OBSAH... 1 ÚVOD... 2 1. VÝVOJ POJIŠŤOVEN V ČESKÉ REPUBLICE...

Obsah OBSAH... 1 ÚVOD... 2 1. VÝVOJ POJIŠŤOVEN V ČESKÉ REPUBLICE... 4 1.1 VÝVOJ PRÁVNÍ ÚPRAVY SUBJEKTŮ POJIŠŤOVNICTVÍ... 4 1.2 HISTORIE POJIŠŤOVEN... 9 1.3 POJISTNÝ TRH V ČÍSLECH... 16 1.4 ČESKÁ POJIŠŤOVNA, A.S.... 21 1.5 KOOPERATIVA POJIŠŤOVNA, A.S.... 23 1.6 ALLIANZ POJIŠŤOVNA... 24 2. VÝVOJ DALŠÍCH POJIŠŤOVACÍCH INSTITUCÍ V ČESKÉ REPUBLICE... 25 2.1 ZPROSTŘEDKOVATELÉ A LIKVIDÁTOŘI POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ... 25 2.2 ZAJIŠŤOVNY... 32 3. ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN A JINÉ SDRUŽOVACÍ ORGANIZACE POJIŠŤOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE... 35 3.1 ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN (ČAP)... 35 3.2 ASOCIACE FINANČNÍCH ZPROSTŘEDKOVATELŮ A FINANČNÍCH PORADCŮ ČESKÉ REPUBLIKY, O.S.... 37 3.3 ASOCIACE ČESKÝCH POJIŠŤOVACÍCH MAKLÉŘŮ... 38 3.4 ČESKÁ KANCELÁŘ POJISTITELŮ... 39 3.5 ČESKÁ KOMORA SAMOSTATNÝCH LIKVIDÁTORŮ POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ... 39 4. DOZOR NAD POJIŠŤOVNICTVÍM V ČESKÉ REPUBLICE A JEHO VÝVOJ... 40 ZÁVĚR... 44 1

Úvod V této bakalářské práci bych se chtěla pokusit o zmapování vývoje subjektů pojišťovnictví v České republice po revolučním roce 1989 aţ dosud. Mým záměrem není pouhé nashromáţdění historických faktů a dat. Ráda bych tyto informace propojila do souvislostí se situacemi a důvody, které vedly k tak dynamickým změnám a k z nich plynoucím důsledkům. Protoţe chci psát o subjektech v pojišťovnictví, vysvětlila bych nejprve, co pojem pojišťovnictví znamená. Wikipedie uvádí, ţe Pojišťovnictví je specializovaná oblast finančnictví nebo také specifický ekonomický obor, díky kterému lze provádět minimalizaci rizik ekonomických i neekonomických činností člověka. Pomáhá zajišťovat majetek a veškeré hodnoty včetně zdraví a ţivota fyzických i právnických osob, a to proti krádeţi, ztrátě, poškození či zániku. [1] Díky své zálibě v historii jsem jiţ od začátku uvaţovala o tématu takového rázu. Název práce však nabízí mnoho moţností zpracování, zejména jde-li o časové umístění. Nebyla jsem si jista, zda mám práci koncipovat jako vývoj subjektů pojistného trhu po vzniku České republiky v roce 1918 nebo zda se zaměřit na novodobou historii subjektů pojistného trhu v České republice. Po poradě s vedoucím mé bakalářské práce jsem si vybrala druhou variantu a to hlavně vzhledem k obsáhlosti tématu. Ačkoliv se jedná o z pohledu historie jako celku velmi krátké období, je to období plné změn a zvratů obzvláště v legislativní sféře. Zákony se musely přizpůsobit nové politické situaci a v pozdější době došlo k jejich rekodifikaci z důvodu integrace České republiky do Evropské unie. Ostatně změny v pojišťovnické legislativě jsou dnes otázkou velmi aktuální, neboť jiţ od začátku letošního roku měl být v účinnosti nový Zákon o pojišťovnictví, stane se tak ovšem později. Práce má pojednávat o subjektech českého pojistného trhu, já si pod tímto pojmem nepředstavuji pouze pojistné instituce, tak jak je vyjmenovává zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví (pojišťovny, zajišťovny, pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři pojistných událostí), nýbrţ i dozor nad jmenovanými a samozřejmě jejich sdruţení. Svou práci jsem rozčlenila do 4 číslovaných kapitol, jeţ mají mnohdy i podkapitoly. Povinná nečíslovaná kapitola Úvod stručně uvádí a mapuje celou práci. Stanovuje cíl, ke kterému má dílo směřovat. Následující členění odpovídá mému pojetí pojmu subjekty pojišťovnictví. 2

První kapitolu jsem nazvala Vývoj pojišťoven v České republice. Pojišťovny jsem záměrně zařadila na první místo a věnovala jsem jim samostatnou kapitolu, mají totiţ na pojistném trhu hlavní postavení. V úvodu kapitoly jsem zpracovala vývoj pojišťoven obecně a po té jsem se v podkapitolách zaměřila na vybrané konkrétní pojišťovny s největším vlivem na trhu. Druhá kapitola se jmenuje Vývoj dalších pojišťovacích institucí v České republice. V první podkapitole se věnuji vývoji pojišťovacích zprostředkovatelů a likvidátorů pojistných událostí, a to zejména s ohledem na změny v regulaci jejich činnosti po vstupu České republiky do Evropské unie. Zabývám se také rozdělením zprostředkovatelů dle jejich pravomocí. Druhá, poněkud kratší, podkapitola pojednává o zajišťovnách a jejich významu v České republice. Třetí kapitola s názvem Česká asociace pojišťoven a jiné sdružovací organizace pojišťovnictví v České republice, je rozčleněna do 5 podkapitol. V první podkapitole s názvem Česká asociace pojišťoven, rozebírám význam a postavení České asociace pojišťoven jako jiţ tradičního sdruţení pojišťoven na českém trhu. V následujících podkapitolách popisuji další sdruţovací organizace pojišťovacích institucí v České republice, jsou to: Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky, Asociace českých pojišťovacích makléřů, Česká kancelář pojistitelů a Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí. Stejně tak jsem pojmenovala i zmíněné podkapitoly. Ve čtvrté hlavní kapitole pojmenované Dozor nad pojišťovnictvím v České republice a jeho vývoj, charakterizuji podstatu a potřebu dohledu nad pojistným trhem, jeho postupnou změnu od tzv. materiálního dohledu ke konsolidovanému. Také zde uvádím nové trendy, které předznamenávají další vývoj dozoru a jeho regulace. V kapitole Závěr shrnuji vše, co jsem napsala, k jakému výsledku jsem dospěla a hodnotím současný stav v pojišťovnictví, s přihlédnutím k současné celosvětové finanční krizi. Práci uzavírá Seznam použité literatury a pramenů, který obsahuje veškeré zdroje informací, ze kterých jsem čerpala během tvorby této práce. Součástí je také řada příloh, které doplňují informace k jednotlivým kapitolám. Jsou zařazeny na konec práce, jejich seznam je umístěn hned za seznam pouţité literatury. 3

1. Vývoj pojišťoven v České republice Do roku 1989 byla situace na poli pojišťovnictví poměrně statická. Existoval zde monopol České pojišťovny a tím prakticky ţádné konkurenční prostředí (nepočítáme-li Slovenskou pojišťovnu s působností pro Slovensko). Teprve politické změny umoţnily liberalizaci trhu, vznik trţní ekonomiky a zánik monopolu jediné pojišťovny. 1.1 Vývoj právní úpravy subjektů pojišťovnictví Zlomovým momentem se stal nový zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví. Tento zákon se začal připravovat jiţ v roce 1988 v souvislosti se zákonem č. 88/1988 Sb., o státním podniku, ale nové podmínky v ekonomice si vynutily přepracování návrhu zákona o pojišťovnictví. [6] Nový zákon o pojišťovnictví nabyl účinnosti 28. května 1991. Kromě toho, ţe zrušil monopol České pojišťovny, byla jím současně zavedena instituce přímého státního dozoru nad pojišťovnami. Dozor byl svěřen Ministerstvu financí. Dalším přínosem zákona bylo vymezení základních pravidel pro podnikání v pojišťovnictví a také zajištění rovnosti mezi pojišťovnami a zajišťovnami. Do doby jeho účinnosti také bylo moţné zajištění jen v rámci zahraničních pojištění, díky tomuto předpisu ovšem bylo moţné zajistit zajištěním i domácí rizika na pojistném trhu. Na Slovensku v té době vznikl obdobný zákon. [6] I přesto, ţe trţní transformace v českém pojišťovnictví proběhla oproti jiným finančním sektorům bez výrazných problémů, bylo nutné zákon jiţ v roce 1993 novelizovat. Novelou byla doplněna terminologie zejména v oblasti rezerv a fondů pojišťoven. Zákon o pojišťovnictví ve svém paragrafu 2 vymezoval subjekty, které směly podnikat na českém trhu. Na rozdíl od jeho slovenské verze nepovoloval činnost pojišťovacích spolků. Podnikat v pojišťovnictví směli, co se týká právní formy, státní podnik, akciová společnost, druţstvo, druţstevní podnik a podle odstavce 2 i jiné, neţ uvedené subjekty. Všem těmto subjektům byla přidělena legislativní zkratka pojišťovna. Jako zajímavost lze uvést také to, ţe podle tohoto zákona bylo moţné pojistit majetek nacházející se na území ČR pouze u pojišťovny, která podnikala na území ČR. Totéţ platilo i pro ţivotní pojištění osob, majících trvalé bydliště na území ČR a také pro pojištění odpovědnosti vyplývající z činnosti fyzických a právnických osob na území ČR. [6] Právní poměry subjektů závisely na jejich právní formě. Druţstvo a druţstevní podnik se řídily podle předpisu, na základě něhoţ byly zaloţeny (zákon ČNR 162/1990 4

Sb., zákon 176/1990 Sb., o zemědělském druţstevnictví o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném druţstevnictví a zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník). [6] Podnikání v pojišťovnictví bylo umoţněno na základě povolení koncese, které uděloval dozorčí orgán. Koncesní princip měl především ochrannou funkci, neboť byla zkoumána především schopnost pojišťovny plnit dlouhodobé závazky, velikost k tomu potřebného kapitálu a také zda má pojišťovna dostatek odborných pracovníků. Bylo také nutné před udělením povolení sloţit kauci ve výši 10 000 000 Kčs. Nedostala-li pojišťovna koncesi, kauce se jí samozřejmě vrátila. [6] Zákon o pojišťovnictví dal pojišťovnám moţnost poměrně pruţně reagovat na potřeby klientů, pokud šlo o smluvní typy pojištění. Omezení se týkalo pouze všeobecných pojistných podmínek, které měly předepsané náleţitosti, včetně principů, podle nichţ se pojištění měli podílet na přebytcích pojišťovny. Slovenský zákon také připouštěl existenci zvláštních pojistných podmínek. [6] Zákon také stanovil předmět podnikání v pojišťovnictví, je jím pojišťovací a zajišťovací činnost a další činnosti s nimi související. Pojišťovací činnost je dle zákona: sjednávání pojištění a jeho správa, likvidace pojistných událostí a zprostředkovatelská činnost. Jako pojišťovací činnost byla označena i tzv. zábranná činnost, činnost zaměřená na předcházení škodám. Zajišťovací činnost zákon definuje jako činnost, při které pojišťovna vstupuje do majetkových vztahů k jiným právnickým osobám, vykonávajícím pojištění za účelem dělení rizik vzniklých v souvislosti s provozováním pojištění. Související činnost je podpůrná činnost slouţící rozvoji pojišťovnictví, činnost rozšiřující a zkvalitňující pojišťovací sluţby a jiné sluţby ve prospěch klientů. [6] Dále zákon opravňoval orgán dozoru k ukládání pokut a jiných opatření v případě porušování zákonných povinností pojišťovnami. Pokuty a s nimi i kauce se dávaly do rozpočtu příslušné republiky. [6] Nový zákon obsahoval i ustanovení týkající se povinných účelových pojistných fondů a účetnictví pojišťovny. Předepisoval existenci základního rezervního fondu a fondu zábrany škod. Pojišťovny provozující ţivotní pojištění musely vytvářet navíc fond rezerv pojistného a musela-li vyplácet pojistné plnění v zahraniční měně, měla povinnost tvořit devizový rezervní fond. Pro upřesnění způsobu tvorby a uţití fondů byl vydán prováděcí předpis, vyhláška č. 259/1991 Sb. Pojišťovny musely také povinně vést účetnictví o stavu a pohybu majetku a závazků, o nákladech a výnosech a zisku nebo ztrátě. Další povinností bylo přezkoumání účetní závěrky auditorem nejpozději do 31.3. následujícího roku. Na rozdíl od slovenského zákona se nemusela účetní závěrka zveřejňovat, muselo se jen 5

roku. [6] Působení zahraničních pojišťoven na našem trhu bylo moţné pouze prostřednictvím umoţnit kaţdému nahlédnout do ní i do zprávy k ní nejpozději od 30. dubna následujícího jejich obchodního zastupitelství se sídlem v Československu ve formě akciové společnosti. Mohlo se tak stát aţ rok po účinnosti zákona o pojišťovnictví, tedy aţ 28. května 1992. Do této doby se mohly zahraniční pojišťovny účastni na našem trhu prostřednictvím akcionářského podílu na akciových společnostech (pojišťovnách) zaloţených českými fyzickými a právnickými osobami. Tento podíl však mohl dosáhnout max. 45% výše základního kapitálu do 28. května 1992, na Slovensku to bylo max. 25% ovšem na neomezenou dobu. [6] Ustanovení zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví o státním dozoru budou rozvedena v kapitole o státním dozoru. Tato právní úprava se postupem času ukázala jako nevyhovující vzhledem k dynamickému vývoji českého pojistného trhu a proto byl vypracován zcela nový zákon. Tento zákon byl původně zamýšlen jako pouhá novela zákona o pojišťovnictví, ale později se zákonodárci rozhodli vytvořit celý zákon, protoţe novela by stejně zákon téměř úplně přepsala. Nový zákon o pojišťovnictví dostal č. 363/1999 Sb. a nabyl účinnosti k 1.4.2000. Byl podstatně obsáhlejší. V 1 je vymezena oblast úpravy zákona: činnost v pojišťovnictví, podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a dozor nad provozováním těchto činností. V druhém odstavci pokračuje tento vyloučením některých oblastí z působnosti tohoto zákona. V druhém je obsaţen výklad pojmů. Některé zůstaly stejné, mnoho jich ale i přibylo. Například pojišťovací agent, makléř, kdo je bezúhonná osoba, co je solventnost pojišťovny, pojistný kmen, likvidace pojistné události a spousta dalších. Pro zaloţení pojišťovny zůstal zachován povolovací princip a také předepsaná právní forma. Myslím, ţe pojišťovny byly rády, ţe byla zrušena kauce, která se platila před ţádostí o povolení. Oproti předešlé úpravě se zde objevilo ustanovení o minimální velikosti základního jmění podle jednotlivých odvětví, rozdělené zvlášť pro ţivotní (60 000 000 Kč) a neţivotní (34 000 000 200 000 000 Kč) pojištění. Neţivotní pojištění bylo ještě dále rozčleněno podle odvětví. Pro zajišťovny bylo stanoveno minimální základní jmění 1 000 000 000 Kč. Základní změnou ovšem byla ustanovení zajišťující finanční zdraví pojišťovny, neboť jako podmínka udělení povolení byla předepsána velikost technických rezerv, jejich druhy a také skladba finančního umístění. Rezervy zaznamenaly změnu terminologie, která byla vysvětlena v 42 odst. 9. Pojišťovny podle 22 měly také nově za povinnost po celou 6

dobu své činnosti mít vlastní zdroje nejméně ve výši minimální míry solventnosti, která se vypočítá dle vyhlášky Ministerstva financí. Další novou podmínkou fungování pojišťovny byla povinnost zaměstnat pojistného matematika se stanoveným vzděláním a zapsaná v seznamu vedeném ministerstvem. Je zde také zakotvena povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem. Následující ustanovení upravovala zprostředkovatelskou činnost a kontrolní činnost ministerstva, těm budou věnovány příslušné kapitoly. Novinkou bylo ustanovení o mlčenlivosti. Týkala se zaměstnanců a vyjmenovaných osob s ohledem na skutečnosti týkající se pojištění fyzických a právnických osob. Je nutné tuto povinnost zachovávat i po skončení pracovního nebo jiného neţ pracovního poměru. Pojišťovny, které byly zřízeny podle předešlé právní úpravy, byly povinny uvést svou činnost v soulad s novou úpravou do 2 let od účinnosti zákona a tuto skutečnost písemně doloţit ministerstvu ve stejné lhůtě. Stejně tak měly pojišťovny danou lhůtu pro oznámení o osobě pojistného matematika, ta byla kratší 6 měsíců od účinnosti zákona. Za pár let bylo nutné tuto normu novelizovat s ohledem na harmonizaci právních předpisů s legislativou ES. Hlavním úkolem bylo transformovat do českého právního řádu tzv. třetí generaci směrnic ES. Tyto směrnice obsahovaly pravidla pro ţivotní i neţivotní pojištění a dozor nad subjekty pojišťovnictví. Jejich implementací do českého práva bylo umoţněno tuzemským pojišťovnám fungovat na evropském trhu a naopak pojišťovny z EU mohly působit na našem trhu. Novela nabyla účinnosti k 1.4.2004, ale část o pravidlech pro realizaci vstupu ČR do EU nabyla účinnosti aţ 1.5.2004 a zároveň některá ustanovení k tomuto datu pozbyla platnosti. Nejen, ţe byla vypuštěna z působnosti zákona o pojišťovnictví zprostředkovatelská činnost, která dostala vlastní úpravu, ale bylo stanoveno i nové pojmosloví ( 2) s ohledem na vstup do EU. Pojišťovna také dostala novou povinnost mít vnitřní kontrolní systém ( 4odst. 3), další byl i 5a o provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z jiného členského státu. Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území České republiky pojišťovací činnost na základě práva zřizovat své pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat sluţby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v zemi jejího sídla. Před zřízením pobočky pojišťovny z jiného členského státu na území České republiky musí být Ministerstvo financí (dnes jiţ ČNB) informováno příslušným orgánem dohledu domovského členského státu o vyjmenovaných záleţitostech. Dočasně smí pojišťovna z jiného členského státu u nás provozovat svou činnost za podmínky, ţe před zahájením této činnosti informuje Ministerstvo financí (dnes jiţ ČNB) a sdělí mu rozsah pojištění, které hodlá na území České republiky provozovat a Česká národní banka obdrţí 7

v souladu s právem Evropských společenství informace podle zákona. 5b uvádí další povinnosti pojišťovny z jiného členského státu provozující pojišťovací činnost na území České republiky. Přibyl také státní dozor nad provozováním penzijního připojištění a další ustanovení o dozoru, zejména se zavádí tzv. doplňkový dozor ve skupině a rozšiřuje se informační povinnost pojišťoven. Jsou definovány i nové povinnosti tuzemských pojišťoven při změnách v jejich činnosti a podmínky důvěryhodnosti fyzických a právnických osob atd. Důleţitou změnou je upuštění od schvalování pojistných podmínek, je však nutné je na poţádání dozoru je předloţit ke kontrole jejich souladu s právními předpisy. Zvláštní pozornost si zaslouţí i nové ustanovení 40, které ruší povinnost univerzálních pojišťoven ukončit buď provozování ţivotního či neţivotního pojištění, a dává tak moţnost i nadále působit jako univerzální pojišťovny. [13] Zákon ještě prošel mnoha novelizacemi, jednou z rozsáhlejších byla novela z roku 2005. 2 byl rozšířen o další pojmy jako úzké propojení, přidruţená osoba, pohledávka z pojištění aj. Velký význam má změna v 7, která zavádí povinnost pojišťoven vytvořit seznam aktiv a také ho průběţně aktualizovat. Stanoví se i nové povinnosti v souvislosti s udělením povolení pojišťovně ve skupině a postupy stanovené v případě změn v činnosti pojišťovny. Novela změnila i pravidla pro technické rezervy a také ustanovení o mlčenlivosti. Částečně byla novelizována i pravidla dozoru nad pojišťovnictvím. [14] Další významná novela z roku 2006 provedla změnu státního dozoru na státní dohled a také změnu subjektu dohledu z Ministerstva financí na Českou národní banku. V poslední době se připravuje opět nový zákon o pojišťovnictví. Měl začít platit jiţ od ledna letošního roku, ovšem nejspíš kvůli neexistenci prováděcích předpisů byla jeho účinnost odloţena. Nový zákon by měl být přehlednější a především by měl být schopen pruţně reagovat na budoucí změny v oblasti pojišťovnictví, například přechod na nový model řízení kapitálové přiměřenosti pojišťoven - Solvency II. Návrh zákona o pojišťovnictví zpřesňuje poţadavky na vnitřní kontrolní a řídicí systém, zároveň se mění lhůty a podmínky nabývání účasti v tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně. Změny podle návrhu postihnou i podmínky pro výběr auditora a dobu provedení auditu pojišťoven a zajišťoven. Návrh zákona výrazně zpřesňuje poţadavky na povolovací činnost. U pojišťoven z třetích států bude pro zajišťovací činnost vyţadováno povolení ČNB pro jejich působení na území ČR, s obdobnými poţadavky jako u tuzemských pojišťoven. U tuzemských zajišťoven budou stanoveny např. kapitálové poţadavky, poţadavky na tvorbu technických rezerv, jejich finanční umístění a solventnost zajišťovny. Zákon upraví zvláštnosti dohledu nad činností zajišťoven, včetně převodu kmene zajišťovacích smluv. 8

Návrh zavádí nové instituty jako například finitní zajištění nebo zajišťovací účelová osoba. [7] 1.2 Historie pojišťoven Demonopolizace českého pojistného trhu fakticky nastala sice aţ 1. března 1991 vstupem pojišťovny Kooperativa na trh, ale jiţ v letech 1990-1992 lze zaznamenat první pokusy o narušení monopolu České a Slovenské pojišťovny. Jednalo se o nezákonné jednání zprostředkovatelů zahraničních pojišťoven, kteří bez souhlasu Ministerstva financí sjednávali s našimi občany pojistné smlouvy s pojistným v cizí měně. Snaţili se také získat naše občany jako své akvizitéry. Reakcí zahraničních pojišťoven na upozornění na to, ţe jejich jednání je protiprávní, bylo, ţe zprostředkovatelé jednali bez jejich souhlasu. [6] Nebude patrně jen mým názorem, ţe toto tvrzení se nemůţe zakládat na pravdě, protoţe spolupráce zprostředkovatelů a pojišťovny je pro vznik pojištění nezbytná. Musely být proto alespoň informovány o těchto aktivitách. Nejdříve ale bylo nutné přeměnit obě původní pojišťovny (Českou státní pojišťovnu a Slovenskou státní pojišťovnu) nejprve na státní podniky a po té na akciové společnosti. Jako akciová společnost začala vytvářet Česká pojišťovna integrované finanční sluţby pod názvem Česká pojišťovna Group. Tato skupina zahrnovala: Českou pojišťovnu a.s., Pragobanku, a.s., Kapitálovou investiční společnost České pojišťovny a.s., Penzijní fond České pojišťovny a.s., Českou poisťovňu Slovensko a.s., Českou pojišťovnu Zdraví a.s. a Alpha broker a.s. [6] Jak jiţ bylo výše zmíněno, demonopolizace českého pojistného trhu byla uskutečněna aţ vstupem pojišťovny Kooperativa. Celý její název zněl Kooperativa, druţstevná česko-slovenská listovna, akciová spoločnosť v Bratislavě. Byla zaloţena koncem roku 1990 jako univerzální pojišťovna a měla oprávnění podnikat na území obou národních republik ve všech druzích smluvního pojištění. Byla zaloţena druţstevními svazy výrobních a spotřebních druţstev České a Slovenské republiky a také Slovenskou poisťovňou. Zahraniční majetkovou účast v ní měla rakouská pojišťovna Wiener Städtische Versicherungs A.G., Vídeň. [6] Další pojišťovnou, která narušila monopol České pojišťovny, byla poisťovňa Otčina akciová spoločnosť se sídlem v Nitře. Byla to pojišťovna univerzální a původně působila pouze na Slovensku, povolení k činnosti v České republice získala aţ k 7. říjnu 1992. Také v této pojišťovně existovala kromě slovenských zakladatelů i zahraniční kapitálová účast rakouské pojišťovny Versicherungsanstalt der Österreichischen 9

Bundesländer, Vídeň. [6] Pro Českou republiku měla svou organizační sloţku ve Zlíně. Její činnost byla zaměřena na zemědělské pojištění. Fungovala i po rozdělení Československa, ale potom se její činnost čím dál více utlumovala, aţ zcela skončila v roce 1996. [3] Na Slovensku byly v roce 1992 zaloţeny ještě tři další pojišťovny, Istota, Union a Slovenská investičná poisťovňa. Co se týká našeho území, v téţe době zahájila svou činnost Pojišťovna Investiční banky, akciová společnost se sídlem v Pardubicích. [6] Byla zřízena jako dceřiná společnost Investiční a poštovní banky. [3] Zpočátku sjednávala pouze pojištění léčebných výloh v zahraničí. [6] Později nabízela variabilní ţivotní pojistky a dopracovala se aţ k univerzální škále produktů. [3] Mimo shora zmíněných začala později na území Československa působit celá řada dalších pojišťoven. Šlo jak o nově vznikající instituce, tak o celou řadu zahraničních společností, které měly zájem prosadit se na nově se rozvíjejícím československém pojistném trhu. Vůbec první zahraniční pojišťovnou na našem trhu se stala nizozemská ţivotní pojišťovna Nationale-Neederlanden, Praha. Šlo o pojišťovnu s dlouholetou tradicí, která byla členem bankopojistného subjektu ING Group, spojujícího bankovní, pojišťovací a investiční sluţby. Zaregistrovala se dne 27. května 1992 a svou činnost zahájila 1. června 1992. Orientovala se na smlouvy o ţivotním a úrazovém pojištění. [3] O této pojišťovně bude ještě pojednáno ve zvláštní podkapitole. Transformace československé ekonomiky na počátku devadesátých let, vyţadovala kromě vzniku komerčních pojišťoven i vytvoření instituce na podporu exportu, která byla obvyklá ve vyspělých trţních ekonomikách. Proto byla v polovině roku 1992 zaloţena Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP), se sídlem v Praze. Na rozdíl od komerčních pojišťoven, které kryjí především komerční rizika, spravoval EGAP pojistný fond k pojištění politických rizik. Tento fond byl tvořen z příspěvků ze státního rozpočtu a jeho velikost postupem času roste aţ dodnes. [3] Druhou zahraniční pojišťovnou, která se objevila na našem pojistném trhu byla pojišťovna AMCICO (První americko-česká pojišťovna, a.s.). Její kapitál byl stoprocentně zahraniční, spadala pod mezinárodní pojišťovací společnost AIG, která sídlí v USA. AMCICO získala koncesi v červenci 1992 a její sídlo bylo v Praze. V prvních letech se soustředila na ţivotní pojištění, později prodávala i majetkové a úrazové pojištění. [3] Z důvodu poţadavku zákona byly v roce 2000 vytvořeny dvě její samostatné divize - divize ţivotního pojištění (AMCICO) a divize neţivotního - všeobecného pojištění (AIG CZECH REPUBLIC pojišťovna, a.s). Od 1.6.2007 podniká divize pro neţivotní pojištění 10

pod hlavičkou AIG EUROPE, S. A., jako pobočka pro Českou republiku a nahradila tak původní AIG CZECH REPUBLIC pojišťovnu, a.s. Poskytuje také fakultativní zajištění. [11] Také v roce 1992 vznikla Ţivnostenská pojišťovna, a.s., která sídlila v Pardubicích. Nabízela odpovědnostní a majetková pojištění pro menší a střední podnikatele a jednotlivce. [3] V polovině 90. let tuto společnost z větší části začala vlastní Česká spořitelna a proto byla pojišťovna přejmenována na ČS-Ţivnostenská pojišťovna, a.s. Stala se součástí finanční skupiny České spořitelny. V roce 2000 ČS-Ţivnostenská pojišťovna získala také zahraniční kapitál vstupem nového akcionáře, pojišťovny Sparkassen Versicherung, člena Finanční skupiny Erste Bank. Dnešní zákazníci tuto pojišťovnu znají pod názvem Pojišťovna České spořitelny. Obchodní název i firemní barvy byly provedeny, aby korespondovaly s kompozicí jejího většinového majitele - Erste Bank. Od roku 2004 se věnuje pouze ţivotnímu pojištění, neţivotní část prodala společnosti Kooperativa. Poslední změna nastala v září 2008, kdy se stala součástí pojišťovací skupiny Vienna Insurance Group. WIENER STÄDTISCHE Versicherung AG Vienna Insurance Group Wien vlastní 90 % akcií. [10] Další pojišťovnou, která v roce 1992 obdrţela povolení státního dozoru, byla Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s., se sídlem v Praze. [3] Zaloţilo ji Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Snaţila se navázat na svou minulou činnost, která sahá aţ do roku 1900, kdy byla v Brně poprvé zaloţena. [12] Třetí zahraniční pojišťovnou, které bylo uděleno povolení pro náš pojistný trh, byla Gothaer Allgemeine Versicherung Aktiengesellschaft, respektive její organizační sloţka pro Českou republiku. Pojišťovna poskytuje pouze neţivotní pojištění, majetkové a odpovědnostní. Její specifikum je, ţe se zaměřuje hlavně na své německé klienty, kteří podnikají v ČR. Svou činnost ukončila v roce 2006. [3] Koncem roku 1992 vstoupil na náš trh, prostřednictvím své dceřiné společnosti Allianz, a.s., evropský pojistný koncern, německá holdingová společnost Allianz. V té době byla třetím pracovištěm koncernu ve východní Evropě, vedle Moskvy a Budapešti. [3] Také této pojišťovně se budu více věnovat v jedné z podkapitol. Další rok, rok 1993 byl obdobím vstupu celé řady zahraničních pojišťoven na český trh. Velký význam měl vznik organizační sloţky mezinárodního pojišťovacího koncernu Erste Allgemeine Versicherungs-AG, člena pojišťovací skupiny Assicurazioni Generali. V lednu 1995 došlo ke změně jejího právního statutu z pouhé organizační sloţky na Generali pojišťovna, a.s. nabízela sluţby v oblasti ţivotního a úrazového pojištění i pojištění majetku občanů. [3] 11

V roce 1993 se na našem trhu objevila specializovaná pojišťovna s názvem Evropské cestovní pojištění. Orientovala se spíše na náročnější klientelu, jejím hlavním produktem bylo cestovní pojištění kombinované s pojištěním léčebných výloh. Pojištění zahrnuje i sluţbu assistance, coţ jsou pomocné sluţby například pomoc při převozu do nemocnice po úrazu, pomoc při osobní nehodě apod. Tato pojišťovna je jednou z těch, které navázaly na své předválečné působení v tuzemsku. Byla zaloţena jiţ v roce 1920 jako Evropská akciová společnost pro pojišťování nákladů a cestovních zavazadel. [3] Další dvě pojišťovny, které vstoupily na náš trh v roce 1993, jsou Česko-rakouská pojišťovna, a.s., sídlící v Praze (od roku 2001 Uniqua pojišťovna, a.s.) [15], nabízející širokou škálu produktů a Česká pojišťovna Zdraví, a.s., zaloţená Českou pojišťovnou a německou Vereinte Krankenversicherung AG. Druhá pojišťovna se orientuje na zdravotní pojištění. [3] Koncem roku 1993 vzniká Halali všeobecná pojišťovna, a.s. Další pojišťovnou, která se objevuje v tuzemsku je organizační sloţka Nürnberger Lebensversicherung AG, jak jiţ název napovídá, měla licenci pro provozování ţivotního pojištění. Další na seznamu pojišťoven vzniklých v roce 1993 je organizační sloţka Gerling-Konzern Všeobecné pojišťovny, a.s., její specializace byla na podnikatelská a průmyslová rizika. V roce 1993 získala licenci pro ţivotní a úrazové pojištění Austria-Collegialität Österreichische Versicherung AG. [3] V roce 1994 byla udělena licence Pojišťovně Slavii, a.s. V roce 1994 také získala licenci Pojišťovna Tercier, a.s., od roku 1996 změnila jméno na Pojišťovna Universal, a.s. [3] U této pojišťovny stojí za zmínku její následný, ne příliš příjemný vývoj. V roce 2001 na ni totiţ byla uvalena nucená správa a proslýchalo se, ţe byla vytunelována. Její pojistný kmen převzala Union pojišťovna, ale právním nástupcem se stala Pojišťovna Maxima. [16] Další v pořadí byla Pojišťovna Victoria, a.s., dceřiná společnost stejnojmenné německé firmy. Prováděla ţivotní, úrazové, nemocenské pojištění a pojištění léčebných výloh v zahraničí. Od roku 2002 vystupuje pod jménem Victoria Volksbanken pojišťovna, a.s., která od roku 2005 jiţ nemá licenci na neţivotní pojištění. Po té začala svou činnost v tuzemsku Zürich Pojišťovna, organizační sloţka, která se specializovala na podnikatelské pojištění. [3] V roce 2003 sama poţádala o odnětí licence a její kmen byl převeden Generali pojišťovnu, a.s. [23] Patria pojišťovací a.s. byla následující společností, která získala licenci. [3] Bohuţel zde musím opět zmínit, ţe v roce 2001 byla této pojišťovně Ministerstvem financí licence odebrána. [17] 12

V roce 1995 dostala licenci u nás velmi známá renomovaná firma D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s. Nabízí pojištění právní ochrany pro motorová vozidla, řidiče, rodiny, zaměstnance, v případě úrazu, nemovitostí, lékaře a lékárníky, podnikatele. Následoval vznik Chmelařské pojišťovny, a.s., se sídlem v Ţatci. Její činnost byla ukončena v roce 2000. [3] Rovněţ v roce 1995 byla zaloţena Certusia pojišťovna, a.s. Ta ovšem také v roce 2002 zkrachovala Pojišťovny Certusia, která se dostala do konkurzu z důvodu nesplaceného navýšení základního jmění, nedostatečného zajištění a nízké úrovně technických rezerv. [18] V roce 2003 poţádal správce konkurzní podstaty o odnětí licence. [23] Další pojišťovnou u nás se stal Kravag-Sach, Pojišťovna německé silniční dopravy, vzájemný pojišťovací spolek Pojišťovna německé silniční dopravy. Ten však nabízel jediný produkt, a to pojištění odpovědnosti mezinárodního silničního dopravce podle úmluvy CMR. V roce 2002 sama tato společnost poţádala o odnětí licence a tím i skončila. [28] Ve stejném roce vznikla i Komerční pojišťovna, a.s., dceřiná společnost Komerční banky. Potom to byla Winterthur pojišťovna, a.s., od roku 2002 aţ 2007 Credit Suisse life & pensions pojišťovna a.s. a dne Axa ţivotní pojišťovna, a.s. Mezi posledními vzniklými pojišťovnami v tomto roce byla Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. Ta v roce 2004 sama poţádala o odejmutí licence a její pojistný kmen byl převeden Pojišťovnu VZP, a.s., z důvodu uvedení stavu do souladu s platnou právní úpravou. [27] Dále pak Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., která nabízela kompletní sortiment ţivotních, úrazových, majetkových a odpovědnostních pojištění a dnes i pojištění motorových vozidel. Poslední pojišťovnou, která získala v roce 1995 licenci, byla Union pojišťovna, a.s. [3] Opět se jedná o dnes jiţ neexistující pojišťovnu. V roce 2003 na ni nejprve, po krachu stejnojmenné banky, byla uvalena nucená správa a po té v roce 2004 jí bylo odejmuto povolení pro neţivotní pojištění a smlouvy o ţivotním pojištění musela převést na Kooperativu. Mezi těmito smlouvami byly i ty od Pojišťovny Universal, jak se píše výše. Povolení pro ţivotní pojištění jí bylo odejmuto v roce 2005 přímo Ministerstvem financí. [18] V roce 1996 u nás získaly licenci dvě pojišťovny, které jsou funkční dodnes. Byly to CARDIF PROVITA, a.s. a Triglav pojišťovna, a.s. CARDIF PROVITA v roce 1997 získala povolení k provozování pojišťovací činnosti jako ţivotní pojišťovna a v tomtéţ roce byla přejmenována na Pojišťovna CARDIF PRO VITA, a.s. Od roku 1999 provozuje neţivotní pojištění. [19] Triglav pojišťovna je dceřinou společností největší slovinské pojišťovny Zavarovalnica Triglav. Je to pojišťovna neţivotní. [20] V tomto roce vstoupila na trh také Chmelařská vzájemná pojišťovna, a.s. Orientovala se na zemědělská pojištění, ale 13

v roce 2000 získala také povolení pro pojištění motorových vozidel. V roce 1998 byla přejmenována na ČSOB Pojišťovna, a.s. [29] Rok 1997 je rokem udělení licence pojišťovně Commercial Union. V roce 2002 byla přejmenována na Aviva. Poskytuje ţivotní pojištění. Euler Hermes Čescob, úvěrová pojišťovna, a.s. byla druhou pojišťovnou, která v tomto roce získala licenci. Je to pojišťovna specializující se na pojištění úvěrů. Její mateřská společnost je Euler Hermes Kreditversicherungs-AG, Hamburg. [21] Dodnes působí i Servisní pojišťovna a.s., zaloţená v tomto období. Jedná se o kapitálově českou společnost, její specializace je havarijní pojištění vozidel. [22] V roce 1998 dostaly povolení 3 pojišťovny, 2 z nich jsou funkční dodnes. ČP Direct pojišťovna, a.s., která byla dceřinou společností České pojišťovny a orientovala se na pojištění motorových vozidel, v roce 2002 sama poţádala o odnětí licence. [24] Wüstenrot, ţivotní pojišťovna, a.s. působí bez větších problémů jiţ 11 let v oblasti ţivotního pojištění. Dále to byla ING pojišťovna, a.s., která poskytuje neţivotní pojištění. V roce 1999 nově vznikla Cestovní pojišťovna ADRIA Way, druţstvo. Jejím vlastníkem je VÍTKOVICE TOURS s.r.o., poskytuje pouze neţivotní pojištění. [26] V této době a pak také v roce 2000 byla přelicencována pojišťovna Winterthur a stejně tak většina pojišťoven, které byla zřízeny podle starého zákona o pojišťovnictví (zákon č. 183/1991 Sb.) a po účinnosti nového zákona musely splnit jeho podmínky, aby mohly dále provádět pojišťovací činnost na našem území. Seznam přelicencovaných pojišťoven v roce 2002 je v příloze č. 1. Rok 2001 byl zlomovým hlavně z důvodu, ţe Česká pojišťovna a. s. byla zbavena monopolu v oblasti uzavírání smluv na povinné ručení motorových vozidel. Zákonné pojištění tohoto rizika přechází na formu povinného smluvního pojištění s moţností výběru pojistit moţné následky provozu vozidla u pojišťovny, která k této činnosti získala licenci MF ČR. Jinak byl tento rok poměrně bohatý na udělování licencí. Licence byla udělena AIG Czech republic, pojišťovna a.s., dále také Arag pojišťovně právní ochrany, a.s. (té však bylo v roce 2005 odejmuto povolení k provozování pojišťovací činnosti), povolení v tomto roce získala i KRAVAG-LOGISTIC Versicherung Aktiengesselschaft organizační sloţka (v roce 2004 jí byla odebrána licence na vlastní ţádost a její pojistný kmen byl převeden na pojišťovnu Uniqua, a.s.), povolení bylo uděleno rovněţ XL WINTERTHUR INTERNATIONAL INSURANCE LIMITED, organizační sloţce, která v ČR působila jiţ od roku 1996 pod hlavičkou Winterthur International a je funkční dodnes. 14

V roce 2002 bylo uděleno povolení k pojišťovací činnosti pouze jediné pojišťovně, Společnosti Vitalitas pojišťovna, a.s., jeţ se zaměřuje na cestovní, zdravotní a úrazové pojištění. [25] Rok 2003 byl obdobím vstupu dalších pojišťoven na český trh, byly to: Atradius (nový název nahrazující původní obchodní značku GERLING NCM), Nederlandsche Credietverzekering Maatschappij N.V. organizační sloţka, HDI Versicherung AG, organizační sloţka (té byla v roce 2004 odebrána licence) a Pardubická pojišťovna, a.s. (dříve ČSOB pojišťovna, a.s.), která ještě v témţe roce převedla svůj pojistný kmen na IPB pojišťovnu. [23] Rok na to, tedy v roce 2004, se objevilo mnoho dalších pojišťoven, které chtěly rozvíjet činnost na našem území. Ačkoli získaly oprávnění v tomto roce, je jejich vstup na trh datován později. Byly to: Coface Austria Kreditversicherung AG organizační sloţka Česko (vstup na náš trh aţ v roce 2005), Deutscher Ring LV-AG, pobočka pro ČR (vstup na náš trh v roce 2006), Österreichische Hagelversicherung - Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit, organizační sloţka (vstup na náš trh v roce 2006). Tento rok je z důvodu vstupu ČR do EU zlomovým rokem pro pojišťovnictví. Změny v zákonech a přijetí práva EU měly za následek, ţe pojišťovny z jiného členského státu byly (a jsou) oprávněny provozovat pojišťovací činnost na území ČR splněním tzv. notifikační povinnosti vůči (tehdy) Ministerstvu financí prostřednictvím svého domovského dozorčího orgánu před zahájením své činnosti, coţ znamenalo, ţe musely mít povolení, které jim bylo uděleno ve státě jejich sídla a které bylo platné pro celé území Evropského hospodářského prostoru. Povolení ministerstva tedy přestalo být jediným předpokladem moţnosti podnikat (jako pojišťovna) na našem pojistném trhu. Pro české pojišťovny platila tato úprava obdobně. Seznam pojišťoven, které měly na základě notifikace právo podnikat v ČR k 31.12.2004 je v příloze č. 2. [27] Roku 2005 dostali oprávnění podnikat v ČR v oboru pojišťovnictví následující pojišťovny: AEGON Pojišťovna, a.s., Niederösterreichische Versicherung AG, organizační sloţka, Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a.s. (neţivotní pojištění), slovenská QBE poisťovňa, a.s., pobočka a konečně CG Car- Garantie Versicherungs-Aktiengesellschaft organizační sloţka pro Českou republiku. Aţ na první dvě jmenované se jednalo výlučně o neţivotní pojišťovny. Samozřejmě v této době také na našem území podnikaly pojišťovny z členských států na základě notifikace, celkem jich k 31.12.2005 bylo jiţ 328. [30] V roce 2006 datujeme zaloţení pojišťovny DIRECT Pojišťovna, a.s., která získala povolení aţ v roce 2007, dále získaly oprávnění k pojišťovací činnosti u nás tyto 15

pojišťovny: Österreichische Hagelversicherung - Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit, organizační sloţka, švýcarská Elvia Reiseversicherungs Gesselschaft AG a konečně AIG EUROPE, S.A. pobočka pro českou republiku, která však u nás dnes uţ nepůsobí. Na základě notifikace u nás působilo na 401 pojišťoven z členských států. [24] Roku 2007 získala povolení pouze výše jmenovaná DIRECT pojišťovna, ale v této době byly zaloţeny 4 pojišťovny, které všechny získaly oprávnění u nás podnikat v roce 2008, INTERPARTNER ASSISTANCE, organizační sloţka, Mondial Assistance International AG - organizační sloţka, QBE Insurance (Europe) Limited, organizační sloţka a také ACE European Group Ltd, organizační sloţka. Koncem roku 2007 poskytovalo pojišťovací sluţby na základě notifikace 478 pojišťoven z členských států. [31] Další rok byla ČNB kromě v předešlém odstavci jmenovaných pojišťoven oprávněna k činnosti pojišťovna Skandia Lebensversicherungs AG, organizační sloţka. Letos prozatím byly připuštěny na základě oznámení o poskytování sluţeb 2 pojišťovny: Deutscher Ring Sachversicherungs-AG, pobočka pro Českou republiku a Stewart Title Limited, pobočka pro Českou republiku. 1.3 Pojistný trh v číslech Jiţ od roku 1990, kdy se začalo transformovat české pojišťovnictví, jsou sledovány různé údaje o pojišťovnách, podle kterých lze posoudit úroveň českého pojišťovnictví. Tyto informace jsem seřadila do přehledných tabulek. V souhrnu vypovídají i o momentální situaci v České republice, ať jde o ekonomické podmínky nebo o přírodní katastrofy, neboť pojištěnost roste a klesá právě pod vlivem těchto okolností. Co se týká počtu pojišťoven, má vývoj v tomto ohledu rostoucí tendenci. Hlavní příčinou byla stále se vyvíjející legislativa, která umoţnila zpočátku vznik nových pojišťoven a později i vstup zahraničních pojišťoven na náš trh. Zatímco v roce 1990 je evidována jediná pojišťovna, rok po té byl odstraněn monopol této pojišťovny a působily zde jiţ pojišťovny tři. Následně v České republice podnikalo k 31. prosinci 1993 celkem 20 pojišťoven, které získaly povolení provozovat pojišťovací činnost. Postupně se trh rozšiřoval a v roce 1998 byla překročena hranice 40, později v roce 2007 dokonce i hranice 50, aţ k celkovému počtu 54 v roce 2008. Od roku 2004, kdy naše země vstoupila do EU, u nás podnikají i další pojišťovny na základě notifikace, většinou nejsou v tabulce znázorněny. Podrobnější vývoj lze vysledovat z následující tabulky č. 1, kde jsou pojišťovny rozděleny i podle zaměření, zda nabízejí ţivotní či neţivotní pojištění a rovněţ, 16

zda jsou členy ČAP, o které bude podrobněji pojednáno v kapitole o sdruţovacích organizacích v pojišťovnictví. Tabulka č. 1 znázorňující vývoj počtu pojišťoven v ČR od roku 1990 do roku 2008 rok Počet pojišťoven na Pojišťovny Pojišťovny přidružené v Počet pojišťoven na trhu neživotních s licencí ČAP trhu životních pojištění pojištění 1990 1 1991 3 1992 12 12 1993 20 17 1994 27 18 1995 32 26 30 20 1996 35 31 33 21 1997 40 30 37 23 1998 41 32 36 22 1999 42 32 39 21 2000 41 31 38 21 2001 43 33 40 20 2002 42 31 39 20 2003 42 31 39 19 2004 40 31 37 19 2005 45 29 40 22 2006 49 27 43 23 2007 52 29 46 23 2008 54 29 47 24 Zdroj www.cap.cz a vlastní tvorba Dalším sledovaným kriteriem je počet pojišťoven podle původu kapitálu, zda je zahraniční, či tuzemský a také podle jeho výše. Zpočátku se jednalo výhradně o tuzemské pojišťovny, později s částečnou zahraniční majetkovou účastí, v roce 1992 to byly 4 zahraniční pojišťovny. Roky 1990 aţ 1992 nejsou znázorněny v tabulce, neboť se mi nepodařilo sehnat podrobná čísla, proto je zmiňuji pouze v tomto rozsahu. V roce 1993 pak nastal náhlý nárůst počtu pojišťoven, na němţ se podílel z větší části tuzemský kapitál, zahraniční kapitál převaţoval v 7 tuzemských pojišťovnách. Postupně počet pojišťoven se zahraniční majetkovou účastí rostl, v roce 2001 se vyšplhal aţ na číslo 19 a dlouho se zdálo, ţe se na této pozici zastaví, ale v roce 2005 přibyla další tato pojišťovna, a v roce 2008 jiţ byl celkový počet tuzemských pojišťoven se zahraniční majetkovou účastí 17

21. Počet zahraničních pojišťoven, které působí v ČR prostřednictvím svých organizačních sloţek, se výrazně neměnil aţ do roku 2005 a od této doby neustále roste, v roce 2008 působilo u nás 20 takových pojišťoven. Podrobněji v tabulce č. 2. Tabulka č. 2 znázorňující pojišťovny podle původu kapitálu v letech 1993-2008 rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Počet pojišťoven celkem 20 27 35 35 40 41 42 41 z toho: organizačních složek 6 7 8 8 7 7 7 6 tuzemských pojišťoven 14 20 27 27 33 34 35 35 z toho: tuzemských s převahou zahraničního kapitálu 7 10 12 12 13 15 15 16 tuzemských s převahou tuzemského kapitálu 7 10 15 15 20 19 20 19 Průměrná výše základního kapitálu v mil. Kč 227 210 270 324 312 337 374 381 rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Počet pojišťoven celkem 43 42 42 40 45 49 52 54 z toho: organizačních složek 8 7 8 7 12 16 18 20 tuzemských pojišťoven 35 35 34 33 33 33 34 34 z toho: tuzemských s převahou zahraničního kapitálu 19 19 19 19 20 20 21 21 tuzemských s převahou tuzemského kapitálu 16 16 15 14 13 13 13 13 Průměrná výše základního kapitálu v mil. Kč 13,3 14,2 14 14,4 16,6 17,7 18,4 18,7 Zdroj: www.cap.cz a vlastní tvorba Dalším ukazatelem úrovně pojišťovnictví je výše předepsaného pojistného v jednotlivých letech. Celkové hrubé předepsané pojistné vzrostlo z 14,4 mld. Kč v roce 1991 na neuvěřitelných 141 mld. Kč v roce 2008. To znamená, ţe se za 17 let téměř zdesetinásobilo. Tradičně je výše předepsaného pojistného pro neţivotní pojištění větší, neţ pro ţivotní, to totiţ roste meziročně především v závislosti na počtu pojišťoven, které je provozují. V roce 2003 bylo moţné zaznamenat vysoký nárůst předepsaného pojistného v neţivotním pojištění, a to především vlivem povodní v roce 2002, poprvé v historii českého pojišťovnictví tak byla překonána hranice 100 miliard. Oproti tomu v roce 2004 se sice české pojišťovnictví vyvíjelo rovnoměrným, avšak ne tak rychlým tempem jako v předchozích letech. Důvodů je hned několik. Co se týká ţivotního pojištění, bylo dosaţeno nasycení trhu a menší poptávku z části způsobilo i sníţení technické úrokové míry a z části vyčerpání potenciálu daňových motivací. U neţivotního pojištění to pak způsobila úprava sazeb pojistného v důsledku povodní. Je však pravdou, ţe na druhou stranu byl rok 2004 18

doposud nejúspěšnějším rokem pro hospodaření pojišťoven, neboť zisk pojišťoven se zvýšil na 11 miliard korun. Vliv na to měla hlavně úsporná a preventivní opatření, která sníţila náklady na vyplacená pojistná plnění. V roce 2005 zaţívá český pojistný trh jeden z nejhorších roků své existence a stagnuje, předepsané pojistné vzrostlo pouze o necelá 4%, na to navazuje rok 2006, jehoţ výsledky jsou srovnatelné s předešlým rokem, předepsané pojistné vzrostlo o 4,3%. Ovšem rok 2007 zaznamenal prudký nárůst pojistného a stal se jedním z nejúspěšnějších roků novodobého českého pojišťovnictví, předepsané pojistné vzrostlo téměř o 9%. Rok 2008 se nesl v tomto duchu a jiţ nedosáhl tak dobrého výsledku, můţeme konstatovat, ţe český pojistný trh je stabilní a ani finanční ani hospodářská krize se do něj nijak zásadně nepromítla. Přesto podle tvrzení ředitele ČAP Tomáše Síkory se v letošním roce zpomalení hospodářského růstu zřejmě nevyhne ani pojišťovnictví. Podrobněji o předepsaném pojistném níţe v tabulkách č. 3 a 4. Tabulka č. 3 znázorňující vývoj hrubého pojistného v letech 1991-2000 rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Poj. celkem mld. Kč Životní mld. Kč Neživotní mld. Kč 14,4 16,2 23,3 29 33,5 40 47,6 54,8 62,5 69,2 4,6 5,2 5,9 7,4 9,2 11 12,7 15 19,9 22,8 9,8 11 21,6 21,6 24,3 29 34,9 39,8 42,6 46,4 Zdroj: www.cap.cz Tabulka č. 4 znázorňující vývoj hrubého pojistného v letech 2001-2008 rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Poj. celkem mld. Kč 80,7 90,7 105,9 112,6 117,1 122,1 132,9 141 Životní mld. Kč 28,2 34,1 41,1 44,2 45 47,2 54,1 55 Neživotní mld. Kč 52,5 56,6 64,8 68,4 72,1 74,9 78,8 86 Zdroj: vlastní tvorba Dále se sleduje také výše technických rezerv k plnění závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Povinnost je vytvářet vznikla novým zákonem o pojišťovnictví v roce 1995, kde bylo také dáno, jak se mohou umísťovat aktiva, jejichţ zdrojem technické rezervy jsou. V letech 1995-1999 bylo moţné umístit prostředky 19

technických rezerv pouze do nemovitostí, majetkových cenných papírů, dluhopisů, půjček a depozit. Od roku 2000 je ovšem moţné umístit tyto prostředky také do podílových listů, předmětů a děl umělecké kulturní hodnoty oceněných nejméně 2 znalci, za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny, zahraničních cenných papírů, s nimiţ se obchoduje na regulovaném trhu členských států Evropské unie a na trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, derivátů a půjček pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na ţivotní pojištění. 1.4.2006 k nim přibyly i pohledávky za zajišťovnami. Níţe uvedená tabulka č. 5 podává podrobnější informace o stavu technických rezerv v jednotlivých letech za období od roku 1995 do 2008. Tabulka č. 5 znázorňující technické rezervy v mil, Kč za roky 1995-2008 rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Výše techni ckých rezer v celkem z toho: životní pojištění neživotní pojištění 72 603 85 567 97 087 98 749 109 990 117 560 135 459 55 216 57 504 63 828 68 313 76 869 86 256 97 775 17 387 28 063 33 259 30 436 33 121 31 304 37 684 rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Výše techni ckých rezer v celkem z toho: životní pojištění 158 600 176 771 189 502 212 564 236 416 281 014 290 757 116 466 131 459 143 788 162 965 182 924 198 396 202 378 neživotní pojištění 42 134 45 313 45 714 49 599 53 492 82 618 88 379 Zdroj: www.cap.cz a vlastní tvorba Jen pro zajímavost uvádím také počet zaměstnanců v pojišťovnách za dobu od 1990 do 2008. Do roku 1999 počet lidí zaměstnaných v pojišťovnách postupně rostl, aţ se dostal na maximum v novodobé historii českého pojišťovnictví na 16 451 zaměstnanců, ale potom nabral sestupnou tendenci, která se zastavila aţ roku 2006 na čísle 14 410. V následujícím roce bylo moţné zaznamenat mírný nárůst a stejně tak i v roce 2008, kdy bylo v pojišťovnách zaměstnáno na 14 594 lidí. Podrobnější informace uvádí níţe poloţená tabulka. 20

Tabulka č. 6 znázorňující počet zaměstnanců v pojišťovnách v letech 1993-2008 rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Počet zaměst nanců 6 291 8 596 9 969 10 971 11 543 13 423 15 189 16 215 16 404 16 451 rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Počet zaměstn anců 16 112 15 672 15 725 15 590 14 906 14 506 14 410 14 458 14 594 Zdroj: www.cap.cz a vlastní tvorba 1.4 Česká pojišťovna, a.s. Česká pojišťovna (dále ČP) je univerzální pojišťovnou, která má dlouholetou a bohatou tradici v oblasti ţivotního i neţivotního pojištění. Od roku 1991, kdy bylo opět obnoveno konkurenční prostředí, se jedná o největší pojišťovací společnost na českém pojistném trhu. V současnosti poskytuje ČP individuální ţivotní a neţivotní pojištění, pojištění pro malé, střední a velké klienty v průmyslových a podnikatelských rizikových oblastech a také zahraniční pojištění a zajištění, které vyplývá z mezinárodního obchodního styku. Kromě těchto hlavních činností vykonává úvěrovou a směnárenskou činnost a provádí realizace pojištění a sluţeb za devizové prostředky. Její hlavní strategická koncepce vychází z potřeby nabídky pojišťovacích produktů, jenţ jsou obvyklé v rozvinutých zemích. Dnes pro ni pracuje přibliţně 4130 zaměstnanců a 6000 obchodních zástupců v 70 agenturách, na více neţ 700 obchodních místech, spravuje 10 milionů pojistných smluv a její bilanční suma k 31.12.2008 činila 128 miliard korun. [50] Dle metodiky České asociace pojišťoven činilo předepsané pojistné v roce 2008 40,4 miliardy korun. Česká pojišťovna, tak jak ji známe dnes, prodělala velmi dlouhý a sloţitý vývoj. Nejlépe je začít tradicí České pojišťovny, která se odvíjí bez přestávky od roku 1827, tj. od zaloţení První české vzájemné pojišťovny, která poloţila základy českého pojišťovnictví vůbec. První česká vzájemná pojišťovna z počátku poskytovala pouze poţární pojištění nemovitostí, ale přibliţně v druhé polovině 19. století se stala tak silnou institucí, ţe neměla problémy s náhradami škod po řadě velkých poţárů koncem století včetně vůbec největší pojistné události v 19. století, kterou byl poţár rozestavěného Národního divadla. [49] 21