Srovnání způsobu provádění hiporehabilitace ve vybraných střediscích a vypracování návrhu činnosti hiporehabilitačních středisek

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Srovnání způsobu provádění hiporehabilitace ve vybraných střediscích a vypracování návrhu činnosti hiporehabilitačních středisek Diplomová práce Vedoucí práce: doc. Ing. Iva Jiskrová, Ph.D. Vypracovala: Bc. Jana Podrápská Brno 2

Zadání DP

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Srovnání způsobu provádění hiporehabilitace ve vybraných střediscích a vypracování návrhu činnosti hiporehabilitačních středisek vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne podpis diplomanta

Poděkování Děkuji doc. Ing. Ivě Jiskrové, Ph.D. za vedení mé práce a poskytnuté materiály. Dále bych chtěla poděkovat tázaným osobám nejčastěji vedoucím provozu hiporehabilitace jednotlivých středisek poskytujících hiporehabilitaci v České republice za zpracování dotazníků. Děkuji také vedení Sdružení Piafa ve Vyškově, kde jsem měla možnost načerpat několikaleté zkušenosti a získat cenné kontakty, které mi pomohly při zpracovávání diplomové práce.

Název tématu: Srovnání způsobu provádění hiporehabilitace ve vybraných střediscích a vypracování návrhu činnosti hiporehabilitačních středisek Zpracovatelka: Jana Podrápská Abstrakt: Diplomová práce na téma Srovnání způsobu provádění hiporehabilitace ve vybraných střediscích a vypracování návrhu činnosti hiporehabilitačních středisek je pojata jako analýza dané problematiky v České republice. V úvodní části diplomové práce se autorka zabývá zpracováním přehledu zákonných norem a všeobecně uznávaných pravidel, která se vztahují na provozovatele hiporehabilitace. Na základě vypracovaných dotazníků a rozhovorů autorka zjišťuje, jak jsou ve střediscích provozujících hiporehabilitaci poskytovány jednotlivé formy hiporehabilitace z hlediska dodržování zákonných norem České republiky. Jedná se zejména o problematiku provozu organizace, managementu chovu a provozu koní a zajištění odbornosti a bezpečnosti při práci s klienty. Sumací těchto poznatků je vypracován návrh metodiky činnosti HR středisek, bez ohledu na jejich legislativní formu. Další kapitoly práce jsou zaměřeny na výsledky dotazníkového šetření, diskuzi k dané problematice, zhodnocení teoretických a praktických poznatků, které autorka během zpracování diplomové práce načerpala. Klíčová slova: kůň, hiporehabilitace, hipoterapie, alternativní terapie, organizace

Name of topic: Comparison of the way how to perform the hiporehabilitation in selected centers and devising of activities in hiporehabilitation centers Author: Jana Podrápská Abstract: Diploma thesis "Comparison of the way how to perform the hiporehabilitation in the selected centers and devising of activities in hiporehabilitation centers" is conceived as an analysis of the issue in the Czech Republic. In the introductory part of the thesis, the author analyzes legal standards and generally accepted rules that apply to the operator of hiporehabilitation. On the basis of elaborated questionnaires and interviews the author explores how the centers are operating different individual forms of hiporehabilitation in terms of compliance with legal regulations of the Czech Republic. This is particularly issue of the organization's operations, management and operation of horse breeding and ensuring of professionalism and safety when working with clients. Based on summary of these findings, methodology design of activities for HR centers was evaluated regardless of their legal form. Other chapters are focused on the results of the survey, discussion on the issue, evaluation of the theoretical and practical knowledge, which the author during the diploma thesis drew. Key words: horse, hiporehabilitation, hipotherapy, alternative therapie, organization

OBSAH 1 ÚVOD 9 2 CÍL TERAPIE 11 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 12 3.1 Zooterapie 12 3.2 Hiporehabilitace 13 3.3 Legislativní úpravy vztahující se na provozovatele HR 16 3.3.1 Legislativa vzniku subjektu provozujícího HR 17 3.3.2 Základní dokumenty organizace 18 3.3.3 Možnosti pojištění v organizaci provozující HR 20 3.3.3.1 Pojištěníkoní 21 3.3.4 Legislativa vztahující se na aktivity s koňmi 22 3.3.5 Veřejná vystoupení a svody koní 23 3.3.6 Veřejná hudební produkce 24 4 MATERIÁL A METODIKA 25 4.1 Metoda sběru informací 25 4.1.1 Seznam středisek HR, které vypracovaly dotazník 26 4.1.2 Dotazník 27 4.2 Zpracování získaných dat 34 5 VÝSLEDKY 35 5.1 Charakteristika dotazovaných středisek 35 5.2 Řešení problematiky bezpečnosti prováděné činnosti HR vůči klientům 5.3 Metodika provozu (návrh činnosti) hiporehabilitačních středisek 44 5.3.1 Provozní řád střediska HR 46 6 DISKUSE 51 7 ZÁVĚR 55 8 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY 57 37

9 SEZNAM GRAFŮ 62 10 SEZNAM ZKRATEK 63 11 PŘÍLOHY 64

1 ÚVOD Soužití koně a člověka je pradávné. Udává se, že první kůň byl pro potřeby člověka zkrocen asi před pěti a půl tisíci lety, v mladší době kamenné. Do té doby mu sloužil pouze jako zdroj obživy. Později byli koně vytrvalými pomocníky při přepravě osob i nákladů. Byl významným pomocníkem ve vedených válkách. Stal se také výrazem společenského postavení a majetku lidí. V současné době má kůň již poněkud jiný význam. Kromě nepříliš rozsáhlého využití v lesním hospodářství a zemědělství jde o cílený chov, jehož výsledkem je sportovní a rekreační využití koní. V posledních desetiletích se kůň používá i k léčebným účelům. V prostředí mezi koňmi se nacházím již od svého předškolního věku a stalo se součástí mého života. Tuto budoucnost mi pravděpodobně přisoudila moje maminka. Založila společně se dvěma ženami v roce 1994 neziskovou organizaci s cílem pomáhat postiženým lidem prostřednictvím koní. Dnes má tato organizace 20 odborných zaměstnanců a využívá ke své činnosti 9 koní. Od roku 2007 vykonává Sdružení Piafa ve Vyškově (dále jen Sdružení PIAFA) hiporehabilitaci jako součást registrovaných sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a také jako součást registrovaných zdravotních služeb dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování (nestátní zdravotnické zařízení). Většinu praktických zkušeností pro svou diplomovou práci jsem tedy čerpala v prostředí hiporehabilitace (dále jen HR) v neziskové organizaci Sdružení PIAFA. Podílím se na práci této organizace řadu let jako dobrovolník a v posledních 4 letech jako zaměstnanec fyzioterapeut, metodik HR (licence cvičitele jezdectví, rozhodčího) a vedoucí odloučeného pracoviště - středisko hiporehabilitace (organizace má více pracovišť). Ve Sdružení PIAFA pořádáme již několik let vzdělávací semináře pro zájemce o hiporehabilitaci, při kterých působím jako lektor. Zde se setkávám s mnoha lidmi, kteří se chtějí začít této metodě věnovat a neví kde začít. Během mé práce s klienty se také setkávám s rodiči, kteří využili HR, která byla prováděna s nevhodným koněm, nevhodným způsobem či nevelkým zájmem o zlepšení zdraví samotného klienta. Hiporehabilitace, jako metoda ke zlepšení zdravotního stavu, není definována v našem právním řádu, přesto se domnívám, že můžeme najít zákony a vyhlášky, které 9

je nutné dodržovat i v oblasti poskytování hiporehabilitace. Jejich shrnutím bych chtěla napomoci všem lidem začínajícím s HR i klientům a jejich rodinám s vyhledáváním kvalitního provozovatele jednotlivých forem HR. Věřím, že má práce bude přínosná a zajímavá také pro střediska, která poskytují HR již dlouhodobě.. 10

2 CÍL PRÁCE Hlavní cíl: Zpracovat přehled zákonných norem, které se vztahují na provozovatele hiporehabilitace. Na základě rozhovorů a vypracovaných dotazníků zjistit, jak jsou poskytovány jednotlivé formy HR z hlediska dodržování zákonných norem, vnitřních pravidel, managementu koní a bezpečnosti při práci s klienty. Sumací těchto poznatků nastínit ideální metodiku provozu HR středisek. Dílčí cíle: obecný úvod do pojmu hiporehabilitace v ČR, vyhledání a shrnutí zákonných norem, které se vztahují na provozovatele HR, zhotovení dotazníku, konzultace a vyplnění dotazníku s vybranými středisky provádějícími HR, zhodnocení dodržování zákonných norem a obecně uznaných pravidel ve střediscích s provozem HR, kůň jako prostředek k léčbě dodržování bezpečnosti držení a manipulace se zvířetem (koněm) a welfare, metodika provozu HR středisek. 11

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Hiporehabilitace je léčebná metoda, při které dochází k interakci člověka s koněm. Pro zlepšení zdravotního stavu klienta a zlepšení kvality jeho života využíváme zvířete (koně), proto HR řadíme mezi zooterapie. 3.1 Zooterapie Zooterapie je zaštiťující termín pro terapeutické činnosti využívající pozitivního vlivu zvířat na člověka. Jedná se o podpůrné metody ucelené rehabilitace za podpory a přítomnosti zvířat nebo o podpůrné léčebné metody, které využívají interakce člověka a zvířete (speciálně vycvičeného k daným účelům). (Stančíková, Šabatová, 2012) Vzhledem k rozšiřujícímu se zájmu o léčebné využití zvířat byla založena na podzim roku 2004 organizace European Society for Animal Assisted Therapy (dále ESAAT). Organizace vznikla s hlavním cílem zastřešit evropské národní organizace i jednotlivé spolky zabývající se léčebným využitím zvířat. Zakládající organizace byly zejména ze zemí: Rakousko, ČR, Německo, Švýcarsko, Maďarsko. Prvním předsedou ESAAT se stal Josef Leibetseder (Rakousko), který byl hlavním iniciátorem myšlenky. ESAAT si klade za cíl také podporovat spolky v provádění zdraví zlepšujících aktivit se zvířaty a vytvářet výzkumné práce, které by léčebný efekt potvrzovaly. Dále pak zkvalitnit a sjednotit vzdělávání pracovníků v jednotlivých typech zooterapie a uznat zvířetem asistované terapie jako samostatné povolání. (www.esaat.org) Terapie s využitím zvířat ESSAT definuje jako záměrně plánované psychologické, pedagogické a sociální interakce zvířete s dětmi, dospívajícími, dospělými a seniory s kognitivními, sociálně-emocionálními, motorickými postiženími, poruchami chování atd. Do tohoto zahrnuje také podporu zdraví, preventivní a rehabilitační opatření. (www.esaat.org) Zooterapie se celosvětově dělí: Animal Assisted Activitis ( AAA, aktivity za pomoci zvířat, společenská činnost) jedná se o metodu, založenou na přirozeném kontaktu člověka a zvířete. Aktivity směřující ke zlepšení kvality života klienta a podporující přirozený rozvoj jeho sociálních dovedností. 12

Animal Assisted Therapy ( AAT, terapie za pomoci zvířat) jedná se o metodu založenou na cíleném kontaktu člověka a zvířete, tento vede k pozitivnímu ovlivnění psychického nebo fyzického stavu klienta. Animal Assisted Education ( AAE, vzdělávání za pomoci zvířat) jedná se o metodu přirozeného nebo cíleného kontaktu člověka a zvířete, zaměřeného na rozšíření nebo zlepšení výchovy, vzdělávání či sociálních dovedností klienta. Animal Assisted Response ( AAR, krizová intervence za pomoci zvířat) je metodou přirozeného kontaktu zvířete a člověka, který se ocitl v krizovém prostředí. Aktivity jsou zaměřeny na odbourávání stresu a celkové zlepšení psychického či fyzického stavu klienta. (Tichá, 2007) 3.2 Hiporehabilitace Hiporehabilitace je zastřešující a nadřazený název pro všechny aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním znevýhodněním/specifickými potřebami. První část slova hiporehabilitace pochází z řeckého slova hippos = kůň. Pojem rehabilitace pochází z latinského habilis = způsobilý, vhodný a re = předpona ve významu návratu či opakování děje. WHO (Světová zdravotnická organizace) zahrnuje do rehabilitace všechny prostředky, směřující ke zmírnění tíže omezujících a znevýhodňujících stavů a umožňuje zdravotně postiženým a handicapovaným osobám dosáhnout sociální integrace. V ČR rehabilitaci definoval např. Janda (in Dvořák, 2003) jako soubor opatření, která vedou k co nejoptimálnější a nejrychlejší resocializaci člověka postiženého na zdraví následkem nemoci, úrazu či vrozené vady. Kromě zdravotních problémů pacienta rehabilitace zahrnuje také řešení ekonomických, sociálních, politických, pedagogických, psychologických a technických okolností zdravotního stavu pacienta (to vše v souvislosti s charakterem a tíží poškození, možnostech jeho reparace a ovlivnění kvality života postiženého). Jde o cílem orientovaný proces a komplexní (komprehenzivní, ucelená) rehabilitace by se měla věnovat všem těmto problémům pacienta. (Dvořák, 2003) V Severní Americe Professional Association of Therapeutic Horsemanship International (PATH Intl.), která původně vznikla v roce 1969 jako North American 13

Riding for the Handicapped Association (NARHA) aktivity spojené s koňmi souhrnně nazývá equine-assisted activities and therapies (EAAT). Dle (PATH Intl., 2013) se aktivity s koňmi dělí: Equine-Assisted Activities (EAA) aktivity s koněm specifické pro jednotlivá centra, zahrnující péči o koně, činnosti s ním provádějící klient ze země a ve stáji, příprava ukázek pro veřejnost, zážitkové ježdění. Equine-Assisted Therapy (EAT) léčba prostřednictvím různých činností s využitím koní a aktivit v tomto prostředí. Stanovují se rehabilitační cíle dle potřeb klientů, činnosti probíhají pod vedením odborníka z oblasti zdravotnictví. Equine-Facilitated Learning (EFL) jedná se o vzdělávání klientů, při interakci s koněm dochází k rozvoji schopností a dovedností klienta. Equine-Facilitated Psychotherapy (EFP) - řešení psychoterapeutických cílů stanovených odborným pracovníkem a klientem s poruchou duševního zdraví. Hippotherapy American Hippotherapy Association definuje hipoterapii jako léčbu funkčních omezení pacientů hlavně v oblastech neuromotorické a senzorické dysfunkce, s využitím pohybu koňského hřbetu a pod vedením fyzioterapeuta či ergoterapeuta. Interactive Vaulting provádění voltižních cviků na koni či kolem něj dle zdravotních možností klientů pod vedením voltižéra. Therapeutic Driving metoda umožňující klientovi s tělesným, mentálním, smyslovým nebo emočním postižením se naučit ovládat koně či poníka ze sedadla vozíku či svého invalidního vozíku umístěného na voze. Therapeutic Riding jedná se o jízdu klienta se specifickými potřebami na koni za účelem pozitivního prožitku s možností zlepšení kognitivních, tělesných a sociálních dovedností. PATH International Equine Services for Heroes - programy s koňmi pro vojenské veterány (PATH Intl., 2013). Organizace EAGALA zabývající se vzděláváním a psychoterapií pomocí koní rozděluje tyto aktivity na Equine Assisted Psychotherapy (EAP) a Equine Assisted Learning (EAL). (www.eagala.org) V Rakousku se obecně léčebné aktivity pomocí koní nazývají Therapeutisches Reiten (terapeutické ježdění) a dále se dělí: 14

Hippotherapie fyzioterapie s využitím koně pod vedením fyzioterapeuta. Heilpädagogisches Voltigieren & Reiten zahrnuje psychologické, psychoterapeutické, pedagogické, rehabilitační a sociálně-integrační přístupy ke zlepšení zdraví klienta s využitím koně. Behindertenreiten zahrnuje zájmové, rekreační a také sportovní ježdění na koni osob se zdravotním znevýhodněním. (www.oktr.at, 2013) Obecně lze koně v HR chápat jako: léčitele v pravém slova smyslu pod vedením odborného pracovníka, asistenta při řešení pacientova problému, motivační prostředek k řešení pacientova zdravotního stavu, prostředek k rehabilitaci, socializaci, resocializaci a integraci. (Hollý, Hornáček, 2005) V ČR od roku 1991 sdružuje zájemce o činnosti hiporehabilitace dobrovolné, neziskové, nepolitické, občanské sdružení Česká hiporehabilitační společnost (ČHS), nyní se sídlem v Brně. Jejím posláním je rozvoj, propagace a zkvalitňování metodiky HR tedy všech aktivit a terapií s pomocí koní pro osoby se zdravotním znevýhodněním a specifickými potřebami. V rámci své činnosti ČHS organizuje a účastní se aktivit vedoucích k naplnění jeho poslání, zejména se jedná o školení odborníků ve všech oblastech hiporehabilitace. Dále organizuje nebo pomáhá organizovat soutěže, soustředění, vzdělávací, kulturní a společenské akce. Poskytuje pro své členy pomoc a spolupráci při zakládání jejich středisek. (Stanovy České hiporehabilitační společnosti, 2011) V dubnu roku 2009 ČHS vytvořila a zveřejnila Oficiální slovník termínů používaných v hiporehabilitaci, který má za úkol usnadnit a zpřehlednit komunikaci mezi odbornou a laickou veřejností. Tento slovník je dle potřeby a nových poznatků měněn a doplňován průběžně aktualizován. Od svého vzniku určuje ČHS svým členům určitá pravidla provozování aktivit v HR, která nedávno byla zpracována jako standardy jednotlivých disciplín hiporehabilitace. 15

Dle oficiálního slovníku ČHS (2013) se hiporehabilitace v ČR rozděluje do těchto disciplín: Aktivity s využitím koní (AVK): jsou metodou speciální pedagogiky, sociální pedagogiky a práce, využívající prostředí určeného pro chov koní a práci s nimi, kontaktu s koněm a interakce s ním jako prostředku k motivaci, aktivizaci, výchově a vzdělávání lidí se zdravotním postižením a specifickými potřebami. Hipoterapie (HT): je metodou fyzioterapie využívající přirozenou mechaniku pohybu koně v kroku a pohybových impulzů při něm vznikajících, k programování motorického vzoru pohybu do centrálního nervového systému klienta, prostřednictvím balanční plochy, která je tvořena koňským hřbetem. Cíle dosahuje postupnou adaptací klienta na tento pohyb v průběhu terapie. Výsledkem je facilitace reparačních procesů na úrovni neurofyziologické a psychomotorické. Psychoterapie pomocí koní (PPK): je metoda psychoterapie, která využívá kontaktu s koněm, vzájemné interakce s ním a také prostředí stáje k terapii lidí s duševním onemocněním. Parajezdectví: je obor jezdectví, kde se jezdec se zdravotním postižením/oslabením s ohledem na svoje postižení, za použití speciálních pomůcek či změněné techniky jízdy, učí aktivně jezdit na koni, voltižním cvikům nebo vede koně v zápřeži, eventuálně se zúčastňuje sportovních soutěží. 3.3 Legislativní úpravy vztahující se na provozovatele HR V ČR není léčebné využívání zvířat při zooterapii dosud samostatně legislativně řešeno. Existují však normy (na různé legislativní úrovni) přímo se zooterapií nezabývající, ale upravující např. podmínky vzniku organizace, podmínky upravující vztah mezi pracovníky HR, podmínky chovu jednotlivých zvířat, chování lidí ke zvířatům a zajištění welfaru zvířat, jejich volný pohyb na veřejných prostranstvích a ve vnitřních prostorách, nároky na hygienu, zákony zaměřené na zdraví zvířat a veterinární péči o ně. (Tichá, 2007) 16

3.3.1 Legislativa vzniku subjektu provozujícího HR Právní normy ČR dovolují hiporehabilitaci provádět komukoli, kdo chce pomoci ostatním, ten však za tuto pomoc nesmí žádat finanční odměnu. Tento provozovatel není omezen a řízen žádnými kritérii profesními, bezpečnostními a dalšími. Provozování HR je vykonáváno dle jeho úsudku a kritérii se stávají pouze jeho morální hodnoty. Klient však není nijak chráněn a provozovatel nemá zodpovědnost za prováděnou činnost, tedy i bezpečnost klienta. Ve chvíli, kdy je HR poskytována za úplatu, je nutné, aby se poskytovatel stal fyzickou či právnickou osobou. Pokud je účelem HR zisk, řídí se fyzická i právnická osoba živnostenským zákonem a musí mít oprávnění k provozování živnosti. Dle živnostenského zákona paragrafu 2 je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. (ANONYM 1) Právnické osoby mají rozmanité právní podoby a struktury. Podnětem k jejich vytváření je buď podnikatelský zájem, který vede občany k zakládání obchodních společností a družstev, nebo občané usilují o seberealizaci mimo hospodářskou sféru v různých spolcích a zájmových organizacích kulturních, sportovních a jiných. Pokud HR nebude prováděna za účelem zisku, je nutné zřízení právnické osoby. Právnické osoby jsou uměle vytvořené subjekty, které v právních vztazích vystupují a jednají jako lidé. Právnickými osobami jsou pouze takové organizace, které vznikly zákonným způsobem. Většinou vznikají na základě písemných smluv nebo zakládacích listin zápisem do evidence, tj. do obchodního nebo jiného rejstříku. Zanikají výmazem z této evidence, zpravidla po likvidaci. (Proxová, 2010) Nejčastějším typem právnické osoby poskytující HR v ČR je občanské sdružení (o. s.), které není zřízeno za účelem zisku. Toto sdružení vzniká registrací u Ministerstva vnitra, jeho vznik, podobu a zánik upravuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Založit sdružení mohou nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let. Členové přípravného výboru k návrhu na registraci sdružení musí přiložit stanovy obsahující název občanského sdružení, sídlo, cíl činnosti a zásady hospodaření sdružení, práva a povinnosti členů a také zvolit způsob ustanovování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení (Šplíchal, MVČR). 17

Formou neziskové organizace je také obecně prospěšná společnost (o. p. s.), která poskytuje veřejně prospěšné služby. Ta se řídí nově zákonem č. 231/2010 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jejími zakladateli může být více osob či pouze jedna a musí povinně zřídit orgány: správní radu (řídící orgán), ředitele (statutární orgán) a dozorčí radu (kontrolní orgán). Obecně prospěšná společnost vzniká v okamžiku podepsání zakladatelské listiny a dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností, který je veden u příslušného krajského soudu. Jednou z obecně prospěšných společností, které poskytují HR je například Valdek o. p. s. (Pospíšil, Rybová, www.neziskovky.cz) Poskytovateli HR jsou také příspěvkové nebo rozpočtové organizace obcí, měst, krajů a státu např. Zámek Břežany, příspěvková organizace (zřizovatelem je Jihomoravský kraj); Centrum Kociánka, státní příspěvková organizace (zřizovatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky); Rehabilitační stacionář Nivy, organizační složka Statutárního města Zlín. Pracovníci v HR mohou svoji aktivitu provádět na základě své dobrovolné činnosti nebo jako zaměstnanci na hlavní pracovní poměr (HPP) nebo na dohodu o provedené práci (DPP) či dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Dle druhu smlouvy jsou stanoveny povinnosti zaměstnavatele vůči pracovníkům a naopak. Vždy je vhodné mít stanovené kompetence v týmu zaměstnanci je mají stanovené většinou v náplni práce, dobrovolníci v dobrovolnických smlouvách, často má organizace vypracované také vnitřní směrnice. Pomocí stanovených kompetencí je pracovník seznámen s odpovědností k prováděné činnosti a seznámen s hmotnou odpovědností za přidělené věci atd. 3.3.2 Základní dokumenty organizace Zpočátku je nutné vypracování statutu organizace jedná se o stanovy nebo zakládací listinu organizace (dle právní formy), důležitý je vhodně zvolený rozsah a obsah hlavní činnosti organizace, nastavení funkčnosti správy organizace, práv, povinností a kompetencí členů a orgánů organizace a také systému hospodaření organizace atd. Se založením a registrací organizace také souvisí komunikace s finančním úřadem (přidělení identifikačního čísla a daňového identifikačního čísla ekonomickému subjektu) a případně také živnostenským úřadem. Hlavní činnost těchto organizací je 18

nezisková (uvedena ve statutu organizace), většinou je souběžně stanovena vedlejší činnost, prováděná za účelem zisku, pro dofinancování hlavní neziskové činnosti organizace, tato podléhá živnostenskému zákonu např. reklama, nákup/výroba a prodej, vzdělávání - lektorská a trenérská práce, hostinská činnost). (Anonym 1; Šplíchal, MVČR) Postupně mohou organizace provozující HR také zvážit (v návaznosti na formu organizace a také na zdroje financování) registraci poskytovatele sociálních služeb (MPSV ČR prostřednictvím krajských úřadů) nebo zdravotních služeb (MZ ČR prostřednictvím krajských úřadů) nebo vzdělávacích aktivit (školská zařízení registruje MŠMT ČR - zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání). (Anonym 7; Anonym 8; Anonym 9) Organizace, které pracují s osobními daty svých klientů (přihlášky, lékařské zprávy, doporučení odborných pracovišť apod.), se musí registrovat u Úřadu na ochranu osobních údajů. Při práci s dětmi bez přítomnosti rodičů (tábory), musí organizace mít pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí (rozsah a pověření vydává krajský úřad - zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů). (Anonym 10) V průběhu činnosti organizace je vhodné zpracovávat vize, cíle, finanční plán a celkovou koncepci rozvoje organizace (krátkodobou, dlouhodobou). Velmi důležitá je průběžná kontrola a revitalizace těchto dokumentů. Při své činnosti nesmí organizace zapomenout také na poměrně obsáhlou základní legislativu týkající se zejména jejího hospodaření (účetnictví): zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů - s vyznačením změn podle zákona č. 239/2012 Sb. s účinností od 1. září 2012 a od 1. ledna 2013, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. (PraceProPravniky, 2013) 19

3.3.3 Možnosti pojištění v organizaci provozující HR Disponuje-li organizace vlastními zaměstnanci, pak se musí řídit těmito zákony (zákonná pojištění zaměstnanců): zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, zákon č. 37/1993 Sb., prováděcí vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb. (která stanovuje podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2013) Vzhledem k tomu, že při HR pracujeme se živým zvířetem, je tato metoda poměrně riziková. Mohou nastat nepříjemné a nebezpečné události přesto, že všichni pracovníci budou dodržovat nastavená pravidla bezpečného provozu v areálu HR. Provozovatel by proto měl mít pro tuto činnost sjednáno vhodné pojištění např.: Pojištění odpovědnosti podnikatelů (platí i pro jiné formy právnických osob), dle zákona č.37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, v platném znění. Ve smlouvě se vždy řeší na co vše, v rámci činnosti provozovatele HR, se bude pojištění vztahovat. Tedy kde, kým a při jaké činnosti může dojít ke škodě vůči třetím osobám, klientům, návštěvníkům organizace, (řeší se zde újma vzniklá v určitých prostorách, způsobená zvířaty, újma vzniklá činností zaměstnanců, dobrovolníků, lze sem zahrnout také ztrátu a zničení věcí a další). (ANONYM 12) Pojištění za škodu zdravotnického zařízení (jsou sjednána pojistná nebezpečí a rozsah pojištění). Je známo také jako pojištění profesní odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. (e-finance, a.s., 2013) Rozšířenou praxí, zejména u osob vykonávajících rizikovou práci z hlediska zdraví klientů či značné výše svěřeného majetku, je osobní sjednání pracovníka pojištění odpovědnosti za škodu/z výkonu povolání (mezi lidmi známé jako pojištění na blbost ). Toto pojištění v dnešní době nabízí více pojišťoven. (e-finance, a.s., 2013) 20

V každé pojistné smlouvě je vždy uvedena výše finanční spoluúčasti pojistníka, ale ta je většinou vzhledem k výši a náhradě škodní události zanedbatelná. Využívá-li organizace k činnosti vozidla (doprava zaměstnanců, ale také např. klientů), je vhodné mít sjednané kromě zákonného pojištění vozidla také havarijní pojištění s odpovědností za škodu z provozu motorových vozidel (mimo jiné řeší také úraz přepravovaných osob). 3.3.3.1 Pojištění koní V České republice jsou tři pojišťovny, které toto pojištění nabízejí: Generali pojišťovna, Česká pojišťovna a Hasičská vzájemná pojišťovna. Ze zahraničních pojišťoven, které spolupracují s českými pojistiteli, se touto problematikou zabývají například pojišťovna London Direct Underwriters (londýnská společnost) a německá pojišťovna Uelzener Versicherung. (Kotková, 2012) Pojištění koní lze rozdělit do dvou kategorií: První kategorií je pojištění koně z odpovědnosti za škodu. V rámci tohoto pojištění je možné se pojistit pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při veškerých činnostech souvisejících s jezdectvím a chovem koní. Patří sem také pojištění majitelů komerčně provozovaných stájí pro případ úrazu při jízdě na koni nebo pojištění pro případ škody způsobené koněm na zdraví či majetku jiných osob. (Kotková, 2012) Druhou kategorií je vlastní pojištění koní vztahující se přímo k chovaným zvířatům (koním). Tímto pojištěním se lze tedy pojistit proti pojistným nebezpečím, jež ohrožují zdraví a život zvířete. To se týká získaných onemocnění, živelných pohrom, úrazů, operací, otrav a dalších zdravotních komplikací, jejichž přímým následkem je pojistná událost, kterou se rozumí uhynutí, utracení nebo nutná porážka pojištěného koně. Do této kategorie spadá i pojištění koně proti odcizení a pojištění koně při přepravě (havárie vozidla zajišťující přepravu koně). (Kotková, 2012; Generali Pojišťovna a.s., 2013) Podmínky jednotlivých pojišťoven se mírně liší. Generali Pojišťovna (2013) poskytuje vlastní pojištění koní pro všechny majitele koní, kterým koně slouží k 21

rekreačnímu, sportovnímu či pracovnímu využití. Pojišťuje koně v rámci dané kategorie a to buď podle stupně svého vývoje (růstu) nebo užitkového zaměření. Pojišťuje koně od šesti měsíců do čtrnácti let věku. Dostihové koně od tří do čtrnácti let věku. V České pojišťovně je možné základní pojištění rozšířit o doplňkové pojištění (další pojistná nebezpečí). Těmi jsou například: ošetření a léčení koně (z důvodu úrazu, kolikového onemocnění nebo porodních komplikací); zmetání, porod mrtvého hříběte, vrozené vady hříběte, nemoci a úraz hříběte pojištěné klisny (vztahuje se na plod od 150. dne březosti klisny do šesti měsíců věku narozeného hříběte); ztráta schopnosti závodit (pouze pro dostihové koně dvou, tří a čtyřleté). (Česká pojišťovna a. s., 2013) Hasičská vzájemná pojišťovna umožňuje pojištění koní v rámci Zemědělského pojištění v pododdíle Pojištění hospodářských zvířat. V rámci tohoto pojištění je možné sjednat kompletní živelní pojištění a rovněž je také nabízeno i připojištění plodu březí klisny. (Kotková, 2012) 3.3.4 Legislativa vztahující se na aktivity s koňmi Pro chovatele, který drží koně ve vlastní stáji, nebo ve stáji v pronájmu (netýká se to tedy majitelů koní, kteří mají pouze koně ustájeného v nájemních stájích) platí zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) a zároveň prováděcí vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence osob stanovených plemenářským zákonem ve znění vyhlášky č. 197/2007 Sb. (Anonym 2, 2009) Jako první je nutné zaregistrovat hospodářství do Českomoravské společnosti chovatelů, a.s., vyplnit registrační lístek a zaslat na Ústřední evidenci. Chovateli je poté vystaveno regionálním pracovištěm registrační číslo provozovny (hospodářství). Chovatel, který má evidovanou provozovnu, má povinnost vést registr koní, oslů a jejich kříženců držených na své provozovně, kam musí zaznamenat všechna zvířata umístěná na provozovně, včetně zvířat cizích majitelů a dále je povinen zaznamenávat všechna jejich přemístění. Registry zasílá Ústřední evidence koní (dále jen ÚEK) chovatelům automaticky po přidělení čísla provozovny. Chovatel zodpovídá ze zákona za aktuální vedení tohoto registru a je povinen jej předkládat orgánům státního dozoru 22

(Česká plemenářská inspekce, orgány veterinární správy) ke kontrole. (Českomoravská společnost chovatelů, a.s., 2013) 3.3.5 Veřejná vystoupení a svody koní Do roku 2013 bylo nutné mít vypracován řád na ochranu zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu koní. Tento dokument vymezoval míru zatížení koně na určitém stupni výcviku, stanovoval pomůcky, které jezdec či trenér může při manipulaci s koněm využít a prostředí k tomuto určené. Dne 1. ledna 2013 nabyl účinnosti zákon č. 359/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého pořadatel veřejného vystoupení zvířat nebude již muset předkládat ke schválení Ministerstvu zemědělství řád ochrany zvířat (Anonym 3, 2013). Dle zákona č. 246/1992 Sb. České národní rady na ochranu zvířat proti týrání se veřejným vystoupením rozumí jednorázové nebo opakované provádění činnosti se zvířetem nebo zvířaty chovatele, které je přístupné veřejnosti, a to i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, za účelem výchovy, vzdělávání, reklamy, soutěže nebo za účelem podnikání, nebo činnost, při které vznikne doklad o zvířeti, který je hodnocením jeho vzhledu, výkonu nebo určitých vloh (Anonym 4). Fyzická nebo právnická osoba, která pořádá nebo provádí veřejné vystoupení (dále jen pořadatel ), je povinna zajistit, aby při veřejném vystoupení byla přítomna fyzická osoba, která je schopna rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu zvířat, bezpečně manipulovat s daným druhem zvířat a organizačně zabezpečit ochranu zvířat při pořádání veřejného vystoupení a také určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody zvířat. Pořadatel je povinen oznámit nejméně 14 dnů před dnem konání veřejného vystoupení krajské veterinární správě a příslušné obci: místo a datum konání, druh a počet zvířat, která se mají veřejného vystoupení zúčastnit, údaje umožňující identifikaci osoby zodpovědné za průběh akce a manipulaci se zvířaty (viz výše popsané). Za veřejné vystoupení se nepovažuje svod zvířat (Anonym 3, 2013). 23

Dle zákona č.166/1999 Sb. se svodem zvířat rozumí soustředění hospodářských zvířat různých chovatelů na určeném místě a k určenému účelu, jde-li o evidovaná zvířata podle plemenářského zákona (zákon č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Dle paragrafu 9 lze svod zvířat pořádat jen pod státním veterinárním dozorem a pořadatel svodu zvířat je povinen požádat obec o povolení konání svodu zvířat (Anonym 5). 3.3.6 Veřejná hudební produkce Sdružení, které pořádá veřejnou akci (Den koní, Den dětí, Drezurní závody atd.) pro svoji propagaci a využívá reprodukovanou hudbu, má povinnost zažádat Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o. s. (dále jen OSA) o udělení oprávnění (licence) k provozování děl za předem stanovených podmínek ve formuláři k tomu určeném. OSA je občanským sdružením autorů hudebních děl (skladatelů a autorů zhudebněných textů), hudebních nakladatelů, dědiců autorských práv a jiných nositelů autorských práv. Výše poplatku odesílaného na OSU se řídí jejich sazebníkem, dle množství sdružením vybíraného vstupného a odhadovaného počtu návštěvníků veřejné akce. Touto problematikou se podrobně zabývá autorský zákon č. 121/2000 Sb., v platném znění (ANONYM 6). 24

4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Metoda sběru informací Teoretické poznatky do literárního přehledu jsem čerpala ze svých zkušeností v dané problematice, odborných publikací, zákonů a vyhlášek platných pro Českou republiku, zahraničních i národních internetových zdrojů. Ke zpracování praktické části jsem zvolila výzkumnou metodu dotazníkového šetření, kdy výsledky jsou zhodnoceny v uvedené části práce a některé vybrané otázky jsou statisticky vyhodnoceny a zaznamenány do grafu. Při zpracování výsledků byly použity 2 typy grafů výsečový a sloupcový. Do výsečového grafu byly zpracovány otázky, jejichž součet se rovnal celkovému počtu dotazovaných středisek. Sloupcové grafy zobrazují otázky, ve kterých bylo možné jedním střediskem vybírat i více možností odpovědí (součet odpovědí se nerovná součtu dotazovaných středisek). Vyplňování dotazníků probíhalo při mé přítomnosti na místech zvolených tázanou osobou (většinou v místě, kde je HR poskytována), jelikož bylo nutné s ohledem na odbornost a specifičnost jednotlivých otázek některé pojmy tázané osobě podrobněji dovysvětlit a upřesnit. Nebylo tedy možné získat odpovědi odesláním dotazníku v elektronické podobě. Ve většině případů mnou telefonicky oslovení vedoucí hiporehabilitace jednotlivých středisek našli čas na rozhovor a zpracování otázek. Vybírala jsem střediska HR převážně z jihomoravského, olomouckého a moravskoslezského kraje, pro mne dobře sjízdné automobilem. Tato střediska byla doplněna také třemi středisky z Prahy, kam jsem jela na zasedání UNIFY. Střediska byla vybírána tak, aby poskytovala různé formy HR, měla odlišné provozy HR, a také byla členy různých zájmových spolků. Dotazníky od jednotlivých středisek byly promíchány a následně náhodně očíslovány a v diplomové práci vystupují anonymně. 25

4.1.1 Seznam středisek HR, které vypracovaly dotazník: Sdružení SRAZ Společně za radostí a zdravím. Občanské sdružení bylo založeno v roce 1996. Jeho činnost probíhá ve Středisku ekologické výchovy hl. m. Prahy - Toulcův dvůr. Mají vlastní koně a personál. Centrum Kociánka. Má sídlo v Brně Králově Poli, je státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Zámek Břežany p. o., Domov pro osoby se zdravotním postižením. HR poskytují v rámci registrovaných sociálních služeb. Zřizovatelem organizace je Jihomoravský kraj. Šance pro život, o. s. ve spolupráci s Rehabilitačním stacionářem Nivy Zlín. Stacionář je organizační složkou statutárního města Zlína. HR poskytují v rámci nestátního zdravotnického zařízení. Hiporehabilitační sdružení občanů Falco Kladno o. s. Sdružení vzniklo v roce 1998. Terapeutka pracuje s vlastními koňmi v pronajatém areálu. Caballinus - občanské sdružení pro hipoterapii. Sdružení bylo založeno v roce 2008 za účelem provozovat a zajišťovat hiporehabilitační aktivity. Má vlastní personál a koně. Občanské sdružení Šemík. Sdružení provozuje HR a parawestern při Dětské jezdecké škole Řícmanice. Tato nezisková organizace byla založena v roce 2000, pracuje v pronajatém areálu, má vlastní koně a personál. Dětský ranč Hlučín o. s. Pro HR zde poskytují prostor, koně a personál z oblasti přípravy koní, ostatní odborný personál je vždy součástí skupiny klientů přijíždějících na HR. Sportovní stáj Hermelín - klub Nový Jičín o. s. HR je organizována dětskými centry a školami pracujícími s postiženými dětmi. Stáj jim zapůjčuje prostředí, vodiče a koně. S koníky za zdravím, o. s. Sdružení vzniklo v roce 2010 a HR poskytují v pronajatých prostorách. Terapeutka pracuje dobrovolně s vlastním koněm. Vitality Slezsko, s.r.o. Tato firma v roce 2010 vybudovala jezdecký areál, ve kterém od roku 2013 začala poskytovat také HR. 26

Terapie s úsměvem o. s. Sdružení vzniklo za účelem hiporehabilitace na podzim roku 2012. Pro aktivity si propůjčují areál a také koně s vodičem. Občanské sdružení CHEWAL. Sdružení vzniklo v roce 2001 za účelem provozování hiporehabilitace. Pracují v pronajatém areálu, mají vlastní koně a personál. Občanské sdružení Ryzáček. Tato nestátní nezisková organizace byla založena v roce 2006, se sídlem v Líšnici. Pro HR má vlastní zázemí, koně i personál. Část koní je v pronájmu. Občanské sdružení Prodotyk. Tato nestátní nezisková organizace byla založena v roce 2011, se sídlem v Lesnici u Zábřehu. HR poskytují dobrovolníci, koně jsou ve vlastnictví členů sdružení, areál mají v nájmu. Sdružení Piafa ve Vyškově. Občanské sdružení poskytuje HR v rámci sociálních služeb a nestátního zdravotnického zařízení, areál má v pronájmu. Občanské sdružení Svítání. Sdružení bylo založeno v roce 1999 se sídlem v Jablonci nad Nisou. Poskytuje hiporehabilitaci a rehabilitaci osob se zdravotním znevýhodněním prováděnou prostřednictvím koní. 4.1.2 Dotazník Dotazník byl sestaven z 38 otázek. Některé otázky byly uzavřené, kde tázaní vybírali z předložených variant jednu či více odpovědí. Vždy měla tázaná osoba možnost doplnit vlastní postřehy či jiné sdělení vztahující se k charakteru otázky. Jiné otázky byly otevřené, tázaná osoba odpovídala jednoslovně (na zjišťovací otázky) nebo formulovala odpověď v rozsahu dle svého uvážení (na otázky doplňovací). Dotazník byl rozdělen do 3 oblastí, které spolu úzce souvisí. Otázky v první části dotazníku jsem sestavovala na základě poznatků z legislativních norem, vyhlášek a zákonů zpracovaných v literárním přehledu. Jedná se o identifikaci poskytovatele a jeho povinnosti vůči osobám provádějícím HR (zaměstnancům, dobrovolníkům, studentům) a dalším osobám zainteresovaným do provozu HR (majitelům koní, správci areálu atd.), klientům a dodržování maximální bezpečnosti pro všechny zúčastněné. Druhá část se věnuje managementu stáje, kde probíhá HR, povinnostem vyplývajícím z držení a manipulace se zvířetem (koněm). Zaměřuje se dále na 27

odbornost pracovníků v provozu střediska, denní, týdenní a roční fyzické i psychické zatížení jednotlivých koní pracujících v různých oblastech HR. Třetí část dotazníku je zaměřena na komunikaci s klientem, dokumentaci vedenou před, v průběhu a po ukončení HR jednotky v dotazovaných střediscích HR. Otázky jsou zvoleny tak, aby poukázaly na pravděpodobnou bezpečnost a kvalitu poskytované HR péče pro klienty. Dotazník vypadal následovně: DOTAZNÍK MANAGEMENT PROVOZU STŘEDISKA HIPOREHABILITACE Poskytovatel HR: Registrace (školství, zdravotnictví, soc. sl ): Tázaná osoba: Pracovní pozice: Pozice v HR: Vzdělání: OBECNÉ OTÁZKY 1. Jaká je právní forma organizace poskytující HR? a) registrovaná fyzická osoba, b) o. s., c) nadační fond, d) o. p. s., e) a. s., f) s. r. o. g) příspěvková nebo rozpočtová organizace 2. Máte identifikační číslo organizace? a) ano b) ne 28

3. Za jakým účelem byla organizace založena? a) účelem zisku b) nezisková 4. Jaké je poslání organizace?.. 5. Má organizace osoby v zaměstnaneckém poměru?.. 6. Jsou pracovníci v HR v zaměstnaneckém či jiném poměru? a) HPP b) DPP, DPČ c) Dobrovolník na základě písemné smlouvy d) Dobrovolník bez písemné smlouvy e) V jiném poměru 7. Máte písemně stanovené kompetence při provádění HR (po případě v jakém dokumentu)? (náplň práce, vnitřní směrnice (pověření) - za helmy, klienta, koně atd.) 8. Máte písemně stanovená pravidla provozu HR vaší organizací (pokud ano, jaká)? a) provozní řád b) vnitřní směrnice c) instrukce pro rodiče d) další. 9. Jakou formou jsou vaši pracovníci v HR školeni v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany? a) nejsou školeni b) externí certifikovaná firma 29

c) interní certifikovaný pracovník d) interně bez certifikace e) jiná situace 10. Jak máte zajištěnou bezpečnost v areálu HR? a) Informační, výstražné a zákazové cedule b) únikový evakuační řád c) hasicí přístroje d) lékárnička e) kniha úrazů 11. Jaký je vztah mezi majitelem areálu, kde probíhá HR, majiteli koní a poskytovatelem HR? (vlastnictví, pronájem, výpůjčka, dohoda o spolupráci, písemná či ústní prosím vypsat) Poskytovatel - Majitelé koní - Majitel areálu 12. Jaké máte uzavřené pojištění: a) zákonné pojištění zaměstnanců b) pojištění odpovědnosti podnikatelů (za prováděnou činnost, zahrnutí jsou dobrovolníci, zaměstnanci, koně atd.) c) pojištění odpovědnosti pracovníka za škodu ( pojištění na blbost ) d) pojištění profesní odpovědnosti e) jiné 13. Je organizace členem profesní nebo zájmové skupiny? a) ČJF b) ČHS c) UNIFY d) APSS e) Jiné 30

OTÁZKY VZTAHUJÍCÍ SE K PRÁCI S KOŇMI 14. Má organizace či provozovatel areálu evidované hospodářství u příslušného orgánu? 15. Kolik koní využíváte v provozu HR?. 16. Kdo odpovídá za očkování a udržování zdravotního stavu koní v HR?... 17. Pořádá vaše organizace veřejné akce? (Pokud ano, vyplňujete formuláře na OSU?). 18. Provozujete běžnou jednotku HR jako veřejnou akci? (hlášení na obec, město, krajskou veterinární správu)... 19. Jaké oblasti HR Vaše organizace poskytuje? 20. Jakou kvalifikaci mají lidé provádějící HR ve vaší organizaci?. 31

21. Jakým způsobem pečujete o welfare koní v HR?. 22. Sestavujete koním v HR pravidelný denní harmonogram? a) činnost koně před výkonem HR.. b) činnost koně po výkonu HR. c) s kolika klienty pracuje 1 kůň během 1 dne, průměrně (individuální X skupinová práce) 23. Jaký je týdenní harmonogram vybraného koně a kdo jej ve vaší organizaci sestavuje?... 24. Jsou koně v HR využíváni také k jiné činnosti? a) jezdecký sport b) rekreační ježdění c) turistická jízdárna d) jezdecká škola (školní kůň) e) není mimo HR jinak využíván 25. Kolik dní v týdnu kůň pracuje v HR?.. 26. Jaký je roční harmonogram provozu HR? a) Celoroční, b) Rozdělen na období, jaká. 32

27. Kolik klientů týdně využívá HR?. 28. Máte stanoven váhový limit klienta při jeho poloze na koni? OTÁZKY VZTAHUJÍCÍ SE K PRÁCI S KLIENTEM 29. Kolik pracovníků je přítomno při jednotce HR?. 30. Jakým způsobem má klient možnost vyjádřit své připomínky? a) písemně b) ústně 31. Musí mít klient vyjádření od odborného lékaře pro využití HR u Vás? (Stačí vám někdy pouze vyjádření praktického lékaře?)... 32. Podepisuje klient či jeho zákonný zástupce souhlas s jízdou na koni a s tím spojenými riziky? 33. Evidujete písemně krizové situace, které již nastaly? 34. Jakými pravidly se řídí klient využívající HR ve Vašem zařízení?.. 33

35. Jakou dokumentaci klienta vedete v průběhu jeho jednotek HR? a) pouze v některé oblasti HR, které... b) poskytování HR na základě písemně uzavřené smlouvy c) poskytování HR na základě vyplnění přihlášky d) vypracování individuálního plánu (IP) a stanovení cílů s podpisem klienta či zák. zástupce e) evidence docházky klienta bez podpisu klienta či zákonného zástupce f) evidence docházky klienta s podpisem klienta po ukončení jednotky g) zápisy o průběhu jednotlivých jednotek HR h) písemné hodnocení efektivity HR klientem a pracovníkem po určité době i) ústní hodnocení klientem za určité období 36. Kolik peněz klient uhradí za jednotku HR ve Vašem zařízení?. 37. Poskytujete HR také formou táborů pro děti bez přítomnosti zákonného zástupce? 38. Máte registrované pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí?... 4.2 Zpracování získaných dat Textovou část a dotazník jsem zpracovávala v programu Microsoft Office Word 2010. Pomocí tabulkového procesoru Microsoft Excel 2010 jsem zpracovávala získaná data a vytvářela tabulky a grafy. 34

5 VÝSLEDKY Celkem se do výzkumu zapojilo 17 středisek poskytujících HR. Vyplněné dotazníky jednotlivých středisek byly náhodně očíslovány a při jejich zpracovávání s nimi bylo nakládáno anonymně. Takto vystupují také v diplomové práci. Všech 17 středisek odpovědělo na celkový počet 38 otázek dotazníku. Některé otázky bylo nutné s tázanými osobami konzultovat opakovaně a ujasnit si legislativní i jiné požadavky pro provádění některých činností. Vyhodnoceny byly pouze otázky identifikující dotazovaná střediska z právního hlediska a otázky vztahující se k práci s klienty. 5.1 Charakteristika dotazovaných středisek Všechna střediska (celkem 17), která byla oslovena a vyplnila dotazník, vystupují jako právnické osoby. Právní formou organizací se zabývala první otázka v obecné části dotazníku: Jaká je právní forma organizace poskytující HR? Graf 1 Právní formy dotázaných středisek Z grafu je patrné, že nejčastějším typem právní formy dotázaných organizací poskytujících HR je občanské sdružení (14 středisek). Dvě střediska jsou příspěvkové organizace, kdy u jednoho je zřizovatelem stát a u druhého je zřizovatelem 35

Jihomoravský kraj. U všech jde o hlavní činnost neziskovou (16 středisek) a tázané osoby těchto středisek si jsou tohoto vědomy odpovědi na otázku č. 3 (Za jakým účelem byla organizace založena?) zní: jako nezisková. Od začátku roku 2013 hiporehabilitaci jako přidruženou činnost k aktivitám sportovním nabízí také jedna společnost s ručením omezeným, která byla zřízena za účelem zisku. Všichni dotázaní si jsou vědomi, že jejich středisko disponuje s přiděleným identifikačním číslem (otázka č. 2 Máte identifikační číslo organizace?) a mají stanoveno poslání, které by měli mít při výkonu své hlavní činnosti stále na paměti. Na otázku č. 4 (Jaké je poslání organizace?), jej byli všichni schopni v plném znění či okrajově definovat. Vyhodnocení otázky č. 6 Jsou pracovníci v HR v zaměstnaneckém či jiném poměru? HPP 8 pouze DPP, DPČ 3 doplňující DPP, DPČ k pracovníkům na HPP 4 Dobrovolníci na základě písemné smlouvy 7 Dobrovolníci bez písemné smlouvy 4 Jiné - pouze dohoda se školou provádějící HR 1 HR ve středisku provádějí pouze dobrov. bez smlouvy ve středisku 2 V jedenácti střediscích jsou pracovníci v HR v zaměstnaneckém poměru, a to na osmi pracovištích na hlavní pracovní poměr a ve třech jsou zaměstnanci zaměstnáni pouze na dohody. Na 4 pracovištích pracují zaměstnanci na HPP a dle potřeby také využívají pracovníky na DPP a DPČ. Na základě úplného dobrovolnictví pracovníků provozuje HR 5 pracovišť. Ve dvou střediscích provádějí HR pouze dobrovolníci bez sepsání písemné smlouvy, tito pracovníci jsou zároveň členy orgánů daného občanského sdružení. Tázané osoby těchto středisek se vyjádřily, že z hlediska kompetencí při provádění HR, rozhodování se, či řešení některých situací, by bylo vhodnější mít některé věci stanoveny písemně. Z hlediska bezpečnosti klientů (snížení počtu krizových situací při průběhu HR nebo jejich rychlého a správného řešení) je velmi důležité, aby pracovníci o svých kompetencích a povinnostech věděli. 36

5.2 Řešení problematiky bezpečnosti prováděné činnosti HR vůči klientům Do této kapitoly byly vybrány a vyhodnoceny otázky dotazníku, které by mohly stanovovat míru bezpečnosti klienta při provádění činnosti HR v daných střediscích. Zvoleny byly následující otázky dotazníku: č. 7, 9, 10, 12, 30, 35. Vyhodnocení otázky č. 7 Graf 2 Stanovení kompetencí ve střediscích Z grafu 2 je patrné, že v dnešní době má již většina středisek stanovené kompetence v týmu pracovníků. Podrobněji pak má 13 středisek kompetence stanovené v náplních práce, vnitřních organizačních směrnicích či jiných dokumentech. Ostatní střediska (s počtem 4) se vyjádřila, že pracovníci aktivity provádějí na základě ústní dohody. Vyhodnocení otázky č. 9 Patnáct pracovišť ke své práci využívá také budovy (halu, zázemí pro klienty i zaměstnance, stáje atd.). Povinností zaměstnavatelů a správců budov je proškolit každoročně všechny zainteresované osoby ve svém areálu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, a to buď certifikovanou externí firmou či vlastním oprávněným pracovníkem. 37