací mechanika ozna ována nap íklad tímto zp sobem: 40x, 16x, 40x. První íslo udává rychlost tení CD, druhé íslo rychlost zápisu na p episovatelné disky a poslední íslo udává rychlost zápisu na disky CD R. Stejné zna ení platí i pro vypalovací mechaniky DVD, zm na je pouze v tom, že základní rychlost DVD mechaniky je 1350 kb za sekundu. Maximální rychlost, jakou dnes DVD vypalovací mechaniky dosahují, je dvacetinásobek základní rychlosti, tedy 27 000 kb za sekundu. Shodný princip je použit i pro zna ení Blu-ray disk. Základní rychlost Blu-ray disku je 4500 kb za sekundu. V sou asnosti existují Blu-ray disky, které jsou vypalovány šestinásobkem základní rychlosti, což je 27 000 kb za sekundu. Teoretické maximum leží n kde kolem 54000 kb za sekundu. Aby však bylo možné pln využít rychlost vypalovací mechaniky, je zapot ebí mít i médium ur ené pro danou rychlost. Chcete-li tedy nap íklad vypalovat kompaktní disk rychlostí 40x, musíte mít i médium, které je vhodné pro danou rychlost. Výhodou je to, že i když zvolíte v Neru vyšší rychlost vypalování, než je ta, kterou dané médium podporuje, Nero automaticky omezí vypalovací rychlost na tu, která je daná diskem. V praxi máte vždy možnost zvolit maximální rychlost vypalování. Ve skute nosti je výhodné disky i vypalovací média moc nep epínat a použít rychlost, která je o n co nižší než maximální. Nám se nap íklad osv d ilo na disky DVD, ur ené pro šestnáctinásobnou rychlost, vypalovat rychlostí 12x, výsledná kvalita disku byla lepší. To, jak kvalitn dokáže mechanika disk vypálit, záleží jak na výrobci mechaniky, tak i na výrobci média. Pro nalezení optimální kvality vypalování je vhodné provést n kolik experiment. Jak otestovat kvalitu vypáleného disku, se do tete v kapitole, která pojednává o aplikaci Nero DiscSpeed. Co se tý e kvality a životnosti vypálených disk, nic není jisté. Výrobci udávají životnost vypálených disk t eba i 50 let, ale jak to mohou v d t, když tak dlouho disky ani neexistují? T žko. Podobn jako v jiných odv tvích, i pro vypalování disk platí, že ím lepší média, tím jsou dražší. Chcete-li, aby vám data na médiích vydržela opravdu dlouho, vždy sáhn te po zna kových discích. Cena není o mnoho vyšší a investovat do kvality se i v tomto p ípad rozhodn vyplatí, obzvláš zálohujete-li nenahraditelná data, t eba rodinné fotografie, videa a další. Nejkvalitn jší disky jsou nejspíš ty, které v sob obsahují i zlato. Tyto disky jsou teoreticky chemicky nejstálejší, ale také nejdražší. 1. Teorie vypalování

NERO 8 KOMPLETNÍ PRŮVODCE VYPALOVÁNÍM CD A DVD 21 1.6 Systémové požadavky V této kapitole se seznámíme se systémovými požadavky Nera 8. Požadavky vycházejí z internetové stránky výrobce Nera, takže je lze považovat za oficiální, jsou pouze dopln ny nebo up esn ny pro snadn jší porozum ní. Hlavní požadavky DVD-ROM mechanika pro instalaci. Windows 2000 se service packem 4 nebo vyšším, Windows XP se service packem 1 nebo vyšším, Windows Vista. Aplikace ImageDrive je k dispozici pouze pod Windows 2000 a Windows XP. Všechny aplikace z balíku Nero fungují i pod 64bitovými opera ními systémy, vyjma aplikace InCD. Musí být nainstalovaný DirectX 9 nebo vyšší. DirectX je k dispozici zdarma na internetových stránkách spole nosti Microsoft, všechny verze Windows Vista v sob mají nainstalován DirectX 9 i DirectX 10. V systému musí být nainstalován Windows Internet Explorer 6 nebo vyšší. Procesor alespo Intel Pentium III na frekvenci 1 GHz, AMD Sempron 2200 nebo rychlejší. Minimáln 256 MB opera ní pam ti, pro Windows Vista 512. 1,2 GB volného místa na pevném disku pro standardní instalaci všech sou ástí. Alespo 9 GB volného místa na disku pro práci s obrazy DVD a s do asnými DVD soubory. Grafickou kartu s alespo 32 MB pam ti a minimálním rozlišením 800 600 bod. CD a/nebo DVD vypalovací mechanika. Pro plnou funk nost Nera je zapot ebí Nero aktivovat. Pro aktivaci je nutné mít p ipojení k internetu, bez n j se program po 30 dnech p epne do režimu omezené funk nosti nebo p estane fungovat. Aktivace je zdarma. Pro instalaci Nera 8 musíte mít práva správce po íta e (administrátora). Pro zachycování a vypalování obrazu v reálném ase je zapot ebí procesor Pentium 4 na frekvenci 1,6 GHz, AMD Sempron 2600 nebo výkonn jší. 16 bitová zvuková karta a reproduktory. Požadavky na Nero jsou tedy pom rn nízké, jakýkoliv v dnešní dob zakoupený po íta zcela vyhovuje. Nyní se podíváme na specifické požadavky jednotlivých aplikací, jsou-li odlišné od požadavk uvedených výše. 1. Teorie vypalování Nero ShowTime Zásuvný modul DVD-Multichannel a DVD-Video pro p ehrávání DVD. Grafická karta s podporou hardwarového vykreslování. 1.6 Systémové požadavky