DETOXIKACE POHYBOVÉHO APARÁTU Ing. Vladimír Jelínek 1
KOSTRA opěrný systém těla, základ pohybového aparátu 2
Funkce kosti strukturní a pohybová funkce ochrana životně důležitých orgánů (lebka, hrudní koš, krvetvorná kostní dřeň) zásobárna kalcia, fosfátů a dalších důležitých iontů 3
Kostní tkáň Kostní tkáň je tvořena třemi typy buněk a další hmotou: osteocyty aktivní kostní buňky, které syntetizují organické součásti kostní matrix osteoblasty osteoblasty zalité do kalcifikované matrix, podílejí se na údrţbě kostní matrix osteoklasty objemné pohyblivé buňky s početnými výběţky, jejichţ úkolem je uvolňovat vápník z kostní hmoty kolagenem mineralizovanou mezibuněčnou hmotou 4
Stavba kosti Okostice (periosteum) silný a tuhý obal, který pokrývá celou kost kromě kloubů. Je silně prokrvená a obsahuje vesměs cítivé (senzitivní) nervy, zajišťuje tedy vedení kostní bolesti, protoţe vlastní kostní tkáň nervy nemá, je necitlivá. Kostní tkáň povrch je tvořen deskovitou nebo trubicovitou kostní tkání kompaktou. Uvnitř, především v kloubních koncích, se nachází houbovitá kostní tkáň spongióza. Kostní dřeň (medulla ossium) vyplňuje dutiny uvnitř diafýz dlouhých kostí a prostory v trámčině epifýzy. Červená kostní dřeň převaţuje v mládí, v dospělosti se nachází jen ve spongióze krátkých a plochých kostí; probíhá v ní krvetvorba. Ţlutá kostní dřeň převaţuje v dospělosti, obsahuje tukovou tkáň. 5
Kosti podle tvaru dělíme na: dlouhé (stehenní, pažní) krátké (články prstů) ploché (lopatka) nepravidelného tvaru (dolní čelist) Kosti podle vnitřní struktury dělíme na: lamelózní (vrstevnaté) větší část kostry vláknité (fibrilární) výběžky a drsnatiny 6
zdroj: M. Václavková, Joalis 7
Osifikace dlouhé kosti nejprve osifikuje střední část kosti (diafýza) a epifýzy na kloubních koncích mezi nimi zůstává tzv. růstová chrupavka, která se směrem ke kloubům rychle dělí kost roste jakmile se proces dělení v chrupavce zastaví, chrupavka rychle osifikuje a kost již dále neroste. Tento proces je regulován jednak hormonálně (růstový hormon buněčné dělení podporuje, pohlavní hormony je zastavují) a jednak mechanickým zatěţováním kostí. 8
Pohyb kostí zajišťují kosterní svaly Kosterní sval má tři části: začátek svalu (origo musculi) = obvykle proximální, méně pohyblivá část svalu, která je šlachou připojena ke kosti hlava svalu (caput/venter musculi) = tzv. svalové bříško, nejobjemnější část svalu úpon svalu (insertio musculi) = připojení svalu ke kosti, pohyblivější než začátek svalu 9
Uchycení svalu na kost zajišťují šlachy Šlacha (provazcovitá = tendo, plochá = aponeurosis) je svazek kolagenních vláken, do nichž jsou vtisknuty vazivové buňky. Jednotlivé svazky vláken jsou obaleny řídkým vazivem (peritendineum internum), jimiž je obalena i celá šlacha (peritendineum externum). Přechod svalových vláken do šlachy: vazivo obalující svalová vlákna se schodovitě zasouvá do vaziva a následně do vláken šlachy, což zajišťuje plynulý pohyb svalu i šlachy. Spojení šlacha kost: vede buď do periostu, nebo přechodem vláken šlachy do kostní kompakty (u šlach jdoucích do míst, která nejsou kryta periostem). 10
Přídatné orgány svalů a šlach Ochranné prvky v místech, kde šlacha přechází přes kostěný nebo chrupavčitý podklad: burzy, tíhové váčky šlach (bursae synoviales) fungují jako pružná a kluzná ložiska; existují šlachové burzy (hlavně na končetinách, kde šlacha přechází přes kost, chrupavku nebo kloubní pouzdro) a podkožní burzy (mezi kůží a kloubním pouzdrem a v místech, kde kůže přiléhá ke kosti) šlachové pochvy (vaginae synoviales) trubicovité burzy v oblasti ruky, nohy a ramenního kloubu, vytvořené kolem šlach v místech, kde se třou o kost nebo kloubní pouzdro; mají dvě vrstvy: synoviální a fibrózní 11
Proprioreceptory informují nervové centrum o svalovém napětí a poloze těla Patří k nim především šlachová a svalová vřeténka: Golgiho šlachové vřeténko (fusus neurotendineus) se nachází v těsné blízkosti spojení šlachy a svalu; registruje napětí šlachy. Při nadměrné kontrakci šlachy inhibuje vřeténko příslušné motoneurony. Nervosvalové vřeténko (fusus neuromuscularis) má obdobnou stavbu, bývá umístěno na svalu v blízkosti přechodu do šlachy. Svalová vřeténka kontrolují napětí svalových vláken. 12
Nervosvalová (motorická) ploténka Tvoří zakončení motorického eferentního nervu (alfa-motoneuronu) na svalu a zprostředkovává přenos nervového vzruchu na kosterní sval. Je to myelinizované nervové vlákno, jehoţ terminální zakončení (presynapse) obsahují váčky s acetylcholinem, který funguje jako neurotransmiter. Postsynapsi tvoří sarkolema, která obaluje svalové vlákno a vytváří v místě přenosu řadu hlubokých sekundárních synaptických štěrbin. 13
Nervové řízení svalového stahu Senzitivní (cítivé) nervy vedou vzruchy z receptorů ve svalech (ze svalových a šlachových vřetének) do míchy a CNS = aferentní (dostředivé, senzitivní) dráhy. Hybné (motorické) nervy vedou impulzy z řídícího centra do svalu (do motorických plotének) = eferentní (odstředivé, motorické) dráhy. 14
Mechanismus nervosvalového přenosu: Přicházející vzruch vyvolá akční potenciál na presynaptické membráně. Z váčků se uvolní acetylcholin, který se naváže na receptory postsynaptické membrány a vyvolá její depolarizaci. Depolarizace membrány se přenáší do hloubky svalového vlákna, kde se uvolní ionty Ca 2+, které spustí stah vlákna. Po ukončení stahu se ionty vápníku přenesou zpět do sarkoplazmatického retikula. Jedno nervové vlákno alfa-motoneuronu můţe inervovat i více svalových vláken (= motorická jednotka). 15
POPIS LIDSKÉ KOSTRY 16
LEBKA - neurokranium Prostor mozkovny je vymezen lebeční klenbou a spodinou lebeční(nebo také lebeční bází). týlní kost (os occipitale) zadní část lebky a část lebeční spodiny; týlní otvor (foramen magnum) navazuje na páteřní kanál, týlní hrboly (kondyly) tvoří pohyblivé spojení s prvním krčním obratlem klínová kost (os sphenoidale) střední úsek lebeční spodiny; ve stropu klínové kosti je jáma (tzv. turecké sedlo), v níţ je uloţen podvěsek mozkový; křídla klínové kosti se napojují na horní čelist a na čelní, temenní a spánkové kosti spánková kost (os temporale) párová kost mezi klínovou a týlní kostí; je rozčleněna na kost skalní (os petrosum, velmi tvrdá a silná, obsahuje kanálky, dutinky a kostěný labyrint), kost bubínkovou (os tympanicum) a šupinu spánkovou (squama temporalis) 17
temenní kost (os parietale) čtyřhranná párová kost lebeční klenby čichová kost (os ethmoidale) přední část spodiny lebeční a strop nosní dutiny; obsahuje čichový labyrint dolní nosní skořepa (concha nasali inferior) napojena na slznou a čichovou kost a na horní čelist radličná kost (vomer) nepárová kůstka tvořící zádní část nosní přepáţky slzná kost (os lacrimale) malá párová kostěná ploténka mezi horní čelistí a čichovou kostí; je v ní uloţen slzný vak a slzovodem je spojena s nosní dutinou čelní kost (os frontale) strop očnice a čelo; v nadočnicové části je čelní dutina (sinus frontalis) související s nosní dutinou nosní kosti (ossa nasalia) párové kosti tvořící kořen nosu 18
LEBKA - viscerokranium Obličejová část lebky zahrnuje ústní dutinu, nosní dutinu a očnice. horní čelist (maxilla) členitá párová kost, střední zóna obličeje; na dolním okraji je podkovovitý dásňový výběţek (zuby horní čelisti); nachází se v ní dutina (sinus maxillaris), součást systému vedlejších nosních dutin patrová kost (os palatinum) párová kost sloţená ze dvou plotének, horizontální a vertikální; tvrdé patro; lícní kost (os zygomaticum) párová kost spojující obličejovou a mozkovou část lebky; výběţky lícní a spánkové kosti tvoří jařmový oblouk 19
dolní čelist (mandibula) nepárová, velmi pevná kost podkovovitého tvaru; horní okraj (pars alveolaris) obsahuje zubní lůţka; na zadních výběţcích obou ramen jsou hlavice čelistního kloubu, jehoţ jamky se nacházejí ve spánkových kostech; na zevní ploše úhlu dolní čelisti se nachází drsnatina, na niţ se upíná ţvýkací sval jazylka (os hyoideum) podkovovitá kůstka umístěná pod tělem jazyka; vyznačuje se velmi silnou kompaktou, protoţe je značně namáhána tahem svalů. sluchové kůstky (ossa auditus) tři drobné kůstky ve středoušní dutině: kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes) 20
zdroj: M. Václavková, Joalis 21
Spoje lebečních kostí lebeční švy (suturae cranii) vazivové spoje; lebeční chrupavky (synchondroses cranii) chrupavky mezi kostmi spodiny lebeční, z nichţ dvě zůstávají zachovány po celý ţivot (s. sphenopetrosa a s. petrooccipitalis) čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) jediné kloubní spojení na lebce; hlavice kloubu (caput mandibularis) se nachází na dolní čelisti, kloubní jamka (fossa mandibularis) na kosti spánkové; mezi kloubní plochy je vloţen discus articularis, sedlovitě prohnutá destička; 22
PÁTEŘ (columna vertebralis) Osa vzpřímeného těla, orgán tvořený obratli (33-34), meziobratlovými ploténkami, meziobratlovými klouby a vazy. Upevňují se na ni pletence dolních a horních končetin, ţebra a celý hrudní koš. Kraniovertebrální spojení (articulatio craniovertebralis) spojení páteře a lebky; pohybová jednotka sloţená ze tří samostatných kloubů: art. atlantooccipitalis spojení týlní kost-atlas art.atlantoaxialis mediana spojení atlas-dens axis art. atlantoaxialis lateralis spojení atlas-axis 23
zdroj: M. Václavková, Joalis 24
HRUDNÍK (thorax) ţebro (costa) napojení buď přímo na hrudní kost (ţebra pravá), nebo přes chrupavky na předchozí ţebro (ţebra nepravá); poslední dvě ţebra jsou tzv. volná a končí mezi břišními svaly hrudní kost (sternum) plochá kost uzavírající přední stěnu hrudníku, členěná na tělo (corpus sterni) a mečovitý výběţek (processus xiphoideus) klouby a spoje hrudníku: articulationes costovertebrales spojení ţeber s páteří articulationes sternocostales spojení ţeber s hrudní kostí articulationes interchondrales spojení mezi chrupavčitými konci ţeber 25
PLETENEC HORNÍ KONČETINY (pletenec lopatkový cingulum pectorale) Prstenec tvořený lopatkou a klíční kostí, vpředu napojený na hrudní kost: klíční kost (clavicula) dlouhá, esovitě prohnutá kost; napojená na hrudní kost a k nadpažku lopatka (scapula) plochá trojúhelníková kost; přední plochou přiléhá k žebrům, na zadní ploše výrazný hřeben (spina dorsalis), který vybíhá v silný výběžek nadpažek (acromion), pod ním jamka ramenního kloubu; z horního okraje dopředu vyčnívá zobcovitý výběžek (processus coracoideus) Spoje pletence horní končetiny (articulationes cinguli): art. acromioclavicularis spojení akromiálního konce klíční kosti s nadpažkem art. sternoclavicularis spojení mezi hrudní a klíční kostí 26
HORNÍ KONČETINA (membrum superius) paže předloktí - ruka PAŢE (brachium) paţní kost (humerus) robustní dlouhá kost napojená do jamky v lopatce, dole spojená s loketní a vřetenní kostí PŘEDLOKTÍ (antebrachium) loketní kost (ulna) dlouhá kost, na útlém distálním konci hlavice pro spojení s vřetenní kostí vřetenní kost (radius) horní konec útlý (caput radii komunikuje s caput ulnae), dolní konec velmi masivní 27
RUKA (manus) zápěstí (carpus) osm tvarově rozmanitých kůstek umístěných ve dvou řadách záprstí (metacarpus) pět dlouhých kostí, které tvoří střední část kostry ruky články prstů (phalanges) palec má dva články, ostatní prsty po třech článcích; bazální články jsou nejdelší, koncové nejkratší zdroj: M. Václavková, Joalis 28
Spoje horní končetiny: ramenní kloub (art. humeri) velmi pohyblivý loketní kloub (art. cubiti) kladkový kloub mezi paţní a loketní kostí, kulovitý kloub mezi paţní a vřetenní kostí, kolový kloub mezi vřetenní a loketní kostí radiokarpální kloub (art. radiocarpalis) kloub mezi jamkou vřetenní kosti a třemi proximálními kůstkami zápěstí, mezi nimiţ je vloţena vazivově chrupavčitá destička; articulatio carpometacarpalis pollicis sedlový kloub mezi zápěstní os trapezium a 1. metakarpem, velmi důleţitý pro všestranný pohyb palce articulationes metacarpophalangeales mezi metakarpy a bázemi článků prstů; velmi objemné hlavice metakarpů mezičlánkové klouby (artt. interpahalangeales) kladkové aţ válcové kloubní hlavice, jamky lehce rozšířené 29
PLETENEC DOLNÍ KONČETINY (pletenec pánevní cingulum pelvicum) Tvoří ho dvě kosti pánevní a kost křížová spojené křížokyčelním skloubením a sponou stydkou. Tento prstenec vymezuje prostor označovaný jako pánev, v níž jsou uloženy životně důležité orgány. Horní, větší část prostoru se nazývá velká pánev, dolní prostor se označuje jako malá pánev. 30
Kost pánevní (os coxae) Tvoří ji tři původně samostatné kosti: kyčelní kost (os ilium) párová lopatovitá kost s výrazným horním hřebenem a předním horním trnem sedací kost (os ischii) masivní párová kost tvořící dolní okraj pánevní kosti; výrazný sedací hrbol stydká kost (os pubis) párová kost tvořící přední část pletence pánevního, vpředu spojená sponou stydkou Spoje pletence dolní končetiny (articulationes cinguli): kříţokyčelní kloub (art. sacroiliaca) tuhý kloub mezi kostí kyčelní a kříţovou stydká spona (symphysis pubica) chrupavčitá destička vloţená mezi obě stydké kosti pánevní vazy (ligamenta pelvis) mohutné a pevné pruhy vaziva, které zpevňují pánevní prostor 31
DOLNÍ KONČETINA (membrum inferius) stehenní kost (femur) mohutná dlouhá kost; kulovitá hlavice na proximálním konci zapadá do kloubní jamky v pánevní kosti (acetabulum), pod hlavicí krček, nad ním výrazný velký chocholík (trochanter major); holenní kost (tibia) mohutná hlavní kost bérce, na štíhlejším distálním konci výběžek vnitřního kotníku (malleolus medialis) lýtková kost (fibula) štíhlá, dozadu mírně prohnutá kost, připojená k holenní kosti; na distálním konci masivní zevní kotník (malleolus lateralis) čéška (patella) drobná kůstka v šlachovém úponu čtyřhlavého stehenního svalu, v kontaktu se stehenní kostí 32
kosti nohy (ossa pedis) zánártí (tarsus) sedm kostí nepravidelného tvaru, nejmasivnější jsou kost hlezenní (talus), na níž je vytvořena kloubní plocha pro spojení s bércem (trochlea tali), a kost patní (calcaneus) nárt (metatarsus) pět dlouhých kostí články prstů (phalanges digitorum zdroj: M. Václavková, Joalis 33
Spoje volné dolní končetiny kyčelní kloub (articulatio coxae) spojení pletence pánevního s volnou DK; dno kloubní jamky vyplněno tukovým polštářem, který absorbuje nárazy; pouzdro je velmi silné, zpevněné čtyřmi vazy kolenní kloub (articulatio genus) nejmohutnější kloub na těle; spojuje stehenní kost, holenní kost a čéšku; jsou mezi ně vloženy dva menisky; kloubní dutina vyplněna tukovým tělesem, pouzdro zpevněno postranními a podkolenními vazy articulatio tibiofibularis proximalis horní spojení hlavice lýtkové kosti s kostí holenní articulatio tibiofibularis distalis vazivové spojení distálních konců holenní a lýtkové kosti (syndesmóza) horní zánártní (hlezenní) kloub (articulatio talocruralis) jamku tvoří obě bércové kosti, hlavici trochlea tali (kladkový kloub hlezenní kosti) dolní zánártní (hlezenní) kloub (articulatio subtalaris) spojení složené ze spoje hlezenní a patní kosti a spoje hlezenní a člunkové kosti klouby nohy spojení kostí zánártí a nártu; svou konstrukcí vytvářejí nožní klenbu podélnou a příčnou; 34
Detoxikace pohybového aparátu OSTEODREN ochrana struktury kostí INFODREN K1 odstraňování infekčních ložisek z kostí kostí ARTIDREN odstraňování infekčních ložisek z kloubů 35
Nové přípravky k ochraně struktury kostí OMANDREN detoxikace drobných kostí ruky OPEDREN detoxikace drobných kostí nohy CRANIDREN detoxikace kostí lebky VERTEBREDREN detoxikace páteře 36
Další přípravky k detoxikaci kostí JOINTHELP příznivý účinek na funkci kloubů CRANIUM detoxikace kostí lebky VERTEBRA při bolestech páteře a zádových svalů ANTIMETAL odstraňování toxických kovů z kostí IONYX odstraňování radioaktivních látek z kostí a další preparáty podle naměřené konkrétní zátěže 37