Vliv hry Geocaching na turistickou návštěvnost

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Vliv hry Geocaching na turistickou návštěvnost Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Jaromír Landa Lucie Bílková Brno 2013

Děkuji Ing. Jaromíru Landovi za odborné vedení a cenné rady při zpracování této práce. Dále děkuji pracovníkům, kteří mi poskytli statistická data návštěvnosti turistických objektů. V neposlední řadě děkuji všem, kteří mě při psaní této práce podporovali.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 17. května 2013

Abstract Bílková, L. Influence of the game Geocaching on tourist attendance. Bachelor thesis. Brno 2013. This bachelor thesis deals with dependence between the worldwide game Geocaching and the attendance of tourist facilities. To achieve the objectives of bachelor thesis were used questionnaires as the form of marketing research. The analysis of dependence was found by calculation of correlation coefficient. This bachelor thesis also describes practical hiding of a cache close to tourist facility and after hiding the cache valorization attendance of this attraction. Keywords Geocaching, geographic information systems, types and forms of tourism, South Moravian Region. Abstrakt Bílková, L. Vliv hry Geocaching na turistickou návštěvnost. Bakalářská práce. Brno 2013. Tato bakalářská práce se zabývá závislostí mezi celosvětovou hrou Geocaching a návštěvností turistických objektů. K dosažení cílů bakalářské práce byly využity dotazníky jako forma marketingového výzkumu. Analýza závislosti byla zjištěna prostřednictvím výpočtu korelačního koeficientu. Bakalářská práce také popisuje praktické založení cache u turistického objektu a zhodnocení návštěvnosti této atraktivity po založení cache. Klíčová slova Geocaching, geografické informační systémy, druhy a formy cestovního ruchu, Jihomoravský kraj.

Obsah 9 Obsah 1 Úvod a cíl práce 15 1.1 Úvod... 15 1.2 Cíl práce... 15 1.3 Metodika... 16 2 Přehled literatury a pramenů 17 2.1 Geocaching... 17 2.1.1 Základní pojmy spojené s Geocachingem... 17 2.1.2 Aktivní účast na hře Geocaching... 23 2.1.3 Založení cache... 24 2.2 Geocaching a geografické informační systémy... 26 2.2.1 Globální družicový polohový systém (GNSS = Global Navigation Satellite System)... 27 2.2.2 Souřadné systémy... 29 2.2.3 Navigace vhodná pro Geocaching... 31 2.3 Cestovní ruch... 32 2.3.1 Subjekt cestovního ruchu... 32 2.3.2 Faktory ovlivňující cestovní ruchu... 33 2.3.3 Druhy cestovního ruchu... 34 2.3.4 Formy cestovního ruchu... 36 3 Výsledky 38 3.1 Dotazníkové šetření... 38 3.1.1 Výsledky dotazníkového šetření... 38 3.1.2 Shrnutí dotazníkového šetření... 41 3.2 Srovnání hry Geocaching s turistickou návštěvností... 42 3.2.1 Výsledky srovnání... 43 3.2.2 Shrnutí výsledků ze srovnání cache a atraktivit pro oba roky dohromady... 46 3.3 Založení vlastní cache a její srovnání s návštěvností atraktivity... 46

10 Obsah 3.3.1 Založení vlastní cache... 46 3.3.2 Srovnání návštěvnosti Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity s cache... 48 4 Diskuze 50 5 Závěr 52 6 Literatura 53 A Výběr cache 57 B Dotazník 59 C Statistická data návštěvnosti atraktivity a logů cache 64 D Vytvořená cache 71

Obsah 11

12 Seznam obrázků Seznam obrázků Obr. 1 Travel Bug (Geocaching Travel Bugs, 2013) 21 Obr. 2 Geocoin (Geocoiny, 2013) 22 Obr. 3 GeoKrtci neboli GeoKrety (Geocaching.cz, 2007) 22 Obr. 4 Czech Wood Geocoin (Czech Wood Geocoin, 2013) 23 Obr. 5 Czech Personal Geocoin (Czech Personal Geocoin, 2012) 23 Obr. 6 Tři složky GNSS (McNamara, 2004) 27 Obr. 7 Diferenciální GPS (DGPS, 2010) 29 Obr. 8 Vypočet zeměpisné šířky (Cornelius, Carves, Heywood, 2012) 30 Obr. 9 Vypočet zeměpisné délky (Cornelius, Carves, Heywood, 2012) 30 Obr. 10 Otázka č. 15 Pokud hledáte cache spojenou s turistickým objektem, navštívíte i tento objekt? 40 Obr. 11 Srovnávané atraktivity (vytvořeno v programu ArcMap) 42 Obr. 12 Vyhledání pomocí vyhledavače (Najít & založit cache, 2013) 57 Obr. 13 Vyhledávání na mapě (Vyhledávání, 2013) 58 Obr. 14 Příprava cache 71 Obr. 15 Vytvořená cache 71 Obr. 16 Linsting Botanicka zahrada a arboretum 1. část (Botanicka zahrada a arboretum, 2013) 72 Obr. 17 Listing Botanicka zahrada a arboretum 2. část (Botanicka zahrada a arboretum, 2013) 73

Seznam tabulek 13 Seznam tabulek Tab. 1 Znázornění ikon cache (Oficiální stránka Geocaching, 2013) 19 Tab. 2 Výsledky korelace 44 Tab. 3 Logy cache a návštěvnost Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity 48 Tab. 4 Logy cache a návštěvnost Státního hradu Bítov 64 Tab. 5 Logy cache a návštěvnost zříceniny hradu Nový Hrádek u Lukova 64 Tab. 6 Logy cache a návštěvnost hradu Pernštejn 64 Tab. 7 Logy cache a návštěvnost Státního hradu Veveří 65 Tab. 8 Logy cache a návštěvnost jeskyně Balcarka 65 Tab. 9 Logy cache a návštěvnost Muzea letecké a pozemní techniky ve Vyškově 65 Tab. 10 Logy cache a návštěvnost pavilonu Anthropos 65 Tab. 11 Logy cache a návštěvnost památníku bratří Mrštíků (Diváky) 66 Tab. 12 Logy cache a návštěvnost Přeskačského podzemí 66 Tab. 13 Logy cache a návštěvnost synagogy v Boskovicích 66 Tab. 14 Logy cache a návštěvnost huti v Adamově 66 Tab. 15 Logy cache a návštěvnost kovárny v Těšanech 67 Tab. 16 Logy cache a návštěvnost větrného mlýnu v Kuželově 67 Tab. 17 Logy cache a návštěvnost vodního mlýnu v obci Slup 67 Tab. 18 Logy cache a návštěvnost Státního zámku Bučovice 67 Tab. 19 Logy cache a návštěvnost Státního zámku Kunštát 68

14 Seznam tabulek Tab. 20 Logy cache a návštěvnost Státního zámku Lednice 68 Tab. 21 Logy cache a návštěvnost Státního zámku Lysice 68 Tab. 22 Logy cache a návštěvnost zámku v Mikulově 68 Tab. 23 Logy cache a návštěvnost Státního zámku Milotice 69 Tab. 24 Logy cache a návštěvnost Státního zámku Rájec nad Svitavou 69 Tab. 25 Logy cache a návštěvnost Státního zámku Uherčice 69 Tab. 26 Logy cache a návštěvnost Státního zámku Vranov nad Dyjí 69 Tab. 27 Logy cache a návštěvnost Zoologické zahrady Brno 70

Úvod a cíl práce 15 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Už jste někdy viděli člověka, který v ruce drží GPS přijímač, papíry a bezradně obchází kolem křoví nebo plotu? Tak nejspíš takhle vypadá většina hráčů Geocachingu. Geocaching je celosvětová hra, při které je používáno GPS zařízení k nalezení ukrytých pokladů. Ve světě Geocachingu se těmto pokladům říká geocache (keš, keška). Takové hledání je přeneseno do současnosti, takže jsou při hledání využívány moderní technologie, a to Internet a globální souřadný navigační systém. Slovo Geocaching je složenina ze dvou slov. Prvním částí je slovo geo, které má představovat geologii. Druhým slovem je caching, který znázorňuje proces ukrývání pokladů (Oficiální stránka Geocaching, 2013). Geocaching se řadí mezi netradiční formy cestovního ruchu. Spojuje aktivní odpočinek s kulturním poznáním a adrenalinem. Cestovní ruch přispívá k rozvoji regionu, k rekonstrukci památek nebo k vytváření pracovních míst. Cestovní ruch sám o sobě může negativně působit na životní prostředí, Geocaching se snaží být k prostředí šetrný. Dalo by se říct, že Geocaching je druh sportu, zábavy a vždy, když někam jdete, tak máte přesně daný cíl. Člověk, který založí někde kešku, chce ostatním hráčům ukázat něco zajímavého, místo, které ho zaujalo, nebo kam rád chodí. Díky Geocachingu lidé poznávají nová místa, přírodní a kulturní atraktivity. V této práci chci zjistit, jestli je mezi návštěvou atraktivity a nalezením kešky, která byla založená v její blízkosti, závislost. Dále mě zajímá, jestli dojde ke zvýšení návštěvnosti turistického objektu, pokud založím novou kešku v jeho blízkosti. Pokud by závislost byla kladná, mohl by být Geocaching využívaný v marketingu a jako prostředek pro rozvoj cestovního ruchu v určité oblasti. 1.2 Cíl práce Cílem práce je zjistit a porovnat návštěvnost vybraných turistických objektů a úkrytů ze hry Geocaching. Pro splnění cíle je potřeba sestavit dotazník, který je zaměřen na zjištění povědomí veřejnosti o celosvětové hře Geocaching a na cílovou skupinu, která se Geocachingem zabývá. Dále je dotazník zaměřen na to, jakým způsobem cílová skupina tuto hru hraje. Cíl práce je dále splněn díky porovnání jednotlivých turistických objektů s návštěvností úkrytů hry Geocaching. Konkrétně se jedná o porovnávání měsíční návštěvnosti atraktivit za rok 2011 a rok 2012 situovaných na území Jihomoravského kraje. Posledním krokem pro dosáhnutí stanoveného cíle je praktická ukázka založení kešky u turistického objektu a následně zjištění, zda došlo ke zvýšení návštěvnosti atraktivity díky založené kešce.

16 Úvod a cíl práce 1.3 Metodika Práce je rozdělena do dvou částí. V první části jsou popsány základní informace a pojmy hry Geocaching. Dále jsou zde rozebrány globální družicové polohové systémy, souřadné systémy, druhy a specifické formy cestovního ruchu. Druhá část práce je zaměřena prakticky. Jsou zde popsány jednotlivé kroky k dosažení stanoveného cíle. Pro správné sestavení dotazníku je potřeba prostudovat materiály zaměřené na tvorbu dotazníků a seznámit se s univerzitním programem umbrela.mendelu.cz, vytvořeným pro realizaci výzkumu. Pro práci je nutné poznat turistické objekty umístěné v Jihomoravském kraji a zjistit, k jakým objektům jsou založeny kešky. Do těchto objektů je nutné zaslat e-mailové zprávy s žádostí o zveřejnění statistických údajů, které se týkají návštěvnosti. Následně porovnat návštěvnost určité atraktivity se zápisy hráčů Geocachingu, kteří kešku spojenou s daným objektem našli. Tyto zápisy (logy) jsou dostupné na oficiálních internetových stránkách Geocachingu 1, kam se musí zapsat každý nálezce kešky. Aby mohla být keška založena je nutné se seznámit s pravidly pro publikování kešky. Dále je potřeba najít vhodné místo pro její samotné umístění a zjistit návštěvnost atraktivity, u které bude keška umístěna. 1 www.geocaching.com

Přehled literatury a pramenů 17 2 Přehled literatury a pramenů 2.1 Geocaching Geocaching vznikl ukrytím první geocache 3. května roku 2000 v USA, konkrétně v Oregonu, Davem Ulmerem. Dave Ulmer využil toho, že došlo na základě rozhodnutí tehdejšího amerického prezidenta Clintona k vypnutí umělé odchylky přidávané do signálu GPS. Toto odstranění odchylky mělo za následek, že se zlepšilo zaměření pro běžné uživatele z desítek až stovek metrů na několik metrů. Den poté, jeho úkryt našel první nálezce. Nápad Dave Ulmera se začal šířit a během měsíce byla vytvořena první internetová stránka se zaměřením jednotlivých skrýší. V září roku 2000 byla spuštěna oficiální internetová stránka Geocachingu. První geocache uložená mimo USA byla na Novém Zélandu a první geocache v Evropě se objevila v Irsku (McNamara, 2004). O třináct let později je po celém světě ukryto přes 2 miliony keší 2 a k této hře se hlásí více jak 5 milionů hráčů. Nejvyužívanějším serverem pro Geocaching je jeho oficiální internetová stránka. Tento server umožňuje uživatelům prohlížet cache na jakémkoliv místě po celém světě. Uživatelé si zde zapisují cache, které našli. Je zde také možné sledovat trackovatelné předměty (Oficiální stránka Geocaching, 2013). Postupem času začaly vznikat alternativy oficiálního serveru. Mezi hlavní důvody patří to, že na oficiálních internetových stránkách Geocachingu jsou některé funkce zpoplatněny a existuje zde až abnormální počet keší. Mezi alternativní servery patří například server TerraCaching 3, který se zaměřuje hlavně na kvalitu založených keší (TerraCaching, 2013). Dalším takovým serverem je Opencaching Network 4, který dává hlavní důraz na komunitu, nekomerčnost a otevřenost. Na české verzi Opencaching Network je založeno od roku 2006 asi 400 keší (OpenCaching, 2012). V České republice existuje server pro české geocachery s diskusním fórem, mapou České republiky se všemi založenými keškami, dále s různými návody a radami (Geocaching.cz, 2007). V rámci zlepšení úrovně Geocachingu a zlepšení kvality založených keší vznikla v České republice Česká asociace Geocachingu (ČAGeo, 2013). 2.1.1 Základní pojmy spojené s Geocachingem Postavy hry Geocaching Stejně jako hra na kočku a myš nebo hra policajti a zloději má dvě stěžejní postavy, i hra Geocaching má své dvě takové postavy a to geocachery a mudly. 2 Počet 2 miliony byl překročen v březnu roku 2013. 3 www.terracaching.com 4 www.opencaching.com

18 Přehled literatury a pramenů Geocacher zkráceně cacher a v češtině kešer nebo také kačer je osoba, která se věnuje Geocachingu. Jednotliví geocacheři se mohou také spojovat do týmů. Mudla (ang. Muggles) je osoba, která neví co Geocaching znamená a že něco takového vůbec existuje. Pro kešery to jsou osoby, které jim znepříjemňují odlov kešky, protože při hledání musí být kešer nenápadný, aby schránku neprozradil. Označení mudla bylo inspirováno příběhy o Harry Potterovi, kde mudlové jsou lidé, kteří nevědí, že existuje svět čar a kouzel (McNamara, 2004). Druhy cache Co je to vlastně geocache? Geocache, zkráceně cache, nebo také foneticky keš či keška, je označení schránky tedy jakéhosi pokladu, který kešeři hledají (McNamara, 2004). Podle jednotlivých vlastností keše byly postupně vytvořeny různé varianty typů schránek. V databázi na oficiálních stránkách Geocachingu má každá keška svoji ikonu, podle které ji jednoduše každý identifikuje. V následujícím textu budou vysvětleny jednotlivé typy, a to od nejčastější po nejméně častou formu. Pod textem bude grafické znázornění ikon jednotlivých typů Tab. 1. Traditional Cache českým výrazem pro tuto formu je tradička, tradicionálka nebo tradka. Je to nejjednodušší forma keše, protože schránka je umístěna na zveřejněných souřadnicích. Traditional Cache je jakákoliv plastová nádoba o různé velikosti, v které musí být logbook s informacemi pro náhodného nálezce, případně různé předměty pro výměnu. Multi-Cache česky se jí často říká zkráceně multina. Tato keška se skládá minimálně ze dvou umístění. Myšlenkou tohoto typu je, že než se dostaneme k finální schránce, tak nejdříve musíme splnit kroky stanovené majitelem kešky. To znamená, že nejsou zveřejněny souřadnice finální kešky, ale pouze souřadnice jednotlivých zastávek. První způsob je, že musíme najít skrýš, popřípadě řetězec skrýší, kde jsou umístěny informace pro cílovou kešku. U druhého způsobu nehledáme skrýše, ale musíme postupně splnit dané úkoly, díky kterým získáme souřadnice pro finální skrýš. Místa, kde jsou uloženy pomocné schránky, nebo kde musíme plnit úkoly, se nazývají stage (McNamara, 2004). Mystery Cache české označení pro tuto formu je mysterka. U tohoto typu jsou sice zveřejněny souřadnice, ty ale nesměřují přímo na schránku, nýbrž do jejího blízkého okolí. Abychom mohli kešku odlovit, musíme nejdřív zjistit potřebné informace pro výpočet cílových souřadnic. Tyto informace musíme získat například prostudováním nějakých informací, nebo vyluštěním šifry či hádanky. EarthCache jedná se o virtuální formu kešky. To znamená, že keška není nikde fyzicky ukryta. Tento druh schránky je možné založit pouze na místě se zajímavým geologickým jevem. Pro její odlovení je potřeba zjistit si informace, které většinou nelze najít jinde, než na daném místě. Dále je nutné se vyfotografovat na daném místě, abychom měli důkaz, že jsme skutečně u geologického jevu byli. Posledním krokem, pro to abychom měli kešku

Přehled literatury a pramenů 19 odlovenou, je poslání zjištěných informací a fotografie zakladateli (majiteli) kešky. Event Cache (geoevent) jde o setkání geocacherů při nějaké příležitosti, například setkání za účelem pouštění balónků štěstí. Zároveň jde o to, aby se geocacheři navzájem seznámili a vyměnili si zkušenosti. Mega-Event Cache je zvláštním druhem Event Cache, který je národního nebo celosvětového rozsahu a musí ho navštívit alespoň pět set geocacherů. Cache In Trash Out Event (CITO) - mezi eventy se řadí také tento druh kešky, na kterém se geocacheři snaží vyčistit vytyčené místo od odpadků a nepořádku (Druhy kešek, 2010). Letterbox Hybrid opět nejsou zadány souřadnice pro finální kešku. Pro její nalezení musíme hledat několik malých skrýší, kde jsou buď souřadnice či popisy cesty, které nás postupně dovedou až k cílové skrýši. Kromě logbooku a informací pro náhodného nálezce obsahuje schránka ještě razítko, které si mohou kešeři obtisknout (McNamara, 2004). Wherigo Cache je to dobrodružná hra, u které geocacher musí dělat vše, co mu speciální program řekne. Tento program je potřeba si do mobilu nebo GPS nahrát. Nalezení této kešky zabere většinou přes dvě hodiny (Druhy kešek, 2010). Tab. 1 Znázornění ikon cache (Oficiální stránka Geocaching, 2013) Ikona cache Název cache Traditional Cache Multi-Cache Mystery Cache EarthCache Event Cache (geoevent) Mega-Event Cache Cache In Trash Out Event (CITO) Letterbox Hybrid Wherigo Cache Některé keše mohou být tematicky zaměřené, například na nějaký film, seriál, hudební skupinu nebo sběr poštovních známek. Pokud kešer najde skrýš s tímto

20 Přehled literatury a pramenů zaměřením, mělo by dojít k výměně předmětů, které mají něco společného s daným zaměřením (McNamara, 2004). Velikosti cache Kešky nejsou děleny pouze podle vlastností, ale také podle velikosti schránky. Následující seznam popisuje velikosti od nejmenší po největší. Micro jedná se o malou schránku, například krabičku od filmu do fotoaparátu, krabičku od bonbónů nebo vitamínů. V kešce o této velikosti je pouze logbook se zkrácenými informacemi pro náhodného nálezce, ale předměty pro výměnu se do tohoto typu neukládají. Keška typu micro se používá hlavně ve městech, kde se pohybuje velké množství lidí. Často je také doplněna o magnet, kterým je přichycena k železnému předmětu (McNamara, 2004). Small kešky o velikosti small jsou většinou uzavíratelné plastové krabičky určené na skladování potravin. V kešce je uložen logbook se základními pravidly a předměty pro výměnu. Regular velikost regular je ideální velikostí pro skrýš. Nejčastější nádobou je uzavíratelná krabice velikosti krabice od bot. V kešce by se měl nacházet logbook s informacemi pro náhodného nálezce a větší předměty pro výměnu, jako jsou například plyšáci. Large pod keškou o velikosti large je možné si představit plastový kbelík s víkem. Tento druh kešky se zakládá pro speciální výměny například knih, kazet nebo CD (Cameron, 2004). Other jde o schránku, jejíž velikost nespadá do žádné z předešlých kategorií. Může se jednat například o magnetickou nálepku (McNamara, 2004). Obtížnost a terén cache U kešek se dále charakterizuje obtížnost a terén. Obtížnost znamená, jak složité bude pro geocachera skrýš najít. Obtížnost je určena počtem hvězdiček od 1 do 5. Jedna hvězdička znamená, že obtížnost najití kešky je nejjednodušší. Keška je na očích a hledání geocacherovi zabere pár minut. Dvě hvězdičky znamenají, že cacher může hledat skrýš i 30 minut. Pokud má keška u obtížnosti tři hvězdičky, může geocacherovi hledání zabrat i část odpoledne. Čtyři hvězdičky už jsou velmi obtížné a pro nalezení kešky může být potřeba několik dní a výletů. Pět hvězdiček signalizuje nejtěžší obtížnost. K nalezení skrýše je potřeba specializovaných dovedností, zkušeností nebo vybavení. Terén říká, jak náročná je cesta ke skrýši. Stejně jako obtížnost je i terén určen počtem hvězdiček od 1 do 5. Jedna hvězdička u terénu znamená nejlehčí možnost a skrýš je přístupná i pro zdravotně postižené či rodiče s kočárky. Pokud má terén dvě hvězdičky, znamená to, že trasa vede většinou po značené cestě a není zde strmé převýšení. Tři hvězdičky u terénu už nejsou doporučeny pro

Přehled literatury a pramenů 21 malé děti, protože trasa může vést mimo pevnou cestu, může na ní být strmé převýšení a je delší jak 3 kilometry. Čtyři hvězdičky signalizují, že pro odlov kešky bude možná potřeba i přenocovat. Trasa může být delší jak 16 kilometrů a převýšení tak strmé, že geocacher bude muset použít i své ruce. Pět hvězdiček u terénu je nejnáročnější možnost. Odlov kešky je extrémní a cacher může potřebovat specializované vybavení jako loď, horolezecké vybavení či potápěčské vybavení (Systém hodnocení keší, 2013). Trackovatelné předměty (Trasovatelné předměty) Trackovatelné předměty (ang. Trackable Items, Trackables) jsou předměty, které cestují z cache do cache. Jejich cesta se zaznamenává na oficiálních stránkách Geocachingu pomocí zápisů kešerů, kteří předmět přesunuli. Trackovatelné předměty se nevyměňují. To znamená, že pokud geocacher vezme z keše tento předmět, nemusí za něj do keše něco dát. A naopak, pokud geocacher chce do keše trackovatelný předmět dát, tak si z kešky žádný jiný předmět nebere. Majitel trackovatelného předmětu může mít na internetových stránkách uvedeno, kam chce, aby trackovatelný předmět doputoval. V databázi Geocachingu je určeno několik typů těchto předmětů (Oficiální stránka Geocaching, 2013). Travel Bug jde o jakoukoliv věc, například autíčko nebo klíčenku, na kterou je přidělaný koupený kovový identifikační štítek. Tomuto identifikačnímu štítku se říká psí známka (ang. dog tag), na kterém je vyražený kód tzv. Tracking Number. Podle tohoto kódu najdeme Travel Bug zapsaný na internetových stránkách, kde je také zaznamenávána jeho trasa. Obr. 1 Travel Bug (Geocaching Travel Bugs, 2013) Geocoin jedná se o koupené ražené mince nebo medailonky, na kterých je vyražen unikátní kód. Díky tomuto kódu je opět možné sledovat cestu Geocoinu a také je možné podle tohoto kódu Geocoin najít zaregistrovaný na webu (McNamara, 2004).

22 Přehled literatury a pramenů Obr. 2 Geocoin (Geocoiny, 2013) GeoKrtci (GeoKrety) jedná se o nekomerční formu Travel Bugu. GeoKrtci nejsou zapisováni na oficiální internetové stránky Geocachingu jako Travel Bug a Geocoin, ale jsou zapisováni na stránky přímo určené pro tento typ trackovatelného předmětu 5. GeoKrtkem může být například malá figurka s přívěskem, kniha, CD nebo DVD. Tento předmět musí být doplněn o vytisklý štítek se jménem GeoKrtka, jeho identifikačním číslem a jménem vlastníka (GeoKrety, 2013). Obr. 3 GeoKrtci neboli GeoKrety (Geocaching.cz, 2007) Czech Wood Geocoin nejedná se přímo o trackovatelné předměty, ale je to forma Geocoinu. Tato forma je určena pro sběratelské účely, nikoliv pro její přesouvaní z kešky do kešky. Pokud si kešer chce vzít tento předmět domů, měl by ho vyměnit za jiný. Je to dřevené kolečko, na kterém je laserem gravírované logo geocachera nebo týmu. Obdobou těchto předmětů je Czech Personal Geocoin, který je ale vyroben z kovu (Czech Wood Geocoin, 2013). 5 www.geokrety.org/

Přehled literatury a pramenů 23 Obr. 4 Czech Wood Geocoin (Czech Wood Geocoin, 2013) Obr. 5 Czech Personal Geocoin (Czech Personal Geocoin, 2012) 2.1.2 Aktivní účast na hře Geocaching Aby se obyčejný člověk stal geocacherem musí si vytvořit uživatelský účet na oficiálních webových stránkách Geocachingu (popřípadě na alternativních internetových stránkách). Základní uživatelský účet je zadarmo, ale v současnosti je možné si zaplatit prémiové členství. Toto prémiové členství stojí buď $ 10 na 3 měsíce, nebo $ 30 na celý jeden rok. Prémiové členství pro cachera znamená výhody v existujících keškách jen pro prémiové členy. Dále jsou jim poskytovány vylepšené mapy a mapy od firmy Google poskytující detailní mapy ulic a kvalitní satelitní mapy, jednodušší vyhledávání s možností vyfiltrování keší podle stanovených kritérií, nebo například možnost stáhnout si informace o kešce přímo do své GPS, aniž by se musel doma na odlov nějak připravovat (Geocaching Premium, 2012). Odlov kešky se skládá ze tří základních kroků, a to vyhledání kešky na internetových stránkách, samotný odlov kešky a nakonec zapsání odlovu na svůj uživatelský účet. Geocacher si vybere kešku, kterou chce najít na oficiálních webových stránkách Geocachingu po svém přihlášení. Pokud by cacher nebyl přihlášen, tak se mu nezobrazí přesné umístění kešky. Nebude tedy vědět souřadnice, na kterých se keška ukrývá. Cacher si může vybrat kešku několika způsoby. Může pomocí vyhledavače najít kešku podle adresy, podle kraje, státu, podle souřadnic, ale také podle názvu kešky nebo podle toho, kdo ji už našel či založil. Druhým způsobem je najití kešky na mapě Geocachingu, kde se geocacherovi zobrazí všechny kešky ve zvolené oblasti. Obě varianty jsou uvedeny v příloze A. Poté, co si kešer vybere, jakou kešku chce odlovit, musí si o dané schránce zjistit několik základních údajů. Tyto základní údaje zjistí v listingu geocache, tedy na internetové stránce, kde jsou všechny potřebné údaje pro odlovení kešky napsány. Mezi základní informace patří především souřadnice, které říkají, kde se geocache

24 Přehled literatury a pramenů ukrývá. Další údaj, který geocachera zajímá, je velikost schránky, ohodnocená obtížnost nalezení a terén trasy. Geocacher si může také přečíst nápovědu pro správný nález kešky. Nápověda je z toho důvodu, že navigace cachera nezavede přímo ke skrýši, protože GPS zařízení mají odchylku kvůli technickým omezením 6. Nakonec si geocacher může potřebné údaje přenést do svého GPS zařízení, nebo vytisknout do papírové podoby. Než kešer vyrazí na lov, neměl by si zapomenout vzít s sebou informace, které si o kešce našel, tužku, mapu a svoji navigaci, protože bez nich by byl ztracený. Při hledání by měl být kešer nenápadný, aby skrýš neprozradil a nedošlo k jejímu zničení, poškození nebo dokonce odcizení. Jakmile geocacher skrýš najde, musí se zapsat do logbooku. Logbook je záznamový arch v kešce, kam se zapíše každý nálezce pod svým uživatelským jménem, dále zaznamená datum a čas nálezu. Popřípadě napíše nějaký vzkaz pro majitele kešky, většinou se jedná o poděkování za její založení. Pokud jsou ve schránce předměty pro výměnu nebo trackovatelné předměty, může si je kešer vzít a to za předpokladu, že u předmětu určeného pro výměnu musí k výměně určitě dojít. To znamená, že geocacher musí do logbooku zapsat, co si z kešky vzal a co do ní na oplátku uložil. Hodnota předmětu, který kešer do schránky dal, by měla být stejná nebo vyšší než hodnota předmětu, který si z kešky rozhodl vzít. U trackovatelných předmětů je to jiné v tom, že cacher musí pouze do logbooku zaznamenat, že si trackovatelný předmět vzal, a nedochází k žádné výměně. Geocacher by měl mít také na paměti, že trackovatelný předmět by měl do 14 dnů dát do jiné kešky. Posledním krokem při odlovu je uložení kešky na stejné místo, kde ji kešer našel. Geocacher by ji měl také zamaskovat stejným způsobem, jakým byla schována, když ji objevil. Poté co cacher přijde domů, musí svůj nález zapsat ještě na internetových stránkách ve svém profilu. Do logu by měl zapsat, zda kešku našel nebo se mu hledání nezdařilo, dále datum a nějaký vzkaz pro další kešery, kteří se budou rozhodovat, zda danou keš odlovit nebo ne. Geocacher by měl do logu napsat, k jaké došlo výměně a pokud si vzal i trackovatelný předmět, musí u tohoto předmětu zaznamenat, do jaké kešky byl přesunut (Cameron, 2004). 2.1.3 Založení cache Geocaching se rozrůstá díky nově zakládaným pokladům. Pro hráče Geocachingu platí nepsané pravidlo, že by svou vlastní cache měli založit až po odlovení alespoň několika desítek keší. Hlavním důvodem tohoto pravidla je nasbírání zkušeností. Prvním krokem pro vytvoření cache je najít zajímavé místo, ke kterému by mohla být založena a kde ještě cache není vytvořena. Následně je potřeba najít skrýš u vybraného místa, kde keš bude ukryta. Při hledání místa je potřeba mít na paměti několik pravidel: keš nesmí být nikdy zakopána, 6 O GPS a navigacích více v kapitole Geocaching a geografické informační systémy.

Přehled literatury a pramenů 25 keš nesmí být umístěna v oblasti, kde by mohla být poškozena příroda nebo rušeny zvířata (například národní park, divočina), keš nesmí být založena v oblasti, do které je zakázán přístup (například v blízkosti železničních tratí, ve vojenských oblastech), keš nesmí ničit cizí majetek, keš nesmí sloužit k propagačním a komerčním účelům. Před tím, než vytvoříme samotnou cache, je potřeba si ověřit, zda úkryt, který jsme vymysleli, není v kolizi. To znamená, že musíme zjistit od správců, kteří mají na starosti schvalování nových keší (ang. reviewer), zda jsou jednotlivé skrýše od sebe vzdáleny minimálně 161 metrů. Toto omezení bylo vytvořeno, aby nedocházelo k přehuštění kešek v určité oblasti. Poté, co máme vybrané místo a víme, že keš není v kolizi, musíme vytvořit samotnou schránku. Důležité je si určit, jakou bude mít velikost a podle toho si vybrat nějakou vhodnou uzavíratelnou krabičku. Tuto krabičku musíme označit názvem keše, informací, že se jedná o skrýš hry Geocaching, a přiřazeným GC kódem. Do keše musíme dát logbook a informace pro náhodného nálezce, kde je vysvětleno, k čemu je krabička určena. Pokud to velikost cache umožňuje, dáme do ní tužku a předměty určené pro výměnu. Do keše se ale nesmí dávat potraviny, urážlivé, nebezpečné nebo komerční a propagační předměty. Vytvořenou kešku musíme ukrýt a poté je potřeba zaměřit její umístění. Je vhodné provést zaměření víckrát v různých časech, protože postavení satelitů se během dne mění a z toho důvodu jsou v měření nepřesnosti. Poté je nutné vybrat takové souřadnice, které budou přibližně uprostřed všech měření, aby bylo zaměření co nejpřesnější. Aby cacheři věděli o nové keši, je potřeba vytvořit listing. Ten se vytvoří pomocí vyplnění online formuláře na oficiálních stránkách Geocachingu. Ve formuláři je potřeba vyplnit: typ keše v této položce musíme vybrat jeden z typů keše (Traditional Cache, Multi-Cache, atd.). velikost keše zde musíme určit, jak je naše schránka veliká (micro, small, atd.). název keše název by měl vystihovat, k jakému místo nebo proč byla keška vytvořena. V názvu by se neměla používat diakritika. autoři keše autorem je cacher, který keš vytvořil. Zde se zadá uživatelské jméno takového cachera. datum založení datem založení se myslí datum, kdy byla keš fyzicky uložena na místo úkrytu. souřadnice po vložení naměřených souřadnic je možné si ověřit umístění keše na mapě. U kešky, kde kešer nesmí znát finální souřadnice (například Mystery Cache, Multi-Cache), se udávají souřadnice místa, se kterým má cache něco společného. pozice zde musíme určit zemi a region, ve které se keš nachází.

26 Přehled literatury a pramenů celková obtížnost v této části musíme ohodnotit počtem hvězdiček, jak obtížné bude cache najít. celkový terén v položce terén musíme počtem hvězdiček určit, jak náročná je cesta k úkrytu. stručný popis ve stručném popisu by se mělo objevit pár informací o umístění, obtížnosti, terénu a velikosti cache. hlavní popis v této položce se můžeme rozepsat o samotné keši, o předmětech, které byly do kešky na začátku umístěny nebo o místě, kde se keška nachází. hint hint pod sebou ukrývá nápovědu, která může cacherovi pomoci keš najít. Nápověda je zašifrována. Pokud cacher chce nápovědu použít, musí si nechat nápovědu odšifrovat, nebo si ji může odšifrovat sám podle dekódovacího klíče. poznámka pro reviewera reviewer je dobrovolník, který schvaluje založení nové kešky. Do poznámky je vhodné mu poděkovat, zveřejnit finální souřadnice a popsat mu šifry (hádanky), které musí kešer vyluštit, aby se dostat k finálnímu umístění. piktogramy, atributy do listingu je také vhodné přidat atributy, které jednoduše popisují charakter cache. pomocné body (wayponty) pomocné body usnadňují kešerům najít například blízké parkoviště, zastávky hromadné dopravy. Do listingu je přidáme jako další zaměřené souřadnice s popisem. Po zveřejnění keše se musí majitel (ang. owner) o keš starat. A to jak v reálném, tak i ve virtuálním světě. Ve virtuálním světě musí majitel kontrolovat logy a poznámky cacherů, kteří cache našli. Pokud některý příspěvek obsahuje spam nebo nevhodnou poznámku, musí ho majitel smazat. Majitel musí kontrolovat i fyzické umístění cache. Pokud je cache rozbitá a nebo je logbook plný, musí dojít k co nejrychlejší výměně. Pokud se majitel cache rozhodne, že se o ni už nemůže starat, může dojít k adopci nebo k archivaci. Při adopci dojde k přenesení kešky na nového majitele. Pokud je keška archivována, tak je odstraněna z databáze a už ji nikdo nemůže hledat (McNamara, 2004). 2.2 Geocaching a geografické informační systémy V této kapitole bude vysvětlen způsob, jakým se určuje poloha po celém světě. Dále zde budou popsány jednotlivé globální družicové polohové systémy, a to Global Positioning System (GPS) a Galileo. Další podkapitola se bude věnovat souřadným systémům. Bude zde vysvětlena zeměpisná šířka a zeměpisná délka, poté bude popsán souřadný systém WGS-84 a dva souřadné systémy používané v České republice, a to souřadný systém S-42 a S-JTSK. Poslední část se bude věnovat navigacím, které jsou vhodné pro Geocaching.

Přehled literatury a pramenů 27 2.2.1 Globální družicový polohový systém (GNSS = Global Navigation Satellite System) GNSS je služba, která za pomoci družic (satelitů) umožňuje určování polohy po celém světě. Aby systém správně fungoval, musí se skládat ze tří složek, a to z kosmické složky, řídící a kontrolní složky, uživatelské složky. Obr. 6 Tři složky GNSS (McNamara, 2004) Kosmickou složku představuje družice, která obíhá na oběžné dráze. Kosmická složka se skládá z dalších tří částí. První částí je palubní počítač ovládající let družice a její další funkce. Druhou částí jsou atomové hodiny. Ty slouží k udržování přesného času. Třetí část představuje radiový vysílač, který vysílá signály k Zemi. Řídící a kontrolní složka se skládá z monitorovacích stanic na Zemi, které nepřetržitě pozorují zrovna viditelné družice. Tyto stanice určují informace o polohách družic tzv. efemeridy, provádějí údržbu atomových hodin, zasílají družici povely, určují, zda je družice na správné dráze a jestli správně funguje. Uživatelskou složkou je každý, kdo má přijímač, kterými může přijímat satelitní signály z družic, které jsou v určitou chvíli nad obzorem. Přijímače jsou pasivní, to znamená, že komunikace probíhá pouze od satelitu k uživateli. Přijímač obdrží od družice dva typy dat, a to polohu vysílající družice s polohou okolních družic a čas, kdy byl signál vyslán. Vzdálenost přijímače od dru-

28 Přehled literatury a pramenů žice (a tedy jeho poloha) je pak vypočítána jako součin rychlosti šíření rádiových vln 7 a doby mezi vysláním a přijetím signálu. Pro určení polohy o zeměpisné šířce a délce je potřeba tří satelitních signálů. Pro výpočet polohy o zeměpisné šířce, zeměpisné délce a výšce je potřeba signál z minimálně čtyř satelitů. Což znamená, že vyšší počet družic polohu zpřesňuje (McNamara, 2004). Global Positioning System (GPS) GPS je vojenský globální družicový polohový systém, který byl původně projektovaný na 24 družic. Ty obíhají nad povrchem Země ve výšce 20 200 kilometrů po šesti různých drahách. V současnosti je vypuštěno 32 družic. Satelit oběhne dráhu za 11 hodin a 58 minut. Na dráze jsou stanice, díky kterým jsou družice pečlivě sledovány (Maguire, Goodchild, Longley, 2012). Původní název byl NAVSTAR GPS (Navigation Satellite Timing and Ranging). Tento program vznikl spojením několika programů americkou armádou. Je financovaný Ministerstvem obrany Spojených států amerických. Pojmenování NAVSTAR nesou i družice. První družice byla vypuštěna roku 1974 (McNamara, 2004). Satelit má omezenou životnost, která se pohybuje okolo 10 let. V České republice je nejčastěji vidět 8 družic (GPS analyse, 2008). Řídící a kontrolní složkou je pozemní řídící centrála. Těchto pozemních řídících centrál je na Zemi několik. Nejvyšší centrálou je velitelství v USA na letecké základně Los Angeles v Californii. Po velitelství následuje řídící středisko, které leží v Schrieverově vojenské základně letectva USA (USAF) v Colorado Springs (Globální polohový systém, 2011). Uživatelé jsou rozděleny na autorizované a ostatní uživatele. Autorizovaní uživatelé zastoupení vojenským sektorem USA a vybranými spojeneckými armádami využívají službu Precise Positioning Service, díky které mají kódovací klíč a tím zaručenou vyšší přesnost signálu. Ostatní uživatelé, především civilní sektor, může používat službu Standard Positioning Service a má přesnost systému omezenou (Precise and Standard Positioning Service, 2009). Signál GPS má odchylku asi 10 až 15 metrů. Přesnost může být zvýšena na 1 metr a méně díky diferenciální GPS (zkratka DGPS). Diferenciální GPS kombinuje GPS signál ze satelitů se signálem z referenční stanice, která zná svoji polohu. Referenční stanice vyhodnocuje odchylky signálu ze satelitu od své skutečné polohy a korekce jsou zasílány uživateli (Maguire, Goodchild, Longley, 2012). 7 Radiové vlny se šíří jako rychlostí světla ve vakuu, což je asi 300 000 000 m/s.

Přehled literatury a pramenů 29 Obr. 7 Diferenciální GPS (DGPS, 2010) Galileo Galileo je plánovaný globální družicový polohový systém, jehož realizaci zajišťují státy Evropské unie. Plán byl pojmenován podle toskánského vědce Galilea Galilei. Systém počítá se 30 satelity obíhajícími po třech oběžných drahách ve výšce přibližně 23 200 kilometrů. Doba oběhu satelitu po oběžné dráze je 14 hodin a 5 minut. Původně měl být projekt spuštěný v roce 2008. V současnosti se plánuje, že první služby budou poskytované do konce roku 2014 a plně funkční by služby měly být na přelomu roku 2019 a 2020. Systém Galileo má v plánu poskytovat několik služeb. Volně dostupnou službou má být služba Open Service, kdy přijímače budou zároveň využívat i systému GPS, protože byla uzavřena dohoda o kompatibilitě s USA. Zpoplatněnou a šifrovanou službou, která bude poskytovat lepší zaměření než Open Service, bude služba Commercial Service. Další šifrované služby, které budou poskytovány, jsou Safety of Life Service (pro řízení letového provozu nebo jako pomoc při katastrofách a nebezpečí života), služba Search and Rescue (pro nouzovou lokalizaci v rámci celosvětové družicové záchranné služby) a služba Public Regulated Service (pro armády a bezpečnostní složky státu s kontrolovaným přístupem) (GALILEO, 2013). 2.2.2 Souřadné systémy Souřadné systémy jsou různé způsoby, jakými se dají vyjádřit, vypočítat a zapsat zeměpisné souřadnice. Zeměpisnými souřadnicemi je zeměpisná šířka a zeměpisná délka (Tvorba map pro orientační běh, 2013). Zeměpisná šířka je úhel, který svírá rovina rovníku s přímkou, která prochází středem Země a příslušným bodem procházejícím na povrchu Země. Body na sever od rovníku mají severní zeměpisnou šířku (kladné číslo) a značí se v češtině zkratkou s. š., popř. anglicky písmenem N. Body, které leží od rovníku směrem k jihu, mají jižní zeměpisnou šířku (záporné číslo) a značí se českou

30 Přehled literatury a pramenů zkratkou j. š., popř. anglicky písmenem S. Zeměpisná šířka může nabývat hodnoty od 0 do 90 stupňů (Zeměpisná délka a šířka, 2010). Obr. 8 Vypočet zeměpisné šířky (Cornelius, Carves, Heywood, 2012) Zeměpisná délka je úhel, který svírá rovina poledníku, který prochází určitým bodem, a rovina nultého poledníku. Nultý poledník prochází Královskou observatoří v Greenwichi v Anglii. Body ležící na východní polokouli mají východní zeměpisnou délku (kladné číslo), která se značí českou zkratkou v. d., popř. anglicky písmenem E. Body, které leží od nultého poledníku směrem na západ, mají západní zeměpisnou délku (záporné číslo) a v češtině se značí zkratkou z. d., popř. anglicky písmenem W. Zeměpisná délka nabývá hodnot od 0 do 180 stupňů (Zeměpisná délka a šířka, 2010). Obr. 9 Vypočet zeměpisné délky (Cornelius, Carves, Heywood, 2012) Při zadávání souřadnic je potřeba si dávat pozor na jejich různý zápis. Vždy se jedná o ten samý údaj, ale pouze je zapsán v jiném formátu. Dále je potřeba si dávat pozor na správné určení zeměpisné šířky a zeměpisné délky. Pro zápis souřadnic se používají 3 formáty: stupně, minuty a vteřiny (DD MM SS.sss) jde o nejčastější způsob zápisu souřadnic (např. N 49 12' 57.600" E 16 36' 53.352"), stupně, minuty (DD MM.mmm) tento formát souřadnic se nejčastěji využívá v Geocachingu (např. N 49 12.960 E 016 36.889), stupně (DD.ddd) v tomto způsobu zápisu jsou minuty a sekundy převedeny na stupně (např. 49.216, 16.61482).

Přehled literatury a pramenů 31 Převod mezi formáty je matematicky jednoduchý. Postupy pro převod 8, případně online kalkulačky 9, lze najít na Internetu (McNamara, 2004). V rámci Geocachingu se používají tři souřadné systémy a to souřadný systém WGS-84, S-42 a S-JTSK. Souřadný systém WGS-84 (World Geodetic System 1984) Souřadný systém WGS-84 je souřadný systém vytvořený v USA roku 1984. Počátkem tohoto systému je těžiště Země. Souřadný systém se skládá ze tří os. První osa X směřuje k místu, kde se protíná nultý poledník s rovníkem. Osa Z směřuje k severnímu pólu a osa Y je na osu X a na osu Z kolmá ve směru doleva. Podle souřadného systému WGS-84 je délka hlavní poloosy 6 378 137 metrů. V tomto systému pracuje globální družicový polohový systém GPS (WGS-84, 2007). Souřadný systém S-42 (Systém 1942) Souřadný systém S-42 je systém používaný v České republice a byl vytvořen pro vojenské mapy. Poprvé byl použit pro vojenské topografické mapy roku 1953. Teto systém je založený na válcovém zobrazení poledníkových pásů. Česká republika leží na 3. a 4. pásu (Tvorba map pro orientační běh, 2013). Souřadný systém S-JTSK (Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální) Druhým souřadným systém, který se používá v České republice, je souřadný systém S-JSK. Tento systém vznikl mezi lety 1920 až 1958 pro katastrální mapy. Souřadný systém S-JTSK používá Křovákovo zobrazení. Nevýhodou tohoto systému je, že byl vytvořen pouze pro bývalé Československo, a proto nenavazuje na souřadnicové systémy okolních států (Systém S-JTSK, 2013). 2.2.3 Navigace vhodná pro Geocaching Navigace neboli GPS přijímač je elektronické zařízení, které dokáže určit polohu kdekoliv na Zemi díky přijímanému signálu ze satelitů. Na základě poskytnutých informací o zeměpisné šířce a délce je možné GPS přijímač využít pro navigaci z jednoho bodu do druhého. Přesnost zaměření závisí na druhu přijímače a na překážkách, které blokují satelitní signál. Satelitní signál se může zhoršit pod stromy nebo mezi vysokými budovami a k úplné ztrátě signálu může dojít pod mosty, v tunelu nebo interiéru (Maguire, Goodchild, Longley, 2012). V běžném životě se s GPS přijímačem nejčastěji setkáme v automobilu, a to s automobilovou navigací. V Geocachingu se využívají ruční GPS navigace, GPS 8 Vzorečky pro převod souřadnic lze najít na internetových stránkách http://www.vysilackynavigace.cz/prepocet-souradnic-produkt-21.html. 9 Online kalkulačka pro převod formátu souřadnic je např. na internetových stránkách http://www.geocaching.com/wpt/ nebo na http://rumkin.com/tools/gps/degrees.php.

32 Přehled literatury a pramenů s podporou mobilních telefonů nebo GPS moduly, které lze připojit k jinému zařízení, např. k mobilnímu telefonu. Při výběru vhodné navigace pro hru Geocaching je potřeba zvážit několik otázek. Nejdříve se musíme rozhodnout, na co navigaci budeme používat. Je nutné vědět, jestli navigaci budeme používat jen pro Geocaching, nebo ji budeme používat například i jako navigaci do automobilu. Dále je důležité se rozhodnou, jestli chceme navigaci, která umožňuje zobrazit mapy, nebo nám postačí v navigaci pouze kompas. Při Geocachingu je důležité, aby baterie v navigaci vydržela po celou dobu odlovu, nebo abychom měli alespoň náhradní baterie, nebo možnost dobít baterii přes napájecí adaptér v automobilu. Zásadní otázkou je i dostatečná velikost paměťové karty. Měli bychom se také ujistit, jestli navigace dokáže komunikovat s počítačem a budeme moci vyměňovat data mezi navigací a počítačem. Velice důležitá je při výběru navigace i její velikost a váha, protože si musíme uvědomit, že navigaci budeme nosit při Geocachingu pořád s sebou. Dále je důležitý displej navigace. Musíme zhodnotit, jestli je dostatečně veliký, jestli je na displeji něco vidět ve tmě, nebo naopak na přímém slunci, nebo ve špatných povětrnostních podmínkách. Také bychom si měli rozmyslet, jestli chceme barevný nebo černobílý displej, protože mapy se lépe čtou na barevném displeji. Měli bychom zkusit, jestli lze ovládat navigaci například i v rukavicích, protože Geocaching se hraje i v zimním období. V neposlední řadě bychom měli popřemýšlet o držáku navigace do automobilu nebo na motocykl, o kabelu pro spojení s počítačem, o nabíjecích bateriích nebo o pouzdru na navigaci (McNamara, 2004). 2.3 Cestovní ruch Pojem cestovní ruch (turismus, anglicky Tourism) byl ustálen na počátku 90. let 21. století. Na Mezinárodní konferenci o statistice a turismu, která se konala v Ottawě pod záštitou Mezinárodní organizace turismu (WTO World Tourism Organization), byly navrženy různé definice pro cestovní ruch. Pro cestovní ruch se ustálila definice, která popisuje cestovní ruch jako činnost osoby, která cestuje ve svém volném čase na přechodnou dobu mimo místo jejího trvalého bydliště. Účelem cesty nesmí být vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Přechodnou dobou se pro mezinárodní cestovní ruch myslí doba kratší než jeden rok a pro domácí cestovní ruch je to doba kratší než šest měsíců (Palatková, Zichová, 2011). 2.3.1 Subjekt cestovního ruchu Subjektem cestovního ruchu neboli účastníkem cestovního ruchu je ten, kdo uspokojuje svoje potřeby spotřebou statků cestovního ruchu mimo místo svého trvalého bydliště (Hesková, 2006). Pokud hráč Geocachingu bude hledat kešky mimo své trvalé bydliště, tak může být v rámci cestovního ruchu označen jako návštěvník (Visitor). Návštěv-

Přehled literatury a pramenů 33 ník (Visitor) je osoba, která navštěvuje dané místo (stát), kde nemá trvalé bydliště, z jiného důvodu než je výdělečná činnost. Osoba na daném místě nesmí být po dobu delší jak šest měsíců, pokud se jedná o domácí cestovní ruch, a více jak jeden rok, pokud se jedná o mezinárodní cestovní ruch. Návštěvník může mít další dvě formy: výletník neboli jednodenní návštěvník (Same-Day Visitor) nesmí na daném místě přenocovat, turista (Tourist) musí v dané lokalitě alespoň jednou přenocovat. (Palatková, Zichová, 2011). 2.3.2 Faktory ovlivňující cestovní ruchu Existenci a rozvoj cestovního ruchu ovlivňují faktory (předpoklady či podmínky) vnějšího prostředí. Vztah cestovního ruchu a turismu je vzájemný, tedy vnější prostředí ovlivňuje cestovní ruch a zároveň cestovní ruch ovlivňuje vnější prostředí. Faktory vnějšího prostředí lze rozdělit do tří skupin. První skupinou jsou lokalizační faktory, druhou skupinu zastupují selektivní (stimulační) faktory a třetí skupina je tvořena realizačními faktory. Lokalizační faktory Lokalizační faktory jsou dané územím a prakticky se nemění. Určují místo, kde by se cestovní ruch mohl pozitivně rozvíjet a dále určují, jaký druh cestovního ruchu by se mohl na daném území rozvíjet. Lokalizační faktory jsou zastoupeny přírodními podmínkami. Mezi přírodní podmínky patří povrch, podnebí a klimatické poměry, vodstvo, fauna a flóra (živočichové a rostliny) nebo přírodní atraktivity (například chráněné krajinné oblasti, národní parky, vodopády, gejzíry nebo jezera). Lokalizační faktory dále tvoří kulturní atraktivity, které existují díky činnosti člověka. Kulturní atraktivity jsou zastoupeny architektonickými památkami, archeologickými místy, technickými památkami, muzei a galeriemi, dále památkami lidové architektury, zvyky, pořádanými slavnosti nebo místní gastronomií. Do kulturních atraktivit patří také umělé atrakce, které jsou tvořeny zábavními parky. Selektivní (stimulační) faktory Selektivní neboli stimulační faktory vyjadřují, zda oblast bude schopna přijímat účastníky cestovního ruchu a zároveň, jestli se společnost dané oblasti bude schopna stát účastníky cestovního ruchu. Tyto faktory vybírají ty oblasti, které mají nejlepší předpoklady k tomu, aby se mohly účastnit cestovního ruchu. Selektivní faktory se dále dělí na objektivní a subjektivní faktory. Subjektivní stimulační faktory ovlivňují rozhodování lidí, zda se stanou účastníky cestovního ruchu. Mezi tyto faktory patří propagace a reklama destinace, zkušenosti nebo módnost destinace (Drobná, Morávková, 2004).

34 Přehled literatury a pramenů Do objektivních stimulačních faktorů patří faktory, které ovlivňují cestovní ruch v území: politické faktory politické zřízení státu ovlivňuje vytváření orgánů cestovního ruchu, tvorbu právních norem nebo podporu aktivit souvisejících s rozvojem cestovního ruchu na daném území. Ekonomické faktory např. výše nezaměstnanosti (lidé začnou méně utrácet), inflace (pokles kupní síly peněz způsobí, že se zvýší ceny zboží a služeb cestovního ruchu) nebo vysoká úroková míra (omezuje se investování do cestovního ruchu). Sociální faktory cestovní ruch ovlivňuje fond volného času, výše příjmu, dosažené vzdělání, životní styl nebo sociální příslušnost. Technicko-technologické faktory díky informačním technologiím vznikají rezervační systémy, nové distribuční sítě nebo dochází k rozvoji letecké dopravy. Ekologické faktory cestovní ruch ovlivňuje životní prostředí. S tím souvisí strategie trvalého udržitelného rozvoje, která byla definována na mezinárodní konferenci o Zemi v Rio de Janeiro roku 1995. Strategie je zaměřená na uspokojování potřeb jak současné generace, tak generací příštích (Hesková, 2006). Realizační faktory Realizační faktory umožňují v oblastech, kde jsou příznivé lokalizační podmínky, realizovat cestovní ruch. Dané oblasti účastník cestovního ruchu dosáhne díky dopravě. Do dopravních předpokladů patří kromě dopravení se na určité místo, také pohyb v destinaci. Aby se cestovní ruch mohl v dané oblasti rozvíjet, musí zde být dostatečný počet a dostatečná kvalita ubytovacích, stravovacích, zábavních, kulturních nebo sportovních zařízení. Tato infrastruktura služeb se označuje také jako materiálně-technická základna cestovního ruchu (Drobná, Morávková, 2004). 2.3.3 Druhy cestovního ruchu Podle toho, jakým způsobem je cestovní ruch realizovaný, se může dělit podle kritérií na různé druhy cestovního ruchu. Geocaching by se mohl prolínat do následujících druhů cestovního ruchu. Podle toho, na kterém území cestovní ruch probíhá, se rozlišuje na domácí a zahraniční cestovní ruch. Jelikož je Geocaching celosvětově rozšířený, může se hrát jak v České republice, kde je založeno přes 33 000 keší (Oficiální stránka Geocaching, 2013), tak v zahraničí. Domácí cestovní ruch zahrnuje cestování obyvatelstva na území státu, ve kterém trvale žijí.