Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Ostatní speciální motory Druhy provozu a konstrukční provedení Ing. Radovan Hartmann VY_32_INOVACE_42-19 Anotace: Materiál je určen pro 2. ročníky SPŠ obor strojírenství. Jedná se o výkladovou prezentaci k problematice druhy provozu a konstrukční provedení. Duben 2013 Podpora digitalizace a využití ICT na SPŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0632
Pro volbu elektromotoru je důležitý druh provozu. Při občasném provoze se např. motor zahřívá méně nežvprovozu nepřetržitém. Vtakovémto případěje možno použít motor dimenzovaný na menšívýkon (jmenovitý výkon) bez nebezpečípřehřátínebo poškození. Podle normy IEC 34-1 se rozlišujídruhy provozu S1- S10. Druh provozu motoru je udán na jeho identifikačním štítku.
Při trvalém provozu S1 neníprovoz stroje časověomezen. Při dosaženírovnovážnéustálenéteploty nastane rovnováha mezi tepelnými ztrátami a odvodem tepla chlazením (obr. 1). Vtrvalém provozu pracujínapř. motory čerpadel spodnívody nebo motory ventilátorů.
Údaj o trvalém provozu S1 může být na štítku stroje vynechán. Při krátkodobém provozu S2 je provoz skonstantním zařízením tak krátký, že nenídosaženo nikdy ustálené teploty. Při navazujícídelšípauze bez proudu se motor ochladíznovu na teplotu chladícího média viz obr. 2.
Doby provozu při krátkodobém provozu může být 10 min, 30 min, 60 min nebo 90 min denněa bývá vyznačena na štítku, např. S2-10 min. Vprovozu S2 pracujínapř. motory ledniček a domácích spotřebičů. Při periodickém přerušovaném provozu S3, S4, S5 jsou doby provozu i doby přestávek krátké. Během přestávek se motor nestihne zchladit na teplotu chladícího média. (obr. 3).
Doba běhu motoru bývávětšinou 10 min. Provoznídoba se skládá z doby rozběhů, běhů a zastavování. Doba rozběhů může být 15%, 25%, 40% nebo 60% a bývávyznačena na štítku např. S3-25%. V přerušovaném režimu pracují motory jeřábů. Druh provozu S3 předpokládá, že oteplení při rozběhu je zanedbatelné. Při provozu S4 ovlivňuje rozběh oteplení, při provozu S5 je třeba počítat soteplením při rozběhu i při brždění. Při provozu kategoriís4 a S5 jsou údaje o provozu na štítku stroje doplněny o údaje momentu setrvačnosti rotoru a o přípustném momentu setrvačnosti zátěže.
Při nepřerušovaném periodickém provozu S6 nenastane nikdy bezproudový stav. Každá akce motoru zahrnuje čas konstantního zatíženía čas běhu naprázdno (obr. 4). Vprovozním režimu S6 pracují např. obráběcí stroje.
Nepřerušovaný periodický provoz selektrickým brzděníms7 nemážádnéstavy klidu. Motor se při každéakci rozběhne, pracuje skonstantnízátěžía je elektricky zabrzděn. Provoznírežim je běžný např. v sériové výrobě(obráběcí stroje). Kdalším provozním režimům patřínepřerušovaný periodický provoz se změnami zatíženíi počtu otáček S8, nebo provoz sneperiodickými změnami zátěže i otáček S9 nebo provoz sjednotlivými konstantními zatíženími S10.
Rozměry a výkony točivých se označujípodle ČSN IEC 72 (35 0040). Patkovéstroje se označujívelikostíkostry, písmenem M a průměrem konce hřídele, např. 112 M 28. Přírubovéstroje se označujípodle provedeníkruhovépříruby FF, FT, nebo FI, a to průměrem konce hřídele, písmeny a průměrem příruby, např. 28 FF 215 (viz elektrotechnické tabulky). Kroměkonstrukčních rozměrůse označuje podle normy i montážnípoloha strojůzkratkami začínajícími písmeny IM 1. Dalšípísmeno označuje polohu hřídele (vodorovnou balanced, nebo svislou vertical). České konstrukčnínormy se postupněsjednocujísmezinárodními normami IEC.
Energetickéztráty velektrických strojích způsobujíjejich zahřívání, které může při nedostatečném odvodu tepla stroje poškodit. Teplota vinutí i jiných částí stroje se po uvedení do činnosti zvyšuje až do ustálenéhodnoty, při kteréje vrovnováze ztrátový tepelný výkon a chladícívýkon. Hlavněkvůli vinutínesmíbýt překročena nejvýše přípustná trvalá teplota. Přípustný nárůst teploty se nazývá mezní přehřátí a vztahuje se vždy k teplotě chladícího média, při chlazení vzduchem kteplotěokolí40 o Ca udáváse sbezpečnostnírezervou teplotního rozdílu 10 K. Podle ustanovenípro elektrickéstroje je povoleno pro většinu vinutípřehřátíoproti okolníteplotě40 o Cpouze 75 Kaž100 K. Izolace ze slídy, silikonových vláken a skelných vláken snášejípřehřátíkolem 125 K. U kluzných a valivých ložisek se vzávislosti na mazivu připouštípřehřátío 45 Kaž65 K.
ZDROJE: TKOTZ, Klaus. Příručka pro elektrotechnika. Vyd. 1. Praha, 2002. ISBN 80-867-0600-1.