Analýza potřeb poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb ve Statutárním městě Opava



Podobné dokumenty
Analýza uživatelů sociálních služeb na Rožnovsku KPSS Rožnov pod Radhoštěm

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

Názor občanů na drogy květen 2019

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Legislativní hranice identifikovatelnosti pacienta. Mgr. Konstantin Lavrushin

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: gabriela.

Technické parametry výzkumu


Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

Názor občanů na drogy květen 2017

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Spokojenost se životem březen 2018

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2016

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

ps Kvóty: 1/[19] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

HYPOTÉZY. Kvantitativní výzkum není nic jiného než testování hypotéz. (Disman 2002, s. 76) DEDUKCE (kvantitativní přístup)

3.3 Data použitá v analýze

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100

Přehled výzkumných metod

Technické parametry výzkumu

Spokojenost se životem březen 2019

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

Statistika, Biostatistika pro kombinované studium Letní semestr 2011/2012. Tutoriál č. 4: Exploratorní analýza. Jan Kracík

Česká zemědělská univerzita v Praze. Provozně ekonomická fakulta. Statistické softwarové systémy projekt

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Opatření děkana LF MU č. 5/2013 k zajištění ověřitelnosti výzkumných dat. Část I. Základní ustanovení

Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Spokojenost se životem červen 2019

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji ,61 1,61 0,00 5,00

75,9 71,9 21,8% 20,7% 20,7% 21,4% absolutně -mld. Kč připadající na 1 obyv. (tis. Kč) % z celk. výdajích na zdravotní péči

Bulharsko Česká republika Maďarsko Německo Polsko Rakousko Rumunsko Rusko Slovensko Slovinsko

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2018

Sociologický výzkum (stručný úvod) Michal Peliš

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Metody sociálního výzkumu. 2. Ročník LS 2010 Jabok, ETF 2. výukový blok

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

Občané o Lisabonské smlouvě

1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004.

Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům

Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Hodnocení stavu životního prostředí květen 2019

1. Vnitřní stěhování v České republice

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

1. Případová studie - obecně

Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2017

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

po /[6] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Vzorce konzumace piva v České republice v roce 2010

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Sympatie české veřejnosti k některým zemím prosinec 2015

Využití pracovní síly

Vědecké bádání z pohledu české veřejnosti leden 2016

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

Transkript:

Komunitní plánování Opava Analýza potřeb poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb ve Statutárním městě Opava Autoři analýzy: Mgr. Ing. Petr Krohe RNDr. Karel Hasík, PhD. Mgr. Vladimíra Klíčová 1

Opava, říjen 26 Poděkování: Autoři výzkumné zprávy chtějí poděkovat především všem respondentům, kteří věnovali svůj čas, aby pomohli zkvalitnit sociální služby na území města Opavy. Dále chceme poděkovat Ing. Jindřišce Těžké za podněty k výzkumu a organizaci fokusových skupin na Magistrátu města Opavy. Děkujeme Mgr. Kateřině Gelnarové za svědomitou a kvalitní informační podporu a za pomoc při získávání podkladů k výzkumu. 2

1 Obsah 1 Obsah... 3 2 Kvantitativní analýza dat... 5 2.1 Senioři... 13 2.2 Rodiny s dětmi... 25 2.3 Zdravotně postižení... 38 2.4 Občané se specifickými sociálními problémy... 51 3 Kvalitativní analýza... 65 3.1 Rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním přístupem... 65 3.2 Definice kvalitativní metodologie... 66 3.3 Metodologické pilíře kvalitativního výzkumu... 68 3.4 Postuláty kvalitativního myšlení... 69 3.5 Právní aspekty kvalitativního výzkumu v organizaci... 71 3.6 Postup kvalitativního výzkumu pro účely analýzy uživatelů... 73 3.7 Výstupy z kvalitativního výzkumu... 75 3.8 Výsledky procesu kódování... 77 Přehled potřeb u jednotlivých skupin uživatelů... 77 Potřeby sociálně potřebných rodin s dětmi...77 Potřeby seniorů...79 Potřeby osob se zdravotním postižením...8 Potřeby osob se specifickými sociálními problémy...82 Potřeby osob hlásících se k národnostním menšinám...83 Kontakt klientů se soc. službami... 85 Malá komunikační kompetence...85 Očekávání pomoci od jiných subjektů (stát, organizace) a její přijetí...86 Rasové předsudky...87 Apatie...88 Uživatel uvnitř sociální služby... 88 Chování ke klientům, diskriminace, rasové předsudky...88 Informační gramotnost...89 Institucionální a osobní spolupráce...91 Vděčnost jako kritérium pro pomoc...91 Práce s dětmi ze strany poskytovatelů pomoci...92 Další zjištění přesahující místní charakter...93 3.9 Závěr - shrnutí... 93 4 Literatura... 95 5 Příloha: Koncepce ohraničeného a rozvinutého kódu... 97 3

Kvantitativní analýza dat Analýza poskytovatelů sociálních služeb na území Statutárního města Opavy Odpovědné osoby: Karel Hasík Jan Stoklasa Miroslava Polášková 4

2 Kvantitativní analýza dat Úvod Ve spolupráci s jednotlivými poskytovateli, kteří vyplnili požadovaný dotazník, byl vytvořen následující přehled o klientech, poskytovatelích a financování v oblasti sociální péče za y 21-25. Přehledová část je rozdělena do pěti podkapitol podle skupin klientů, na které se poskytovatelé zaměřují (senioři, rodiny s dětmi, zdravotně postižení, občané se specifickými sociálními problémy a národnostní menšiny). Metodologický postup při zpracování kvantitativní části analýzy Teoretická východiska Vzhledem k tomu, že se nejedná o výzkum nebyly testovány žádné hypotézy. Provedení analýzy obnáší rozdělení analyzovaných dat do částí a studování vzájemných vztahů mezi nimi. Cíl analýzy Byl stanoven následující cíl analýzy statistické vyhodnocení dat numerické povahy získaných z dotazníku, který byl schválen pracovníky MMO. Vstupní data (a) dotazník (b) sociodemografické údaje poskytnuté MMO (c) sosiodemografické údaje získané ze stránek ČSÚ 5

Postup Při kvantitativní analýze podkladů pro komunitní plánování jsme využili matematicko statistických způsobů zpracování dat, které probíhalo v těchto krocích (a) sběr dat (b) převedení dat do podoby vhodné k matematickému zpracování (c) třídění dat podle zvolených kategorií (d) využití statistických metod k popisu a analýze dat popis dat pomocí měr polohy a variability (průměr, směrodatná odchylka) a stanovení trendů u sledovaných ukazatelů (e) grafické znázornění dat se slovním komentářem Přehledová část obsahuje grafy doplněné pro větší přehlednost o tabulky. Ke znázorňování dat byly použity výsečové a sloupcové grafy podle toho, zda měla být znázorněna struktura jednotlivých dat nebo jejich vývoj během let 21 25. U jednotlivých skupin byly u zařízení sociální péče vyhodnoceny tyto údaje: struktura zaměstnanců časová dostupnost zavedení standardů kvality počet klientů a jejich rozdělení na opavské a mimoopavské vývoj počtu klientů diferencovaný podle typu služeb zdroje financování v jednotlivých letech a jejich struktura zdroje financování v jednotlivých letech vztažené na klienta vývoj jednotlivých zdrojů financování souhrnný vývoj vynakládaných finančních prosředků počet organizací využívajících tzv. ostatní dotační zdroje. Data mohou obsahovat dílčí nesrovnalosti způsobené neúplností poskytnutých dat ze strany jednotlivých organizací. V některých údajích 6

se tedy mohou lišit počty uvedených hodnot. V celkovém pohledu jsou však tyto údaje zanedbatelné. Při vyhodnocování časových řad byly sledovány dva základní cíle. Prvním z nich bylo určit co nejpřesnější predikci jejich dalšího vývoje v nejbližších letech. U řad týkajících se jednotlivých zdrojů financování jsme navíc chtěli stanovit, zda nedocházelo v průběhu let 21 25 k velkým výkyvům, které mohou být pro zajištění stabilní úrovně péče o klienty nežádoucí. Predikce časových řad Pokud jde o stanovení dalšího možného vývoje sledovaných ukazatelů, zaměřili jsme se pouze na stanovení tendence jejich vývoje. Funkce popisující trendovou složku řady se nazývají trendové funkce. Pro následující analýzu byly při predikci sledovaných ukazatelů použity tyto druhy: lineární trend, parabolický trend a exponenciální trend. Pro dosažení dostatečně spolehlivé předpovědi je nutné zvolit z velkého množství nabízejících se trendových funkcí tu správnou. Je proto nutné disponovat vhodným kritériem, které by takovou volbu umožňovalo. Při hledání vhodného typu trendové funkce jsme se opírali především o rozbor empirických údajů. Každý graf, v němž je znázorněna spojnice trendu, předpovídající vývoj na tři y dopředu, obsahuje také hodnotu spolehlivosti předpovědi R 2, tzv. koeficient determinace, udávající, jak přesně odpovídají předpokládané hodnoty spojnice trendů skutečným datům. Hodnoty koeficientu determinace se mohou pohybovat v rozmezí od do1. Spojnice trendu je udává tím spolehlivější předpověď, čím více se hodnota spolehlivosti R (tedy odmocnina z uváděných čísel) blíží nebo rovná hodnotě 1. Je třeba poznamenat, že, vzhledem k malému počtu výchozích údajů (pět let), je velmi žádoucí konfrontovat uvedené predikce s názory odborníků působících v oblasti sociálních služeb. Malý počet vstupních dat může totiž ovlivnit spolehlivost predikce, přestože matematické prostředky byly správně použity. 7

Míra variability Druhým cílem analýzy bylo charakterizovat rozsah případných výkyvů u jednotlivých zdrojů financí v průběhu let 21-25. Za výchozí veličinu byl brán aritmetický průměr příslušných údajů za dané období. Měření variability má význam při posuzování vypovídající schopnosti aritmetického průměru. Obecně lze říci, že vypovídací schopnost aritmetického průměru je tím větší, čím je variabilita sledovaného znaku menší. Naopak vypovídací schopnost aritmetického průměru je tím menší, čím má sledovaný zrak větší variabilitu. Ve většině případů dává statistická teorie i praxe přednost takovým mírám variability, jejichž velikost je závislá na variabilitě všech hodnot statistického souboru. Z nich je nejvýznamější ta míra variability, která měří současně variabilitu hodnot kolem aritmetického průměru a také variabilitu ve smyslu vzájemných odchylek jednotlivých hodnot znaku. Tato míra se nazývá rozptyl. Je definován jako průměr čtverců odchylek jednotlivých hodnot znaku od jeho aritmetického průměru. Jeho určitou nevýhodou z interpretačního hlediska je, že je vždy vyjádřen ve čtvercích použité jednotky, v našem případě tedy v Kč 2. Proto se často variabilita popisuje pomocí odmocniny z rozptylu, která se nazývá směrodatná odchylka. Udává, že většina (tj. více než 5%) hodnot sledovaného ukazatele se neodchyluje od průměrné hodnoty (ať už nahoru či dolů) více než je vypočtená mez. 8

Údaje týkající se všech skupin klientů Z následujících údajů, o počtu klientů za jednotlivé y, je vidět, že počet klientů má růstovou tendenci ve všech skupinách, kromě občanů se specifickými sociálními problémy, kde spojnice trendu naznačuje mírný pokles. Koeficient determinace je ale v tomto případě velmi nízký, což indikuje relativní význam udávané předpovědi. Vývoj klientů počet uživatelů 1 8 6 4 2 R 2 =.3785 R 2 =.7681 R 2 =.7824 R 2 =.7688 21 22 23 24 25 26 27 28 Senioři Rodiny s dětmi Zdravotně postižení Občané se specif. soc. problémy Trend (senioři) Trend (rodiny s dětmi) Trend (zdravotně postižení) Trend (občané se specif. soc. problémy) Skupina klientů Počet klientů za 21 22 23 24 25 Klienti celkem Senioři 4 431 46 787 1 424 3 52 Rodiny s dětmi 2 823 2 911 3 856 3 555 4 29 17 174 Zdravotně postižení 5 378 6 289 6 851 7 18 6 911 32 537 9

Občané se SSP 8 94 9 373 8 91 8 347 8 69 44 224 Celkem 17 55 19 4 2 77 19 797 21 54 97 437 Zdroje financování v jednotlivých letech všech poskytovatelů Mezi zdroje financování poskytovatelů patří dotace z města Opavy, dotace z ostatních zdrojů a finanční spoluúčast klienta. Z následujících pěti grafů je zřejmé, že dotace z ostatních zdrojů tvořily ve všech pěti zkoumaných letech 7% a více z celkového množství finančních prostředků. Nejmenší podíl připadl na dotace z města Opavy, které se pohybovaly kolem 1%. Zdroje financování v roce 21 17% 1% 73% Dotace z města Opavy 2 48 Kč Dotace z ostatních zdrojů 19 61 573 Kč Fin. spoluúčast klienta 4 267 82 Kč Zdroje financování v roce 22 16% 71% 13% Dotace z města Opavy 3 978 Kč Dotace z ostatních zdrojů 2 993 522 Kč Fin. spoluúčast klienta 4 637 73 Kč 1

Zdroje financování v roce 23 13% 9% 78% Dotace z města Opavy 3 64 6 Kč Dotace z ostatních zdrojů 31 219 995 Kč Fin. spoluúčast klienta 5 117 684 Kč Zdroje financování v roce 24 18% 11% 71% Dotace z města Opavy 5 986 8 Kč Dotace z ostatních zdrojů 37 691 56 Kč Fin. spoluúčast klienta 9 723 23 Kč Zdroje financování v roce 25 21% 9% 7% Dotace z města Opavy 5 216 537 Kč Dotace z ostatních zdrojů 39 287 417 Kč Fin. spoluúčast klienta 11 849 221 Kč 11

Celkové množství vynakládaných finančních prostředků se každoročně zvyšovalo. Z posledního řádku tabulky je také patrné výrazné zvyšování přírůstků za jednotlivé y až do u 24. Zdroje financování Částka za (v Kč) 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 Dotace z města Opavy 2 48 3 978 3 64 6 5 986 8 5 216 537 Dotace z ost. zdrojů 19 61 573 2 993 522 31 219 995 37 691 56 39 287 417 Fin. spoluúčast klienta 4 267 82 4 637 73 5 117 684 9 723 23 11 849 221 Celkem 25 89 393 29 69 225 39 942 279 53 4 843 56 353 175 12

2.1 Senioři Údaje k zařízením sociální péče Struktura zaměstnanců podle profese je tvořena sociálními a dalšími pracovníky (se vzděláním podle zákona 18/26 o sociálních službách), ostatními pracovníky a dobrovolníky. Ve skupině senioři převažují sociální a další pracovníci - 51%. Nejmenší zastoupení mají dobrovolníci - 9%. Struktura zaměstnanců - senioři 4% 9% 51% sociální 92.3 ostatní 72.8 dobrovolníci 16 Struktura zaměstnanců Počet úvazků Sociální 92.3 51% Ostatní 72.8 4% Dobrovolníci 16 9% 13

Ve skupině senioři se nachází 4 zařízení s denním provozem (nepřetržitě) a 2 zařízení fungující pouze v pracovní dny. Časová dostupnost zařízení - senioři % 33% % denní 4 pracovní dny 2 týdenní 67% nepravidelná Časová dostupnost Počet zařízení Denní provoz 4 67% Pouze v pracovní dny 2 33% Týdenní rytmus % Nepravidelný provoz % Standardy kvality v písemné podobě mají zatím zavedeny 3 zařízení, 3 zařízení je zavedeny nemají a 1 zařízení tuto položku v dotazníku neuvedlo. Standardy kvality - senioři Zavedené standardy kvality Počet zařízení 14% 43% 43% Ano 3 Ne 3 Neuvedli 1 ANO NE NEUVEDLI 14

Počet klientů a jejich skladba Hlavními klienty poskytovatelů byli v letech 21-25 lidé z Opavy, kteří tvořili přibližně 9% z celkového počtu klientů. Počet klientů v jednotlivých letech (v %) - senioři 21 22 23 8% 8% 7% 92% 92% 93% 24 25 13% 87% 8% 92% 8% pouze z Opavy mimo Opavu 92 % Klienti Počet za 21 22 23 24 25 Pouze z Opavy 368 397 428 685 131 Mimo Opavu 32 34 32 12 114 počtu. Následující tři grafy ukazují jaké služby klienti využívali a v jakém 15

Vývoj počtu klientů a jejich skladba - senioři počet klientů 16 14 12 1 8 6 4 2 21 22 23 24 25 počet klientů 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 93 4 431 46 482 494 35 21 22 23 24 25 poradenská služba služba sociální péče služba sociální prevence Vývoj celkového počtu klientů - senioři počet klientů 2 15 1 5 R 2 =.7688 21 22 23 24 25 26 27 28 Trend 16

Počet klientů ve sledovaných pěti letech stabilně rostl. V letech 24 a 25 byl tento nárůst největší, což bylo způsobeno zejména nárůstem klientů využívajících poradenské služby. Trendová křivka předpovídá nárůst počtu klientů také v dalších letech. Typ služby Počet uživatelů za 21 22 23 24 25 Poradenská služba 35 93 Služba sociální péče 4 431 46 482 494 Služba sociální prevence Celkem 4 431 46 787 1424 Zdroje financování Na zdrojích financování se ve skupině senioři nejvíce podílely dotace z ostatních zdrojů a finanční spoluúčast klienta. Přitom v letech 21-24 byly tyto dvě položky velmi vyrovnané, ale v roce 25 nastal extrémní nárůst finanční spoluúčasti klienta a převýšil dotace z ostatních zdrojů více než dvojnásobně. Tato skutečnost ale souvisí s nárůstem počtu klientů a neznamená to, že by klienti platili za služby více. Zdroje financování (celkem) - senioři Kč 6 5 4 3 2 1 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 Dotace z města Opavy Dotace z ostatních zdrojů Finanční spoluúčast klienta 17

Zdroje financování v jednotlivých letech (v%) - senioři 21 22 23 9% 13% 6% 4% 43% 43% 51% 44% 51% 44% 24 13% 43% 59% 25 15% 26% Dotace z města Opavy 15% Dotace z jiných zdrojů 59% 26% Finanční spoluúčast klienta Zdroje financování Částka za - celkem (v Kč) 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 Dotace z města Opavy 449 78 37 1 118 44 1 58 967 Dotace z ost. zdrojů 2 72 865 2 3 492 2 991 245 3 674 462 2 545 44 Fin. spoluúčast klienta 2 86 853 2 282 515 2 531 388 3 764 313 5 689 799 Celkem 5 256 718 5 291 7 5 892 633 8 557 215 9 743 81 Následující graf ukazuje, jak se u jednotlivých zdrojů v letech 21 25 měnila částka vynaložená na jednoho klienta. Je vidět, že finanční spoluúčast klienta i dotace z ostatních zdrojů na jednoho klienta mají spíše klesající tendenci. Pokles finanční spoluúčasti klienta je ale nutné přičíst na úkor nárůstu počtu klientů využívajících poradenské služby, u kterých jsou jiné cenové relace než u služeb 18

sociální péče. V prvních třech letech, zahrnujících pouze údaje o klientech využívajících služeb sociální péče, je naopak patrný pozvolný nárůst finančí spoluúčasti klienta. Dotace z města Opavy se pohybují mezi částkami 84 Kč a 1 643 Kč. Směrodatné odchylky poukazují na velkou rozkolísanost dotací z ostatních zdrojů. U finanční spoluúčasti klienta a dotací z města Opavy naznačují směrodatné odchylky stabilnější situaci. Zdroje financování (na jednoho klienta) - senioři Kč 8 7 6 5 4 3 2 1 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 Dotace z města Opavy Dotace z ostatních zdrojů Finanční spoluúčast klienta Zdroje financování Částka za - na 1 klienta (v Kč) 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 Dotace z města Opavy 1 123 1 643 84 1 421 1 6 Dotace z ost. zdrojů 6 82 5 338 6 53 4 669 1 787 Fin. spoluúčast klienta 5 217 5 296 5 53 4 783 3 996 Celkem 13 142 12 276 12 81 1 873 6 843 Zdroje financování Rozptyl (na 1 klienta) Směrodatná odchylka (na 1 klienta) Dotace z města Opavy 85322.63 292.1 Dotace z ost. zdrojů 329856.26 1791.61 Fin. spoluúčast klienta 2879.59 535.73 19

Následujících 8 grafů se týká jednotlivých zdrojů financí, a to celkových a na jednoho klienta. Trendové křivky předpovídají vývoj v letech 26-28 a ukazují, jestli budou finanční prostředky růst nebo klesat. Přestože dotace z města Opavy (celkem) mají tendenci růst, ještě větší nárůst klientů způsobuje, že dotace z města Opavy na jednoho klienta mají mírně klesající tendenci (zde je opět nutné poukázat na souvislost s nárůstem počtu klientů využívajících poradenských služeb). Dotace z města Opavy (celkem) - senioři Kč 2 5 2 1 5 1 5 R 2 =.6991 1 58 967 1 118 44 78 449 37 21 22 23 24 25 26 27 28 Trend Dotace z města Opavy (na jednoho klienta) - senioři Kč 2 1 5 1 5 1 123 1 643 84 1 421 1 6 R 2 =.283 Trend 21 22 23 24 25 26 27 28 2

Dotace z ostatních zdrojů (celkem) byly velmi rozkolísané. Průměrně se pohybovaly kolem 3 Kč a okolo této částky se budou pravděpodobně pohybovat i v letech 26-28. A vzhledem k tomu, že počet uživatelů rostl, podíl dotací z ostatních zdrojů na jednoho klienta musel klesat. Je pravděpodobné, že bude klesat i nadále vlivem rostoucí tendence počtu uživatelů. Dotace z ostatních zdrojů (celkem) - senioři Kč 4 3 2 1 3 674 462 2 991 245 2 72 865 2 545 44 R 2 =.196 2 3 492 21 22 23 24 25 26 27 28 Trend Dotace z ostatních zdrojů (na jednoho klienta) - senioři 8 6 82 Kč 6 4 2 5 338 6 53 4 669 1 787 R 2 =.5685 Trend 21 22 23 24 25 26 27 28 21

Finanční spoluúčast klienta (celkem) se zvyšovala každý. Jak už bylo zmíněno, tento nárůst je způsoben zejména nárůstem počtu klientů. Vzhledem k tomu, že počet klientů má roustoucí tendenci je předpověď dalšího nárůstu finanční spoluúčasti klienta (celkem) velmi spolehlivá. Finanční spoluúčast klienta - na jednoho klienta má klesající tendenci (zde je opět nutné poukázat na souvislost s nárůstem počtu klientů využívajících poradenských služeb). Finanční spoluúčast klienta (celkem) - senioři 8 6 5 689 799 R 2 =.8367 Kč 4 2 2 282 515 2 531 388 2 86 853 3 764 313 Trend 21 22 23 24 25 26 27 28 Finanční spoluúčast klienta (na jednoho klienta) - senioři Kč 6 5 4 3 2 1 5 217 5 296 5 53 4 783 3 996 R 2 =.6163 Trend 21 22 23 24 25 26 27 28 22

Souhrnné finance (celkem) každý rostly a s velkou pravděpodobností budou dále narůstat. Protože však počet klientů rostl rychleji než růst financí, souhrnné finance na jednoho klienta měly klesající tendenci a spojnice trendu předpovídá jejich další pokles. Souhrnné finance (celkem) - senioři Kč 14 12 1 8 6 4 2 9 743 81 8 557 215 5 892 633 5 291 7 5 256 718 R 2 =.8749 21 22 23 24 25 26 27 28 Trend Souhrnné finance (na jednoho klienta) - senioři Kč 15 1 5 13 142 12 276 12 81 1 873 6 843 R 2 =.7366 Trend 21 22 23 24 25 26 27 28 23

Dotace z ostatních zdrojů pocházejí z EU, ministerstev, kraje, nadací, sponzorských darů a jiných. Nejvíc zařízení ve skupině senioři je podporováno krajem a druhé místo zaujímají společně sponzorské dary a jiné. Dotace z ostatních zdrojů - senioři počet zařízení čerpajících zdroj 6 5 4 3 2 1 EU ministerstva kraje nadace sponzorské dary jiné zdroj Zdroj dotací Počet zařízení čerpajících zdroj EU 3 Ministerstva 3 Kraje 5 Nadace 2 Sponzorské dary 4 Jiné 4 24

2.2 Rodiny s dětmi Údaje k zařízením sociální péče Struktura zaměstnanců podle profese je tvořena sociálními a dalšími pracovníky (se vzděláním podle zákona 18/26 o sociálních službách), ostatními pracovníky a dobrovolníky. Ve skupině rodiny s dětmi převažují ostatní pracovníci - 6%. V menším zastoupení jsou zde sociální a další pracovníci - 25% a dobrovolníci - 15%. Struktura zaměstnanců - rodiny s dětmi 15% 6% 25% sociální 1.7 ostatní 25.2 dobrovolníci 6.1 Struktura zaměstnanců Počet úvazků Sociální 1.7 25% Ostatní 25.2 6% Dobrovolníci 6.1 15% 25

Ve skupině rodiny s dětmi funguje 6 zařízení pouze v pracovní dny a 1 zařízení má denní provoz (nepřetržitě). Časová dostupnost - rodiny s dětmi % % 86% 14% denní 1 pracovní dny 6 týdenní nepravidelná Časová dostupnost Počet zařízení Denní provoz 1 14% Pouze v pracovní dny 6 86% Týdenní rytmus % Nepravidelný provoz % Standardy kvality v písemné podobě mají zavedeny 4 zařízení, 2 zařízení je zavedeny nemají a 4 zařízení tuto položku v dotazníku neuvedly. Standarty kvality - rodiny s dětmi 4% 4% Zavedené standardy kvality Počet zařízení Ano 4 2% ANO NE NEUVEDLI Ne 2 Neuvedli 4 26

Počet klientů a jejich skladba Počet mimoopavských klientů ve všech sledovaných letech převažoval nad počtem klientů z Opavy. Mimoopavští klienti tvořili kolem 6% všech klientů. Počet klientů v jednotlivých letech (v %) - rodiny s dětmi 21 22 23 6% 4% 64% 36% 64% 36% 24 25 6% 4% 8% pouze z Opavy 42% 58% mimo 92Opavu % Klienti Počet za 21 22 23 24 25 Pouze z Opavy 1144 148 1388 1422 1692 Mimo Opavu 1694 1863 2468 2133 2337 počtu. Následující tři grafy ukazují jaké služby klienti využívali a v jakém 27

Vývoj počtu klientů a jejich skladba - rodiny s dětmi počet klientů 5 4 3 2 1 21 22 23 24 25 počet klientů 4 35 3 25 2 15 1 5 244 2514 344 3234 3516 312 318 333 45 71 79 83 92 229 18 21 22 23 24 25 poradenská služba služba sociální péče služba sociální prevence Vývoj celkového počtu klientů - rodiny s dětmi počet klientů 5 4 3 2 1 R 2 =.7959 21 22 23 24 25 26 27 28 Trend 28

Většina klientů využívala poradenskou službu a počet klientů této služby měl sklon růst. Rovněž u počtu klientů ostatních dvou služeb je možné pozorovat mírný nárůst i když jeho změna byla v letech 21-25, ve srovnání s poradenskou službou, méně výrazná a klienti těchto dvou služeb představovali jen zhruba osminu všech klientů. Celkový počet klientů má pro další léta růstovou tendenci. Typ služby Počet uživatelů za 21 22 23 24 25 Poradenská služba 244 2514 344 3234 3516 Služba sociální péče 71 79 83 92 18 Služba sociální prevence 312 318 333 229 45 Celkem 2823 2911 3856 3555 429 Zdroje financování Dotace z města Opavy a finanční spoluúčast klienta se začaly podílet na celkových finančních prostředcích až v letech 24 a 25. Dotace z ostatních zdrojů v letech 24 a 25 výrazně vzrosly. Uvedené skutečnosti měly za následek extrémní zvýšení finančních prostředků v letech 24 a 25. Průměrné finance v posledních dvou letech představují přibližně patnáctinásobek průměrných financí v letech 21-23. 29

Zdroje financování (celkem) - rodiny s dětmi Kč 1 2 1 8 6 4 2 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 Dotace z města Opavy Dotace z ostatních zdrojů Finanční spoluúčast klienta Zdroje financování v jednotlivých letech (v%) - rodiny s dětmi 21 % % 22 % % 23 % % 1 % 1 % 1 % 24 25 16% 32% 52% Dotace z města Opavy 18% 2% 15% Dotace z jiných zdrojů 62% 59% 26% Finanční spoluúčast klienta 3

Zdroje financování Částka za - celkem (v Kč) 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 Dotace z města Opavy 852 86 334 943 Dotace z ost. zdrojů 1 16 5 528 1 6 1 Fin. spoluúčast klienta 26 168 296 216 Celkem 1 16 5 1 641 28 1 637 259 Následující graf ukazuje, jak se měnila částka jednotlivých zdrojů v letech 21-25 na jednoho klienta. Dotace z ostatních zdrojů na jednoho klienta měly tendenci růst. Finanční spoluúčast klienta byla v letech 24 a 25 téměr shodná. Zdroje financování (na jednoho klienta) - rodiny s dětmi Kč 3 25 2 15 1 5 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 Dotace z města Opavy Dotace z ostatních zdrojů Finanční spoluúčast klienta Zdroje financování Částka za - na 1 klienta (v Kč) 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 Dotace z města Opavy 24 83 Dotace z ost. zdrojů 35 55 13 149 25 Fin. spoluúčast klienta 73 74 Celkem 35 55 13 462 46 31

Zdroje financování Rozptyl (na 1 klienta) Směrodatná odchylka (na 1 klienta) Dotace z města Opavy 8718.91 93.38 Dotace z ost. zdrojů 778.32 87.8 Fin. spoluúčast klienta 1291.35 35.94 Následujících 8 grafů se týká jednotlivých zdrojů financí, a to celkových a na jednoho klienta. Trendové křivky předpovídají vývoj v letech 26-28 a ukazují, jestli budou finanční prostředky růst nebo klesat. V grafech, ve kterých figurují nenulové hodnoty až v letech 24 a 25 není ukázán vývoj v následujích letech, protože předpověď by byla velmi nespolehlivá. Dotace z města Opavy (celkem) činily v roce 24 víc než 2.5-násobek částky připadající na 25. Rovněž dotace z města Opavy na jednoho klienta byly v roce 24 větší než v roce 25, a to téměr třikrát. Dotace z města Opavy (celkem) - rodiny s dětmi Kč 1 8 6 4 2 852 86 334 943 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 32

Dotace z města Opavy (na jednoho klienta) - rodiny s dětmi Kč 3 2 1 24 83 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 Spojnice trendu je u dotací z ostatních zdrojů - celkem i na jednoho klienta rostoucí. Celkový počet klientů ve skupině rodiny s dětmi měl tendenci pozvolně narůstat, zatímco nárůst financí v letech 24 a 25 byl dramatický. Proto se finanční prostředky na jednoho klienta v těchto letech také výrazně zvýšily. Je otázkou, zda ještě může dojít k tak výraznému nárůstu dotací v dalších letech, a proto je, v tomto případě, nutná jistá opatrnost při posuzování dalšího vývoje jen na základě tvaru trendové křivky. Dotace z ostatních zdrojů (celkem) - rodiny s dětmi Kč 2 1 5 1 5-5 R 2 =.7324 1 6 1 528 16 1 5 21 22 23 24 25 26 27 28 Trend 33

Dotace z ostatních zdrojů (na jednoho klienta) - rodiny s dětmi Kč 4 3 2 1-1 25 R 2 =.774 149 35 55 13 21 22 23 24 25 26 27 28 Trend Finanční spoluúčast klienta (celkem) se v roce 25 zvýšila přibližne o 36. Zvýšení celkového počtu uživatelů v roce 25 o 474 klientů vzhledem k u 24 způsobilo, že finanční spoluúčast, na jednoho klienta, zůstala téměř stejná. Finanční spoluúčast klienta (celkem) - rodiny s dětmi Kč 4 3 2 1 26 168 296 216 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 34

Finanční spoluúčast klienta (na jednoho klienta) - rodiny s dětmi Kč 8 6 4 2 73 74 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 Souhrnné finance - celkem i na jednoho klienta se vyznačují rostoucími spojnicemi trendu. Spojnice trendu souhrnných financí na jednoho klienta rostou pomalejším tempem. Dotace z ostatních zdrojů a finanční spoluúčast klienta (na jednoho klienta) způsobily rostoucí charakter křivky. Z předcházejících dvou obrázků je zřejmé, že finanční spoluúčast klienta zároveň přispěla ke zpomalení tohoto růstu. Dotace z města Opavy (na jednoho klienta) také tento růst zpomalují, protože v roce 25 se celková částka snížila přibližně 2.5x, zatímco částka připadající na jednoho klienta se snížila téměř třikrát. 35

Souhrnné finance (celkem) - rodiny s dětmi 4 Kč 3 2 1-1 16 1 5 1 637 259 1 641 28 R 2 =.7316 21 22 23 24 25 26 27 28 Trend Souhrnné finance (na jednoho klienta) - rodiny s dětmi Kč 1 8 6 4 2-2 R 2 =.681 462 46 35 55 13 21 22 23 24 25 26 27 28 Trend Dotace z ostatních zdrojů pocházejí z EU, ministerstev, kraje, nadací, sponzorských darů a jiných. Nejvíc zařízení ve skupině rodiny s dětmi je podporováno ministerstvy a druhé místo zaujímají společně kraje a sponzorské dary. Žádné z dotazovaných zařízení není podporováno z Evropské Unie. 36

Dotace z jiných zdrojů - rodiny s dětmi počet zařízení čerpajících zdroj 4.5 4 3.5 3 2.5 2 1.5 1.5 EU ministerstva kraje nadace sponzorské dary jiné zdroj Zdroj dotací Počet zařízení čerpajících zdroj EU Ministerstva 4 Kraje 3 Nadace 1 Sponzorské dary 3 Jiné 1 37

2.3 Zdravotně postižení Údaje k zařízením sociální péče Ve skupině zdravotně postižení převažují sociální a další pracovníci (se vzděláním podle zákona 18/26 o sociálních službách) - 49%. Větší třetinu tvoří ostatní pracovníci - 35% a nejmenší zastoupení mají dobrovolníci - 16%. Struktura zaměstnanců - zdravotně postižení 35% 16% 49% sociální 164.7 ostatní 119.2 dobrovolníci 55 Struktura zaměstnanců Počet úvazků Sociální 164.7 49% Ostatní 119.2 35% Dobrovolníci 55 16% 38

Nejvíc zařízení (celkem 12) poskytuje služby pouze v pracovní dny. Nachází se zde také 3 zařízení s týdenním rytmusem (např. každé úterý) a 2 zařízení s nepravidelným provozem (např. volnočasové aktivity 1x za ). 1 zařízení upřednostňuje denní provoz (nepřetržitě). Časová dostupnost - zdravotně postižení 17% 11% 6% denní 1 pracovní dny 12 týdenní 3 66% nepravidelná 2 Časová dostupnost Počet zařízení Denní provoz 1 6% Pouze v pracovní dny 12 66% Týdenní rytmus 3 17% Nepravidelný provoz 2 11% Standardy kvality v písemné podobě má zavedeno 1 zařízení, 8 zařízení je zavedeno nemá a 1 zařízení tuto položku v dotazníku neuvedlo. Standardy kvality - zdravotně postižení 5% Zavedené standardy kvality Počet zařízení 42% 53% ANO NE NEUVEDLI Ano 1 Ne 8 Neuvedli 1 39

Počet klientů a jejich skladba Hlavními klienty poskytovatelů byli v letech 21-25 lidé z Opavy, kteří tvořili více než 8% z celkového počtu klientů. Počet klientů v jednotlivých letech (v %) - zdravotně postižení 21 22 23 18% 16% 18% 82% 84% 82% 24 25 19% 81% 19% 81% 8% pouze z Opavy mimo 92% Opavu Klienti Počet za 21 22 23 24 25 Pouze z Opavy 449 5282 5618 5757 5598 Mimo Opavu 968 17 1233 1351 1313 4

Následující tři grafy ukazují jaké služby klienti využívali a v jakém počtu. Vývoj počtu klientů a jejich skladba - zdravotně postižení počet klientů 8 7 6 5 4 3 2 1 21 22 23 24 25 počet klientů 6 5 4 3 2 1 4877 4969 429 4622 3479 1318 1515 1362 1541 1681 581 565 612 598 68 21 22 23 24 25 poradenská služba služba sociální péče služba sociální prevence 41

Vývoj celkového počtu klientů - zdravotně postižení počet klientů 1 8 6 4 2 R 2 =.9193 21 22 23 24 25 26 27 28 Trend Většina klientů využívala poradenskou službu a počet klientů této služby až do u 24 rostl. U služby sociální prevence je možné rovněž pozorovat nárůst o něco méně výraznější, zatímco počet klientů služby sociální péče se měnil jen zanedbatelně. Celkový počet klientů měl tendenci růst a předpověď dalšího růstu je poměrně spolehlivá. Typ služby Počet uživatelů za 21 22 23 24 25 Poradenská služba 3479 429 4877 4969 4622 Služba sociální péče 581 565 612 598 68 Služba sociální prevence 1318 1515 1362 1541 1681 Celkem 5378 6289 6851 718 6911 Zdroje financování Na zdrojích financování se ve skupině zdravotně postižení nejvíce podílely dotace z ostatních zdrojů. Tyto dotace měly silně rostoucí tendenci a jejich nárůst činil během pěti let téměř 2 miliónů korun. Na celkových finančních prostředcích se podílely více než 8-ti procenty. Celkové finanční prostředky se každý zvyšovaly a až do u 24 se zvyšovaly i jejich přírůstky. 42

Zdroje financování (celkem) - zdravotně postižení Kč 35 3 25 2 15 1 5 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 Dotace z města Opavy Dotace z ostatních zdrojů Finanční spoluúčast klienta Zdroje financování v jednotlivých letech (v%) - zdrav. postižení 21 22 23 9% 1% 7% 12% 5% 7% 81% 81% 88% 24 25 13% 6% Dotace z města 12% 5% Opavy 15% Dotace z jiných zdrojů 81% 83% 59% 26% Finanční spoluúčast klienta 43

Zdroje financování Částka za - celkem (v Kč) 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 Dotace z města Opavy 1 437 2 75 1 744 2 259 56 2 61 832 Dotace z ost. zdrojů 11 672 381 13 855 858 22 492 332 28 44 868 31 298 274 Fin. spoluúčast klienta 1 349 69 1 271 222 1 346 427 4 563 922 4 76 57 Celkem 14 459 71 17 22 8 25 582 759 35 228 35 38 12 613 Zdroje financování Rozptyl Směrodatná odchylka Dotace z města Opavy 847211798 29168.75 Dotace z ost. zdrojů 5.99346E+13 7741745.16 Fin. spoluúčast klienta 2.68163E+12 1637566.84 Následující graf ukazuje, jak se měnila částka u jednotlivých zdrojů v letech 21-25 na jednoho klienta. Dotace z ostatních zdrojů na jednoho klienta každý rostly. Dotace z města Opavy na jednoho klienta se téměr neměnily, rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší částkou je 75 Kč. Finanční spoluúčast klienta (na jednoho klienta) se během let 21-23 pohybovala okolo 2 Kč, po roce 23 nastal nárůst na částku převyšující 6 Kč. Zdroje financování (na jednoho klienta) - zdravotně postižení 5 4 Dotace z města Opavy Kč 3 2 1 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 Dotace z ostatních zdrojů Finanční spoluúčast klienta 44