Zkou ky sváfieãû Odborná způsobilost ve stupni 0 Svářeči a zaškolení pracovníci, pro jejichž činnost postačuje odborná způsobilost ve stupni 0, se připravují na národní úrovni a jsou zkoušeni v souladu s normou ČSN 05 0705. Tato norma byla přepracována; změny byly provedeny za účelem harmonizace národní normy s nově přijatými normami EN a ISO, s přihlédnutím k připravované směrnici IIW. V normě jsou stanoveny požadavky pro základní teoretickou a praktickou přípravu svářeče, způsoby provádění a hodnocení zkoušky svářeče a vydávání Osvědčení o vykonané zkoušce. Je určena pro uvedené metody tavného svařování a dělení kovů a svařování plastů. Stanovuje zásady pro přípravu a zkoušení svářečů v rozsahu základního kurzu nebo zaškolení pracovníka na určitou jednoduchou svářečskou práci. Při závěrečné zkoušce svářeč musí prokázat, že má základní odborné a praktické znalosti o způsobu svařování, značení a používání základních a přídavných materiálů, vadách svarů Odborná zpûsobilost ve stupni 0
a příčinách jejich vzniku a platných bezpečnostních předpisech. Tato norma stanovuje základ pro vzájemné uznávání odborné způsobilosti svářečů zkušebními organizacemi v rozdílných oblastech jejich uplatnění, je platná pouze na území ČR a není uznatelná podle mezinárodních pravidel a předpisů. Osvědčení o zkoušce se vystavuje na základě výhradní zodpovědnosti zkušebního orgánu nebo zkušební organizace. Odborná způsobilost svářečů, kteří získali osvědčení podle této normy, je neopravňuje provádět svary, na něž jsou kladeny požadavky na bezpečnost svařovaných konstrukcí a výrobků a které jsou zatěžovány vnitřním přetlakem, dynamickým zatížením apod. O Oznaãení kvalifikaãní zkou ky za koleného pracovníka ZP 111 1 1.1 Zaškolený pracovník Metoda svařování Druh zaškolení Svař ovaný materiál
Označení kvalifikační zkoušky svářeče se základním kurzem O ZP 111 1.1 Základní kurz Metoda svařování Svařovaný materiál Zkouška a její vyhodnocení Zkouška je teoretická a praktická. Vyhodnocení zkušebního vzorku se provádí vizuální kontrolou podle ČSN EN ISO 17637. Podmínky vyhodnocení vad musejí být v souladu s normou ČSN EN ISO 5817, resp. ČSN EN ISO 10042. Pracovník vyhověl zkoušce, jestliže vady nalezené na zkušebním vzorku jsou v mezích stanovených pro stupeň jakosti D. Zkouška je teoretická a praktická. Vyhodnocení zkušebního vzorku se provádí vizuální kontrolou podle ČSN EN ISO 17637 a koutové spoje také zkouškou rozlomením (ČSN EN 1320) u vzorků s tloušťkou stěny > 6 mm. Podmínky vyhodnocení vad musejí být v souladu s normou ČSN EN ISO 5817, resp. ČSN EN ISO 10042. Pracovník vyhověl zkoušce, jestliže vady nalezené na zkušebním vzorku jsou v mezích stanovených pro stupeň jakosti C, s výjimkou vad nadměrného převýšení svaru, zvětšený rozměr koutového svaru a nadměrně proteklý kořen, které se hodnotí ve stupni D. Doklady o zaškolení: Osvědčení o zaškolení Zaškolený pracovník Základní kurz Doklady o zkoušce
Průkaz zaškoleného pracovníka Doklady o základní zkoušce: Osvědčení o základním kurzu svařování Průkaz odborné kvalifikace svářeče Platnost zkoušky Způsobilost ve stupni 1 Rozsah oprávnění a platnost zkoušky Úspěšně vykonaná zkouška v rámci zaškolení opravňuje zaškoleného pracovníka provádět pouze práce v uvedeném rozsahu oprávnění a ve firmě, pro kterou bylo zaškolení provedeno. Osvědčení platí dva roky a lze je prodloužit po doškolení a přezkoušení z bezpečnostních předpisů. Dokladem o přezkoušení je Osvědčení o přezkoušení. V případě, že se pracovník nedostaví k přezkoušení do čtyř let, musí udělat novou zkoušku. V případě, že se pracovník nedostaví do šesti let, musí opakovat kurz a původní zkouška pozbývá platnosti. Úspěšně vykonaná zkouška v rámci základního kurzu opravňuje svářeče svařovat pouze v rozsahu osnov základního kurzu. Osvědčení platí dva roky a lze je prodloužit po doškolení a přezkoušení z bezpečnostních předpisů. Dokladem o přezkoušení je Osvědčení o přezkoušení. V případě, že se svářeč nedostaví k přezkoušení do čtyř let, musí udělat novou zkoušku. V případě, že se svářeč nedostaví do šesti let, musí opakovat kurz a původní zkouška pozbývá platnosti. Odborná způsobilost ve stupni 1 Příprava a zkoušky svářečů a operátorů, která se provádí v souladu s normami ČSN EN 287-1, ČSN EN ISO 9606 2,3,4, a 5 případně ČSN EN 1418, zajišťuje odbornou způsobilost ve stupni 1. Hlavním cílem přípravy a zkoušek pracovníků podle norem ČSN EN je vypěstování dokonalé zručnosti, zodpovědnosti
a samokontroly činnosti a tím dosahování trvale dobrých pracovních výsledků. Zkoušky svářečů podle ČSN EN 287 (resp. ČSN EN ISO 9606) Evropské normy řady EN 287, případně EN ISO 9606 uvádějí pouze schéma pro provádění zkoušek svářečů, jejich hodnocení a vystavení Certifikátu svářeče pro stanovené rozsahy svařovacích podmínek. Slouží k zajištění kvality pro speciální práce, ale neposkytují žádný učební a výcvikový program. Zavedením této normy se také částečně mění jak stávající podmínky pro přípravu svářečů, tak rozsahy platnosti jednotlivých zkoušek. Nová norma dává možnost užší specializace tím, že používá větší počet zkušebních kusů a různých poloh svařování, které jsou seřazeny podle obtížnosti provedení, a je důsledně uplatňována zásada, že zkouška provedená na určitém zkušebním kusu zahrnuje všechny méně obtížné typy svarů a polohy pro zvolenou metodu. Schopnost svářeče plnit ústní nebo písemné návody, ale i zkouška jeho zručnosti jsou důležitými podmínkami pro zajištění jakosti svařovaných výrobků. Zkouška zručnosti podle této normy závisí také na metodách svařování a je třeba dodržet jednotná pravidla a podmínky zkoušení, včetně používání předepsaných zkušebních těles. Tato norma platí pro všechny metody svařování, kde rozhodující vliv na jakost svaru má zručnost svářeče. Tato norma vytváří základ pro vzájemné uznávání způsobilosti svářečů v rozdílných oblastech jejich uplatnění. Vykonávání zkoušek podle normy ČSN EN 287 musí probíhat v souladu s normou. Pro zabezpečení opakovatelnosti svařovacího procesu, s cílem naučit svářeče Zkoušky podle ČSN EN 287
pracovat podle písemného zadání, vypracují svářečské školy technologickou návodku pro svařování (WPS), obsahující nutné údaje o parametrech svařování, použitých materiálech, tloušťce, eventuálně průměru svařovaného vzorku a další nutné veličiny. Budou zpracovány na typových formulářích v souladu s normou a odsouhlaseny zkušební organizací. Výsledky zkoušek se zapisují do zkušebního protokolu, který je nedílnou součástí Certifikátu svářeče. Při stanovování rozměru zkušebního vzorku je nezbytně nutná úzká spolupráce se zákazníkem, aby byla vzhledem k rozsahu platnosti zkoušky zvolena jeho optimální hodnota. O Označení zkoušky svářeče 135 T BW 8 S t08 D108 PF ss nb Metoda svařování polotovar Druh svaru Skupina základního materiálu Přídavný materiál Rozměr: t tloušťka D průměr Poloha svařování Další požadavky na svar Metoda svařování podle ČSN EN ISO 4063 Polotovar: T trubka P plech Druh svaru: BW tupý svar FW koutový svar Skupina materiálu podle CR ISO 15608 Poloha svařování podle ČSN EN ISO 6947
Certifikát svářeče potvrzuje, že svářeč úspěšně vyhověl u zkoušky. V Certifikátu svářeče musejí být uvedeny všechny rozhodující požadavky pro schválení zkoušky. Certifikát svářeče se vystavuje na základě výhradní zodpovědnosti zkušebního orgánu nebo zkušební organizace a potvrzuje ho certifikační orgán. Doporučuje se, aby na Certifikát svářeče byl použit formulář podle přílohy B normy pro zkoušky svářečů. Zkouška svářeče je založena na základních proměnných. Pro každou základní proměnnou je definován rozsah kvalifikace. Pokud musí svářeč svařovat mimo rozsah kvalifikace, musí složit novou zkoušku. Každá zkouška kvalifikuje obvykle jen jednu metodu svařování. Změna metody svařování vyžaduje novou zkoušku. Výjimku tvoří: a) Změna plného drátu S (metoda 135) na plněnou elektrodu kovovým práškem M (metoda 138) nebo naopak, nevyžaduje novou zkoušku b) Svařování metodou 141, 143 nebo 145 kvalifikuje metody 141, 142, 143 a 145 c) Metoda 142 kvalifikuje pouze metodu 142 Kvalifikační zkouška se provádí na plechu nebo trubce. Pro stanovení rozsahu platnosti platí následující kritéria: a) Zkušební svary na trubkách s vnějším průměrem 25mm zahrnují svary na plechu b) Zkušební svary na plechu zahrnují svary na trubce s vnějším průměrem 150 mm pouze v polohách PA, PB a PC. c) Zkušební svary na plechu zahrnují svary na trubce s vnějším průměrem 500 mm ve všech polohách Certifikát svářeče Rozsah kvalifikace Metody svařování Druhy výrobků
Typy svarů Skupiny materiálů Kvalifikační zkouška se provádí na tupém nebo koutovém svaru. Pro rozsah platnosti platí následující kriteria: a) Tupé svary zahrnují všechny tupé svary kromě spojů odboček trubek b) Tupé svary nekvalifikují koutové a naopak c) Při kvalifikaci svářeče na tupý svar, může být proveden doplňkový koutový svar (na plechu tl. min. 10 mm, na jednu vrstvu v poloze PB). Svářeč získá rozsah kvalifikace jako pro tupé svary. d) Tupé svary na trubkách kvalifikují i odbočky trubek s úhlem 60 (rozsah kvalifikace je vázán na vnější průměr odbočky) e) Pro atypický typ svaru (např. odbočka trubek), se provede zkouška svářeče na tupém nebo koutovém svaru se specifickým zkušebním kusem. Materiály jsou řazeny do skupin podle CEN ISO/TR 15608. Svařování jakéhokoliv materiálu ve skupině kvalifikuje svářeče v té samé skupině a ostatní materiály podle tabulky. Při svařování materiálu, který není obsažen v některé ze skupin materiálů, požaduje se zvláštní zkouška. Použijí-li se při svařování materiálů rozdílných skupin přídavné materiály skupiny 8 nebo 10, jsou zahrnuty všechny kombinace materiálů skupiny 8 a 10 s jinými. Provádí-li se zkouška svářeče na skupině tvářeného materiálu, kvalifikuje svářeče pro odlitky a kombinaci odlitek tvářený materiál vždy ve stejné materiálové skupině.
Tabulka Rozsah kvalifikace pro základní materiál T Rozsah kvalifikace Materiálová skupina dle CEN ISO/TR 15609 1.1 9 15609 1.2 1.3 2 3 4 5 6 7 8 9.2 10 11 1.4 9.1 9.3 9 1.1, 1.2, 1.4 x 1.3 x x x x x x 2 x x x x x x 3 x x x x x x 4 x x x x x x x x x x 5 x x x x x x x x x x 6 x x x x x x x x x x 7 x x x x x x x x x x 8 x x x x 9.1 x x x x x x 9.2 + 9.3 x x 10 x x x 11 x x x Legenda: x označuje materiálovou skupinu, pro kterou je svářeč kvalifikován označuje materiálovou skupinu, pro kterou není svářeč kvalifikován Svařování s přídavným materiálem kvalifikuje svářeče pro svařování bez přídavného materiálu, ale ne naopak. Přídavné materiály
T Elektrody použité při zkoušce Rozsah kvalifikace A, RA, RB, RC, RR, R B C A, RA, RB, RC, RR, R x B x x C x Legenda: x označuje materiálovou skupinu, pro kterou je svářeč kvalifikován označuje materiálovou skupinu, pro kterou není svářeč kvalifikován Tabulka Rozsah kvalifikace svářeče pro obalené elektrody T Drátové elektrody použité při zkoušce Rozsah kvalifikace Plný drát plněná elektroda plněná elektroda plněná elektroda (S) kovový prášek (M) (B) (R,P,V,W,Y,Z) plný drát (S) x x plněná elektroda (M) x x plněná elektroda (B) x x plněná elektroda (R,P,V,W,Y,Z) x Legenda: x označuje přídavné materiály pro které je svářeč kvalifikován označuje přídavné materiály, pro které není svářeč kvalifikován Tabulka Rozsah kvalifikace svářeče pro obalené elektrody Rozměry Rozsahy kvalifikace svářečů tupých svarů se stanovují podle svařované tloušťky a vnějšího průměru trubky.
Tabulka Rozsah kvalifikace svářeče v závislosti na tloušťce zkušebního vzorku T tloušťka zkušebního kusu t (a) (mm) t < 3 Rozsah kvalifikace od t do 2 t (b) 3 t 12 od 3 do 2 t (c) t 12 5 (a) pro vícevrstvé svařování (b) pro kyslíko-acetylenové svařování platí od t do 1,5 t (c) pro kyslíko-acetylenové svařování platí od 3 mm do 1,5 t Tabulka Rozsah kvalifikace svářeče v závislosti na vnějším průměru zkušebního vzorku T Vnější průměr zkušebního vzorku D (mm) D 25 D 25 Pro odbočky je D rozměr menšího kusu Rozsah kvalifikace od D do 2D 0,5 D (min. 25 mm) Tabulka Rozsah kvalifikace svářeče pro koutové svary v závislosti na tloušťce materiálu T Tloušťka materiálu zkušebního vzorku Rozsah kvalifikace t (mm) t < 3 od t do 3 mm t 3 3 Zkušební vzorky musejí být svařeny v polohách, které uvádí norma ČSN EN ISO 6947. Polohy svařování J-L045 a H-L045 pro trubky kvalifikují všechny úhly. Při svaření dvou trubek stejného průměru jedné v poloze PH a druhé v poloze PC je kvalifikovaná také poloha H-L045. Polohy svařování
Při svaření dvou trubek stejného průměru jedné v poloze PJ a druhé v poloze PC je kvalifikovaná také poloha J-L045. Trubky o vnějším průměru > 150 mm mohou být svařovány ve dvou polohách (2/3 obvodu PH nebo PJ a 1/3 obvodu PC) při použití pouze jednoho zkušebního vzorku. T Tabulka Rozsah kvalifikace pro polohy svařování Poloha svařování Rozsah kvalifikace pro polohy svařování zkušebního PA PB PC PD PE PF PH PG PJ H-L045 J-L045 vzorku (plech) (trubka) (plech) (trubka) PA x x PB b x x PC x x x PD b x x x x x x PE x x x x x x x PF (plech) x x x PH c (trubka) x x x x x x PG (plech) x PJ c (trubka) x x x x x x H-L045 x x x x x x x x J-L045 x x x x x x x x b polohy svařování PB a PD se používají pouze pro koutové svary a mohou kvalifikovat koutové svary v jiných polohách c zkušební poloha PH u trubek zahrnuje svařovací polohy PE, PF a PA. Zkušební poloha PJ u trubek, zahrnuje svařovací polohy PA, PG a PE Legenda: x polohy, pro které je svářeč kvalifikován polohy, pro které svářeč není kvalifikován
Závislost rozsahu kvalifikace pro různé detaily provedení svarů jsou uvedeny v následujících tabulkách. Pokud svářeč provádí zkoušku v metodě 311, svařování vpřed nebo vzad vyžaduje vždy novou zkoušku. Detaily provedení svaru Tabulka Rozsah kvalifikace pro detaily svaru u tupých spojů T Rozsah kvalifikace Detaily svaru zkušebního vzorku jednostranné svařování (ss) oboustranné bez podložky (ss nb) na podložku (ss mb) svařování (bs) jednostranné svařování bez podložky (ss nb) x x x jednostranné svařování s podložkou (ss nb) x x oboustranné svařování x x Legenda: x polohy, pro které svářeč je kvalifikován polohy, pro které svářeč není kvalifikován Tabulka Rozsah kvalifikace pro detaily svaru u koutových spojů T Zkušební kus jednovrstvý (sl) Rozsah kvalifikace vícevrstvý (ml) jednovrstvý (sl) x vícevrstvý (ml) x x Legenda: x polohy, pro které svářeč je kvalifikován polohy, pro které svářeč není kvalifikován Zkouška svářeče probíhá pod přímým dozorem zkušebního orgánu/organizace na zkušebních vzorcích, které jsou před svařováním označeny značkou svářeče Zkouška
Zkušební vzorky a zkušebního orgánu. Zkušební orgán/organizace může zkoušku přerušit, pokud podmínky svařování nejsou v souladu s požadavky (vadné zařízení, nedodržení hygienických podmínek apod.) nebo je zřejmé, že svářeč nemá potřebné dovednosti. Tvar a rozměry zkušebních vzorků jsou na následujících obrázcích. Pro trubky je minimální požadovaná délka 150 mm. Pokud je obvod trubek menší než 150 mm, jsou požadovány doplňkové kusy maximálně však tři. O Rozměry zkušebního vzorku pro tupý svar na plechu
Rozměry zkušebního vzorku pro koutový svar na plechu O Rozměry zkušebního vzorku pro tupý svar na trubce O
O Rozměry zkušebního vzorku pro koutový svar na trubce Podmínky svařování při zkouškách Metody zkoušení svařených zkušebních vzorků Při kvalifikačních zkouškách svářečů musí být splněny následující podmínky: kvalifikační zkoušky svářečů se musí provádět podle pwps nebo WPS, které jsou vypracovány v souladu s příslušnými normami čas pro svařování zkušebního kusu musí odpovídat pracovnímu času za obvyklých výrobních podmínek zkušební vzorky musí mít ve zkušební délce minimálně jedno přerušení v kořenové a krycí vrstvě a musí být označeno svářeč smí s povolením zkušebního orgánu/organizace odstranit menší vady s výjimkou kořenové a krycí vrstvy požaduje-li pwps nebo WPS tepelné zpracování po svaření, může být vynecháno se svolením výrobce Po svaření musí být zavařený zkušební vzorek podroben vizuální kontrole. Pokud je vyhovující, jsou prováděny další zkoušky podle následující tabulky:
Tabulka způsoby zkoušení T tupý svar (na plechu nebo trubce) koutový svar a svar odboček vizuální kontrola podle EN ISO 17637 závazná závazná zkouška prozářením podle EN ISO 1435 závazná ab d nezávazná zkouška ohybem podle EN ISO 5173 závazná ab f nepoužívá se zkouška rozlomením podle ČSN EN 1320 závazná ab f závazná c e a musí být provedena zkouška prozářením, rozlomením nebo ohybem b je-li provedena zkouška prozářením, je pro metody svařování 131, 135, 138 a 311 povinná doplňková zkouška ohybem nebo rozlomením c zkouška rozlomením může být nahrazena zkouškou makrostruktury podle EN 1321 nejméně ve dvou místech d zkouška prozářením může být nahrazena zkouškou ultrazvukem podle EN ISO 17640 pouze pro feritické oceli a tloušťky 8 mm e zkoušky rozlomením mohou být u trubek nahrazeny zkouškou prozářením f pro vnější průměr trubky D 25 mm může být zkouška ohybem nebo rozlomením nahrazena tahovou zkouškou celého zkušebního kusu s otvory v místě svaru Pokud je použito podložení svaru u zkušebního vzorku, nemusí být odstraněno pro nedestruktivní zkoušení, ale v případě destruktivního zkoušení je nutné podložení odstranit. Zkušební vzorek pro zkoušku makrostruktury musí být naleptán na jedné straně, broušení není vyžadováno. Zkušební kusy musejí být hodnoceny podle požadavků kritérií specifikovaných pro příslušné typy vad. Zkušební komisař/orgán musí zkontrolovat: zda struska a rozstřik jsou odstraněny není-li broušen kořen a líc svaru zda je označeno přerušení a nové napojení svařování v kořeni a krycí vrstvě tvar a rozměr svaru Vady, které byly zjištěny příslušnými zkouškami, musí být posuzovány podle normy ČSN EN ISO 5817, pokud není stanoveno jinak. Svářeč vyhověl při zkoušce, jsou-li zjištěné vady v mezích stanovených pro stupeň Požadavky na hodnocení zkušebních vzorků
Platnost zkoušky Prodloužení platnosti jakosti B podle ČSN EN ISO 5817 s výjimkou rozměrových vad, které se hodnotí ve stupni jakosti C. U zkoušky ohybem se na vzorku nesmí vyskytovat v libovolném směru jednotlivá vada 3 mm. Vady na hranách vzorků se nehodnotí, pokud není prokázáno, že trhliny byly způsobeny neprůvarem, struskou nebo jinou vadou. Platnost zkoušky svářeče začíná dnem, ve kterém byly úspěšně vyhodnoceny požadované zkoušky. Zručnost svářeče a jeho odborné znalosti se udržují jen tehdy, když pravidelně vykonává svářečské práce v rozsahu jeho oprávnění. Zkouška svářeče platí dva roky za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky, které potvrdí zaměstnavatel nebo pracovník pověřený dozorem každých šest měsíců: a) svářeč musí, pokud možno pravidelně, vykonávat svářečské práce v rozsahu platnosti své svářečské zkoušky (připouští se přerušení nejvíce na dobu šesti měsíců), b) svářečské práce musejí být vykonávány v souladu s podmínkami, za kterých byla zkouška vykonána. c) není žádný závažný důvod zpochybňující zručnost a vědomosti svářeče. Není-li splněna některá z podmínek, prohlásí se zkouška za neplatnou. Každá změna základních proměnných, které mají zásadní vliv na zkoušku svářeče a je mimo přípustný rozsah platnosti, vyžaduje novou zkoušku a nový Certifikát svářeče! Prodloužení platnosti zkoušky na další dva roky je podmíněno úspěšným vykonáním nové zkoušky. Ve výjimečných případech může být zkouška prodloužena v původním rozsahu na další dva roky bez zkoušky, jsou-li splněny následující podmínky:
všechny záznamy a evidence použité pro prodloužení zkoušky svářeče musejí být dohledatelné včetně WPS použitých ve výrobě. Evidence použitá při prodloužení musí být objektivně měřitelného charakteru (radiogramy nebo protokoly o ultrazvukové zkoušce), nebo pro destruktivní zkoušení provedené na dvou svarech v průběhu předchozích 6 měsíců. Evidence se vztahem k prodloužení musí být uchována nejméně dva roky. Svary musí odpovídat kritériím přípustnosti pro vady v souladu s normou EN ISO 5817 pro stupeň jakosti B. Zkušební orgán musí přezkoumat splnění uvedených podmínek a na jejich základě vystaví nový Certifikát svářeče.