Unverzta Karlova, Flozofcká fakulta Fonetcký ústav DIPLOMOVÁ PRÁCE Jana Blaţková Výslovnost dvojího // ve východolašském dalektu Pronuncaton of Two Dstnct // Vowels n the East Lach Dalect Vedoucí práce: Prof. PhDr. Zdena Palková, CSc.
Prohlašuj, ţe jsem dplomovou prác vpracoval/a samostatně a ţe jsem uvedl/a všechn pouţté pramen a lteraturu. V Praze dne 6. ledna 2008 2
Poděkování Chtěla bch poděkovat prof. Palkové za cenné přpomínk a rad př vedení dplomové práce. Dále mé poděkování patří zdravotnckému a socálnímu personálu domovů pro senor Nataš Laskovské v Ostravě-Výškovcích, Sluníčko v Ostravě- Zábřehu, Magnóle v Ostravě-Vítkovcích a Slunečnce v Ostravě-Porubě. Děkuj také Mgr. Jřímu Hruškov z Gmnáza Pavla Tgrda v Ostravě-Porubě, Mgr. Pavle Kříţové z Akademckého gmnáza Štěpánská v Praze-Novém Městě, RNDr. Boţeně Čerňanské z Gmnáza Nad Štolou v Praze-Holešovcích a PhDr. Jaroslavu Mervínskému z Gmnáza Na Vítězné Plán v Praze-Nuslích. Poděkování patří také všem mluvčím a posluchačům, kteří se výzkumu zúčastnl. V neposlední řadě chc poděkovat také rodně a Vaškov, bez jejchţ podpor a pomoc bch dplomovou prác zřejmě nenapsala. 3
Obsah: Prohlášení... 2 Poděkování... 3 1. Úvod... 6 2. Obecná východska... 7 2.1 Lašská nářečí... 7 2.2 Foném // a // v lašských nářečích... 8 2.3 Stav zkoumané problematk v lteratuře... 9 3. Plotní výzkum... 11 3.1 Klauzurní práce... 11 3.1.1 Materál... 11 3.1.2 Akustcká analýza... 12 3.2 Percepční test... 13 3.2.1 Sestavování a zadání testu... 13 3.2.2 Vhodnocení percepčního testu... 18 3.2.3 Závěr... 33 4. Metod výzkumu... 35 4.1 Získání materálu... 35 4.1.1 Text... 35 4.1.2 Mluvčí... 38 4.1.3 Nahrání materálu... 38 4.2 Percepční test... 39 4.2.1 Výběr materálu pro percepční test... 39 4.2.2 Příprava materálu... 40 4.2.3 Tvorba percepčních testů... 41 4.2.4 Výběr posluchačů... 43 4.2.5 Zadání percepčních testů... 44 4.2.6 Zpracování získaných dat... 45 4.3 Analýza materálu... 46 4.3.1 Zpracování materálu... 46 4.3.2 Pouţté stupnce... 47 5. Vhodnocení percepčních testů... 48 5.1 Vhodnocení percepčního testu A... 48 5.1.1 Vhodnocení percepčního testu A v Ostravě... 48 5.1.2 Vhodnocení percepčního testu A v Praze... 57 5.1.3 Srovnání výsledků testu A v Ostravě a v Praze... 64 5.2 Vhodnocení testu B... 68 5.2.1 Vhodnocení testu B v Ostravě... 68 5.2.2 Vhodnocení testu B v Praze... 74 5.2.3 Srovnání výsledků testu B v Ostravě a v Praze... 80 4
5.3 Celkové vhodnocení percepčních testů... 85 5.3.1 Srovnání testu A a B... 85 5.3.2 Srovnání výsledků z Ostrav a Prah... 88 5.3.3 Vlv mluvčích na hodnocení posluchačů... 94 5.3.4 Vlv poloţek na hodnocení posluchačů... 100 6. Analýza materálu... 102 6.1 Analýza jednotlvých mluvčích... 102 6.1.1 Mluvčí č. 6... 102 6.1.2 Mluvčí č. 7... 109 6.1.3 Mluvčí č. 9... 114 6.1.4 Mluvčí č. 16... 120 6.1.5 Mluvčí č. 21... 127 6.1.6 Mluvčí č. 28... 134 6.2 Celková analýza materálu... 139 6.3 Komentář k vbraným poloţkám... 147 7. Závěr... 157 Příloh... 160 Lteratura... 210 Résumé... 211 Abstract... 212 5
1. Úvod Tématem předkládané dplomové práce je rozlšování produkce a percepce dvou -ových fonémů ve východolašském nářečí. Inventář samohlásek spsovné češtn obsahuje pět krátkých /a/, /e/, //, /o/, /u/ a pět dlouhých samohlásek /a:/, /e:/, /:/, /o:/, /u:/. Starší dalektologcké práce ncméně uvádějí, ţe ve všech podskupnách lašských nářečí se stále udrţuje rozdílná výslovnost dvou -ových vokálů: měkkého a tvrdého //, pro které budeme v prác uţívat označení shodného s českým pravopsem, ted // a //. Protklad těchto dvou fonémů je hstorckého původu a ve většně ostatních českých a moravských dalektů jţ zankl. V dplomové prác navazujeme na písemnou prác z 1. cklu studa, v níţ jsme se zabýval výslovností dvojího // ve shodě přísudku v příčestí mnulém s podmětem, ted kontrastem slabk l a l. Tato práce se zabývala pouze produkcí a nevztahovala výsledná zjštění k percepc. Proto jsme se rozhodl část práce otestovat pomocí poslechových testů a jako kaptolu j zahrnout do předkládané dplomové práce. Ve vlastní prác jsme se potom rozhodl zkoumat rozdíl // a // na mnmálních párech v různých hláskových kombnacích, př jejchţ výběru vcházíme z nejnovější dalektologcké lteratur. Nahrávk těchto mnmálních párů jsme pořídl mez starší generací rodlých mluvčích východolašského dalektu a část z nch zpracoval do poslechového testu. Součástí práce je také akustcká analýza vbraného materálu. Cílem naší práce je ted ověřt současný stav výslovnost dvou různých -ových fonémů ve východolašském nářečí a zjstt, jaké akustcké vlastnost ovlvňují výběr mez oběma kvaltam -ových vokálů ze stran posluchače. Pro tento účel budeme vcházet z hpotéz odráţející poslední zjštěný stav, totţ ţe východolašský dalekt stále rozlšuje dvojí // a ţe posluchač, jeţ jsou zároveň mluvčím východolašského dalektu, tuto opozc rozeznají ve větší míře neţ kontrolní skupna. Pro akustckou část práce jsme zakládal na hpotéze vplývající ze zmíněné klauzurní práce, totţ ţe rozdíl mez oběma vokál spočívá zejména v hodnotách F1 a F2. 6
2. Obecná východska 2.1 Lašská nářečí Pojmem lašská č slezská nářečí bývá označována skupna dalektů české část Slezska a severovýchodní Morav. Někteří autoř 1 zahrnují do slezské nářeční skupn také nářečí česko-polského smíšeného pruhu a slezská nářečí tak prmárně dělí na podskupnu slezskomoravskou (nebol lašskou) a podskupnu slezskopolskou, která zasahuje na Bohumínsko, Těšínsko, Jablunkovsko a do přlehlého pruhu obcí v Polsku. Jní autoř naopak nářečí česko-polského smíšeného pruhu včleňují zvlášť, protoţe v jevech, kterým se tato nářečí odlšují od nářečí slezských, se zpravdla shodují s polštnou nebo alespoň se sousedním polským nářečím 2. M budeme ve shodě s Bělčem termínem lašská nářečí označovat pouze nářečí slezskomoravská, česko-polský smíšený pás ted ponecháme zcela stranou. Lašská nářečí se pak dělí do tří základních podskupn: - jţní podskupna, nazývaná téţ jholašská, moravská č frenštátská, tvoří nešroký okrajový pás kolem Štramberka, Příbora a Frenštátu pod Radhoštěm a sousedí s nářeční skupnou východomoravskou; - západní podskupna, nazývaná téţ západolašská č opavská, se rozkládá v severozápadní část slezské oblast v okolí Opav a na východě pak zasahuje aţ k Hlučínu a Klmkovcím, odděleně od souvslého území do ní spadá také Studénka a Pustějov; - východní podskupna, nazývaná téţ východolašská č ostravská, zaujímá oblast kolem Ostrav, Místecko a Frýdecko, patří k ní rovněţ několk pohrančních obcí severně od Hlučína. V pracích, které do lašských nářečí řadí oblast Těšínska, se tato podskupna nazývá středolašská. 1 Holub-Janečková (1993), Kellner (1946). 2 Bělč (1976), str. 73. 7
Celou lašskou nářeční oblast charakterzují mmo jné následující hláskoslovné znak (pouţíváme české fonetcké transkrpce): - absence opozce délk u samohlásek - zachování fonologcké opozce // - // - zachování fonologcké opozce /l/ - /ł/ - exstence palatalzovaných tupých a ostrých skavek - asmlace tpu sh- zh- - splývání /ť/,/ ď/ -/ č/ - stop po měkkých retncích [pj], [bj], [mj]... - slovní přízvuk na předposlední slabce V některých dalších charakterstkách se pak od sebe jednotlvé podskupn mohou lšt. 2.2 Foném // a // v lašských nářečích Jednou z charakterstk, v níţ se jednotlvé podskupn lašských nářečí lší, je výskt a dstrbuce fonémů // a //. V dalektu jholašském se // vsktuje po souhláskách od původu tvrdých a po skavkách. V tomto bodě se lší lteratura starší od lteratur novější: podle Bělče se ještě opozce // - // udrţuje po všech skavkách, Holub-Janečková ovšem jţ uvádějí, ţe po tupých skavkách jţ opozce vmzela 3. Také v podskupně západolašské se výslovnost dvou -ových fonémů dochovala po souhláskách od původu tvrdých. Co se týče tupých skavek a hlásk /ř/, lteratura se opět rozchází. Zatímco podle Bělče a Holuba Janečkové se po tupých skavkách // a // důsledně rozlšuje, Davdová (1997) konstatuje, ţe po /c/, /dz/, /ř/ an tupých skavkách se jţ dvojí // neobjevuje. Rovněţ ve východolašském dalektu se opozce dvojího -ového vokálu dochovala zejména po souhláskách od původu tvrdých. Podle Bělče se opozce po tupých skavkách a po /ř/ zachovala jţ jen na část území, podle Holuba Janečkové Davdové vmzela jţ úplně. Davdová pak uvádí, ţe opozce se neobjevuje uţ an po skavkách ostrých. Vzhledem k nejednotnost výsktu a dstrbuce fonémů // a // v jednotlvých podskupnách lašských nářečí jsme povaţoval za nezbtné zaměřt se na jednou oblast, 3 Kolem zachování opozce // - // po tupých skavkách vládnou pochbnost ve všech podskupnách lašských nářečí, přesto ještě Bartoš (1886) udával rozdílnost dvojího // po tupých skavkách jako výraznou. 8
abchom tak z výzkumu vloučl eventuální neţádoucí proměnnou v podobě různých stavů zachovalost tohoto jevu. Rozhodl jsme se dplomový výzkum provést pouze v oblast východolašské, s níţ máme největší osobní zkušenost a v níţ jsme schopn s zajstt optmální podmínk. 2.3 Stav zkoumané problematk v lteratuře Pro naše účel jsou k dspozc dva základní okruh lteratur: práce fonetcké a dalektologcké. Fonetcká lteratura o češtně většnou pouze konstatuje, ţe foném // (resp. hláska []) není součástí samohláskového nventáře standardní češtn. Často je toto konstatování doplněno artkulačním popsem hlásk 4, málokd však akustckým. Dalektologcká lteratura se opozc // - // věnuje často, většnou však nejde o dalektologckou lteraturu fonetckou, tudíţ je nformace o obou hláskách pouze artkulační č percepční. Artkulační pops rozdílu mez dvěma -ovým samohláskam nebo pops samotného [] se v lteratuře objevuje poměrně často. Autoř se shodují na artkulac předopatrové, kd je čelstní úhel mírně otevřenější, neţ u [] a hřbet jazka se vpíná dost vsoko k tvrdému patru. 5 Podle Kellnera je hláska také tvořena více vzadu, zhruba v oblast e-ové. Podle Davdové 6 jde spíše o rozdíl běţného [] za lašské // a [] artkulovaného ve srovnání se spsovnou výslovností poněkud výše za lašské //. Hláska [] bývá ve starší dalektologcké lteratuře často popsována také z hledska subjektvní percepce. Například podle Bartoše (1886) zní [] velm zhruba a téměř přechází v hrdelní [e]. Z fonologckého hledska blo dvojí // popsáno Kellnerem (1949), podle něhoţ exstují v lašských nářečích tř tp samohláskových sstémů: V tpu A, jehoţ nventář můţeme zaznamenat takto: /a/, /e/, /o/, ///, /u/ je uţívání obou -ových samohlásek podmíněno zevně, ted povahou předcházející souhlásk: po dnešních souhláskách měkkých a po /ř/ bývá // a po dnešních tvrdých a po /c/ bývá []. Hlásk [] a [] jsou zde ted jen kombnatorním varantam jednoho fonému. Tento sstém lze znázornt následujícím způsobem: 4 Palková (1997), str. 188. 5 Kellner (1946), Palková (1997) 6 Davdová (1971) 9
/ e a o u V tpu B není uţtí [] vázáno jen na postavení po tvrdé souhlásce, ale vsktuje se také po souhláskách měkkých a po /ř/. V tomto sstému jsou ted // a // dvěma samostatným foném. Tp B lze pak znázornt takto: e a o u Tp C je z hledska dvojího // podobný sstému tpu B, má však navíc foném /ů/ ( hláska odchlná od [u] [o], blţší však k [u], artkuluje se s nţším vpětím hřbetu jazka k měkkému patru neţ normální u; všpulení rtů je menší 7 ), který v obou ostatních sstémech splnul s fonémem /u/. Tp C tak lze znázornt sedmčlenným trojúhelníkem se dvěma středním řadam: e a o ů u Východolašský dalekt je pak podle Kellnera tpem B, ted sstémem se dvěma samostatným -ovým foném. Artkulační, percepční č dokonce fonologcké pops // jsou ted poměrně časté, není nám však známa ţádná práce, která b popsovala akustcký rozdíl mez oběma - ovým vokál. Předkládaná dplomová práce s ted klade za cíl tuto stuac alespoň částečně zdokumentovat a pokust se ověřt spojení mez percepcí a akustckým vlastnostm obou hlásek. 7 Kellner 1946, str. 1 10
3. Plotní výzkum Předkládaná dplomová práce vznkla v návaznost na výzkum v rámc klauzurní práce 1. cklu. V této prác jsme se zaměřl na výslovnost fonémů // a // ve shodě podmětu s přísudkem ve 3. osobě plurálu mnulého času, v závslost na tom, zda je podmět rodu muţského ţvotného č rodu muţského neţvotného nebo ţenského. 3.1 Klauzurní práce 3.1.1 Materál Materál, ze kterého práce vcházela, bl pořízen od 21 mluvčích východolašského a jholašského dalektu různých věkových skupn. Seznam mluvčích je společně se základním údaj o nch uveden v příloze (Příloha č. 1). Materál se u kaţdého skládal ze dvou textů nečteného a čteného. Mluvčí bl nejprve poţádán, ab odříkal slova písně Šl panenk slncí bez grafcké předloh, která b mohla jejch výslovnost ovlvnt. Př čteném textu navíc hrozí vetší nebezpečí snah o spsovnost. Pro úplnost uvádíme přesné znění textu písně: Šl panenk slncí, potkal je mslvc dva, Kam panenk kam jdete, která moje budete, Ta malčká, ta je má, ta má očka jako já. Z tohoto textu bl vzat dva vzork: A šl B potkal Druhý text bl čtený. Bl sestaven tak, ab obsahoval po sedm vzorcích od // //. Jako téma bla zvolena krátká zpráva z prostředí základní škol, kde neustálé protklad muţského a ţenského rodu nepůsobí nepřrozeně. Znění textu je následující: 11
V deváté třídě jsme kromě matematk, češtn, přírodopsu a dějepsu měl tak povnně voltelný předmět. Kluc bl zručnější, tak chodl do dílen a učl se nýtovat, řezal a ploval. Holk bl škovnější na ruční práce, a tak chodl na domácí výchovu, kde všíval, šl a pletl. Holk nebl spokojené, protože s mslel, že je v dílnách větší legrace a kluc s zase stěžoval, že holk v domácích pracích akorát odpočívají. Z tohoto textu blo pouţto čtrnáct vzorků, sedm od kaţdého fonému: [] [] I měl 1 bl II bl 2 chodl III chodl 3 všíval IV učl 4 šl V řezal 5 pletl VI ploval 6 nebl VII stěţoval 7 mslel 3.1.2 Akustcká analýza Hrubý materál bl zpracován a nastříhán v programu Cool Edt 2000. Nahrávka bla rozdělena na text jednotlvých mluvčích. Z těchto úseků pak bl vstřhnut vzork vţd samostatně s kontextem (kontext je vţd označen latnským nebo řeckým písmenem, samotný vzorek je označen příslušným číslem a písmenem a ). Dále jsme provedl akustckou analýzu vzorků pomocí počítačového programu Praat. Z analzovaného vokálu bla vbrána stablní část, kde je vlna pravdelná, nejméně však tř, a její okraje bl umístěn na průsečík vln s nulovou hodnotou. V tomto úseku bl automatck změřen první a druhý formant, pomocí funkce Get frst/second formant. V případech, kd se údaj udaný Praatem výrazně lšl od hodnot pozorovaných na spektrogramu, odečetl jsme formant ručně. Celkem blo pro akustckou analýzu pouţto 36 vzorků z textu nečteného a 268 vzorků z textu čteného. 12
U mluvčích bl sledován hodnot F1 a F2. 8 Naměřená data pro kaţdého mluvčího zvlášť jsou obsaţena v příloze (Příloha č. 2). Průměrné hodnot zobrazuje následující tabulka č.1 (údaje jsou uváděn v Hz): mluvčí m/ž F1 F2 F1 F2 1 ž 461,42 2112,9 456,65 2144,34 2 ž 417,18 2500,62 467,3 2495,51 3 ž 366,16 2423,78 392,67 2287,93 4 m 331,18 1765,1 363,55 1740,55 5 ž 437,85 2369,68 474,79 2374,22 6 ž 489,16 2494,06 495,62 2485,19 7 ž 529,92 2373,1 525,5 2374,96 8 ž 384,4 2195,99 419,33 2090,99 9 ž 480,16 2515,83 500,65 2556,36 10 ž 401,92 2544,3 429,13 2434,49 11 ž 423,57 2456,42 409,68 2479,32 12 ž 387,64 2640,81 432,85 2544,27 13 ž 404,44 2416,01 472,95 2393,69 14 ž 413,33 2409,57 471,42 2364,46 15 ž 426,86 2275,79 466,44 2212,55 16 ž 394,44 2217,56 446,5 2152,38 17 m 352,1 1726,4 416,04 1773,05 18 ž 438,24 2249,01 488,93 2279,54 19 m 352,91 1880,59 418,43 1756,81 20 ž 448,54 2216 495,65 2149,95 21 m 405,99 1779,83 425,2 1828,76 Tabulka 1 Z tabulk vplývá, ţe pro sledování akustckých vlastností, které zajšťují rozdíl mez // a //, je důleţtá zejména hodnota F1, protoţe hodnota F2 oprot F1 mnohem více kolísá. Pro přehlednost uvádíme ještě následující tabulku, ve které jsou průměrné hodnot formantů uveden zvlášť pro muţe a pro ţen: muž žen F1 F2 F1 F2 360,55 1787,98 429,72 2376,55 405,81 1774,78 461,65 2395,3 Tabulka 2 Z této tabulk vplývá, ţe zatímco u F1 je mez oběma hláskam rozdíl (u muţů 45,26 Hz; u ţen 31,93 Hz), F2 ţádné podobné rozdíl nevkazuje (u muţů je hodnota u // 8 V původní prác jsme neměřl, an F3 an trvání celých vokálů. Vzhledem k tomu že se jednalo o konce slov, nemohl bchom s být jst, zda je případné krácení č dloužení vokálů původu segmentálního č suprasegmentálního. 13
nţší jen o 13,2 Hz; u ţen je dokonce o 19,35 Hz všší). Ţádné velké rozdíl se neprojevl an mez jednotlvým věkovým kategorem mluvčích. 3.2 Percepční test Ještě před začátkem samotného dplomního výzkumu jsme se rozhodl provést sondáţ týkající se percepce // a //. Rozhodl jsme se vbrat část materálu z klauzurní práce, vpracovat percepční test a zadat jej skupně posluchačů v Ostravě a kontrolní skupně v Praze. 3.2.1 Sestavování a zadání testu Pro tvorbu testu jsme se rozhodl pouţít jen část materálu nasbíraného během klauzurní práce, protoţe celý b bl přílš rozsáhlý. Nakonec jsme do testu zařadl čtř mluvčí: jednak ab bla zajštěna dostatečná varablta hlasů a posluchač se rchle neunavl, jednak ab test nebl naopak přílš dlouhý. Zvoll jsme t mluvčí, u nchţ blo nejpravděpodobnější, ţe posluchač rozdíl mez vokál uslší. Přtom jsme se snaţl vbrat dva muţe a dvě ţen, ab bl muţských a ţenských hlasů vváţený. Zvoleným mluvčím jsou mluvčí č. 12, 14 (ţen) 17 a 19 (muţ). Od těchto mluvčích jsme pouţl všech 16 slov s vokálem // a //, testových poloţek je ted celkem 64. Bl označen podle následujícího klíče: - vslovený vokál (/) číslo slova (popsáno výše) číslo mluvčího Poloţk, které nebl od vbraných mluvčích pouţtelné, bl nahrazen příslušným poloţkam od jných mluvčích. Celkem se jedná o šest poloţek: - poloţka 2 17 bla nahrazena poloţkou 2 18 - poloţka 3 17 bla nahrazena poloţkou 3 18 - poloţka 2 17 bla nahrazena poloţkou 2 18 - poloţka 7 17 bla nahrazena poloţkou 7 18 - poloţka 8 17 bla nahrazena poloţkou 8 18 14
- poloţka 2 19 bla nahrazena poloţkou 2 13 V testu se ted vsktují dvě náhradní mluvčí (obě jsou ţen), přčemţ od jedné z nch bla pouţta jen jedna poloţka. Pro seřazení poloţek do testu jsme nejdříve pouţl funkce Přřaď náhodné číslo programu Mcrosoft Excel. Podle těchto čísel jsme poloţk seřadl a dále provedl manuální korekc tak, ab: - po sobě následoval maxmálně dvě poloţk se stejným -ovým vokálem, tj. vţd maxmálně dvě poloţk s // a dvě s // - po sobě nenásledovala dentcká slova od různých mluvčích - po sobě nenásledoval dvakrát stejný mluvčí Na začátek testu jsme zařadl čtř zácvčné poloţk, od kaţdého z hlavních mluvčích jednu, a označl je slovem ukázka a velkým písmenem. Zácvčné poloţk jsme vbral z řádných testových poloţek. Posluchač bl poţádán, ab u těchto ukázek označl jednu z moţností, avšak př analýze výsledků percepčních testů s nm není počítáno. Jednotlvé poloţk, ted slovesa v mnulém příčestí, jsme vstřhl z hrubého materálu. Kaţdé poloţce percepčního testu předcházelo její číslo č v případě ukázek písmeno vslovené sntetzovaným hlasem. Poloţk bl vţd třkrát zopakován, a to s pauzam o délce 1 sekund mez označením poloţk a prvním opakováním, 2 sekund mez prvním a druhým a druhým a třetím opakováním, 3 sekund mez třetím opakováním a číslem následující poloţk. Pro sntézu řeč bl pouţt program Epos dostupný na webové stránce http://epos.ure.cas.cz/. 15
Řazení testu zachcuje následující tabulka: Percepční test Shoda A 5 19 C 5 12 B 6 17 D 6 14 1 1 19 33 1 19 2 3 17 34 3 14 3 2 18 35 5 12 4 7 17 36 6 19 5 8 14 37 7 14 6 7 18 38 7 12 7 2 12 39 5 14 8 7 19 40 2 12 9 8 14 41 4 19 10 4 17 42 4 12 11 3 19 43 3 19 12 8 17 44 3 14 13 1 12 45 4 19 14 6 19 46 2 14 15 2 18 47 8 12 16 1 14 48 5 19 17 6 12 49 5 17 18 2 14 50 7 12 19 1 12 51 4 17 20 8 19 52 6 14 21 4 14 53 5 19 22 8 12 54 6 12 23 4 14 55 5 17 24 2 19 56 3 18 25 3 12 57 3 12 26 8 18 58 6 17 27 1 14 59 7 14 28 5 12 60 7 19 29 7 17 61 4 12 30 6 14 62 1 17 31 2 13 63 8 19 32 5 14 64 6 17 Tabulka 3 Percepční test bl podle výše popsaných zásad sestaven v programu Cool Edt 2000. Jelkoţ však jednotlvé poloţk neměl stejnou hlastost, musel jsme přstoupt k jejch normalzac, př níţ jsme směrem nahoru č dolů modfkoval ntenztu některých poloţek. Celkem se jednalo o 2 ukázk a 35 poloţek, jejchţ úplný seznam je společně s mírou jejch amplfkace obsaţen v příloze (Příloha č. 3). 16
Oba původní normalzované test ve formátu.wav jsou součástí multmedální příloh (Příloha CD). Za posluchače takto vtvořených testů jsme zvoll mladou generac, konkrétně student čtřletých gmnází ve věku 16-19 let. Rozhodl jsme se test předloţt jednak posluchačům v Ostravě, u nchţ lze předpokládat, ţe jsou zároveň mluvčím lašského dalektu, jednak posluchačům v Praze, kteří nám poslouţl jako kontrolní skupna. Test jsme zadával na Gmnázu Pavla Tgrda v Ostravě-Porubě, na Akademckém gmnázu Štěpánská v Praze-Novém Městě a konečně na Gmnázu Nad Štolou v Praze- Holešovcích. Ke kaţdému testu jsme vtvořl testový arch, jehoţ součástí je hlavčka obsahující následující údaje: - jméno a příjmení (nepovnný údaj) - tp a místo střední škol - ročník studa - místo narození - rok narození - místo základní škol - místo narození otce - místo narození matk Dík těmto nformacím jsme s u kaţdého posluchače mohl vtvořt alespoň hrubou představu o jeho dalektální příslušnost. Za hlavčkou následuje seznam ukázek a testových poloţek v následujícím formátu: číslo poloţk/písmeno ukázk - varanta poloţk s - varanta poloţk s Posluchač měl znění poloţek před očma a v případě relatvně špatné srozumtelnost tak měl k dspozc pomůcku pro lepší porozumění. Přítomnost obou varant, ted poloţk s, pak vlučuje moţný jednostranný vlv pravopsu na hodnocení posluchačů. Testový arch je obsaţen v příloze (Příloha č. 4). Posluchače jsme před zadáním testu poţádal o vplnění nformací v hlavčce archu a dal jsme jm následující nstrukce: 17
Pustím vám nahrávku, na které jsou slovesa v mnulém příčestí. Vaším úkolem bude označt, zda jste sloveso slšel s měkkým // nebo tvrdým //, ted zda se podle vás jedná o příčestí v mužském rodě nebo naopak v rodě ženském. Nerozhodujte se prosím podle toho, které sloveso se významem například více pojí s muž nebo ženam, nebo podle toho, jak víte, že b se ve spsovné češtně vslovovat mělo. Snažte se prosím rozhodovat jen podle toho, jaké // slšíte, jaké // chtěl podle Vás mluvčí vslovt. U každé položk máte zapsané obě varant, pokaždé se prosím pro jednu z nch rozhodněte a zatrhněte j. Rovněž bch vás ráda požádala o toleranc, protože mluvčí nejsou profesonálové, text četl a některá slova nemusí být jasně vslovena. Slova jsou navíc vstřžena ze souvslé řeč a některé střh mohou být slšet. Buďte proto prosím shovívaví. Každou položku testu uvede její číslo a položka vám bude zopakována třkrát. Test trvá necelých 11 mnut. Poté bl test puštěn z CD přehrávače. Posluchačům jsme nejprve pustl ukázk a poţádal je, ab zde vţd označl jednu z moţností. Po ukázkách jsme počkal, aţ s posluchač otočí arch na druhou stranu, případně doladl hlastost přehrávání a pustl samotný test. Data získaná z poslechového testu jsme zpracoval v programu Mcrosoft Excel. Kompletní seznam posluchačů se základním údaj o nch je součástí příloh (Příloha č. 5). Odpověd posluchačů jsme zanesl do tabulkového edtoru Mcrosoft Excel. Rozhodnutí posluchačů pro varantu mnmálního páru s fonémem // jsme zaznačl písmenem I, varantu s // písmenem Y. Z těchto výsledků jsme pro kaţdou poloţku vpočítal, kolk posluchačů zaznačlo moţnost s // a kolk s //. Na základě těchto údajů jsme určl procento shod // (% ), tj. kolk posluchačů daného testu se shodlo na tom, ţe se jedná o //. Hodnota shod // je pak jednoduše odvodtelná rozdílem mez 100% a hodnotou %. 3.2.2 Vhodnocení percepčního testu V tomto oddíle nejprve zvlášť popíšeme výsledk testu Shoda v Ostravě a v Praze a poté je srovnáme. 18
V Ostravě se percepčního testu zúčastnlo celkem 84 studentů Gmnáza Pavla Tgrda. Jejch hodnocení jednotlvých testových poloţek shrnuje tabulka č. 4. V prvním sloupc je obsaţeno číslo a název poloţk, v druhém sloupc je uveden jednotlvých hodnocení dané poloţk jako //, v třetím sloupc hodnocení dané poloţk jako //, čtvrtý sloupec ukazuje celkový hodnocení, pátý sloupec vjadřuje procento shod mez posluchač, pro zjednodušení tabulk uvádíme, kolk posluchačů se shodlo na hodnocení poloţk jako //. V hodnocení výsledků percepčního testu jţ nepracujeme s ukázkam. Kompletní hodnocení jednotlvých posluchačů je uvedeno v příloze (Příloha č. 6). Test Shoda Ostrava I Y cel. % I Y cel. % 1 1 19 73 11 84 86,9% 33 1 19 11 73 84 13,1% 2 3 17 10 74 84 11,9% 34 3 14 54 30 84 64,3% 3 2 18 82 2 84 97,6% 35 5 12 69 15 84 82,1% 4 7 17 22 62 84 26,2% 36 6 19 10 74 84 11,9% 5 8 14 75 9 84 89,3% 37 7 14 48 36 84 57,1% 6 7 18 20 64 84 23,8% 38 7 12 79 5 84 94,0% 7 2 12 78 6 84 92,9% 39 5 14 42 42 84 50,0% 8 7 19 29 55 84 34,5% 40 2 12 81 3 84 96,4% 9 8 14 83 1 84 98,8% 41 4 19 40 44 84 47,6% 10 4 17 19 65 84 22,6% 42 4 12 19 65 84 22,6% 11 3 19 41 43 84 48,8% 43 3 19 3 81 84 3,6% 12 8 17 20 64 84 23,8% 44 3 14 66 18 84 78,6% 13 1 12 76 8 84 90,5% 45 4 19 4 80 84 4,8% 14 6 19 66 18 84 78,6% 46 2 14 56 28 84 66,7% 15 2 18 47 37 84 56,0% 47 8 12 79 5 84 94,0% 16 1 14 49 35 84 58,3% 48 5 19 2 82 84 2,4% 17 6 12 80 4 84 95,2% 49 5 17 36 48 84 42,9% 18 2 14 59 25 84 70,2% 50 7 12 76 8 84 90,5% 19 1 12 81 3 84 96,4% 51 4 17 43 41 84 51,2% 20 8 19 18 66 84 21,4% 52 6 14 7 77 84 8,3% 21 4 14 69 15 84 82,1% 53 5 19 61 23 84 72,6% 22 8 12 32 52 84 38,1% 54 6 12 62 22 84 73,8% 23 4 14 45 39 84 53,6% 55 5 17 10 74 84 11,9% 24 2 19 13 71 84 15,5% 56 3 18 61 23 84 72,6% 25 3 12 74 10 84 88,1% 57 3 12 51 33 84 60,7% 26 8 18 41 43 84 48,8% 58 6 17 17 67 84 20,2% 27 1 14 70 14 84 83,3% 59 7 14 74 10 84 88,1% 28 5 12 32 52 84 38,1% 60 7 19 14 70 84 16,7% 29 7 17 16 68 84 19,0% 61 4 12 81 3 84 96,4% 30 6 14 75 9 84 89,3% 62 1 17 11 73 84 13,1% 31 2 13 68 16 84 81,0% 63 8 19 71 13 84 84,5% 32 5 14 56 28 84 66,7% 64 6 17 16 68 84 19,0% Tabulka 4 19
Tto výsledk můţeme zpracovat různým způsob. Můţeme se například zaměřt na poloţk rozhodnuté jako // č // prostou většnou posluchačů. Následující tabulka zachcuje poloţk, které alespoň 50% posluchačů označlo jako // nebo //. Tabulka proto zahrnuje plný 64 poloţek, protoţe všechn povaţuje za rozhodnuté jako jeden nebo druhý vokál. Řádk označují záměr mluvčího, ted to, jaký -ový foném chtěl mluvčí vslovt, sloupce představují hodnocení posluchačů v percepčním testu: Test Shoda - Ostrava poslech jako jako záměr cel. 23 9 32 13 19 32 celkem 36 28 64 Tabulka 5 Z tabulk je patrné, ţe posluchač hodnotl vokál o něco častěj jako // neţ jako //. Řádek celkem ukazuje, ţe jako // dentfkoval posluchač 56,25% všech vokálů, zatímco jako // jen 43,75%, přestoţe vslovených // a // bl stejný. Další zajímavou nformací je, ţe z poloţek, které posluchač hodnotl jako // jch mluvčí 63,89% skutečně vslovl jako //, u // pak bl tento poměr velm podobný, 67,86% vokálů, které posluchač hodnotl jako //, mluvčí také vslovl jako //. Tuto tabulku lze vjádřt následujícím dvěma graf: 40 35 Test Shoda - Ostrava 100% 90% 80% Test Shoda - Ostrava 30 70% 25 20 15 60% 50% 40% 30% 10 20% 5 0 jako jako 10% 0% jako jako Graf 1 Graf 2 20
Sloupce grafu č. 1 zobrazují, kolk poloţek hodnotl posluchač jako // a kolk jako //. Barv sloupců potom ukazují, kolk poloţek z těch, které posluchač hodnotl jako //, blo mluvčím skutečně vsloveno jako //, t jsou zvýrazněn světle modrou barvou, a kolk jch blo vsloveno jako //, t jsou zvýrazněn tmavě modře. Stejně tak jsou u sloupce poloţek hodnocených jako // zvýrazněn tmavě modře poloţk, které bl skutečně vsloven jako // a světle modře poloţk vsloven jako //. Graf č.2 představuje stejná data z jného úhlu. Na tomto grafu sloupce odpovídají poloţkám vsloveným jako // v levém sloupc a poloţkám vsloveným jako // ve sloupc pravém sloupce jsou ted stejně vsoké, protoţe mnmálních párů s // // je stejný. Jednotlvé barv pak ukazují, kolk procent vokálů vslovených mluvčím jako // respektve // blo posluchač hodnoceno jako //, zvýrazněno světle modře, a kolk jako //, zvýrazněno tmavě modrou barvou. Z druhého grafu vplývá, ţe // je posluchač hodnoceno v souladu se záměrem mluvčího častěj, neţ //. Tabulka č. 5 ovšem brala v úvahu jen většnové soud a neodráţí ta hodnocení posluchačů, která bla naopak v menšně. Pokud například dosáhl posluchač u určté poloţk shod // 60% a 40% posluchačů j hodnotlo jako //, pak předcházející tabulka reprezentovala jen oněch 60% posluchačů a nebrala v úvahu zbývajících 40%, kteří j hodnotl naopak. Proto uvádíme následující tabulku, která neoperuje s procentuální shodou, ale s absolutním počt soudů posluchačů: Test Shoda - Ostrava poslech jako jako záměr cel. 1817 871 2688 1156 1532 2688 celkem 2973 2403 5376 Tabulka 6 21
Tabulku č. 6 představuje následující graf: 3500 Test Shoda - Ostrava 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 jako jako Graf 3 Z grafu č. 3 je patrné, ţe poměr absolutních soudů se od těch většnových přílš nelší. Mnohem zajímavější nformac nám ovšem výsledk posktnou, pokud poloţk rozdělíme do více kategorí neţ pouze většnově rozhodnutých // a //. Prvním krokem je včlenění zvláštní kategore nerozhodnutých poloţek, kam zahrneme poloţk s 35% aţ 65% shod //. Tato shoda je totţ natolk nízká, ţe nemůţeme vloučt její náhodnost. Dále rozdělíme rozhodnuté poloţk do dvou stupňů: za rozhodnuté poloţk budeme povaţovat takové, které dosahují shod // 65,1% aţ 80% v případě // a 34,9% aţ 20% v případě //, za významně rozhodnuté budeme konečně povaţovat takové poloţk, které dosáhnou shod // 80,1% aţ 100% v případě // a 19,9% aţ 0% v případě //. Výsledk roztříděné do těchto kategorí znázorňuje následující tabulka: poslech záměr Test Shoda - Ostrava 80 65 34,9 80,1 65,1 35 20 19,9 cel. 15 6 6 2 3 32 6 3 8 5 10 32 celkem 21 9 14 7 13 64 Tabulka 7 22
25 Test Shoda - Ostrava 20 15 10 5 0 80,1 80 65,1 65 35 65 35 65 35 Graf 4 Graf tabulka ukazují, ţe nejnější kategorí je významně rozhodnuté //, po ní následuje kategore nerozhodnutých a těsně za ní významně rozhodnuté //. Zatímco krajní sloupce grafu jsou nestejně vsoké, kategore nerozhodnutých obsahuje téměř stejný vslovených // a //. Významně rozhodnuté poloţk jsou smetrcké co do shod se záměrem mluvčího: 71,43% významně rozhodnutých // blo skutečně vsloveno jako // a 76,92% významně rozhodnutého // blo vsloveno jako //. Poměr nerozhodnutých poloţek k oběma stupňům rozhodnutých se ukáţe nejzřetelněj, pokud oba stupně rozhodnutých poloţek sloučíme do jedné kategore a zachováme skupnu nerozhodnutých: poslech záměr Test Shoda - Ostrava jako nero z. jako cel. 21 6 5 32 9 8 15 32 celkem 30 14 20 64 Tabulka 8 23
Tabulku č. 8 lze znázornt dvěma různým graf: Test Shoda - Ostrava 35 30 25 20 15 10 5 0 jako neroz. jako Graf 5 Graf č. 5 odráţí poměr mez nerozhodnutým a rozhodnutým vokál. Nerozhodnutých poloţek je v Ostravě nejméně (21,87%), tento graf však potvrzuje větší tendenc posluchačů hodnott vokál jako //. Druhý graf, který vchází z téţe tabulk, potom zobrazuje míru, s jakou se posluchač př svém hodnocení shodl se záměrem mluvčích: 100% Test Shoda - Ostrava 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% jako neroz. jako Graf 6 24
Tento graf ukazuje, ţe posluchač poloţk nejen častěj hodnotl jako //, ale zároveň právě u // mnohem častěj vsthl záměr mluvčího, konkrétně v 65,62%. U vslovených // tato hodnota nedosahuje an 50%, je zde naopak velký nerozhodnutých vokálů a vokálů dentfkovaných posluchač přímo v rozporu se záměrem mluvčích. V Praze se percepčního testu zúčastnlo celkem 68 posluchačů, z toho 44 studentů Akademckého gmnáza Štěpánská a 24 studentů Gmnáza Nad Štolou. Jejch hodnocení jednotlvých testových poloţek shrnuje tabulka č. 9. Kompletní hodnocení jednotlvých posluchačů je uvedeno v příloze (Příloha č. 6). Test Shoda - Praha I Y cel. % I Y cel. % 1 1 19 48 20 68 70,6% 33 1 19 17 51 68 25,0% 2 3 17 32 36 68 47,1% 34 3 14 33 35 68 48,5% 3 2 18 57 11 68 83,8% 35 5 12 33 35 68 48,5% 4 7 17 22 46 68 32,4% 36 6 19 11 57 68 16,2% 5 8 14 48 20 68 70,6% 37 7 14 41 27 68 60,3% 6 7 18 27 41 68 39,7% 38 7 12 52 16 68 76,5% 7 2 12 41 27 68 60,3% 39 5 14 27 41 68 39,7% 8 7 19 18 50 68 26,5% 40 2 12 51 17 68 75,0% 9 8 14 56 12 68 82,4% 41 4 19 30 38 68 44,1% 10 4 17 20 48 68 29,4% 42 4 12 24 44 68 35,3% 11 3 19 8 60 68 11,8% 43 3 19 16 52 68 23,5% 12 8 17 41 27 68 60,3% 44 3 14 40 28 68 58,8% 13 1 12 58 10 68 85,3% 45 4 19 14 54 68 20,6% 14 6 19 24 44 68 35,3% 46 2 14 48 20 68 70,6% 15 2 18 45 23 68 66,2% 47 8 12 52 16 68 76,5% 16 1 14 22 46 68 32,4% 48 5 19 12 56 68 17,6% 17 6 12 60 8 68 88,2% 49 5 17 42 26 68 61,8% 18 2 14 28 40 68 41,2% 50 7 12 51 17 68 75,0% 19 1 12 56 12 68 82,4% 51 4 17 44 24 68 64,7% 20 8 19 18 50 68 26,5% 52 6 14 13 55 68 19,1% 21 4 14 40 28 68 58,8% 53 5 19 42 26 68 61,8% 22 8 12 23 45 68 33,8% 54 6 12 38 30 68 55,9% 23 4 14 26 42 68 38,2% 55 5 17 20 48 68 29,4% 24 2 19 20 48 68 29,4% 56 3 18 53 15 68 77,9% 25 3 12 42 26 68 61,8% 57 3 12 38 30 68 55,9% 26 8 18 42 26 68 61,8% 58 6 17 10 58 68 14,7% 27 1 14 41 27 68 60,3% 59 7 14 49 19 68 72,1% 28 5 12 28 40 68 41,2% 60 7 19 12 56 68 17,6% 29 7 17 15 53 68 22,1% 61 4 12 58 10 68 85,3% 30 6 14 53 15 68 77,9% 62 1 17 23 45 68 33,8% 31 2 13 43 25 68 63,2% 63 8 19 35 33 68 51,5% 32 5 14 46 22 68 67,6% 64 6 17 43 25 68 63,2% Tabulka 9 25
Zaměříme-l se opět na většnové soud posluchačů, získáme následující tabulku, kde řádk představují záměr mluvčího a sloupce hodnocení posluchačů: Test Shoda - Praha poslech jako jako záměr cel. 24 8 32 10 22 32 celkem 34 30 64 Tabulka 10 Tabulka č. 10 ukazuje, ţe praţští posluchač stejně jako t ostravští hodnotl vokál častěj jako // neţ //. Pro vokál // se rozhodl v 53,12% případů, pro // v 46,88%. Z 34 poloţek, které posluchač dentfkoval jako // jch blo 70,59% skutečně vsloveno jako //, z poloţek dentfkovaných jako // jch blo jako // vsloveno 73,33%. Tuto skutečnost dokládají následující dva graf: Test Shoda - Praha Test Shoda - Praha 40 100% 35 30 90% 80% 70% 25 60% 20 15 50% 40% 30% 10 20% 5 10% 0 jako jako 0% jako Graf 7 Graf 8 Graf č. 7 ukazuje stejně jako výše uvedená tabulka, ţe mluvčí hodnotl vokál častěj jako // neţ //. 26
Graf č. 8 potom zachcuje stejná data z jného úhlu. Z grafu je patrné, ţe z obou vslovených vokálů dentfkoval posluchač častěj //, a to v 75%, u vslovených // dentfkoval 68,75%. Tabulka č.10 oba graf ovšem opět odráţel pouze většnově rozhodnuté poloţk, budeme-l počítat s absolutním soud posluchačů, bude tabulka vpadat následovně: Test Shoda - Praha poslech jako jako záměr cel. 1289 887 2176 931 1245 2176 celkem 2220 2132 4352 Tabulka 11 Tabulku č. 11 zachcuje následující graf: 2500 Test Shoda - Praha 2000 1500 1000 500 0 Graf 9 jako jako Přestoţe základní poměr jsou v grafu č. 9 zachován, soud v rozporu se záměrem mluvčího jsou nější neţ u grafu většnově rozhodnutých poloţek. Podle tohoto grafu pouze 58,06% poloţek označených posluchač jako // blo skutečně vsloveno jako //, u // je stejně jako u většnově rozhodnutých poloţek toto procento o něco všší: 58,82%. Tato skutečnost naznačuje, ţe praţští posluchač mez sebou př svém rozhodování nedosahují velké shod, kdţ nadpolovční většna posluchačů určtou poloţku dentfkovala jako jeden z vokálů, vsoké procento posluchačů j označlo jako opačný 27
člen opozce. Tuto domněnku potvrzuje následující tabulka uţívající výše popsané rozdělení na dva stupně rozhodnutých a nerozhodnuté poloţk: poslech záměr Test Shoda - Praha 80 65 34,9 19,9 80,1 65,1 35 20 cel. 3 11 13 4 1 32 3 2 13 10 4 32 celkem 6 13 26 14 5 64 Tabulka 12 Tabulku č. 12 představuje následující graf: 30 Test Shoda - Praha 25 20 15 10 5 0 80,1 80 65,1 65 35 34,9 20 19,9 Graf 10 Graf č. 10 naš domněnku potvrdl sloupec nerozhodnutých poloţek téměř dvojnásobně převšuje sloupce poloţek rozhodnutých, kategore obou významně rozhodnutých vokálů potom nedosahuje an polovn počtu rozhodnutých poloţek. Graf je tak velm smetrcký s nejvšším procentem nerozhodnutých poloţek ve středu a klesajícím hodnotam směrem ke krajním sloupcům grafu. Následující tabulka a graf spojují oba stupně rozhodnutých poloţek a zachovávají kategor nerozhodnutých poloţek: 28
Test Shoda - Praha poslech jako záměr neroz. jako cel. 14 13 5 32 5 13 14 32 celkem 19 26 19 64 Tabulka 13 30 Test Shoda - Praha 25 20 15 10 5 0 jako neroz. jako Graf 11 Z grafu č. 11 je opět patrné, ţe největší část obou vokálů zůstala nerozhodnuta, ted ţe u největší část poloţek (40,62%) mez sebou nedosáhl posluchač shod všší, neţ 65%. Graf je navíc dokonale smetrcký, vokál // a // vcházejí ze srovnání naprosto stejně. Tatáţ data z jného úhlu odráţí následující graf: 100% Test Shoda - Praha 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% jako neroz. jako Graf 12 29
Také tento graf je naprosto smetrcký. Ukazuje, ţe pouze 43,75% obou vslovených vokálů takto blo posluchač dentfkováno, velká část obou vokálů (40,62%) dále bla nerozhodnuta a 15,62% bla hodnocena přímo v rozporu se záměrem mluvčího. Srovnáme-l výsledk testů v Ostravě a Praze, zjstíme, ţe v některých rsech se oba test shodují, v jných naopak lší. Věnujme se tomuto srovnání blíţe. Test Shoda - Ostrava Test Shoda - Praha 40 40 35 35 30 30 25 25 20 20 15 15 10 10 5 5 0 jako jako 0 jako jako Graf 1 Graf 7 Ze srovnání základních grafů b se například mohlo zdát, ţe posluchač v Praze vsthují záměr mluvčích překvapvě častěj neţ posluchač v Ostravě. Kromě toho je praţský graf smetrčtější posluchač v Ostravě Praze hodnotl poloţk častěj jako //, avšak v Praze je tato proporce vrovnanější. Shoda se záměrem mluvčího je potom v obou testech všší u hodnocených //, posluchač v Praze Ostravě ted po /l/ lépe rozpoznají //, neţ //, a to přes častý výskt tvrdého /l/ před //. Fakt, ţe posluchač z Prah těsněj vsthují záměr mluvčího, ovšem popírá srovnání následujících grafů, které berou v úvahu nejen většnová rozhodnutí, ale také absolutní soud posluchačů: 30
Test Shoda - Ostrava Test Shoda - Praha 3500 3500 3000 3000 2500 2500 2000 1500 2000 1500 1000 1000 500 500 0 jako jako 0 jako jako Graf 3 Graf 9 Z těchto grafů jţ je patrné, ţe v Ostravě posluchač vsthují záměr mluvčího u obou vokálů častěj, zatímco v Praze je nţší procento shod mez posluchač. Podobný závěr přnáší také srovnání grafů: 30 Test Shoda - Ostrava 30 Test Shoda - Praha 25 25 20 20 15 15 10 10 5 5 0 80,1 80 65,1 65 35 65 35 65 35 0 80,1 80 65,1 65 35 34,9 20 19,9 Graf 4 Graf 10 Z grafů je jasně vdtelná skutečnost, ţe v Praze je výrazně všší podíl nerozhodnutých poloţek (40,26% všech vokálů) neţ v Ostravě (21,87%). V Praze je nejvšší nerozhodnutých poloţek a sloupce směrem ke krajům grafu téměř pravdelně klesají. V Ostravě je naprot tomu nejvšší sloupec významně rozhodnutých //, zatímco sloupec významně rozhodnutých // následuje teprve po kategor 31
nerozhodnutých. Tuto asmetr v Ostravě a smetr v Praze přléhavě lustrují následující graf: Test Shoda - Ostrava Test Shoda - Praha 35 35 30 30 25 25 20 20 15 15 10 10 5 5 0 jako neroz. jako 0 jako neroz. jako Graf 5 Graf 11 V Praze je graf dokonale smetrcký stejný vokálů bl posluchač rozhodnut jako // jako // (rozhodnut ve smslu shod mez posluchač všší neţ 65%), stejná část obou vokálů bla hodnocena jako opačný člen opozce, stejná část obou vokálů zůstala nerozhodnuta, protoţe v nch posluchač nedosáhl takové shod, u níţ bchom mohl vloučt rol náhod. V Ostravě se naprot tomu posluchač mnohem častěj shodl na //, neţ na // a také kategore nerozhodnutých, jeţ je sce méně ná neţ v Praze, obsahuje více vslovených // neţ //. Zdá se ted, ţe posluchač v Ostravě po /l/ lépe rozpoznal //. Další závěr nám umoţní vvodt srovnání následujících grafů: 32
100% Test Shoda - Ostrava 100% Test Shoda - Praha 90% 90% 80% 80% 70% 70% 60% 60% 50% 50% 40% 40% 30% 30% 20% 20% 10% 10% 0% jako neroz. jako 0% jako neroz. jako Graf 6 Graf 12 I přes asmetr obou vokálů se ukazuje, ţe v Ostravě bl oba vokál v souladu se záměrem mluvčích dentfkován častěj neţ v Praze, kde je velké mnoţství poloţek nerozhodnutých. Pozornost zasluhuje také fakt, ţe poměrně velká část vslovených // bla v Ostravě, na rozdíl od Prah, rozhodnuta jako //. Výsledk percepčních testů jsme zde neuváděl do souvslost s akustckým dat ze dvou důvodů: jednak jsme s percepčním testem Shoda chtěl pouze ověřt naš subjektvní percepc a přesvědčt se, zda východolašští posluchač rozeznají opozc vokálů //-// lépe neţ posluchač vně této nářeční oblast, jednak není vzorek reprezentatvní, protoţe obsahuje pouze vokál následující po /l/ a tak bchom do výsledků zahrnul neţádoucí proměnnou v podobě lašské opozce mez /l/ a /ł/. Jţ tento rozbor výsledků nám přnesl důleţtý mpuls k novému výzkumu s rozšířeným vzorkem materálu. 3.2.3 Závěr Jţ samotná klauzurní práce ukázala, ţe vokál // a // jsou ve výslovnost mluvčích východolašského dalektu rozlšen. Oba vokál vkazoval ve spektru rozdílné hodnot F1 a F2, přčemţ u // blo F1 nţší a F2 všší, u // naopak F1 všší a F2 nţší. Hlavní rozdíl přtom spočíval v F1. Zmíněné hodnot prvních dvou formantů se však 33
u obou vokálů vešl do rozpětí hodnot F1 a F2 uváděného v lteratuře pro standardní //. 9 Zajímalo nás ted, zda se potvrdí naše subjektvní percepce a posluchač z východolašské oblast obě hlásk dentfkují lépe neţ kontrolní skupna v Praze. Zadání percepčních testů v Ostravě a Praze ukázalo, ţe ostravští posluchač mez sebou ve svém hodnocení dosahují větší shod neţ posluchač v Praze, proto jejch hodnocení dle našeho názoru nelze přpsat náhodě. V Praze bla naopak u přblţně 40% poloţek shoda mez posluchač jen velm nízká a významné shod blo docíleno jen u 17% vokálů. V Ostravě blo naprot tomu významně rozhodnuto 53% všech poloţek. Ostravští posluchač dále vkazují všší procento shod se záměrem mluvčích, dentfkují ted poloţk v souladu s tím, co chtěl mluvčí vslovt. Zvláště u // je rozdíl oprot Praze značný. Není bez zajímavost, ţe zatímco u praţských posluchačů je proporce mez hodnocením vokálů jako // a jako // vváţená, ostravští posluchač tíhnou spíše k hodnocení vokálů jako //. Percepční a stejně tak akustcká analýza materálu ncméně můţe být zkreslena jnou lašskou opozcí, /l/ - /ł/, na kterou jsou zřejmě posluchač z lašské nářeční oblast a mmo n různě ctlví. Vhodnocení percepčního testu Shoda nám přesto spolu s původním výsledk akustcké analýz dalo mpulz k novému výzkumu s rozšířeným vzorkem. 9 Palková (1997) 34
4. Metod výzkumu 4.1 Získání materálu Výše stanovené hpotéz jsme se rozhodl otestovat na mnmálních párech a slabkách, lšících se pouze -ovým fonémem, nahraných mluvčím východolašského dalektu. 4.1.1 Text Před samotným nahráním materálu jsme s musel poloţt otázku, zda materál získáme prostřednctvím spontánního, popřípadě polospontánního rozhovoru s mluvčím, č zda se bude jednat o čtený text. Výskt dvojího // jsme se rozhodl zkoumat na mnmálních párech a slabkách, jejchţ výskt je ve spontánním projevu a dokonce v dalogu jen velm málo pravděpodobný. Tento důvod nás ted vedl k volbě čteného textu, do něhoţ je moţné vbraná slova a slabk vloţt, pokud moţno tak, ab mluvčí neodhall záměr výzkumu. Další výhodou čteného textu je také moţnost umístt poţadovaná slova a slabk do takových pozc, které b sníţl nebezpečí redukce vokálů a neţádoucích suprasegmentálních jevů, jakým jsou například ntonace č větný přízvuk. Jsme s ovšem vědom faktu, ţe výslovnost mluvčích mohla být ovlvněna pravopsem. Z výzkumu jsme se rozhodl zcela vřadt dlouhé -ové vokál. Vzhledem k lašskému krácení b totţ /:/ a /:/ mohl působt problém. Př výběru mnmálních párů a slabk jsme se řídl jednak příklad uváděným v lteratuře, jednak vlastním odhadem zaloţeným na zkušenostech s východolašským dalektem. 10 Př výběru materálu jsme se zaměřl na takové hláskové okolí -ových vokálů, v němţ se podle lteratur opozce stále vsktuje. Upustl jsme ted od tupých skavek a vbrant, po nchţ jţ podle Bělče (1975) // na většně území východolašského nářečí ustupuje, Holub-Janečková (1993) pak jţ uvádějí // po tupých skavkách jako převládající varantu. Zvoll jsme proto slova, v nchţ //-// následují po konsonantech /b/, /l/, /m/, /p/, /s/, /v/ a /z/. Pro kaţdé hláskové okolí jsme se snaţl najít alespoň dva 10 Autorka práce pochází z Ostrav, kde nepřetrţtě ţla do svých 19 let. 35
mnmální pár, nejlépe jeden v otevřené, druhý v zavřené slabce. V případech, kd takové zastoupení neblo moţné, jsme se spokojl se slabkam, otevřeným a zavřeným, lšícím se jen -ovým fonémem. Výjmku z tohoto prncpu představuje předcházející /p/, kde bl zvolen mnmální pár pl/pl a slabka pš/pš a oba příklad představují zavřenou slabku. Dále pak předcházející /v/, kde jsou ze stejného důvodu slabk v obou párech otevřené. Další výjmkou je hláskové okolí po /z/, kde jsme našl pouze jednu dvojc, u níţ s neodpovídá jednak struktura slabk, jednak pozce ve slově. Hláskové okolí po /b/ je naopak zastoupeno třem pár: dvěma mnmálním pár a jednou otevřenou slabkou. Důvodem pro všší zastoupení tohoto hláskového okolí bla skutečnost, ţe opozce obou -ových fonémů je v lteratuře nejčastěj zmňována právě po /b/. Ve všech příkladech je hpotetcká výslovnost shodná s českým pravopsem, nejedná se však o krtérum výběru slov a slabk. Zvoll jsme následující slova, která jsou pouţta buď celá, nebo jen jejch tučně zvýrazněné část. - po /b/: - po /l/: - po /m/: - po /p/: - po /s/: - po /v/: bdlo - bdlo bt - bt zbtý - zbtek lsuje - lsý lsuje - lsku m - m mska - mslet pl - pl pš m - pšný slák - srový nost - bl st vl - vl vselo - vsokých 36
- po /z/: zma - brz Kaţdé z výše uvedených slov jsme zařadl do samostatné a významem s ostatním njak nesouvsející vět. Slova z jednotlvých párů jsme ve větě umsťoval vţd do stejné pozce, a to takové, na níţ nevchází větný přízvuk. Vět jsme zároveň sestavoval tak, ab měl vţd vět s oběma člen mnmálního páru stejný slabk. Př seřazování vět jsme dbal na to, ab se v ţádných po sobě následujících větách nevsktla slova z jednoho páru. Mluvčím jsme předloţl následující seznam vět: As metr dlouhé bdlo je nutným vbavením. Frantšek bl vžd velm pšný chlapec. Chlapc vl na louce věnce místo děvčat. Chtějí s pronajmout bt v centru města. Jakýs slák vtáhl auto z příkopu. Každé odpoledne pl ze všech pramenů. Koupl s nový ls na ovoce. Letošní zma přšla nečekaně. Malý Honzík býval bt velm často. Na šňůře vselo čerstvě vprané prádlo. Na táboře nezlob a pš m často. Nkdo už nechtěl zbtek koláče. Proč musím stále mslet na včerejší den. Olvový olej se lsuje za studena. Po návštěvě doma bl st pokaždé. Porcelánová mska spadla ze stolu. Odcházel jako zbtý hrdna. Přšla brz po slavnostní večeř. Starý muž bl dočsta lsý na celé hlavě. Také tehd m přjel naprot. V údolí vsokých hor se daří borůvkám. V změ bs měl nost pletenou šálu. Včel sbírají pl ze všech lučních květů. Pes měl na hlavě lsku bílé barv. 37
Tehd jsme tam přjel m osobně. Vítr bl srový a foukal od západu. Vlc vl na měsíc už třetí noc v kuse. Pállo ho dobré bdlo je české přísloví. Po krátkém čase, během něhoţ s mluvčí mohl vět v kldu přečíst, jsme je poţádal, ab vět přečetl, a jejch projev jsme nahrál. 4.1.2 Mluvčí Mluvčí pro percepční test jsme vbíral mez osobam, u nchţ lze předpokládat, ţe jsou nostel východolašského dalektu. Proto jsme se rozhodl vbírat mluvčí ze starší generace. Obrátl jsme se na několk ostravských domovů pro senor, konkrétně na domov pro senor Nataš Laskovské v Ostravě-Výškovcích, domov pro senor Sluníčko v Ostravě-Vítkovcích, domov pro senor Magnóle v Ostravě-Vítkovcích a domov pro senor Slunečnce v Ostravě-Porubě. Ve spoluprác se zdravotnckým a socálním personálem výše jmenovaných zařízení jsme oslovl mluvčí, kteří bl schopn text přečíst a jasně artkulovat. Ve výše jmenovaných domovech pro senor jsme nahrál celkem 30 osob ve věku 50 aţ 91 let, ve většně případů původem z Ostrav, někd však z jných částí bývalého Československa. Úplný seznam nahraných mluvčích uvádíme společně se základním údaj o nch v příloze (Příloha č. 7). 4.1.3 Nahrání materálu Nahrávání materálu probíhalo přímo v jednotlvých domovech pro senor. V některých případech jsme mluvčí nahrával na chodbě č v jných společných prostorech domovů, jnd přímo na pokoj mluvčích. Z tohoto důvodu je u jednotlvých nahrávek nestejná hladna hluku v pozadí. Čtený text bl pomocí externího mkrofonu nahrán přímo do počítače, a to programem Cool Edt 2000 se vzorkovací frekvencí 22 050 Hz a rozlšením 16 btů. Nahrávk všech třcet mluvčích o celkové délce 77 mnut 54 sekund jsou součástí příloh (Příloha CD). 38
4.2 Percepční test Materál získaný výše popsaným způsobem jsme se rozhodl otestovat percepčním testem zadaným potencálním mluvčím východolašského dalektu v Ostravě a kontrolní skupně v Praze. 4.2.1 Výběr materálu pro percepční test Jak jsme jţ uvedl výše, během nahrávání jsme pořídl třcet sad vět s mnmálním pár. Prostým matematckým výpočtem tak dostaneme 420 mnmálních párů, ted 840 potencálních testových poloţek. Reálný poloţek je pak samozřejmě nţší, protoţe mnohd bl v pozadí slova hluk, mluvčí jej vslovl s redukovaným vokálem anebo jej nevslovl vůbec. I přesto bl takový testových poloţek neúnosný a musel jsme proto přstoupt k výběru materálu do percepčního testu. V první fáz výběru jsme vloučl mluvčí, kteří nepocházel z Ostravska nebo dlouhou dobu ţl v jné nářeční oblast. Dále jsme se zaměřl na t mluvčí, u nchţ bla podle našeho názoru opozce mez // a // nejlépe slštelná. Tímto způsobem jsme dospěl k souboru celkem 14 mluvčích. Dále jsme se rozhodl vloučt jeden mnmální pár, a to v hláskovém okolí po /z/ - jazk/zma. Důvodů, které nás k tomu vedl, blo hned několk. Jednak se jednalo o jedný pár daného hláskového okolí, zatímco ostatní konsonant jsou zastoupen mnmálně dvěma pár. Členové tohoto páru pak bl jen těţce srovnatelní, protoţe v jednom případě bl -ový vokál umístěn v otevřené slabce a v druhém případě ve slabce zavřené. Výskt opozce //-// po /z/ je pak konečně v lteratuře z daných hláskových okolí nejproblematčtější, coţ potvrdl náš vlastní poslech. Vloučení jednoho mnmálního páru u všech vbraných mluvčích nám navíc umoţnlo zařadt jednoho mluvčího navíc. Další fáze výběru se odvíjela od počtu poloţek, který jsme pro posluchače povaţoval za únosný. Rozhodl jsme se, ţe abchom vuţl co nejvíce získaného materálu, vtvoříme percepční test dva, kaţdý z nch sloţený z 13 mnmálních párů od tří mluvčích, coţ celkem představuje 78 poloţek na test. Vbral jsme ted 6 mluvčích, 39
v rámc vváţenost muţských a ţenských hlasů tř muţe (mluvčí č. 6, 9 a 16) a tř ţen (mluvčí č. 7, 21 a 27), a to těch, u kterých chbělo nejméně poloţek. Základní údaje o těchto mluvčích jsou uveden v oddílech 6.1.1 6.1.6. Chbějící poloţk jsme pak nahradl stejným poloţkam vsloveným ostatním mluvčím z uţšího výběru. Konkrétně se jednalo o následující poloţk: - mluvčí č. 6: m - nahrazeno mluvčím č. 25 st - nahrazeno mluvčím č. 25 st - nahrazeno mluvčím č. 25 - mluvčí č. 7: pš - nahrazeno mluvčí č. 19 s - nahrazeno mluvčí č. 24 v - nahrazeno mluvčí č. 19 - mluvčí č. 9: bdlo - nahrazeno mluvčím č. 25 bdlo - nahrazeno mluvčím č. 25 pl - nahrazeno mluvčím č. 25 st - nahrazeno mluvčí č. 24 - mluvčí č. 28: st - nahrazeno mluvčí č. 24 Celkem ted blo nahrazeno 11 poloţek, a to poloţkam vsloveným celkem třem dalším mluvčím: jedním muţem (mluvčí č. 25) a dvěma ţenam (mluvčí č. 18 a 24). 4.2.2 Příprava materálu V programu Cool Edt 2000 jsme z projevů výše zmíněných mluvčích vstřhl nejprve jen hrubě jednotlvá slova, poté jţ přímo poloţk do poslechového testu. Obě tto fáze střhu jsou rovněţ obsaţen v příloze CD. Kaţdé z nastříhaných testových poloţek jsme přděll jednečný kód skládající se z čísla mluvčího a znění poloţk (vţd s hpotetck obsaţeným členem opozce). 40