Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu České republiky
DUM-III2-T4-3-3 Mgr. Tomáš Vacek, Mgr. Pavel Hrubý
Povrch České republiky Výšková členitost Roviny Sníženiny Pahorkatiny Vrchoviny Hornatiny 3
Povrch České republiky má převažující ráz pahorkatin a vrchovin. 67 % území leží v nadmořské výšce do 500 m, 32 % v rozmezí 500 1000 m a asi 1 % nad 1000 m. Nejvýše položené místo: Sněžka (1603 m n. m.; Krkonoše, na státní hranici s Polskem); nejvýše položený pevný bod je na vrcholu vysílače na Pradědu (1653 m n. m.; Jeseníky). Nejníže položené místo: Hřensko (115 m n. m.; hladina Labe na státní hranici s Německem). Střední nadmořská výška: 430 m n. m. 4
1603 m. n. m http://snezka.ceskehory.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/krkonoše#mediaviewer/soubor:studnicni.jpg 5
Roviny Sníženiny Pahorkatiny Vrchoviny Hornatiny http://cs.wikipedia.org/wiki/geografie_česka#mediaviewer/s oubor:satellite_image_of_czech_republic_in_september_2003. jpg 6
Roviny (výšková členitost 0 30 m) se nacházejí převážně v nejnižších oblastech podél velkých řek (Labe, Morava). Spolu s pánvemi, kotlinami a brázdami tvoří asi 20 % území. Největší rovina: Polabí (podél středního toku Labe a jeho přítoků. http://cs.wikipedia.org/wiki/labe#mediaviewer/soubor:labe_udoli.jpg 7
Jsou to převážně ploché oblasti, položené níže oproti svému okolí pánve, kotlin, brázdy, brány, vznikly v místech tektonických poklesů nebo odnosem méně odolných vrstev hornin. Nejrozsáhlejší pánev: Třeboňská pánev (1360 km 2). http://cs.wikipedia.org/wiki/třeboňská_pánev#mediaviewer/soubor:trebonska_panev_cz_i2b- 2.png 8
Výšková členitost 30 150 m) tvoří největší část území Česka (asi 2/5 území, 39 %). Nacházejí se převážně v nadmořských výškách 300 600 m, místy dosahují až 700 m n. m. Nejrozsáhlejší pahorkatina: Středočeská pahorkatina. http://cs.wikipedia.org/wiki/středočeská_pahorkatina#mediaviewer/soubor:pisecke_hory2.jpg 9
(výšková členitost 150 300 m) tvoří asi 1/3 území (30 %) a rozprostírají se většinou v nadmořských výškách 600 900 m, nejčastěji v oblastech tektonických zdvihů. Nejrozsáhlejší vrchovina: Českomoravská vrchovina (11 742 km2; nejvyšší bod: Javořice 837 m n. m.). 10
(výšková členitost 300 600 m) tvoří nejvyšší oblasti Česka, zpravidla nad 900 m n. m., 11 % území. Jedná se především o okrajová pohoří Českého masivu (kerného původu) a pás Západních Karpat při hranicích se Slovenskem. Ráz hornatin mají i vnitřní sopečná pohoří České středohoří a Doupovské hory. Nejrozsáhlejší hornatina: Šumavská hornatina (4959 km2; nejvyšší bod v Česku: Plechý 1378 m n. m.). Nejvyšší hornatina: Krkonoše (rozloha v Česku: 454 km2; nejvyšší bod: Sněžka 1603 m n. m.). 11
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Českomoravská vrchovina [online]. c2014 [citováno 26. 04. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%c4%8ceskomoravsk%c3%a1_vrchovina&ol did=11473257> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Šumavská hornatina [online]. c2013 [citováno 26. 04. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%c5%a0umavsk%c3%a1_hornatina&oldid=1 0836125> http://cs.wikipedia.org/wiki/geografie_česka http://cs.wikipedia.org/wiki/třeboňská_pánev http://cs.wikipedia.org/wiki/labe http://cs.wikipedia.org/wiki/středočeská_pahorkatina http://cs.wikipedia.org/wiki/krkonoše 12