VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Porodní asistentka. Kojení a technika kojení. Bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Porodní asistentka Kojení a technika kojení Bakalářská práce Autor: Lucie Beránková Vedoucí práce: Mgr. Vlasta Dvořáková Jihlava 2012

Anotace Jak už sám název bakalářské práce napovídá, hlavním tématem je kojení a technika kojení. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na teorii složení mateřského mléka, fyziologii laktace a techniku kojení (hlavní zásady správné techniky a přisátí). Dále bakalářská práce obsahuje výhody a nevýhody kojení. Jsou popsány nejčastější problémy ohledně kojení (problémy s bradavkami, mastitida). Klíčová slova Mateřské mléko, laktace, technika kojení, problémy při kojení Annotation As the name suggests, the thesis, the main theme is breast-feeding and breast-feeding technique. The theoretical part of this thesis is focused on the theory of the composition of breast milk, lactation physiology and breast-feeding technique (the main principles of good technique and a tick). Thesis also contains advantages and disadvantages of breast-feeding. It describes the most common problems of breast-feeding (problems with the nipples, mastitis). Keywords Breast milk, lactation, breast-feedingtechnic, lactation problems

Dovoluji si tímto způsobem poděkovat především vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Vlastě Dvořákové za odborné vedení, cenné rady a ochotu mi kdykoli pomoci. Dále bych ráda poděkovala pracovníkům vedení chrudimské nemocnice a oddělení šestinedělí, díky nim jsem mohla vypracovat dotazníky.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

OBSAH 1. ÚVOD... 7 1.1 Stanovení cíle bakalářské práce... 7 1.2 Hypotézy... 7 1.3 Zdůvodnění vybraného tématu... 8 1.4 Rozčlenění bakalářské práce... 8 2. TEORETICKÁ ČÁST... 9 2.1 Složení mateřského mléka... 9 2.2 Fyziologie laktace... 10 2.3 Technika kojení... 11 3. HLAVNÍ ZÁSADY SPRÁVNÉ TECHNIKY... 12 3.1 Správné držení prsu:... 12 3.2 Správná vzájemná poloha matky a dítěte:... 13 3.3 Polohy při kojení:... 13 3.4 Známky správné vzájemné polohy matky a dítěte:... 16 3.5 Správná technika přisátí... 16 3.6 Správná technika sání... 18 3.7 Jak se liší sání z prsu a z lahve... 18 4. VÝHODY KOJENÍ... 19 5. PROBLÉMY S KOJENÍM, KTERÉ MŮŽOU NASTAT... 20 5.1 Nadbytek mléka... 20 5.2 Nedostatek mléka... 20 5.3 Bolestivé a popraskané bradavky, ragády... 21 5.4 Ucpaný mlékovod... 22 5.5 Mastitida... 22 5.6 Slabý vypuzovací reflex... 23 5.7 Silný vypuzovací reflex... 23

6. ALTERNATIVNÍ ZPŮSOBY KRMENÍ... 24 6.1 Krmení lžičkou... 24 6.2 Krmení po prstu... 24 6.3 Krmení z kádinky či hrníčku... 25 6.4 Calma... 25 6.5 Suplementor... 25 Odstříkání mateřského mléka... 26 6.6 Odsávačky mateřského mléka... 27 7. PODPORA KOJENÍ V ČESKÉ REPUBLICE... 28 8. PRAKTICKÁ ČÁST... 29 8.1 Metodika výzkumné práce... 29 8.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí... 29 8.3 Výsledky mého dotazníkového šetření... 30 9. DISKUSE... 49 10. ZÁVĚR... 53 11. SEZNAM LITERATURY... 55 Seznam obrázků Seznam grafů Seznam tabulek Seznam příloh

1. ÚVOD Kojení je nenahraditelný způsob poskytování potravy dítěti, který je ideální pro růst a vývoj a má jedinečný vliv na somatické a psychické zdraví dítěte a matky. Takto začíná jeden ze základních dokumentů Světové zdravotnické organizace, Ochrana, prosazování a podpora kojení, vypracovaný v r. 1990. Hlavním cílem gynekologů, dětských lékařů a hlavně porodních asistentek je v poporodním období zahájení a hlavně udržení kojení i po propuštění maminky a miminka z porodnice do domácí péče. Přece jenom i já budu jednou maminka. V teoretické části jsou uvedeny obrázky, které toto téma vyžaduje pro lepší názornost a pochopení. 1.1 Stanovení cíle bakalářské práce Mým prvním cílem je zjistit, jestli jsou maminky dobře informovány o kojení od vyškoleného personálu. Dále bych chtěla zjistit, jestli používají pomůcky ke kojení (kloboučky, odsávačky, suplementor). Zajímavé zjištění bude, jak dlouho maminky chtějí kojit. A mým posledním cílem bude zjištění, zda ženy volí porodnice dle referencí propagování kojení. 1.2 Hypotézy Má první hypotéza, že více jak polovina žen z mých respondentů si myslí, že o kojení vědí vše potřebné a méně jak polovina žen přestává kojit mezi prvním a druhým měsíci dítěte. Další hypotéza, používání pomůcek (odsávačky, kloboučky, suplementor), které používá až dvě třetiny respondentů. Ženy si volí porodnice dle propagování kojení. 7

1.3 Zdůvodnění vybraného tématu Téma kojení a technika kojení jsem si vybrala, protože mateřské mléko je jedna z nejdůležitějších věcí nejen pro novorozence, ale i matku. Toto téma mě moc zajímá, chtěla bych v tomto ohledu maminkám pomáhat, jednou se to bude hodit i mě. Je to velice zajímavé téma, které skrývá i mnoho problémů a před nimi bych chtěla maminky a miminka ochránit. 1.4 Rozčlenění bakalářské práce Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje složení mateřského mléka, fyziologii laktace (jak často a jak dlouho je potřeba kojit). Práce obsahuje techniku kojení hlavní zásady správné techniky a správná technika přisátí. Nesmím opomenout důležité výhody a nevýhody kojení. Jsou zde popsány polohy při kojení s přiloženými obrázky. Zabývám se problémy při kojení (problémy s bradavkami, nedostatečnou tvorbou mléka, mastitidou, atd.). V teoretické části popisuji odsávačky mateřského mléka a jiné pomůcky ke kojení. V praktické části byly využity zejména následující metody; dotazníkové šetření, rozbor otázek z dotazníku převedený do grafů, tabulek. Dotazníky mi vyplnily maminky na oddělení šestinedělí na porodnicko-gynekologickém oddělení v Nemocnici Chrudimi. Práce obsahuje přílohy, které pomohou přiblížit téma bakalářské práce, tedy problematiku kojení. V bakalářské práci jsou uvedeny obrázky poloh při kojení, druhy odsávaček a pomůcek ke kojení, součástí příloh je také použitý dotazník. 8

2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Složení mateřského mléka Mateřské mléko je nejdokonalejší strava pro dítě, má optimální teplotu a při kojení vzniká úzký citový vztah mezi matkou a dítětem. Obsahuje látky (sekreční imunoglobulin A, lysozym a laktoferin), která chrání dítě před infekcemi (ušní, dýchacích cest) a alergiemi. V průběhu období kojení se mateřské mléko přizpůsobuje potřebám dítěte. Tvoří se v posledních týdnech v těhotenství a v prvních dnech po porodu. (Roztočil A., 2008). Počáteční mléko kolostrum / mlezivo je smetanově žlutá tekutina, produkována prsní žlázou v prvních hodinách po porodu. Obsahuje protilátky, makrofágy, více bílkovin (laktalbumin a kasein) což zapříčiní lehčí stravitelnost oproti kravskému mléku, vitamínů, ale zato méně tuků oproti mateřskému mléku. Vitamíny A a E chrní před oxidačním stresem, vitamín K chrání před krvácením. Dále je potřeba dítěti dodávat vitamín D. Udává se, že od 5. dne po porodu se začíná mlezivo měnit na mateřské mléko. (emimino.cz). Složení mateřského mléka určuje i matka, záleží na složení potravy. Pokud jí více sladkého, mléko bude sladší. V mateřském mléce najdeme i jiné látky (léky, nikotin, alkohol, drogy). Matka by rozhodně neměla během těhotenství kouřit, pít alkohol a brát drogy škodí sobě a hlavně dítěti. Na začátku každého kojení dítě nejdříve saje tzv. přední mléko, které je více vodnaté a má málo živin a tím slouží tzv. na žízeň. Během sání se mléko mění na tzv. zadní mléko, které je hustší a má více živin, proto je výživnější a tím slouží tzv. na hlad. (Sedlářová P., 2008). 9

2.2 Fyziologie laktace Prsní žláza je složitý a výkonný orgán. Její vývoj začíná již u týdenního embrya. Velké většině žen se mléčná žláza vyvine během dospívání nejdéle do ukončení puberty. Další růst a vývoj nastává při každém menstruačním cyklu až téměř do 30 let ženy.(laktační liga, 2009, Slezáková L., 2011). Mléčná žláza se skládá společně ze žlázové, tukové a pojivové tkáně. Na tvaru a velikosti prsu se podílí do značné míry tuková tkáň, zatímco na tvorbě mléka pouze tkáň žlázová. Základní jednotkou žlázové tkáně je alveoly tvořený lalůček, (odborně lobulus). Je to hroznovitá struktura, tvořená vlastními sekrečními buňkami, tvořícími mléko z živin, které k nim přitékají v krvi matky. Sekreční buňky jsou obaleny zvláštními myoepiteliálními buňkami'', vytvářející tvar síťky nebo košíček. Tyto buňky mají schopnost stahovat se, kontrahovat, umožňující pohyb mléka z místa tvorby, z alveolu nebo lalůčku do stromovitě rozvětveného vývodního systému směrem k bradavce, odkud ho dítě může sát. (Laktační liga, 2009). Vývody spojující se ve stále větší a pod bradavkou se rozšiřující do malých nádržek (sinusů), které ústí v počtu 15-25 po celém obvodu bradavky. Při správném mechanismu sání dítěte se dásně dítěte nacházejí až za těmito sinusy a pomocí tlaku jazyka proti patru a pohybem čelisti je mléko vystřikováno do úst dítěte. (Laktační liga, 2009). Mléčná žláza, která je velice citlivá na tlak, bolest, ale i teplotu, je velice dobře zásobena cévami a nervovými zakončeními. Je cíleným orgánem komplexu hormonů. (Laktační liga, 2009). Dítě sáním způsobuje uvolnění prolaktinu a oxytocinu z matčina mozku, které nazýváme hormony řídicí tvorbu mléka. Prolaktin (produkován z předního laloku hypofýzy, skladován a vylučován z hypofýzy) udržuje a stimuluje tvorbu mléka a oxytocin (produkován v zadním hypotalamu, také skladován a vylučován hypofýzou) spouští uvolňovací reflex, který uvolňuje, že prolaktin stéká mlékovody a shromažďuje se ve sběrných kanálcích. Při kojení se celé prso nevyprázdní, zůstává v zásobě cca 70% pro příští kojení. Druhý až třetí den po porodu dochází ke zvýšené tvorbě mateřského 10

mléka. To může doprovázet nalití prsou, jejich bolestivost, zvýšené prokrvení a otoku. Při častém a delším intervalu kojení dochází k větší tvorbě mateřského mléka v mléčné žláze a tím dochází k lepšímu uvolňování do úst dítěte. (Roztočil A., 2008). Pro matku není nic příjemnějšího než pozorovat, jak je dítě spokojené, jak prospívá a roste z jejího vlastního mléka. Tvorba mléka je jedním ze zázraků, jimiž nás příroda obdařila a uvádí úžas a dokonalostí a účelností. Rozhodně stojí za to překonat určité počáteční obtíže, aby se děj mohl plně a nerušeně rozvinout. Úkolem nás zdravotníků je pak rozvoji laktace nebránit nevhodným režimem a chováním v prvních dnech po porodu.'' (Laktační liga, 2009) 2.3 Technika kojení Je jedním ze základních předpokladů úspěšného kojení. Technika vyžaduje správnou polohu a přisátí se správným sáním. (Roztočil A., 2008). Jak často kojit? Pediatři, dětské sestry a porodní asistentky doporučují, aby se maminka řídila potřebami miminka než přesně stanoveným plánem. Novorozenci vyžadují zpravidla 6 až 11krmení během jednoho dne. Téměř po dvou týdnech se denní rytmus dítěte upraví na 6 až 8 kojení denně. Pro maminky kontrolu, zda dítě dobře prospívá, činí 4 až 6 stolic denně a 10 až 12 pomočených plenek. Děti během kojení neuspokojuje pouze svou potřebu hladu, ale důležité pro správné prospívání dítěte je pravidelný fyzický kontakt, který vyžaduje pláčem. Miminko potřebuje cítit teplo těla matky, pomazlit se. Vhodné je tzv. klokánkování (mazlení, kůže dítěte na kůži matky, ale třeba i otce). Pomocí dotyků mezi dítětem a maminkou vytvoří důvěrný, citový a blízký vztah. Dítě by mělo být kojeno podle jeho potřeby. Výjimkou jsou děti slabé nebo nemocné, které vyžadují méně časté krmení. U těchto dětí je těžké poznat, kdy mají hlad, bývají unavené a často během kojení usínají. Dítě by mělo být kojeno minimálně 6x denně, když dítě spí, na kojení ho probuďte. Maminky mají možnost kontaktovat odborníka, laktační poradce, horké linky. (Mrázková, 2011, Stollowsky L., 2008). 11

3. HLAVNÍ ZÁSADY SPRÁVNÉ TECHNIKY Máme čtyři hlavní zásady pro správné a bezproblémové kojení: - Správné držení prsu - Správná vzájemná poloha matky a dítěte - Správná technika přisání - Správná technika sání 3.1 Správné držení prsu: - prsty se nesmí dotýkat dvorce - prs je podpírán zespodu všemi prsty kromě palce - palec je položen vysoko nad dvorcem - tlak palce na prsní tkáň umožní napřímení bradavky - prs musí být dítěti nabídnut tak, aby uchopilo nejen bradavku, ale co možná největší část dvorce (Mydlilová A., 2005) Obrázek č. 1: Správné držení prsu Nesprávné držení prsu - prsty matky se dotýkají dvorce v místech, kde by měly být dásně dítěte - všechny prsty kromě palce by měly být pod prsem Obrázek č. 2: Nesprávné držení prsu 12

3.2 Správná vzájemná poloha matky a dítěte: Hlavní zásady: - maminka si zvolí pohodlnou polohu pro sebe i miminko - dítěti ležícímu na boku, obličej, hrudníček, bříško i kolena směřují směrem k matce - v jedné linii miminka se nachází jak ucho, ramínko tak i kyčle - osy procházející uchem, ramenem a kyčelním kloubem jak u matky tak miminka by měly být rovnoběžné - maminka si rukou přitahuje tělíčko miminka k sobě za ramínka a záda, ne za hlavičku - maminka by se neměla zbytečně dotýkat hlavičky a ani tváře dítěte, aby nedocházelo k matení sacího reflexu - mezi maminkou a miminkem by neměla být žádná překážka, která by narušovala vztah mezi nimi (spodní ruka dítěte, uzel na zavinovačce, ) - maminka nesmí od nosu miminka odtahovat prs - k prsu přikládáme miminko, ne prs k miminku - bradička, tvář a nos miminka by se měli dotýkat prsu matky - bradička miminka má být hluboce zabořená v prsu matky - miminko nesmí plakat a ani křičet - kojení by matku nemělo bolet (Pařízek A., 2008). 3.3 Polohy při kojení: Poloha vleže - matka i dítě leží na boku - matka si polštářem podkládá pouze hlavu tak, aby vyrovnala polohu hlavy s vyšším ramenem - v zádech se lehce prohýbá směrem dozadu - dítě si matka položí do ohbí paže - matka by se neměla opírat o loket a ani horní končetina by neměla být zdvižená nad úroveň ramene (Pařízek A., 2008). Obrázek č. 3: Poloha vleže 13

Poloha vsedě - hlava miminka se nachází v ohbí paže matky - předloktí matky by mělo podpírat dítěti záda - prsty matky se nacházejí na hýždích nebo stehýnku výše umístěné dolní končetiny dítěte - druhou rukou si maminka přidržuje prs - spodní ruku dítěte si maminka dá kolem pasu - maminka si chodidla podpírá stoličkou - loket si maminka vypodložila polštářem (Pařízek A., 2008). Obrázek č. 4: Poloha vsedě Fotbalové, boční držení - poloha vhodná pro ženy s většími prsy, plochými bradavkami nebo ženy po císařském řezu - dítě leží na předloktí matky, která rukou podpírá ramínka dítěte - maminka prsty podpírá hlavičku miminka - nožky dítěte se nacházejí podél matčina boku - chodidla miminky by se neměli o nic opírat - maminka si předloktí podpírá polštářem (Pařízek A., 2008). Obrázek č. 5:Fotbalové, boční držení Poloha tanečníka - poloha vhodná pro nedonošené děti nebo pro děti, které se špatně přisávají - dítě leží na matčině předloktí - ruka podpírá prs téže strany (Pařízek A., 2008). Obrázek č. 6:Poloha tanečníka 14

Kojení vpolosedě s podloženýma nohama - vhodná poloha pro maminky po císařském řezu - dítě leží v ohbí paže nebo na předloktí paže matky - maminka se polštářem na břichu brání před tlakem dítěte na jizvu - maminka si polštářem pod koleny podpírá dolní končetiny (Pařízek A., 2008). Obrázek č. 7: Kojení vpolosedě Kojení vleže na zádech - poloha také vhodná pro ženy po císařském řezu a děti, které mají problém s přisátím - matka může dítě k prsu přesouvat bez většího úsilí a tlaku na jizvu (Pařízek A., 2008). Obrázek č. 8:Kojení vleže na zádech Vzpřímená, vertikální poloha - Poloha vhodná pro nedonošená miminka a děti, které mají malou bradou - matka jednou rukou drží dítě, druhou přidržuje prs - dítě sedí obkročmo na dolní končetině matky - pravá ruka matky podpírá hlavu a krk dítěte - ruka matky podpírá prs té strany - při kojení z pravého prsu jej podpírá pravá ruka, levá podpírá dítě (Pařízek A., 2008). Obrázek č. 9: Vzpřímená poloha Kojení dvojčat - maminka kojí obě děti současně - při kojení dvojčat lze volit různé polohy: boční fotbalové držení, kojení vleže, poloha do kříže - každé dítě může mít svůj prs (Pařízek A., 2009). Obrázek č. 10: Kojení dvojčat 15

Kojení trojčat - dvě děti jsou kojené boční fotbalové poloze - třetí dítě leží v klíně a pak je kojeno samostatně (Pařízek A., 2008). 3.4 Známky správné vzájemné polohy matky a dítěte: Pro maminku - je relaxována a uvolněná - nic by maminku nemělo bolet bradavky, ramena, záda, ruce - vypuzovací reflex je funkční - maminka bradavku nemá poškozenou ani oploštěnou - po kojení je prs téměř vyprázdněn (Pařízek A., 2008). Pro miminko - nešpulí rty, nevpadávají mu tvářičky - saje dlouhými doušky - při sání nesrká - dítě volně dýchá, špičkou nosu odtlačuje prsní tkáň - je spokojené (Pařízek A., 2008). 3.5 Správná technika přisátí - bradavka musí být vždy v úrovni úst dítěte - drážděním úst bradavkou se vyvolá hledací reflex - široce otevřená ústa dítěte jako při zívání jsou správnou odpovědí na tento dráždivý podnět - prs musí být nabídnut tak, aby dítě uchopilo nejen bradavku, ale co možná největší část dvorce, hlavně pod bradavkou - všechny prsty kromě palce by měly být pod prsem (Pařízek A., 2008). 16

Maminka by neměla prs odtahovat prsty. Pokud má maminka dítě ve správné poloze, pak může miminko volně dýchat. Dítě křičící brečící nepřikládejte k prsu, protože jazyk je při křiku umístěn nahoře a dítě v této poloze nemůže uchopit bradavku. (Laktační liga, 2009). Dítě může uchopit bradavku a dvorec za těchto podmínek: - bradavka je dostatečně vytažitelná a formovaná - dvorec ani bradavka nejsou přeplněné mateřským mlékem - dvorec ani bradavka nejsou oteklé (Pařízek A., 2008). V případě otoku je nutné: - rozmasírovat otok směrem nahoru, chladit a před kojením nahřát prs ve sprše - nosit podprsenku, je-li bradavka nejníže uloženou částí prsu - nepoužívat k odstříkání mechanickou odsávačku (Pařízek A., 2008). Známky správného přisátí k prsu: - brada a nos dítěte se musí dotýkat prsu matky - ústa miminka jsou široce otevřená jako při zívání - většina dvorce je v ústech miminka - více dvorce je vidět nad ústy miminka než pod nimi - dolní ret je ohrnut ven - jazyk přesahuje dolní ret - bradavka i s dvorcem je na jazyku - při sání se pohybují spánky a uši dítěte (Pařízek A., 2008). Známky nesprávného přiložení: - brada a nos dítěte se nedotýkají prsu - ústa nejsou široce otevřená - jazyk nepřesahuje dolní ret - dolní ret je ohrnutý dovnitř - dvorec není v ústech dítěte - větší část nezakrytého dvorce je pod ústy - při pití vpadávají tváře dítěte - tkáň prsu se před ústy pohybuje (Pařízek A., 2008). 17

3.6 Správná technika sání - jazyk přesahuje dolní ret a je pod mléčnými sinusy - jazyk se pohárkovitě zformuje a uchopí bradavku i s dvorcem - bradavka i s dvorcem musí být uložena na jazyku - dásně stlačují dvorec, bradavka se protahuje směrem k zadní části dutiny ústní dítěte - tlak dásní posunuje mléko směrem k bradavce - vlnovitým pohybem jazyka zpředu dozadu posunuje bradavku i s dvorcem na patro dítěte - tlakem jazyka o tvrdé patro jsou mléčné sinusy vyprazdňovány - vytlačené mléko pak dítě polkne (Pařízek A., 2008, Porodnice.cz, 2009). Následky nesprávné techniky kojení: - bolestivé a poškozené bradavky - nalité a oteklé prsy - snížená tvorba mateřského mléka - neprospívající a nespokojené miminko - nespokojená matka (Pařízek A., 2008, Baranovská A., 2010). 3.7 Jak se liší sání z prsu a z lahve Je nutné, aby čelist, brada a jazyk dítěte pracovaly společně a hlavně koordinovaně, čím dojde k dokonalému vyprázdnění prsu. Sání z prsu bylo už popsáno, jak má dítě správně sát a jak to maminky poznají. Teď bude popsán způsob sání z lahve. Sání z lahve je pro miminko méně náročné než sání z prsu. Nemusí široce otevírat ústa, aby uchopilo dudlík z lahve. Naučí se otevírat ústa jen částečně, když potom budete chtít miminko přiložit k prsu, uchopí jen jeho menší část, které může vést k poranění bradavky a bolestivému kojení, zejména z pohledu matky. Uchopením menší části prsu 18

dojde k zabránění plnění sinusů mateřským mlékem, které se pak do úst miminka dostává v menších dávkách. Dítě si pak lehce zvykne na dlouhý a tuhý dudlík, který mu poskytuje mléko okamžitě. Nemusí vynaložit takové úsilí a nepotřebuje používat příliš pohyby dolní čelisti, aby mu z dudlíku teklo mléko. Dítě se časem může naučit pohybem jazyka brzdit tok mléka, aby ho stihl polykat a při tom dýchat. U prsu tímto způsobem vytlačuje bradavku z úst. Má-li dítě v ústech dudlík, mléko mu vtéká do úst rychleji, když je láhev více nakloněná, a pomaleji, když je držena vodorovně. Poté když je dítě přiloženo k prsu, je zmateno, protože mu mléko neteče okamžitě jako z láhve. (Schneidrová D., 2006). Kojenec může být zmatený, protože nezvládne obě techniky. Tím pak dochází k neúčinnému sání z matčina prsu. Při prvním krmení z lahve, může tento stav u dětí vyvolat, zvláště použije-li maminka láhev v prvních týdnech po porodu. Pokud dítě vyžaduje dokrmování, je lepší využít alternativní způsob dokrmování lžičkou, kádinkou, stříkačkou, kapátkem nebo speciálním aplikátorem. (Schneidrová D., 2006). 4. VÝHODY KOJENÍ Pro dítě: - chrání před průjmy - ochrana proti infekcím dýchacích cest, zánětu středouší - mírnější průběh nemocí - sání z prsu pomáhá správnému růstu zubů a řečových orgánů - lepší vývoj duševních schopností - méně často vyžaduje hospitalizaci - stolice méně zapáchá - silnější kosti v dospělosti a stáří - snižuje výskyt cukrovky v pozdějším věku, alergie a obezity (Ondrůšková H., 2003). 19

Pro matku: - děloha se po porodu rychleji vrací do původního stavu - poporodní ztráty krve bývají menší - ženy trpí méně chudokrevností - chrání ženu před rakovinou prsu, vaječníků a osteoporózou - podpora citové vazby matka dítě - finanční - levnější než umělá výživa (Laktační liga, 2009). Kojení při propuštění z porodnice - seznámit a poučit maminku co by měla dělat pro úspěšné kojení doma - klást důraz na správnou techniku kojení a nabídnout pomoc v případě potíží, které můžou vzniknout v souvislosti kojení (Sedlářová P., 2008) 5. PROBLÉMY S KOJENÍM, KTERÉ MŮŽOU NASTAT 5.1 Nadbytek mléka Maminky často mívají pocit, že mají příliš hodně mateřského mléka. Při nadbytku mateřského mléka by měla maminka omezit příliš časté odsávání mléka pomocí odsávačky, neboť obecně platí: čím častěji odsáváte, tím více mléka se Vám tvoří. Mezi přirozené způsoby omezení produkce mléka patří např. vypití 2 až 4 šálků mátového nebo šalvějového čaje. Po ukončení kojení chlaďte prsy (např. pomocí chladivých zábalů) asi po dobu 20 minut, čímž dochází ke zpomalení produkce mateřského mléka. Tvorba mateřského mléka se může zvyšovat s rostoucími požadavky dítěte. K prvnímu nárůstu potřeb dítěte dojde asi 10. den po porodu, druhý nárůst nastane přibližně za měsíc a třetí asi za 12 týdnů po porodu.(medela, 2005). 5.2 Nedostatek mléka Nedostatek mateřského mléka je velmi vzácný. V průběhu kojení může klesnout tvorba mléka nebo vzniknout pocit nedostatku. Dítě se často hlásí, matka má pocit prázdných prsou. Tyto situace nejčastěji přicházejí v souvislosti s růstovým spurtem kojence (6. týden, 3. měsíc, 6. měsíc). Vliv má také výživa, zdravotní a psychický stav matky. Zda je skutečný nedostatek mléka, zjistíme dle váhového přírůstku dítěte v delším časovém 20

horizontu (týden), ev. kontrolním kojením (dítě je zváženo za stejných podmínek před kojením a po kojení). Krizi lze překonat častějším přikládáním dítěte k prsu, nejlépe opakovaně v noci, čímž se zvýší tvorba hormonů. Chybou bývá podání mléka lahví, které často vede k předčasnému ukončení kojení.'' (Hrstková H., 2003). 5.3 Bolestivé a popraskané bradavky, ragády Bolestivé bradavky a trhlinky jsou výsledkem špatné techniky kojení, chybného přiložení nebo nesprávného sání dítěte. Matka by měla nechat bradavky po kojení 10-15 minut oschnout na vzduchu a neutírat bradavky. Maminka by měla volit vhodné podprsenky (bavlněnou s vhodnou vložkou pro kojící matky). Pro lepší hojení ragád a trhlinek na bradavkách jsou vhodné masti například Bepanthen, která obsahuje dexpanthenol, dále mast Purelan. Použití masti je možno opakovat. Mast se před kojením nemusí stírat, dítěti nevadí. (Scheidrová D., 2006). Je nutné: - opravit techniku kojení - upravit polohu dítěte při kojení, aby ragáda byla v koutku úst - měnit polohy - stimulovat uvolnění mléka před kojením přiložením studeného a teplého obkladu - nabídnout nejdříve méně bolestivý prs - neomezovat frekvenci a délku kojení - na konci kojení zasunout malíček za vnitřní koutek úst dítěte, které se pak samo pustí - na bradavce ponechat po každém kojení zaschnout pár kapek mléka - bradavky ponechat co nejčastěji volně na vzduchu, eventuelně použít chrániče bradavek - v případě poškození bradavek aplikovat vhodné mastě (Schneidrová D., 2006). 21

5.4 Ucpaný mlékovod Bolestivé zduření jednoho nebo obou prs se zarudnutím, teplotou. Úprava během 2-3 dnů. Ucpaný vývod může být spojen se špatnou technikou kojení, například časté střídání prs při jednom kojení, kdy nedochází k dostatečnému vyprázdnění prsu. Dalším důvodem může být, pokud matka v noci nekojí a dítě jen krmeno umělou stravou. K ucpání vývodu může dojít, pokud matka nosí příliš těsnou podprsenku. (Schneidrová D., 2006). Pomoc: - úprava techniky kojení - zvolit vhodnou polohu, aby brada dítěte směřovala k postiženému místu - přikládání studených a teplých obkladů - častější kojení - masáže (Schneidrová D., 2006). 5.5 Mastitida (zánět prsní žlázy) Často se objevuje 3. týdne po porodu. Jde o horký, bolestivý otok prsu s teplotou a celkovou schváceností a únavou. Častější postižení jednoho prsu a to v dolní a boční části. Mastitida vyžaduje lékařkou konzultaci a rychlou léčbu (antibiotiky). Maminka by měla strávit s miminkem den až dva dny v posteli. Měla by mít někoho, kdo se ji postará o domácnost. Před každým kojením by maminka měla aplikovat na postižené místo vlhké teplo (tj. přikládání ručníku namočeného do horké vody suchý teplý ručník). Je-li kojení bolestivé, měla by maminka začít nejdříve kojit z nepostižené strany, na postiženou stranu přiložit poté, co se objeví spouštěcí reflex a kojit do změknutí prsu. Objevuje-li se zánět prsu na stejném prsu, ale na jiném místě, mělo by být provedeno bakteriologické vyšetření, pro účinnou a cílenou léčbu antibiotiky. (Schneidrová D., 2006). 22

5.6 Slabý vypuzovací reflex Příčinou často bývá stres, používání dudlíků, láhve, omezované kojení (Schneidrová D., 2006). Pomoc: - teplý, vlhký obklad na prsy před kojením - masáže prsu kroužením a tlakem - používání odsávačky mateřského mléka pro stimulaci a nastartování kojení (Schneidrova D., 2006). 5.7 Silný vypuzovací reflex Miminko se při kojení zalykavá, kucká a odtahuje se od prsu, jakmile začne mléko téci. Pomoc: - maminka by měla miminko odstranit od prsu, začne-li spouštěcí reflex, po zpomalení toku mléka (1-2 minuty) zase přiložit - při kojení miminka používat spíše vzpřímenou polohu (hlavička a krk miminka výše než bradavka) - tlaková masáž přiložením celé plochy ruky (Schneidrová D., 2006). 23

6. ALTERNATIVNÍ ZPŮSOBY KRMENÍ Pokud miminko z nějakého důvodu vyžaduje dokrmování, měli by pediatři, dětské sestry a porodní asistentky znát alternativní způsob krmení.. Aby kojení bylo úspěšné, nemělo by být dítě v žádném případě dokrmováno z lahve. Sání z lahve a z prsu se od sebe liší, rozdíly byly už popsány. (Laktační liga, 2009). 6.1 Krmení lžičkou - dítě maminka drží ve svislé poloze - lžičku s mlékem přiložíme ke rtům a vyčkáme, až dítě začne provádět sací pohyby - lžičku nakloníme, aby mléko mohlo ze lžičky vytéci - ponecháme dítěti čas k polknutí mléka (Laktační liga, 2009). 6.2 Krmení po prstu - dítě držíme ve svislé poloze proti sobě - ukazovák vsuneme do úst miminka po polovinu druhého článku tak, nehet směřuje k jazyku - prst směřuje na patro, kde se nachází sací bod, který informuje miminko, které následně začne po jeho podráždění pohybovat jazykem - k prstu pak přiložíme silikonovou špičku připojenou na stříkačku s mlékem - tento způsob lze modifikovat použitím cévky ke krmení, která je napojená na stříkačku - nebo vstřikujeme mléko přímo ze stříkačky na prst (Laktační liga, 2009). 24

6.3 Krmení z kádinky či hrníčku - dítě opět držíme ve vzpřímené poloze se zajištěnýma rukama - nakloněnou kádinkou se nejprve dotkneme rtů dítěte a vyčkáme - reakcí na tento podnět je vysunutí jazyka a jeho stočení do pohárku, čímž se získá mléko z kádinky (Vinthe, 1993). 6.4 Calma Pro Vaše miminko je kojení složitý proces, při kterém dochází k velkému vynaložení úsilí, náročná kombinace sání, polykání, dýchání a potřeba odpočinku dle jeho individuálního rytmu. Lahvička Calma je zcela odlišná od ostatních lahviček, neboť byla navržena především pro podávání mateřského mléka kojeným dětem. Speciální průtokový systém Calmy umožňuje dítěti pít svým vlastním přirozeným způsobem. Všechny faktory mají velký vliv také na dostatečné okysličení jeho krve. Díky svým vlastnostem se Calma stává jedinečnou novinkou na světovém trhu. Pomáhá období kojení prodloužit. Speciální savička, která odpovídá bradavce jak velikostí, tak i tvarem. Dobrý systém ventilace usnadňuje odvádění přebytečného vzduchu z lahve a zabraňuje nadýmání miminka. (Medela, 2005). Obrázek č. 11:Krmení Calmou 6.5 Suplementor Patří mezi speciální doplňkový systém ke kojení, který umožňuje miminku sát mateřské mléko nebo příkrm z lahvičky a současně tak sát z matčina prsu. Tímto způsobem je dokonale zachován správný způsob sání, dochází ke stimulaci hypofýzy matky, k tvorbě hormonu prolaktinu a následné tvorbě mléka. (Medela, 2005). Obrázek č. 12: Použití suplementoru 25

Suplementor skládá se z lahvičky, pro dokrm nebo mateřské mléko a dvou tenkých cévek s možností volby mezi třemi průměry. Kdy se začíná nejširším průměrem a cílem je použití nejmenšího průměru, kdy mléko teče již tak pomalu jako z prsu matky. (Medela, 2005). Použití: - často u nedonošených dětí se slabím sacím reflexem - při rozbíhání laktace nebo nedostatečné tvorbě mléka (stimulace) - kojení dvojčat - tam kde kojené děti nepřibírají na váze - kojení adoptovaných dětí (Medela, 2005). Postup: - dítě si maminka zároveň přiloží k prsu a cévce, která je vedena podél matčina prsu k bradavce. Čím lépe se dítě přiloží, tím snadněji se suplementor používá. - lahvička suplementoru by měla být ve výšce hlavičky dítěte - je doporučováno, aby se suplementor používal při každém kojení během dne i v noci - pokud je vše v pořádku, dítě vypije potřebné množství mléka ze suplementoru za 15-20 minut. (Medela, 2005). Odstříkání mateřského mléka Kdy si mají maminky odstříkat mateřské mléko? Odstříkávat pokud je maminka oddělena od miminka. Při nadbytku mateřského mléka nebo při retenci (zadržování) mléka. Příprava: - maminka si připraví vyvařenou nádobu na odstříkané mléko - měla by mít umyté ruce - před odstříkáváním si maminka nahřívá prsa buď teplým vlhkým obkladem, nebo nahřívá ve sprše - masírování prsu k povzbuzení vypuzovacího reflexu 26

Postup: - špičku palce si maminka položí nad dvorec a špičku ukazováku pod dvorec, tak aby prsty tvořily písmeno C. Prsty jsou v jedné rovině s bradavkou - celý prs přitisknout zbývajícími prsty a dlaní k hrudníku - rytmicky stlačovat bradavku, až mléko začne odkapávat - opakovat tyto tři kroky a měnit pozice prstů - prsty nesmějí bradavku vytahovat dopředu a nesmějí opouštět kůži, aby se neodřela - doba odstříkávání je kolem 20 30 minut, prsty několikrát vystřídat (Laktační liga, 2009) 6.6 Odsávačky mateřského mléka Medela AG nabízí rozsáhlý sortiment odsávaček mateřského mléka od manuálních až po elektrické a nejvýkonnější nemocniční odsávačky. Každá maminka, která má zájem nebo potřebuje odsávačku mateřského mléka, si zvolí sama, jaký typ odsávačky jí vyhovuje. Vhodnost odsávačky by maminka měla konzultovat s pediatrem, dětskou sestrou nebo porodní asistentkou. (Medela, 2005). Manuální odsávačka Doporučuje se maminkám s běžnou laktací, která dobře kojí, ale občas potřebuje odsát pro uvolnění prsou před kojením nebo po kojení pro úplné odsátí mléka. Mini elektrické odsávačky Doporučuje se maminkám s velkou laktací, která dobře kojí, ale několikrát denně potřebuje ulevit prsům před kojením nebo po kojení. Odsáté mateřské mléko je vhodné zamrazit v mrazících sáčcích. Nemocniční elektrické odsávačky Doporučuje se maminkám, které nekojí a odsávají mléko několikrát denně. Odsáté mléko se může také zamrazit v mrazících sáčcích. Odsávačky dvoufázové Dvoufázový systém odsávání dokonale napodobuje sání miminka. Za prvé stimulace a za druhé laktace. Dvoufázová odsávačka je šetrná k prsům, je vhodná pro maminky, které po porodu potřebují nastartovat laktaci (stimulovat). Aby miminko co v nejkratší době po porodu mohlo sát z matčina prsu. Důvody, kvůli kterým se používá dvoufázová odsávačka je císařský řez, předčasně narozené děti nebo jiné zdravotní důvody. 27

Odsávačky jednofázové Jednorázový systém odsávání mateřského mléka maminkám umožňuje šetrné a bezpečné odsávání v případě, že u maminky laktace probíhá bez problémů. V prvních dnech po porodu je vhodné použít mechanickou dvoufázovou odsávačku Harmony. (Medela, 2005). 7. PODPORA KOJENÍ V ČESKÉ REPUBLICE V této práci častým zdrojem bývá Laktační liga. Přijde mi vhodné napsat pár vět o této organizaci. Od roku 1998 vyvíjí řadu aktivit, pomáhá maminkám při kojení a podílí se na dodržování správných zásad výživy kojenců a malých dětí. Poskytuje konzultační služby nejen pro kojící maminky, ale také pro zdravotníky. Provozuje Národní laktační centrum a Národní linku kojení, kam maminky můžou telefonovat pro rady ohledně kojení. Připravují nemocnice k získání titulu Baby Friendly Hospital a hlídají dodržování 10 kroků k úspěšnému kojení dle WHO/UNICEF. Školí laktační poradce (zdravotní specialista na kojení a maminky). Pořádají konference zaměřené na kojení a výživu. Vytvářejí letáky, brožurky, DVD, CD a jiné edukační materiály na téma kojení. Provozují webové stránky kojeni.cz a mamita.cz, kde maminky můžou získat další informace a potřebné rady týkající se kojení a výživy.(laktační liga, 2009). Informace maminky ohledně těhotenství a kojení dostávají od svých gynekologů či porodních asistentek. Pomáhají jim také laktační poradkyně, horké linky kojení a sestřičky na oddělení šestinedělí. 28

8. PRAKTICKÁ ČÁST 8.1 Metodika výzkumné práce K vypracování praktické části jsem si zvolila anonymní dotazníkové šetření, rozbor otázek z dotazníku. Dotazníky byly určeny pro maminky po porodu, hospitalizované na oddělení šestinedělí v Chrudimské nemocnici. Dotazník obsahoval 19 otázek, při čemž první dvě otázky byly identifikační (věk a vzdělání). Následující otázky mě informovaly, pokolikáté maminka rodila a jakým způsobem rodila (císařský řez, spontánní porod). Maminky odpovídaly na otázku, zda maminky jsou dobře informovány ohledně kojení od zdravotního personálu. Vybírali si maminky porodnice dle jejich referencí. Byly spokojené s personálem, a jestli používaly pomůcky ke kojení. Otázky byly formou uzavřenou, ale u jedné otázky mohly připsat další možnost. Respondenti měli na výběr pouze jednu odpověď, dotazník viz příloha. 8.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Jak už bylo řečeno, vybrala jsem si maminky po porodu (věkově neomezeno) na oddělení šestinedělí v Chrudimské nemocnici. Maminky dostávaly dotazník v den svého propuštění z hospitalizace. Vzorek mých respondentů je 100 maminek. Po vyplnění dotazníku, jsem si od maminek dotazník osobně vzala. Rozdala jsem 130 dotazníků a vrátilo se mi 100 vyplněných dotazníků, které jsem zpracovala. 29

8.3 Výsledky mého dotazníkového šetření Otázka č. 1 Kolik Vám bylo při porodu let? Tabulka 1: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1 Počet respondentů % Do 18 let 2 2% 19-25 let 41 41% 26-30 let 30 30% 31-35 let 18 18% 36-40 let 9 9% Více než 40 let 0 0% Celkem 100 100% Graf č. 1: Věk respondentů 45 Věk respondentů 40 35 30 25 20 15 Počet respondentů 10 5 0 Do 18 let 19-25 let 26-30 let 31-35 let 36-40 let Více než 40 let 1 Ze 100 respondentů (100%) bylo ve věku do 18 let 2 respondenti (2%). V rozmezí mezi lety 19 25 byla největší část 41 respondentů (41%). Další věkovou skupinou byl věk mezi 26 30 lety, respondentů bylo 30 (30%). Mezi lety 31 35 jsem měla 18 respondentů (18%). Ve věku 36 40 let respondentů bylo 9 (9%). A v kategorii 40 a více let bylo 0 respondentů (0%). 30

Otázka č. 2 Jaké máte v současnosti vzdělání? Tabulka 2: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2 Počet respondentů % Základní 2 2% Střední odborné bez maturity 22 22% Střední odborné s maturitou 52 52% Vyšší odborné 7 7% Vysokoškolské 17 17% Celkem 100 100% Graf č. 2: Vzdělání respondentů 60 50 40 30 20 10 0 Vzdělání respondentů Počet respondentů Základní vzdělání měli 2 respondenti (2%) z celkového počtu 100 respondentů. Vzdělání střední odborné bez maturity mělo 22 respondentů (22%). Největší počet respondentů 52 (52%) mělo vzdělání střední odborné s maturitou. Vyšší odborné vzdělání mělo 7 respondentů (7%). Vysokoškolské vzdělání má 17 respondentů (17%). 31

Otázka č. 3 Toto dítě je v pořadí Vaše? Tabulka 3: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3 Počet respondentů % První dítě 61 61% Druhé dítě 32 32% Třetí dítě 5 5% Čtvrté nebo další dítě 2 2% Celkem 100 100% Graf č. 3: Počet dětí respondentů 70 Dítě v pořadí 60 50 40 30 20 Počet respondentů 10 0 První dítě Druhé dítě Třetí dítě Čtvrté nebo další dítě První dítě se narodilo největšímu počtu a to 61 respondentům (61%). Téměř o polovinu tj. 32 (32%) respondentům se narodilo druhé dítě. Třetí dítě se narodilo 5 respondentům (5%). 2 respondentům (2%) se narodilo čtvrté nebo další dítě. 32

Otázka č. 4 Dítě jste rodila? Tabulka 4: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4 Počet respondentů % Přirozeně, spontánní porod 74 74% Císařský řez 26 26% Celkem 100 100% Graf č. 4: Způsob porodu 80 Způsob porodu 70 60 50 40 30 Počet respondentů 20 10 0 Přirozeně, spontánní porod Císařský řez Ze 100 respondentů se 74 (74%) narodilo dítě přirozeně či spontánní cestou. A 26 respondentům (26%) se narodilo dítě císařským řezem. 33

Otázka č. 5 Vaše dítě (případně dvojčata či trojčata) se narodilo jako? Tabulka 5: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5 Počet respondentů % Donošené po 37. týdnu těhotenství 90 90% Lehce nezralé mezi 34. 37. týdnem těhotenství 10 10% Celkem 100 100% Graf č. 5: Gestační věk dítěte Gestační věk dítěte 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Donošené po 37. týdnu těhotenství Lehce nezralé mezi 34. 37. týdnem těhotenství Počet respondentů Z mých 100 respondentů se 90 (90%) narodilo donošené dítě po 37. týdnu těhotenství. 10 respondentům (10%) se narodilo dítě lehce nezralé v období mezi 34. 37. týdnu těhotenství. 34

Otázka č. 6 Dítě bylo po porodu přiloženo? Tabulka 6: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6 Počet respondentů % Do 10 minut 50 50% Do 30 minut 28 28% Bylo odneseno na dětské oddělení (inkubátor) 11 11% Nebylo přiloženo 11 11% Celkem 100 100% Graf č. 6: Přiložení dítěte 60 50 40 30 20 10 0 Do 10 minut Do 30 minut Dítě bylo přiloženo Bylo odneseno na dětské oddělení (inkubátor) Nebylo přiloženo Počet respondentů Přiložení dítěte ke kojení je velice důležité. Do 10 minut bylo dítě přiloženo u 50 respondentů (50%). U 28 respondentů (28%) bylo dítě přiloženo do 30 minut. U 11 respondentů (11%) bylo dítě odneseno na dětské oddělení inkubátor, z důvodu zdravotního stavu. U dalších 11 respondentů (11%) nebylo miminko přiloženo. 35

Otázka č. 7 Jak dlouho plánujete (nebo jste plánovala) své dítě kojit? Tabulka 7: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7 Počet respondentů % Vůbec 4 4% 1 3 měsíce 7 7% 4 6 měsíců 21 21% 9 12 měsíců 60 60% 2 roky a více 8 8% Celkem 100 100% Graf č. 7: Kojit plánujete 70 Kojit plánujete 60 50 40 30 20 Počet respondentů 10 0 Vůbec 1 3 měsíce 4 6 měsíců 9 12 měsíců 2 roky a více Kojit nechtějí vůbec 4 respondenti (4%). Kojit 1 3 měsíce se chystá 7 respondentů (7%). U 8 respondentů (8%) byla odpověď, chtějí kojit 2 roky a více. 21 respondentů (21%) volila odpověď 4 6 měsíců. Největší část respondentů tj. 60 (60%) si přejí kojit 9 12 měsíců. 36

Otázka č. 8 Zohlednila jste při výběru porodnice to, jak je v ní podporováno kojení? Tabulka 8: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8 Počet respondentů % Ano 49 49% Ne 51 51% Celkem 100 100% Graf č. 8: Výběr porodnice 51,5 Výběr porodnice 51 50,5 50 49,5 Počet respondentů 49 48,5 48 Ano Ne Porodnice dle referencí kojení volilo 49 respondentů (49%), jak je v ní podporováno. 51 respondentů (51%) nebralo ohled na to, jak je v nemocnici podporováno kojení. 37

Otázka č. 9 Věděla jste, že tato porodnice má certifikát Baby friendly hospitál (přátelská k dětem)? Tabulka 9: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 9 Počet respondentů % Ano 50 50% Ne 50 50% Celkem 100 100% Graf č. 9: Certifikát Baby friendly hospital 60 Cerifikát Baby friendly hospital 50 40 30 Počet respondentů 20 10 0 Ano Ne Polovina respondentů 50 (50%) ví, že porodnice v nemocnici v Chrudimi má certifikát Baby friendly hospital. Druhá polovina netuší, že nemocnice má certifikát. 38

Otázka č. 10 Měla jste pocit, že je personál v oblasti kojení proškolený, zkušený? Tabulka 10: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 10 Počet % respondentů Ano, všichni podávali stejné informace v dobré kvalitě 69 69% Ano, ale v oblasti kojení se mi věnovali (mi podávali informace) pouze 1 2 lidi 20 20% Ne, každý říkal něco jiného, jen některé rady byly dobré 9 9% Ne, v oblasti kojení nebyl personál vůbec ochoten nebo schopen poradit nebo pomoci 0 0% Nepotřebovala jsem, případně jsem nechtěla pomoci nebo poradit 2 2% Celkem 100 100% Graf č. 10: Proškolený personál 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Proškolený personál Počet respondentů Na moji otázku odpovědělo kladně 69 respondentů (69%), že veškerý personál podával stejné informace ohledně kojení. 20 respondentů (20%) volilo odpověď, v oblasti kojení maminkám poskytovali informace 1-2 vyškolení zdravotníci. 9 (9%) volilo odpověď, každý říkal něco jiného, jen některé rady byly dobré. 2 respondenti (2%) nepotřebovali pomoc od vyškoleného personálu. 0 respondentu (0%) má odpověď, personál nebyl vůbec ochoten nebo schopný poradit nebo pomoci ohledně kojení. 39

Otázka č. 11 Byla jste v porodnici povzbuzována, abyste kojila dítě dle jeho požadavků bez omezování délky a frekvence kojení? Tabulka 11: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11 Počet respondentů % Ano 56 56% Ne, byly doporučovány pravidelné intervaly mezi kojeními 41 41% Nevím, o tomto v porodnici nikdo nemluvil 2 2% Nevím, tyto informace jsem nevyhledávala, nezajímalo mě to 1 1% Celkem 100 100% Graf č. 11: Povzbuzování ke kojení 60 50 40 30 20 10 0 Byla jste povzbuzována Počet respondentů Povzbuzováno bylo 56 respondentů (56%), aby kojili dle požadavků dítěte. Pravidelné intervaly mezi kojeními byly doporučovány 41 respondentům (41%). 2 respondenti (2%) zvolili odpověď, v porodnici se o tomto nikdo nemluvil. 1 respondent (1%) tyto informace nevyhledávaly. 40

Otázka č. 12 Při propuštění z nemocnice jste své dítě kojila? Tabulka 12: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 12 Počet respondentů % Plně 63 63% Částečně (+ dokrm umělým mlékem) 20 20% Částečně kojeno a částečně dokrmováno odstříkaným mateřským mlékem 16 16% Nekojeno, dítě bylo plně na umělé stravě 1 1% Celkem 100 100% Graf č. 12: Při propuštění dítě bylo kojeno 70 Dítě bylo kojeno při propuštění 60 50 40 30 20 Počet respondentů 10 0 Plně Částečně (+ dokrm umělým mlékem) Částečně kojeno a částečně dokrmováno odstříkaným mateřským mlékem Nekojeno, dítě bylo plně na umělé stravě Při propuštění z nemocnice 63 respondentů (63%) kojilo své dítě plně. 20 respondentů (20%) odcházelo a částečně kojilo a dokrmovalo odstříkaným mateřským mlékem. 16 respondentů (16%) zvolilo odpověď, částečně kojili a dokrmovali umělým mlékem. 1 respondent (1%) zvolilo odpověď, dítě bylo plně na umělé stravě. 41

Otázka č. 13 Jak byste vyjádřila svou celkovou spokojenost s podporou kojení v porodnici, ve které jste rodila (známkování jako ve škole)? Tabulka 13: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 13 Počet respondentů % Výborně 70 70% Chvalitebně 20 20% Dobře 10 10% Dostatečně 0 0% Nedostatečně 0 0% Celkem 100 100% Graf č. 13: Spokojenost s podporou kojení 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Spokojenost s podporou kojení Počet respondentů Na výbornou bylo spokojené s podporou kojení 70 respondentů (70%). Dvacet respondentů (20%) zvolilo odpověď chvalitebně spokojené s podporou kojení. Odpověď dobře zvolilo 10 respondentů (10%). Odpověď dostatečně a nedostatečně nezvolil žádný respondent. 42

Otázka č. 14 Jak byste hodnotila přístup zdravotního personálu v oblasti podpory kojení (známkování jako ve škole)? Tabulka 14: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 14 Počet respondentů % Výborně 64 64% Chvalitebně 26 26% Dobře 8 8% Dostatečně 2 2% Nedostatečně 0 0% Celkem 100 100% Graf č. 14: Spokojenost s personálem 70 60 50 40 30 20 10 0 Spokojenost s personálem Počet respondentů Na výbornou spokojeno s personálem bylo 64 respondentů (64%). Chvalitebně bylo spokojeno 26 respondentů (26%). Odpověď dobře zvolilo 8 respondentů (8%). Dostatečně zvolili 2 respondenti (2%). Nedostatečně nezvolil nikdo. 43

Otázka č. 15 Byly Vám doporučovány kojící kloboučky? Tabulka 15: Vyhodnocování odpovědí na otázku č. 15 Počet respondentů % Ne 75 75% Ne, ale sama jsem si je vyžádala nebo přinesla a používala 7 7% Ano, protože se dítěti nedařilo přisát 7 7% Ano, protože mám ploché nebo vpáčené bradavky 11 11% Celkem 100 100% Graf č. 15: Používání kojících kloboučků Používala jste kojící kloboučky 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Ne Ne, ale sama jsem si je vyžádala nebo přinesla a používala Ano, protože se dítěti nedařilo přisát Ano, protože mám ploché nebo vpáčené bradavky Počet respondentů U 75 respondentů (75%) nikdo nedoporučoval kojící kloboučky. U 7 respondentům (7%) si maminky samy vyžádaly kojící kloboučky. Dalších 7 respondentů (7%) používalo kojící kloboučky, dítě se nechtělo přisát. 11 respondentů (11%) používalo kojící kloboučky, protože mají ploché nebo vpáčené bradavky. 44

Otázka č. 16 Využívala jste při kojení odsávačku mateřského mléka? Tabulka 16: Vyhodnocování odpovědí na otázku č. 16 Počet respondentů % Ano 47 47% Ne 53 53% Celkem 100 100% Graf č. 16: Použití odsávačky mateřského mléka 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 Ano Používala jste odsávačku Ne Počet respondentů Odsávačku mateřského mléka používalo 47 respondentů (47%). 53 respondentů (53%) nepoužívalo odsávačku mateřského mléka. Nejpoužívanější odsávačky, které maminky používaly: MedelaHrmony Medela Swing Medela manuální Avent ISIS 45

Otázka č. 17 Byla jste spokojená s pomocí odsávačky mateřského mléka? Tabulka 17: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 17 Počet respondentů % Ano 76 76% Ne 24 24% Celkem 100 100% Graf č. 17: Spokojenost s odsávačkou mateřského mléka 80 Spokojenost s odsávačkou 70 60 50 40 30 Počet respondentů 20 10 0 Ano Ne Spokojeno s odsávačkou mateřského mléka bylo 76 respondentů (76%). Nespokojeno bylo 24 respondentů (24%) s odsávačkou mateřského mléka. 46

Otázka č. 18 Používala jste ještě jiné pomůcky ke kojení? Tabulka 18: Vyhodnocování odpovědí na otázku č. 18 Počet respondentů % Průvodce kojením (literatura, DVD, letáčky) 26 26% Lahvičku se savičkou 12 12% Nepoužívala 62 62% Celkem 100 100% Graf č. 18: Pomůcky ke kojení Pomůcky ke kojení 70 60 50 40 30 20 10 0 Počet respondentů Průvodce kojením používalo 26 (26%) respondentů. Lahvičku se savičkou používalo 12 respondentů (12%). Pomůcky ke kojení nepoužívalo 62 respondentů (62%). 47

Otázka č. 19 Víte, že existují laktační poradkyně nebo,,horké linky kojení? Tabulka 19: Vyhodnocování odpovědí na otázku č. 19 Počet respondentů % Ano 74 74% Ne 26 26% Celkem 100 100% Graf č. 19: Znalost laktačních poradkyň 80 Znáte laktační poradce 70 60 50 40 30 Počet respondentů 20 10 0 Ano Ne O existenci laktační poradkyně a horké linky kojení vědělo 74 respondentů (74%). 26 respondentů (26%) neví, že existují. 48

9. DISKUSE Cílem této práce bylo, zjistit, zda jsou dnešní maminky dostatečně informovány od zdravotního personálu (pediatři, dětské sestry, porodní asistentky) ohledně kojení. Dalším cílem, bylo zjistit, jestli mají maminky problémy při kojení, zda používají odsávačku mateřského mléka či jiné pomůcky ke kojení. Dále mě zajímalo, zda si maminky volí porodnice dle jejich referencí. Rozdala jsem 100 dotazníků na oddělení šestinedělí maminkám v den jejich propuštění v nemocnici v Chrudimi. Dotazník se skládá z 19 otázek, každá maminka měla u každé otázky vybrat pouze jednu odpověď. Sběr dat se konal od ledna do dubna 2012. V první otázce jsem se maminek ptala na jejich věk při porodu. Maminek do 18 let jsem měla 2% (2 respondenti). Tyto maminky byly romské menšiny, poznamenala jsem si to k jejich dotazníkům. Další věkovou hranicí byla 19 25 let, v této skupině jsem měla nejvíce respondentů 41 (41%). V další věkové skupině 26 30 let bylo 30 respondentů (30%). Další skupina 31 35 let bylo 18 respondentů (18%). V předposlední skupině 36 40 let bylo 9 respondentů (9%). V poslední skupině jsem měla věkovou hranici více než 40 let, nebyl žádný respondent. Druhá otázka byla zaměřena na vzdělání respondentů. Základní vzdělání mají 2 respondenti (2%). Střední odborné bez maturity má 22 respondentů (22%). Nejvíce respondentů měla odpověď střední odborné s maturitou, to mělo 52 respondentů (52%). Vyšší odborné vzdělání má 7 respondentů (7%). Vysokoškolské vzdělání má 17 respondentů (17%). Třetí otázka nás informuje, kolikáté dítě maminka porodila. První dítě má 61 respondentů (61%). Druhé dítě má 32 respondentů (32%). 5 respondentů (5%) porodilo třetí dítě. Čtvrté nebo další dítě porodili 2 maminky (2%). 49