Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013



Podobné dokumenty
Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2012

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2014

Vyhodnocení imisní situace v Mostě v roce 2008

Výukový materiál OVZDUŠÍ pro 2. stupeň základních škol ENVItech Bohemia s.r.o.

ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 2015

Kvalita ovzduší na území Statutárního města Opava

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

VYHLÁŠKA. ovzduší veřejnosti. Předmět úpravy

Měření prašného aerosolu na Mostecku v rámci měřicí sítě imisního monitoringu ČHMÚ. Helena Plachá, Tomáš Hrbek

Hodnocení výsledků měření v pracovních dnech a dnech pracovního klidu

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok Obsah

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok března Strana 1 (celkový počet 45)

7 denní experimentální měření imisí v lokalitě Košíky u Otrokovic

Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka

Zásobování teplem ROZPTYLOVÁ STUDIE. Ing. Marcela Skříčková. Hradec Králové, duben 2015 Arch. č. 102/15

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2012

Ovzduší. Roční průměry SO 2, NO 2 a PM 10 v MS kraji v roce Barevně v tabulce označeno překročení limitních hodnot.

Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2014 Stránka 1

OVZDUŠÍ A HYDRICKÁ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

PROJEKT SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI NA ÚZEMÍ MĚSTA KRÁLÍKY STUDIE PROVEDITELNOSTI

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok Obsah

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická

Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok 2012

PROJEKT SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI V OBCI PAŠINKA STUDIE PROVEDITELNOSTI

1 Úvod. Aktuální data ze stanic automatizovaného imisního monitoringu jsou veřejně přístupná na internetových stránkách

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická

zdroj

VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ. mobilními vozy ČHMÚ. Zpracoval: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, červen 2013

Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok Obsah

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2012

ZNEČISTĚNÍ OVZDUŠÍ VE SVITAVÁCH PLYNNÝMI ŠKODLIVINAMI A PRACHEM

Výstavba Autobusového terminálu ve Znojmě s rekonstrukcí ulice Dr. Milady Horákové

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013

Vývoj úrovně znečištění ovzduší: minulost, současnost RNDr. Leona Matoušková, Ph.D.

201/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Strana 1 / 81. ze dne 2. května o ochraně ovzduší

Dopravní Terminál Semily. Autobusové nádraží. Dokumentace pro územní řízení. Stavebník: Město Semily Husova 82, Semily

SSOS_ZE_2.01 Atmosréra

1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 4 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ZÁKLADNÍ INFORMACE INFORMACE O LOKALITĚ, KTEROU PROJEKT ŘEŠÍ...

PROJEKT. Snížení imisní zátěže na území města Broumova. Studie proveditelnosti

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013

Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

oznamovatel Magistrát hl.m. Prahy Odbor městského investora investor Hlavní město Praha záměr ČÁST I "ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ Rozptylová studie

STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI

Vyhodnocení imisní situace v Mostě v roce 2010

Územně analytické podklady ORP MOST

OBCHODNÍ CENTRUM SOUTHGATE PRAHA MODŘANY

Ing. Zdeněk Fildán PŘÍRUČKA PRO OCHRANU OVZDUŠÍ PODLE ZÁKONA Č. 86/2002 SB., O OCHRANĚ OVZDUŠÍ

Farm Projekt Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR

č. 201/2012 Sb. ZÁKON ze dne 2. května 2012 o ochraně ovzduší

Sbírka zákonů ČR. Předpis č. 201/2012 Sb. Zákon o ochraně ovzduší ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Ze dne Částka 69/2012 Účinnost od

Rozptylová studie č. 159/14

Technická zpráva č. 0805/011

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově v roce 2011

LEGISLATIVA A MONITORING V OCHRANĚ OVZDUŠÍ

Bratislava, 12. února 2013

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ZVEŘEJŇUJE. Návrh opatření obecné povahy o vydání Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Severozápad - CZ04.

Svitavy životní prostředí 2008

LEPENÉ SPOJE. 1, Podstata lepícího procesu

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR LISTOPAD 2014

Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás

Zpracování průzkumu návštěvnosti na komunikacích Krásná - Lysá hora a Trojanovice - Pustevny

Letní smog: 80 km/hod na dálnicích

Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 Střední Čechy 78

Účel a doba měření. Měřicí místa a měřené veličiny

SEVEROČESKÉ DOLY DATA A FAKTA

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

Svitavy životní prostředí 2009

Závěrečná zpráva leden 2012

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Z AMBULANTNÍHO MĚŘENÍ V PRAVČICÍCH, ZLÍNSKÝ KRAJ

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2018

ANALÝZA DOPADŮ ZNEČIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA PŘÍKLADĚ MĚSTA OSTRAVY

Jezero Most. Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů aneb

Nový zákon o ochraně ovzduší

Případová studie (Karviná)

UFA INVESTMENT s.r.o. Výroba polystyrenu Kladno Kladno - Kročehlavy. Rozptylová studie

Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok Obsah

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

Alžběta Smetanová. Datum: červen Zakázka č.: Počet stran: 37. Výtisk číslo:

Ropa, ropné produkty

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA o vydání opatření obecné povahy

Vnitřní ovzduší. M.Mikešová, B.Kotlík. Centrum hygieny životního prostředí Odborná skupina hygieny ovzduší

Ostatní stacionární zdroje

PROVOZ FINALIZACE PRAVČICE Wiegel Pravčice žárové zinkování s.r.o.

Věstník. právních předpisů Jihomoravského kraje. Rozeslána dne Obsah:

Ultrajemnéčástice a zdraví - aktivity ČHMÚ v projektu přeshraniční spolupráce Cíl 3

Obsah. Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2016 Stránka 2

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech

4.2 Vliv dopravy na životní prostředí. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Dopravní fakulta Jana Pernera, Univerzita Pardubice. II. ročník (obor DMML) Brádle Vladimír

Úloha KHS v ochraně ovzduší konference NCONZO Brno,

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok Strana 1 (celkem 55)

Ozon v ovzduší a jeho vliv na zdraví

Příloha k nařízení statutárního města Ostravy č. 8/2010

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 VRŠOVICE, Vršovická 65

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL A VÝSTAVBA PLNICÍ STANICE VE MĚSTĚ KARVINÁ.

Transkript:

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013 ecmost@vuhu.cz Strana 1 (celkový počet 56)

1 Úvod... 3 2 Základní charakteristika území... 4 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity... 5 3 ECM a vyhodnocení imisní situace... 7 3.1 Informování o aktuální imisní situaci... 7 3.2 Dotazy a stížnosti... 9 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší... 9 3.2.2 Stížnosti... 10 4 Ochrana ovzduší dle platné legislativy... 12 4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší... 13 4.2 Podmínky vzniku a vyhlášení smogové situace... 14 4.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO 2, NO 2 a částice PM 10... 14 4.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO 2, NO 2 a částice PM 10... 15 4.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon O 3... 15 4.3 Ukončení smogové situace... 17 5 Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Mostě... 17 5.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Mostě... 19 6 Vyhodnocení imisní situace za rok 2014... 20 6.1 Oxid siřičitý, oxid uhelnatý... 20 6.1.1 SO 2 oxid siřičitý... 20 6.1.2 CO oxid uhelnatý... 21 6.2 H 2 S sulfan (dříve sirovodík)... 21 6.3 NO x, NO 2 a NO oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý... 22 6.4 O 3 přízemní ozon... 24 6.5 Prachové částice PM 10 a PM 2,5... 26 6.5.1 PM 10... 28 6.5.2 PM 2,5... 30 6.6 Aromatické uhlovodíky... 32 7 Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2014... 35 7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace... 36 7.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot... 37 7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot... 37 7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel... 38 8 Vyhodnocení kvality ovzduší v Mostě... 40 8.1 Grafy úrovně znečištění... 40 8.2 Souhrn průměrných ročních hodnot... 42 8.3 Počet překročení PM 10 na vybraných stanicích... 43 8.4 Ukončení měření škodlivin změna Státní imisní sítě... 45 9 Závěr... 47 10 Zdroje... 48 11 Seznam zkratek... 49 12 Seznam tabulek, grafů a obrázků... 50 12.1 Seznam tabulek... 50 12.2 Seznam grafů... 50 12.3 Seznam obrázků... 51 ecmost@vuhu.cz Strana 2 (celkový počet 52)

1 Úvod Každým rokem zpracovává Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) vyhodnocení imisní situace pro lokalitu Most, podkladem pro zpracování jsou data Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a Zdravotního ústavu (ZÚ) se sídlem v Ústí nad Labem, poskytovaná v rámci Dohody o spolupráci při vzniku a provozování Ekologického centra Most pro Krušnohoří a o výměně informací o životním prostředí. ECM informuje veřejnost prostřednictvím bezplatné Zelené linky 800 195 342 a regionálních médií. Vyhodnocení denních a tříhodinových průměrů i hodinových koncentrací odesílá ECM každý pracovní den Odboru životního prostředí v Mostě, tabulka s týdenními průměry a hodnocením uplynulého období je zasílána pravidelně médiím Homér a Mostecký deník. Každý měsíc jsou na webových stránkách ECM zpřístupněny grafické výstupy koncentrací vybraných znečišťujících látek z předcházejícího období, zveřejněno je roční zpracování imisní situace v sekci Ovzduší zpětné vyhodnocení. ECM pracuje s aktuálními neverifikovanými daty. ecmost@vuhu.cz Strana 3 (celkový počet 52)

2 Základní charakteristika území Mostecko se nachází v klimatické oblasti T2, pro kterou je typické dlouhé, teplé a suché léto a krátká, mírně teplá a až velmi suchá zima. Průměrná roční teplota sledovaného území je 8,2 C. Roční úhrn srážek činí 499 mm a průměrný úhrn srážek ve vegetační době je 299 mm.[1] Nepříznivé rozptylové podmínky v oblasti bývají způsobeny zejména její polohou v kotlině, uzavřené hradbou Krušných hor, jež vytvářejí tzv. srážkový stín. Dochází zde k inverznímu zvrstvení ovzduší, které omezuje možnost proudění vzduchu. Kombinací inverzní vrstvy vzduchu a slabého proudění větru se rozptylové podmínky stávají nepříznivými a dochází ke kumulaci znečišťujících látek, jež následně v ovzduší přetrvávají a hromadí se až do doby, než dojde ke změně meteorologických podmínek na stav příznivý pro rozptyl. Zhoršené rozptylové podmínky jsou charakteristické pro podzimní a zimní měsíce, kdy dochází k navyšování koncentrací prachových částic a oxidu siřičitého, pro letní období je pro změnu typický růst koncentrací přízemního ozonu. Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících, rok 2014 Zdroj: http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/rocni_zprava_2014.pdf ecmost@vuhu.cz Strana 4 (celkový počet 52)

2.1 Oblasti s překročenými imisními limity Dlouhodobé řazení Mostecka i dalších částí Ústeckého mezi oblasti s překročenými imisními limity je stále aktuálním problémem. Na obrázku č. 1 jsou vyznačeny oblasti s překročenými imisními limity v rámci celé České republiky. Před platností zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. se tyto oblasti nazývaly oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). [3] Dle výše zmíněného zákona jsou namísto OZKO vytvořeny mapy se zanesenými hodnotami pětiletých průměrů znečišťující látek. Oba druhy map jsou dostupné také ve formátu.png a.shp na internetových stránkách ČHMÚ (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_cz.html). [4] Velikost území s překročením imisních limitů (dříve oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší) v rozmezí let 2006 až 2013 jsou znázorněny v grafu č. 1. Obrázek 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2013 a 2012 (malé zobrazení) v celé ČR včetně přízemního ozonu Zdroj: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1531 ecmost@vuhu.cz Strana 5 (celkový počet 52)

Obrázek 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2013 a 2012 (malé zobrazení) v ČR bez přízemního ozonu Zdroj: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1531 Graf 2: Překročení imisního limitu (LV) v ČR v procentech Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/13groc/gr13cz/png/o07_03.png [4] ecmost@vuhu.cz Strana 6 (celkový počet 52)

3 ECM a vyhodnocení imisní situace 3.1 Informování o aktuální imisní situaci Od 01.04.2014 rozšířilo ECM monitoring a získalo přístup ke všem měřicím stanicím Ústeckého kraje, jejichž provozovatelem je ČHMÚ. Kromě toho jsou využívána i data zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem a do 31.10.2014 byla využívána také data společnosti ČEZ, a.s. Měření koncentrace tuhých znečišťujících látek v buňkách imisního monitoringu umístěných v obcích Blažim, Počerady a Výškov však již bylo zrušeno z důvodu dožitého zařízení, navíc také pominul technický důvod měření v těchto lokalitách, neboť odkaliště, jehož prašnost byla sledována, je již zrekultivováno. Spektrum sledovaných veličin zahrnuje SO 2, NO x, PM 10 a PM 2,5, H 2 S, ozon, benzen, toluen, xylen a základní meteorologické veličiny jako je teplota, vlhkost, rychlost a směr větru. Přehled imisních stanic, ze kterých jsou data denně stahována a vyhodnocována, je na obrázku č. 3. Obrázek 3: Přehled měřicích stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje denně aktuální stav ovzduší Zdroj: Zpracovalo ECM ecmost@vuhu.cz Strana 7 (celkový počet 52)

Až do listopadu získávalo ECM data pouze přes FTP schránku, kde jsou hodnoty obnovovány každou hodinu. Od 18.11.2014 je využíván také nový software µisko, pomocí kterého je prováděno nepřetržité stahování dat, z něhož jsou automaticky generovány grafické výstupy pro webové stránky ECM. Grafy zobrazují vývoj koncentrací škodlivin za posledních 24 hodin a jsou nezávislé na provozu ECM, čímž se zvyšuje komfort pro všechny zájemce o aktuální stav ovzduší. Dispečeři ECM mimoto stahují aktuální data každé tři hodiny: do 31.05.2014 v 6, 8, 11, 14, 17 a 20 hodin, od 01.06.2014, v souvislosti se změnou provozu ECM, odpadá poslední stahování z 20 hodiny. Kromě aktuálního přehledu je na webových stránkách ECM přístupné také vyhodnocení dat z uplynulého měsíce. K dispozici jsou grafy uvádějící průměrné denní hodnoty a grafy zobrazující průběh hodnot všech měřených hodin. K informování veřejnosti o aktuální imisní situaci a nestandardních událostech v průmyslových podnicích s možným vlivem na stav ovzduší dochází prostřednictvím bezplatné telefonní linky 800 195 342 a webových stránek www.ecmost.cz. Dále ECM v týdenních intervalech vyhodnocuje imisní situaci na Mostecku pro Mostecký deník a týdeník Homér. V případě překročení prahových hodnot v ovzduší a vyhlášení smogové situace je bezprostředně informováno Rádio Most a zástupci Odboru životního prostředí v Litvínově a Odboru životního prostředí a mimořádných událostí Magistrátu města Mostu. ECM také zpracovává a umisťuje na webové stránky ECM každý měsíc měsíční přehled koncentrací škodlivin a od roku 2007 i roční zprávu o imisní situaci v Mostě a Litvínově. Elektronickou poštou jsou bezplatně informováni o vyhlášení nebo odvolání smogové situace zájemci, kteří o tuto službu požádají prostřednictvím webových stránek ECM, e-mailem (ecmost@vuhu.cz) nebo telefonicky na bezplatné Zelené lince 800 195 342. ecmost@vuhu.cz Strana 8 (celkový počet 52)

3.2 Dotazy a stížnosti 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší Zodpovídání dotazů na aktuální stav ovzduší patří ke stěžejním činnostem dispečerů v rámci poradenské služby a poskytování informací o životním prostředí. Tuto službu využívají zejména pedagogové z mateřských a základních škol, maminky s dětmi na mateřské či rodičovské dovolené a občané se zdravotními problémy. V roce 2014 ECM zodpovědělo 3 044 dotazů, jedná se o další zvýšení a nejvyšší počet dotazů za celé období provozu ekocentra (od roku 2000). Průměr dotazů přijatých za období 2000 2014 se zvýšil od předcházejícího roku ze 1 158 na 1 284. Vývoj počtu dotazů v letech 2000 2014 je uveden v grafu č. 2. Pokles počtu dotazů v roce 2012 oproti roku 2011 byl pravděpodobně způsoben snížením počtu signálů upozornění a regulace (dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší). Graf 3: Vývoj počtu dotazů v letech 2000 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM Celkem 98,7 % dotazů ze všech zznesených se týkalo tématu ovzduší. Procentuální zastoupení tazatelů dle bydliště je uvedeno v grafu č. 3. V přehledu tazatelů z řad veřejnosti i občanů je evidováno 60,7 % (1 849) dotazů z města Mostu, 7,7 % (235) z Litvínova a 1,8 % ecmost@vuhu.cz Strana 9 (celkový počet 52)

(56) z Chomutova. V roce 2014 byl zaznamenán další nárůst tazatelů z Jirkova (7,4 %) 225, Teplic 5,8 % (176) a ostatních obcí 13,2 % (503), mezi něž náleží kromě blízkých obcí, jako jsou Obrnice, Braňany apod., také např. Kadaň, Klášterec nad Ohří, Strupčice i další vzdálenější lokality. Graf 4: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech 2012-2014 Zdroj: Zpracovalo ECM 3.2.2 Stížnosti V rámci evidence dotazů od občanů přijalo ECM v roce 2014 celkem 10 stížností, z nichž většina se týkala zápachu. Celkem 4 stížnosti byly z Mostu, a po jedné z Duchova, Jirkova, Krupky, Obrnic, Soběchleb a Teplic. Z celkového množství od roku 2000 (viz graf č. 4) je patrný nejvyšší počet přijatých stížností z České republiky v roce 2012, rok 2013 zaznamenal mírný pokles a 10 dotazů z posledního sledovaného období se řadí co do počtu na 2. nejnižší místo v celém období, těsně za rok 2010, kdy bylo přijato jen 9 dotazů z ČR. V posledních dvou letech nebyl evidován žádný dotaz ani stížnost ze saského pohraničí. Přehled stížností dle jejich přijetí v jednotlivých měsících roku 2014 je zaznamenán v grafu č. 5. ecmost@vuhu.cz Strana 10 (celkový počet 52)

Graf 5: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM Graf 6: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM ecmost@vuhu.cz Strana 11 (celkový počet 52)

4 Ochrana ovzduší dle platné legislativy Dne 01.09.2012 vstoupil v platnost nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., který mimo jiné nově definuje pojmy smogové situace a zahrnuje v sobě i imisní limity a zvláštní imisní limity (nyní prahové hodnoty), které dříve byly stanoveny ve vyhláškách č. 597/2006 Sb. a 373/2009 Sb. Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z definování imisních limitů pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který nahradil dosavadní zákon č. 86/2002 Sb. Nový zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie. Příloha č. 6 výše uvedeného zákona stanovuje informativní a regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a prachové částice PM 10, a také informativní a varovnou prahovou hodnotu pro troposférický ozon, které jsou závazné pro vyhlašování a odvolávání smogové situace. V souladu se zákonem o ochraně ovzduší byla vydána i vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. Nová imisní vyhláška upravuje: 1) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, 2) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění, 3) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace. Vyhláška nahrazuje a navazuje na nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, a vyhlášku č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších předpisů. Oproti předchozí právní úpravě neobsahuje vyhláška č. 330/2012 Sb. přípustné úrovně znečištění (imisní limity) ani podmínky vyhlášení a ukončení smogových situací, které ecmost@vuhu.cz Strana 12 (celkový počet 52)

jsou uvedeny přímo v zákoně o ochraně ovzduší (příloha č. 1 a č. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). 4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Imisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 1 a 2. Tabulka 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka SO 2 oxid siřičitý PM 10 prachové částice Doba průměrování Imisní limit (μg/m 3 ) Maximální počet překročení 1 hodina 350 24 24 hodin 125 3 24 hodin 50 35 kalendářní rok 40 0 PM 2,5 kalendářní rok 25 0 NO 2 oxid dusičitý CO oxid uhelnatý 1 hodina 200 18 kalendářní rok 40 0 maximální denní 8hodinový klouzavý průměr 10 000 0 benzen kalendářní rok 5 0 Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Tabulka 2: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit (μg/m 3 ) Maximální tolerovaný počet překročení O 3 troposférický ozon maximální denní 8hodinový klouzavý průměr* *Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 120 25x v průměru za 3 roky ecmost@vuhu.cz Strana 13 (celkový počet 52)

4.2 Podmínky vzniku a vyhlášení smogové situace Smogová situace je dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vyhlášena při překročení některé z prahových hodnot (tj. informativní, regulační nebo varovné) vybrané znečišťující látky. Informativní a regulační prahové hodnoty a jejich překročení jsou stanoveny pro škodliviny oxid siřičitý, oxid dusičitý nebo prachové částice PM 10. Informativní a varovná prahová hodnota je definována samostatně pouze pro troposférický ozon. Seznam měřicích lokalit a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny nebo aglomerace je stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (ZÁŘÍ, ŘÍJEN/2014). Přímý odkaz ke stažení zde: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/5a109aa0c4006cfbc1257d8e003fac2e/$file/v%c4%9bstn%c3%adk_06_z ari_rijen_final.pdf Tabulka 3: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad Ústecký kraj Znečišťující látka PM 10 SO 2 NO 2 Reprezentativní stanice Chomutov, Lom, Krupka, Most, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem Kočkov, Děčín Tušimice, Lom, Ústí nad Labem Kočkov, Litoměřice, Teplice Tušimice, Lom, Děčín, Most, Ústí nad Labem - město O 3 Tušimice, Rudolice v Horách, Most, Lom, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem Kočkov, Sněžník V následujícím přehledu jsou uvedeny základní charakteristiky jednotlivých prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky. 4.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO 2, NO 2 a částice PM 10 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 250 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, ecmost@vuhu.cz Strana 14 (celkový počet 52)

b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 200 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM 10 hodnotu 100 µg/m 3 ve dvou po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM 10. Trend koncentrací částic PM 10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací. 4.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO 2, NO 2 a částice PM 10 Regulační prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na polovině měřicích lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 500 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 400 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM 10 hodnotu 150 µg/m 3 ve třech po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM 10. Trend koncentrací částic PM 10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací. 4.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon O 3 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 180 µg/m 3. ecmost@vuhu.cz Strana 15 (celkový počet 52)

Varovná prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 240 µg/m 3. Podmínky vzniku a ukončení smogových situací jsou uvedeny v příloze č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Přehled všech uvedených prahových hodnot je uveden v tabulce č. 4. Tabulka 4: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM 10 SO 2 oxid siřičitý NO 2 oxid dusičitý PM 10 částice 250 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících 200 µg/m 3 hodinách 100 µg/m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve dvou po sobě následujících dnech Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM 10 SO 2 oxid siřičitý NO 2 oxid dusičitý PM 10 částice 500 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících 400 µg/m 3 hodinách 150 µg/m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve třech po sobě následujících dnech Informativní prahová hodnota O 3 Varovná prahová hodnota O 3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon 180 µg/m 3 Při překročení hodinové koncentrace 240 µg/m 3 Při překročení hodinové koncentrace Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kpa. Zdroj: Příloha č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ecmost@vuhu.cz Strana 16 (celkový počet 52)

4.3 Ukončení smogové situace Smogová situace je ukončena, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 není překročena žádná prahová hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty.časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou. 5 Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Mostě Pro zpracování této zprávy o imisní situaci v Litvínově byla použita data z měřicí stanice Most AIM ČHMÚ v ulici U Stadionu tabulka č. 5 a obrázky č. 4 6. V tabulce č. 4 jsou uvedeny základní údaje o měřicí stanici včetně měřených škodlivin. Měřicí stanice se řadí mezi tzv. stanice pozaďové. Pozaďové stanice jsou stanice umístěné v nezatížených lokalitách a měří pozadí regionů, měst a průmyslových oblastí. Rozhodujícím kritériem pro pozaďovou stanici je skutečnost, že stanice není přímo ovlivněna žádným zdrojem znečištění ovzduší. Přirozené imisní pozadí se v ovzduší vyskytuje nezávisle na lokálních antropogenních zdrojích. Poloměr reprezentativnosti stanice se zde liší podle typu oblasti: u stanic městských a předměstských: více než 1 1,5 km, u stanic venkovských: více než 5 až cca 60 km (v ČR se většinou pohybuje od 10 do 20 km) [4]. ecmost@vuhu.cz Strana 17 (celkový počet 52)

Obrázek 4: Umístění měřicí stanice ČHMÚ v Mostě Zdroj: www.mapy.cz č. 1 - ČHMÚ Most; č. 2 - pro hodnocení kvality ovzduší v Mostě stanice ZÚ Most, jejíchž dat bylo rovněž využíváno Obrázek 5: Měřicí stanice Most AIM ČHMÚ Zdroj: www.mapy.cz ecmost@vuhu.cz Strana 18 (celkový počet 52)

5.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Mostě Tabulka 5: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Mostě Kód lokality: Název: Stát: Vlastník: Kraj: Okres: Obec (ZÚJ): Zkratka: EOI - typ stanice: EOI - typ zóny: EOI - charakteristika zóny: Ekosystémy: EOI B/R - podkategorie: Zeměpisné souřadnice: Nadmořská výška: Terén: Krajina: Reprezentativnost: Umístění UMOM Most Česká republika Základní údaje Český hydrometeorologický ústav Ústecký Most Most Klasifikace B/U/R pozaďová městská obytná Adresa lokality (nepovinné) U Stadionu Most Správce lokality, adresa ČHMÚ - pob. Ústí n/labem Pošt. přihrádka 2 40011 Ústí n/labem Lokalizace 50 30 37.312" sš 13 38 42.980" vd 221 m Doplňující údaje rovina, velmi málo zvlněný terén Tel.: 472706057 Fax:.: 472706024 E-mail: placha@chmi.cz část zastavěná, část nezastav. plocha, okraj obcí oblastní měřítko - městské nebo venkov (4-50 km) Na otevřené rovné travnaté ploše(vedle asfalt. povrch) mezi sídlištěm a stadionem uprostřed města. Seznam měřicích programů: Kód UMOMA UMOMD UMOMP Datum vzniku: 12.08.1992 Měřené znečišťující látky: Zdroj: ČHMÚ, fotografie ECM Typ Automatizovaný měřicí program Měření PD Měření PAHs Vznik a zánik měřicího místa: Datum zániku: NO 2, O 3, PM 10, PM 2,5, NO x, NO 2, NO, BTX (benzen, toluen, xyleny) ecmost@vuhu.cz Strana 19 (celkový počet 52)

Obrázek 6: Měřicí stanice Most AIM ČHMÚ bližší pohled Zdroj: www.mapy.cz 6 Vyhodnocení imisní situace za rok 2014 6.1 Oxid siřičitý, oxid uhelnatý Oxid siřičitý a oxid uhelnatý nepředstavují již po několik let významnou škodlivinu pro zdraví obyvatel Mostecka. Koncentrace těchto znečišťujících látek byly v uplynulých letech velice nízké a ani v celé České republice nedochází k mimořádným navýšením jejich koncentrací. Proto již nejsou tyto polutanty na stanici Most ČHMÚ sledovány. 6.1.1 SO 2 oxid siřičitý Oxid siřičitý není od roku 1997, kdy došlo k odsíření velkých zdrojů emisí oxidů síry (průmyslové podniky, hnědouhelné elektrárny), škodlivinou, jež by závažně ohrožovala zdraví obyvatel, ačkoliv v lokalitách, kde je soustředěno více malých spalovacích zdrojů, jimiž jsou zejména domácí topeniště, je riziko zvyšování SO 2 podstatně vyšší. Ani nový zákon o ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb.) neumožňuje v případě fyzických osob vstupovat ecmost@vuhu.cz Strana 20 (celkový počet 52)

do domácností za účelem kontroly lokálních topenišť a vytápění nekvalitním palivem, které je pro mnoho lidí nejpřijatelnějším řešením zejména z finančního hlediska. Úřady mohou i bez vstupu do obydlí zkontrolovat pouze přípustnou tmavost kouře. 6.1.2 CO oxid uhelnatý Oxid uhelnatý v současné době také nepředstavuje nebezpečí pro zdraví obyvatel, a to nejen na Mostecku. Naměřené maximální hodnoty 8hodinové koncentrace v posledních letech byly významně nízké, hluboko pod limitní hodnotou 10 000 μg/m 3. 6.2 H 2 S sulfan (dříve sirovodík) V roce 2010 byl odstaven analyzátor sulfanu na měřicí stanici Most ZÚ, koncentrace tohoto polutantu jsou nyní měřeny pouze na stanici Litvínov ZÚ. Pachová zátěž sulfanu se dotýká téměř celého regionu Mostecka, nejvíce jsou ovlivněna zejména města Most a Litvínov. Od srpna roku 2013 byl pro poruchovost odstaven analyzátor H 2 S na měřicí stanici ZÚ v Litvínově a byl zprovozněn až v září 2014: ze 17 520 půlhodin v daném roce byly měřeny hodnoty sulfanu pouze ve 4 231 půlhodině, což činí pouze 24 % z celého množství. Proto tato zpráva nehodnotí vývoj sulfanu v letech 2013 a 2014, pouze je pro ilustraci přiložena tabulka s průběhem ročních průměrů od roku 2006 do roku 2012 (tabulka č. 6). Stanovená hodnota sulfanu pro ochranu proti obtěžování zápachem, tzv. půlhodinový hygienický limit činí 7 μg/m 3 (dle tabulky referenčních koncentrací vydané Státním zdravotním ústavem [5]), bývá však často mnohonásobně překračován. Tabulka 6: Průměrné roční koncentrace H 2 S na měřicí stanici Litvínov ZÚ rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 H 2 S μg/m 3 4,1 2,8 2,8 5,7 13,5 4,2 6,0 - Půlhodinový hygienický limit - 7 μg/m 3 Pozn.: Tabulka průměrných ročních koncentrací sulfanu z měřicí stanice Litvínov ZÚ je uvedena pro zdokumentování vysokých koncentrací této škodliviny v sledované oblasti. Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem ecmost@vuhu.cz Strana 21 (celkový počet 52)

Ve své akutní formě je otrava sulfanem hlavně výsledkem účinků na nervový systém. Při koncentracích 15 mg/m 3 a vyšších vyvolává sulfan zánět spojivek. K vážnému poškození očí dochází při koncentracích sulfanu 70 mg/m 3. Při ještě vyšších koncentracích (nad 225 mg/m 3, tj. nad 150 ppm) sulfan paralyzuje čichové vnímání tak, že zápach přestává působit jako varovný signál. 6.3 NO x, NO 2 a NO oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý Rok 2014 přinesl mírný nárůst ročního průměru NO 2. Rozdíl nespočíval ani tak v počtu hodin spadajících do hladiny nejvyššího naměřeného indexu kvality ovzduší (tzn. indexu č. 4), ale spíše v přesunutí hodinových koncentrací z hodnot v indexu č. 1 do hodnot v indexu č. 2. (viz tabulka č. 13). Nejvýše vystoupila hodinová koncentrace dne 13.03.2014, kdy dosáhla hodnoty 116,4 μg/m 3 (v roce 2013 hodnoty 107 μg/m 3, v roce 2012 99,8 μg/m 3 ). Index č. 1 (hodnoty do 25 μg/m 3 ) byl zaznamenán v 59,74 % (v předešlém roce 62,98 %), nejvyšší denní průměr činil 56,9 μg/m 3 (stejně jako v roce 2012), v roce 2013 to bylo 54,3 μg/m 3. Průběh ročních koncentrací NO 2 od roku 2006 je zaznamenán v tabulce č. 7. Zdrojem oxidů dusíků jsou ve velké míře spalovací procesy, zejména spalování fosilních paliv a doprava, která v současné době představuje nejvyšší míru znečištění ovzduší. Tabulka 7: Průměrné roční koncentrace NO 2 na měřicích stanicích v Mostě v letech 2006-2014 rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 NO 2 AIM μg/m 3 27,5 23,9 24,4 23,8 26,5 25,1 23,7 23,1 24,1 NO 2 ZÚ μg/m 3 20,8 10,4 8,6 6,3 - - - - Hodinový imisní limit pro ochranu zdraví 200 μg/m 3 max. 18x za rok Roční imisní limit pro ochranu zdraví 40 μg/m 3 Informativní prahová hodnota 200 μg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách Regulační prahová hodnota 400 μg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Průměrné hodinové a denní koncentrace oxidů dusíku jsou uvedeny v grafech č. 6 a 7. ecmost@vuhu.cz Strana 22 (celkový počet 52)

Graf 7: Průměrné hodinové koncentrace NO x, NO 2 a NO na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Graf 8: Průměrné denní koncentrace NO x, NO 2 a NO na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 23 (celkový počet 52)

Roční chod denních i hodinových koncentrací (grafy č. 6 a 7) vykazuje podobný trend, a sice nízké hodnoty v letním období a vyšší na počátku i na konci roku, přičemž při sledování denních koncentrací (graf č. 7) je patrné významnější zvýšení spíše na počátku roku. Poznámka: Označení NO X je souhrnné označení zejména pro oxid dusný a oxid dusičitý i některé další oxidy dusíku. Pro sledování kvality venkovního ovzduší jsou důležité hlavně oxid dusičitý NO 2 a oxid dusný NO, které jsou považovány za škodliviny. 6.4 O 3 přízemní ozon U hodnocení přízemního ozonu lze konstatovat příznivý trend poklesu ročního průměru. V hodnoceném roce byl naměřený roční průměr nejnižší za celé sledované období od roku 2006. Hodinové maximum 175,6 μg/m 3 je výrazně nižší než hodinové maximum roku 2013 (198,3 μg/m 3 ), roční průměr se snížil o 3,4 μg/m 3. Hodnota nad 180 μg/m 3 nebyla naměřena ani v jedné hodině. Pro srovnání max. hodnoty z předcházejících ročních cyklů: 2008 155 μg/m 3 2009 190,9 μg/m 3 2010 217,9 μg/m 3 2011-180,1 μg/m 3 2012-178,9 μg/m 3 2013-198,3 μg/m 3 V tabulce č. 8 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace ozonu na měřicích stanicích v Mostě. Od roku 2006 až do roku 2009 docházelo každým rokem k poklesu průměrné roční hodnoty, následující roky od roku 2010 představovaly zvýšení a mírné kolísání s minimem v posledním hodnoceném roce. ecmost@vuhu.cz Strana 24 (celkový počet 52)

Cílový imisní limit pro přízemní ozon je stanoven na 120 μg/m 3 v 8hodinovém klouzavém průměru (viz tabulka č. 2). Maximální tolerovaný počet překročení je 25x za 3 roky. K překročení došlo v roce 2014 celkem 111x, v roce 2013 140x a v roce 2012 122x. Celkový počet překročení ve 3 letech dosáhl množství 373. 8hodinový klouzavý průměr byl překročen 2x v dubnu, v květnu 17x, v červnu 26x, v průběhu července došlo k 62 překročením a 4x bylo zaznamenáno překročení v srpnu. Tabulka 8: Průměrné roční koncentrace O 3 na měřicích stanicích v Mostě v letech 2006-2014 rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 O 3 AIM μg/m 3 52,3 51,3 47,9 47,0 49,9 47,1 49,0 45,7 42,3 O 3 ZÚ μg/m 3 38,6 41,4 46,1 38,9 - - - - - Maximální denní 8hodinový klouzavý průměr 120 μg/m 3 max. 25x průměr za 3 roky Informativní prahová hodnota 180 μg/m 3 Regulační prahová hodnota 240 μg/m 3 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Zvýšené hodnoty ozonu jsou typické pro letní období s vysokým slunečním zářením, někdy se však objevují i v jiných měsících (viz grafy č. 8 a 9). Graf 9: Průměrné hodinové koncentrace ozonu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 25 (celkový počet 52)

Graf 10: Průměrné denní koncentrace ozonu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Vysoké koncentrace této škodliviny jsou o to nebezpečnější, že se vyskytují právě v období, kdy vysoké teploty a sálající slunce přímo vybízejí k venkovním aktivitám včetně koupání. Zvýšené koncentrace ozonu negativně ovlivňují dýchací cesty. Kromě respiračních potíží způsobuje ozon také dráždění očí, bolest hlavy, únavu, nespavost i nevolnost. Vysoké množství přízemního ozonu v ovzduší má nepříznivý vliv i na vegetaci. Dochází k oslabení vitality rostlin, k poškození listů i jehličí, může být narušena odolnost vůči dalším stresovým faktorům. 6.5 Prachové částice PM 10 a PM 2,5 Měřicí stanice Most ČHMÚ umožňuje také měření prachových částic. Polétavý prach (zkratka PM odvozena z anglického "particulate matter") označuje mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají označení podle velikosti (viz obrázek č. 7). U zkratky PM se setkáváme s indexy 10, 2,5 a 1. Indexy značí velikost částic. Částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm ecmost@vuhu.cz Strana 26 (celkový počet 52)

odlučovací účinnost 50 % se označují PM 10, částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 % se označují PM 2,5. Účinek částic na lidské zdraví závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Čím menší částice jsou, tím více mohou být nebezpečné, mohou se usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy. Větší částice se zachycují na nosní sliznici, částice PM 10 ale procházejí přes horní cesty dýchací až do plic a průdušek, PM 2,5 mohou doputovat až do plicních sklípků. Prachové částice zvyšují celkovou nemocnost i úmrtnost, mají vliv zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicní funkce a zkrácení délky života. Mezi nejvýznamnější zdroje prachu patří spalovací procesy, doprava, těžební činnost, tavení rud a kovů, také zemědělská činnost a odnos částic půdy větrem z ploch bez vegetačního pokryvu. Pro PM 10 je tak stanoven denní i roční imisní limit a pro PM 2,5 pouze roční imisní limit. Imisní limity na ochranu zdraví lidí jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Obrázek 7: Polétavý prach PM 10, PM 2,5 Zdroj: http://www.cistenebe.cz/index.php/slovnicek-pojmu/13-poletavy-prach-pm10-pm25-pm10 ecmost@vuhu.cz Strana 27 (celkový počet 52)

6.5.1 PM 10 V tabulce č. 9 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace prachových částic PM 10 od roku 2006. Je zde patrné, že od roku 2008 do 2011 docházelo k postupnému nárůstu koncentrací. Následně, v roce 2012 a následně i 2013 došlo k poklesu ročního průměru, avšak sledovaný rok 2014 se projevil mírných zvýšením. K překročení 24hodinového imisního limitu (50 μg/m 3 ) došlo v roce 2014 v 64 případech, což znamená zvýšení oproti roku 2013 o 16 překročení. Stanovený povolený limit (35 povolených překročení) byl tak přestoupen v 29 případech. Tabulka 9: Průměrné roční koncentrace PM 10 na měřicích stanicích v Mostě letech 2006-2014 rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 PM 10 AIM 41,2 31,0 29,3 31,6 35,9 38,2 32,9 31,4 32,6 μg/m 3 PM 10 ZÚ 27,1 24,1 21,3 22,6 24,3 25,4 - - - μg/m 3 Denní imisní limit pro ochranu zdraví 50 μg/m 3 max. 35 za rok Roční imisní limit pro ochranu zdraví 40 μg/m 3 Informativní prahová hodnota 100 μg/m 3 Regulační prahová hodnota 150 μg/m 3 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Nejvyšší 24hodinový průměr 99,0 μg/m 3 byl naměřen 31.12.2014, tedy posledního dne roku, pravděpodobně i v souvislosti se silvestrovskými oslavami, jež jsou doprovázeny ohňostroji a podobnými efekty. V předcházejících letech byla naměřena v různých termínech tato denní maxima: rok 2013 132,1 μg/m 3, rok 2012 139,6 μg/m 3, rok 2011 160 μg/m 3 a dokonce hodnota 217,9 μg/m 3 v roce 2010. Maximální hodinová hodnota ve sledovaném roce dosáhla dne 11.06.2014 378 μg/m 3 (v roce 2013 to bylo 429 μg/m 3, a to hned v první hodině nového roku), 5x vystoupila hodinová hodnota nad 180 μg/m 3. Ze všech sledovaných škodlivin dosahuje právě prach stále nejvyšších indexů kvality ovzduší, až č. 6 (viz tabulka č. 13 indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ ) a snižuje často celkovou kvalitu ovzduší až na velmi špatnou ovzduší zdraví škodlivé. ecmost@vuhu.cz Strana 28 (celkový počet 52)

Vývoj průměrných hodinových a denních koncentrací prachových částic PM 10 za rok 2014 je zaznamenán v grafech č. 10 a 11. Graf 11: Průměrné hodinové koncentrace PM 10 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Graf 12: Průměrné denní koncentrace PM 10 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 29 (celkový počet 52)

Každoročně bývají nejvýraznější prachové epizody zaznamenány v počátku a na konci roku, v tomto roce však nebyly v uvedených obdobích evidovány tak výrazně zvýšené hodnoty jako tomu bývá v jiných letech, zejména v grafu hodinových koncentrací je tento roční chod koncentrací nepatrný. To však nemění nic na tom, že ke krátkodobému zvyšování koncentrací dochází nepravidelně v průběhu celého roku a ke značnému kolísaní hodnot dochází i v průběhu jednotlivých dní. 6.5.2 PM 2,5 Od roku 2011 disponuje Ekologické centrum Most rovněž hodnotami PM 2,5, jež jsou získávány přes FTP schránku ze stanice Most ČHMÚ. Jedná se o jemné částice o průměru 2,5 μm. Zatímco částice PM 10 končí svou cestu v plicích a v průduškách, částice PM 2,5 mohou doputovat až do plicních sklípků a způsobit zdravotní komplikace mechanickým poškozováním orgánů. Na drobné prachové částice se mohou vázat jedovaté a karcinogenní látky, které se spolu s prachem dostávají do organizmu a způsobují další zdravotní problémy. Nadměrné vdechování částic podporuje rozvoj plicních chorob, poškození nenarozených dětí již v prvním měsíci těhotenství, častější onemocnění dýchacích cest u dětí, ve vyšším věku zvyšuje počet onemocnění cukrovkou, vysokým krevním tlakem a různými srdečními onemocněními. Mezi nejvýznamnější zdroje prachu patří spalovací procesy, automobilová doprava, těžební činnost, tavení rud a kovů, také zemědělská činnost a odnos částic půdy větrem z ploch bez vegetačního pokryvu. V tabulce č. 10 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace PM 2,5 (převzaté až do roku 2011 z tabelárních ročenek ČHMÚ). Po počátečním mírném poklesu došlo v roce 2011 k podstatnému zvýšení průměrné roční koncentrace oproti předešlému poslednímu měřenému roku (2009). Od tohoto roku dochází opět k mírným ročním poklesům koncentrací a na rozdíl od prachových částic PM 10 vykazují částice PM 2,5 mírné snížení ročního průměru. ecmost@vuhu.cz Strana 30 (celkový počet 52)

Tabulka 10: Průměrné roční koncentrace PM 2,5 na měřicí stanici v Mostě rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 PM 2,5 AIM μg/m 3 25,6* 16,6* 17,3* 18* - 24,7* 23,3 23,0 22,7 * data byla převzata z tabelárních ročenek 2006 2011 ČHMÚ Roční imisní limit pro ochranu zdraví 25 μg/m 3 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ U prachových části PM 2,5 zatím stále není definována prahová koncentrace, pod kterou by částice neměly prokazatelné účinky na lidské zdraví. Denní ani hodinový imisní limit dle legislativy o ochraně ovzduší nebyl pro jemné částice PM 2,5 dosud stanoven, hodnota ročního cílového imisního limitu pro PM 2,5 je 25 μg/m 3 a ta byla překročena naposledy v roce 2006. Graf 13: Průměrné hodinové koncentrace PM 2,5 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ V grafu č. 12 a 13 jsou uvedeny průměrné hodinové a denní koncentrace PM 2,5 na měřicí stanici ČHMÚ v Mostě za rok 2014. I zde, stejně jako u PM 10, není patrný obvyklý roční chod ecmost@vuhu.cz Strana 31 (celkový počet 52)

hodinových koncentrací. Vyšší hodnoty jsou zaznamenány od počátku roku do března, následně dochází k jejich poklesu a počátkem měsíce června ke zvýšení (pro tuto dobu netypickému), jež se projevuje až do září. V říjnu pak hodnoty klesají a v nastaveném trendu tak zůstávají až do konce roku. Při sledování denních koncentrací je trend zvyšování koncentrací v době počátku a konce roku již patrný, s vyššími průběhy hodnot na počátku roku (od ledna do počátku března). Graf 14: Průměrné denní koncentrace PM 2,5 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 6.6 Aromatické uhlovodíky Na měřicí stanici Most ČHMÚ jsou kromě benzenu a toluenu pravidelně zaznamenávány také hodnoty dalších aromatických uhlovodíků jako je ethylbenzen, p-xylen, m-xylen, o-xylen. Jejich koncentrace bývají zpravidla minimální nebo nulové, proto se jejich hodnocením zpráva dále nezabývá. Benzen je velmi toxický akutně i chronicky. Při dlouhodobé expozici může způsobovat leukémii. Negativní je i jeho příspěvek ke vzniku fotochemického smogu. Hlavním zdrojem emisí benzenu do ecmost@vuhu.cz Strana 32 (celkový počet 52)

atmosféry jsou výfukové plyny automobilu, dále emise způsobené těkáním benzinu z palivové nádrže nebo během tankování. Další významné úniky pocházejí z chemického průmyslu, rafinerií ropy a plynu a ze spalování paliv (uhlí, oleje). Uvolňuje se při procesech v koksárenských pecích, těžbě a zpracování neželezných rud, zpracování dřeva, těžbě uhlí a výrobě textilu. Značné koncentrace benzenu se vyskytují také v cigaretovém kouři. Přirozené zdroje benzenu, jako jsou výbuchy sopek nebo lesní požáry, jsou nevýznamné ve srovnání se zdroji antropogenními. Toluen patří stejně jako benzen do skupiny arenů (aromatických uhlovodíků). Je to hořlavá kapalná látka, se vzduchem tvoří výbušnou směs. Je součástí řady lepidel, ředidel, rozpouštědel, barev a laků. Pro lidské zdraví je velice nebezpečný a v barvách je postupně nahrazován. Možnými zdroji znečištění jsou chemický průmysl (nitrace fenolu, destilace uhelného dehtu), strojírenství (rozpouštědlo), zpracování plastických hmot, gumárenství, výroba laků, výroba papíru a lepenky. Páry toluenu působí narkoticky, způsobují bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest. Toluen odmašťuje a dráždí pokožku, kterou se také vstřebává [6]. V tabulce č. 11 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu v letech 2006-2014. Po poklesu ročního průměru v roce 2011 se průměrná roční koncentrace ustálila na 0,4 μg/m 3. Nejvyšší průměrná roční koncentrace ve sledovaném období posledních 8 let byla zaznamenána v roce 2006. Veškeré průměrné roční hodnoty benzenu od roku 2006 však dostatečně splnily předepsaný roční imisní limit, stanovený na 5 μg/m 3. Pro srovnání: v roce 1997 byla průměrná roční hodnota na této stanici 3 μg/m 3. Čichový práh (minimální koncentrace, která vyvolá čichový vjem u 50 % zkoumaných osob) je u benzenu 8,6 µg/m 3. Na rozdíl od stagnujícího benzenu, hodnoty toluenu neparně stouply (o jednu desetinu hodnoty) a vrátily se tak k hodnotám průměrů z let 2010 a 2011, tj. 0,5 µg/m 3. Tabulka 11: Průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ v letech 2006-2014 rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Benzen μg/m 3 1,7 1,2 1,2 1,3 1,1 0,4 0,4 0,4 0,4 Toluen μg/m 3 0,9 0,6 0,6 0,6 0,5 0,5 0,4 0,4 0,5 Benzen: roční imisní limit pro ochranu zdraví 5 μg/m 3 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 33 (celkový počet 52)

Z grafu č. 14 lze odvodit nepatrný náznak zvýšených hodinových koncentrací benzenu a toluenu zejména v zimních a jarních měsících, ale nejedná se o žádné významné periody. Benzen se v 95 % hodin držel v hodnotách do 1 μg/m 3 včetně (v roce 2013 93 %) a ve 0,2 % (19 hodin) byly koncentrace vyšší než 2 μg/m 3 (v r. 2013 0,3 % a počet 23 hodin). Hodinové maximum dosáhlo dne 16.02.2014 13,1 μg/m 3 (v předcházejícím roce 4,3 μg/m 3 ). Nulová hodnota toluenu byla zaznamenána v 60 % měřených hodin, což je zhoršení oproti roku 2013 o 5 %, hodnota 1 μg/m 3 činila 32,6 % z naměřených hodin (v loňském roce 30 %), nad 2 μg/m 3 se koncentrace vyšplhaly v 1,4 % (v roce 2013 1,13 %). Graf 15: Průměrné hodinové koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Z grafu č. 15 lze odvodit zvýšení denních koncentrací benzenu zejména v zimních a jarních měsících, vývoj denních koncentrací toluenu v průběhu roku je vyrovnaný. V hodinových průbězích je znát charakteristické mírné zvýšení koncentrací na počátku i v konci roku. ecmost@vuhu.cz Strana 34 (celkový počet 52)

Graf 16: Průměrné denní koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 7 Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2014 V roce 2014 nebyla pro Ústecký kraj vyhlášena žádná smogová situace. Pro srovnání - v roce 2013 byly v souladu se zněním zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 vyhlášeny tyto smogové situace: 1 vyhlášení smogové situace pro prach PM 10 23.01.2013 02,08 hod zrušení smogové situace 29.01.2013 21,21 hod 2 vyhlášení smogové situace pro ozon O 3 18.06.2013 15,50 hod zrušení smogové situace 20.06.2013 22,15 hod 3 vyhlášení smogové situace pro ozon O 3 27.07.2013 15,46 hod zrušení smogové situace 29.07.2013 05,42 hod 4 vyhlášení smogové situace pro ozon O 3 03.08.2013 13,49 hod zrušení smogové situace 04.08.2013 08,45 hod ecmost@vuhu.cz Strana 35 (celkový počet 52)

Smogová situace je definována překročením informativních, regulačních nebo varovných prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky: oxid siřičitý (SO 2 ), oxid dusičitý (NO 2 ), prachové částice (PM 10 ) a ozon (O 3 ). Nové znění zákona o ochraně ovzduší definuje v 10 smogovou situaci takto: Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM 10 nebo troposférickým ozónem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze. Nový zákon přinesl změnu také v délce trvání překročených prahových hodnot podstatných pro vyhlášení smogové situace, což mohlo být důvodem pro výši počtu vyhlášení smogových situací pro troposférický ozon O 3 v roce 2013 a rovněž i pro snížení počtu smogových situací vyhlášených pro prach PM 10 : a) Zatímco dříve docházelo k vyhlašování signálu upozornění (nyní vyhlášení smogové situace) pro troposférický ozon až při překročení zvláštních imisních limitů ve třech hodinách po sobě, podle nového zákona je vyhlášena smogová situace pro ozon již při samotném překročení informativní prahové hodnoty, tj. 180 µg/m 3. b) Pro prachové částice je nyní stanovena hranice pro vyhlášení smogové situace až při překročení 24hodinové průměru 180 µg/m 3 ve dvou po sobě následujících dnech (tedy klouzavá 24hodinová průměrná koncentrace PM 10 byla překročena ve 25 po sobě následujících hodinách), zatímco před vydáním zákona č. 201/2012 Sb. bylo rozhodující pouhé překročení 24hodinového průměru. [9] 7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace vydává ČHMÚ na svých webových stránkách www.chmi.cz. ecmost@vuhu.cz Strana 36 (celkový počet 52)

Od března 2013 je nově zprovozněn Systém integrované výstražné služby (SIVS) v podobě mapy meteorologických výstrah pro počasí, vodu a ovzduší zde: http://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/zpravy/index.html. V následujícím přehledu jsou uvedena stručná doporučení při překročení informativních a regulačních prahových hodnot od ČHMÚ na příkladu překročení koncentrací částic PM 10. 7.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot Informace pro veřejnost: Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení informativní prahové hodnoty např. 24hodinového klouzavého průměru suspendovaných částic PM 10 100 µg/m 3 doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM 10 a oxidu dusičitého. Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí. 7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení regulační prahové hodnoty např. 24hodinového klouzavého průměru suspendovaných částic PM 10 150 mikrogramů/m 3, doporučuje omezit pobyt ecmost@vuhu.cz Strana 37 (celkový počet 52)

pod širým nebem. Dospělým osobám bez zdravotních potíží se doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM 10 a oxidu dusičitého. Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí. 7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel Před vznikem smogové situace doporučuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) obyvatelům posílení imunity vlastního organismu pomocí přísunu vitamínu C, E, A, dostatku spánku a eliminace stresů a vhodné kompenzace psychické a fyzické zátěže. Při vzniku smogové situace by měli občané žijící a podnikající v zasažené lokalitě omezit množství vypouštěných škodlivin do ovzduší. Doporučení (viz tabulka č. 12) jsou určena především citlivým skupinám obyvatel, pro které může mít delší trvání "smogu" nepříznivé účinky na zdraví. Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných žen. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic) a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy, lidé v rekonvalescenci, s oslabenou imunitou apod.) [7]. ecmost@vuhu.cz Strana 38 (celkový počet 52)