4 Mzdy a platy Mzda Mzdy a platy peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci Plat Peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je: stát, územní samosprávný celek (obec, kraj, hlavní město Praha), státní fond (Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond životního prostředí ČR), příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona. Výjimkou je peněžité plnění poskytované občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky. Související legislativa zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ustanovení 109 až 137, nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna nař. vl. č. 278/2015 Sb.) nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů poslední změna nař. vl. č. 305/2014 Sb.) Poznámka Odměňování státních zaměstnanců vykonávajících státní správu ve správních úřadech upravuje zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, a navazující nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna nař. vl. č. 279/2015 Sb.) a nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností. Vláda stanoví nařízením minimální mzdu, nejnižší úrovně zaručené mzdy, příplatek ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí a jeho vymezení, stupnici platových tarifů, zařazení prací do platových tříd v souladu s charakteristikami platových tříd odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd, 277
Mzdy a platy způsob zařazování zaměstnanců do platových tříd, podmínky pro určení započitatelné praxe, okruh zaměstnanců, u kterých může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy, výši příplatků za práci ve ztíženém pracovním prostředí, rozdělení prací podle pracovních podmínek do skupin v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života a zdraví a podle obtížnosti práce a výši zvláštního příplatku pro jednotlivé skupiny. 4.1 Minimální mzda Nejnižší přípustná výše hodinové nebo měsíční odměny (mzdy, platu nebo odměny z dohody), kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci za práci v pracovním poměru, ale i v ostatních pracovněprávních vztazích (založených dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti). Minimální mzda nezahrnuje mzdu ani plat za práci přesčas, příplatky za práci ve svátek, v sobotu a v neděli, za noční práci a za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Minimální mzda je upravena 111 zákoníku práce a nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Výše minimální mzdy uvedená v nařízení vlády je určena při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Pokud je u zaměstnanců stanovena podle 79 zákoníku práce kratší týdenní pracovní doba než 40 hodin, musí se minimální mzda za hodinu zvýšit úměrně ke zkrácené pracovní době. Přepočet se provede podle vzorce: minimální mzda pro jinou stanovenou týdenní pracovní dobu 278 = minimální mzda pro stanovenou pracovní dobu 40 hod. K K = 40 / jiná stanovená pracovní doba Minimální měsíční mzda se v tomto případě nemění. V případě kratší pracovní doby podle 80 zákoníku práce se minimální měsíční mzda snižuje úměrně odpracované době (např. při polovičním pracovním úvazku se měsíční minimální mzda snižuje na polovinu), minimální hodinová mzda se naopak nemění. Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek až do výše minimální mzdy.
Mzdy a platy To platí i pro průměrný a pravděpodobný výdělek ( 357 odst. 1 zákoníku práce). Výše minimální mzdy Platné Sazba v Kč od do za hod. za měsíc Nařízení vlády 1. 1. 2016 aktuálně 58,70 9.900 55,10 1) 9.300 1) č. 233/2015 Sb 1. 1. 2015 31. 12. 2015 55,00 9.200 48,10 1) 8.000 1) č. 204/2014 Sb. 1. 8. 2013 31. 12. 2014 50,60 8.500 48,10 1) 8.000 1) č. 2. 210/2013 Sb 1. 1. 2013 31. 7. 2013 48,10 8.000 č. 246/2012 Sb. 1) Minimální mzda stanovená pro týdenní pracovní dobu 40 hodin u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu (bez ohledu na stupeň invalidity). 4.2 Zaručená mzda Zaručená mzda je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového nebo platového výměru. Nejnižší úroveň zaručené mzdy je stanovena v 112, odst. 2 zákoníku práce a nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Její výše je opět určena při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a pro její úpravu při jiné stanovené týdenní pracovní době nebo kratší pracovní době platí obdobné zásady jako pro minimální mzdu. Zaručená mzda se nevztahuje k právním vztahům založeným dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací zařazených do 8 skupin tak, aby maximální zvýšení činilo alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy. Za tím účelem jsou obecné charakteristiky skupin prací a jejich příklady stanoveny v příloze k nařízení vlády. 279
Mzdy a platy Nejnižší úroveň zaručené mzdy Skupina prací Nejnižší úroveň zaručené mzdy od 1. 1. 2016 (nař. vl. č. 233/2015 Sb.) v Kč za hodinu v Kč za měsíc 1) v Kč za hodinu 1) v Kč za měsíc 1. 58,70 9.900 55,10 9.300 2. 64,80 10.900 60,90 10.300 3. 71,60 12.100 67,20 11.300 4. 79,00 13.300 70 12.500 5. 87,20 14.700 81,90 13.800 6. 96,30 16.200 90,50 15.300 7. 106,30 17.900 99,90 16.800 8. 117,40 19.800 110,30 18.600 1) Zaručená mzda stanovená pro týdenní pracovní dobu 40 hodin u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu. Poznámky - V období 1. 1. 31. 7. 2013 byla pro všechny zaměstnance stanovena zaručená mzda v dané skupině práce stejná (bez ohledu na případnou invaliditu zaměstnance). - Od 1. 8. 2013 je určena jiná výše zaručené mzdy pro zaměstnance-poživatele invalidního důchodu (bez rozlišení stupně invalidity). 4.3 Počet pracovních dnů (hodin) Roční fond pracovní doby 1) Rok Dnů Hodin při 8hodinové pracovní době Hodin při 7,5hodinové pracovní době 2016 252 (261) 2 016 (2 088) 1 890,0 (1 957,5) 2015 251 (261) 2 008 (2088) 1 882,5 (1 957,5) 2014 252 (261) 2 016 (2 088) 1 890,0 (1 957,5) 2013 252 (261) 2 016 (2 088) 1 890,0 (1 957,5) 2012 252 (261) 2 016 (2 088) 1 890,0 (1 957,5) 2011 253 (260) 2 024 (2 080) 1 897,5 (1 950,0) 2010 253 (261) 2 024 (2 088) 1 897,5 (1 957,5) 1) Čísla v závorce udávají dny, resp. hodiny včetně placených svátků. 280
5 Pojištění pracovní úrazy a nemoci z povolání Související legislativa vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ustanovení 105 a 269 271u Novelou zákoníku práce č. 205/2015 Sb. byl zrušen zák. č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců (nenabyl nikdy účinnosti), a od 1. 10. 2015 se řídí odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání 269 271u zákoníku práce a vyhláškou č. 125/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Povinnosti zaměstnavatelů Zaměstnavatelé s alespoň 1 zaměstnancem (včetně zaměstnance, s nímž byla uzavřena dohoda o provedení práce) jsou povinně pojištěni pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele zaměstnavatel je povinen vznik pojištění písemně a bez zbytečného odkladu oznámit pojišťovně, uvést své IČO nebo jiné označení (např. rodné číslo). Zaměstnavatelé jsou pojištěni u České pojišťovny, a. s., jestli že s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. 12. 1992 (případně právní nástupci těchto zaměstnavatelů); ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u pojišťovny Kooperativa, a. s., Vienna Insurance Group. Zaměstnavatel je povinen: - dbát, aby nenastala škodná událost, zejména neporušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí; pokud již škodná událost nastala, musí učinit nutná opatření k minimalizaci škody, - bez zbytečného odkladu oznámit:»» každé zvýšené nebezpečí, o němž ví, a které nastalo po vzniku pojištění;»» že nastala škodná událost, vyjádřit se k požadované náhradě a k její výši, případně zmocnit pojišťovnu, aby za něj v této věci jednala;»» že v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno trestní řízení proti zaměstnanci nebo třetí osobě, a informovat pojišťovnu o průběhu a výsledku řízení;»» že poškozený uplatňuje právo na náhradu škody u soudu, 281
282 - v řízení o náhradě škody respektovat pokyny pojišťovny, zejména se bez souhlasu pojišťovny nezavazovat k náhradě promlčené pohledávky, - nepřistoupit bez souhlasu pojišťovny na uzavření soudního smíru, - zabezpečit právo pojišťovny na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému odpovídá za škodu, jestliže pojišťovna za zaměstnavatele nahradila tuto škodu. Práva zaměstnavatelů Zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna, u níž je pojištěn, nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce ( 366 a následující zákoníku práce). Zákonné pojištění se vztahuje na úrazy a nemoci z povolání, které utrpí zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Práva pojišťovny Pojišťovna má vůči zaměstnavateli právo na náhradu až do výše poskytnutého plnění, jestliže: - zaměstnavatel nebo zaměstnanec způsobil škodu úmyslně, pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; - došlo ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance k zvláště závažnému porušení předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody; - došlo ke škodě v přímé souvislosti s výkonem činnosti provozované neoprávněně; - škoda byla způsobena zaviněným porušením pracovních povinností v pracovněprávních vztazích (avšak jen do výše, kterou může zaměstnavatel požadovat na odpovědném zaměstnanci podle pracovněprávních předpisů). Pojišťovna má vůči zaměstnavateli, který byl v době výplaty pojistného plnění v prodlení s placením pojistného, právo na úhradu až do výše plnění vyplacených z důvodu pojistných událostí vzniklých v době, za kterou nebylo zaplaceno pojistné. Pojistné Sazba dle rizikové skupiny činnosti zaměstnavatele (viz příloha vyhlášky č. 125/1993 Sb.). Vyměřovací základ je shodný s vyměřovacím základem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti všech zaměstnanců za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné
na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, zaplatí zaměstnavatel první pojistné vypočítané z vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení za čtvrtletí, v němž došlo ke vzniku prvního pracovněprávního vztahu, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí. Pro účely výpočtu pojistného se do vyměřovacího základu nezapočítávají odměny vyplacené na základě smluv o výkonu funkce uzavírané dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (základ pro stanovení pojistného na úrazové pojištění je o tyto odměny nižší než vyměřovací základ pojistného vypočtený pro účely sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Nezaplatí-li zaměstnavatel pojistné řádně a včas, zvyšuje se dlužné pojistné o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení. Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat, jinak se má za to, že pojistné nebylo uhrazeno. Minimální pojistné za kalendářní čtvrtletí je 100 Kč. To platí i v případě, že zaměstnavatel má se zaměstnanci uzavřeny jen dohody o provedení práce (pojistné ve výši 100 Kč za kalendářní čtvrtletí se vztahuje na neomezený počet DPP). Pojistné se platí na účet 40002 50404011/0100. Variabilním symbolem je identifikační číslo (IČ) zaměstnavatele nebo jiné označení, které jej nahrazuje (rodné číslo, variabilní symbol ČSSZ, a to v případě zahraničních zaměstnavatelů). Přihlásit se a hradit zákonné pojištění jsou povinni i zahraniční zaměstnavatelé, kterým vznikla povinnost odvádět sociální pojištění za své pracovníky v ČR. Jako variabilní symbol pro registraci k zákonnému pojištění zaměstnavatel uvede variabilní symbol ČSSZ. 5.1 Splatnost pojistného Čtvrtletí Pojistné splatné do I. 31. 1. II. 30. 4. III. 31. 7. IV. 31. 10. Z pojištění se vyplácí: náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ( 271a zákoníku práce), případně i po jejím skončení ( 271b zákoníku práce) ročně valorizace, poslední valorizace nař. vl. č. 351/2015 Sb. účinná od 1. 1. 2016; průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a pro 283
výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých se zvyšuje o 40 Kč náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění ( 271c zákoníku práce), poslední úprava nař. vl. č. 276/2015 Sb. účinná od 26. 10. 2015, 3 odst. 1 nařízení zvýšena hodnota jednoho bodu pro ohodnocení bolesti na 250 Kč (původně 120 Kč) účelně vynaložené náklady spojené s léčením, náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem ( 271g zákoníku práce) věcná škoda vzniklá zaměstnanci v souvislosti s pracovním úrazem a nemocí z povolání ( 271j zákoníku práce) náhrada nákladů na výživu pozůstalých ( 271h zákoníku práce valorizace viz výše) a jednorázové odškodnění pozůstalých ( 271i zákoníku práce), pokud zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel 5.2 Sazby pojistného Činnost kód OKEČ Název činnosti Sazba ( ) 10.1 Dobývání černého uhlí včetně výroby 50,4 černouhelných briket 12 Dobývání a úprava uranových 50,4 a thoriových rud 13 Dobývání rud 50,4 15.1 Výroba masa a masných výrobků 9,8 (vč. drůbeže) 15.2 Zpracování ryb a rybích výrobků 9,8 (vč. konzervování) 15.4 Výroba rostlinných a živočišných 9,8 olejů a tuků 20.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva 9,8 24.11 Výroba technických plynů 9,8 26.11 Výroba plochého skla 9,8 26.7 Zpracování přírodního kamene 9,8 27.5 Odlévání kovů (slévárenství) 9,8 37.1 Zpracování kovového odpadu a šrotu 9,8 45 Stavebnictví 9,8 75.25 Protipožární ochrana a ostatní 9,8 záchranné práce 02 Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby 284
10.2 Dobývání hnědého uhlí včetně výroby hnědouhelných briket 11 Dobývání ropy a zemního plynu a související služby 14.1 Dobývání a úprava kameniva 15.5 Úprava a zpracování mléka 15.83 Výroba cukru 15.9 Výroba nápojů 17.14 Úprava a spřádání lnářských vláken 17.25.4 Tkaní jutařských tkanin 17.53 Výroba netkaných textilií a výrobků z nich (kromě oděvů) 20.2 Výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků 20.3 Výroba stavebně truhlářská a tesařská 20.4 Výroba dřevěných obalů 21.1 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 24.3 Výroba nátěrových hmot, laků a podobných ochranných vrstev, tiskařských černí a tmelů 24.64 Výroba chemických výrobků pro fotografické účely 24.7 Výroba chemických vláken 24.11 Výroba pryžových pneumatik 24.12 Protektorování a opravy pryžových pneumatik 26.13 Výroba dutého skla 26.26 Výroba žáruvzdorných keramických výrobků 26.3 Výroba keramických obkládaček a dlaždic 26.5 Výroba cementu, vápna a sádry 26.6 Výroba výrobků z betonu, cementu a sádry 26.81 Výroba brusiv 27.1-27.4 Výroba kovů (kromě slévárenství) 28 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě výroby strojů a nářadí 29 Výroba strojů a přístrojů 285
31.3 Výroba kabelů a vodičů 35.1 Stavba lodí a člunů (vč. oprav) 36.1 Výroba nábytku 37.2 Zpracování nekovového starého materiálu a zbytkového materiálu 60.2 Pozemní doprava (mimo potrubní a železniční) vč. MHD 85.2 Veterinární činnosti 90 Odstraňování odpadu a odvod odpadních vod 1 Zemědělství 7,0 16 Zpracování tabáku 17.23 Tkaní česaných vlnařských tkanin 17.24 Tkaní hedvábnických tkanin 17.25.3 Tkaní lnářských tkanin 17.25.5 Tkaní vigoňových tkanin 17.4 Výroba konfekčního textilního zboží (kromě oděvů) koberce, ložní prádlo aj. 17.52.1 Výroba provaznická 17.54.1 Výroba stuh a prýmků 17.54.2 Výroba tylů, krajek, záclon a výšivek 17.6 Výroba pletených materiálů 17.7 Výroba pleteného zboží 18 Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin 19 Výroba usní a úprava kůží; výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi 26.21 Výroba keramických a porcelánových výrobků pro domácnost a ozdobných předmětů 26.22 Výroba keramických výrobků pro sanitární účely 30.02 Výroba počítačů aj. přístrojů a zařízení na zpracování dat 32 Výroba rádiových, televizních a spojovacích zařízení a přístrojů 33 Výroba zdravotnických, přesných a optických přístrojů a hodin 35.3 Výroba letadel a kosmických lodí 286
36.2 Výroba zlatnických a šperkařských předmětů 41 Výroba a rozvod vody 55 Pohostinství a ubytování 60.3 Potrubní doprava 61.11 Námořní doprava 62 Letecká doprava 63.3 Cestovní kanceláře, průvodcovská činnost 64.2 Telekomunikace 70 Činnosti v oblasti nemovitostí (nákup, prodej, pronájem, správa, realitní agentury) 73.1 Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd 74.1 Právní, daňové a podnikatelské poradenství; Účetnictví a jeho revize; Výzkum trhu a veřejného mínění; Správa cenných papírů 74.2 Architektonické a inženýrské poradenství a podobné technické služby 75 (kromě 75.25) Veřejná správa; Obrana; Povinné sociální pojištění (kromě protipožární ochrany a ostatních záchranářských prací) 80 Školství 85.1 Zdravotnictví 85.3 Sociální činnosti 91 Činnosti organizací společenských 92.2 Provoz rozhlasu a televize 22.1 Vydavatelské činnosti 65 Peněžnictví 66 Pojišťovnictví kromě povinného sociálního zabezpečení 67 Činnosti související s úvěry a pojišťovnictvím 72 Zpracování dat a související činnosti (poradenská činnost, opravy, databanky aj.) 73.2 Výzkum a vývoj v oblasti humanitních, společenských věd a nauk o literatuře 287
74.4 Reklamní činnosti 74.81 Fotografické služby 92.1 Výroba, půjčování a distribuce filmů a videa 92.5 (kromě 92.53) Činnosti knihoven, veřejných archivů muzeí a jiných kulturních zařízení (kromě činnosti botanických a zoologických zahrad a přírodních rezervací) 93.02 Kadeřnické a jiné služby pro ošetření těla (manikúra, pedikúra, kosmetické úkony) Činnosti nezařazené do jiných sazbových skupin (s výjimkou skupiny Ostatní ekonomické činnosti ), ve kterých se zejména pracuje s výbušninami, radioaktivními látkami, radonem, infekčním materiálem, jedy, činnosti ve velkých výškách nebo hloubkách 10,5 Ostatní ekonomické činnosti 5,6 288