ljsneseni Rozsudek souduprvniho stupnd s e z r u 5 u j e avdc semuvraci kdalsimu iizeni. Odtvodndni:

ljsneseni Vrchni soud v Praze rozhodl v sen6tu slozendm z piedsedkynd JUDr. Romany Vostrej5ov6 a soudkyf, JUDr. Leandry Zilvarovh a JUDI. Jitky Horov6 v pr6vni vdci Lalobce MUDr. Mgr. Ivana Langera, bytem 8, kvdtna 25, Olomouc, zastoupendlo Mgr. Marlinem Elgerem, advok6tem se sidlem Vodidkova 30, Praha 1, proti?alovand MAFRA, a. s., Id: 45313351, se sidlem Praha 10, Karla EngliSe 51gln, zastoupen6: JUDr. Helenou Chaloupkovou, advok6tka se sidlem Kladsk6 5, Praha 2, o ochranu osobnosti, o odvol6ni Lalobce proti rozsudku Mdstsk6ho soudu vpraze ze dne 15.biezna2010, (,j.32c 1841200g- 111, takto: Rozsudek souduprvniho stupnd s e z r u 5 u j e avdc semuvraci kdalsimu iizeni. Odtvodndni: Zalobou podanou 20.1L2008 se Zalobce proti Zalovan6, jako vydavateli MF Dnes a provozovateli webu idnes.cz, domdhal ochrany osobnosti, a to formou uveiejndni omluvy. Zalobce tvrdil, Ze k neopr6vndndmu zfsahu do5lo sdrii dl6nkfi o jeho osobd uveiejndnych vobdobi od 19. zdii do 4. listopadu 2008; Lalovand podiidila zamdieni, dasov6ni a zpfisob zpracovfrni dl6nlei o Zalobci pouze komerdnimu fdelu. Redaktor Jaroslav Kmenta mdl prvotni zdroj, na kter;f se odvol6v6 a dlanky s odkazem na tento zdroj vychilzely ai" v obdobi poslednich Sesti tyfdnti pied datem vyd6ni knihy tohoto autora s ndzvem,,kmotr Mrdzek". Zka\deho dl6nku, s vyjimkou prvniho a posledniho, pak Lalobce oznadil konkr6tni vliroky, jelmdl zallive. Odkazuje na vyj6dieni Lalovan6, mdl soud za nespornd, Le od zaii 2008 Lalovanh uveiejnila sdrii dl6nkfi Qfkajicich se dinnosti Franti5ka Mrlzka a informaci ziskan;iich Policii CR v r6mci tzv. spisu Krakatice. Novin6i Jaroslav Kmenta publikoval ve stejn6m obdobi knihu Kmotr Mrdzek IL (Krakatice), kter6 obsahovala zejmenarekonstrukci aktivit Franti5ka Mrd,zka vroce 2000. Zalovanh mdla za rozhodujici, Le v dobd pod6ni La\oby byl Zalobce ministrem vnitra CR a osobou dlouhodobd veiejnd dinnou; od roku 1996 byl poslancem Poslaneckd sndmovny Parlamentu er, v obdobi let 2000-200I takd mistopiedsedou Poslaneckd sndmovny, mimo jind dlenem St6ld komise pro kontrolu dinnosti Bezpednostni informadni sluzby a mistopiedsedou Obdanske demokratickd strany. V dl6ncich Lalovand mimo jind poskytla informace o tom, Ze policejni vy5etiov6ni spisu Krakatice objevilo ztxaln! skutednosti tykajici se poslancri a dlenri vl6dy, kterd nikdy nebyly projedn6ny a piipad byl odlozen ad acta. JeStE vy55i miru piipustn6 kritiky pak podle Lalovand odfivodriovala skutednost, Ze Lalobce byl v rozhodn6m obdobi ministrem vnitla a z titulu sv6 funkce byl opr6vndn do jist6 miry zasahovat do dinnosti policie. Kromd toho Zalobce vroce 2000 aktivnd ptsobil jako pr6vni poradce ing. Ivana Kyseldho a spolednosti s nirn spojenych ve vdci mozndho ziskdni podilfi ve spolednosti IPS a. s., celou ztlelitost konzultoval s Lud'kem Sekyrou a zitrovei ve vy5e uvedend vdci jednal takd s Liborem Proch6zkou, tehdej5im ndmdstkem gener6lniho ieditele IPB, a. s.. tel s tehdej5im gener6lnim ieditelem IPE, a. s. Janem Klackem a Janem Koleftem, tehdei5im gener6lnim ieditelem Komerdni banky a. s. Napadenym rozsudkem soud prvniho stupnd jednak zamitl Lalobu, podle kter6 je mdla Lalovan uveiejnit na strand 2 deniku Mlad6 fronta DNES do 14 dnfi od dne pr'6vni moci rozsudku pozadovany text omluvy, jednak zamitl Lalobu, podle l<terd mdla Lalovand uveiejnit

na serveru idnes.cz na webove adrese www.zpravy.iclnes.cz do 14 dnri od dne pr6vni moci tohoto rozsudku omluvu Zalobci ve zndni uveden6m ve qfroku li. Zalobci soud uiozil zaplatit Lalovand na n6hradu n6kladt iizeni d6stku 33.240,-K(, k ruk6m JUDr. Heleny Chaloupkovd. Cituje ustanoveni $ 11 a 13 odst. 1 obd. z6k.soud prvniho stupnd vymezil povinnost tvrzeni ( a v ndvaznosti na ni tei. povinnost drikazni) na strand Zalobce tak, Lejeho vdci bylo, aby proktnal, Le do5lo kneoprd.vndndmu zinahu do jeho osobnostni sf6ry, Le jde o zisah objektivnd zprisobily dotknout se jeho ptila na ochranu osobnosti a Ze privodcem tohoto zdsahuje Lalovan. Soud provedl dfikaz v5emi dl6nky, oznadenymi v Zalobd znichl, Lalobce odvozoval z6sah do sv6ho prhv na ochranu osobnosti ( piesto, Le Lalobce z prvniho a posledniho dl6nku neodvozoval podle soudu prvniho stupnd Lddne llive tvrzeni di llivy vyrok), piideml za nespornd mdl i tvrzeni, Le prvnf dil knihy Kmotr Mrlzek autora Jaroslava Kmenty vy5el jestd piedtim, nez byly piedmdtnd dl6nky uveiejndny. Obsah jednotliqi;ch dldnkt vzhledem ke skutkovym tvrzenim fdastnikfim soud hodnotil n6sledovnd. Cl6nek Za Sekyrovu firmu napojenou na kmotra Mrdzkaloboval ilanger.(20.9.2008) Vtomto.prvnim dl6nku byl - jak uvedl soud prvniho stupnd - Zalobce zcelazjevnd oznaden jako,,idko", tedy osobu, kter6 chtdli urditlirm zprisobem vyulit Mrdzek a Sekyra. Zldnou z tdchto skutednosti se podle soudu Lalobce necitil dotden, ikdyl tvrdil, Le pr6vi to, Lebyl oznaden za,mafrana Idko", jej nejvice po5kozuje (vtz. zdvdredny n6vrh Zalobce). Cl6nek Tlustdho lobbing byl selh6ni. Langerriv ne, mysli si premidr (22.g.2008). Tvrzeni irdastnikri o rozhodnych skutednostech ve vztahu k tomuto dl6nku soud prvniho stupnd rozddlil tak, Le Lalobce oznaiil zallivy q;irok to, Leje ze spisu Krakatice podeziely z propojeni na organtzovany zlodin kolem zavralddneho bosse Mrdzka. Podle Lalovane, jde o objektivnd existujici skutednost, nebot' Lalobce se slfkal s osobami, kterd pro sve zhjmy v piislu5n6 vdci vyuzivaly vedle Lalobce tak6 osoby, jel lze iadit mezi pifslu5niky organizovandho zlodinu, napi, pan Franti5ek Mrdzek. To samo o sobd podle Lalovane odrivodiluje pochybnosti lalovane a informace o podezieni na propojeni Lalobce k organizovan6mu zlocinu. Zalovanh netvrdila nikdy, Le by Lalobce spolupracoval s organizovanym zlodinem zdmdmd di vddomd, naopak zdttrazilovala, Le o tdto skutednosti nemusel blft informov6n. Po rozboru obsahu dl6nku mdl soud prvniho stupnd zaprokdzane, Le tato formulace uveiejndna byla, i kdyz ne doslova, ale vyznamje zcela jednoznadnd shodny. Z tilstedneho vyhodnoceni KS,,Krakatice" pak soud zjistil, Ze takovd formulace mdla realny zaklad. To, Le piedmdtn6 vyhodnoceni je skutednd autenticky soud6sti spisu Krakatice, mdl soud potvrzen6 jednak ze spr6vy Policie ir, Utvar odhalov6ni korupce a finandni kriminality, sluzby krimin6lni a vysetiov6ni ze dne 13. dervence 2009, ale zejmdna z piipisu Ministerstvavnitra ir, Inspekce Policie CR ze dne 6. listopadu 2009. V t6to souvislosti soud prvniho stupnd zdiraznil, Ze provedenim dfikazu pr6vd timto dildim vyhodnocenim, anll by bylo potiebnd,,vyladovat cely spis, ktery je velmi obs6hl;f a zejmenaje veden vrezimu utajeni D". Fotmulace, Le Lalobce patii mezi dva aktdry spisu Krakatice, je naprosto piildhavf, jak uvedl soud prvniho stupnd, kromd toho tuto formulaci Lalobce jil neoznaduje za neoprhvnlny zhsah, a to, Ze jsou v propojeni na organizovany zlodin kolem zavralddndho bosse Mrflzka podeziely ministr vnitra Ivan Langer a rebelujici poslanec ODS Vlastimil Tlusty, je zcela zjevnd pravdiv6. Propojeni na organizovany zlodin je d6no obsahem

odposlechri, ale i dal5imi zji5t6nimi, ze kter;fch toto dildi vyhodnoceni vychfuelo. Jm6no Zalobce timto vyhodnocenim prochazi ve vice piipadech, nezli jen v souvislosti te, Ze v odposle5fch o ndm Mrfuck a dalsi osoby hovoiili jako o idku. Podezieni zpropojeni na organizovany zlodin je tedy podle soudu prvniho stupnd piimdien6 formulace a nelze ii oznadit zallivy vyrok. Pravdivost publikovan;1ich informaci pak podle soudu nepiimo potwzuji knihy Jaroslava Kmenty Kmotr Mrhzek I. a II. a citace b;iival6ho ministra vnitra Bublana a byval6ho vy5etiovatele Kubice z kitu prvni z knih. Cl6nek Kapitoly zlangerova politick6ho Zivota: Lobbing i kontraverzni podnikateld (2e.e.2008), Tvrueni fdastnfkri o rozhodnych skutednostech ve vztahu k tomuto dl6nku soud prvniho stupnd vymezil tak, Le Lalobce mdl za lzivou jednak formulaci, Ze Tom65 Paclik mdl vazby na obchodnika z LTO a jednak, Ze existuje piidinn6 souvislosti mezi olomoucklfm golfem (golfoqfm hii5tdm) a dotaci pro jin6 subjekty (a sportovi5td) v obci Dolany. Zalovanft tvrdila, Ze informace o Tom65i Paclikovi, derpala z fdajri uveiejndnych v tydeniku Respekt, kter6 se ukdzaly jako nepiesnd. Panu Paclikovi se za uveiejndni chybn6 informace omluvila, ale sddleni tykajici se pana Tom6Se Paclika neni objektivnd zprisobild jakkoli snizit osobnost Lalobce v odich veiejnosti. e l6nek soud hodnotil jako je velmi obs6hlf popis mnoha zvl65tnich vztahizalobce ke konkretnim osob6m, Prod pr6vd formulaci, Ze Tom65 Paclik mdl vazby na obchodnika s LTO, oznaduje Lalobce za llivy qfrok, nebylo soudu prvniho stupnd ziejme. Omluvy, kterou zveiejnlla Lalovand ve vztahu k panu Tom65i Paclikovi, se Zalobce netyk6, v obsahu cel6ho dl6nku je iada dal5ich informaci, kterd by objektivnd byly zpfisobil6 teoreticky ndjakou osobu po5kodit, pokud by byly nepravdivd, ale Lalobce je za nepravdivd neoznaduje (s qlijimkou informace o existenci piidinnd souvislosti mezi olomouckym golfem a dotaci pro jind subjekty v obci Dolany. Cl6nek Langer loboval za svdho v6iitele, Langer: Vlastenectvi a dva miliony a Na co ivan Langer neodpovddl (2.1 0.2008). Tvrzeni ridastnikri o rozhodnych skutednostech ve vztahu k tomuto dl6nku soud prvniho stupnd vymezil tak Zalobce oznadil dva llive vyroky, totil Ze si Langer i Kyself pomohli navzftjem, tedy za protihodnolu, a Le okolnosti fvdru Langer tali. Zalovand mdla za nespornd, Le Lalobce v roce 2000 lobboval za zajmy pana Ivana Kyseldho a potalmo Lud'ka Sekyry v souvislosti s prodejem akcii IPS a. s., a v temle roce obdrzel od Ing. Ivana Kysel6ho ptjdku 2 miliony Kd. Vzhledem k postaveni Zalobce jakozto osoby veiejnd dinn6, dlena vl6dy v rozhodnd dob6, bylo na mistd kl6st ot6zku, zda se nejednalo o protisluzbu; kromd toho bylo uveiejndno vyj6dieni Lalobce i Ing. Ivana Kysel6ho. Obsah dldnku soud hodnotil tak, Le Lalobce to v pifmych iedech piipou5ti, Ze si ptjdil od sv6ho piitele a ve stejndm roce lobboval za jeho firmu.; neni tedy ziejm6, jak by tyto vyroky mohly zas6hnout do obdanskopr6vni sfdry Zalobce. Cl6nek Langer k6ral Grosse, Ze nevysv6tlil ptjdku. Ted'mldi jako on (3. iijna 2008),

Tvtzeni ridastnfkri o rozhodn;fch skutednostech ve vztahu k tomuto dl6nku soud prvniho stupnd vymeziltak, Le Lalobce oznadil zaneoprfwndny zhsah atimllivy vyrok to, Le bojoval proti zveiejf,ov6ni dluhri. Zalovanl. tvrdila, Ze se jedna o titulek, resp. mezititulek v dl6nku, je tieba ho vnimat spolednd s textem, ktery n6sleduje, a ten je piesn;f. Vzhledem k obsahu dl6nku soud shledal mezititulek, kter;;i Lalobce oznadll za llivy vyrok, pravdivym. Zalobce v urditdm obdobi vyzyval svdho politickdho protivnika kl zveiejndni dluhfi a n6slednd prosazoval zdkon, ktery neumozf,oval po urditou dobu m6diim zveiejf,ovat informace z majetkovych piizntni politikt, a nyni odmit6 s6m odpovid,at na otinky ohlednd jednoho konkr6tniho sv6ho dluhu, pak tento mezititulek nenf obiektivnd zptsobil;ii zas6hnout do jeho obdanskopr6vni sfdry. Cl6nek Kysel;f koupil i dluhy,,langerova golfu,, (4. 10.2008). Tvrzeni ridastnikfi o rozhodnych skutednostech ve vztahu k tomuto dl6nku soud prvniho stupnd vymezil tak, Le za nepravdive tvrzeni oznadiljen nadpis dldnku a dfie vliiroky, Ze Kysely koupil pohled6vky za frmou, v jejimz piedstavenstvu byl Ivan Langer, Le podnikateli Kyseldmu dluzila i Langerova frrma, Ze Kysely m61 pohled6vku i u firmy, v ieiiml vedeni seddl Langer v dobd, kdy spolednosti vznikl 15 milionovy dluh, a Ze se pies Langerova piitele Kysel6ho dostala pohled6vka k pfivodnfm dluznikrim a Ze existuje piidinn6 souvislost mezi olomouckym golfem (golfoqfm hii5tdm) a dotaci pro jin6 subjekty (a sportovi5td) v obci Dolany. Zalovandtvrdila, Zalobce prisobil od roku 1999 do roku 2001 jako dlen piedstavenstva Golf Ageus a.s., od roku 1998 do konce roku 2000 jako dlen dozordi rady spolednosti Ageus spol. s r.o.; byla mu tedy zndma cel6 transakce se spolednosti DruZstevni holding a.s., nejpozddji od 31.5. 1999. Na z6kladd analyzy obsahu dl6nku soud prvniho stupnd uzaviel, Ze titulek i cely dl6nek maji pravdivy zftklad, zjednodu5eni ve form6 personifikace konkr6tnich spolednosti na vdcech zu('astndnych nemohou byt sama o sobd neopr6vndnym zdsahem do osobnostni sfdry. Cl6nek Langer loboval i radil, podle pr6vnikfi nez6konnd. (1.11.2008). Tvrzeni fdastnikfi o rozhodnych skutednostech ve vztahu k tomuto dldnku soud prvniho stupnd vymezrl tak, y',e podle ialobce je llivy vyrok, Ze v roce 2000 jednal nezdkonnd tim, Le porusil zakon o stietu zajm:"l'. Zalovand tvrdila, Le LaTobce pii svdm angal,ovini se v kauze prodeje akcii IPS a.s. jednal v rozporu se z6konem (). 23811992 Sb. o stietu zajmi; pii zastupov6ni Ing, Kysel6ho potalmo Lud'ka Sekyry na jednd strand jednal za iplatu jako advok6tni koncipient, konzultoval s nimi ndkterd otdzky tykqici se jejich obchodnich pifpadfi, a zfrovei lobboval za jejich zajmy u ndkter;fch nejvdtsich bank v CR jako mistopiedseda poslaneckd sndmovny Parlamentu CR. Na z6kladd analyzy obsahu dldnku soud prvnfho stupnd uzaviel, Ze sice formulace, Ze Lalobce vroce 2000 jednal nez6konnd tim, Ze poru5il zttkon o stietu zdjmi nekoresponduje doslova s tim, co bylo v dl6nku uveiejndno, nicmdnd rivahy o mozn6m piekrodenf zttkona maji re lny zaklad. Podle soudu prvniho stupnd je nddim jinfm ptsobit (obecnd) jako advokdt di advok6tni koncipient soubdznd s poslaneckou funkci, di dlenstvim ve vl6d6, a ve srovn6nim s tim je nddim jin;fm zastupovat piimo urditou tu osobu a za ni pak lobbovat v r6mci politickych aktivit.

Na z6kladd tdchto z vdri - a i zpiihl6dnutim k obsahu dalsich dl6nkt, kter6 byly u Lalovane uveiejndny, jako je posledni Zalobcem oznadeny,,sfiet z6jma? Langerovi trest neltrozi" dospdl soud k zdvdru, Le Laloba neni drivodnl. Lalovan6 iniormovala pravdivd o skutednostech jak z policejniho spisu, tak o dal5ich skutednostech t;fkajicich se Lalobce, drivodem zveiejndni nebyla snaha jeho osobu ndjak zdiskreditovat, aleupozornit na propojeni a moznosti, kter6 by s tim mohly souviset. Zalobci byl d6n prostor, aby se k vdci vy;aoiii, iate se vyjadioval, byl ze strany Lalovane opakovand citov6n, citov6ny byly i dalsi zridastndn6 osoby. Lalobce vytrhdvdjednotlive informace z kontextu nebo i zkresluje formulace, kter6 o ndm byly uveiejndny, celkovd vyzndni dldnkt davd bdlnemu dten6ii smysl jiny, nei, jak Zalobce tvrdf. JestliZe Lalobce tvrdi,2e nejvice se citi obsahem zveiejnlnych dl6nkt dotden tim, Le je povalovin za maftfrna Idko a tim je zniden cely jeho Livot, pak podle soudu prvniho stupnd odhlili od toho, Ze k prvnimu zveiejndnf tohoto oznadeni Lalobce nedo5lo ze strany Lalovine, ale vknize Kmotr Mrdzek L, i kdy? podrobnosti jsou az ve druhdm dile. A prvni dil byl zveiejndn diive nez sdrie dl6nkri Zalobou oznadenych, Kromd toho, Le takto Lalobce ozna(ovitn skutednd v odposlesich telefon6tri byl, mdl soud za,,prok6zane,,, d ie notoricky zndmou vd,ci, Le toto oznadeni pievzala i ostatni m6dia a opakovand v tomto smdru o obsahu odposlecht informovala. Soud prvniho stupnd uzaviel, Le Lalobci byl d6n - vzhledem k jeho politickdmu postaveni - prostor vyjridiit se ke viem podstatnym okolnostem, vdetnd toho, zda vdddl, di nevdddl, Ze jeho zndmijsou v kontaktu s Frantiskem Mr6zkem. Vyrok o n6hradd n6kladri iizeni soud prvniho stupnd od0vodnil ustanovenfm S 142 odst. 1 o. s. i.; Zalovand mdla ve vdci plnlii tispdch a niieli ji pr6vo na n6hradu ndkladri iizeni zazastoupeni advok6tem ( pau56lni odmdna 25.000,-Kd dle $ 6 odst. 1 pism. a) vyhl6sky d. 48412000 Sb. a pau56lni n6hrada n6kladri za devdt rikonrh po 300,-Kd dle vyhl6sky (:. 17711996 Sb., v5e vdetnd dand z piidan6 hodnoty). Proti v5em vyrokrim rozsudku soudu prvniho stupnd podal Lalobce odvoldni a to z drivodri podle $ 205 odst. 2 pism.c), d), e) a g) o.s.i. K odvolacimu drivodu podle $ 205 odst. 2 pism.d) o.s.i. Zalobce soudu prvniho stupnd navrhnul vice nel 30 drikazri a to zejmena k vyvrdceni tvrzeni Lalovan6,, Le byl ve spisu Krakatice podeziely z propojeni na organizovany zlodin kolem zavralddneho Franti5ka Mrdzka, ale i dal5ich Zalovanych vyrokri. Zdsadni dttkazni hodnotu mdl piedev5im irpln;f spis Krakatice, ktery mdl byt vyladhn od Policie ir.ofikaz byl prov6ddn jen tzv. Dildim vyhodnocenim, jel obsahovalo jen 15 stran z tisice. Zalobce se je jist, Ze ve spisu Krakatice nemfize by't nic - bude -li objektivnd vyhodnocen cely jeho obsah, co by mohlo vdst k zfxdru, Le byl podeziellli z propojeni na organizovany zlodin kolem zavralddndho Franti5ka Mrdzka. Soud prvniho stupnd se pouze dotazoval, zda spis je utajovdn, takovy dotaz v59k- jak se uv6di v odvol6nf nem6 kvalitu Ladosti podle $ 63 odst. 1 zitkona(,.41212005 Sb. Zalobce navrhnul, aby vedle dtkazu timto spisernbyly vyslechnuty v5echny osoby, kterd se rozhodujici mdrou podilely na vedeni spisu. Tyto drikazy soud neprovedl, ani jejich provedeni nepiipustil ani piesvdddivd nevylozil prod je povailoval za nadbytednd.opomenut z:0;stal i n6vrh na vyslech svddka Kyseldho. Y iizeni tak byl mezi ridastnfky postupem soudu prvniho stupnd zal,olen nepomdr; i.alobci nebyl piipu5tdn Ladn!, dtkaz k vyvr6ceni pravdivosti tvrzeni uveiejndnych v dl6ncich Lalovartl, zatimco dtkazy

nayrlene Zalovanou soud prove dl. Zalobce l6dal, aby navrlene dttkazy provedl odvolaci soud. K odvolacimu drivodu podle g 205 odst. 2 pism.e) o.s.i, Nejz6vaZndj5i tvrzeni Lalovane, totil Le Lalobce mdl b1;it ve spisu Krakatice podeziely z propojeni na organizovany zlodin, mdl soud prvniho stupnd za prwdld jen na z6kradd tzv. dfldiho vyhodnoceni KS Krakatice, piidemz soudasnd bez uvedeni drikaznich zdrojri dovodil, Le,ie d6no obsahem odposlechfi". Pravdivost publikovanych informaci m6ly p6ot. soudu nepiimo potvtzovat,,knihy Kmotr Mrdzek I. a Kmotr Mrinek II. a citace byvaldho ministra vnitra Bublana a byvaldho vy5etiovatele Kubiceho ze kitu prvnich z I<nrh',. K i:adny dtkaz audiovizu6lnim zhznamem v iizeni proveden nebyl. Jan Kubice nebyl vysetiovateiem, ale ieditelem Utvaru pro odhalov6ni organizovandho ziodinu Policie in. p*ujiuost obsahu knih Kmotr Mtazek I. a kmotr Mrlzek II. nebyla nidim prokdzdna,jde o knihy novin6ie a autora d16nkfi Lalovane, ktery nemdl (legdlni) piistup ke spisu Krakatite, neni jistd, z jake materr1ly m6l k dispozici, kdyz knihu psal (zda vribec autentickd d6sti tohoto spisu, jak6 to byly d6sti a zda nebyly pozmdn6ny di vytrzeny z kontextu), Soud neprovedl drikazy,-kterd mohiy mit i objektivni 16z a kter6 pro jejich autentickd spojenf se spisem Krakatice navrhoval Zalobce (fplny spis samotn;f a svddky, ktefi se postupnd podileli na vedeni tohoto spisu). Tzv' dildimu vyhodnoceni KS Krakatice je dokumentem nepodepsanym z deho plyne nelze udinit ja[fkoliv zhvdr o tom, Ze se jedn6 o konedny a schv6leny dokument. Vlastnorudni podpis je imanentni vlastnosti riiednich dokumentri, Neni znam, nebylo tvrzenani prokazov6n irdel a kontext jeho zprac ovdni - to by bylo moznd zjistit jen z irpln6ho spisu; takovy dttkaz v5ak v iizeni pies opdtovnou Z6dost Zalobce nebyl proveden. To, Lejde o,,vyhodnoceni,,, nelze posoudit ve vztahu k obsahu spisu, neni jasn6, zdanaopak obsah spisu dezinterpretuje. Datum 25.2.2000, kdy mdl byt dokument poiizen, je v dokumentu zmif,ovdno v budoucim dase v souvislosti s tam popisovanou ud6losti (strana I4). Zalobce v odvol6ni upozorf,uje na rasisticky kontext d6sti materi6lfi (uvedeni dovdtku,,zid" u jedn6 z osob v protolcolu na slrand 8). I kdyby byl pravy a nezkresleny, ani tak by podle Zalobce neprokazoval, Le byl podeziely s propojenim na organizovany zlodin di Le by dinil cokoliv neleg6lniho. Naopak, kdyby byl materi6l pravy a nezkresleny, potom tzv. zflmovd osoby jsou jednornidnd vypodit6ny v tietim az Sestdm odstavci textu, l<tery zadin6 na strand 7, mezi nimiz Zalobcovo jmeno neni. A jeho jm6no neni ani na strand 74 a 15, kde se vyslovnd objevuji jmdna osob, jez mdly blft ovlivf,ov6ny. Ke knih6m Jaroslava Kmenty Kmotr Mrtnek L a II. Lalobce v odvol6ni uvedl, Ze novindi Kmenta je jedinou osobou, kters tvrdi, Le to co komerdnd publikuje, m6 privod ve spise Krakatice. Neni ziejme v jakd podobd ridajnd kopie d6sti di snad celdho spisu ziskal, zda to co m6 k dispozici, je pravd a neupravend,,krakatice". Nelze objektivnd piezkoumat, zda udajnd riryvky z takto nazvaneho spisu odpovidaji tomu, co je v origin6lu spisu obsazeno, ttj. zda to vribec je z praveho spisu a ne z ndklfm vytvoien6ho plagi6tu. Neni jasn6, zda vybdr citaci di publikovanych d6sti nyni zkreslen, manipulovdn di vytrhov6n z kontextu. Zalobce nikdy obsah spisu Krakatice neviddl. MA za to, 2e autor derpal z nepravdivych, anebo zkreslenych podkladt. Ze skutednosti, Ze si Zalobce telefonoval se stejnou osobou, panem Lud'kem Sekyrou, s niz si mdl irdajnd telefonovat a zemiely FrantiSek Mrdzek, nelze dovozovat skutkovy zttvdr,

?" bv Zalobce byl podeziely z propojeni na organizovany zlo(:in kolem zavralddneho bosse Mrdzka. Zalobce nevdd6l, Ze si pan Sekyra telefonoval s Franti5kem Mr6zkem, S Franti5kem Mtinkem I'alobce neudrzoval (a to ani zprostiedkovand) jak;fkoliv kontakt (i vztah, neznal se s nim, nikdy s nim netelefonoval. Zalovan6 ani netvrdi, Le by pan Luddk Sekyra p6chal organizovan y zlo Ein ko I em zav r aiddneho b o s s e Franti ska Mr fuka. Zalovand nebyla schopna uvdst, v dem by mdl organizovany zlodinna ktery mdl bft Lalobce propojen, spodivat, i kdyby jej zcela odosobnila. soud v iozsudku bez Salehokoliv odkazu na dikazni zjistdni vychizi z presumpce, Le tu ndjaky organizovany zlodin byl. Odvolatel mh zato, Le takovd presumpce nem6 oporu v provedenych dlkazech, ale odporujl i ristavnd zatudene presumpci neviny. Ani Zalovan6 ani soud neiikaji nic o tom, v cem mdl organizovany zlo(,in spodivat. Odvolatel namital Le zejmen, kter6 se v tomto kontextu dl6ncich Lalovane objevuji nebyl po roce 1989 dni byl trestnd odsouzen di stih6n. Orgfny dinnd v trestnim iizeni vyhodnotily,,krakatici" jako spis, kter;f neposkyuje podklad k zahdjeni rikonri trestniho iizeni (trestniho stih6ni) jak6koliv osoby. Z toho plyne, Ze ve spise Kraliatice pravddpodobn6 nejsou jak6koliv zjistdni o organizovandm zlodinu, protoze v opadndm piipad6 -by bylo povinnosti tdchto org6nri zahajrt fkony trestniho iizeni. K tvrzeni, Ze si Langer a Kysely pomohli navzftjem, soud nedinil Lddne skutkov6 zdvery vyjma reprodukce obsahu dl6nkri. Soud opomenul dojem protihodnoty, kter;f Lalovanft dl6nkem na toto t6ma vyvolala. Obdobnd plati tdl k twzeni, Le okolnosti rivdru Langer taji. Soud nepiihl6dl k dfikazu majetkovymi pirznhnimi Zalobce, v nichz prijdku pfiznaial (majetkov6 piiznfini byla piistupn6 veiejnosti). Informace o prijdce uz v roce ZOOI se objevily v Hospod6is(i'ch novin6ch, piitom dtkaz piislusnym dl6nkem byl v iizeni proveden. Soud k ndmu v5ak vtbec nepiihlddl. Namisto toho soud zmif,uje daflovd piiznini. ta vsak v iizeni vribec nebyla piedmdtem dokazov6ni. V odvol6ni se d6le uv6di, Ze dalsi skupinu zf:alnych tvrzeni piedstavuji dl6nky Lalovane, kter6 obvinili Zalobce, Ze prisobil ve statut6rnim org6nu spolednosti, kter6 dlulilaa nespldcela dluhy. Odvolatel souhlasi se skutkovymzdvdrem soudu v jaklfch spolednostech byl Zalobce dlenem org6nri, zejmdna Le ve spolednosti GOLF AGEUS a.s. (nyni GOLF AREA a.s.) byl dlenem piedstavenstva. Soud v5ak pod vydtem dokumentri a zji5tdni, kterd z nich vyvodil, zcela opominul ot6zku, kdo byl dluznikem. Tim byla Olomouckd golfov6 spolednost s.r.o., v jejichl, org6nech Lalobce vfibec neprisobil.. Oproti tomu spolednost GOLF AGEUS a.s. (nyni GOLF AREA a.s.), v jejichz org6nech Zalobce po jistou dobu prisobil, poskytly svd nemovitosti do zdstavy k zaji5tdni zdvazku Olomouck6 golfov6 spolednosti s.r.o., tedy ke zlep5eni postaveni vdiitele. Soud stejnd jako Lalovanh a stejnd jako jeji redaktoii zamdnil zdstavce - tedy osobu, kter6 vlastni zdstavu a dlulnika tedy subjekt,ktery ndkomu diuli. Souddsti Laloby byla takd omluva zatvrzeni o vazbd, i.alobce na Tom65e Paclika a pies ndho na obchodnfka s LTO od Vratislava Kutala, kter;i? byl v minulosti odsouzen za objednfni vraldy. Soud prvniho stupnd uzaviel, Le zveiejndn6 omluva se netykala Lalobce. Odvolatel namith Le, Le lziq;? vlfrok o tom, Ze Tom65 Paclik spravoval majetek Kutalovych firem m6 zfsadni vliv i na Lalobce, jestlize timto llivym vyrokem Lalovan dten6itm dokumentovala existenci nepiime vazby mezi Lalobcem a Kutalem. V dl6nku MF DNES ze dne 29. 9.2008 totrlvyplyv6 nejenom, Le mdl Tom65 Paclik tak blizkou vazbu ke Kutalovi, Ze spravoval majetek jeho firem,kdyl ten byl ve vazbd, ale nepiimo dokonce to, Le tak dinil v domd Lalobce, kde m6 kancel6i (sidlo).

K vyroku, Le Langer bojoval proti zveiejriov6ni dluhri, udinil soud skutkovy z6vdr pouze z dlfittktt Lalovane. Odvolatel mii rozsudek v t6to d6sti nepiezkoumateln;f, nebot, neni jasne z deho soud pii prokazov6nf pravdivosti tohoto twzeni vy5el (odrivodndni rozsudku zmiiluje pouze dl6nek MF DNES ze dne 3. 10. 2008,,Langer kdral Grosse, Ze nevysvdtlil ptjdku. Ted' mldi jako on"). Ohlednd twzeni o dotaci pro golfovl;i klub, respektive golfovd hfi5td v obci Dolany _ V6ska soud ve vazbd na poladovany text omluvy konstatoval, Le takovy vyrok v dl6ncich MF DNES dne29.9' a 4. 10. 2008 (tdz idnes.cz) nebyl obsazen. 1alobce v Lalobd,vysvdtlil, Ze z tdchto dl6nkt nelze vybrat jednu vdtu a tu oznadit za nepravdivou pro tu skutednost, Ze nepravdivd vyzndni dldnku vznrkd al. idelovym iazenim vdt a naopai nezaiazenfm takovd vdty, kterd by (pravdivd) uvedla, Ze golfovy klub ani golfove hiistd iildnou dotaci ze st6tniho rozpodtu nedostaly. V dl6nku byla zamldena podstatnd okolnost, Le dotaci ve zmif,ovand obci dostaly jind sportovni kluby a jina sporlovi5td, kterd s golfovym klubem a hii5tdm sousedi nanejv;;is geograficky. Zalobce pouktnal Le na idnes. cz, bylo explicitnd uvedeno, Ze Lalobce,,ziskal pro sv6 hii5td 9 milionii". Nic z toho neni pravdou, Zalobce ani golfovlf klub nemaji jak6koliv vlastnick6 prixa ke sportovi5ti v tdze obci, jimz byla dotace poskytnuta. Soud prvniho stupnd dospdl k nespr6vnym skutkov;;im zji5tdnim pii prokazovilni tvtzeni o tom, Le Lalobce poru5il zitkon o stietu zdjmtt. Soud piedev5im interpretuje dl6nek MF DNES ze dne 1. 11. 2008 (totoznd na idnes. cz) tak, Le nemdvyznam, k ndmuz Lalobce vztahuje text omluvy (Ze Ivan Langer v roce 2000 jednal nez6konnd tim, Ze poru$il z6kon o stietu zqmtt). Soud udinil nespr6vn6 skutkov6 zji5tdnf ztdchto dl6nkri samotnych. V dl6nku byly obsazeny napi. vyroky:,,langer lobboval i radil. Podle prrivnikri nez6konnd"...,,ivan Langer se svym lobbingem v piipadu IPS dostal za ltanu zdkona."...,,langer lobboval i radil ziejmeziejmd nez6konnd'0,,... myslim,l.eje to v rozporu se z6konem o stietu zdjmi". Dle soudu prvniho stupnd,,zal)ranuzakona" neznamend protiz6konnd. V pod6ni soudu jde o nepiijatelnou itdelovou argumentaci, jil se snazi vyvinit Zalovanou stranu rozporu s bdznym porozumdnim slovnimu spojeni,,za hranou zakona". Zatimco kdyby bylo,,na hrand zakon6,, v bdzndm porozumdni opravdu nemusi znamenat,,nezakonnd", tak vyraz,,za\)ranv z6kon6, jednoznadnd podle odvolatele znamen,,nezd:konnd" di,,protrzilkonnl",popi.,,neleg6lnd,,. K odvolacimu drivodu podle $ 205 odst. 2 pism.c) o.s.i. Odvolatel vytykd soudu prvnfho stupnd i vady iizeni, jez mohly mit za n6sledek nespr6vn6 rozhodnuti ve vdci. Soud podle odvolatele poru5il zisadu projednaci, nebot'i v rozsudku se objevuje jiz, zmineny odkaz na audiovizuillni zdznam ze kitu knih Jaroslava Kmenta Kmotr Mr6zek. Zalovand sice zalozila a navrhl a za dilkaz nosid se zhznamem. ale tento dfikaz nebyl pii ristnim jedn6ni nikdy proveden ani jinak fdastnikfim piedestien. Soud prvniho stupnd si tedy pravddpodobnd s6m dikaz piehrdl, anilby v5ak dal stran6m moznost jej zhlddnout pii irstnim jedn6ni a vyjddiit se k jeho obsahu. Zalobce neznd obsah tohoto dtkazu, kterlii byl po celou dobu iizeni zalolen v piilohov6 ob6lce, ale i kdyby je znal, bylo by to zcela irelevantni v situaci, kdy drikaz nebyl proveden piijedn6ni ve vdci a kdy o provedeni tohoto drikazu strany vfibec nebyly vyrozumdny. Zalobce namit6, Le par.ta Bublana apana Kubiceho s6m navrhoval za svddky. Soud prvniho stupnd dinil skutkov6 zjistdni z nezftkonnd ziskan6ho drikazlr, a to z kopie listiny nazvandjako Dildi hodnoceni KS,,Krakatice", Tento dtkaz piedlozila Lalovanit naprvnimjedn6ni ve vdci dne 15. 6.2009. Soudjej provedl naposlednimjedn6nf ve vdci dne

15 ' 3.2009 pii pln6m vddomi, Le cely spis Krakatice je kvalifikov6n jako utajovan6 informace v rezimu drivernd, coz mimo jine znamen6, Le neofici6lni zpiistupndni jeho obsahu, byt, jen d6sti, by naplnilo minim6lnd form6lni znaky skutkovd poartuty tresin6ho dinu ohrozeni utajovan6 informace dle $ 106, popiipadd $ 107 tehdy platndho a ridinndho trestniho zitkona (soudasny trestnf zttkon zn6 obdobn6 skutkov6 podstaty). Pokud se skutednd autentick6 d6sti di dokonce cely spis dostali autorovi dl6nku Lalovane panu Jaroslavu Kmentovi di jin;fm zprisobem do dispozice LaIovane, kterd jej pak piedlozila soudu, pak na pod6tku bylo napln6ni znakt uvedendho trestndho dinu, at' jiz v fmyslu $ 106 anebo z nedbalosti $ 107. Aiakyt<oliv takto neleg6lnd ziskany itrlek z policejniho spisu vedendho v rezimu jfivdrn6, -uri Uyt povalovftn za nezitkonnd ziskany dttkaz, kterym soud nemdl v6st dokazov6ni v obdansk6m soudnim iizeni. K obsahu takovdho dtkazu by soud vfibec nemdl piihlizet. Nelze podle odvolatele piipustit, aby strana, kteftt vyulivd nezitkonnd unikl6 (a tedy ziskand) dtkazy, Uytu zvyhodndna pied stranou, kter6 ty.to dtkazy nevyuzivala soudu nepiedkl6d6. Procesni vady a nespr6vny postup soudu prvni instance shled6v6 odvolatel v tom, Le z pisemndho vyhotoveni rozsudku nelze rozeznat, co je rekapitulaci dl6nkri LaIovane, co jsou skutkov6 zji5tdni soudu a z jaki,ch drikaznich zdrojri je soud odvozuje a kde zadin piavni kvalifikace. K odvolacimu dtvodu podle g 205 odst. 2 pism.g) o.s.i. Odvolatel povazuje za nesprilnd pr6vni zi:ery soudu prvniho stupnd, jei, vych1zeji z piedpokladu, 2e obrana lalobce, nebot' je politikem, se vyderp ala jil tim, Le mu Lalovan1 dala prostor k vyj6dieni. V drisledku dl6nkfi Lalovane na veiejnosti je Zalobce vnim6n jako mafifn,,idko", tedy je spojov6n s mafii, potalmo orgunitouuny^ zlodinem. iiia"" uskutednil telefonicky rozhovor s panem Lud'kem Sekyrou na tema leg6lniho irsili ve prospdch zhmeru klienta advok6tni kanceldie, kde Lalobce pracoval jako advok6tni koncipient, vyhrdt v tendru na odkoupeni akcii soukrom6 stavebni obchodni spolednosti. Zalovane i soudu stadilo jen to samo o sobd stadilo, aby byl lalobce oznaden zapod,ezieleho z propojeni na organizovanlii zlodin kolem zawalddneho bosse Mrdzka, a to je na zakladd k tomu piistoupivsf okolnosti, 2e pan Sekyra mdl uskutednit telefonicky rozhovor s Franti5kem Mrdzkem. Ohlednd vyroku, Le si Lalobce a podnikatel Ivan Kyself pomohli navzdjem- vyvoldvd dojem protihodnoty a tedy stavi Zalobce do svdtla, jel za pr6vni sluzby ve vdci prodeje akcii IPS, kterd poskytoval v advok6tni kanceldii, kde byl zamestnfun, obdrzel protiplndni ve formd pnjdky. S timto odvolatel nesouhlasi, Lalobce nepiijal od pana Kysel6ho jakoukoliv odmdnu di protiplndni, pan Kysel;i byl logicky ve vztahu k advokdtni kancel6ii, ne ve vztahu k Zalobci. U skupiny vli;rokfi o dluzich, respektive pohled6vk6ch za firmou, v jejiml piedstavenstvu byl Langer, jsou dopad do osobnostni sfdry Zalobce evidentni. Zalobce je postaven do svdtla jako dlovdk, kteryi byl ve statut6rnim orgdnu spolednosti, kter6 mdla dluh, ktery nesplficela. Odvolatel nesouhlasi s odfivodndnim soudtr, Le,,..zjednodu5eni ve formd personifikace konkretnich spolednosti nemrize byt sama o sobd neopr6vndnym zilsahem do osobnostni sfdry takovych fyzickfch osob" vyhodnoceni rezignuje na rozli5ovftni, kdo komu dluzil a kdo v org6nech jakd spolednosti skutednd pfisobil. Soud tim, Le tolercval zitmdnu dlulnika za osobu, kter6 poskytla svd nemovitosti k zajistdni, tj. zdstavce, ktery v tomto piipadd nebyl obligadnim dluznikem, nemd pravdu ani v tom, Le by dl6nky mdly pravdivy zilklad.

V d6sti, kde Zalobce udinil soud6sti ndvrhu vlirok o Tom65i Paclikovi jako nepiim6 vazbd Lalobce na Kutala jakozto obchodnika s LTO, soud pochybuje, prod Zalobce oznaduje tento vyrok za llivy a uv6di, Ze nepravdivy ridaj o tom, Ze Tom6S Fu"tit figuroval ve firmd, kterou pies jinou spolednost ovl6dal Kutal a nepravdivyii v;frok, Ze splravoval majetek Kutalovych ftrem v dobd, kdy byl ve vazbd, se netykal La\obce. Tdmito vyroky Lalivand dokumentovala, Le lalobce mdl mit vazby na Vratislava Kutala, o ndmz fiant<v Lalovane uv6ddji, Lebyl obchodnikem s LTo abyl odsouzenzaobjedn6ni vraldy. Zalobce d61e nesouhlasi s tim, Le mezi titulek,,bojoval proti zveiejriovani dluhri,, nezasahuje do jeho osobnostnich pr6v. Z kontextu d16nku, z ndhoi plyne, Le tak mdl dinit v souvislosti s pfijdkou, kterou mdl od panalvanakyseldho. Odvolatel neshled6v6 spr6vnym i zdvdr soudu prvniho stupnd ohlednd vlfroku o dotaci pro sportovi5td v obci Dolany - Vdska, nebot'z obsahu dl6nku je jasnd patrnd, Ze o Lalobci je tyrzeno, Ze prosadil st6tni dotaci pro svrij golfovy klub a golfov6 hii5te, kde hraje, piestoze Ladn6' st6tni dotace nebyla golfovdmu klubu di hii5ti posky.tnuta ani Lalobcem prosazov6na. To samoziejmd vrh6 negativni stin na Lalobce jako politika, ktery mdl (podle Lalovane) sledovat svfij privritni zf$em. Soud prvniho stupnd tel, podle odvolatele nespr6vn6 vylozil ustanoveni $ 2 odst. 1 tehdy platn6ho a fdinndho zilkona dislo 238/1992 Sb., o stietu zajmt. Zfikon zakazoval,,vyttlivat svdho postaveni, pravomoci nebo ziskanych inform aci", a to Zalobce pii zamdstn6ni v advokdtni kanceldii ani jinak nedinil. Argument soudu, Ze mdl nepochybnd usnadndny piistup vedeni banky, je spekulativni a nidim nepodlozenf. ZaTovand ve svdm vyj6dieni vyvracely vlfvody Lalobce a dovozovala, Ze soud prvniho stupnd zjistll irplnd skutkovy stav vdci, jestlize provedl dfikaz tzv. Dildim vyhodnocenim KS Krakatice. Zdttraznrla, Le Lalobce je osobou dlouhodobd veiejnd dinnou a proto musel sndst vdt5i miru kritiky a vdt5i mfru diskuse na svou dinnosti, Cldnky Lalovand upozorf,ov aly na zinalne skutednosti, kterd se tykaly piedstavitehi veiejne moci, kter6 byly zatajovfny. Zalovand byla oprd.vndna informovat veiejnost o v5ech aktivit6ch?alobce,-zejmeni pak o tdch, kterd byly rozporne. Zalovand Ldd6, aby odvolaci soud rozsudek soudu prvniho stupnd potvrdil. Vrchni soud v Praze jako soud odvolaci z podndtu Lalobcova odvolini piezkoumal rozsudek soudu prvnfho stupnd vdetnd piedchdzejiciho iizeni ( ustanoveni $ 212 a $ 2I2a o.s,i.), aniz piitom ve smyslu ustanoveni 5 21,4 odst. 2 pism.d) o.s.i. naiizoval jedn6ni, a dospdl piitom kzf. dru, Ze v drisledku vad dokazovini pied soudem prvniho stupnd je tieba ke zjistdni skutkov6ho stavu vdci provdst ridastniky navrlene dtkazy, jez nemohou byt provedeny v odvolacim iizeni. Zdkladem odvol6ni a t6z skutkovym zhkladem sporu je dokazov6ni pied soudem prvniho stupnd o skutednostech, jel mdly byt souddsti spisu Krakatice ( Zalobcovy vlfhrady v rdmci odvolaciho dfivodu podle g 205 odst.l pism.d) a e) o.s.i. Soud prvniho stupnd vysel z piedpokladu, ktery neni nidim zpochybndn, Ze spis vedeny organy Policie CR pod nizvem Krakatice je veden v rezimu utajovanlfch informaci v kategorii D podle zftkona (,. 41212005 Sb., o ochrand utajovanych informaci a o

bezpednostnf zprisobilosti, ve zndni pozddj5ich piedpisfi (d6le jen,,zvli$tni zirkon,). Je nepochybnd, Ze spis obsahuje utajovand informace. JestliZe piedmdtem dokazov6ni maji by't skutednosti, jel jsou utajovan;fmi informacemi - jako je tomu vdan6 vdc - pak je soud povinen podle ustanoveni g124 o.s.i. dokazov6ni prov6ddt tak, aby byla Setiena povinnost zichovhvat mldenlivost o utajovan5ich informacich chrdndnych zvl65tnim. V tdchto piipadech lze prov6st vyslech jen tehdy, jestiize vyslychandho zprostil povinnosti mldenlivosti piislu5n;f org6n nebo ten, u i"noz iaimu ma tuto povinnost; piimdiend to plati i tam, kde se prov6di dfikaz jinak nez q;?slechem, typicky napi. pii dokazov6ni listinami. Drikaz spisem vedenym Policii CR, kter;i; obsahuje utajovan6 informace ( zde spis Krakatice), je drikazem listinou ve smyslu $ 129 o.s.i.. ProvAdi -li se dfikaz listinou, kter6 obsahuje utajovand informace, plati pro moznost piedist tuto listinu ( obsah spisu) v iizeni pied soudem piimdiend pravidlo o vyslechu svddka, jenz m6 povinnost zachovtlat mldenlivost o utajovan;fch informacich chr6ndnych zvl65tnim z6konem. Skutednosti, jez jsou soud6sti takovdho spisu proto mohou b;it v obdanskdm soudnimiizeni piedmdtem dokazov1ni jedind za piedpokladu, Le do5lo ke zpro5tdni povinnosti zachovflat mldenlivost o utaiovanfch informacfch, YZdy kdyz soud v iizeni zjisti - jako tomu bylo v dand vdci - Ze piedmdtem dokazov6nf by mdly byt utajovand informac e, piich zi v irvahu jedinli; molny postup; soud je povinen ve smyslu ustanoveni $ 63 zvl65tniho z6konapolddat opr6vndny org6n o zprostdni mldenlivosti. Posouzeni, zda osoba povinn6 zachovavat mldenlivost bude oprfvndnym org6nem zprostdna mldenlivosti, je jedind vdci tohoto orgiinu. ZproStdni mldenlivosti Ize podle ustanoveni $ 63 odst. 8 zvl6stniho zilkona odepiit v piipadech, kdy by tim mohlo dojit k mimoiddnd vtftne nebo v6znd rijmd zt1mtm eesk6 republiky anebo k ohrozeni Livota di zdtavi osob; kdy o takovou vdlnou rijmu nebo mimoi6dnd vdznou ujmu zilmtm Cesk6 republiky ( nebo ohrozeni Livota di zdravi osob) mflze jit, stanovi zvl65tni zdkonv ustanoveni $3. JestliZe piislusn;i org6n odmftne zpro5tdni mldenlivosti, nemohou byt v iizeni pied soudem utajovand informace projedndv6ny a nemohou blt takd piedmdtem dokazov6ni ( srov. td,zl. Drhpal, J. BureS,. Komentdi k obdanskdmu soudni i6du, C.H. Beck. 2009, k $ 124, b.1). Zdkon tedy vfibec nepiipou5ti - pakhle nedojde ke zpro5tdni mldenlivosti - aby pravdivost skutednosti, jez jsou utajovanlfmi informacemi byla dokazovdna jinak; t1'to skutednosti v iizeni vribec nesmi byt projednfndny ( nesmi b;it dokazov6ny). Soud prvniho stupn6, adkoliv konstatoval Ze spis Krakatice obsahuje utajovan6 informace, v rozporu se ziikonem uzaviel, Le pro fdely dokazov6ni se lze spokojit s tzv. Dfldim vyhodnocenim obsahu tohoto spisu, aniz postupoval podle ustanoveni 5 124 o.s.i. a ustanoveni $ 63 zvld5tniho z6konu. t<dyby totil opiavndny org6n nerozhodi o zpro5tdni mldenlivosti ohlednd utajovanych informaci obsazenych ve spise Krakatrce (af ve vzlahu k samotndmu spisu, di ve vztahu k osobdm svddkri, lejichl vyslech Lalobce navrhnul), pak by tvrzeni o skutednostech, jez jsou tdmito utajovanymi informacemi, vribec nesmdla blft piedmdtem drikazniho iizeni; tim m6n6 pak mohla byt tato tvrzeni dokazov6na jinymi drikaznimi prostiedky. Podle zttkona tedy piichdzel v irvahu jedin;f molny postup soudu prvniho stupnd ato pol\dat opr6vndny org6n o zpro5tdni povinnosti zachovtlat mldenlivost o utajovanych informacich jak ve vztahu k obsahu spisu Krakatice, tak ve vztahu k osobfm svddkt, jejichl vyslech Lalobce navrhoval,

V;fsledek Lddosti soudu o zprostdni mldenlivosti piedurduje ( a v dand vdci tel piedurdi) dalsi postup soudu v iizeni. Nevyhovi -li opr6vn6n;ii org6n Zadosti soudu o zpro5tdni mldenlivosti o utajovanych informacich ve spisu Krakatice, rimohou byt tyto informace piedmdtem projedn6vdni a dokazovdni. Z procesniho hlediska by to inamenalo, Le by Lalovand nemohla piindst dtkaz pravdivosti skutednosti, kterd s odvol6nim na obsah tohoto spisu ( af s vyslovnym nebo obsahoq;im) publikovala v dotdenlfch dl6ncfch. Jde o stav, ktery procesni pr6vo hodnoti jako stav dfikazni nouze, jehol. n6sledky je tieba vzdy piidist tomu, kdo md ohlednd takov6 skutednosti povinnost tvrzeni a povinnost drikazni. V dan6m sporu o ochranu osobnosti, v ndmz je z hlediska skutkovych tvrzeni ridastnikri skutek vymezen tak, Le do pr6v Lalobce na ochranu jeho osobnosti mdla zas6hnout Lalovan1 obsahem dotdenych dlankt, md dttkazni biemeno o tom, Le ililnky jsou zalo1eny na pravdivych informacich, Zalovan ' Nezdaii -li se ji tento dttkaz, nelie" mit zato, Ze pravdivost inform aci byla prokdzfina. Takovych drisledkri si Zalovan6 ( ostatnd jako kaldy vydavatel tisku) musela bliit vddoma piedem, nebot' jde o piedvidatelnd souvislosti plynouci ze zttkona.. Podstata prfnni ripravy ve zvl65tnim z6kond stoji na dvou piliiich; jedna na vymezeni okruhu informaci, jez jsou utajovand, jednak na urdeni okruhu osob opr6vndnych se sutajovanymi informacerni seznamovat. Utajovand informace nejsou urdeny veiejnosti, veiejnd sd6lov6ny byt nesmi; seznamovat se s nimi mfize jen urdeny okruh osob a to i piipadndm soudnim sporu v ndmz oprdvn6ny org6n na Lddost soudu rozhodne o zprostdni mldenlivosti. JestliZe se, jako je tomu v dan6 vdci, vydavatel tisku piesto rozhodne, Le je ve veiejndm zflmu publikovat informaci, jez veiejnd sddlovdna byt podle zttkona nesmi, jelikoz je utajov6na, pak tak dini ret, svddomfm,2e v piipadn6m soudnim sporu ( jako vdand vdci napi.,r. ipotu na ochranu osobnosti) zpravidla neunese biemeno dfikazni o pravdivosti tdchto skutednosti, jestlize opr6vndny org6n nerozhodne o zpro5tdni mldenlivosti. V takovdm pifpadd -ptoto utajovan6 informace nemohou b;ft pied soudem projedndv6ny a nemohou b;1?t piedmdtem dokazov 6ni a to anij inymi drikaznimi pro stiedky. Z uvedendho je ziejm6, Ze soud prvniho stupnd provedl ke skutednostem, jez podle nespornych tvrzeni mdly byt jako utajovand informace soud6sti obsahu spisu Krakatice, dokazovttni v rozporu se z6konem. K drikazfim takto provedenym proto nelze piihlilet. ye smyslu ustanoveni $ 213 odst.4 o,s,i. tedy soud prvniho stupnd neprovedl ladne dokazovtni knejpodstatndj5i d6sti skutkovych tvrzeni, jelbyla mezi irdastniky spornh a jel zhlediska skutku vymezen6ho Zalobou piedstavovala nejpodstatndjsi lwzeny zhsah do osobnosti Lalobce. Ustanoveni $ 213 odst. 4 o.s.i. ukl6d6 odvolacimu soudu doplnit dokazov1ni o ridastniky navrlend dttkazy, kter6 dosud nebyly provedeny, za piedpokladu, Le nejde o rozsilhle doplndni dokazovttni a ke skutednosti, jel, jimr mabyt prokdzdna nebylo p.ou.d.no Lddne nebo zcela nedostatedne dokazovftni. Provedeni dtkazu spisem Krakatice samo spolu s qfslechem Lalobcem navrlenych svddkfi o sobd - za piedpokladu, Ze oprdvndn;f org6n rozhodne o zpro5tdni mldenlivosti - piedstavuje samotny zaklad objasndni spomych skutednostf. Je proto vyloudeno, aby takovd dokazovdni bylo prov6ddno az ve stadiuiizeni odvolaciho. JrLtento zitvdr odvolaciho soudu je dfivodem pro zru5eni rozhodnuti soudu prvniho stupnd a vrdceni vdci k dal5imu iizeni ( $ 2l9aodst.2 o,s.i.). Zdsada piim6ho hodnoceni dfikazri a tez okolnost, Ze vsechny dfrkazy, ktere mdly tzv. objasnit obsah spisu Krakatice byly provedeny v rozporu se z6konem, vyluduje, aby odvolacf

soud hodnotil pro ridely dal5iho iizeni dosavadni qiisledky dokazov6ni pied soudem prvniho stupnd. Je ov5em rikolem odvolaciho soudu vyj6diit se k vad6m iizeni,kter6 namital odvolatel atelk vychodiskfim pr6vniho posouzeni vdci. Odvolaci soud piedevsim zdiraziuje, Le z dttkazu, ktery soud prvnfho stupn6 neprovedl, nelze dinit skutkov6 zjistdni. JestliZe soud neprovedl dtkaz audiovizu6lnim z znamem ze kitu knih Jaroslava Kmenta Kmotr Mritzek, kter;f piedloaila Lalovanfr,"pak nesmdl z neprovedendho drikazu dinit LildnazjiStdni. Bez zietele k hodnoceni listinnlfch drikazri je ziejme, Le pii zkoum6ni pravdivosti sddleni Lalovane, Le Lalobce prisobil ve statut6rnim organu rpol.dnosti, kter6 dlu1ila a nespl6cela dluhy, soud v dfisledku nespr6vn6ho prdvniho vllkladu nerozli5oval zttsadni odlisnost postaveni ridastnfkri pr6vniho vztahu zaloleneho zdstavni smlouvou. Pr6vni riprava zdstavniho prdva v ustanoveni $ 152n. obd. zdk. terminologicky rozli5uje - z pohledu pr6vniho postaveni ve vztahu zalol,enem zfstavni smlouvou - dtyii okruhy subjektfi. Prvnim subjektem ie zistavni vdiitel, tedy vdiitel, ktery m6 pohled6*u zaji5tdnou zdstavnim pr6vem; ten je jedinlii.m subjektem z6stavniho prilana strand vdiitelskd. Na t6 druh6 strand smlouvy, tedy na strand dluznickd, zttkon i teorie rozli5uje tii subjekty; podle okolnosti mrize blit tdmito subjekty jedna osoba, maximdlnd osoby tii. Jednak je tu dluznik (obligadni dluznfk), col je osoba, kter, dluhi ze zdvazkovlho nebo jin6ho pr6vniho vztahuk vdiiteli, penize;tato pohled6vka je zajritdnaztstavnimpravem. Tento dluznik je zavdzdn splnit urdilf dluh vdiiteli, a to dluh, ktery je zajistdn zilstavnim pr6vem. Jednak je tu zdstavce, coi.je ten, kdo dal ztstavu. Jinak iedeno, osoba, kter6uzaviela se z6stavnim vdiitelem zdstavni smlouvu Posledni osobou je zdstavni dluznik, coi, je majitel zdstavy, popi. ten, kdo m5 k z6stavd pr6vo, kterd mu umozf,uje naklild,at s vdcf zprisobem obdobn;fm vlastnfku. Jak iedeno, podle okolnosti mfize brt dluznikem (obligadnim) dluznikem, z6stavcem i z6stavnim dluznikem jedna osoba, popiipadd odli5nd osoby dvd anebo tii. Jak tomu bylo v dan6 v6ci lze bez pochybnosti zjistit z listin; s odvolatelem je tieba souhlasit, Le soud prvniho stupnd vribec nerozli5oval uvedend subjekty a zejmdna se nezabyval tim, kdo v dandm vztahu byl dluznfkem. Je vdci dokazovftni, zda jim skutednd byla - juk tvrdi Lalobce - Olomouck6 golfov6 spolednost s.r.o., a zda Lalobce pfisobil ve statut6rnich orgsnech tohoto dluznika, Stejnd tak je vdci dokazov6ni zjistit zdatento dluznik byltelzfstavcem anebo zdazdstavcem byla osoba odlisn6 od dluznika. Nedfislednd soud prvnfho stupnd hodnotil ( ve.smyslu pravidel dokazovtni) i tzv. citace zjinychzdrojri. Ustavni soudv nfiezusp. zn. IIL US 73102 vtdto souvislosti zdiraznrl, Le vydavatel se ne vidy zprosti sv6 odpovddnosti podle $ 11 n. ob(,. zik.jen proto, Le dlinek, klerdyje piedmdtem sporu obsahuje citaci tieti osoby. Je tieba- jak dovodil Ustavnf soud - rozli5ovat rizne kategorie pievzatych zprt: a zkoumat zda, vyroky, kterd jsou piedmdtem sporu byly opr6vndnd a piimdiend.to plati zejmdnave vztahukztldru soudu prvniho stupnd, Ze pravdivost publikovanych informaci pak nepiimo potvrzuji knihy Jaroslava Kmenty Kmotr Mrflzek I. a II. a citace b117va16ho ministra vnitra Bublana a byvaldho vysetiovatele Kubice zkitu pwni zknih. Bud, jak jiz iedeno, bude moznd provdst dfrkaz spisem Krakatice, resp. vyslechem navrlenych svddkt, nebot'opr6vn6ny orgin ohlednd tdchto utajovanych informaci zprosti mldenlivosti, anebo utajovan6 informace nebudou piedmdtem dokazovini, protole to zftkon vyluduje. Tim m6nd mohou byt dokazovhny zdrikazri z,druhe ruky"; jestlize by zdrojem poznatkt, jez ohlednd rozhodnych skutednostf byly publikovdny v knih6ch Jaroslava Kmenty Kmotr Mrazek I. a IL, mdl byt pr6vd obsah spisu Krakatice; pak by 51o o nez6konn;ii

postup' Jinak, nez v drisledku nez6konn6ho jedn6ni se totiz uveden6 utajovan6 informace nemohly st6t zdrojem, zndhol.tyto knihy derpaji. Vdal5im iizeni bude soud tdz nepiehl6dne obecnou zdsady dokazovtni, totil, Le skutednosti jez jsou piedmdtem dokazovdni samy o sobd dfikazem b;;t nemohou. Z obsahu samotnych dl6nkt I'alovane nelze dinit L6dnajin6 zji5tdni, neljsou ta, jakd informace di ziwdty v nich byly obsazeny, nikoliv vsak, zd,atyto informace di zdvdryjsou pravdiv6, resp. maji ptavdivi' zaklad.. Tenlo zdvdr jmenovitd dopada piedevsim ni "zjiltdni pravdivosti vlfroku, Ze,,Langer bojoval proti zveiejdov6ni dluhti", kter;f soud prvniho stupnd skutednd udinil soud pouze z dl6nkt Lalovanl,nikoliv z d-ikazu, Konednd odvolacf soud zdfiraziuje, Le dttkaz vyli.slechem Lalobcejako irdastnikaiizeni, nelze nepiipustit ve smyslu ripravy vustanoveni $ 131 odst.l o.ri., jestlize by timto dokazov6nim mdly b;ft zji5t'ovdny skutednosti rozhodnd pro posouzeni, jaky zasahv osobnich pomdrech Lalobce mdly prisobit ty informace, zveiejndne Lilovanou, jez budou zji5tdny jako nepravdivd ( ohlednd nichl Lalovandneunese biemeno drikazni). Pr6vnimi nhzory odvolaciho soudu je v dalsim iizeni soud prvniho stupne vlzanpodle $ 226 odst. I o.s.i. Poudeni : Proti tomuto usneseni neni dovoldni piipustnd. V Praze dne