HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. příspěvková organizace. Zřizovatel: hlavní město Praha VÝROČNÍ ZPRÁVA ROZBOR HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2009

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY příspěvková organizace Zřizovatel: hlavní město Praha VÝROČNÍ ZPRÁVA ROZBOR HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2009 Určeno pro vnitřní potřebu organizace a účely zřizovatele. Š T E F Á N I K O V A H V Ě Z D Á R N A P L A N E T Á R I U M P R A H A H V Ě Z D Á R N A Ď Á B L I C E P E T Ř Í N 2 0 5, 1 1 8 4 6 P R A H A 1 K R Á L O V S K Á O B O R A 2 3 3, 1 7 0 2 1 P R A H A 7 P O D H V Ě Z D Á R N O U 7 6 8, T EL. 25 7320540 T EL. 22 0999001-3, 233 376452 182 00 PR AH A 8 IČO 0 64441 F AX 245 005 519 F AX 23337 6434 T EL. 28 3910644 DIČ CZ 0006 4441 E - m a i l i n f o r m a c e @ o b s e r v a t o r y. c z E - m a i l p l a n e t a r i u m @ p l a n e t a r i u m. c z E - m a i l d a b l i c e o b s @ p l a n e t a r i u m. c z

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy v roce 2009 Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je největší institucí svého druhu v ČR. Po instalaci nového digitálního projekčního systému v Planetáriu Praha je toto planetárium jedním z nejmoderněji vybavených planetárií v Evropě. Posláním instituce je především seznamovat širokou veřejnost s astronomií a příbuznými přírodními a technickými vědami. Je organickou částí pražské kultury a v současné době provozuje svoji činnost ve čtyřech objektech: Štefánikově hvězdárně na Petříně, Planetáriu Praha, Ďáblické hvězdárně a Koperníkově kopuli na Kleti (společné pracoviště s HaP České Budějovice). Návštěvníci: Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy navštívilo v roce 2009 přes 133 000 osob, což bylo zhruba o 5000 návštěvníků více, než v roce 2008. Počet návštěvníků vzrostl zejména díky úspěšné letní sezóně na Štefánikově hvězdárně, úspěšné uvedení nového projekčního systému v Planetáriu Praha v říjnu 2009 stačilo pouze vykompenzovat propad v návštěvě škol v listopadu a prosinci způsobený obavami z mexické chřipky. Nejvíce osob navštívilo Planetárium - 96 585 návštěvníků (72,3 %); na Štefánikovu hvězdárnu se přišlo podívat 30 939 návštěvníků (23,2 %) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 6 107 osob (4,6 %). Zhruba 58,8 % návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci. Více na straně 5 Programy pro školy: Programy HaP pokrývají všechny věkové kategorie, od pohádek s astronomickou tématikou pro předškolní děti, přes pořady pro žáky základních a středních škol až po specializované přednášky pro vysokoškolské studenty. V nabídce výukových pořadů je vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol, což je mimořádné nejenom v českém, ale i celosvětovém měřítku. V Planetáriu Praha je postupně rozšiřována nabídka pořadů digitálního planetária Sky-Skan Definiti. Programy pro veřejnost: Pořady pro veřejnost byly uváděny především o sobotách a nedělích, ve všední dny večer a během školních prázdnin. Kromě pořadů a přednášek v sálech Starvid a Cosmorama v Planetáriu a v promítacích sálech na Štefánikově hvězdárně a na hvězdárně v Ďáblicích se na obou hvězdárnách uskutečňovala denní i noční pozorování oblohy. Na hvězdárnách je nabízena zájemcům také možnost individuálního astronomického pozorování. Kurzy a kroužky: V roce 2009 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy. Jak kroužky, tak kurzy jsou dvoustupňové pro začátečníky a pokročilé. Kroužky jsou zaměřeny především na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účastní se jich jak studenti, tak dospělí zájemci o astronomii. Od školního roku 2009-2010 došlo k zásadním organizačním změnám jak v astronomickém kurzu, tak i astronomickém kroužku. Více na straně 16 Mimořádné akce: Jednoznačně nejvýznamnější akcí bylo zprovoznění nového celooblohového projekčního systému Sky-Skan Definiti v sále Cosmorama. Veřejnosti byl představen poprvé během speciálního VÍKENDU S NOVÝM PLANETÁRIEM ve dnech 19. 20. 9. 2009. V červenci 2009 jsme si připomněli 40. výročí přistání prvních lidí na Měsíci. Na Štefánikově hvězdárně byl od července do září vystaven vzorek měsíční horniny dovezený 2

Apollem 11, který věnoval někdejší ČSSR prezident USA Richard Nixon. V Planetáriu byl připraven mimořádný program MĚSÍC SNY A NADĚJE. V průběhu celého roku se všechna střediska podílela na oslavách Mezinárodního roku astronomie (IAY 2009) a to jak vlastními akcemi, tak i účastí na akcích pořádaných jinými institucemi Více na straně 18 Výstavy: Kromě stálých astronomických výstav ve všech střediscích proběhlo v průběhu roku v Planetáriu a na Štefánikově hvězdárně několik krátkodobých výstav. Více na straně 21 Odborná činnost: Po delimitaci vědeckého oddělení pokračovalo zejména pozorování zákrytů kosmických těles a pozorování proměnných hvězd. Přesně vymezené pozorovací projekty byly garantovány odbornými pracovníky HaP. Více na straně 24 Vydavatelská činnost: Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem několik titulů s astronomickou a příbuznou tématikou. Z větší části se jednalo o dotisky oblíbených publikací, případně jejich aktualizace. Mezi zcela nové patří Hvězdářská ročenka 2010. Více na straně 27 Komerční aktivity: Doplňkovou činnost v roce 2009 tvořilo především pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária a Štefánikovy hvězdárny a prodej publikací a předmětů s astronomickou tématikou vymezených zřizovací listinou. O pořádání komerčních akcí byl nižší zájem než v uplynulých letech a to zejména v důsledku hospodářské krize. Více na straně 29 Údržba a technický rozvoj: Vzhledem k výraznému překročení tržeb bylo možné přistoupit k některým dlouho odkládaným akcím údržby na hvězdárně Ďáblice se podařilo opravit fasádu a střechu poškozenou vandaly, v Planetáriu byly opraveny sluneční hodiny a vstupní plato zbaveno graffitti. Hlavní investiční akcí byla v roce 2009 instalace digitálního celooblohového projekčního systému Sky-Skan Definiti v Planetáriu Praha. Na Štefánikově hvězdárně proběhla rekonstrukce hlavní kopule (krytina, pohony pohyblivých částí). Na konci roku došlo k havárii hlavního ohřívače TUV v planetáriu a bylo nutné ho nahradit. Více na straně 29 Mezinárodní spolupráce: Byly udržovány rozsáhlé kontakty jak s profesními a zájmovými organizacemi podobného zaměření, tak hvězdárnami a planetárii po celém světě. Více na straně 34 Handicapované osoby: Systém bezbariérového přístupu v Planetáriu je využíván jednotlivci i objednanými skupinami; celkem bylo přepraveno přes 200 osob a uskutečněno 12 samostatných představení pro skupiny handicapovaných osob. Využití bezbariérového přístupu na Štefánikově hvězdárně limituje zejména bezbariérová úprava pozorovacích stanovišť (hlavní kopule). Více na straně 35 3

Rozbor hospodaření: Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy měla pro rok 2009 schválený neinvestiční příspěvek ve výši 23 590 tis. Kč. Vzhledem k přijatým úsporným opatřením a současnému překročení plánovaných výnosů o 1 208 tis. Kč, došlo k nedočerpání schváleného neinvestičního příspěvku a to i přes to, že organizace musela uhradit 1 333 tis. Kč za audit přikázaný usnesením RHMP. Nedočerpaný neinvestiční příspěvek ve výši 938 tis. Kč (173 tis. Kč nevyčerpané dotace na výplaty, 765 tis. Kč nevyčerpané dotace na provoz) organizace při vyúčtování vrátila podle pokynů ke zpracování účetní závěrky. Použitý neinvestiční příspěvek činil 22 652 tis. Kč. Hospodářský výsledek roku 2009 činil u hlavní činnosti 22 652 tis. Kč. Čistý hospodářský výsledek v doplňkové činnosti činil 165 tis. Kč. Celkové výnosy v hlavní činnosti byly 6 408 tis. Kč (splněno na 123 %), náklady v hlavní činnosti na 101 %, ve vedlejší činnosti byly výnosy splněny na 183 % a náklady na 188 %. Celkově jsou výnosy roku 2009 výrazně lepší než v roce 2008 (o 487 tis. Kč). Výsledky let 2009 a 2008 nelze ovšem zcela mechanicky srovnávat, protože díky změněné metodice účetnictví se část zisku z prodeje publikací přesunula do doplňkové činnosti. Pokud by byla metodika stejná, byly by výnosy roku 2009 vyšší o více než 800 tis. Kč. Poměr mezi neinvestičním příspěvkem a tržbami z hlavní činnosti byl 0,28. U obdobných zahraničních institucí je tento koeficient mezi 0,2 0,3 (V ČR neexistuje srovnatelné zařízení). Více na straně 36 4

1. NÁVŠTĚVNÍCI, PROGRAMOVÁ TVORBA Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy navštívilo v roce 2009 přes 133 000 osob, což bylo zhruba o 5000 návštěvníků více, než v roce 2008. Počet návštěvníků vzrostl zejména díky úspěšné letní sezóně na Štefánikově hvězdárně, úspěšné uvedení nového projekčního systému v Planetáriu Praha v říjnu 2009 stačilo pouze vykompenzovat propad v návštěvě škol v listopadu a prosinci způsobený obavami z mexické chřipky. Nejvíce osob navštívilo Planetárium - 96 585 návštěvníků (72,3 %); na Štefánikovu hvězdárnu se přišlo podívat 30 939 návštěvníků (23,2 %) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 6 107 osob (4,6 %). Zhruba 58,8 % návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci. 1.1 PROGRAMOVÁ TVORBA V rámci HaP bylo v roce 2009 připraveno a uvedeno 13 nových pořadů, z toho 8 v Planetáriu, 4 na Štefánikově hvězdárně a 1 na Hvězdárně v Ďáblicích. Planetárium: Skřítek na cestách (Cosmorama) premiéra únor 2009 nový program Další příběh z nového cyklu pohádek spojených motivem malého pohádkového obyvatele planetária. V tomto dílu se děti dozvědí, co se všechno stalo, když se skřítek rozhodl jet na dovolenou a proč je důležité vybrat si ten správný balík. Kromě toho se v příběhu seznámí se souhvězdími nejen naší, ale i jižní oblohy. Pohyby Země (Sky-Skan Definiti) premiéra říjen 2009 nová verze pro celooblohový projekční digitální systém Sky-Skan Definiti Otáčí se obloha nad námi nebo se otáčí planeta Země? Proč se střídají roční doby? Stojí Slunce nehybně na místě? Odpovědi na tyto a další otázky naleznou děti programu při fantastické cestě vesmírem. Vesmír blízký i vzdálený (Sky-Skan Definiti) premiéra listopad 2009 nová verze pro celooblohový projekční digitální systém Sky-Skan Definiti Pořad určený pro žáky druhého stupně základních škol. Seznamuje je nejen se sluneční soustavou, ale i se vzdálenými vesmírnými objekty. Současně předvádí možnosti nového projekčního systému Sky- Skan Definiti. 5

Měsíční sen (Sky-Skan Definiti) premiéra září 2009 nová verze pro celooblohový projekční digitální systém Sky-Skan Definiti Cesta na Měsíc odvěká touha lidí. Měsíc v mýtech starověkých národu i ve světle současných znalostí. Program Apollo jako vyvrcholení lidských snah o dobývání kosmu Praha korunovaná hvězdami (Sky-Skan Definiti) premiéra září 2009 nový program Putování po stopách Keplerova pobytu v Praze. Program seznamuje s bohatou astronomickou minulostí Prahy a současně vysvětluje, jak Kepler odvodil své dva zákony. V závěru představuje kosmickou sondu pojmenovanou Kepler, jejímž cílem je hledání planet mimo Sluneční soustavu. Program byl připraven k Mezinárodnímu roku astronomie (IAY 2009) Most mezi břehy času (Sky-Skan Definiti) premiéra září 2009 nový program Pořad představuje historii jedné z nejpozoruhodnějších pražských památek, kamenného mostu, který je po celém světě znám jako Karlův most. Každý návštěvník Prahy chce tuto stavbu spojující ušlechtilou gotickou konstrukci s ponurým půvabem barokní sochařské galerie vidět na vlastní oči, ale málokdo si uvědomuje, jak velký vliv měla při jeho stavbě tehdejší astronomie. Povídání pro zvídavé děti - výlet do vesmíru, poprvé s novým projekčním systémem (Sky-Skan Definiti) premiéra listopad 2009 Modifikace oblíbeného pořadu pro systém Sky- Skan Definiti. V hodinovém vyprávění mají děti unikátní příležitost prohlédnout si zblízka Sluneční soustavu, porovnat velikosti a vzdálenosti planet a zjistit, co všechno ji vlastně tvoří. Na Zemi se vypravíme na severní pól, abychom viděli, jak vypadá polární noc i den. A také se podíváme, jak vypadají hvězdy na rovníku. Ukázat souhvězdí je pro nové planetárium skutečná hračka jak ale souhvězdí vypadají, když se na ně díváme odjinud? A co tajemní mimozemšťané? pořad je uváděn střídavě s původní verzí pro planetárium Cosmorama 6

ZA TAJEMSTVÍM BETLÉMSKÉ HVĚZDY (Sky-Skan Definiti) premiéra prosinec 2009 nová verze pro celooblohový projekční digitální systém Sky-Skan Definiti K neodmyslitelným vánočním symbolům patří betlémská hvězda v podobě komety nad jesličkami. Jedinou původní zprávu o Hvězdě nad Betlémem nacházíme v Novém zákonu v Evangeliu podle Svatého Matouše. Co přivedlo mudrce do Betléma? Jaký to byl tajemný úkaz, který dnes známe jako betlémskou hvězdu? Byla to neznámá kometa, výbuch supernovy, neobyčejné seskupení planet nebo něco docela jiného? Je vůbec možné po tak dlouhé době vyřešit tuto záhadu, která po staletí fascinovala křesťanský svět? Štefánikova hvězdárna: Petr a Pavla Letní příběh premiéra červen 2009 Třetí díl příběhů o výpravách dvou mladých lidí pod noční oblohu, tentokrát letní. V rozhovorech se divák seznámí se souhvězdími letní oblohy, hvězdokupami či meteory. Titulkované multimediální sekvence předělující mluvené slovo jsou věnovány mlhovinám či periodickým pohybům Země a vzniku ročních dob. Pořad je zpracován velmi populární až odlehčenou formou a je určen starší mládeži a dospělým. Astronomical Prague premiéra duben 2009 Anglická verze pořadu Prahou astronomickou je určena zahraničním turistům, kteří tvoří v letních měsících velkou část návštěvníků. Pořad shrnuje více než tisíciletou historii astronomie v Praze. Tajemství vesmíru premiéra prosinec 2009 Jak vesmír funguje? Jaké základní fyzikální jevy jej utvářejí? Pořad má společný dvacetiminutový úvod, ke kterému si může objednávající volně vybrat z následujících desetiminutových bloků: závěrečná stádia hvězdného vývoje, kosmologie, vznik hmoty, pozemské dalekohledy, vesmírné dalekohledy. 7

Ztracená civilizace premiéra listopad 2009 Mayové nás fascinují proto, že byli poznamenáni jakýmsi druhem nebeské posedlosti, vykovali pouta mezi nebem a téměř každou složkou lidské činnosti, a oslavovali je nejen ve svých psaných knihách, ale také ve svém umění, architektuře a sochařství. Hvězdárna Ďáblice: Od lidského oka k dalekohledům Premiéra pro veřejnost říjen 2009 Pořad vysvětluje vlastnosti oka, principy zobrazení základními optickými prvky, historii, druhy a typy dalekohledů. Od lidského oka k dalekohledům 1.2 PLANETÁRIUM PRAHA Planetárium bylo otevřeno denně kromě pátků, které jsou vyhrazeny pro technickou údržbu. Na jaře a podzim bylo nutno několikrát pro velký zájem otevřít pro školy i v pátek dopoledne. Planetárium bylo otevřeno i v době prázdnin a státních svátků. Pro školní objednané skupiny byly nabízeny termíny od pondělí do čtvrtka od 8.45 hodin do 16 hodin, v případě zájmu mohly školy navštívit planetárium i mimo tuto dobu, v termínech určených pro veřejnost. Pořady jsou uváděny v sálech Cosmorama a Starvid, pro školní skupiny je navíc využívána i učebna. Součástí návštěvy pořadů je i prohlídka výstavních prostor Planetária. Stálou výstavu je možné navštívit rovněž samostatně. 15% 2% 3% 80% Cosmorama Starvid Učebna Výstava Graf 1: Rozložení návštěvnosti podle jednotlivých sálů Planetária v roce 2009 8

Podíl objednaných školních skupin v roce 2009 představoval 70 % z celkového počtu návštěvníků Planetária. Veřejnost včetně dětí účastnících se akcí pro veřejnost - představovala 30 %, ale její podíl na tržbách Planetária byl více než 44 %. Celkový počet návštěvníků Planetária byl o zhruba 2 500 osob nižší než v roce 2008, ale tržby byly o 490 tis. Kč vyšší. Tuto situaci lze vysvětlit uvedením dražších pořadů nového systému Sky- Skan Definiti a současně strachem veřejnosti z chřipkové epidemie v závěru roku (to se projevilo i rušením objednávek ze strany škol). Podíl návštěvníků sálu Cosmorama stoupl ve srovnání s loňským rokem o 4 %, takže pořady v sále Cosmorama shlédlo 80 % návštěvníků, 15 % v sále Starvid, 3 % především školních výprav navštívilo přednášky v učebně. V ceně vstupenky je i prohlídka stálé astronomické výstavy, pouze výstavu bez shlédnutí pořadu navštívily 3 % návštěvníků. V sále Cosmorama probíhala od počátku roku instalace a seřizování nového projekčního systému Sky-Skan Definiti. Práce byly koordinovány tak, aby bylo možné zachovat provoz starého systému Cosmorama a aby nebyl narušen provoz pro veřejnost a školy. Nový systém byl slavnostně uveden do provozu 19. září 2009. Postupně jsou pro něj připravovány nové pořady (v roce 2009 bylo pro nový systém připraveno 7 pořadů), ale ještě nejméně pět let budou muset být v provozu oba systémy současně, aby zůstala zachována stávající ucelená programová nabídka, zejména pro školy. V sále Starvid byly promítány pořady s astronomickou, kosmonautickou a zeměpisnou tématikou. Geografické pořady byly ponechány v nabídce pouze pro předem objednané skupiny. O víkendech a o prázdninách byly pro veřejnost uváděny již výhradně astronomické pořady plně využívající možností digitálního planetária Digistar3. Vedle tradičních cyklů přednášek kosmonautické kroniky a cestovatelských besed bylo uspořádáno několik speciálních přednášek. Učebna sloužila především k zajištění speciálních přednášek pro školní skupiny. V odpoledních hodinách byla využívána pro některé přednášky 1. ročníku astronomického kurzu a pro schůzky Kosmo Klubu. Stálá expozice ve foyeru Planetária byla udržována v provozuschopném stavu a byly prováděny drobné dílčí změny při příležitosti 40. výročí přistání lidí na Měsíci byla doplněna vitrína s modely raket projektu Apollo. Celkové tržby za vstupné dosáhly 3 947 tis. Kč, což je o více než 14 % víc než v roce 2008. návštěvnost 115000 110000 105000 100000 95000 90000 85000 80000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 4 000 000 Kč 3 800 000 Kč 3 600 000 Kč 3 400 000 Kč 3 200 000 Kč 3 000 000 Kč 2 800 000 Kč 2 600 000 Kč 2 400 000 Kč 2 200 000 Kč 2 000 000 Kč tržba Graf 2: Vývoj návštěvnosti a tržeb Planetária Praha v letech 2002 2009 9

1.2.1 Programy pro školy Školní pořady byly nabízeny od pondělí do čtvrtka ve třech sálech Planetária. Přestávky mezi pořady byly minimalizovány na 15 minut. Díky posunu začátků programů u jednotlivých sálů je tak pro školní skupiny k dispozici jedenáct termínů denně. Největší zájem je samozřejmě o dopolední termíny, těch však bylo během školního roku, také díky svátkům a školním prázdninám, v roce 2009 pouze 153. Struktura začátků představení umožňuje při jedné návštěvě kombinaci dvou pořadů v jednom sále i ve dvou různých sálech. Této možnosti využívají především střední školy a mimopražské základní školy, a to i přes to, že pozorné sledování dvou pořadů představuje pro děti značnou zátěž. 2 pořady v jeden den navštívila školní skupina z jedné školy ve 119 případech. V roce 2009 navštívilo Planetárium více než 1 800 objednaných školních skupin z 852 pražských i mimopražských škol. Většina škol navštívila v roce 2009 Planetárium pouze jednou, skupiny ze 180 škol navštívily Planetárium dvakrát a častěji. Stejně jako v předchozích letech představují skupiny ze základních škol 69 % všech návštěv, zbylých 31 % je téměř rovnoměrně rozděleno mezi střední školy (14 %) a mateřské školy (18 %). Odpolední termíny využívají především mimopražské školy v rámci celodenních výletů, popřípadě školní družiny. V těchto případech ale není reálné využít plné kapacity sálů. Základem programové nabídky pro školy je ucelená řada výukových pořadů, plně respektujících osnovy základních a středních škol v oblasti přírodních věd (fyzika, zeměpis, biologie). Školám jsou nabízeny 3 skupiny pořadů. Pro první seznámení dětí předškolního věku a dětí z prvních stupňů základních škol s vesmírem jsou určeny pohádky s astronomickou tématikou. Ty slouží nejen pro výklad základních astronomických pojmů, ale především jako první kontakt s projekčním sálem a jeho atmosférou. Obsazenost sálu (%) 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 66% 63% 63% 58% 59% 53% 51% 43% 40% 26% 21% 8:45 9:00 9:15 10:00 10:15 10:45 11:15 11:30 13:15 13:30 15:00 Začátky představení Graf 3: Průměrná obsazenost pořadů v daných časech Další skupinu tvoří výukové pořady, vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol. Třetí skupinou jsou doplňkové pořady, které rozšiřují výuku. V roce 2009 se konalo ve všech sálech celkem 504 výukových představení pro více než 41 tisíc žáků. Pro mateřské školy bylo uspořádáno 86 představení pro více než 8 100 osob. 10

Zbylých 248 představení pro více než 18 tisíc žáků představovaly pohádky a doplňkové pořady (ne přímo vázané na rámcové vzdělávací plány). S ohledem na rámcové vzdělávací plány jsou nejžádanější pořady pro 4.- 6. třídy základních škol. 1.2.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy Programy v sále Cosmorama jsou promítány opticko-mechanickým planetáriem Cosmorama a jeho přídavnými systémy a od října 2009 také novým digitálním planetáriem Sky-Skan Definiti. Vzhledem k množství školních programů a nutnosti zachování kontinuity programové nabídky budou v průběhu následujících pěti let postupně do nabídky zařazovány nové programy systému Sky-Skan Definiti, které budou postupně nahrazovat programy planetária Cosmorama. Proto budou nejméně po tuto dobu používány souběžně oba systémy. Programy v sále Cosmorama jsou plně automatizovány, komentář čtou ze záznamu známí herci. Pouze několik programů pro menší děti je přednášeno živě. To umožňuje lepší kontakt s dětmi, který je v tomto věku nutný. Pro mateřské školy jsou určeny vybrané pohádkové příběhy s astronomickou tématikou. Pohádky mají sice astronomický námět, ale současně si zachovávají ráz pohádky. V pevně stanovených termínech bylo nabízeno 9 různých pohádek s astronomickými motivy. Během roku bylo uspořádáno 86 představení pro celkem 8 141 osob. Obsazenost představení pro mateřské školky se pohybuje okolo 57 %, čímž se řadí mezi pořady s nejvyšší průměrnou obsazeností sálu. To je způsobeno mimo jiné tím, že pro mateřské školky jsou rezervovány speciální termíny, což mimo jiné umožňuje respektovat jejich pedagogická a další specifika. Základním školám je nabízeno šest výukových pořadů. 253 představení shlédlo 29 505 žáků. Stále nejnavštěvovanějším pořadem jsou Pohyby Země určené pro 5. a 6. ročníky, velmi žádaným je také Vesmír kolem nás pro 3. a 4. ročníky. Průměrná obsazenost výukových pořadů pro základní školy dosahuje téměř 57 %. Výukové pořady doplnilo jedenáct pohádkových příběhů, které na 66 představeních navštívilo 5 025 dětí ze základních škol. Obsazenost pohádek se pohybuje v průměru okolo 48 %. Pro střední školy byl v sále Cosmorama v roce 2009 uváděn pouze jeden výukový pořad, který shlédlo při 27 představeních 2 177 studentů. Střední školy dále navštěvují v sále Cosmorama především doplňkové pořady o hvězdné obloze. Většina pořadů pro střední školy byla přesunuta do sálu Starvid, jehož technika umožňuje lépe předvést vysvětlované jevy. Doplňkové programy rozšiřující výuku jsou objednávány převážně pro žáky druhého stupně základních škol a studenty středních škol. Mezi nejnavštěvovanější patří pořady věnované hvězdné obloze - Pozorujeme oblohu (uváděný 51krát pro více než 5 tisíc osob) a Noční obloha (uváděný 43krát v české verzi a 6krát v anglické verzi pro celkem více než 3 tisíce osob). Dále je v nabídce 12 doplňkových pořadů, které byly objednávány v průběhu roku dva až jedenáctkrát. Celkem navštívilo 142 představení více než 11 tisíc osob. Průměrná obsazenost doplňkových pořadů je 29 %, což je výrazně nižší než u pořadů výukových. To je dáno tím, že si tyto pořady objednávají většinou jednotlivé třídy. 11

1.2.1.2 Programy v sále Starvid pro školy V sále Starvid jsou nabízeny 4 výukové pořady pro druhý stupeň základních škol a pro střední školy. Tři pořady s astronomickou tématikou využívají digitálního planetária, čtvrtý pořad Evropa patří mezi pořady zeměpisné. Celkem se v roce 2009 konalo 147 představení pro téměř 8 tisíc osob. Průměrná návštěvnost těchto představení byla 49 %. Z osmi doplňkových programů rozšiřujících výuku jsou 3 astronomické, zbylých 5 jsou geografické pořady. V roce 2009 se konalo 40 představení pro 1 871 osob. Průměrná návštěvnost těchto pořadů se pohybovala okolo 34 %. 1.2.1.3 Pořady v učebně pro školy Učebna je využívána pro živé přednášky z oblasti ochrany přírody, geografie, fyziky a astronomie. V roce 2009 bylo uváděno 6 tématických přednášek v 77 termínech pro celkem 2 133 osob. Nejčastěji (34krát) byla uváděna přednáška Naší přírodou, která je přednášena ve dvou verzích pro první a druhý stupeň základních škol. Mezi často objednávané přednášky patří přírodopisné besedy pro první stupeň Co učil čáp na rybníce (15krát) a Na veverčí stezce (17krát). 1.2.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost V roce 2009 bylo Planetárium v provozu celoročně, údržba aparatury a instalace nových systémů byla naplánována tak, aby omezovala provoz minimálním způsobem. Na základě doporučení auditu byla zrušena večerní představení v neděli večer a v pondělí večer (od 19.30). Jednalo se o termíny s nízkou průměrnou návštěvností, kdy návštěvnost nedosahovala 10 %. Tato změna sice znamenala pokles celkového počtu návštěvníků o cca 500-600 osob, současně však vedla k úspoře nákladů. Cestopisné besedy byly přesunuty na úterý od 18.00, kde alternují kosmonautickou kroniku. Ve všedních dnech během roku s výjimkou pondělí a pátku byly uváděny 1-2 pořady pro veřejnost v odpoledních a večerních hodinách, o víkendech pak 5 pořadů denně a během prázdnin 4 pořady denně. V roce 2009 se po dařilo zachovat trend vzrůstající návštěvnosti veřejnosti, celková návštěvnost vzrostla oproti předchozímu roku o více než 1000 návštěvníků. Celkem navštívilo pořady a přednášky pro veřejnost 26 544 osob. 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 r.2002 r. r. 2003 2003 r.2004 r.2004r.2005 r.2005 2006 r. 2006 r. 2007 r. r. 2007 2008 r. 2008 2009 Graf 4: Návštěvnost veřejnosti v Planetáriu v letech 2002 2009 12

1.2.2.1 Programy v sále Cosmorama V roce 2009 bylo v sále Cosmorama kromě speciálních přednášek uváděno pro veřejnost 30 audiovizuálních pořadů; proběhlo 679 představení pro více než 20 tisíc návštěvníků. Od září 2009 postupně nabíhaly pořady pro nový systém Sky-Skan Definiti. Programy pro děti byly uváděny vždy o víkendech od 10 hodin, o prázdninách pak v průběhu celého týdne od 15 hodin. Výjimkou byly jarní prázdniny, kdy byl zachován režim z běžného školního roku, protože se prázdniny týkají vždy jen části škol. V roce 2009 bylo nabízeno 7 pohádek, o víkendech a prázdninách se konalo celkem 152 představení pro 7 149 osob. Kromě sedmi pohádek s astronomickou tématikou byla první neděli v každém měsíci (s výjimkou prázdnin) uváděna přednáška Obloha pro zvídavé děti, ve které se děti mohly seznámit se základními údaji o vesmíru a také s aktuálním děním na obloze i zajímavostmi z kosmického výzkumu. Tento pořad se dočkal ve čtvrtém čtvrtletí alternace Povídání pro zvídavé děti, které je promítáno novým projekčním systémem. I pro příští rok zůstane zachováno stejné schéma, kdy jeden měsíc je program uváděn z planetária Cosmorama a druhý měsíc z nového systému. V roce 2009 se konalo 10 představení pro celkem 1176 návštěvníků. V roce 2009 bylo uváděno v sále Cosmorama pro veřejnost 20 pořadů, z toho bylo 6 premiérových a 8 bylo uváděno jako pořady večerní. V odpoledních termínech se uskutečnilo 246 představení pro více než 7 405 osob. Ve večerních termínech se uskutečnilo 230 představení pro více než 3 tisíce osob. 1.2.2.2 Programy v sále Starvid V roce 2009 byly v sále Starvid návštěvníkům z řad veřejnosti nabízeny ve všední dny příležitostné speciální přednášky a pravidelné cykly přednášek Kosmonautické kroniky a Cestovatelských besed. O víkendech, svátcích a prázdninách bylo uváděno 5 plně automatizovaných audiovizuálních pořadů využívajících digitálního planetária. V roce 2009 se uskutečnila projekce 200 audiovizuálních pořadů pro 4 019 návštěvníků. Zeměpisné přednášky se konaly pravidelně od ledna do května vždy v pondělí od 18 hodin a od října do prosince vždy v úterý od 18 hodin. Celkem bylo uspořádáno 20 zeměpisných přednášek a cestovatelských besed, připravovaných obvykle externisty, které navštívilo 655 osob. V roce 2009 bylo uspořádáno 9 přednášek cyklu Kosmonautická kronika pro 163 osob. 1.3 ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA Štefánikovu hvězdárnu navštívilo v roce 2009 téměř 31 tisíc návštěvníků, z toho asi 6500 žáků a studentů v rámci školních výprav. Oproti roku 2008 se jedná o nárůst návštěvnosti o zhruba 33 % a ve srovnání s rokem 2007 o 21%. Tento významný nárůst lze vysvětlit zejména relativně příznivými meteorologickými podmínkami, výběrem atraktivní programové nabídky a také větším důrazem na reklamu a propagaci. Zvýšené návštěvnosti také částečně prospěla globální propagace Mezinárodního roku astronomie. Astronomická pozorování probíhala zejména v pravidelné otevírací době, která byla pro veřejnost o sobotách a nedělích rozšířena o jednu hodinu (celkem o cca 100 pozorovacích hodin) a v pondělí pro školní výpravy. Mimořádně byla hvězdárna otevřena u příležitosti Oslav Prahy (26.-28.6. 2009), Dětského dne (31.5.2009) a Noci vědců (25.9.2009). 13

1.3.1 Programy pro školy Otevírací doba určená školním výpravám byla od září 2009 rozšířena i na pondělí, které bylo dosud zavíracím dnem. Nabídka školních představení byla v roce 2009 rozšířena z 15 pořadů na 17 pořadů a 5 živých přednášek. Této nabídky využilo 281 školních výprav, celkem 6525 žáků. Nejnavštěvovanějšími pořady byly Země jako planeta pro 5. ročník ZŠ, který navštívilo přes 20 % výprav, a Lety ke hvězdám pro 6.-7. ročník ZŠ, který navštívilo 16 % výprav. Zatímco celkový počet žáků se oproti roku 2008 prakticky nezměnil, počet školních výprav narostl o cca 4 %. Potvrzuje se tak trend z minulých let, daný stále menším průměrným počtem žáků ve třídách. Nově byl do nabídky školních pořadů zařazen program Petr a Pavla Letní příběh, určený zejména posledním ročníkům základních škol a středním školám, jako doplněk výuky pro střední školy byl nabídnut také pořad Tajemství vesmíru, zaměřený zejména na fyzikální popis zajímavých dějů ve vesmíru, podaný přístupnou formou. Nově byly do nabídky pořadů pro střední školy zařazeny živé přednášky, z nichž některé byly z kapacitních důvodů převedeny z Planetária: Gravitace : Proč je gravitace základní silou, která dává vesmíru jeho pozorovanou podobu? Jaké jsou zákonitosti a důsledky jejího působení? A jaké další síly ve vesmíru působí? Teorie relativity : Přednáška ukazuje, že speciální a obecná teorie relativity jsou přirozeným důsledkem rozumných předpokladů a shrnuje jejich základní principy a důsledky. Energie a ekologie : Co je to vlastně energie a k čemu ji potřebujeme? Jak je energie získávána a jaký je vliv její výroby na životní prostředí? Existují k současným variantám přijatelné alternativy? Minulost a budoucnost vesmíru : Jak vesmír vzniknul a proč se rozpíná? Co je to temná hmota a energie? Jaká je budoucnost vesmíru a jak získáváme informace, které nám dávají odpovědi na tyto otázky? Od Stonehenge k vesmírnému dalekohledu : Současný pohled na vesmír je výsledkem jeho několikatisíciletého vývoje. Přednáška vytyčuje milníky astronomie a ukazuje jejich souvislosti. Návštěvnost astronomických pořadů v letech 2003 2009 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 děti dospělí Graf 5: Srovnání návštěvnosti astronomických pořadů v letech 2003 2009. 1.3.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost Astronomické přednášky pořádala Štefánikova hvězdárna v roce 2009 s výjimkou prázdninových měsíců jednou měsíčně, astronomické pořady pro děti i dospělé byly uváděny 14

jednak jako pravidelný doplněk sobotní a nedělní prohlídky hvězdárny, jednak byly v letních měsících operativně zařazovány do programové nabídky. V období školního roku se též dvakrát měsíčně konaly přednášky pro demonstrátory a zaměstnance HaP. V roce 2009 byly do programové nabídky pro dospělé nově zařazeny pořady Petr a Pavla Letní příběh, anglicky mluvený pořad Astronomical Prague a pořad Ztracená civilizace. Návštěvnost astronomických pořadů vzrostla oproti průměru z předchozí let o přibližně 25 %, jak dokládá graf 5. Významný nárůst zaznamenala zejména návštěvnost pořadů pro dětské diváky. 1.3.3 Astronomická pozorování pro veřejnost Astronomická pozorování se konala pravidelně v otevírací době, tj. denně kromě pondělí, objednané exkurze byly přijímány i mimo otevírací hodiny. Třikrát byla hvězdárna mimořádně otevřena díky astronomickým úkazům či u jiné příležitosti i mimo otevírací dobu. Jednalo se o Oslavy Prahy (26.-28.6. 2009), Dětský den (31.5.2009) a Noc vědců (25.9.2009). V mimořádné otevírací době navštívilo hvězdárnu přes 4000 návštěvníků. 1.3.4 Astrobus (astronomická pozorování na letních táborech a školách v přírodě) Programu Astrobusu mobilní astronomické observatoře s projekční technikou - využilo v průběhu školního roku celkem 17 škol v přírodě (1009 dětí) a o prázdninách 28 letních táborů (1786 dětí). Celkem tedy program Astrobusu shlédlo 2795 dětí. V rámci programu Astrobusu také probíhal prodej publikací z nabídky HaP. 1.4 HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE Návštěvnost hvězdárny oproti minulému roku poklesla. Navštívilo ji celkem 6 107 osob, z toho veřejnost 1 386 (-31,25 %) a školy 4 721 (+7,4 %). Pokles byl pravděpodobně způsoben atraktivnější nabídkou Štefánikovy hvězdárny, která způsobila odliv návštěvníků hvězdárny Ďáblice. 1.4.1 Přednášky pro školy Pro školy bylo uvedeno 14 pořadů ze 17 nabízených. 159 představení shlédlo 4 721 žáků včetně pedagogického doprovodu. Samozřejmou součástí pořadů je prohlídka přístrojového vybavení hvězdárny a za příznivého počasí i pozorování denní oblohy (Slunce, Venuše příp. Měsíc). 1.4.2 Pořady pro veřejnost Uskutečnilo se celkem 55 akcí. Z toho bylo 18 specializovaných přednášek s astronomickou, kosmonautickou a přírodovědně cestopisnou tématikou; 21 akcí představovaly filmové večery a zbytek pořady pro veřejnost s podobnou náplní. 1.4.3 Astronomická pozorování pro veřejnost Pozorování se konala vždy ve čtvrtek večer, 1x za měsíc v pátek večer a každou neděli odpoledne. Celkem se uskutečnilo, vzhledem k počasí, 71 pozorování. 15

2. KURZY A KROUŽKY, ZÁJMOVÁ ČINNOST V roce 2009 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy podobně jako v uplynulých letech. Od školního roku 2009/2010 byl astronomický kroužek změněn na jednoletý a byly také upraveny osnovy prvního ročníku astronomického kurzu. Kroužky jsou zaměřeny především na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účastní se jich jak studenti, tak dospělí zájemci o astronomii. 2.1 KURZY A KROUŽKY 2.1.1 Astronomický kroužek mládeže (Štefánikova hvězdárna) Ve školním roce 2009/2010 byl zahájen běh nového jednoletého astronomického kroužku. Dřívější dvouletý kroužek byl ukončen. V nové podobě je kroužek pouze jednoletý, obsah jednotlivých lekcí a řešených úloh je obměňován tak, aby zájemci mohli do kroužku chodit opakovaně. Obsah a osnovy kroužku byly kompletně přepracovány, jednotlivé lekce kroužku jsou nyní propojeny hrou, jejímž cílem je úspěšné absolvování Akademie vesmírných cestovatelů. Součástí výuky byla i praktická pozorování v kopulích hvězdárny, tři návštěvy Planetária a exkurze na pracoviště AsÚ AVČR v Ondřejově a do IQParku v Liberci. Pro vybrané absolventy bylo uspořádáno letní soustředění Prázdniny pod hvězdami, viz 2.1.1.4. Kroužek nyní navštěvuje 22 frekventantů. 2.1.2 Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha) V první polovině roku byl ukončen jarní semestr prvního ročníku astronomického kurzu 2008/2009, na který bylo přihlášeno 52 posluchačů. Kurz úspěšně ukončilo 19 posluchačů, kteří obdrželi osvědčení o absolvování kurzu, opravňující k postupu do 2. ročníku na Štefánikově hvězdárně. V říjnu 2009 byl zahájen podzimní semestr ročníku 2009/2010. Došlo k výměně vedoucího kurzu a zároveň byly v návaznosti na úpravu osnov 2. ročníku a oddělení Demonstrátorského kurzu upraveny osnovy prvního ročníku kurzu. Výukové materiály (prezentace) jsou posluchačům přístupné na webu, do výuky byly zařazeny i úlohy simulující měření velkými dalekohledy a citlivými přístroji. V roce 2009 proběhlo 10 lekcí ze školního roku 2009/2010. Lekce probíhaly zejména v Planetáriu v sále Cosmorama, dvě lekce proběhly na Štefánikově hvězdárně. Zatraktivnění kurzu vedlo ke zvýšení počtu přihlášených frekventantů na 66. 2.1.3 Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna) V květnu 2009 byl ukončen další běh II. ročníku dvouletého Astronomického kurzu 2008/2009. Pro úspěšné absolventy kursu následovaly přístrojové a demonstrátorské zkoušky, po nichž je frekventant schopen samostatně pracovat s pozorovací technikou a provádět návštěvníky hvězdárny. V říjnu byl pak zahájen běh nově otevřeného II. ročníku Základního astronomického kurzu 2009/2010. Astronomický kurz byl nově doplněn o tzv. demonstrátorský kurs tak, aby II. ročník mohli absolvovat frekventanti zajímající se pouze o astronomii a nikoli o další spolupráci s hvězdárnou. Astronomický kurz byl rozšířen o nové lekce prohlubující znalosti frekventantů. Do demonstrátorského kurzu byly přesunuty lekce sloužící k výchově pozorovatele a demonstrátora Štefánikovy hvězdárny, jako jsou rétorika nebo zásady provádění návštěvníků po Štefánikově hvězdárně. Jeho součástí jsou i přednášky, které byly dříve součástí kontinuálního Astronomického kursu III. Druhý ročník Astronomického kurzu 2009/2010 navštěvuje 19 frekventantů. 16

2.1.4 Prázdniny pod hvězdami (Štefánikova hvězdárna) Soustředění pro frekventanty astronomického kroužku proběhlo v termínu od 16. 8. do 22. 8. 2009 na hvězdárně v Rokycanech, která nabízí pro tyto akce vhodné zázemí a méně znečištěnou oblohu, než jaká je v hlavním městě. Ubytování, stravu, dopravu a pojištění si hradil každý účastník sám (cca 1200 Kč), Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy odvedl každý účastník poplatek ve výši 400 Kč. Na programu byly astronomické přednášky a praktická cvičení z astronomie, jako je nácvik složení a ustavení dalekohledu, osvojení základních pravidel při nočním pozorování, pozorování Slunce a základy navigace (určení geografických souřadnic s pomocí sextantu, hodinek a astronomických tabulek). Po dobu akce účastníci plnili astronomické úkoly, které byly pravidelně vyhodnocovány a nejlepší účastníci byli nakonec odměněni. Letošní akce se zúčastnilo celkem 12 účastníků. Akci personálně zajišťovali 4 pracovníci. 2.2 ZÁJMOVÁ ČINNOST 2.2.1 Kosmo Klub (Planetárium Praha) V roce 2009 pokračovala činnost Kosmo Klubu (občanské sdružení) - věkově neomezené skupiny hlubších zájemců o kosmonautiku, jejíž činnost garantují odborní pracovníci Planetária. V roce 2009 se schůzky členů konaly v učebně vždy jednou měsíčně a navštěvovalo je průměrně 15 osob. 2.2.2 Astronomický klub (Štefánikova hvězdárna) Nově založený Astronomický klub je určen zaměstnancům HaP, vybraným úspěšným absolventům II. ročníku astronomického kurzu a demonstrátorům HaP. Členové klubu mohou v rámci dalšího zvyšování své kvalifikace provádět návštěvníky Štefánikovy hvězdárny, mají možnost se zúčastnit pozorovacích projektů ve sluneční, CCD, zákrytové a popularizační sekci, a jsou pro ně pravidelně pořádány přednášky na různá astronomická a fyzikální témata. V roce 2009 bylo v rámci Astronomického klubu uspořádáno 12 přednášek, frekventanti kursu se podíleli na několika pozorovacích projektech (viz dále). 2.2.3 Mobilní astronomická expedice (Štefánikova hvězdárna) Na základě projektu podaného skupinou demonstrátorů bylo schváleno zapůjčení mobilní pozorovací techniky pro konání 29. ročníku Mobilní astronomické expedice. Expedice proběhla ve dnech 7. 16. srpna na tradičním tábořišti - v obci Zachotín v kraji Vysočina. Expedice se zúčastnilo a na chodu se podílelo celkem 16 účastníků. Z tradičních aktivit programu lze zmínit pozorování meteorů, méně běžná jsou vizuální a fotografická pozorování Měsíce včetně zakreslování detailů jeho povrchu (termín letošní expedice připadl na týden od úplňku k poslední čtvrti). Jeden večer byl věnován pozorování pro veřejnost, kterého se zúčastnilo cca 30 obyvatel Zachotína a okolí. O expedici vyšel článek na titulní straně sobotního vydání Pelhřimovského Deníku. Obrázek: Kráter Picolomini a Rupes Altai (Alžběta Kadlecová). 17

3. MIMOŘÁDNÉ AKCE Jednoznačně nejvýznamnější akcí bylo zprovoznění nového celooblohového projekčního systému Sky-Skan Definiti v sále Cosmorama. Veřejnosti byl představen poprvé během speciálního VÍKENDU S NOVÝM PLANETÁRIEM ve dnech 19. 20. 9. 2009. V červenci 2009 jsme si připomněli 40. výročí přistání prvních lidí na Měsíci. Na Štefánikově hvězdárně byl od července do září vystaven vzorek měsíční horniny dovezený Apollem 11, který věnoval někdejší ČSSR prezident USA Richard Nixon. V Planetáriu byl připraven mimořádný program MĚSÍC SNY A NADĚJE. V průběhu celého roku se všechna střediska podílela na oslavách Mezinárodního roku astronomie (IAY 2009) a to jak vlastními akcemi, tak i účastí na akcích pořádaných jinými institucemi. 3.1 AKCE K MEZINÁRODNÍMU ROKU ASTRONOMIE Rok 2009 byl vyhlášen Mezinárodní astronomickou unií Mezinárodním rokem astronomie jedním z důvodů bylo 400. výročí publikování prací Johanesa Keplera ve spisku Astronomia nova a 400. výročí použití dalekohledu k astronomickým pozorováním. K oslavám mezinárodního roku astronomie se připojila i Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy. Součástí akcí bylo: 3.1.1 Cyklus přednáškových odpolední na Štefánikově hvězdárně doplněných o astronomické pořady a exkurze na pracoviště robotického dalekohledu MARK. Přednášková odpoledne sestávala ze tří krátkých přednášek, které ze tří úhlů pohledu popisovaly jedno společné téma vynález dalekohledu a rozvoj pozorovací techniky (23.5.), pohled na vesmír (25.4.) a nejjasnější objekty na obloze (13.6.). Mezinárodnímu roku astronomie byl věnován i trojdílný přednáškový cyklus na téma Život ve vesmíru (25.9.) a pozorování Jupiteru o Galileovských nocích (22.-24.10.). 3.1.2 Od lidského oka k dalekohledům (Hvězdárna Ďáblice) Nový pořad pro veřejnost i školy probírá vlastnosti oka, principy zobrazení základními optickými prvky, historii, druhy a typy dalekohledů. 3.1.3 Pozorování vzájemných zákrytů měsíců Jupiteru a Saturnu (Hvězdárna Ďáblice) Mezinárodní pozorovací kampaň PHEMU 09 pozorování vzájemných zatmění a zákrytů měsíců Saturnu a Jupiteru. Kampaň organizoval v rámci mezinárodního roku astronomie IMCCE ( Institut de mécanique Celeste et de calcul des éphémérides ), Paříž, Francie. Vyhodnocené světelné křivky byly odeslány organizátorům. 3.1.4 Praha korunovaná hvězdami (Planetárium Praha) Nový pořad pro systém Sky-Skan Definiti Nejen putování po stopách Keplerova pobytu v Praze, ale i seznámení s nejnovějšími výsledky při hledání planet mimo Sluneční soustavu 3.1.5 Cyklus přednášek připravený k IAY 2009 (Hvězdárna Ďáblice) Cyklus přednášek na hvězdárně Ďáblice: Galileo Galilei osobnost, doba, objevy; Slunce dalekohledem; Od lidského oka k dalekohledům. 18

3.2 KRÁTKODOBÉ AKCE 3.2.1 Dětský den (Štefánikova hvězdárna) 31. května 2009 Hlavním motivem dne dětí byla oslava 40. výročí přistání prvního člověka na jiném kosmickém tělese Měsíci. Děti hledaly místo pro postavení základny na Měsíci, z níž by v příštích letech mohla startovat vesmírná expedice mířící na Mars. Po zodpovězení všech otázek a vyřešení všech úkolů na jednotlivých stanovištích umístěných po celé hvězdárně děti našly vhodné místo pro takovou základnu. V jednotlivých kopulích současně probíhalo pozorování a v přednáškovém sále promítání pořadů pro děti 3.2.2 PLANETÁRIUM DĚTEM - sobota se skřítkem 6. června 2009 Na sobotu 6. června 2009 připravilo Planetárium Praha speciální program pro své nejmenší návštěvníky. Prostřednictvím pohádek o skřítkovi, malém obyvateli našeho Planetária, se děti dozvěděly nejen o tom jak funguje planetárium, ale i zajímavosti o vesmíru, souhvězdích a naší Zemi. Ve třech termínech (10, 15 a 17 h) byly uváděny pohádky Skřítek v Planetáriu a Skřítek na cestách. Po každé pohádce měly děti výjimečnou příležitost zúčastnit se prohlídky Planetária po skřítkových stopách, která je zavedla i do míst, kam se návštěvníci běžně nedostanou. 3.2.3 Oslavy Prahy (Štefánikova hvězdárna) 26. 28. června 2009 Štefánikova hvězdárna se zapojila do prvního ročníku oficiálních oslav hlavního města Prahy. Kromě běžně přístupných míst (hlavní a západní kopule, výstavní prostory a sál) probíhala každou půl hodinu exkurze na pracoviště robotického dalekohledu MARK a v promítacím sále byly uváděny každou hodinu pořady z vlastní tvorby hvězdárny. Dne 27. 6. ve 21.30 a 23.00 proběhla přednáška prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc. na téma Vznik a budoucnost vesmíru. 3.2.4 MĚSÍC SNY A NADĚJE (Planetárium Praha) 20. 7. 1969 ve 20.17 h UT přistáli první lidé v lunárním modulu Eagle z lodi Apolla 11 na povrchu Měsíce v Mare Tranquillitatis. Planetárium Praha připravilo při této příležitosti mimořádný program. Obsahoval projekci historických filmů o jednotlivých misích projektu Apollo, blok přednášek - Měsíc jako těleso, historie projektu Apollo a budoucnost letů na Měsíc a večerní pořad v sále Cosmorama Měsíční sen. Pro děti se konaly hry a soutěže ve foyeru Planetária, soutěž o nejlepší skafandr (viz titulní strana) a projekce pohádky Anička a nebešťánek letní příběh v sále Cosmorama. 19

3.2.5 VÍKEND S NOVÝM PLANETÁRIEM (Planetárium Praha) V pražském Planetáriu byl uveden do provozu nový digitální celooblohový systém 19.-20. září 2009 Digitální projekční systém Sky-Skan Definiti posunul možnosti Planetária daleko za obvyklé hranice. Unikátní technologie umožňuje ukázat velmi názorně pohyb hvězd v prostoru a čase. Můžeme snadno dokázat, že hvězdy nejsou zavěšeny na nebeské klenbě, tak jak se nám zdá při pohledu ze Země, ale rozmístěny v prostoru. Slavnostní premiéra systému se uskutečnila 17. 9. 2009 za účasti primátora hl.m. Prahy. Pro veřejnost bylo slavnostní uvedení do provozu připraveno na víkend 19.- 20. 9. 2009 Každý den se uskutečnila tři představení, která seznamovala návštěvníky s možnostmi a konstrukcí nového planetária. Představení byla odstupňována podle věku, dopoledne bylo představení určené především dětem, potom následovalo představení pro rodiče a děti a v podvečer se konalo představení určené odborníkům. Pro děti byly také ve foyeru připraveny po celý víkend různé zábavné úkoly. 3.2.6 Noc vědců (Štefánikova hvězdárna) 25. září 2009 Noc vědců je mezinárodní akce, vyhlašovaná každoročně v rámci 7. rámcového programu Evropské komise. Hvězdárna se k akci připojila již pátým rokem a opět se jí na tuto akci podařilo získat dotaci z grantu EK. Ve výstavním sále hvězdárny byla zahájena výstava "Svědectví z kosmu". Mezi exponáty se nacházely i vzorky nejvzácnějších meteoritů vůbec totiž těch, které pocházejí z Měsíce a z Marsu. V přednáškovém sále se od 19:30 uskutečnila trojice přednášek na téma Cizí světy, věnovaná výzkumu extrasolárních planet a možnostem života na těchto vzdálených světech. Každou půl hodinu probíhaly exkurse na pracoviště robotického dalekohledu MARK, a to včetně ukázky jeho funkce, pořizování snímků CCD kamerou a zpracování CCD snímků pro zjištění přechodů extrasolárních planet. V promítacím sále se uskutečnil maraton multimediálních pořadů pocházejících z původní tvorby HaP. V kopulích probíhalo pozorování noční oblohy. V objektu hvězdárny byla instalována stanoviště s ukázkami odborné práce, jako je vyhodnocování kreseb sluneční fotosféry či měření okamžiku zákrytu hvězd Měsícem. Před hvězdárnou byly instalovány přednáškové stany, ve kterých probíhal program Astrobusu. První část programu byla určena především dětem a skládala se z besedy kombinované s promítáním obrázků, animací i filmů. Bylo rovněž uskutečněno pozorování mobilními dalekohledy. Po 22. hodině se program Astrobusu opakoval ve verzi pro dospělé. Hvězdárnu navštívilo přibližně 1500 návštěvníků. 20

4. VÝSTAVY, KNIHOVNY V roce 2009 byly pro návštěvníky k dispozici stálé astronomické výstavy ve všech třech střediscích. Kromě těchto stálých výstav s astronomickou a kosmonautickou tématikou měli návštěvníci možnost shlédnout 7 krátkodobých tématických výstav. Čtyři v Planetáriu a tři na Štefánikově hvězdárně. 4.1 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA VE FOYERU PLANETÁRIA Stálou astronomickou expozici bylo možné navštívit jako součást některého z pořadů uváděných v Planetáriu nebo samostatně. Většina návštěvníků spojovala návštěvu výstavy s návštěvou některého z představení. Velký zájem dětí vzbuzovalo multimediální centrum s replikami skafandrů a dálkově ovládanými vozítky na povrchu Marsu a expozicí kosmických technologií. V prostoru experimentální zahrady byly pěstovány okrasné i užitkové rostliny při umělém osvětlení za použití živných roztoků (simulace podmínek na orbitální stanici). Součástí stálé expozice je i prostor Malého planetária s expozicí optiky. Ve foyeru byl návštěvníkům k dispozici obchod s publikacemi, mapami a dalšími tituly o astronomii a příbuzných přírodovědných disciplínách, jejichž prodej zajišťovali odborní pracovníci Planetária. 4.2 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (PLANETÁRIUM) V prostoru vyhrazeném pro krátkodobé výstavy byly v roce 2009 instalovány čtyři tématické expozice, částečně vázané na aktuální programovou nabídku a částečně na významné události v astronomii a kosmonautice: 4.2.1 výstavy k pořadům Egypt: bohové, faraóni a hvězdy - výstava k pořadu uváděnému v sále Cosmorama Bohové, faraoni a hvězdy. Představuje stavby starého Egypta i astronomii té doby. 4.2.2 výstavy s astronomickou a kosmonautickou tématikou Čtyřnozí kosmonauti o zvířatech vyslaných do vesmíru do vesmíru se před kosmonauty lidskými vydala řada zvířecích výzkumníků. Jak probíhala jejich cesta, jaký byl jejich další osud? Někteří i přežili a otevřeli cestu ke kosmickým letům člověku. Projekt Apollo - 40. výročí přistání prvního člověka na Měsíci v roce 2009 uplynulo už 40 let od první cesty lidí na Měsíc. Bohatý obrazový materiál připomínal průběh i výsledky těchto šesti unikátních kosmických výprav. Jak se cestuje vesmírem? (fantazie a skutečnost) výstava seznamovala s možnostmi cestování do vesmíru a s technikou, která to umožňuje. Naznačovala i nové koncepce letů do našeho blízkého okolí, sluneční soustavy. 21

4.3 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA NA ŠTEFÁNIKOVĚ HVĚZDÁRNĚ Pro ovládání interaktivní hvězdné mapy v západní části stálé výstavy byl vyvinut nový ovládací software. Důraz byl kladen na maximálně přehledné a hierarchické uspořádání. Mapa zobrazuje jak obrazce souhvězdí, tak hvězdy uvnitř hranic souhvězdí. Souhvězdí lze volit podle viditelnosti v ročních dobách, zvláštní sekce je věnována zvířetníku. Mapa zobrazí i vybrané nehvězdné objekty a souhvězdí jižní oblohy. Ovládací software též dokáže zobrazit názvy souhvězdí - kromě standardní češtiny a latiny i dalších 20 světových jazyků. Jako doplněk k informačním PC na výstavě byl vypracován systém testů, ve kterých si návštěvníci mohou ověřit získané znalosti. Pro vizualizaci kosmického záření byl vyvinut zábleskový indikátor průletu mionových částic, který bude v roce 2010 umístěn v zadní části výstavy. Jeho účelem je ukázat návštěvníkům četnost, s jakou částice kosmického záření dopadají na Zemi. Indikátor je připojen na detektor mionových částic, který se nachází v místnosti oddělené od návštěvnického provozu. Detektor při průletu částice kosmického záření vyšle impuls, který je přenášen kabelem k indikátoru. Indikátor je pro zvýšení atraktivity vybaven stroboskopickou výbojkou, která po přijetí impulsu vytvoří krátký záblesk vysoké intenzity. Tímto způsobem je návštěvníkům zprostředkován výstup z detektoru kosmických částic, který samotný nelze z technických a prostorových důvodů běžně předvádět veřejnosti. 4.4 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA) Vesmírné rekordy Vesmírné objekty jsou velmi rozdílné. Přestože je Slunce v porovnání se Zemí obrovské, existují hvězdy, které jsou tisíckrát větší, ale také hvězdy tisíckrát menší. Výstava Vesmírné rekordy měla za úkol návštěvníkům předvést rozmanitost vesmíru nejhlubší údolí a nejvyšší hory ve sluneční soustavě, hvězdy tak husté, že hrací kostka z jejich materiálu by vážila miliony tun či objekty, které by při přiblížení natáhly lidské tělo tak, že by z něj byla tenká nitka. Návrat na Měsíc Výstava byla věnována 40. výročí přistání člověka na Měsíci. Ústředním exponátem výstavy byl vzorek měsíční horniny dovezený Apollem 11, který věnoval někdejší ČSSR prezident USA Richard Nixon. Vzorek pro výstavu bezplatně zapůjčil Vojenský historický ústav. Dalšími exponáty byly ukázky dobového tisku, model otisku boty skafandru v měsíčním regolitu, nebo model rakety Saturn V. Výstava byla široce medializována a mezi veřejností měla velký ohlas. Výstavu navštívilo přes 7000 návštěvníků. Svědectví z kosmu Výstava byla věnována vzniku a historii sluneční soustavy. Informace na panelech byly doplněny ukázkami meteoritů pocházejících z různých období vývoje sluneční soustavy. Mezi nejvýznamnější exponáty patřily dva vzorky lunárních meteoritů (obdobných se na světě vyskytují pouhé desítky). V období do konce října 2009 byl vystaven též vzorek SNC meteoritu Zagami, který pochází z planety Mars. O shlédnutí 22