Veterinární a Farmaceutická Univerzita Brno Seminární práce Epizootologie Jméno : Zbyněk Klouda Fakulta : FVHE Datum : září 2002
Obsah : Charakteristika okresu Třebíč 3 Stavy hospodářských zvířat na okrese Třebíč 7 Trichofytóza...8 Výskyt Trichofytózy na farmě Lhota ZD Klučov.13 Epizootologická situace v okrese Třebíč za rok 2001...14 Obrazová příloha.16 2
CHARAKTERISTIKA OKRESU TŘEBÍČ Geologicky je území okresu součástí Českomoravské vrchoviny a z hlediska územního členění je součástí územního obvodu kraje Vysočina. Větší část zaujímá Jevišovická pahorkatina, menší část Křižanovská vrchovina. Vrchovinná část dosahuje až horských poloh kolem 700 metrů nad mořem, ve kterých jsou na severu a západě rozsáhlejší lesní komplexy. Nejvyšší horou je Mařenka - 711 mnm. Geologický podklad třebíčského okresu náleží moldanubiku, reprezentovanému krystalickými břidlicemi a třebíčským - žulosyenitovým masívem. Klimaticky je území okresu řazeno do mírně teplých oblastí. Srážek přibývá ve směru - od jihovýchodu k severozápadu k vyšším nadmořským výškám, s teplotami je tomu naopak. Celý okres leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Přirozenou osou okresu Třebíč je řeka Jihlava. Vtéká na jeho území u Bransouz a opouští jej na nejnižším místě okresu pod Lhánicemi. Na stanici Třebíč-Ptáčov činí její dlouhodobý průměrný průtok 5,56 m3.s-1. Dalším významným tokem okresu je Oslava, Želetavka a Rokytná. V okrese je 21 vodních nádrží a jejich celková plocha je 910,2 ha. Mezi největší nádrže patří vodní nádrž Dalešice o rozloze 480 ha a celkovém objemu 127 300 000 m3, vodní nádrž Mohelno - 118 ha, 17 100 000 m3. Dalešická přehrada má význam především v souvislosti s dodávkou vody do JE Dukovany. V půdním pokryvu je patrná vertikální stupňovitost. Nejrozšířenější půdou je hnědá půda nasycená, ve vyšších polohách převládá hnědá půda kyselá. Nejúrodnějšími půdami jsou hnědozemě. Pestré přírodní podmínky si vynutily vytvoření sítě chráněných území: dvou oblastí klidu - Třebíčsko a Rokytná. Turisticky nejatraktivnější velkoplošnýrn chráněným územím je přírodní výtvor Oslava - Chvojnice. Nejvýznamnější přírodní oblastí je Mohelenská hadcová step. Třebíčská podoblast okresu má z hlediska přírodních podmínek největší předpoklady pro rozvoj cestovníh ruchu a rekreace. Zejména v údolí řeky Jihlavy a některých přítoků a u četných rekreačních rybníků. Severní část okresu ( Svatoslav ) se vyznačuje vysokým podílem lesů, relativně malým zastoupením orné půdy a řídkým osídlením. V moravsko - budějovicko - jaroměřické podoblasti jsou velmi výhodné půdní, klimatické i geografické podmínky pro rostlinnou zemědělskou výrobu. Velmi znepokojivé je však znečištění vodní toků, zejména Rokytné od Moravských Budějovic. Vlivem provozu JE Dukovany došlo ke zhoršení klimatických podmínek v oblasti, projevující se nižší srážkovou činností. V Jemnické podoblasti v jihozápadní části okresu došlo na mnoha místech k odlesnění a - výstavbě zemědělských sídel. Převážnou část ploch prozatím zaujímají lesy. Dopravní síť okresu tvoří železniční tratě a silnice s návazností na dálnici Praha - Brno. Železniční síť je nerozvinutá s jednokolejnými tratěmi a dvěma lokálními spoji ( Moravské Budějovice - Jemnice a Studenec - Velké Meziříčí ) o celkové délce asi 150 km. Převážná část dopravy proto probíhá po silnicích v délce 1118 km. 3
Jako správní jednotka vznikl okres Třebíč v roce 1850 na území, jehož velikost se až do roku 1945 nezměnila. V následujícím období došlo třikrát k úpravám územního uspořádání, změnil se počet obcí, velikost i systém řízení. V současné době má okres rozlohu 1519 kilometrů čtverečních. Celkový počet obyvatel okresu je 117 603, z toho je 59 521 žen, což činí 50,6% ( výsledky sčítání k 1.3.2001 ). V okrese je 173 obcí z nichž 6 jsou městy a zároveň pověřenými obecními úřady. Na okrese je 8 stavebních úřadů a 21 matričních úřadů. Ve městech žije 62 501 obyvatel, tj. 53,14% obyvatel okresu. Úroveň zemědělství v kraji Jihlava je do jisté míry již předurčena jeho geografickou polohou, která pak v souladu s přírodními podmínkami poskytuje jen průměrné předpoklady pro jeho rozvoj v rámci celé ČR. Celé území kraje se totiž nachází v klasickém terénu Českomoravské vrchoviny, kde přece jen jsou podmínky pro intenzivní rozvoj zemědělství již poněkud snížené. Určitou výjimku pak představuje jižní část okresu Třebíč, která již patří do méně členitější a teplejší Jevišovické pahorkatiny. Převážná část území tak náleží do bramborářské výrobní oblasti ( viz.tabulka), pouze v okrese Třebíč (jižní část) a Havlíčkův Brod ( střední a severní část) náleží větší plochy do teplejší obilnářské oblasti. Na druhé straně části okresu Žďár n.s. (sever) a Jihlava (jihozápad) náleží již do nejchladnější výrobní oblasti pícninářské. Tab. : Jihlavský kraj - základní charakteristiky zemědělství. Okres zemědělská výrobní oblast % produkční schopnost půdy průměrná cena půdy bramborář. obilnářská pícninářská body Kč/m 2 Havlíčkův Brod 88,5 9,1 0,0 50,4 4,22 Jihlava 88,2 0,0 11,8 44,7 2,97 Pelhřimov 99,9 0,0 0,1 47,4 4,01 Třebíč 67,5 30,4 2,1 51,4 4,63 Žďár n.s. 77,4 1,3 21,3 46,6 3,25 K celkovému hodnocení přírodních podmínek nepatří jen nadmořská výška a sklonitost území, ale i výhodnost či nevýhodnost půdních poměrů a klimatických podmínek. Všechna tato kritéria se pak promítají do souhrnného ukazatele, kterým je produkční schopnost zemědělských půd. Podle tohoto ukazatele má území kraje podprůměrné přírodní podmínky pro zem.výrobu. Všechny okresy se nacházejí až ve druhé polovině celostátního žebříčku, přičemž nejlépe je na tom okres Třebíč, který je až na 43. místě. Rovněž průměrná cena půdy je v uvedeném regionu pod celostátním průměrem 5,02 Kč/m2, nejlépe je na tom opět okres Třebíč. Celkovou výměrou zemědělské půdy patří okresy kraje mezi větší okresy v rámci ČR, okres Třebíč je např. na druhém místě v rámci bývalého Jihomoravského kraje, hned za okresem Znojmo. Pro využití zem.půdy je typické vysoké procento zornění, které je ve většině případů vyšší než celostátní průměr (73,4%), v případě okresu Třebíč dokonce výrazně. 4
Tab. Jihlavský kraj - využití ploch okres výměra celkem [ha] lesní plochy zemědělská půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy Havlíčkův Brod 126 488 28,3 63,2 1,5 1,4 5,6 Jihlava 117 941 31,1 59,5 1,5 1,2 6,7 Pelhřimov 128 976 30,0 61,5 1,6 1,1 5,8 Třebíč 151 888 27,0 64,3 1,7 1,2 5,8 Žďár n.s. 167 172 34,3 56,4 1,9 1,1 6,3 Tab. č.4.8 : Jihlavský kraj - základní informace o půdním fondu [%] okres zem. půda [ha] orná půda zahrady ov.sady louky pastviny Havlíčkův Brod 79 896 75,5 2,7 0,2 19,1 2,5 Jihlava 70 085 73,6 2,3 0,1 19,9 4,1 Pelhřimov 79 258 76,8 2,3 0,1 19,3 1,5 Třebíč 97 592 87,0 2,3 0,2 8,4 2,1 Žďár n.s. 94 219 72,1 2,6 0,4 18,9 6,1 Zemědělství na území VÚSC Jihlava prošlo, stejně jako celé naše zemědělství, složitým obdobím privatizace a transformace, které již v podstatě bylo ukončeno a na základě těchto výsledků je možné konstatovat, že pro zemědělství kraje bude nadále charakteristický velkovýrobní způsob hospodaření. Rozhodující podíl na zem.výrobě kraje tak mají především transformovaná zem.družstva a dále různé další zem. společnosti, typu a.s., s.r.o. apod. které vznikly privatizací bývalých státních statků případně privatizací části zem.družstev. Podniky fyzických osob (SHR), stejně jako v celé ČR nehrají rozhodující roli v zemědělství regionu a mají spíše doplňkový význam, jejich podíl na výměře zem.půdy se pohybuje mezi 18-20%. Dále musíme brát v úvahu, že i když proces transformace je v podstatě ukončen, tak výrobně- organizační struktura kraje se může dále vyvíjet, především pak pod vlivem hospodářské úspěšnosti jednotlivých výrobních jednotek. Podle zaměření zemědělské výroby vykazuje nejvíce zem.podniků významnou kombinaci rostlinné výroby a živočišné výroby, větší specializaci jen na některou část zem.výroby je možné sledovat především u menších výrobních jednotek, zvláště pak typu SHR. V rostlinné výrobě výrazně dominují obiloviny, jejichž podíl na orné půdě se ve všech okresech regionu pohybuje kolem 50%, tedy v souladu s celostátním průměrem. V zastoupení jednotlivých druhů převládá pšenice ozimá a ječmen jarní. Dále následují pícniny na orné půdě, jejichž podíl se pohybuje v rozmezí 27-35% v jednotlivých okresech. 5
Vzhledem k přírodním podmínkám a také tradici se na území kraje pěstuje velké množství brambor, kdy zejména v okresech Havlíčkův Brod a Pelhřimov jejich podíl na orné půdě výrazně převyšuje celostátní průměr. Nové ekonomické podmínky se projevily některými výraznými změnami v rostlinné výrobě, mezi něž patří především snížení podílu pícnin na orné půdě, v důsledku výrazného snížení početního stavu skotu, dále snížení produkčních ploch brambor a lnu. Naproti tomu se zvýšily plochy luskovin a zejména olejnin, kdy výrazně vzrostly plochy hlavní olejniny studovaného území řepky ozimé. V zaměření živočišné výroby výrazně převládá produkce vepřového masa a chov skotu na mléko i na maso. Po roce 1990 je však tato výroba poznamenána výrazným snížením početních stavů, a to zejména skotu. 6
STAVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT V OKRESE TŘEBÍČ Soupis jednotlivých kategorií hospodářských zvířat k 1.3.2001: Drůbež: kuřata na chov 21 687 husy a houseři celkem 2 100 kuřata na výkrm 237 905 kachny a kačeři celkem 1 255 slepice 43 018 krůty a krocani 1 640 kohouti a kapouni 522 hrabavá drůbež celkem 303 132 drůbež celkem 308 127 Koně: Koně a hříbata celkem 184 Prasata: prasnice zapuštěné 7 915 selata do odstavu 24 095 prasnice nezapuštěné 3 573 ostatní prasata do 50 kg 38 874 prasničky zapuštěné 2 211 ostatní prasata nad 50 kg 41 879 prasničky nezapuštěné 2 096 plemenní kanci 215 prasata celkem 120 858 Malí přežvýkavci: kozy a kozli celkem 236 ovce a berani celkem 1 051 Skot: býčci do 6 měsíců 4 414 býci nad 2 roky plemenní 83 jalovičky do 6 měsíců 4 495 býci nad 2 roky ostatní 458 býčci a voli do 1 roku 3 711 jalovice nad 2 roky zap. 2 225 jalovičky do 1 roku 3 534 jalovice nad 2 roky nezap. 263 jalovičky do 2 let zap. 3 106 krávy zapuštěné 12 307 jalovičky do 2 let nezap. 2 994 krávy nezapuštěné 4 131 býci do 2 let plemenní 23 býci do 2 let ostatní 5 282 skot celkem 47 026 7
Trichofytóza Trichofytóza je infekční mykotické onemocnění hospodářských, domácích i volně žijících zvířat, přenosné na člověka. Je uvedena v seznamu nebezpečných nákaz listu B, patří mezi nákazy povinné hlášením. Etiologie: Původce jsou houby podkmene Mycomycetes, třídy Deuteromycetes, čeleďi Dermatophytacae, rodů Trichphyton, Microsporum. Zástupci čeleďi Dermatophytacae jsou kromě saprofytického života schopni parazitovat na kůži a kožních derivátech. Mezi nejvýznamnější zástupce patří: Trichophyton verrucosum: Je patogenní hlavně pro skot, ale byl zjištěn také u koní, ovcí, koz, prasat, psů a koček. Makroskopický vzhled: kolonie na pevných půdách dosahují po 10 dnech inkubace 5-15 mm. Mají nepravidelný tvar, jsou mírně laločnaté s více nebo méně svraštělým povrchem. Mají žlutavý střed, prachově bílou aureolu a bezbarvou periferii. Pro svůj růst potřebuje agar obohacený thiaminem a inositolem. Trichophyton verrucosum Rozdíl v růstu: na agarech bez a s thiaminem a inositolem Mikroskopický vzhled: Nejčastějším útvarem jsou různě dlouhé řetízky chlamydospor. Ovoidní až hruškovité aleurie měří 2-3 3-4 µm, ale většinou chybějí, nebo je jich málo. Totéž lze říci o makrokonidiích které mají 3-6 sept a jsou velké 4-8 16-50 µm Trichophyton verrucosum 8
Trichophyton mentagrophytes: Makroskopický vzhled: kolonie na pevných půdách lze identifikovat po 10-15 dnech, kdy mají v průměru 25-45 mm. Jsou lehce žlutavé, sametového vzhledu s vyvýšeným středem. Jejich periférie vybíhá v podobě vláknitých výběžků do okolní půdy. Trichophyton mentagrophytes makroskopický vzhled kolonií. Mikroskopický vzhled: mycelium nese v určitých odstupech sférické až ovoidní aleurie velikosti 2-2.5 2-4.5 µm. Jestliže jsou přítomny také makrokonidie, mají 2-7 sept a měří 5-12 12-55 µm. Z laboratorních zvířat je vnímavé morče, u nehož vznikne za 10 dní po inokulaci erytematózní až krustózní léze, která se během 5 týdnů samovolně vyhojí. Trichophyton mentagrophytes Microsporum gypseum: je patogenní hlavně pro kočku, ale bylo zjištěno také u koní, skotu, ovcí a prasat. Makroskopický vzhled: kolonie na pevných půdách vyrůstají za 10-15 dní. Jsou ploché s kávově hnědým středem, který má několik radiálních rýh. Spodní strana má žlutavý, oranžový nebo hnědý odstín. 9
Microsporum gypseum makroskopický vzhled Mikroskopický vzhled: Vlákna mycelia se dichotomicky větví a nesou krátké postranní větvičky. Makrokonidie jsou buď jednotlivě, nebo v hroznech. Mají 6-7 sept a měří 12-15 40-60 µm. Na větvičkách sedí hruškovité aleurie rozměrů 2.5 3.5 µm. Z laboratorních zvířat je vnímavé morče. Microsporum gypseum, na obrázcích jsou dobře patrné septované makrokonidie Mezi další zástupce čeleďi Dermatophytacae patří Microsporum canis, M. eguinum, M. nanum, Trichophyton gallinae, T. equinum, T. tonsurans, T. schoenleinii, T. violaceum. Domnívám se, že podrobný popis výše uvedených zástupců je pro význam této práce nepodstatný. Nejcitlivější jsou telata ve věku 3-6 měsíců. Onemocnění se přenáší přímým stykem zdravých a nemocných zvířat, ale také nepřímo pomocí předmětů, pobytem zdravých zvířat ve stáji, kde byly ustájeny nemocné kusy. Původce se vyznačuje značnou rezistencí k zevním podmínkám, ta je dána přítomností spór ve vývojovém cyklu. Může přežívat na různých rostlinných substrátech ( sláma, seno atd.) poměrně dlouho, což je příčinou opakovaných vzplanutí infekce v zemědělských závodech. Zdrojem nákazy mohou být i dřevěné ohrady, o které se skot otírá. Onemocnění se nemusí vždy dostatečně klinicky projevit, ačkoliv může být ve stáji, nebo na zvířatech původce diagnostikován. Patogeneze: Pro vypuknutí onemocnění mají velký význam predispoziční faktory, jako je zvýšená okolní vlhkost, nedostatečné větrání, hluboká podestýlka, drobná poranění, podvýživa a stres. Významnou úlohu sehrává také nedostatek slunečního záření. 10
Původci onemocnění napadají zejména zrohovatělou vrstvu epidermis a chlupy, obsahující keratin. Svými enzymy tyto houby rozkládají zrohovatělou epidermis, chlupy, peří popřípadě drápy. Srst v takto napadeném místě je slepena mírným výpotkem, později ztrácí lesk a jednotlivé chlupy se ulamují nízko nad povrchem kůže. Trichofytóza je charakterizována vznikem mnohočetných mokvavých ložisek na kůži, pokrytých později šupinami, nebo souvislou silnou krustou, s výrazně patrnou zánětlivou reakcí kůže. Trichofytická ložiska obsahují velmi velké množství spór původce, což znamená, že postižená zvířata jsou stálým zdrojem infekce pro své okolí. Klinické příznaky: Predilekční místa pro vznik trichofytických ložisek jsou na hlavě, v bederní krajině a na lopatce. Inkubační doba je 1-4 týdny. Mezi první příznaky onemocnění patří zduření kůže, zhruba velikosti prosa, takto postižené okrsky jsou hyperemické, a následkem exudace dohází ke zježení srsti a rozpadu povrchových epitelových buněk, srst se slepí. V další fázi onemocnění se srst láme a vznikají lysá místa typického kruhovitého tvaru. Ojediněle mohou kruhová ložiska splývat a vytvářet nepravidelná ložiska větších rozměrů. Pokud mycelium vnikne do hlubších vrstev kůže, vytvoří se zánět a serózní výpotek zasychá v poměrně tlusté krusty. Po jejich násilném odchlípení lze zjistit mokvající spodinu, která může být druhotně infikována bakteriemi. Proto někdy původní mykóza nabývá podoby hnisavé afekce sahající do hlubších částí kůže. V dalším vývoji krusty odpadávají a zůstávají opět lysá místa, která se postupně pokrývají novou srstí. Celý proces může trvat až několik měsíců. Diagnóza: Pro stanovení diagnózy jsou obvykle dostatečné klinické projevy onemocnění. Jako doplňující vyšetření lze použít mikroskopické určení původce choroby. Používá se srst odebraná z postižených míst, ta se maceruje v 10% NaOH nebo KOH. Na chlupech se prokazují spóry a podle jejich velikosti a uspořádání lze určit i druh houby. Na obrázcích jsou ukázány typické mikro a makrospóry u Trichophyton verrucosum. Hruškovité až ovoidní mikrospóry Charakteristické makrospóry tvaru krysího ocasu u T. verrucosum Prognóza: Je obvykle příznivá, závisí na zoohygienických podmínkách, úrovni výživy a chovu. Terapie: Při léčbě trichofytózy lze použít léčiva působící celkově - léčiva s lokálním účinkem - léčiva k zevnímu ošetření celého těla 11
Tato terapie je velmi zdlouhavá a málo efektivní. Počet antimykotik je široký. Při jejich zevním použití se doporučuje změkčit ložiska minerálními oleji nebo vazelínou. Postižená místa se ošetřují opakovaně přípravky obsahující síru, naftu, kyselinu salicylovou. Dobré antimykotické vlastnosti má hexachlorofen ve 2 až 10 % koncentraci. Léčba celého povrchu těla má určité výhody. Při použití sprejů jsou lepší vyhlídky na ozdravení celého stáda i stájového prostředí. Důležité je léčbu opakovat 2, 3, ve 2 až 5- denních intervalech. Z hlediska možné toxicity přípravků se nedoporučuje aplikovat na více než 50% povrchu těla. - terapeutické použití vakcíny Imunoprofylaxe: Hromadné požití vakcíny proti trichofytóze přineslo řešení tohoto problému. Chráněnost imunizovaných zvířat dosahuje 95 98% a imunizace vede k imunitě trvající nejméně 4 roky. Vakcinace proti trichofytóze se stala hlavním opatřením v boji s tímto onemocněním. Vybrané informace o vakcíně: Název: TRICHOBEN AV inj. sic. ad us. vet. Výrobce: Bioveta Ivanovice na Hané Složení: 1ml (lyofilizát) obsahuje avirulentní kmen Trichophyton verrucosum min. 2.5 10 6 Indikace: K profylaxi a terapii trichofytózy u skotu Kontraindikace: Podávání perorálních a parenterálních antimykotických přípravků, chloramfenikolu a apramycinu v době 1 týdne před 1. vakcinací až do 14 dnů po 2. vakcinaci Aplikace: i.m. v bederní nebo gluteální krajině. Vakcinace se doporučuje provádět do levé, revakcinace do pravé poloviny těla. Dávkování: a) profylaktické dávky: telata od 3 týdnů do 3 měsíců dvakrát 2.5 ml. : skot nad 3 měsíce dvakrát 5 ml. b) terapeutické dávky : dvojnásobně vyšší než dávky profylaktické, podle věkové kategorie zvířat. Interval mezi vakcinací a revakcinací je 10 14 dnů. Nežádoucí účinky: v některých chovech může do 2 hodin po vakcinaci dojít k anafylaktoidním reakcím. Imunita: Vzniká do 1 měsíce po revakcinaci a trvá několik let. Ochranná lhůta: 14 dní na maso. Poznámka: Při vakcinaci zvířat, která se nacházejí v inkubačním stádiu nemoci, může dojít k provokaci latentního onemocnění. Přechodně se zhorší klinický stav, ale zvířata se většinou do jednoho měsíce zbaví trichofytických změn na kůži bez jiných léčebných zákroků. Jde o provokaci skrytého průběhu nákazy, ne o generalizaci inokulovaného vakcinačního kmene. Vakcínu je nutno spotřebovat do 2 hodin po naředění. 12
Výskyt Trichofytózy na farmě Lhota ZD Klučov Dne 30.4. 2002 byla na farmě Lhotka ZD Klučov obvodním veterinárním lékařem suspektně diagnostikována trichofytóza. Dne 1.5. byl veterinářem o možné nákaze informován zootechnik. Dále byla projednána nezbytná ochranná a zdolávací opatření. Dne 2.5. a) byly s podezřením na možnou nákazu dojnic trichofytózou obeznámeni ošetřovatelé, ti byly následně poučeni o zoonotickém potenciálu onemocnění a způsobu ochrany před přenosem nákazy na člověka, spolu s klinickými projevy onemocnění u lidí. Dále byla zdůrazněna potřeba osobní hygieny a nezbytnost používání ochranných pomůcek, včetně desinfekčních van na boty, praní pracovních oděvů na pracovišti atd. b) byl vydán zákaz vstupu nepovolaným osobám do oblasti stáje c) uskutečnil se odběr vzorků, ty byly zaslány na lab. vyšetření do SVU Jihlava d) ošetření postižených kusů preparáty Biopiroxem a Lotagen 10% Dne 6.5. a) z SVU Jihlava přišli pozitivní výsledky ( plísňové onemocnění ) b) byla nahlášena nákaza na OVS Třebíč c) došlo k ošetření dojnic přípravkem Savagro A 0.5% Dne 7.5. a) dezinfekce dojnic přípravkem Savagro A 0.5% b) provedena kontrola chovu vrchním inspektorem pro epizootologii OVS Třebíč Dne 9.5. a) vakcinace všech kusů krav a jalovic vakcínou Trichoben AV b) dezinfekce krav přípravkem Savagro A 0.5% Dne 22.5. a) revakcinace všech kusů b) vyhlášení mimořádných veterinárních opatření a vymezení ohniska nákazy OVS Třebíč c) pozitivní výsledky vyšetření na SVU Jihlava (Trichophyton verrucosum) Diskuse: Velkokapacitní stáj na farmě Lhota ZD Klučov, byla vybudována v roce 1999. Jedná se o poměrně moderní chov dojnic červenostrakatého skotu, ustájených v kvalitním zoohygienickém prostředí. Horní třetina bočních stěn stáje je otevřena, kryta pletivem a dochází ke stálé obměně vzduchu. Dle mého subjektivního hodnocení, vlhkost ve stáji nebyla zvýšená. Nevím, jaké bylo na přelomu dubna a května počasí, ale domnívám se, že špatné stájové prostředí, jako jeden z nejvýznamnějších predispozičních faktorů můžeme vyloučit. Chov jsem navštívil dvakrát a v obou případech byly hnojné chodby vyčištěné, sláma na ležení byla suchá, bez známek zaplísnění. Je možné, že to bylo v důsledku opatření provedených při výskytu onemocnění, ale zaměstnanci farmy potvrdili, že mechanickou očistu a nastílání provádějí pravidelně. Výživný stav krav byl dobrý, jsou celoročně krmeny kvalitní siláží, takže změnu krmné dávky, jako jeden ze stresových faktorů, lze také vyloučit. Zdroj nákazy nebyl objeven, v průběhu čtyř let provozu, nebyla nikdy zjištěna trichofytóza, ani žádná jiná nebezpečná nákaza. Ze zdravotních komplikací, je nejčastější ulehnutí dojnic a nemoci pohybového aparátu. V chovu je od jeho založení uzavřený obrat stáda. Je možné, že při nákupu jedinců, při zakládání stáda byla trichofytóza u některých kusů subklinicky přítomna a k její manifestaci došlo díky příhodným podmínkám. Onemocnění se projevilo u jedné z nejstarších dojnic č. 320 narozená 29.6.1994. Klinicky onemocnělo 30 kusů z 416 ustájených. Trichofytické změny byly lokalizovány převážně na zádi a bedrech. Nemocné kusy nebyly izolovány z důvodu nedostaku vhodných prostor. Po provedené desinfekci a vakcinaci došlo k uzdravení nemocných kusů. Onemocnění se neprojevilo u telat, v porodně se nákaza neobjevila. Telata byla preventivně navakcinována. 13
Epizootologická situace v okrese Třebíč za rok 2001 V průběhu roku 2001 se na území okresu Třebíč vyskytovaly tyto nebezpečné nákazy: Varroáza včel Tularémie zajíců Trichofytóza skotu Salmonelóza drůbeže Cholera drůbeže Varroáza včel je nejrozšířenějším parazitárním onemocnění u včel a velkým problémem chovu včel, nejen v okrese Třebíč. Roztoč napadá včelí plod, nejčastěji trubčí, na kterém se rozmnožuje a dospělé včely. Roztoč může být přenašečem virových, bakteriálních a plísňových onemocnění včel a včelího plodu. Nákaza se šíří ponejvíce nakaženými trubci, včelami a roji. Nákazová situace u tohoto onemocnění je poměrně stabilní. V průběhu roku došlo k mírnému zvýšení počtu zasažených obcí a to z 209 v únoru na 211 v dubnu, zároveň se snížil počet ohnisek z 756 na 751. Počet vnímavých včelstev se v daných měsících zvýšil z 12 480 v únoru na 12 614 v dubnu a počet napadených včelstev se oproti tomu snížil z 8751 v únoru na 8557 v dubnu. Od dubna až do prosince nedošlo k dalším změnám. Tularémie je akutní nebo chronické onemocnění hlodavců a zajíců, s výraznou přírodní ohniskovostí, přenosné na zvířata i člověka. Jako ohniska tularémie byla od února 2001 evidována Myslivecká sdružení Jasenice a Litovany. V červnu se nákaza objevila i v Mysliveckém sdružení Horní Újezd u Třebíče. Obce sousedící s ohnisky výskytu nebezpečné nákazy byly ustanoveny jako ochranná pásma. V těchto třech ohniscích se onemocnění u zajíců vyskytovalo do konce sledovaného období. M.V.O: 1. Vymezení ohniska 2. Vymezení ochranných pásem 3. Uživatelům honiteb v ohnisku se ukládá zajistit: zákaz odchytu zajíců v ohnisku, veterinární vyšetřování ulovených a dohledaných zajíců, řádnou evidenci ulovených zajíců, případné předání zajíců v kůži účastníkům honu v ohnisku a ochranném pásmu až po veterinární prohlídce a neg. serologickém vyšetření, přepravu zajíců s neg. vet. prohlídkou a serologickým vyšetřením pro zpracovatelský závod s vet. osvědčením pro přepravu, předání zvířat s pozitivním serologickým nálezem asanačnímu ústavu v Medlově, vhodnou místnost pro uskladnění a vyšetření zajíců, zaslání zpracovaných plánů honů před loveckou sezonou na OVS Třebíč, poučení členů mysliveckého sdružení o možnosti přenosu nákazy na člověka 4. Nákaza bude prohlášena za zaniklou pokud, v pozorovací době dvou let od posledního výskytu, budou všichni vyšetřovaní zajíci negativní Trichofytóza je infekční mykotické onemocnění hospodářských, domácích i volně žijících zvířat, přenosné na člověka. V průběhu roku 2001 byl zaznamenám výskyt u skotu dojnic v ZD Okříšky od února do května. Bylo vyhlášeno ohnisko nákazy s 250 kusy vnímavých zvířat a u 30 jedinců byla trichofytóza prokázána klinicky. Jako původce nákazy byl identifikován Trichophyton mentagrophytes. V květnu byla nákaza prohlášena za zaniklou. M.V.O: 1. Vymezení ohniska 2. ZD je povinno zajistit uzávěru stáje a označení výstražnou tabulkou, zákaz přesunů zvířat z ohniska s výjimkou na jatka, nebo do stejné nákazové situace, léčbu a 14
léčebnou vakcinaci nemocných kusů, preventivní vakcinaci všech telat, mechanickou očistu a desinfekci stájí, technologie a prac. pomůcek, poučení ošetřovatelů o možnosti přenosu nákazy na člověka, ochranné pomůcky pro ošetřovatele a pracovníky služeb. Salmonelóza drůbeže způsobuje subklinicky nebo klinicky se manifestující střevní infekce. V tomto případě byl zasažen chov krůt v ZD Přešovice. Vnímavých zvířat v ohnisku bylo 2330, klinicky nemocných 100. Salmonelóza se v chovu vyskytovala v listopadu a prosinci. Za původce onemocnění byla označena S. typhimurium. Cholera drůbeže je vysoce kontagiózní onemocnění domácích i volně žijících ptáků. Probíhá perakutně bez příznaků s vysokým úhynem nebo akutně za příznaků hemoragické septikémie s vysokou morbiditou i mortalitou, případně chronicky jako lokální infekce s ojedinělými ztrátami. Onemocnění způsobuje G nepohyblivá kokobakterie Pasteurella multocida. V průběhu roku 2001 se nákaza vyskytla ve třech ohniscích a to v květnu a červnu u krůt v podniku Jari Agro s.r.o. Martínkov v ohnisku bylo 5000 vnímavých jedinců, z nich onemocnělo a uhynulo 100. Další ohnisko bylo zjištěno v srpnu u krůt firmy Profin s.r.o. Moravské Budějovice. Zde se v ohnisku nacházelo 8500 krůt, klinicky se cholera projevila u 200 jedinců z nichž 150 nákazu nepřežilo. Třetí výskyt onemocnění byl zaznamenán opět v Moravských Budějovicích ve společnosti Agrovýkup a.s. opět u krůt, které jsou k onemocnění vnímavější než ostatní hrabavá drůbež. Nákaza proběhla v říjnu a listopadu z celkového počtu 3500 ustájených krůt jich onemocnělo a uhynulo 120. Závěr: nákazová situace na okrese Třebíč je vcelku příznivá, nebylo zaznamenáno žádné ohnisko nákazy listu A, výše uvedené nebezpečné nákazy (dle 10 odstavce 1 písmene b zákona 166/99 Sb. o veterinární péči v platném znění) se kromě varroázy a tularemie podařilo utlumit a zabránit jejich dalšímu šíření. Přehled měsíčních výkazů o nákazách zvířat je uveden v příloze. 15
Obrazová příloha Stáje na farmě Lhotka ZD Klučov, jedná se o moderní volné ustájení. V horní části bočních stěn je pouze pletivo, to zajišťuje volnou cirkulaci vzduchu a sluneční světlo může dopadat do stájových prostor. Vyhojená kruhová trichofytická ložiska jsou dobře patrná, nově narostlá srst je světlejší. Dojnice č. 320, u které se onemocnění objevilo. Stav o 16 dní později, opět dojnice č. 320, srst v bývalých ložiscích již není tak světlá. 16
Opatření provedená v chovu: odstranění horní části drbadla, změny byly lokalizovány na zádi, mohlo dojít k šíření nákazy. Při mé návštěvě už nebyly před stájí instalovány dezinfekční vany. U telat, ačkoliv jsou k nákaze citlivější se trichofytóza nevyskytla. Průvodní doklad dojnice č.320 u které byla trichofytóza poprvé diagnostikována. Umístění stájí farmy Lhota ZD Klučov 17