Praktické zkušenosti a výzkum Williama J. Flynna aneb forenzní posudky elektronicky sejmutých vlastnoručních biometrických podpisů Stejně jako v Evropě, díky evropské směrnici Directive 1999/93/EC of the European Parliament, se i v Americe, díky normě UETA-1999, dostaly elektronické dokumenty a elektronické podpisy na roveň dokumentům starším papírovým. W. J. Flynn, jako soudní znalec v oboru dokumentů a člen organizace American Board of Forensic Document Examiners (ABFDE), ve své studii, která vyšla v časopise American Society of Questioned Document Examiners a která vznikla ve spolupráci s jedním významným výrobcem podepisovacích tabletů, uveřejnil zajímavé poznatky ze svého výzkumu a praxe soudního znalce, který se dlouhodobě zajímá i o oblast elektronických dokumentů a podpisů. Ve své studii uvádí, že vlastnoruční podpisy zachycené snímací frekvencí 100 Hz a vyšší jsou dostatečně podrobné, aby umožnili dospět k jasným, spolehlivým forenzním (znaleckým) závěrům, které se týkají autorství podpisu. Jeho výzkum navíc ukázal, že tabulkové editory (např. MS Excel) mohou být použité k výrobě přesných grafických výstupů ze sejmutých surových biometrických dat, která jsou zaznamenána při vlastnoručním podepisování na snímacím zařízení. Jeho článek dává určitou představu o tom, jak by mohl být veden soudní přezkum elektronických dokumentů s vlastnoručními biometrickými podpisy a poskytuje výsledky jeho zkoumání pravosti těchto vlastnoručních podpisů. V dalším textu jsem se snažil vypíchnout některé poznatky a výsledky zkoumání W. J. Flynna a pokusil jsem se je rozšířit o své zkušenosti. Téměř všechna dnes známá elektronická zařízení pro snímání vlastnoručních podpisů snímají podpis tak, že v čase (t [s]) zaznamenávají pozici hrotu pera (v kartézské soustavě souřadnic x, y ) na podložce. Kromě času a těchto souřadnic mohou v této pozici zaznamenat i další hodnoty a tak nám vzniká vektor (N-tice prvků), který popisuje, co se v jednotlivých místech (bodech) podpisu na podložce děje. Jednotlivá místa podpisu, ve kterých dochází ke sběru těchto prvků, jsou daná vzorkovací (nebo také snímací) frekvencí zařízení. Standardně se tato frekvence, u dnes používaných zařízení, pohybuje mezi 100.. 400 Hz neboli 1/100.. 1/400 s. Některá zařízení umí v těchto místech sbírat také tlak (p [Pa]), jde především o speciální podepisovací tablety spol. Wacom a elektronická zařízení (tablety a chytré telefony) spol. Samsung. Jakmile uživatel (podepisující se osoba) přiloží hrot pera na snímací zařízení a vytvoří, při tvorbě podpisu, určitý tlak na podložku, začnou se sbírat surová data psaní x, y, t apod. Vzhledem ke kolísání tlaku (sily, kterou hrot pera působící na podložku) při psaní, dochází při vzniku podpisu k zachycení jednotlivých tahů, ze kterých je podpis složen. Sbírání vzorků se ukončí, až když uživatel přestane psát ukončí svůj podpis. J. W. Flynn mluví o tom, že: i u zařízení, která nesbírají v jednotlivých vzorcích informaci o tlaku, jsou místa, která nenesou informaci o poloze (x, y - tedy nedocházelo tu k žádnému tlaku na podložku) velmi důležitá a poskytují mimořádně cenné informace pro realizaci forenzního auditu - dokazování. 1 Jelikož jsou jednotlivé body (poloha x a y ) tahů zaznamenávány sekvenčně, jde velmi přesně určit pohyb pera ruky po podložce. Jde přesně určit kdy, a jak vznikal každý jednotlivý tah podpisu, diakritika (např. u písmen i, ý anebo ě ), přeškrtnutí a překřížení např. u písmen T, K apod. Pokud zařízení umí sbírat i informaci o tlaku, pak tato informace ještě více napomůže soudnímu znalci k jasnému určení pravosti zkoumaného podpisu. Většina dnešních zařízení, která zaznamenávají tato surová data, je snímají a zaznamenávají v zabezpečeném formátu (šifrovaná) prostřednictvím nějakého aplikačního softwaru. Tato data jsou pak vložena nebo spojena s dokumentem pomocí různých kryptografických metod tak, aby umožnila autentizovat podepisující se osobu nebo osoby (ověřit identitu) a aby zabezpečila integritu elektronického dokumentu.
J. W. Flynn píše, že: bylo by vhodné, aby měl soudní znalec možnost využít tato surová podpisová data, jelikož obsahují informace, které jsou potřebné k rekonstrukci podpisu. Pokud je dostane, je forenzní specialista schopen určit: přesný počet x-y párů, x-y souřadnice, které zachycují postavení pera na tabletu, rychlost snímání jednotlivých souřadnic, počet jednotlivých tahů, které tvoří celý podpis, výchozí postavení každého z tahu, čas jednotlivých sejmutých vzorků a celkový čas podpisu. V rámci svého výzkumu i reálně řešených případů, které zahrnovaly i zpochybňované elektronicky pořízené vlastnoruční podpisy, jsem měl možnost tato surová data využít a realizovat forenzní analýzu. 2 Dále píše: Pokud se jako soudní znalec zaobíráte případem, kdy byly podpisy pořízeny elektronicky, může se váš klient domnívat, že je dostačující pouze grafické znázornění jednotlivých zkoumaných podpisů pro jejich tradiční srovnání - zkoumání. Ano, je možné zkoumat jen grafické znázornění podpisů, přesto existuje několik důvodů, proč byste měli udělat svou analýzu na základě surových podpisových dat! V surových podpisových datech existují hned tři důležité důkazy, které mohou být jen obtížně zjistitelné, nebo je zcela nemožné je vyvodit pouze z grafických obrazů podpisů. Patří mezi ně: 1. Časové rozdělení jednotlivých segmentu (tahů) podpisu s přesností 1/100 s nebo vyšší. 2. Přesné změření zrychlení a zpomalení ruky (pera) při tvorbě podpisu. 3. Přesný sled jednotlivých tahů včetně diakritiky a jejího umístění ve vztahu k ostatním znakům - jak přesně vznikají jednotlivá přeškrtnutí (křížení), smyčky a křivky. Pouhé zkoumání grafického zobrazení podpisu sejmutého elektronicky může narážet na kvalitu rozlišení, které bylo použito při jeho snímání a uložení, a které je umožněno při jeho zobrazení. Zatímco kvalita rozlišení může znamenat nemožnost rozumného zkoumání podpisu standardními znaleckými metodami, surová podpisová data jsou tak přesná, že je naopak, v této podobě, neumíme žádnými ze standardních metod zkoumání získat. Surová podpisová data tak mohou napomoci k přesnému určení pravosti podpisu! 3 J. W. Flynn při své praxi a při zkoumání vlastnoručních biometrických podpisů zjistil, že surová podpisová data se dají velmi jednoduše naimportovat do tabulkového editoru a zde je možné a velmi jednoduché tyto informace dále zpracovávat a nechat prezentovat. J. W. Flynn: Excel může produkovat vysoce kvalitní prezentaci vlastnoručního podpisu, který může nabídnout dokonalý překryv podpisu originálního. Kromě toho lze všechny forenzní analytické informace obsažené v surových podpisových datech extrahovat a nechat je graficky prezentovat - pomáhat prezentovat vaší analýzu. 4 Dále je na obrázku uveden příklad mého podpisu prezentovaný pomocí surových podpisových dat v tabulkovém editoru Excel. Je vytvořen pomocí hodnot x, y a t.
Z výše uvedeného obrázku je velmi přesně vidět, jak jsem podpis realizoval. V čase ukazuje na místa (jde o jednotlivé přímky), kde jsem přenášel hrot pera vzduchem nad tabletem (nevytvářel jsem žádný tlak na podložku) a jasně ukazuje posloupnost jednotlivých tahů, ze kterých je podpis sestaven jednotlivé znaky, diakritika (zde například háček nad š ). Ve zvětšeném výřezu je ještě lépe vidět, co se při podepisování dělo, jak jsem přecházel ze jména (písmene š ) na příjmení jak jsem postupoval při tvorbě písmena M a pokračoval v tvorbě znaku o a r. J. W. Flynn: rozteč (vzdálenost) jednotlivých bodů je dána rychlostí psaní (přesunu pera) mezi těmito body. Širší mezera značí rychlejší pohyb pera (ruky) po podložce. 5 Když se podíváte na mnou napsané písmeno M je jasně vidět zrychlení psaní při realizaci delších tahů a naopak zpomalení, když dělám nějakou kličku. Tento jev je obecný a platí, že čím je klička (otočka) těsnější tím je pohyb pera (ruky) pomalejší a naopak. J. W. Flynn: samozřejmě existuje celá řada dalších typů analýz, které je možné vyrobit ze surových podpisových informací po jejich na-importování do aplikace Excel. 6 Další obrázek ukazuje příklad surových podpisových dat na-importovaných do tabulkového editoru.
S informacemi, které jsou uvedené v této tabulce, je možné provádět další analýzy podpisu a vytvářet další grafy, které prezentují např. pohyb v ose x, pohyb v ose y, tlak a změnu tlaku, rychlost a zrychlení. Na dalším obrázku je vidět graf prezentující pohyb v ose x a tlak, který generuji při tvorbě svého podpisu Luboš Moravec. Originál a padělek Pro ukázku rozdílu mezi originálním podpisem a padělkem (simulací originálu) jsem poprosil jednoho svého kolegu, aby napodobil mnou napsaný podpis LUBOŠ M. a v dalším textu si společně s J. W. Flynnem ukážeme, jak snadno rozpoznáme originál od simulace (padělku). Ke zkoumání rozdílů mezi originálem a padělkem využijeme výše uvedených informací a prezentací surových podpisových dat. Kromě prezentace obrazu jednotlivých podpisů tabulkovým editorem se zaměříme také na vytvoření grafů, které budou prezentovat zrychlení/zpomalení psaní u obou podpisů a které tak podpoří naše rozhodování o tom, zda jsou oba podpisy vytvořené stejnou osobou nebo nikoli. Nejdříve si ukážeme prezentaci mnou napsaného podpisu LUBOŠ M. a stejného podpisu napsaného mým kolegou v prostředí tabulkového editoru. Následující obrázky prezentují grafické zobrazení surových podpisových dat párových dat x-y v čase. Obrázek - rozdílné zobrazení podpisů (originálu a padělku) v tabulkovém editoru U výše uvedených obrázků je na první pohled vidět, že každý podpis vznikal v čase jinak jednotlivé tahy v podpisech si neodpovídají, navazování jednotlivých znaků je realizováno rozdílně, jednotlivé tahy podpisu vznikají v jiném pořadí a jsou vytvářené jiným pohybem pera (ruky) po snímací podložce.
J. W. Flynn: je zřejmé, že sto let staré knihy o problematice zkoumání pravosti psaných dokumentů, které uvádějí efekt pomalého psaní jako indikátor padělání, měli naprostou pravdu. Rozdíl pro forenzní znalce, kteří provádějí vyhodnocení elektronicky sejmutých vlastnoručních podpisů je v tom, že efekt pomalého psaní nemusí odvozovat ze vzhledu napsaných tahů na papír, ale mohou to kvantitativně prokázat z pořízených surových dat podpisu. 7 Pomocí sejmutých surových dat jsem si spočítal hodnoty zrychlení/zpomalení psaní při tvorbě obou podpisů originálu i padělku. Následující grafy zobrazují jasné rozdíly mezi originálem a simulací originálu a potvrzují zjištěné výsledky studie J. W. Flynna. Obrázek - rozdílné zobrazení zrychlení/ zpomalení u originálního podpisu a padělku J. W. Flynn: z podpisů hodnocených v mé studii vyšlo najevo, že rozsah od 0 do 40 délkových jednotek je průměrem pro pravé podpisy. Jejich napodobeniny (padělky) vykazují daleko menší rozsah vzdáleností většinou pouze od 0 do 5 délkových jednotek. Pohled na datové páry také ukazuje, že padělaný podpis zabere cca 3x delší čas než originální podpis. Originální podpis zabere kolem 7 s oproti 22 s tvorby jeho simulace. 8 Oproti studii J. W. Flynna jsem provedl ještě rozšíření jeho analýzy o sejmutí, zkoumání a prezentaci rozdílných tlaků, které byly naměřené snímacím zařízením Wacom STU-500 při tvorbě originálního podpisu a jeho napodobeniny. Prezentace těchto výsledků opět potvrzuje to, co již ukázali předchozí dvě prezentace surových dat jasně viditelné rozdíly mezi originálem a padělkem. Na následujícím obrázku se prezentuje pohyb pera po ose x (modrá křivka) a tlak (zelená přerušovaná křivka) v čase. Závěr Obrázek rozdílné hodnoty souřadnice x a tlaku p v originálním podpisu a padělku Zde bych rád citoval především některé výstupy a závěry ze studie J. W. Flynna. J. W. Flynn: soudy v USA se důsledně postavily za to, že použití elektronicky sejmutých vlastnoručních podpisů je akceptovatelné stejně jako použití podpisů konvenčních (inkoustových). Komerční využití digitálních podpisů zajišťuje, že budou (můžou být) v určitém okamžiku zkoumané jednou z podepisujících se stran jako důkaz. V posledním roce jsem měl dva takové reálné případy. 9 J. W. Flynn: studie jasně prokázala, že pokud se využijí podepisovací zařízení se snímací frekvencí 1/100 s nebo vyšší, tak nedochází k téměř žádné ztrátě grafických dat v podpisu a je možné na podpisy použít standardní metody zkoumání. Kromě toho může být zjištěné zrychlení a zpomalení pera (ruky) na základě snímací frekvence tabletu (pohybující se mezi 1/100.. 1/400 s) daleko lepší, než když je vyvozujeme pouze z pozorování jednotlivých tahů. Jelikož je poloha pera (ruky) zaznamenávána minimálně každou 1/100 s, pak jsou
různé pauzy a váhání, která jsou typická pro padělky, prezentována jako seskupení více datových bodů do jediného místa. Soudní znalec zkoumající dokument bude znát exaktně dobu trvání celého podpisu a jeho jednotlivých částí a přesný sled jednotlivých tahů perem (zdvihů a znovu položení pera na snímací plochu). To jsou charakteristiky, které mohou být velmi těžko zjistitelné u konvenčního podpisu podpisu zaznamenaného na papír. 10 J. W. Flynn: studie prokázala, že nástroje a techniky, vyvinuté během let zkoumání soudními znalci k ověření ručně psaných podpisů, mohou být použité i při zkoumání vlastnoručních podpisů zachycených elektronicky. 11 Existence a možnost využití surových podpisových dat ještě zvyšuje možnost odhalení padělků (padělaných podpisů), podporuje, obohacuje a rozšiřuje možnosti tradičních metod zkoumání. Nicméně i bez nich je možné využít tradiční metody zkoumání na elektronicky sejmuté vlastnoruční podpisy. Výhodou je, pokud zařízení schopná snímat vlastnoruční podpisy, splňují minimálně tyto parametry: Rozlišení: Snímací frekvence: Počet snímaných úrovní tlaku: 1 000 LPI a vyšší, 100 Hz a vyšší, 256 a vyšší. V takovém případě můžeme mluvit o tom, že soudní znalci jsou schopní bez omezení zkoumat vlastnoruční podpisy sejmuté elektronicky pomocí standardních metod a pokud budou mít dostupná i surová podpisová data, pak budou při svém zkoumání v podstatě neomylní. 1 W. J. Flynn, Conducting a Forensic Examination of Electronically Captured Signatures. In: Journal of the American Society of Questioned Document Examiners, Inc. Volume 15, Number 1, June 2012, - str. 4 2 W. J. Flynn, Conducting a Forensic Examination of Electronically Captured Signatures. In: Journal of the American Society of Questioned Document Examiners, Inc. Volume 15, Number 1, June 2012, - str. 4 3 W. J. Flynn, Conducting a Forensic Examination of Electronically Captured Signatures. In: Journal of the American Society of Questioned Document Examiners, Inc. Volume 15, Number 1, June 2012, - str. 4 4 W. J. Flynn, Conducting a Forensic Examination of Electronically Captured Signatures. In: Journal of the American Society of Questioned Document Examiners, Inc. Volume 15, Number 1, June 2012, - str. 4-5 5 W. J. Flynn, Conducting a Forensic Examination of Electronically Captured Signatures. In: Journal of the American Society of Questioned Document Examiners, Inc. Volume 15, Number 1, June 2012, - str. 5 6 W. J. Flynn, Conducting a Forensic Examination of Electronically Captured Signatures. In: Journal of the American Society of Questioned Document Examiners, Inc. Volume 15, Number 1, June 2012, - str. 5 7 W. J. Flynn, Conducting a Forensic Examination of Electronically Captured Signatures. In: Journal of the American Society 8 W. J. Flynn, Conducting a Forensic Examination of Electronically Captured Signatures. In: Journal of the American Society of Questioned Document Examiners, Inc. Volume 15, Number 1, June 2012, - str. 7 9 W. J. Flynn, Conducting a Forensic Examination of Electronically Captured Signatures. In: Journal of the American Society 10 W. J. Flynn, Conducting a Forensic Examination of Electronically Captured Signatures. In: Journal of the American Society 11 W. J. Flynn, Conducting a Forensic Examination of Electronically Captured Signatures. In: Journal of the American Society