KOMUNITNÍ CENTRA A KOMUNITNÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE VE VENKOVSKÉM PROSTORU Mgr. Petra Vaňková 3.3.2016 Seminář pro MAS
Komunitní práce v současné praxi české sociální práce KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ 3 OBLASTI REALIZACE KOMUNITNÍ PRÁCE MPSV ČR a orgány státní správy a samosprávy AKTIVITY CENTER PRO KOMUNITNÍ PRÁCI (CpKP, MAS) regionální rozvoj komunitní organizování KOMUNITNÍ PRÁCE NNO zapojování obyvatel do rozhodování a spoluvytváření jejich lokality místa jejich života soužití romské minority s majoritou otázky bydlení sociálně slabých skupin obyvatel, především Romů odstraňování sociálního vyloučení, především Romů aktivizace a zplnomocňování romské minority
Úřad vlády ČR Odbor pro sociální začleňování (Agentura) AKTIVITY NA POLI KOMUNITNÍ PRÁCE aktivity na mezzoúrovni a makroúrovni podpora obcí, skupin sociálně vyloučených obyvatel, poskytovatelů sociálních služeb, legislativní procesy, lobbing Lokální partnerství / lokální konzultanti Expertní činnost a konzultace Odborná platforma pro podporu implementace komunitní práce v ČR Spolupráce s ŘO - MPSV ČR (metodika KP, ESF), MMR ČR
Úřad vlády ČR Odbor pro sociální začleňování (Agentura) IPn2 ASZ: klíčová aktivita č.9 Komunitní práce a aktivizace obyvatel SVL při prosazování vlastních zájmů Platforma pro podporu implementace komunitní práce v ČR mapování projektů komunitní práce formulace námětů a doporučení k tématu komunitní práce v SVL osvěta a vysvětlování potenciálu komunitní práce propagace i prevence nerealistických očekávání metodická příručka Manuál ASZ pro komunitní práci, 2015 Posilování občanské společnosti a rozvoj sousedství, 2014
Komunitní práce v kontextu sociální práce Komunitní práci v kontextu sociální práce chápeme jako dlouhodobě působící metodu sociální práce: Komunitní sociální práce je metoda participativního dosahování komunitou definovaných společných cílů v místech, kde lidé žijí, prostřednictvím vyhledávání, využívání a tvorby potřebných zdrojů. Komunitní sociální práce je založená na: propojování sdílených potřeb a existujících zdrojů (lidských, materiálních, finančních aj.) uvnitř komunity a na stanovování dosažitelných cílů na základě možností dané komunity. podle Platformy pro podporu implementace komunitní práce v ČR
Pojem komunita podle Wilmota (Popple, 1995): Komunita definovaná lokalitou, teritoriem Komunita složená z lidí, které spojují společné podmínky a/nebo problémy Komunita zájmů Vztahy, sociální síť (Coulshed, Orme) Pocit sounáležitosti (Bauman) podle Fellina, Kramera a Spechta (1997) kontext, ve kterém pracujeme cíl našeho úsilí o změnu mechanismus změny
Kompetentní komunita Kompetentní komunita je chápána v sociální práci jednak jako: cíl komunitní práce prostředek, zdroj, strategie řešení samotných problémů. (Gojová, 2006) Ta, ve které jsou její dílčí části schopny efektivně spolupracovat v identifikaci problémů a potřeb komunity, jsou schopny dosáhnout shody na cílech a prioritách, mohou se dohodnout na způsobu realizace dohodnutých cílů a mohou efektivně spolupracovat na požadovaných opatřeních. (Cottrell in Fellin, 1995)
Cíle komunitní práce Komunitní sociální práce představuje zplnomocňující přístup ke členům komunity. Obecným cílem komunitní sociální práce je zisk schopností a možností plně realizovat občanská práva a povinnosti (tzv. zplnomocnění) a zaměřuje se stejně tak na změnu vnitřních (intrapersonálních) limitů jako na odstranění vnějších (sociálních) bariér.
Cíle komunitní práce budování a rozvoj komunit zlepšení kvality života, zisk vlivu nad životními podmínkami, přístup ke zdrojům (informace, finance, rozhodování, aj.) schopnost a možnost plně realizovat svá občanská práva i povinnosti (v SVL jde o občany, kteří vzhledem ke svému sociálnímu znevýhodnění mají ztíženou možnost plně realizovat svá občanská práva a povinnosti) Cílem komunitní sociální práce je sociální změna, identifikace a překonání strukturálních bariér, jejichž důsledkem je sociální nerovnost, znevýhodnění či vyloučení skupiny/skupin obyvatel.
Podstatou regenerace komunity směrem k lepšímu sociálnímu začlenění je posilování vyloučené komunity (empowerment), rozvoj kompetencí jejích členů, spolupráce a participace v rozhodovacích procesech s cílem identifikovat strukturální bariéry a odstraňovat je s použitím dosažitelných zdrojů.
Specifika komunitní práce v sociálně vyloučených lokalitách Specifikem komunitní sociální práce v obci s vyloučenou komunitou je její dvojúrovňovost. Jednou úrovní komunitní sociální práce je práce s vyloučenou komunitou, jejímž cílem je motivovat členy vyloučené komunity ke společné aktivní práci na zmírňování či odstraňování příčin, které vedly k vyloučení a jeho následkům. Druhou úrovní komunitní sociální práce v obci je práce s celou komunitou zaměřená na odstraňování napětí a konfliktů mezi vyloučenou komunitou a ostatními obyvateli, stejně tak jako na zmenšování rozdílů mezi vyloučenou částí a ostatními částmi obecní komunity. Úvod do štandardov terénnej sociálnej práce v obci s osobitným zreteľom na prácu s vylúčenými komunitami, Fond sociálneho rozvoja SR
Specifika komunitní práce v sociálně vyloučených lokalitách dlouhodobá deprivace v uspokojování svých potřeb kumulace problémů (stav sociálního vyloučení) nízká identifikace s místem, kde žijí (nízká sociální koheze) nevytvořené vazby, sociální síť vnitřní intrapersonální limity (intrapsychické) vnější sociální bariéry (sousedství, obec, instituce) špatný přístup ke zdrojům informační, finanční, materiální, personální strukturální postižení regionu nedostatek zdrojů
Znaky komunitní sociální práce podle Platformy pro komunitní práci Hlavní zásadou komunitní sociální práce je rovnost důležitosti naplnění znaků komunitní sociální práce stejně jako dosažení obecných cílů, přičemž v praxi nelze upřednostnit dosažení konkrétních výsledků na úkor dodržení základních znaků a principů komunitní sociální práce. 3 základní znaky komunitní sociální práce: vlastnění cíle (držení) komunita definuje společné cíle a potřeby, je expertem vlastnění procesu a výsledků komunita určuje priority, proces a postupy participace (komunita se aktivně účastní řešení)
Komunitní práce se cíleně řídí a dle situace diferencovaně aplikuje dva hlavní principy Participace a vlastnění procesu i výsledků (process and impact management) V celém procesu komunitní práce musí být vytvořeny podmínky pro participaci členů komunity, která je jako celek subjektem KP. Participace se rozvíjí postupně, a to na základě motivace a aktivizace lidí díky ocenění jejich schopností, prohlubujícímu se vztahu důvěry vůči komunitnímu pracovníkovi a zkušenostem z dosahování cílů lidí z komunity. Etické zacházení s mocí, vlivem, získanými výhodami MPSV ČR
Podmínky pro participaci v rámci komunitní práce má-li mít zplnomocňující potenciál Všichni musí mít dostatek informací o procesu a plánovaných/očekávaných výsledcích. Minimálně každý segment či podskupina komunity má prostor pro aktivní zastoupení ve všech procesech demokratického rozhodování a plánování toho, jakým směrem a jakou rychlostí se v reálném rámci bude vyvíjet proces změny a jaké výsledky změny jsou pro ně žádoucí. Za participaci tedy nepovažujeme jen pasivní účast na akcích, ale vytvoření podmínek pro možnost ovlivňovat rozhodování ve všech fázích práce i o celkovém směřování projektů. Každému členu komunity má být prokazatelně umožněn aktivní podíl na komunitní práci (vč. práva nesouhlasit) a vlastnění procesu i výsledků komunitní práce, nakolik chce a může se do komunitní práce zapojit.
Principy komunitní sociální práce Platformy pro komunitní práci Princip lokalizace Princip bottom-up (zdola nahoru) Princip zkompetentňování/zplnomocňování Princip participace/podílení Princip spolupráce Princip dobrovolnosti zapojení se do aktivit je pro všechny strany dobrovolné Princip spoluzodpovědnosti Přednost společného před individuálním Princip sdílení a redistribuce moci a zdrojů Princip subsidiarity (subsidiární využívání zdrojů) Princip transparentnosti procesů Princip multidimenzionality
NZDM Komunitní centrum Liščina, Slezská Ostrava Vzájemné soužití, o.p.s.
Působí od roku 1997. Poskytují 7 registrovaných sociálních služeb a realizují komunitní práci. Pracují v sociálně vyloučených lokalitách na území městského obvodu Slezská Ostrava Hrušov, Liščina, Zárubek a v lokalitě Důlní v Horní Suché. Metodu komunitní práce používají v sociálně vyloučených lokalitách, kde chtějí povzbudit místní obyvatele k aktivitě a ke zlepšení kvality svého života. Při komunitní práci vycházejí z toho, co obyvatelé jednotlivých lokalit chtějí realizovat. schůzky obyvatel, komunitní akce opravy a úpravy domů úpravy okolí domů, společné úklidové akce odpočinková zóna, sportovní plácek, dětský koutek, a jiné
Komunitní centrum Dobrá Voda Český západ o.p.s.
Komunitní aktivity veřejná setkání s obyvatel, veřejná plánování akcí veřejné brigády opravy domů, výstavba parkoviště, dětské hřiště, výsadba živého plotu, výstavba autobusové zastávky kurzy dovedností šití, keramiky, pečení aj. kurzy angličtiny oslavy Svátku sousedů Férové snídaně Putování k živému Betlému
Komunitní práce v sociálně vyloučených lokalitách Moravskoslezského kraje, Krajský úřad MSK 2014-2015 pilotní projekt realizace komunitní práce v sociálně vyloučených lokalitách Moravskoslezského kraje Bruntál, Frýdek Místek, Ostrava Kunčičky Komunitní práce jako jeden z nástrojů sociálního začleňování. Komunitní práce rozšiřuje prostor pro vnímání a řešení situací, které (u nás) nebývají předmětem sociální práce. Pro realizaci a rozvoj komunitní práce je nutné vytvořit adekvátní podmínky.
Podmínky realizace komunitní práce Financování možnost získat prostředky na dostatečně dlouhou dobu (závazky a riziko zvyšování frustrace lidí) - na realizaci procesu ( svoboda ve výsledcích ) a na podporu započatých aktivit obyvatel. Podpora a zázemí komunitních pracovníků vzdělávání, metodická podpora, týmová spolupráce, požadavky na jejich kompetence (především v zájmu ochrany lidí, se kterými pracují), nezávislost komunitního pracovníka na politické moci a stávajícím systému sociálních služeb (riziko konfliktu zájmů na straně zaměstnavatele). Formulace potřeb a priorit samotnými lidmi tomu je nutné podřídit celý proces práce.
Další vize projektu Pokračovat v posilování kompetencí obyvatel Připojování dalších aktivních obyvatel Vybudování aktivních komunikačních mostů mezi samosprávou a aktéry komunitní práce Založení samostatných právních subjektů obyvatel Zlepšení životních podmínek v lokalitách Změna obrazu lokalit ve smyslu integrální součásti města
Modely komunitní práce podle Popple (1995) komunitní péče komunitní organizace komunitní rozvoj komunitní/sociální plánování komunitní vzdělávání komunitní akce feministická komunitní práce antirasistická komunitní práce
Komunitní práce modely: Deinstitucionalizace: model Komunitní péče možná terminologická nedorozumění! Usiluje o kultivaci sítí služeb (včetně rodinné a dobrovolnické péče), jejichž cílem je přechod od institucionální k domácí péči. Koncept vzájemné pomoci. Lokální partnerství: model Komunitní organizace Cílem je zlepšování vztahů a koordinace mezi různými organizacemi se záměrem poskytovat služby, které reagují na aktuální potřeby obyvatel a podporují sociální integraci. Občanské zplnomocnění: model Komunitní rozvoj Pomoc skupinám mobilizovat své zdroje, posilovat odpovědnost, rozvíjet své dovednosti. Snaží se vyvolávat zájem občanů o to, co se jich týká a o zlepšení kvality jejich života. Zaměřuje se na rozvoj např. města, vyloučené lokality apod.
A dále: model Komunitní plánování Soustřeďuje se na analýzu soc. podmínek a služeb, stanovuje cíle a priority, mobilizuje zdroje, připravuje a implementuje služby a programy, provádí jejich evaluaci. model Komunitní vzdělávání Vytváření bližšího vztahu mezi komunitou a vzděláváním. Zahrnuje programy, jejichž cílem je rozvoj určitého společenství, změna postojů. Vzdělávání má komunitě poskytnout dovednosti a vědomosti, které jí umožní zvládat své problémy. model Komunitní akce Většinou třídně orientovány, konfrontační, přímé aktivity na lokální úrovni. Cílem je omezení nerovnosti a zlepšení životních podmínek (např. squaterské hnutí, hnutí za sociální práva, atd.) To vše patří pod označení komunitní práce.
Děkuji Vám za pozornost. Odbor pro sociální začleňování (Agentura ) Úřad vlády ČR Mgr. Petra Vaňková vankova.petra@vlada.cz