Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph. D. Makroekonomická rovnováha Krátkodobá křivka nabídky (AS S ) je stoupající, znázorňuje, že krátkodobě nabídka citlivě reaguje na změny cen (výrobci mění stupeň vytížení svých kapacit).. P ASLR ASSR Měnící se ceny výrobků při neměnících se nákladech mění zisk (míru zisku), a to je právě to, nač výrobci reagují. Dlouhodobá křivka nabídky (AS L ) je vertikální. Vyjadřuje fakt, že měnící se hladina cen výrobků dlouhodobě vede i ke změnám cen vstupů. Y* Y Po krátkodobých výkyvech se výrobci opět a opět vracejí k původní úrovni nabídky, která zhruba odpovídá potenciálnímu GDP 1
Makroekonomická rovnováha P AD AS L AS S P AD 1 AD 0 AS L AS S E P 1 P 0 E 1 Mezera produktu Inflační mezera Y 1 Y* Y Y* Y 1 Y Agregátní poptávka roste stejně rychle jako agregátní nabídka P AD 0 AS 0 AD 1 AS 1 P 0 = P 1 E 0 E 1 Y 0 Y 1 2
Agregátní poptávka se vyvíjí pomaleji než agregátní nabídka Recese P AD 0 AS 0 AD 1 P 0 E 0 P 1 E 1 Y 1 Y 0 Y Agregátní poptávka se nemění, a sníží se agregátní nabídka Slumflace P AD 0 AS 1 AS 0 E 1 P 1 P 0 E 0 Y 1 Y 0 Y 3
Hospodářský cyklus Hospodářský cyklus znamená víceméně pravidelné kolísání (fluktuaci) skutečného (reálného) produktu kolem hodnoty potenciálního produktu, resp. jeho růstového trendu. Vrchol Kontrakce Recese Deprese Sedlo (dno) Expanze Boom - maximální úroveň skutečného produktu - fáze hospodářského cyklu, v níž dochází k poklesu skutečného produktu - pokles skutečného produktu překračující šest měsíců (pokles). - zvlášť výrazný pokles skutečného produktu (hluboká recese). - nejnižší úroveň výkonu završující kontrakci - fáze cyklu vyznačující se vzestupem skutečného produktu - překročení minulého vrcholu Hospodářské cykly Kitchinovy cykly - krátkodobé cykly (30-60 měsíců). Cyklus je spojován s problematikou zásob (změna stavu zásob a rozpracované výroby). Juglarovy cykly - střednědobé cykly (10-11 let). Cyklus je spojován s investicemi do fixního kapitálu a procesem jejich amortizace. Kondratěvovy cykly (též Kuznetsovy) cykly - dlouhodobé cykly (v délce 50-60 let) spojované se změnami ve výrobních technologiích, s monetárními jevy a s politickými událostmi. 4
Teorie externích příčin nerovnoměrné tempo vyskytování vynálezů a objevů, nedostatečné informace tržních subjektů, politické události korelací mezi výskytem slunečních skvrn a objemem zemědělské produkce, hospodářská politice státu. Monetaristická teorie cyklu učí, že příčinou fluktuací je nevhodná monetární politika státu. Střídání růstu množství peněz v oběhu a jeho poklesu vede i k růstu a poklesu celkové aktivity. Teorie interních příčin snaha firem maximalizovat zisk úsporami mzdových nákladů (vede k zaostávání poptávka nad nabídkou), nestabilita investičních výdajů, které vyvolávají výkyvy v agregátní poptávce, bohatí nebo šetřící lidé získávají příliš velké příjmy v relaci k možným investicím ve společnosti. Podle keynesiánské teorie jsou cykly způsobeny výkyvy celkové agregátní poptávky, zejména ale výkyvy investic. 5
Kombinace příčin Existují i názory, podle kterých jsou prvotní příčinou vzniku cyklu faktory externí (např. války, nové technologické objevy apod.). Jakmile ekonomika dostane prvotní impuls, začnou procyklicky působit i faktory interní. Pokud se reálný produkt jedenkrát vychýlí z rovnováhy, zajistí multiplikátor s akcelerátorem, že kolísání nepřestane. Inflace 6
Inflace je proces dlouhodobého vzestupu cenové hladiny, jedná se o projev ekonomické nerovnováhy. Míra inflace vyjadřuje % změnu cenové hladiny za 12 měsíců roku proti průměrné cenové hladině 12 měsíců předchozího roku. Cenová hladina vyjadřuje průměrnou úroveň cen všech statků v dané ekonomice v běžném období. Historie: pád Římského impéria inflace způsobená snižováním obsahu drahých kovů v mincích (Podle studie Forresta Capie se v Římě v letech 200-300 n.l. zvýšila cenová hladina ze základu 100 na 5000). Evropa příliv drahých kovů z Nového světa 20. století Německo (po I. světové válce v letech 1919-1923) splácení válečných reparací, ceny se zvyšovaly o 300% měsíčně Maďarsko po II. světové válce, ceny se zvyšovaly o 20 000% měsíčně Argentina, Brazílie, Bolívie nebo Izrael v posledním desetiletí 20. století Druhy inflace Z kvantitativního hlediska: Mírná (plíživá) inflace, při níž tempo růstu cen v podstatě nepřekračuje tempo růstu výroby. (Růst cenové hladiny do 10 % za rok). Pádivá (cválající) inflace, kdy tempo růstu výroby již zaostává za tempem růstu cen. (Růst cenové hladiny do 99 % za rok). Hyperinflace, kdy tempo růstu cen je vysoké a nemá již žádnou souvislost s tempem růstu výroby (tří a více ciferná). Z hlediska projevu: Zjevná inflace Potlačovaná inflace Skrytá inflace 7
Čistá inflace ČSÚ, přírůstek cen v neregulované části spotřebního koše očištěný o vliv nepřímých daní, případně dotací. Deflace cenová hladina klesá. ČSÚ: Indexy cen stavebních prací a stavebních objektů Indexy cen průmyslových výrobců Indexy cen zemědělských výrobců Indexy cen tržních služeb v produkční sféře Inflační daň, Inflační subvence Inflační daň znamená, že vláda financuje své veřejné výdaje zvyšováním peněžní nabídky (emisí peněz nebo monetarizováním dluhu). -Vlády jsou většinou zbaveny funkce emise peněz, fce je delegována na CB, která většinou není na vládě závislá. Inflační subvence nastává pokud úrokové sazby a výše předem dohodnutých splátek nedrží krok s inflací dlužníci jsou potom příjemci inflační subvence, ti kdo půjčky půjčili jsou zdaněni (inflační daň). 8
Příčiny vzniku inflace Inflace tažená poptávkou předpokládá vzestup agregátní poptávky nad úroveň potenciálního produktu. Tím se rozevírá tzv. inflační mezera, jako rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem. Možné příčiny poptávkové inflace: Nadměrné investiční výdaje; Nadměrný růst spotřebních výdajů způsobený růstem nominálních mezd, který převýší růst produktivity; Levný úvěr; Snížení daní; Zvýšení státních výdajů; Aktivní obchodní bilance. Příčiny vzniku inflace Nabídková inflace (tlačená náklady) může dojít, i když skutečný produkt je nižší než potenciální. Důvodem je zvýšení nákladů, které se projeví jako posun křivky agregátní nabídky nahoru. Možné příčiny nabídkové inflace: Nedokonalá konkurence; Růst mezd; Politické události; Přechod na méně kvalitní zdroje surovin a energií. Očekávaná, resp. setrvačná inflace 9
Měření inflace Výpočet s využitím indexu spotřebitelských cen CPIt+ 1 CPIt r =.100 CPI t [%] Ke konstrukci cenového indexu se využívá tzv. spotřebního koše (např. v ČR obsahuje 775 položek - potraviny, průmyslové zboží, služby a další - sledovaných měsíčně ve zhruba 8 000 prodejnách nebo provozovnách). Spotřební koš ČR Spotřební koš pro výpočet indexu spotřebitelských cen od ledna 2001 domácnosti celkem - stálé váhy roku 1999 NÁZEV VÁHA 01. POTRAVINY A NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE 197,569564 02. ALKOHOLICKÉ NÁPOJE, TABÁK 79,243183 03. ODÍVÁNÍ A OBUV 56,926059 04. BYDLENÍ, VODA, ENERGIE, PALIVA 236,401711 05. BYTOVÉ VYBAVENÍ, ZAŘÍZENÍ DOMÁCNOSTI, OPRAVY 67,922158 06. ZDRAVÍ 14,348677 07. DOPRAVA 101,407268 08. POŠTY A TELEKOMUNIKACE 22,543210 09. REKREACE A KULTURA 95,531747 10. VZDĚLÁVÁNÍ 4,495471 11. STRAVOVÁNÍ A UBYTOVÁNÍ 74,153115 12. OSTATNÍ ZBOŽÍ A SLUŽBY 49,457837 10
Příklad Položka Potraviny Podíl na rozpočtu spotřebitele 20% Cena roku 2004 100 Cena roku 2005 102 Bydlení 50% 100 106 Lékařská péče 30% 100 110 CPI t=1 =(100x0,2+100x0,5+100x0,3)=100 CPI t=2 =(102x0,2+106x0,5+110x0,3)=106,4 r=100 x(106,4-100)/100=6,4% Celospolečenská míra inflace (r) Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 r 20,8 10,0 9,1 8,8 8,5 10,7 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 11
Index cen průmyslových výrobců - Průměr cen všech výrobků vyrobených v průmyslu a prodaných na domácím trhu. - Výrobky jsou tříděny podle SKP Standardní klasifikace produkce. - Základní cenové období rok 1999. - -Pol.1 ceny průmysl. výrobců, pol.2 cena stavebních prací Rok Pol.1/pol.2 1999 1,0/4,8 1993 9,2/25,9 2000 4,9/4,1 1994 5,3/13,9 2001 2,9/4,0 1995 7,6/10,6 2002-0,5/2,7 1996 4,8/11,3 2003-0,3/2,2 1997 4,9/11,3 2004 5,7/3,7 1998 4,9/9,3 Důsledky inflace Přerozdělovací efekt inflace: Sociální dopady inflace. Působení inflace na rovnováhu ekonomiky: 1. Reálné snížení agregátní poptávky může vyvolat pokles reálného produktu pod úroveň potenciálního, tj. vyvolat recesi. 2. Inflace mění strukturu spotřeby. 3. Vyšší inflace v zemi oproti zahraničí posiluje při pevném měnovém kurzu dovozy, převaha zahraniční nabídky oslabuje podněty k ekonomickému růstu v zemi. 4. Při pohyblivých měnových kurzech nerovnoměrná tempa inflace vedou k výkyvům kurzů. Následná nestabilita všech toků ze a do zahraničí může ohrozit ekonomickou rovnováhu země. 12
Protiinflační zásahy - řízení mezd a cen - důchodová politika státu (např. stanovení mzdového stropu, zmrazení cen) - používá se spíš výjimečně a krátkodobě, - indexace - přizpůsobování růstu životních nákladů, - zvyšování konkurenceschopnosti trhu - protimonopolní opatření, - opatření fiskální a monetární politiky (změny daňových sazeb, úrokových měr apod.). Děkuji Vám za pozornost 13