Tématiku šikanování řeší Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních.

12. ŠIKANA 12.1 Úvod Šikana patří k nejzávažnějším negativním jevům, které se vyskytují mezi dětmi, žáky a studenty na všech úrovních vzdělávání, i mimo něj. Dá se říci, že neexistuje školské zařízení, které by se s nějakou formou šikany ve své historii nesetkalo. Vzhledem k tomu, že zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech, je povinností školy, dochází-li tedy k šikaně během této vymezené doby, nese za ni plnou odpovědnost škola, resp. pedagogický pracovník, který prováděl v tu dobu nad žáky dohled. Ve školním řádu by měla mít každá škola jasně definován zákaz chování s charakterem šikanování a stanovena kázeňská opatření při nedodržování těchto pravidel. Tématiku šikanování řeší Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních. 12.2 Teoretické vymezení Šikana je definována jako jakékoliv chování, jehož hlavním cílem je ublížit, ohrozit nebo zastrašit žáka a to cíleným a opakovaným fyzickým a psychickým nátlakem. Dle definice má šikana či kyberšikana vykazovat následující znaky: záměrnost cílenost opakování (není podmínkou) nepoměr sil bezmocnost oběti nepříjemnost útoku samoúčelnost agrese. 12.2.1 Slovníček pojmů Formy šikany fyzická agrese přímá a nepřímá verbální šikana přímá a nepřímá smíšená šikana kombinace psychické a fyzické šikany Kyberšikana specifický druh šikany, který je uplatňován prostřednictvím informačních technologií. Jde o úmyslné urážky, vyhrožování, zesměšňování nebo obtěžování druhých prostřednictvím moderních komunikačních prostředků. Trestné činy vztahující se ke kyberšikaně jsou: nebezpečné pronásledování stalking 354 trestního zákoníku, účast na sebevraždě 144 trestního zákoníku, porušení tajemství dopravovaných zpráv 182 trestního zákoníku,

porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí 183 trestního zákoníku, pomluva 184 trestního zákoníku. Mladistvý osoba, která dosáhla věku 15 let, ale ještě nedovršila 18. rok věku Mobbing druh šikany na pracovišti Šikana Šikanování je mimořádně nebezpečná forma násilí (agrese), která ohrožuje naplňování zásad a cílů vzdělávání ve škole a školském zařízení. V místech jejího výskytu dochází ke ztrátě pocitu bezpečí žáků, který je nezbytný pro harmonický rozvoj osobnosti a efektivní výuku. 1 Trestný čin spáchaný mladistvým za trestný čin spáchaný mladistvým se dle zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (o soudnictví ve věcech mládeže) považuje zejéma: vydírání 175 trestního zákoníku omezování osobní svobody 171 trestního zákoníku zbavení osobní svobody 170 trestního zákoníku útisk 177 trestního zákoníku vražda 140 trestního zákoníku loupež 173 trestního zákoníku krádež 205 trestního zákoníku násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci 352 trestního zákoníku poškození cizí věci 228 trestního zákoníku znásilnění 185 trestního zákoníku kuplířství 189 trestního zákoníku pohlavní zneužití 187 trestního zákoníku nebezpečné vyhrožování 353 trestního zákoníku nebezpečné pronásledování 354 trestního zákoníku mučení a jiné nelidské a kruté zacházení 149 trestního zákoníku apod. Trestní odpovědnost mladistvých posuzována soudy pro mládež dle zákona o soudnictví ve věcech mládeže. K tomu, aby byl pachatel trestně odpovědný, musí splnit podmínky trestní odpovědnosti: dopustit se protiprávního jednání, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně a jež je společensky nebezpečné, protiprávním jednání musí být poškozen či ohrožen právem chráněný zájem, mezi protiprávním jednáním a poškozeným zájmem musí existovat příčinné souvislosti, zavinění pachatele (úmysl, nedbalost), pachatel musí v době spáchání trestného činu dovršit minimálně 15 let a být příčetný. Znaky šikanování přímé 1 Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních č. j. MSMT-22294/2013-1

Posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet. Kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem. Nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za ně platil. Příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem. Skutečnost, že se jim podřizuje. Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na nich. Honění, strkání, šťouchaní, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí. Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout. Žák se snaží bránit cestou zvýšené agrese, podrážděnosti, odmlouvání učitelům apod. nepřímé Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními. Při přestávkách vyhledává blízkost učitelů. Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený. Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči. Stává se uzavřeným. Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené. Zašpiněný nebo poškozený oděv. Stále postrádá nějaké své věci. Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy. Mění svou pravidelnou cestu do školy a ze školy. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole. Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit. 12.2.2 Legislativní vymezení Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů pozor, od 1. ledna 2015 aktualizace Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů pozor, od 1. ledna 2015 aktualizace Zákon č. 104/1991 Sb., Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o právech dítěte Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů pozor, od 1. ledna 2015 aktualizace Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních (č. j. MSMT 22294/2013-1) 12.3 Jak postupovat, na co si dát pozor 12.3.1 Školní program proti šikanování Každá škola by dle Metodického pokynu MŠMT k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních měla sestavovat Školní program proti šikanování, jež zahrnuje řadu povinností, které musí školy a školská zařízení dodržovat, a který je součástí Minimálního preventivního programu. U školního programu proti šikanování je potřeba zachovat celoškolní rozměr tzn. zapojení všech pedagogických pracovníků a zaměření na specifickou prevenci tzn., program se věnuje pouze řešení šikany. Tento školní program proti šikanování má 13 hlavních součástí, které je potřeba dodržovat. Jsou to: 1. zmapování situace analýza a evaluace 2. motivování pedagogů pro změnu 3. společné vzdělávání a supervize všech pedagogů 4. užší realizační tým 5. společný postup při řešení šikanování 6. primární prevence v třídních hodinách 7. primární prevence ve výuce 8. primární prevence ve školních a mimoškolních programech mimo vyučování 9. ochranný režim 10. spolupráce s rodiči 11. školní poradenské služby 12. spolupráce se specializovanými zařízeními 13. vztahy se školami v okolí 12.3.2 Povinnost ohlásit šikanu Škola má stejně jako v jiných případech, kdy ve školním zařízení dochází například k úrazu žáka, povinnost při výskytu šikany ohlásit tuto skutečnost a to v následujících případech, které jsou vyjmenovány v Metodickém pokynu: dojde-li v souvislosti se šikanou k jednání, které by mohlo naplňovat znaky přestupku nebo trestného činu, obrací se škola na Policii ČR. Trestní oznámení je možné podat také na státní zastupitelství dojde-li k šikaně v průběhu vyučování, s ním souvisejících činnostech anebo poskytování školských služeb, má škola povinnost tuto skutečnost oznámit zákonnému zástupci jak žáka, který byl útočníkem, tak žáka, který byl obětí. Tato povinnost vyplývá ze školského zákona

( 21 odst. 2 školského zákona, dle něhož mají zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků právo mj. na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte či žáka a právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání). Skutečnost, že dítě někoho šikanovalo nebo bylo šikanováno, lze chápat jako významnou skutečnost, která v průběhu vzdělávání nastala. škola ohlašuje orgánu sociálně právní ochrany dětí takové skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dítě je v ohrožení buď proto, že ho ohrožuje někdo jiný nebo proto, že se ohrožuje svým chováním samo (viz 6, 7 a 10 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů). V případě šikany se jedná o všechny případy, které škola oznámila policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci a dále případy, které výše uvedeným nebyly oznámeny i přesto, že se stalo něco závažného, protože nebyl zákonný důvod. V případě, že má pedagogický pracovník povědomí o šikaně mezi žáky, která by mohla být trestným činem, a neučiní žádná opatření k jejímu řešení (neoznámí věc Polici ČR), může být trestně odpovědný za: nepřekažení trestného činu 367 trestního zákoník nadržování 366 trestního zákoníku schvalování trestného činu 365 trestního zákoníku podněcování trestného činu 364 trestního zákoníku neoznámení trestného činu 368 trestního zákoníku 12.3.3 Řešení šikany Hlavní zodpovědnost za řešení šikany leží na řediteli školy. Dalším důležitým pracovníkem je metodik prevence, který je odborníkem na řešení šikany (dle Vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení, ve znění pozdějších předpisů). Pokud škola sama nezvládne konkrétní situaci v rámci šikany řešit, může si vyžádat pomoc odborníka, který je stanoven přílohou Vyhlášky č. 72/2005 Sb. Takovým odborníkem je: školní metodik prevence výchovný poradce školní psycholog školní speciální pedagog školní poradenské zařízení pedagogicko-psychologická poradna či středisko výchovné péče. POZOR Při poskytování poradenských služeb je nutné žáky a jejich zákonné zástupce předem informovat o charakteru poradenské služby využití tzv. informovaného souhlasu. Kromě toho by měla škola spolupracovat v oblasti řešení šikany se zákonnými zástupci žáků (informace o možné šikaně a boji proti ní). K výchovným opatřením, která je možno agresorovi v rámci šikany dle školních předpisů uložit, patří: napomenutí, důtka třídního učitele, důtka ředitele, podmíněné či nepodmíněné vyloučení ze školy pro závažné provinění proti školnímu řádu o vyloučení rozhoduje ředitel příslušné školy nejpozději do 2 měsíců, ode dne, kdy se o provinění dozvěděl, nejdéle však do 1 roku, kdy k provinění došlo.

POZOR Vyloučení ze školy nelze použít v případě žáka, který plní povinnou školní docházku. snížení známky z chování převedení do jiné třídy, pracovní či výchovné skupiny podmíněné či nepodmíněné vyloučení ze školy při opakování násilí po rozhodnutí výchovné komise POZOR Vyloučení ze školy nelze použít v případě žáka, který plní povinnou školní docházku. doporučení rodičům obětí i agresorů návštěvy v ambulantním oddělení střediska výchovné péče či pobyt v diagnostickém ústavu ředitel podá návrh orgánu sociálně-právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním do diagnostického ústavu POZOR Pokud je agresorovi více než 12 let, může mu soud uložit ochrannou výchovu ve zvláštních výchovných zařízeních. Stejně tak může učinit k zajištění řádné výchovy osoby mladší 15 let, která spáchala čin, který by byl jinak trestným. POZOR škola umožní agresorovi individuální výchovný plán. Agresorovi je třeba spáchání trestného činu spolehlivě dokázat. Pro účely možného trestního řízení je proto třeba uchovat všechny věci, které mohou sloužit jako důkazní materiál (lékařské zprávy, znalecké posudky psychologa, rozbité věci, fotodokumentaci apod.) 12.3.4 Obyčejná počáteční šikana Obyčejná šikana se na školách vyskytuje nejčastěji, ovšem při jejím neřešení může vést až k pokročilým a neobvyklým šikanám. NÁVODNÝ POSTUP POZOR Všechny kroky, které se při vyšetřování šikany budou ve škole konat, je třeba zaznamenat a učinit z nich písemný záznam. 1. upozornění pedagogického pracovníka na šikanu může provést samotný žák, jeho spolužák i zákonný zástupce či pedagog sám zjistí, že k šikaně ve škole dochází. Z jednání je třeba pořídit zápis, aby bylo jasné, kdo podání podal, kdo se šikany účastní, jak dlouho trvá, kde a jak probíhá, jací jsou svědci apod. 2. oznámení řediteli školy a metodikovi prevence rozhodnutí, zda škola bude řešit šikanu sama, či potřebuje pomoc specializovaných institucí středisko výchovné péče, pedagogickopsychologická poradna, pediatr, dětský psycholog apod. a OSPOD

3. oznámení zákonným zástupcům v případě oběti i agresora (ustanovení 21, odst. 2 školského zákona) 4. zajištění organizačního zázemí zvýšený dozor o přestávkách, uvolnění některých žáků či učitelů z hodin apod. 5. pokud bude škola řešit šikanu vlastními silami, postupuje podle scénáře pro řešení šikany (dle Metodického pokynu k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních) a) rozhovor s informátory a obětmi informátory mohou být i rodiče, je třeba při řešení s nimi spolupracovat a informovat je o průběhu vyšetřování. Výpovědi je třeba písemně zaznamenávat. Není přípustné, aby došlo ke konfrontaci oběti a agresora. b) nalezení svědků svědky může určit informátor či oběť. Svědci by měli být nezávislí a ochotní spolupracovat, což je v mnoha případech složité. c) individuální rozhovory se svědky není přípustné, aby došlo ke konfrontaci agresora a svědka. Svědky je třeba zachovat v anonymitě. Strukturu otázek je třeba si připravit tak, aby bylo možno jednotlivé výpovědi porovnávat a zároveň, abychom dostali základní odpovědi na otázky kdo je oběť, kdo agresor, jakou formou šikana probíhá, jak dlouho apod. d) ochrana oběti je třeba zajistit, aby se šikana neopakovala např. zavedení zvýšeného dozoru o přestávkách, při zvlášť závažných případech je možné žáka uvolnit z vyučování e) předběžná diagnóza a volba ze 2 typů rozhovorů metoda smíření (rozhovor s obětmi a rozhovor s agresory), metoda vnějšího nátlaku (rozhovor s agresory) f) realizace vhodné vybrané metody usmíření či vnější nátlak (výchovný pohovor nebo výchovná komise s agresorem a jeho zákonnými zástupci) g) třídní hodina efekt metody usmíření, oznámení o potrestání agresora h) třídní schůzka i) práce s celou třídou seznámení třídy s problémem a následky, které agresora čekají 6. kontrola ze strany ČŠI a zřizovatele pokud se ze strany ředitele školy projevuje nečinnost a řešení šikany je nedostatečné, může se zákonný zástupce žáka obrátit na zřizovatele školy nebo ČŠI podat stížnost elektronicky, písemně či osobně 12.3.5 Výbuch pokročilé šikany poplachový plán pro tzv. školní lynčování Pokročilá šikana není tak rozšířená jako šikana obyčejná. Při jejím řešení však nelze čekat na pomoc odborníka, neboť je oběť ohrožena bezprostředně na zdraví a později již nemusí být možno šikanu řešit. Proto škola nejprve zakročí sama (vyřeší akutní problém) a následně šikanu dále řeší za pomoci odborníka či odborníků. Pokud škola v rámci šikany nedokáže tuto situaci řešit sama, obrací se na příslušné zainteresované instituce (oznamování probíhá bezodkladně po tom, co skutečnosti nastanou): 1. OSPOD je kontaktován vždy, pokud zákonní zástupci žáků odmítají spolupracovat se školou, k řešení konkrétního problému je přizvána Policie ČR či je věc oznamována státnímu zástupci, nebo pokud nebyl pro oznámení uvedeným orgánům zákonný důvod, ale stalo se něco závažného 2. komise pro sociálně-právní ochranu dětí komise: - rozhoduje o vydání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany, pokud právnická nebo fyzická osoba žádá pouze o pověření ke zřízení zařízení uvedeného v 39 písm. d) a o odnětí tohoto pověření ( 50)

- navrhuje a posuzuje předložené sociálně preventivní programy na ochranu týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí v komisi, za účelem navržení opatření k účinné pomoci dítěti a rodině - doporučuje provést opatření, která by měla být uskutečněna v oblasti ochrany dětí před sociálně patologickými jevy, a připravuje programy péče o problémové skupiny dětí - na žádost tajemníka obecního úřadu posuzuje jednotlivé případy provádění sociálně-právní ochrany a vydává k nim stanoviska - koordinuje výkon sociálně-právní ochrany na území správního obvodu obce s rozšířenou působností. 3. pedagogicko-psychologická poradna - zabezpečí individuální psychologickou a speciálně pedagogickou diagnostiku žáků ZŠ s osobnostními nebo sociálně-vztahovými problémy - zabezpečí skupinovou diagnostiku sociálního klimatu třídních kolektivů jako podklad (návrh)pro tvorbu nápravných programů - ve spolupráci se střediskem výchovné péče poskytne standardní služby pro žáky se specifickými poruchami chování a s rizikem vzniku sociálně patologických jevů, pro jejich zákonné zástupce a pedagogické pracovníky, kteří je vzdělávají. 4. středisko výchovné péče - poskytne individuální péči o oběť agrese a agresora, která je velmi významným doplněním přímé terapeutické intervence ve třídě, jindy její nezastupitelnou alternativou a to ve spolupráci s rodiči - společně s odborníkem pedagogicko-psychologické poradny pomůže připravit program intervence ve třídě, který bude pod jejich metodickým dohledem realizovat školní speciální pedagog společně buď s výchovným poradcem, nebo metodikem prevence - doporučí rodičům v případě potřeby internátní pobyt nezletilého ve výchovném ústavu pro mládež, ke kterému se vyjadřuje kurátor pro mládež. V případě, že rodiče pobírají dávky hmotné nouze, budou si moci podat žádost o mimořádnou pomoc u Úřadu práce (od 1. 1. 2012) na doporučení kurátora pro mládež. - spolupracuje se školskými poradenskými zařízeními, s oddělením sociálně-právní ochrany dětí a se školami informace SVP dána základní škole nebo spolupráce na základě podnětu školy Výstupem práce externí odborné instituce má být písemná zpráva s adekvátními informacemi dle ustanovení 1 odst. 5 Vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 5. Policie ČR a Okresní státní zastupitelství podezření ze spáchání trestného činu (vydírání, nebezpečné vyhrožování, ublížení na zdraví, nebezpečné pronásledování, loupež, násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci). Pokud se opravdu jedná o trestný čin (osoba ve věku do 15 let věku není trestně odpovědná), policie věc odloží pro nedostatek věku, ale dozorující státní zástupce věc dále řeší a návrhem na uložení opatření tak případ posílá k soudu pro mládež. V tuto chvíli školu kontaktuje také probační úředník ke zjištění postupu při řešení šikany, dalších okolností a pro zajištění další součinnosti se školou. NÁVODNÝ POSTUP 1. první (alarmující) kroky pomoci

a. zvládnutí vlastního šoku bleskový odhad závažnosti a formy šikany b. bezprostřední záchrana oběti, zastavení skupinového násilí 2. příprava podmínek pro vyšetřování a. zalarmování pedagogů na poschodí a informování vedení školy b. zabránění domluvě na křivé skupinové výpovědi c. pokračující pomoc oběti přivolání lékaře d. oznámení na Policii ČR, navázání kontaktu se specialistou na šikanování a informace zákonným zástupcům 3. vyšetřování a. rozhovor s obětmi a informátory b. nalezení nejslabších článků nespolupracujících svědků c. individuální, příp. konfrontační rozhovory se svědky d. rozhovor s agresory, příp. konfrontace mezi agresory 4. léčba a. metoda vnějšího nátlaku a změna konstelace skupiny 12.3.6 Šikana pedagogů Ochrana práv dětí a mládeže, na níž je současný svět zaměřen, je velmi potřebná a prospěšná, ovšem stejně tak by měly být hájeny také osobnost a práva pedagogů, vychovatelů a dalších pracovníků škol. Pedagogický pracovník není žádným legislativním dokumentem chráněn, jako např. veřejní činitelé. Šikana pedagogů se projevuje buď zjevnou či skrytou formou. zjevná forma zesměšňování pedagoga před celou třídou, nerespektování jeho pokynů, používání vulgarismů, ničení věcí, strkání, kopy a jiné údery. Tato forma je často provázena dokumentací ze strany žáků (videa či fotografie z mobilních telefonů). Tato zjevná forma má oproti skryté tu výhodu, že je prokazatelná, proto se s ní dá mnohem lépe pracovat. skrytá forma kompromitující materiály, vyvíjení nátlaku na přehlížení prohřešků, zvýhodnění při klasifikaci apod. Skrytá forma šikany pedagogů je velmi rozšířená a bohužel obtížně odhalitelná a prokazovatelná, pedagog často žáka sám kryje kvůli vyhrožování vlivnými rodiči, kompromitujícím materiálům apod. Nelze přesně říci, jak velké procento pedagogů je ve školství žáky šikanováno. Pedagogové o šikaně často mlčí, bojí se o zaměstnání, stydí se, myslí si, že toto chování zvládnou řešit sami, bojí se agresora, jeho rodičů, nařčení z neschopnosti či se obávají o dopad na svůj soukromý život. Problémem také je subjektivní posuzování šikany každé osoby. Potrestání agresora je v kompetenci ředitele (možné tresty pro agresora jsou uvedeny v kapitole 12.3.3), ovšem většinou jsou řešeny pouze domluvou, jako nedorozumění, chlapecká nerozvážnost, přestupek apod. (je velmi obtížné prokázat agresorovi, že jde o šikanu a promyšlené jednání). Takto mírný trest ovšem zaručuje pouze malou pravděpodobnost, že se situace nebude opakovat. Principy proti šikaně K eliminaci šikany lze přispět respektováním určitých principů vycházejících z praxe. princip otevřenosti

Šikanu a její řešení musí umět odpovědní pracovníci pojmenovat. Je nutné nezakrývat vzniklé potíže a prezentovat školu jako zařízení, které si umí se šikanou poradit. princip komplexnosti I za předpokladu, že je řešením šikany pověřen odpovědný pracovník, musí se do boje proti ní zapojit celá instituce. Je nutná velmi podrobná informovanost mezi pedagogy. princip spolupráce Tento princip je založen na zapojení ostatních institucí do řešení šikany, a to podle jejího charakteru a rozsahu. (PPP, PČR, státní zastupitelství, OSPOD, psycholog, speciální pedagog etoped apod.) princip odbornosti a praktických zkušeností Koordinací a řešením případů šikany by se měla zabývat kompetentní osoba, odborně k této činnosti připravená jak po teoretické, tak i po praktické stránce. princip zákonnosti Pedagogický personál musí být obeznámen s tím, že přehlížení či neřešení šikany není v souladu se zákony, přípustnými normami a posláním pedagoga. princip objektivnosti Pedagog nesmí nabýt dojmu, že za výskyt šikany v jeho třídě nebo skupině je na něj nahlíženo jako na špatného pedagoga. V takovém případě bude pedagog projevy šikany záměrně zatajovat. princip komplexní péče Při řešení šikany je nutné komplexně pracovat nejen s obětí, ale i s agresorem. princip odpovědnosti a důslednosti Je nezbytné, aby si pedagogové uvědomovali poslání svého povolání a své jednání zaměřovali vždy ku prospěchu dítěte a jeho dalšího zdravého vývoje. princip zvýšení sebevědomí oběti konfrontace I když odborná veřejnost varuje a nedoporučuje konfrontaci oběti s agresorem, je velice účinná, a doporučuji tento postup uplatňovat. Přístup musí být odborný, připravený! Agresor musí získat pocit, že oběť se již nebojí, a u oběti je vhodné touto metodou zvýšit sebevědomí. Týká se to zejména řešení šikany mezi dětmi, nicméně lze aplikovat i u šikany učitelů. Tento postup může využívat pouze zkušený odborník s vysokým stupněm autority! princip přítomnosti Přítomnost pedagoga je bezesporu velikou zbraní proti šikanování. Vyplývá to z průzkumů šikany, kdy respondenti v 80 % přiznávají, že šikana probíhá v přímé závislosti na přítomnosti pedagoga. V případě šikany učitelů je vhodné zařadit do systému prevence náhodnou přítomnost jiného pedagoga, nadřízené osoby apod. princip kolegiality

Posilovat kolegiální chování a vzájemnou pomoc mezi pedagogy. Zde je také důležité, aby se pedagog uměl svěřit se svými problémy a neúspěchy nejen vedení, ale také ostatním spolupracovníkům. 2 NÁVODNÝ POSTUP 1. Nic nepřehlížet a nečekat, že se to samo vyřeší. 2. Upozornit na šikanu agresora např. slovy Dotklo se mě to. 3. Znát zákoník práce a pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení. 4. Obrátit se na nadřízeného. 5. Spojit se s kolegy. 6. Stanovit si cíle a na základě nich zvážit strategii. 7. Hledat oporu v odborové organizaci, pokud ve škole je. 8. Obrátit se na Policii ČR, okresní státní zastupitelství. 12.4 Praktické poznámky 1.4.1 Otázky a odpovědi 1. Jaký je rozdíl mezi šikanou a škádlením? Rozdíl mezi šikanou a škádlením je velký. Při škádlení je hlavním spouštěcím mechanismem legrace, a to pro obě strany. Pokud druhá strana škádlení jako legraci nebere, škádlející se omlouvá. U šikany je hlavním spouštěcím mechanismem touha ublížit druhému, z čehož má agresor radost. Toto chování je opakováno a často se násilí také stupňuje. Rozeznat od sebe tyto dva fenomény může být pro nezasvěcenou osobu velmi těžké, proto je třeba využívat při řešení těchto situací odborníky, kteří se danou problematikou zabývají a mají s ní praktické zkušenosti. 2. Jak můžeme šikaně předcházet? Nastavte pravidla. Mluvte s žáky o vztazích. Pozorujte co se ve třídě děje. Podporujte pozitivní klima. Vytipujte riziková místa ve škole. Pracujte s potencionálními oběťmi. Tlumte agresivní sklony možných agresorů. Spolupracujte s rodiči. Informujte se s kolegy. Uvedené kroky nemohou zaručit, že se šikana ve škole nevyskytne, ale dochází ke snížení pravděpodobnosti jejího výskytu a snadnější možnosti jejího podchycení již v začátku. 2 http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=5738

12.4.2 Příklady z praxe, dobré a špatné zkušenosti při případném podávání trestního oznámení je třeba jednat s rozmyslem, ověřit si všechny informace, nic nezanedbat a neuspěchat. Trestní oznámení se dá podat i později, ovšem zpět vzít už nejde. významná je v oblasti Šikany prevence, práce s třídním kolektivem, práce se zákonnými zástupci žáků škola může distribuovat letáky ohledně pomoci při šikaně kolektiv často nedokáže přesně určit, že se jedná o šikanu ačkoliv o ní mají žáci dostatečné informace, často se stává, že popis událostí je přesný, vědí, že se jedná o špatné chování, ale nespecifikují jej konkrétně jako šikanu Po ukončení prvního stupně musel malý Tomáš přejít do velké školy, kde početně doplnil již zaběhnutou třídu. Od počátku nepadl spolužákům do oka. Při tzv. testování strachu se obnažila jeho zvýšená zranitelnost a mezi vyvolené neprošel. Nejdříve ho třídní učitelka brala o přestávkách do kabinetu. Postupně to vzdala. Narůstající násilí spolužáků vůči Tomášovi mělo za následek opakované vážné zranění, třikrát byl hospitalizován v nemocnici. Úrazy nebyly školou evidovány. Tomášovi rodiče opakovaně žádali ředitele o pomoc. V rámci svých možností se pokoušel vyhovět a něco udělat. Jeho neodborné zásahy však nepomohly a často situaci ještě zhoršily. Bezmocnost jej vedla k nespokojenosti s problémovým žákem a jeho rodiči. Dospěl k názoru, že chyba je na straně oběti. Při jedné návštěvě otce ve škole udělal výjimku, vyhověl požadavku otce a pozval údajného agresora do ředitelny. Nechal je o samotě, sám šel pro dalšího obviněného žáka. Tato hrubá chyba ve strategii a taktice vyšetřování se vymstila. Nejen, že se nic nezjistilo, ale rozlícený otec údajně inzultoval podezřelého žáka. Ředitel podal na útočníka trestní oznámení na policii. Do této chvíle to byla obyčejná šikana, kterých je na školách bezpočet, nicméně se nikdo zvenčí o nich nedozví. Situace se změnila, když otec podal rovněž trestní oznámení kvůli šikanování a stížnost na ředitele na KÚ a obrátil se o pomoc na MŠMT. Tehdy se šikana dostala do světel místních politických reflektorů. Ředitel se opřel o místní klíčové osobnosti, všichni ho znali jako moudrého, laskavého a poctivého muže. Všichni svědčili v jeho prospěch, včetně policie. Krajský úřad to nakonec uzavřel verdiktem: jde o tvrzení proti tvrzení a žádné z nich nelze věrohodně dosvědčit. Nabízenou pomoc odborníka ředitel odmítl, neboť, jak sám řekl, by tím přiznal šikanu. Kromě toho prohlásil, že šikanu řešit umí. Navíc šikana u nich není a nebyla. Někdy v této době se rodiče oběti obrátili o pomoc na psychologa v pedagogickopsychologické poradně a na Občanské judo na TV Nova. Psychologické vyšetření a reportáž podpořily stanovisko rodičů. K ofenzívě proti předpojatému pořadu si pozval ředitel místní kabelovou televizi. Redaktor tohoto media tento hon na obětního beránka vyhrotil na hranici lynčování. Tvrdil, že údajná oběť nepoškodila jenom jednu školu, ale všechny školy, nejenom všechny školy, ale celé město. Začaly se psát petice, kde děti, učitelé, rodiče a občané města prohlašovali, že Tomáš lže. Součásti všech těchto traktátů bylo zdůraznění vysokých osobnostních kvalit a zásluh ředitele. Třídní učitelka nutila chlapce, aby před třídou odvolal, co řekl v televizi a všem se omluvil. V takto vyhrocené persekuční atmosféře hrozilo, že chlapec strašný tlak neunese a spáchá sebevraždu. Myslíte, že příběh Tomáše je fikcí? Působí poněkud neskutečně. Rozhodnutí je na Vás. Ať je to jakkoliv, příběh ilustruje, jak některé

školy reagují na žádost rodičů o pomoc, když je dítě šikanováno a když si rodiče stěžují a použijí nějakou formu mediální obrany. 3 Proti jedné pedagožce sepsali rodiče petici (plnou gramatických chyb), kde jí vytýkali úplně vše. Autorem byla matka nespokojená s výsledky svého dítěte, která obešla rodiče ostatních slabších žáků a přesvědčila je k podpisu. Petici doručila řediteli školy, který však postupoval správně, vyslechl všechny strany a protože rodiče neměli pro svá tvrzení v petici uvedená důkazy, dále nebyla řešena. Zde je na místě podotknout, že se dané pedagožky zastali i samotní žáci. Tématikou šikany se zabývají např. následující: www.minimalizacesikany.cz www.linkabezpeci.cz www.amnesty.cz www.sikana.cz publikace Bolest šikanování - Michal Kolář, Praha: Portál, 2. vydání, 2005, ISBN: 80-7367-014-3) publikace Kyberšikana pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty Vanessa Rogers, Praha: Portál, 2011, ISBN: 978-80-7368-984-2 12.5 Použité zdroje webové stránky Občanského sdružení proti šikaně http://www.sikana.cz/ Manuál postupu řešení šikany a záškoláctví na základních školách s legislativou institucí http://www.zszerotinova.cz/priloharadu1-2013-2014.pdf informační portál o šikaně na školách http://www.minimalizacesikany.cz webové stránky občanského sdružení Společenství proti šikaně http://sikana.org práce na téma Šikana, Soňa Hanousková, Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, České Budějovice http://szscb.wz.cz/szs/pdf/soc-2013-sikana.pdf článek Šikana na učitelích http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=5738 webový portál Problematika šikanování učitelů http://sikanovaniucitelu.nazory.cz/index.html 3 Psychologie dnes č. 2/2003