První tisková zpráva 16. října 2007, Uherské Hradiště Čtrnáctiletá tradice V roce 2008 nás čeká už 14. ročník Projektu 100, který nabídne do české a poté i slovenské distribuce dalších deset kvalitních a celosvětovou kritikou oceňovaných celovečerních filmů. Projekt 100 proběhne tradiční formou putovní přehlídky v asi stovce českých kin, na podzim poputuje kolekce na Slovensko. Filmy a distribuční společnosti AČFK do Projektu 100 2008 zakoupila následující filmy: Nenápadný půvab buržoazie, Andaluský pes, Kabinet Dr. Caligariho, Ty, který žiješ a Svatá hora. Společně s AČFK, která je opět hlavním pořadatelem Projektu 100 2008, se na výběru filmů podílely i další distribuční společnosti Aerofilms (Želvy mohou létat), ASFK (Paříž, Texas a Zabriskie Point), NFA (Aguirre, hněv boží), SFÚ (Obrazy starého světa), a Warner Bros. (Nový svět). Většina filmů Projektu 100 2008 zůstává v české distribuci i po skončení přehlídky, filmy zapůjčené od SFÚ a ASFK se vrací na Slovensko. Důležitá data 4. prosince 2007 proběhne v Praze v kině Mat tisková konference následovaná novinářskou projekcí filmu Nový svět. 10. ledna 2008 se v kině Aero uskuteční slavnostní premiéra Projektu 100 2008. Zajímavosti - Film Ty, který žiješ vysílají Švédové jako svého oficiálního kandidáta do boje o Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. - V přehlídce se setkávají otec s dcerou Klaus Kinski a Nastassja Kinski, a to ve filmech Aguirre, hněv boží a Paříž, Texas. - Andaluský pes poběží jako předfilm Nenápadného půvabu buržoazie. Diváci tedy budou mít jedinečnou možnost vidět a srovnat dílo Luise Buñuela z počátku a sklonku jeho kariéry. Andaluského psa, založeného na snech režiséra a Salvadora Dalího, natočil Buñuel ve 29 letech a byl jeho prvním režijním počinem, Nenápadný půvab buržoazie vznikl v Buñuelových 72 letech. Poté Buñuel natočil ještě dva filmy, na jejichž scénáři spolupracoval opět s Jean-Claudem Carrièrem. - Kabinet Dr. Caligariho, o jehož realizaci se zajímal i Fritz Lang, je považován za první opravdu hororový film všech dob. - V Tokiu byl film Terrence Malicka Nový svět uveden ve formátu podobném Smell-o-Vision, který byl vynalezen a také víceméně zanikl v 60. letech. Sedm vůní, které během filmu Nový svět vydávala zařízení instalovaná pod sedačkami, mělo podpořit a zvýraznit divácký zážitek. Milostné scény doplňovala květinová vůně, zatímco mátu a rozmarýn ucítili diváci ve scénách vypjatých. - Želvy mohou létat je prvním filmem natočeným v Iráku po pádu Sadáma Husajna. Film sbírá ocenění po celém světě. - Alejandro Jodorowsky strávil týden před natáčením filmu Svatá hora se zenovým mistrem a během této doby vůbec nespal. - Michelangelo Antonioni se před natáčením filmu Zabriskie Point setkal s Jimem Morrisonem a požádal ho o spolupráci na soundtracku k filmu. The Doors přišli s písní L America, kterou však Antonioni ve filmu nepoužil stejně jako kalvírní kus Richarda Wrighta z Pink Floyd, z kterého se pak vyklubala píseň Us and Them použitá na albu Dark Side of the Moon. - Dušana Hanáka inspirovaly k natočení filmu Obrazy starého světa cykly portrétních fotografií starých lidí z Liptova, jejichž autorem byl významný slovenský fotograf Martin Martinček. Film byl dlouho v trezoru a premiéru měl až v roce 1989.
Filmy Nenápadný půvab buržoazie Originální název: Le Charme discret de la bourgeoisie Režie: Luis Buñuel Scénář: Luis Buñuel, Jean-Claude Carrière Kamera: Edmond Richard Země: Francie Stopáž: 102 minut Rok: 1972 Hrají: Fernando Rey, Paul Frankeur, Delphine Seyrig a další Ocenění: Oscar za nejlepší neanglicky mluvený film Jeden z posledních Buñuelových snímků Nenápadný půvab buržoazie vypráví o skupince přátel z vyšší společnosti, která se neustále snaží sejít se ke společnému obědu, večeři nebo zajít na čaj. Jejich pokusy však vždycky skončí neúspěchem, zapříčiněným většinou velmi zvláštními až absurdními okolnostmi. Jedná se o narážku na věčné "scházení se" lidí, aniž by se skutečně potkali v hlubším slova smyslu. "Mánie vytrvale se scházet, přemísťovat se a putovat je tedy pouze povrchní nervozitou, zakrývající v elegantních poutnících úzkostnou vnitřní nejistotu." (Jiří Cieslar) Ve filmu se prolíná skutečnost se snem a dokonce se snem ve snu. Andaluský pes (předfilm u Nenápadného půvabu buržoazie) Originální název: Un chien andalou Režie: Luis Buñuel Scénář: Salvador Dalí, Luis Buñuel Kamera: Albert Duverger, Jimmy Berliet Hudba: Carl Bamberger Země: Francie Stopáž: 16 minut Rok: 1929 Hrají: Simone Mareuil, Pierre Batcheff Zdroj: csfd.cz Surrealismus 20. let dominoval zejména ve výtvarném umění a v literatuře, teprve tímto kratičkým snímkem, na první pohled pouhou provokativní hříčkou, vstoupil i do hájemství filmu. Příznačná je zvláštní, jakoby halucinační atmosféra, která vytěsňuje potřeby vázat vyprávění do úměrných příčinnostních vazeb. Nad groteskní stylizací však vítězí bizarnost někdy až hrůzná - počínaje úvodním záběrem s rozřezávaným okem a konče pověstnou scénou, kdy mladík chtěje se dostat ke své milence táhne dva klavíry, na nichž spočívají mrtvá dobytčata, potřísněná krví a výkaly. Kabinet Dr. Caligariho Originální název: Das Cabinet des Dr. Caligari Režie: Robert Wiene Scénář: Hans Janowitz, Carl Mayer Kamera: Willy Hameister Hudba: bez hudby Země: Německo Stopáž: 71 minut Rok: 1920 Hrají: Werner Krauss, Conrad Veidt, Friedrich Feher a další Zdroj: csfd.cz
Scénář k filmu Roberta Wieneho napsal Rakušan Carl Mayer společně s Hansem Janowitzem, původem z Čech. Carl Mayer se v letech první světové války ocitl na psychiatrické klinice, Janowitz nejprve zkoušel štěstí v literatuře, pak se živil jako obchodník s oleji. Ve scénáři Caligariho spojili tito dva muži své osobní vzpomínky: prostředí nervových sanatorií, sexuální zločiny a obrazy pouťových atrakcí. Ústředním motivem byla vzpoura proti krutostem války a proti autoritě, jíž tu symbolizoval právě Caligari. Tento ředitel blázince hypnotizoval mladého Cesara, kterého předváděl na poutích a kterého pak, když nastala noc, nutil páchat v hypnotickém spánku hrůzné zločiny. Cesar zemřel vyčerpaním a Caligari byl po svém odhalení internován jako šílenec v blázinci. Zdroj: filmaskola.cz Nový svět Originální název: The New World Režie: Terrence Malick Scénář: Terrence Malick Kamera: Emmanuel Lubezki Hudba: James Horner Země: USA Stopáž: 135 minut Rok: 2005 Hrají: Colin Farrell, Q'Orianka Kilcher, Christopher Plummer, Christian Bale a další Ocenění: cena ALMA (cena udělovaná v USA latinskoamerickými novináři) za vynikající herecký výkon - Q'Orianka Kilcher, nominace na Oscara za kameru Píše se rok 1607. Amerika je téměř stejná jako před pěti tisíci lety - obrovská země jevící se jako nekonečná prastará divočina obýváná domorodými kmeny, které žijí v ideální harmonii s přírodou. To se však navždy změní. Tři malé lodě se 103 muži na palubě se plaví dlouhých 3000 mil přes rozsáhlý oceán z rodné Anglie do Nového světa. Na palubě je i John Smith (Colin Farrell) odsouzený za neposlušnost ke smrti oběšením. Kapitán Chritopher Newport (Christopher Plummer) ho však osvobozuje, neboť si je dobře vědom, že přežití v neznámé zemi bude vyžadovat každého schopného muže - včetně Smithe, veterána mnohých evropských válek. Malá flotila dosahuje břehu. V budoucnu bude tato země známá jako Virginie, teď je tady ale říše, které vládne mocný náčelník Powhatan (August Shellenberg). Smith hledá u domorodců pomoc a náhodou potká Pocahontas (Q'Orianka Kilcher), jednu z dcer Powhatana. Brzy vznikne pouto mezi Smithem a Pocahontas. Pouto tak silné, že dá vzniknout jedné z nejstarších amerických legend. Zdroj: csfd.cz Obrazy starého světa Originální název: Obrazy starého sveta Režie: Dušan Hanák Scénář: Dušan Hanák Kamera: Alojz Hanúsek Hudba: Václav Hálek, Jozef Malovec Země: Československo Stopáž: 70 minut Rok: 1972 Ocenění: Cena Asociace filmových kritiků Los Angeles za nejlepší dokumentární film, Evropská filmová cena Felix čestné uznání dokumentární poroty Jedno z největších děl slovenské kinematografie bylo šestnáct let zatracováno na základě pochybných ideových a estetických kritérií normalizátorů". Nevšední dokument citlivě a s pochopením kreslí podoby
starých vesničanů, žijících zdánlivě na okraji společnosti, v podmínkách hraničících s bídou, ale ve vlastním svébytném světě. V díle inspirovaném pěti fotografickými cykly Martina Martinčeka, jehož galerii portrétů rozšiřuje o další postavy, se prolínají fotografie s výtvarně invenčními dokumentárními záběry, synchrony a komentářem. Zobrazením civilizačně nedeformovaných individualit se Hanák snaží hledat odpovědi na primární otázky lidské existence (jejich sociální nepřizpůsobivost je jedním ze zdrojů zachování si harmonie vnitřního světa, slovenské svobody a orientace na podstatu bytí). Zdánlivá bizarnost skrývá často tragický osud, zápas s bídou, sobectvím, chorobou, neláskou, stářím, přičemž si tito lidé zachovávají schopnost porvat se se světem i sami se sebou a intenzivně prožívat vlastní existenci. Ty, který žiješ Originální název: Du levande Režie: Roy Andersson Scénář: Roy Andersson Kamera: Gustav Danielsson Hudba: Benny Andersson Země: Švédsko Stopáž: 95 minut Rok: 2007 Hrají: Patrik Anders Edgren, Elisabeth Helander, Jessika Lundberg a další Zdroj: Dny slovenského filmu 1997 Podobně jako známé Písně z druhého patra sleduje snímek Ty, který žiješ řadu událostí, které spolu jakoby nesouvisí, a představuje velké množství postav v nejrůznějších životních situacích. Andersson se nechal unášet svou fascinací lidskou bytostí a natočil skutečnou poctu člověku, tvoru, který je společenský, žije v komunitě s dalšími tvory, na nichž závisí a oni závisí na něm. Film jde proti všem pravidlům dramaturgie a běžných vypravěčských postupů, a přesto je výsledkem silný příběh příběh lidské existence, dobrodružství života, mezilidských vztahů, přání, obav, příběh lásky a touhy po seberealizaci. Zdroj: mffkv.cz Paříž, Texas Originální název: Paris, Texas Režie: Wim Wenders Scénář: Sam Shepard Kamera: Robby Müller Hudba: Ry Cooder Země: Francie, Německo Stopáž: 147 minut Rok: 1984 Hrají: Harry Dean Stanton, Dean Stockwell, Nastassja Kinski a další Ocenění: Zlatá palma na MFF Cannes Wim Wenders, nominace na Zlatý glóbus za nejlepší zahraniční film Paříž, Texas líčí příběh Travise a jeho rodiny, která se již před lety rozpadla. Svou ženu Jane a jejich společného syna Huntera od té doby neviděl. Poté, co byl považován čtyři roky za mrtvého, se náhle objevil na texaském pobřeží poblíž mexické hranice. Podaří se mu vypátrat bratra v Los Angeles a ten za ním přijíždí s jeho synem Hunterem. Jsou si zpočátku zcela cizí, postupně mezi Travisem a Hunterem vzniká opatrné přátelství a dají se dohromady, aby společně našli Jane, přivedli ji zpět a pokusili se být opět normální rodina. Vedle vynikajících výkonů Harryho Deana Stantona v roli Travise a Nastassji Kinski v roli Jane se film podle scénáře Sama Sheparda může pochlubit výborným soundtrackem, který vytvořil Ry Cooder. Paříž, Texas je jeden z nejznámějších a nejúspěšnějších filmů Wima Wenderse. Vedle několika mezinárodních ocenění získalo toto neobyčejné road movie v roce 1984 Zlatou palmu v Cannes.
Zdroj: derfilm.cz Želvy mohou létat Originální název: Lakposhtha hâm parvaz mikonand Režie: Bahman Ghobadi Scénář: Bahman Ghobadi Kamera: Shahriar Assadi Hudba: Hossein Alizadeh Země: Írán, Irák Stopáž: 98 minut Rok: 2004 Hrají: Soran Ebrahim, Avaz Latif, Saddam Hossein Feysal a další Ocenění: MFF Berlín zvláštní uznání, MFF Mexico City cena diváků a cena za nejlepší film, MFF Rotterdam cena diváků, MFF San Sebastian nejlepší film, MFF Tbilisi nejlepší film, MFF Tromsø nejlepší film Počet kopií: 3 V utečeneckém táboře na turecko-irácké hranici, kam se stáhli Kurdové z okolních vesnic, to vře. Všichni čekají, kdy se tu konečně objeví Američané. Ve vyprahlé pustině, kde není téměř žádný rádiový či televizní signál, mají informace cenu zlata, kdyby ovšem bylo čím platit. Tady přežívají den za dnem ti nejchudší z chudých. Třináctiletý Kak, přezdívaný Satelit, se stává nepsaným vůdcem skupiny místních dětí, jejichž domovem jsou táborové stany. Většina z nich jsou zmrzačení sirotci, kteří mají paradoxně jedinou možnost, jak si vydělat trochu peněz - sbírají a prodávají zbylé nevybuchlé nášlapné miny, jimiž je zdejší oblast doslova zamořená. V táboře se jednoho dne objeví i bratr a sestra z vesnice za kopcem, kteří prožili kruté trauma. Tohle je ta odvrácená tvář války, plná krve, strachu a bolesti, jež dětská srdce proměňují v kámen. Zabriskie Point Originální název: Zabriskie Point Režie: Michelangelo Antonioni Scénář: Michelangelo Antonioni Kamera: Alfio Contini Hudba: Jerry Garcia, Pink Floyd Země: USA Stopáž: 110 minut Rok: 1970 Hrají: Mark Frechette, Daria Halprin, Paul Fix a další Zdroj: mffkv.cz Toto své americké road movie natočil Antonioni v době, kdy v USA vrcholily univerzitní nepokoje a kdy se pod jejich vlivem radikalizoval i revoltérský vztah italského filmaře ke konzumentsky a obchodnicky orientovanému americkému establishmentu. Americká filmová kritika byla proto snímkem Zabriskie Point většinou pobouřena, jeden recenzent píše např. o infantilní oslavě radikalismu, která je komickým výčtem amerických nectností. Snímek Zabriskie Point zaujímá ovšem v Antonioniho tvorbě dost zvláštní místo, neboť je netypicky neobyčejně lyricky laděný. Je zřejmé, že Antonionimu rozhodně nešlo o nějaký ideologický odsudek USA - spíše se pokusil na plátně zhmotnit pocity, jaké mu životní styl ve Spojených státech na konci šedesátých let vnukal. Podobně jako později Wenders, také Antonioni je v tomto filmu oslněn fotogeničností americké krajiny, a na vizuálním půvabu filmu Zabriskie Point, který ovšem vynikne právě jen při jeho sledování na plátně, je to též znát. Zdroj: artfilm.cz
Svatá hora Originální název: The Holy Mountain Režie: Alejandro Jodorowsky Scénář: Alejandro Jodorowsky Kamera: Rafael Corkidi Hudba: Don Cherry, Ronald Frangipane, Alejandro Jodorowsky Země: Mexiko Stopáž: 114 minut Rok: 1973 Hrají: Alejandro Jodorowsky, Horácio Salinas, Zamira Saunders a další Přijďte přijít o zbytky svého duševního zdraví! Třetí celovečerní film kultovního mexického režiséra Alejandra Jodorowského ze surrealistické tvůrčí skupiny Panique Arrabal Jodorowsky Topor. Kristu podobný poutník putuje bizarními a groteskními sceneriemi plnými náboženských obrazů. Mýtický průvodce, kterého potká, ho zavede mezi sedm mocných a silných postav, které představují planety slunečního systému. Těchto sedm, hlavní hrdina, průvodce a jeho asistent, se společně vydají hledat Svatou horu, aby odtamtud vyhnali bohy, kteří tam žijí, a aby se stali nesmrtelnými. Scénář filmu je založen na Výstupu na horu Carmel svatého Jana z Kříže a Hoře Analog René Daumala. Před natáčením filmu Alejandro Jodorowsky strávil týden beze spánku pod vedením zenového mistra a během natáčení žil měsíc společně s celým natáčecím týmem. Film částečně financovali John Lennon a Yoko Ono. Aguirre, hněv boží Zdroj: kinoartbrno.cz Originální název: Aguirre, der Zorn Gottes Režie: Werner Herzog Scénář: Werner Herzog Kamera: Thomas Mauch Hudba: Popol Vuh Země: Německo Stopáž: 100 minut Rok: 1972 Hrají: Klaus Kinski, Helena Rojo, Del Negro a další Ocenění: cena Francouzského syndikátu filmových kritiků za nejlepší zahraniční film, německé filmové ceny nejlepší kamera, cena Národní společnosti filmových kritiků USA (NSFC) nejlepší kamera K natočení snímku Aguirre, hněv boží inspirovala Wernera Herzoga skutečná historická událost - výprava Lopeho de Aguirreho (1510 1561) přezdívaného El Loco (Šílenec), do nitra deštných pralesů jižní Ameriky za bájným městem zlata El Doradem. Více než na historická fakta se však Werner Herzog soustředí na vylíčení posedlosti hlavního hrdiny hraničící se šílenstvím, která jej i jeho muže přivádí do záhuby. Podmanivý film staví na hereckém výkonu a zjevu Klause Kinského, který mu společně s minimalistickou hudbou Floriana Frickeho a pozvolným tempem vyprávění dodává sugestivní atmosféru. Velký vliv na výsledném dojmu má i autentické prostředí peruánských exteriérů, ve kterých se film za velmi obtížných podmínek natáčel. Zdroj: NFA Pořadatel a partneři Pořadatelem Projektu 100 je Asociace českých filmových klubů. Spolupořadatelem a hlavním pořadatelem slovenské části Projektu 100 je Asociácia slovenských filmových klubov. Hlavním partnerem Projektu 100 je TNT. Hlavními mediálními partnery Projektu 100 jsou Český rozhlas Vltava, Radio 1 a Respekt. http://www.projekt100.cz