HOŘENÍ HOŘENÍ je chemická reakce, při které vzniká teplo a světlo. TŘI PODMÍNKY HOŘENÍ: 1. přitomnost hořlavé látky 2. přítomnost oxidačního činidla (nejčastěji vzd. kyslíku) 3. dosažení teploty hoření (zápalné teploty) Hoření se projevuje zpravidla PLAMENEM, což je sloupec hořících, většinou plynných látek. TEPLOTA HOŘENÍ je nejnižší teplota, při které látka po zapálení trvale hoří.
Pro rozlišování nebezpečnosti hořlavin se však používá jiná hodnota TEPLOTA VZPOLANUTÍ, což je nejnižší teplota, při které látka po přiblížení plamene na krátký okamžik vzplane, pak ale opět uhasne. HOŘLAVĚ LÁTKY = HOŘLAVINY reagují se vzdušným kyslíkem za vziku plamene Dělíme je podle skupenství na: 1. Pevné (dřevo) 2. Kapalné (líh) 3. Plynné (propan-butan) Podle bodu vzplanutí se hořlaviny - hořlavé kapaliny - rozdělují do čtyř tříd. I. třída hořlaviny s bodem vzplanutí do 21 ºC (aceton, hexan, lehké benzíny, methanol, sirouhlík, nitrolaky nitroředidla) II. třída hořlaviny s bodem vzplanutí nad 21 ºC do 55 ºC (lakový benzin, petrolej, styren) III. třída hořlaviny s bodem vzplanutí nad 55 ºC do 100 ºC (motorová nafta, výševroucí petrolej) IV. třída hořlaviny s bodem vzplanutí nad 100 ºC do 250 ºC (topné oleje, anilin, nitrobenzen) Obecně platí, že čím je bod vzplanutí nižší, tím je látka z hlediska snadnosti vzniku požáru nebezpečnější. V domácnosti se z prudce hořlavých a výbušných látek nacházejí např.: organická ředidla (ethanol, aceton, toluen, perchlorethylen, nitroředidla, benzín, propan a butan (prázdné propanbutanové lahve je pro velké nebezpečí výbuchu zakázáno znova naplňovat), pyrotechnika o vánocích,...). Řada z těchto látek jsou nejen látky velmi snadno hořlavé, ale současně také látky toxické, omamné a psychotropní, takže by s nimi neměly děti přijít do styku ani v domácnosti při práci rodičů (lakování, čištění lyží, odpalování novoroční petardy,...). Skladování hořlavin základní pravidla V jejich blízkosti nepracovat s otevřeným ohněm Hasicí přístroj Při skladování většího množství hořlavin platí zvláštní předpisy
HAŠENÍ PLAMENE Hašení plamene je založeno: 1. Na ochlazení hořící látky pod teplotu vzplanutí 2. na zamezení přístupu kyslíku k hořící látce HASICÍ LÁTKY
HASICÍ PŘÍSTROJE Ruční hasicí přístroje: a sněhový, b - pěnový
POPÁLENINY PRVNÍ POMOC Rozlišujeme 3 stupně popálenin: I. stupeň (epidermální): kůže je zarudlá a silně pálí. Hojí se vcelku rychle - řádově dny. II. stupeň (dermální): tvoří se puchýře vyplněné plazmou, které silně bolí. Je to nejbolestivější stupeň, protože dochází k poškození podkoží. Hojí se několik týdnů. III. stupeň (subdermální): nejhlubší. Dochází k odumření tkáně (zuhelnatění), je méně bolestivý než druhý stupeň, protože došlo ke zničení receptorů vnímajících bolest. Často je nutná transplantace kůže. Zůstávají jizvy, hojí se měsíce. Pozn.: Někdy bývají popáleniny děleny do 4 stupňů, kde 3. je kombinací puchýřů a začínající nekrózy a 4. je naprosté zničení tkáně. První pomoc: Technická první pomoc: uhašení ohně, svlečení horkého, či mokrého oděvu (pokud není přiškvařen), odstranění vodičů tepla z postiženého (prsteny, náušnice, náramky) - možnost otoku. Také je nutné zabránit dalšímu působení tepla tzn. dostat postiženého z horkého prostředí. B. Zdravotnická první pomoc a) Posazení, či položení postiženého b) I. a II. stupeň dostatečně dlouho chladíme (dokud přináší úlevu), alespoň však 20 minut. Chladíme nejlépe tekoucí studenou vodou. U velmi malých dětí chlazení neprovádíme z důvodu hrozícího chladového šoku. c) III. stupeň nechladíme, protože došlo k celkovému zničení tkáně a hrozí infekce. d) Ránu sterilně překryjeme, nejlépe originálním zdravotnickým materiálem (nekryjeme I. stupeň, obličej a krk) e) Pokud se jedná o popálenou končetinu, tak ji po ošetření šetrně zafixujeme. C. Poznámky: a) Puchýře nepropichujeme. b) Příškvary (oděv, dehet) nestrháváme, pouze na volném okraji odstřihneme. c) Nikdy nepoužíváme žádné masti, zásypy či léky proti bolesti. Mohou zkreslit pozdější lékařskou diagnózu. d) Dáváme obzvlášť velký pozor na příznaky šoku, u rozsáhlejších popálenin provádíme preventivní protišoková opatření. Při sterilním krytí rukou vkládáme mezi prsty záložky z gázy.