Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová



Podobné dokumenty
Obecná charakteristika živých soustav

Charakteristika, vznik a podmínky existence života (3)

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

Učení pro život. Mgr. Jana Míková. Prezentace sloužící jako výklad učiva o vzniku a vývoji života. Vytvořeno v prosinci 2013.

1- Úvod do fotosyntézy

PRAHORY A STAROHORY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Energetický metabolizmus buňky

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/ Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková

Byl jednou jeden život. Lekce č. 6 Magda Špoková, Bára Gregorová

prokaryotní Znaky prokaryoty

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

O původu prvků ve vesmíru

Základy buněčné biologie

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Úvod do studia biologie vyučující: RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Mgr. Martina Jančová, Ph.D. Doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc.

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Metabolismus příručka pro učitele

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

Mendělejevova tabulka prvků

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA

Schéma rostlinné buňky

VY_32_INOVACE_ / Vznik Země a života Planeta Země a vznik života na Zemi Planeta Země

Digitální učební materiál

Geochemie endogenních procesů 2. část

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Název: Hmoto, jsi živá? I

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Testování hypotéz o vzniku eukaryotické buňky

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech


(molekulární) biologie buňky

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

základní přehled organismů

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

VY_32_INOVACE_001. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Digitální učební materiál

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 20 VY 32 INOVACE

Chemické složení vesmíru

Fotosyntéza. Ondřej Prášil

Martina Bábíčková, Ph.D

Stavba prokaryotické buňky

základní přehled organismů

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

M A T U R I T N Í T É M A T A

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Digitální učební materiál

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s různými názory a teoriemi o vzniku života na Zemi.

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

Základní vlastnosti živých organismů

Chemické složení buňky

BIOCHEMIE. František Vácha.

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Jak se vyvíjejí hvězdy?

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Transkript:

Vznik a vývoj života Mgr. Petra Prknová

Vznik Země a života teorie: 1. stvoření kreační hypotézy vznik Země a života působením nadpřirozených sil 2. vědecké teorie vznik Země a života na základě postupných změn a zvyšování složitosti hmoty

Vznik vesmíru a Země Teorie Velkého třesku - vesmír vznikl před 10-15 miliardami let - výbuch superhustého shluku hmoty - veškerá hmota i energie současného vesmíru byla soustředěna do bodu o nulové velikosti - tzv. SINGULARITA. Vesmír se rozpínal, chladl - vznik složitějších prvků - protonů a neutronů. Pokračujícím rozpínáním vesmír dále chladl a vznikala atomová jádra - nejprve lehkých prvků - vodíku a hélia. Tato první syntéza jader se uskutečnila během prvních tří minut po velkém třesku. Atomy, tak jak je známe - jádro + elektronový obal, vznikly po výrazně delší době - cca 300.000 let. Ve vesmíru se tvořila hmota reakcí jednotlivých elementárních částic nestejnoměrně někde jí bylo víc, jinde méně. Hustší, těžší oblasti přitahovaly další hmotu. Působením vlastní gravitace se tyto shluky zahušťovaly tak vznikly hvězdy a galaxie. Při jaderných reakcích uvnitř hvězd vznikaly těžší prvky, které se dostaly do mezihvězdného prostoru a staly se základem při vzniku planet. Vznik atmosféry - prvotní atmosféra se vytvořila odplyňováním zemského pláště - CO 2, H 2, He, NH 3, CH 4, H 2 S

Vznik života: Nejstarší nalezené fosilie organizmů na úrovni buněk jsou staré 3,5 miliardy let. Stáří Země radioizotopovým datováním stanoveno na 4,6 miliardy let. Nejdříve musely z jednoduchých látek vzniknout organické látky, z nich složitější polymery a teprve potom život samotný. Biologické evoluci tedy předcházela evoluce chemická.

1. Teorie vědecké abiogeneze A. I. Oparin a J. B. S. Haldane - utváření živých soustav na Zemi biotickou cestou. 1929 J. B. S. Haldane popsal předpokládané složení prebiotické atmosféry - H 2, H 2 O, NH 3, CH 4. 1953 S. Miller a H. Urey - pokus s původní atmosférou doplněný předpokládanými podmínkami: 80 C, elektrické výboje a UV záření. Spontánní tvorba jednoduchých organických látek Tyto molekuly se mohly hromadit a poskytovat bohaté prostředí pro vznik života - teorie prapolévky (prabujónu) - prapolévka=soubor organických látek ve vodném roztoku. Dalším krokem ke vzniku života tvorba polymerů - složených organických látek (polypeptidů, sacharidů ). V prapolévce docházelo ke shlukování molekul na základě jejich vlastností - vznikaly komplexní útvary - koacerváty - schopné hromadit některé látky a jiné naopak vylučovat. Zvětšovaly svoji velikost, pak se rozpadaly Některé daly základ primitivním jednotkám s projevy života - eobiontům. V tomto bodu přechází chemická evoluce v evoluci biologickou.

2. Teorie vesmírného původu První organické molekuly se na Zemi dostaly z okolního vesmíru. Spektrální analýzy - v meteoritech a kometách obsaženo mnoho rozmanitých organických látek. 2004 v mlhovině nalezeny polycyklické aromatické uhlovodíky. Komety pokryté vnější vrstvou tmavého materiálu - obsahuje organické látky vzniklé z jednoduchých uhlíkových složek reakcemi iniciovanými UV zářením. Déšť materiálu z komet na časnou Zemi - množství organických molekul.? I primitivní život se vytvořil ve vesmíru a byl přinesen na Zemi společně s tímto deštěm? Příbuzná teorie - život vznikl na Marsu - z něj odstřelen tvrdý povrchový materiál asteroidem a přinesen na povrch Země kometami. Problém vzniku života přesunují na jinou planetu (kometu).

3. Teorie železo-sírová = teorie černých komínů (kuřáků) Organické látky a posléze první buněčné formy života vznikaly uvnitř tzv.černých kuřáků (komínů) na hlubokomořském dně. Černí kuřáci obsahujíčetné miniaturní dutiny potažené vrstvou sulfidů železa = substráty reakcí vedoucích k uvolnění energie (ta využita pro syntézu org. molekul a polymerů). Mikrojeskyně : - hromadění vzniklých látek - zóny s různou teplotou = ustanovení teplotně optimálních zón pro dílčí reakce - proud protékající vody - neustálý přísun stavebních látek a energie.

Od organických molekul k prvobuňkám Jak jednoduché organické látky a jejich polymery vytvořily prvobuňku? Četné teorie: Některé předpokládají nejdříve vznik nukleových kyselin = teorie nejdříve geny. Jiné nejdříve evoluci biochemických reakcí a cest = teorie nejdříve metabolizmus. Existují i smíšené modely.

1. Modely nejdříve geny Genetická informace je nesena nukleovými kyselinami - replikace, transkripce, translace. Podle informace přepsané do mrna se translací tvoří proteiny. Proteiny působí v B jako stavební jednotky a jako enzymy. Enzymy řídí mimo jiné i syntézu nukleových kyselin a syntézu svou.

1. Modely nejdříve geny Hypotéza RNA světa - spontánně se vytvořily krátké molekuly RNA - katalyzující svou vlastní replikaci. Molekuly RNA se musely ohraničit od svého okolí - tvorba prvotních membrán: z fosfolipidů se vytvořily lipozomy (fosfolipidové 2vrstevné struktury) - v oblasti přílivu a odlivu se setkaly s RNA - dehydratací a rehydratací došlo k inkorporaci RNA dovnitř lipozomů.

2. Modely nejdříve metabolizmus Oparinova teorie - koacerváty. Fe - S teorie. Teorie bublin - vlny praoceánu lámající se o prapobřeží vytvářely jemnou pěnu tvořenou bublinami - organické molekuly díky větru soustředěny na linii pobřeží. Voda zde teplejší a koncentrovanější (odpar). Olejovité bubliny stabilnější - více času na experimenty. Olejovou složkou prebiotických moří fosfolipidy (hydrofilní a hydrofobníčást) - umí se spojovat. 2vrstevná bublina může uvnitř udržet vodu s rozpuštěnými molekulami.

Další vývoj života Před 3,5 miliardou let první život - prokaryota - anaerobní chemoheterotrofní metabolizmus. Zdrojem E kvašení organických látek obsažených v prostředí. Postupný vývoj metabolizmu - metabolická evoluce: Předěl - před 2,5 mld let vytvoření látek umožňujících fotosyntézu. První fototrofní osmy - využití sluneční E ke tvorbě Ch vazeb - anoxygenní - využívaly H 2 S. Postupný rozvoj fotosyntézy - využití slunečního světla, produkce O 2, využití anorganických látek CO 2 a H 2 O, nezávislost na omezených organických zdrojích. Kumulace O 2 v prostředí - vznik aerobních organizmů - efektivnější metabolizmus + vznik ozonové vrstvy před přibližně 1,5 mld let - umožnění evoluce na celém povrchu, nejen v místech chráněných před UV.

S metabolickou evolucí spojena evoluce strukturální - růst složitosti vnitřního uspořádání organizmů. Z jednoduché prokaryotické buňky buňka eukaryotická před 1,5 mld let - postupným členěním vnitřního prostoru prokaryotických buněk membránovými strukturami odvozenými z prvotní plazmatické membrány - vchlipováním vznik kompartmentů - prostorů oddělených membránami (např.jádro obsahující genetickou výbavu B).

Teorie endosymbiotického původu Budoucí eukaryotická B pohltila prokaryotickou aerobní bakterii = z ní mitochondrie - stav symbiózy výhodný pro obě strany - eukar.b poskytla substráty a prokaryot enzymatickou výbavu pro aerobní-výhodné zpracování substrátů. Obdobným procesem s fotosyntetizujícím prokaryotem - obdoba sinice - vznik chloroplastu.

Od jednobuněčnosti k mnohobuněčnosti Vznik mnohobuněčnosti před 0,5 mld let. Od jednobuněčných eukaryot, přes koloniální organizmy k mnohobuněčným organizmům. Kolonie - jedinci samostatní. V kolonii tvorba pevnějších vazeb a specializace jednotlivých buněk. Postupně mnohobuněčnost. Mnohobuněční - specializace buněk - efektivněji využíjí zdroje a lépe ovládnou různá prostředí (sucho, teplo, chlad, tvorba zásob, lokomoce )

Znaky života: 1. obsah nukleových kyselin a bílkovin 2. hierarchická organizovanost organizmů atomy molekuly makromolekuly komplexy organely buňky tkáně (pletiva) orgány soustavy orgánů mnohob organizmy 3. otevřené systémy - výměna látek, energií a informací s okolím 4. samoregulace - pochody v tělech regulovány systémem zpětných vazeb atd 5. metabolizmus - enzymové reakce zajišťující přeměnu látek a energií 6. rozmnožování a vývoj (individuální - ontogenetický a druhový - fylogenetický)